lní pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

Aktuáln lní pohled na perspektivu vstupu do eurozóny (pro předmp edmět t 5HP 502 NárodohospodN rodohospodářské rozhodování) Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Praha 26. října 2010

... a opět se setkáváme 1. setkání 12.10.2010 2. setkání 26.10.2010 Makroekonomická prognóza ČNB a její odlišnosti od prognóz jiných institucí Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2

Základní informace o eurozóně Základní mezníky: 1.1.1999 - Euro bylo zavedeno jako elektronická měna 1.1.2002 do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: 1950 + : poválečná léta (EPU Evropská platební unie, Římská smlouva - 1957,...) 1969 + : Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému 1978+ : Evropský měnový systém (ECU, ERM) 1986 : Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act) 1989 : Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU) 1991-2 : Maastrichtská smlouva 1994 : Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute předchůdce ECB) 1995 : jméno euro a adaptace Madridského scénáře 1997 : Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII) 1998 : Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států) : vzniká ECB a nahrazuje tak EMI : nastavení konverzních poměrů měn k euru (31.12.1998) 1999 : zrození eura 2000 : Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro 2002 : bankovky a mince 2003 : Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny 2007 : Slovinsko vstupuje do eurozóny 2008 : Malta a Kypr vstupují do eurozóny 2009 : Slovensko vstupuje do eurozóny 2011 : Estonsko vstoupí do eurozóny jako 17 země 3

Základní informace o eurozóně Estonsko od 2011 4

... 1 Základní informace o eurozóně 5

Základní informace o eurozóně Country Rank GDP Country Rank GDP Qatar 1 87 716,7 Slovenia 31 28 524,1 Luxembourg 2 78 723,5... Norway 3 53 268,6 Czech Republic 37 24 400,5 Brunei Darussalam 4 50 102,7 Malta 38 23 622,3 Singapore 5 49 433,5 Saudi Arabia 39 23 387,6 United States 6 46 442,6 Portugal 40 21 847,5 Switzerland 7 42 948,5 Slovak Republic 41 21 373,5 Hong Kong SAR 8 42 573,9... Ireland 9 39 441,4 Hungary 45 18 547,9 Netherlands 10 39 277,7... Austria 11 38 896,4 Estonia 47 18 050,6 Kuwait 12 38 875,6 Poland 48 17 989,3 Canada 13 38 290,3 Croatia 49 17 876,3 United Arab Emirates 14 38 283,6... Australia 15 37 302,0 Russia 52 15 039,0 Iceland 16 37 242,5... Denmark 17 36 724,8 Bulgaria 68 11 759,5 Sweden 18 35 934,4 Romania 69 11 755,4 Belgium 19 35 682,8... Bahrain 20 35 561,2 China 98 6 546,3 United Kingdom 21 35 165,0 Finland 22 34 462,0 Germany 23 34 219,0 France 24 33 744,5 Japan 25 32 817,2 Greece 26 30 856,1 Cyprus 27 29 898,1 Taiwan Province of China 28 29 828,5 Spain 29 29 527,2 Italy 30 29 289,8 Mezinárodní srovnání HDP na hlavu (v dolarech) Zdroj: World Economic Outlook Database- October 2009, International Monetary Fund6

Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 Další údaje za rok 2009 (ČR vs. EU): cenová hladina (71%) prod. práce (72%) mzdy (odhad 30%) Zdroj: Eurostat 7

... 1 PostaveníČR v rámci EU 8

Postavení ČR v rámci eurozóny 1. květen 2004 ČR členem EU ČNB členem ESCB nedílnou součástí přistoupeníčr k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínk nkách přistoupenp istoupení): Každý nový členský stát t se účastní hospodářsk ské a měnovm nové unie ode dne přistoupenp istoupení jako členský stát, t, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU Hospodářské a měnové unie) časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje 9

Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální): 1. Kritérium rium cenové stability 2. Kritérium rium dlouhodobých úrokových sazeb 3. Kurzové konvergenční kritérium rium 4. Kritéria ria udržitelnosti veřejných ejných financí Kritérium rium veřejn ejného deficitu Kritérium rium hrubého ho veřejn ejného dluhu konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura sledování sladěnosti a připravenosti Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK 10

Stará eurostrategie Strategie přistoupení České republiky k eurozóně schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou 25.10.2006 souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp. 2007 nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie 11

aktualizovaná strategie přistoupeníčeské republiky k eurozóně je společný dokument vlády ČR a ČNB schválený dne 29.8.2007 stará strategie nebyla naplněna, proto byla nutná aktualizace prioritou splnění nomináln lních kriterií Maastrichtských kriterií zejména oblast fiskální politiky ukončení procedury při nadměrném schodku hlubší změny na straně výdajů SR (mandatorní výdaje!!) priority spojené s demografickým vývojem reforma důchodového systému reforma zdravotnictví priority v oblasti měnovm nové politiky dobré podmínky z velké části vytvořeny snížený inflační cíl na 2 % (+/- 1 %) od 2010 další priority pružnost české ekonomiky trh práce odstranění administrativních překážek pro podnikatele 12

Plnění nominálních kritérií v ČR (text z vyhodnocení strategie Vládou 21. prosince 2009) Kritérium cenové stability ČR v roce 2009 splnila. Kritérium cenové stability ČR ke konci roku 2009 splní vlivem výrazné dezinflace, zapříčiněné jednak odezněním převážně jednorázových nákladových faktorů z minulého období a jednak vlivem ekonomické recese. Cenový vývoj ČR v letech 2010 2012 by měl být ve znamení relativně pomalého růstu spotřebitelských cen. Ve střednědobém výhledu jsou očekávány spíše tlaky na zvyšování referenční hodnoty cenového kritéria v souvislosti s celosvětovým ekonomickým oživením. Plnění kritéria cenové stability by tak pro ČR nemělo představovat výraznější problém, pokud v rozhodném období nedojde k výrazným nepředvídatelným šokům. Snížení inflačního cíle ČNB pro národní CPI od 1. ledna 2010 na 2,0 % s tolerančním rozmezím ±1,0 p.b. vytváří zároveň lepší podmínky pro plnění kritéria. Je však žádoucí, aby v období rozhodném pro vyhodnocení kritéria nedocházelo k významným proinflačním úpravám nepřímých daníči jiným administrativním opatřením v oblasti spotřebitelských cen, které by znesnadňovaly splnění kritéria. 13

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %) Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financíčr a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 Pozn.: Prognóza vychází z Konvergenčního programu MF ČR 14

Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování) Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a taktéž prognóza výnosů do splatnosti 10letých státních dluhopisů nenaznačuje problémy s plněním tohoto kritéria do budoucna. Výnosy do splatnosti 10letých státních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financíčr a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 15

Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování) Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny. je možné sledovat kolísání měnového kurzu CZK/EUR v rámci hypotetického pásma +- 15 % Měnový kurz koruny k euru vykazuje v čase dlouhodobě apreciační trend a jeho vývoj byl dosud převážně umírněný. Výjimkou byly globální finanční a ekonomickou krizí poznamenané roky 2008 a 2009, během nichž kurz koruny zaznamenal kumulativní (za předcházejících 24 měsíců) zhodnocení (resp. znehodnocení) vyšší než 15 %. Rozsah depreciace mezi červencem 2008 a únorem 2009 naznačuje možná rizika v plnění kurzového kritéria. Pozorované výrazné výkyvy kurzu v poslední době tedy ukazují, že v turbulentních dobách může být plnění kritéria stability měnového kurzu obtížné. Pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu do budoucnosti tak bude klíčové vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II, kterému by mělo předcházet zklidnění situace na světových finančních trzích a investičních nálad vůči našemu regiónu, stejně jakokonsolidace domácích veřejných financí. Velmi důležité bude rovněž správné nastavení centrální parity kurzu koruny k euru. 16

17

Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování) Kritérium udržitelnosti veřejných financíčr neplní. Kritérium udržitelnosti veřejných financíčr v současnosti neplní a při současném nastavení fiskální politiky a očekávaném makroekonomickém vývoji ani ve střednědobémhorizontu pravděpodobně plnit nebude. Deficit veřejných rozpočtů je pro rok 2009 notifikován ve výši 6,6 % HDP. Platná fiskální strategie vlády směřuje ke snížení tohoto deficitu v roce 2010 na úroveň 5,3 % HDP. Bezpřijetí dalších opatření se však deficit sektoru vlády dle prognózy MF ČR zvýší v roce 2011na 5,6 % HDP, resp. 5,5 % HDP v roce 2012, což je vysoko nad 3% referenční hodnotou. Kritérium podílu vládního dluhu na HDP je ČR dlouhodobě plněno. Vzhledem k relativněnízké výchozí úrovni vládního dluhu nemáčr zatím s plněním tohoto kritéria problémy,ačkoli dynamika růstu zadlužení se počínaje rokem 2009 výrazně zvyšuje. 18

Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financíčr a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 19

E U R O Z Ó N A Hrubý veřejný dluh (% HDP) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU (27) 61,9 61,0 60,4 61,8 62,2 62,7 61,4 58,8 61,6 73,6 Eurozóna (16) 69,2 68,2 68,0 69,1 69,5 70,1 68,3 66,0 69,4 78,7 Lucembursko 6,2 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,5 6,7 13,7 14,5 Slovensko 50,3 48,9 43,4 42,4 41,5 34,2 30,5 29,3 27,7 35,7 Slovinsko : 26,8 28,0 27,5 27,2 27,0 26,7 23,4 22,6 35,9 Finsko 43,8 42,3 41,4 44,4 44,4 41,8 39,7 35,2 34,2 44,0 Španělsko 59,3 55,5 52,5 48,7 46,2 43,0 39,6 36,2 39,7 53,2 Kypr 48,7 52,1 64,6 68,9 70,2 69,1 64,6 58,3 48,4 56,2 Nizozemí 53,8 50,7 50,5 52,0 52,4 51,8 47,4 45,5 58,2 60,9 Irsko 37,8 35,6 32,2 31,0 29,7 27,6 24,9 25,0 43,9 64,0 Rakousko 66,5 67,1 66,5 65,5 64,8 63,9 62,2 59,5 62,6 66,5 Malta 55,9 62,1 60,1 69,3 72,1 70,2 63,7 61,9 63,7 69,1 Německo 59,7 58,8 60,4 63,9 65,7 68,0 67,6 65,0 66,0 73,2 Portugalsko 50,5 52,9 55,6 56,9 58,3 63,6 64,7 63,6 66,3 76,8 Francie 57,3 56,9 58,8 62,9 64,9 66,4 63,7 63,8 67,5 77,6 Belgie 107,9 106,6 103,5 98,5 94,2 92,1 88,1 84,2 89,8 96,7 Řecko 103,4 103,7 101,7 97,4 98,6 100,0 97,8 95,7 99,2 115,1 Itálie 109,2 108,8 105,7 104,4 103,8 105,8 106,5 103,5 106,1 115,8 Estonsko 5,1 4,8 5,7 5,6 5,0 4,6 4,5 3,8 4,6 7,2 Bulharsko 74,3 67,3 53,6 45,9 37,9 29,2 22,7 18,2 14,1 14,8 Rumunsko 22,5 25,7 24,9 21,5 18,7 15,8 12,4 12,6 13,3 23,7 Litva 23,7 23,1 22,3 21,1 19,4 18,4 18,0 16,9 15,6 29,3 České republika 18,5 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29,0 30,0 35,4 Lotyšsko 12,3 14,0 13,5 14,6 14,9 12,4 10,7 9,0 19,5 36,1 Dánsko 51,5 48,7 48,3 45,8 44,5 37,1 32,1 27,4 34,2 41,6 Švédsko 53,6 54,4 52,6 52,3 51,3 51,0 45,7 40,8 38,3 42,3 Polsko 36,8 37,6 42,2 47,1 45,7 47,1 47,7 45,0 47,2 51,0 Velká Británie 41,0 37,7 37,5 38,7 40,6 42,2 43,5 44,7 52,0 68,1 20 Maďarsko 55,0 52,0 55,6 58,4 59,1 61,8 65,6 65,9 72,9 78,3 zdroj: Eurostat

E U R O Z Ó N A Vládní deficit (% HDP) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU (27) 0,6-1,4-2,5-3,1-2,9-2,4-1,4-0,8-2,3-6,8 Eurozóna (16) 0,0-1,9-2,6-3,1-2,9-2,5-1,3-0,6-2,0-6,3 Lucembursko 6,0 6,1 2,1 0,5-1,1 0,0 1,4 3,6 2,9-0,7 Finsko 6,9 5,0 4,1 2,6 2,4 2,8 4,0 5,2 4,2-2,2 Německo 1,3-2,8-3,7-4,0-3,8-3,3-1,6 0,2 0,0-3,3 Rakousko -1,7 0,0-0,7-1,4-4,4-1,6-1,5-0,4-0,4-3,4 Malta -6,2-6,4-5,5-9,9-4,7-2,9-2,6-2,2-4,5-3,8 Itálie -0,8-3,1-2,9-3,5-3,5-4,3-3,3-1,5-2,7-5,3 Nizozemí 2,0-0,2-2,1-3,1-1,7-0,3 0,5 0,2 0,7-5,3 Slovinsko -3,7-4,0-2,5-2,7-2,2-1,4-1,3 0,0-1,7-5,5 Belgie 0,0 0,4-0,1-0,1-0,3-2,7 0,3-0,2-1,2-6,0 Kypr -2,3-2,2-4,4-6,5-4,1-2,4-1,2 3,4 0,9-6,1 Slovensko -12,3-6,5-8,2-2,8-2,4-2,8-3,5-1,9-2,3-6,8 Francie -1,5-1,5-3,1-4,1-3,6-2,9-2,3-2,7-3,3-7,5 Portugalsko -2,9-4,3-2,8-2,9-3,4-6,1-3,9-2,6-2,8-9,4 Španělsko -1,0-0,6-0,5-0,2-0,3 1,0 2,0 1,9-4,1-11,2 Řecko -3,7-4,5-4,8-5,6-7,5-5,2-3,6-5,1-7,7-13,6 Irsko 4,8 0,9-0,4 0,4 1,4 1,7 3,0 0,1-7,3-14,3 Švédsko 3,7 1,6-1,2-0,9 0,8 2,3 2,5 3,8 2,5-0,5 Estonsko -0,2-0,1 0,3 1,7 1,6 1,6 2,5 2,6-2,7-1,7 Dánsko 2,4 1,5 0,3 0,1 2,0 5,2 5,2 4,8 3,4-2,7 Bulharsko -0,3 0,6-0,8-0,3 1,6 1,9 3,0 0,1 1,8-3,9 Maďarsko -3,0-4,0-8,9-7,2-6,4-7,9-9,3-5,0-3,8-4,0 Česká republika -3,7-5,6-6,8-6,6-3,0-3,6-2,6-0,7-2,7-5,9 Polsko -3,0-5,1-5,0-6,3-5,7-4,1-3,6-1,9-3,7-7,1 Rumunsko -4,7-3,5-2,0-1,5-1,2-1,2-2,2-2,5-5,4-8,3 Litva -3,2-3,6-1,9-1,3-1,5-0,5-0,4-1,0-3,3-8,9 Lotyšsko -2,8-2,1-2,3-1,6-1,0-0,4-0,5-0,3-4,1-9,0 21 Velká Británie 3,6 0,5-2,0-3,3-3,4-3,4-2,7-2,8-4,9-11,5 zdroj: Eurostat

Vládní dluh v % HDP, údaje za rok 2009 ČR: 35.3 Zdroj: Eurostat 22

Vládní deficit (-), resp. přebytek (+) v % HDP, údaje za rok 2009 ČR: -5.8 Zdroj: Eurostat 23

Reálné veličiny vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s Eurozónou i s EU příliv FDI z EU dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) sladěnost ekonomického cyklu 24

Náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny. S vyšší sladěností budou rizika přistoupeníčr k eurozóně klesat. Vzroste význam zodpovědnosti fiskální politiky. Důležitým ukazatelem podobnosti české ekonomiky s eurozónou je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence. Její vyšší úroveň přispívá k vyšší podobnosti dlouhodobého rovnovážného vývoje. Nepřímo může přispět také k nižší pravděpodobnosti nesladěného vývoje v kratším období. S vyšším stupněm konvergence v ekonomické úrovni dosaženým před vstupem do ERM II a přijetím eura by mělo dojít k dalšímu nárůstu relativní cenové úrovně, což sníží možné budoucí tlaky na růst cenové hladiny a rovnovážné posilování reálného kurzu. Proces konvergence ekonomické úrovně i cenové hladiny se v posledních pěti letech urychlil. 25

Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 74 % průměru eurozóny a má tak srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy. Cenová hladina České republiky je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni, když v roce 2009 dosáhla 68 % eurozóny. Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, EU27=100) Zdroj: Eurostat 26

HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 ČR: 80.0 Zdroj: Eurostat 27

Produktivita práce na zaměstnanou osobu (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 ČR: 71.8 Zdroj: Eurostat 28

sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně 29

podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků česká ekonomika si ve srovnání s eurozónou zachovává z hlediska tvorby produktu své specifikum v podobě vyššího podílu průmyslu a menšího podílu některých služeb na HDP vysoký podíl automobilového průmyslu na české průmyslové výrobě a vývozu a jeho cykličnost jsou často považovány za možný zdroj asymetrického vývoje podíl českého automobilového průmyslu na celkové produkci a přidané hodnotěčeského hospodářství je srovnatelný s Německem, což znamená, že je vyšší oproti průměru eurozóny 30

Světová výroba osobních automobilů 2007 2008 2009 Změna v % Evropa 19 473 139 18 358 696 15 111 199-17,7% z toho: Německo 5 709 139 5 532 030 4 964 523-10,3% Francie 2 550 869 2 145 935 1 819 462-15,2% Itálie 910 680 659 221 661 100 0,3% Španělsko 2 308 774 2 013 861 1 832 999-9,0% Velká Británie 1 534 567 1 446 619 999 460-30,9% NAFTA (USA+Kanada+Mexiko) 15 021 044 12 579 453 8 558 226-32,0% z toho: USA 10 473 193 8 447 493 5 577 148-34,0% Mercosur 3 310 553 3 561 611 3 525 668-1,0% z toho: Brazílie 2 797 321 3 004 535 3 024 755 0,7% Asia 21 947 849 22 294 911 21 797 467-2,2% z toho: Čína 5 382 480 5 677 030 8 379 789 47,6% z toho: Japonsko 9 944 637 9 928 143 6 862 161-30,9% Zbytek světa 667 759 2 305 400 2 104 600-8,7% Celkem 60 420 344 59 100 071 51 097 160-13,5% Zdroj: Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) 31

Zdroj: graf převzat od Sdružení automobilového průmyslu Výroba os. aut rok 2009 Obyvatelstvo Poměr ČR 983 992 10 400 000 10,6 Slovensko 463 140 5 400 000 11,7 Německo 4 964 523 82 060 000 16,5 Velká Británie 999 460 58 000 000 58,0 32

poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu nicméně podle odhadů dostupné literatury lze očekávat poměrně umírněný dopad, který může být přesto o něco vyšší než dopad na eurozónu zejména v důsledku vyšší energetické náročnosti české ekonomiky. 33

Energetická náročnost ekonomiky, údaje za rok 2008 ČR: 525.30 Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Zdroj: Eurostat 34

155 600 220 135 533 200 180 115 467 160 95 400 140 75 333 120 100 55 267 80 35 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 200 60 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 Ropa Brent Ropa Ural Zemní plyn (pr. osa) Průmyslové kovy Komoditní koš celkem Zemědělské komodity Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB 35

Mapa ropovodů a plynovodů v Evropě Zdroj: www.theodora.com 36

rychlá konvergence nominálních úrokových sazeb před vstupem do eurozóny působila v minulosti na některé ekonomiky jako asymetrický šok pro zemi plánující vstup je proto výhodou spíše jejich dřívější postupné sblížení --- je však stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!? rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny 37

6 5 EURO SHORT TERM REPO (ECB) 14/10/10 Měnověpolitické sazby 4 3 2 1 Eurozóna Česká republika 0 2006 2007 2008 2009 2010 EURO MAIN REFIN. OPERATIONS (ECB) - MIDDLE RATE CZECH REPUBLIC REPO 2 WEEKS - MIDDLE RATE US FEDERAL FUNDS TARGET RATE - MIDDLE RATE Source: Thomson Datastream USA 38

30 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) 5/10/10 28 26 24 EURO 22 20 USD 18 16 14 2006 2007 2008 2009 2010 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE Source: Thomson Datastream 39

vysoká obchodní a vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou umocňuje přínosy z odstranění možných výkyvů vzájemného kurzu eurozóna je partnerem pro více než 60 % českého vývozu a dovozu vysoká provázanost je patrná i pro ostatní srovnávané ekonomiky míra vlastnické provázanosti s eurozónou na straně přílivu přímých investic je v české ekonomice mírně vyšší než v ostatních srovnávaných zemích kromě Slovenska a dále roste silné ekonomické propojení české ekonomiky s eurozónou vytváří předpoklady pro zvyšování hospodářské sladěnosti s touto oblastí. Z tohoto pohledu je příznivým aspektem i vysoká intenzita vnitroodvětvového obchodu s eurozónou, která je jen mírně nižší než v Rakousku a Německu 40

Podíl vývozu do EA-13 na celkovém vývozu (v %) Zdroj: MMF, výpočet ČNB. 41

Počet volných prac. m íst 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 Stav příprav zavedení eura v ČR pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50%) 1/08 1/09 8/10 1/07 1/06 1/05 1/04 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580 Počet nezaměstnaných osob Beveridgeova křivka zdroj ČNB 42

Dlouhodobá nezaměstnanost, údaje za rok 2009 ČR: 2.0 Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkové aktivní populaci. Zdroj: Eurostat 43

Zdanění příjmů, údaje za rok 2008 ČR: 39.5 Pozn: Podíl daní a sociálního pojištění na celkové (hrubé) mzdě. Zdroj: Eurostat 44

stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků bankovní sektor dosáhl vysoké efektivnosti a rentability v evropském kontextu a v minulých letech si ze zisku vytvořil dostatečnou kapitálovou rezervu v době poklesu ekonomického růstu v situaci pokračující globální finanční krize lze očekávat zvolnění tempa růstu úvěrů i zhoršení kvality portfolií, které nepříznivě ovlivní jak kapitálovou přiměřenost, tak rentabilitu bank 45

40 30 20 10 0 Úvěry podnikům a domácnostem (meziroční změny v %) -10 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem HDP, běžné ceny (pravá osa) 7 6 5 4 3 2 16 12 8 4 0-4 40 30 20 10 0-10 -20-30 Realizační ceny bytů (meziroční změny v %) I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II ČR Praha ČR bez Prahy Úrokové sazby z úvěrů podnikům (nové obchody, v %) 1 5/07 5/08 5/09 5/10 Do 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč.fixací do 1 roku Do 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let Nad 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč. fixací do 1 roku Nad 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let 3M PRIBOR Výnos 10letého vládního dluhopisu 46

poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU 140 120 100 80 60 40 20 0 CZSK PL BGROHU SI LT EELV BEDEATFR UK SEDK EA EU banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 47

Madridský scénář realizován 1999-2002 ve dvou fázích s přechodným obdobím, v němž euro existuje pouze v bezhotovostní formě Rozhodnutí o zrušení výjimky Vstup země do eurozóny Zavedení eurobankovek a mincí Euro je jedinné zákonné platidlo v ČR Předpřípravná fáze Přípravná fáze Přechodné období Duální cirkulace Euro existuje pouze v bezhotovostní formě Duálně obíhají eura i koruny Pouze euro proces je pomalejší, ale dává více času pro koordinaci byl zvolen při vzniku eurozóny (nebyly jiné zkušenosti) 48

Big Bang současné zavedení bezhotovostního a hotovostního eura Rozhodnutí o zrušení výjimky Vstup země do eurozóny Zavedení eurobankovek a mincí Euro je jedinné zákonné platidlo v ČR Předpřípravná fáze Přípravná fáze BIG BANG Duální cirkulace Přechodné období Duálně obíhají eura i koruny (v ČR dva týdny) Pouze euro proces je rychlejší, méně komplikovaný pro obyvatelstvo, ale náročnější na koordinaci dávají mu přednost státy, které se nyní připravují na přijetí eura (vybrán jako základní scénář pro ČR vládou ČR již 25.10.2006) 49

EURO? VÝMĚNA OBĚŽIVA Kurz CZK/EUR 26 Kč 20 Kč 0,1 0,01 0,26 Kč 0,20 Kč 0,2 0,02 0,52 Kč 0,40 Kč 0,5 KORUNA 0,05 1,3 Kč 1,0 Kč 1 0,1 2,6 Kč 2,0 Kč 2 0,2 5,2 Kč 4,0 Kč 5 0,5 13,0 Kč 10,0 Kč 10 1 26 Kč 20 Kč 20 2 52 Kč 40 Kč 50 5 130 Kč 100 Kč 100 10 260 Kč 200 Kč 200 20 520 Kč 400 Kč 500 50 1 300 Kč 1 000 Kč 1000 100 2 600 Kč 2 000 Kč 2000 200 5 200 Kč 4 000 Kč 5000 500 13 000 Kč 10 000 Kč 50

Systémy platebního styku CERTIS - Systém mezibankovního platebního styku SKD systém krátkodobých dluhopisů ABO - systém účetnictví a platebního styku ČNB 51

Proces zavedení eura není to pouze o splnění předem definovaných kritérií a závazků (tzn. nedívejme se pouze na nominálně definované veličiny, ale sledujme reálné veličiny a reálné ekonomické a sociální podmínky) náročný a dlouhodobý proces stanovení přepočítacího koeficientu EUR-CZK zasáhne všechny oblasti ekonomiky a každého jednotlivce v ČR strukturáln lní změny a reformy oběž ěživo IT systémy, pokladny, SW,... platební systémy připravenost státn tních systémů náklady logistika... Úkoly pro všechnyv 52

Institucionální uspořádání Informace o euru www.mfcr mfcr.czcz 53 Zdroj:MFČR

Závěr existuje politický závazek přijmout euro existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale...) je mnohem důležitější sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení v. svoboda a konkurence) ČNB není leaderem v rámci procesu přijetí eura v ČR ČNB plní roli výkonnou (výměna oběživa, platební systémy, legislativa, spolupráce s celým finančním trhem, inflační kritérium a případný vstup do systému ERM II) chce nás vlastně eurozóna? zavedení eura v ČR podporuje 30 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - září/2010) primárním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu, sekundárním cílem: podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu 54

Závěr Pravidelné komentáře a publikační činnost k tématu: Řežábek, P. (2010). Jsme zadluženi víc, než si myslíme. Lidové noviny, 16.1.2010, strana 16 Řežábek, P. (2009). Zadlužený stát, Dluhopisy občanům. (ČT 24 6.12.2009, Otázky VM) Řežábek, P. (2009). 20.8.2009 Hospodářské noviny: Volby nevolby, je třeba škrtat Řežábek, P. (2009). The Czech Republic Faces up to the Crisis. Doing Business in the Czech Republic, vol.2009/2010, pp 18-19. Praha: PP Agency Řežábek, P. (2009). Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník č.29. Seminář Fontes Rerum Řežábek, P. (2009). Jednoletý úvěr jako smrtící past. Bankovnictví 27.1.2009 str. 11 Řežábek, P. (2008): Optimismus z americké krize je nemístný. E15 18.8.2008 str. 12 Řežábek, P. (2007). 10.7.2007 MF Dnes: Nemusíme do euroklubu spěchat Řežábek, P. (2006). 29.5.2006 Hospodářské noviny: Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy Řežábek, P. (2006). 12.7.2006 Hospodářské noviny: Proč koalice mlčí o euru? pravidelné úvodní přednášky pro workshopy České bankovní asociace a ČNB k problematice eura od roku 2005 další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html 55

Děkuji za pozornost Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Praha 26. října 2010