XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 94-107. Provazník: Psychologie pro ekonomy a manažery, s. 172-174. Doporučená: Kratz, H.-J.: Mobbing: jak ho rozpoznat a jak mu čelit. Praha: MP 2005. Štikar a kol.: Základy psychologie práce a organizace. Praha: Karolinum 1996.
Osnova sociální a interpersonální vztahy na pracovišti specifické vztahy dynamika pracovní skupiny konkrétní sociální jevy na pracovišti nepříznivé sociální jevy
Sociální a interpersonální vztahy na pracovišti význam těchto vztahů spočívá zejména v uspokojování sociálních potřeb člověka např.: potřeba sociálního kontaktu potřeba poskytovat a přijímat pomoc potřeba někoho ovládat, někomu se podřizovat potřeba být přijímán, akceptován, náležet k určité skupině lidí potřeba nalézat osoby blízké vlastní hodnotové orientaci
Specifické vztahy vztahy vzájemných nároků vztahy vzájemné odpovědnosti vztahy vzájemné spolupráce vztahy vzájemné pomoci vztahy konkurence
Vertikální a horizontální vztahy vertikální vztahy tj. mezi vedoucími a vedenými pracovníky svou roli zde hraje hierarchie pozic symboly moci horizontální vztahy tj. mezi spolupracovníky na stejné úrovni pracovní skupiny se liší převládajícím charakterem vztahů
Dynamika pracovní skupiny u každé pracovní skupiny registrujeme řadu jevů s každou pozicí je spojen sociální status a sociální role dynamika skupiny se zajímá o to, jak jsou tyto sociální role vymezovány a určovány dynamika skupiny představuje vnitřní každodenní život, tj. jak na sebe působí, jak se ovlivňují apod.
Sociální jevy na pracovišti efekt přihlížejících v řadě naléhavých situací zůstal jedinec pasivní sociální lenost výkon skupiny je menší, než by byl součet výkonů jednotlivých členů (opak k synergickému efektu) konformita být pozitivně přijímán svojí skupinou a zapadnout do ní, jedinec se skupině přizpůsobuje a další viz Bedrnová, Nový (1998)
Nepříznivý sociální jev mobbing (mobbying) cílevědomé šikanování nebo psychický teror na pracovišti intriky a šikanování se stává rutinou o mobbying jde v případě, že útok je prováděn alespoň jednou týdně po dobu půl roku a útoky provádí jedna nebo více osob řada případů není nápadná některé firmy fenomén mobbingu ani neuznávají
Nepříznivý sociální jev - mobbing důsledky psychologické (deprese, psychické poruchy) zdravotní (psychosomatické následky) ekonomické (pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání, snížený pracovní výkon) výskyt nejčastěji mezi kolegy ze strany nadřízeného (někdy se označuje jako tzv. bossing)
Nepříznivý sociální jev - mobbing v nebezpečí bývají tyto typy lidí: osamocení nápadní úspěšní noví mezi pachateli jsou většinou: strůjci náhodní pachatelé aktivní či pasivní spoluúčastníci
Nepříznivý sociální jev - mobbing spouštěčem bývá: stres z přetížení nebo špatná organizace práce jednotvárnost či nuda nevhodný styl řízení konkurenční prostředí, strach z nezaměstnanosti
Nepříznivý sociální jev - mobbing fáze mobbingu 1. konflikty, jednotlivé případy 2. nastupuje psychický teror 3. případ se stává oficiálním 4. vyloučení
Nepříznivý sociální jev - mobbing pracoviště náchylné ke vzniku mobbingu nálada na pracovišti je nadřízenému lhostejná v podniku vládne konkurenční tlak existují zde stresové faktory soukromé kontakty jsou spíše výjimkou vysoká fluktuace pomluvy intriky a závist apod.
Psychologické důsledky nezaměstnanosti sociální stigmatizace destrukturace života dotčených jedinců změna materiální stránky či zdravotního stavu emocionální změna pokles sociálních kontaktů pokles zájmu o dění ve společnosti či soukromých aktivit narušení rodinného života
Psychologické důsledky nezaměstnanosti prevence zabezpečení materiálních a finančních prostředků strukturování času pravidelné sdílení svých zkušeností a pocitů poskytování zážitku tvořivosti zdroj osobního statutu zdroj aktivity
Shrnutí co si člověk prostřednictvím vztahů na pracovišti uspokojuje jaké sociální jevy můžeme na pracovišti pozorovat co je to mobbing, jaký má průběh a kdo a kde k němu inklinuje jaké jsou psychologické důsledky nezaměstnanosti a jak jim předcházet