Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Mendelistická genetika

Genetika populací. kvalitativních znaků

Základy genetiky populací

Základní pravidla dědičnosti

Genetika kvantitativních znaků

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Selekce v populaci a její důsledky

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Úvod do obecné genetiky

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetické určení pohlaví

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Chromosomy a karyotyp člověka

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

Genetika přehled zkouškových otázek:

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Mendelistická genetika

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Základní genetické pojmy

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Příbuznost a inbreeding

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Genetika pro začínající chovatele

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Genetika mnohobuněčných organismů

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Souhrnný test - genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Genetika zvířat - MENDELU

12. Mendelistická genetika

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Gonosomální dědičnost

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Populační genetika Radka Reifová

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Populační genetika (KBB/PG) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Hardyho-Weinbergův zákon pro více alel, Bruceho poměry, geny na chromozomu X RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Cíl přednášky - Seznámení s Hardyho-Weinbergovým zákonem na lokusech se třemi a více alelami, aplikace Hardyho-Weinbergova v případě oddělených pohlaví, odvození Bruceho poměrů, aplikace Hardyho- Weinbergova zákona pro geny vázané na pohlavní chromozom X Klíčová slova - Hardyho-Weinbergův zákon, Bruceho poměry, pohlavní chromozom X Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Hardyho - Weinbergův princip pro 3 a více alel Lokus se třemi alelami Alely A 1, A, A 3 s četnostmi p 1, p, p 3. Platí: p 1 + p + p 3 = 1 Genotypy a genotypové četnosti: A 1 A 1 A 1 A A A A 1 A 3 A A 3 A 3 A 3 p 1 p 1 p p p 1 p 3 p p 3 p 3 možno získat rozvojem (p 1 A 1 + p A + p 3 A 3 ) Př: Krevní skupiny p 1 (I A ) p (I B ) p 3 (i) Četnosti krevních skupin: p 1 (I A ) p 1 I A I A - A p 1 p I A I B -AB p 1 p 3 I A i -A A: p 1 + p 1 p 3 p (I B ) p 1 p I A I B -AB p I B I B -B p p 3 I B i -B B: p + p p 3 p 3 (i) p 1 p 3 I A i - A p p 3 I B i -B p 3 ii - 0 AB: p 1 p 0: p 3

Př.: V populaci byly zjištěny následující četnosti krevních skupin: A 0,45, B 0,13, AB 0,06, 0 0,36. Vypočítejte alelové četnosti. Řešení: Četnost ii = p 3 Pak četnost i = p 3 = 0,36 1/ = 0,60 Četnost B a 0 = (p + p 3 ) Tedy (p + p 3 ) = 0,13 + 0,36 = 0,49 (p + p 3 ) = 0,49 1/ = 0,7 Četnost I B = p = 0,70-0,60 = 0,10 Četnost I A = p 1 = 1 - (p + p 3 ) = 0,30

Obecně pro n alel (A 1, A,, A n ) s četnostmi p 1, p,, p n (p 1 + p + + p n = 1) jsou genotypové četnosti při náhodném oplození: p i pro homozygoty A i A i p i p k pro heterozygoty A i A k V generaci t bude distribuce genotypů: p 1t + p t + + p 1t p t + p 1t p 3t + = Σp it + Σp it p kt = (Σp it ) V následují generaci (t+1) bude četnost i-té alely: p 1(t+1) = p 1t + p 1t p t + p 1t p 3t + + p 1t p nt = p 1t (Σp it ) = p 1t Alelové četnosti jsou konstantní, tedy četnosti gamet též konstantní, tedy genotypový poměr v generaci t+ bude stejný jako v t+1 Zobecněno: (Σp it ) = (p 1 + p + + p n ) pro dvě alely: p 1 + p 1 p + p = (p 1 + p ) = (Σp it ), kdy i = 1,

Oddělená pohlaví Bruceho poměry U většiny živočichů typy gamet úspěšné spojení jen mezi gametami opačného pohlaví, tedy v populací vlastně genofondy: samčí a samičí Různé genotypové distribuce: P mt : Q mt : R mt u samců tedy: p mt = P mt + ½ Q mt P ft : Q ft : R ft u samic tedy: p ft = P ft + ½ Q ft x Četnost Potomci AA Potomci Aa Potomci aa AAxAA P mt P ft P mt P ft AAxAa P mt Q ft ½ P mt Q ft ½ P mt Q ft AAxaa P mt R ft P mt R ft AaxAA Q mt P ft ½ Q mt P ft ½ Q mt P ft AaxAa Q mt Q ft ¼ Q mt Q ft ½ Q mt Q ft ¼ Q mt Q ft Aaxaa Q mt R ft ½ Q mt R ft ½ Q mt R ft aaxaa R mt P ft R mt P f aaxaa R mt Q ft ½ R mt Q ft ½ R mt Q ft aaxaa R mt R ft R mt R ft

Součet všech genotypů: P mt P ft + P mt Q ft + P mt R ft + Q mt P ft + Q mt Q ft + Q mt R ft + R mt P ft + R mt Q ft + R mt R f t = = (P mt + Q mt + R mt ) (P ft + Q ft + R ft ) = 1 P t+1 = P mt P ft + 1/ P mt Q ft + 1/ Q mt P ft + 1/4 Q mt Q ft = P mt (P ft + 1/ Q ft ) + 1/ Q mt (P ft + 1/ Q ft ) = (P mt + 1/ Q mt ) (P ft + 1/ Q ft ) = p mt p ft Q t+1 = p mt q ft + q mt p ft R t+1 = q mt q ft Pravděpodobnost, že zygota v generaci t+1 bude samčího pohlaví = y, kde y náleží (0<y<1); samičího pohlaví s pravděpodobností 1-y. u samců: yp t+1 : yq t+1 : yr t+1 = P t+1 : Q t+1 : R t+1 u samic: (1-y)P t+1 : (1-y)Q t+1 : (1-y)R t+1 = P t+1 : Q t+1 : R t+1 Bruceho poměr platí i v generaci t+1, kde relativní četnosti jednotlivých genotypů jsou stejné u obou pohlaví

Stejné genotypové poměry u obou pohlaví v generaci t+1, pak redukce tabulky pro Bruceho poměry na tabulku demonstrace HW poměru V gametách obou pohlaví musí být stejné alelové četnosti!!! Pak v generaci t+ dosáhne populace rovnovážný genotypový poměr s P t+ = (p t+1 ) Genotypové poměry stejné u obou pohlaví v generaci t, pak populace dosáhne rovnováhy už v generaci t+1 Oddělené pohlaví nemá vliv na dosažení rovnováhy, jestliže obě pohlaví mají stejné genotypové poměry Genotypové četnosti v potomstvu determinovány alelovými četnostmi rodičů, nikoli jejich genotypovými četnostmi Jestliže p mt =p ft, pak Bruceho poměr redukován na p t : p t q t : q t v generaci t+1, dokonce i tehdy, když se genotypové poměry obou pohlaví liší (ale alelové četnosti jsou stejné). Např. P mt =P ft + x, Q mt = Q ft x, R mt = R ft + x, p mt = P mt + 1/Q mt = P ft + x + 1/Q ft -x = p ft Pak opět redukce tabulky pro Bruceho poměry na tabulku demonstrace HW poměru a populace v rovnováze již v generaci t+1

Pokud p mt p ft, pak se Bruceho distribuce nebude bezprostředně redukovat na rovnovážnou distribuci. Četnost v t+1 bude: p t+1 = p mt p ft + (p mt q ft + q mt p ft )/ = = (p mt p ft + p mt p ft + p mt q ft + q mt p ft )/ = = [p mt (p ft +q ft ) + p ft (p mt +q mt )]/ = _ p t = (p mt + p ft )/ = p t Protože v generaci t+1 jsou alelové četnosti stejné, bude genotypová distribuce v t+: p t : p t q t : q t a alelové četnosti znovu p t a q t V t+3 pak stejná genotypová distribuce jako v t+, tedy populace dosáhla rovnováhy již v t+

K vyrovnání alelových četností u obou pohlaví je třeba jedné generace, v následující generaci je pak již dosaženo rovnováhy Nerovnost v alelových četnostech mezi pohlavími v populaci pouze dočasná např. křížení samců jedné a samic jiné populace, jež se liší genotypovými a alelovými četnostmi Bruceho poměr pak bude reprezentovat genotypové četnosti v F1 a rovnováha dosažena v F Křížení populací X a Y, kde p x p y, genotypy v F1 v Bruceho poměru i tehdy, když vybíráme jedince obou pohlaví z obou populací náhodně Pokud se každé oplození děje náhodným oplozením dvou jedinců každého z jiné populace, bude pro F1 platit Bruceho poměr a v F bude dosaženo rovnováhy při poměru: _ p : pq : q, kde p = (p x + p y )/ Předpoklad náhodného křížení: jakýkoliv jedinec z populace X má stejnou pravděpodobnost spojení s jedincem z populace X či Y, tedy ¼ XX, ¼ YY a ½ XY

V potomstvu těchto křížení pak platí HW poměr genotypů: P F1 = p x /4 + p x p y / + p y /4 = _ = (p x + p y ) /4 = [(p x + p y )/] = p Při náhodné volbě párů z obou populací X a Y vytvoříme novou populací XY, kde platí: p XYt = P XYt + 1/ Q xyt = = (P Xt + P Yt )/ + 1/[(Q Xt + Q Yt )/] = _ = (P Xt + 1/ Q Xt )/ + (P Yt + 1/ Q Yt )/ = (p Xt + p Yt )/ = p Genotypové četnosti nebudou v populaci XY v generaci t v HW poměru: P XYt = (P Xt + P Yt )/ = (p X + p Y )/ [(p X + p Y )/] Rovnováhy bude dosaženo v generaci t+1

Geny vázané na chromozom X Znak vázaný na pohlaví poprvé popsal Morgan r. 1910 u Drosophila melanogaster Savčí typ kódování pohlaví, samice genotypy AA, Aa nebo aa, samci genopypy A nebo a Samičí genotypové četnosti p, pq a q, samčí rovné alelovým četnostem p a q Spermie s X Spermie s Y X A (p) X a (q) Y Vajíčka X A (p) X A X A (p ) X A X a (pq) X A Y (p) X a (q) X A X a (pq) X a X a (q ) X a Y (q) Recesivní fenotyp mnohem častější u samců než u samic (q je vždy větší než q ); rozdíl tím větší, čím je recesivní alela vzácnější U samic v generaci t jsou četnosti genotypů P ft : Q ft : R ft, kdy p ft = P ft + 1/Q ft (= četnost vajíček nesoucích A)

Samčí pohlaví pouze jeden chromozom X, tedy pouze dva genotypy i fenotypy U samců v generaci t jsou četnosti genotypů P mt a R mt, kdy p mt = P mt a q mt = R mt Polovina spermií nese chromozom Y, tedy nenese ani A ani a, druhá polovina spermií nese chromozom X, pak p mt je četnost spermií nesoucích A a q mt četnost spermií nesoucích a (samci A tvoří pouze spermie A a samci a pouze spermie a) Každá samice v generaci t+1 dostane chromozomy X (jeden od otce a druhý od matky). Genotypový poměr mezi těmito samicemi bude Bruceho poměr: AA : Aa : aa = p mt p ft : (p mt q ft + q mt p ft ) : q mt q ft Mezi samicemi generace t+1 bude četnost alely A: _ p ft+1 = (p mt + p ft )/ = p t Samci v generaci t+1 dostanou od otce vždy chromozom Y a od matky X, tedy jejich genotypový poměr v t+1 bude: A : a = p ft :q ft, kde p mt+1 =p ft Obecně pro kteroukoliv generaci: alelové četnosti u samic budou průměrem alelových četností obou pohlaví z předchozí generace alelové četnosti u samců budou rovny alelovým četnostem u samic z předchozí generace

Předpokládejme generaci e, kde p me = p fe p fe+1 = (p me + p fe )/ = p fe / = p fe p me+1 = p fe = p me alelové četnosti obou pohlaví v e+1 stejné jako v e, tedy budou stejné i v e+, e+3, i genotypové četnosti zůstanou počínaje generací e+1 stejné Kdy dosáhne rovnováhy populace, která v ní v generaci t není? d t = p mt -p ft při rovnováze d t = 0 V generaci t+1: d t+1 = p mt+1 -p ft+1 = p ft -(p mt + p ft )/ = (p ft - p mt - p ft )/ = = p ft -1/p mt -1/p ft = 1/p ft -1/p mt = (p ft - p mt )/ = - 1/ d t Podobně v dalších generacích: d t+ = - 1/ d t+1 = 1/4 d t d t+3 = - 1/ d t+ = -1/8 d t Obecně: d t+n = (- 1/) n d t Roste-li n, pak (- 1/) n konverguje k nule a d t+n též konverguje k nule. Teoreticky d t+n nuly nikdy nedosáhne (pouze se asymptoticky blíží). Brzy jeho hodnota ale taková, že populace dosáhne rovnováhy velmi rychle (ale ne hned!)

Průměrná četnost alel u obou pohlaví v generaci t (samice dvakrát více chromozomů X než samci) _ p t = (p mt + p ft )/3 potom v generaci t+1: p t+1 = [p ft + (p mt + p ft )/]/3 = (p mt + p ft )/3 = p t Vážená průměrná alelová četnost pro obě pohlaví se nemění z jedné generace na druhou žádné alely sledovaného genu vázaného na pohlaví nevznikají ani nezanikají, ale jsou různě rozmísťovány mezi oběma pohlavími (měnící se znaménko u d t ) Stabilita průměrné alelové četnosti platí pro každou generaci, pak musí platit i při rovnováze p me = p fe p e = (p me +p fe )/3 = 3p me /3 = p me = p fe = p Při rovnováze se alelová četnost obou pohlaví rovná hodnotě vážené průměrné četnosti Lokus se alelami p+q=1, pak dp = dq (velikost změny frekvence jedné alely je až na znaménko rovna velikosti změny frekvence alely druhé) U ptačího typu kódování pohlaví analogicky