Masters s Dissertation. Accounting as an information source for financial management. Bc. Michal Novák

Masters s Dissertation Accounting as an information source for financial management Bc. Michal Novák The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: n.michal85@gmail.com Prague 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účetnictví jako zdroj informací pro finanční řízení podniku zpracoval samostatně. A veškerou použitou literaturu a další materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne 1.5. 2013... jméno a příjmení autora

Abstrakt NOVÁK, Michal. Účetnictví jako zdroj informací pro finanční řízení podniku. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová, Praha: 2013. Celkový počet stran 85. Cílem této práce je prokázat použití výstupu účetních údajů a jejich přímou vazbu na různé metody finanční analýzy v návaznosti na hospodaření a vlastní finanční řízení podniku. Proto bylo nezbytné v teoretické části práce se zabývat účetnictvím jako jediným a věrohodným nástrojem k zobrazení hospodaření podniku. Následně pak analyticko-praktická část práce v časové řadě deseti let podrobně rozebrala hospodaření sledovaného podniku HPI-CZ spol. s r.o. takovým způsobem, že bylo možné konkretizovat detailní návrhy na zlepšení finančního řízení podniku v dalším obdo bí. Celkem osm těchto návrhů autor této práce považuje za nejdůležitější výstupní informaci pro sledovaný podnik. Klíčová slova: finanční analýza, rentabilita, nákladovost, likvidita, aktivita, struktura kapitálu. Abstract NOVÁK, Michal. Accounting as a source of information for financial management. Diploma Thesis, The Institute of Hospitality Management in Prague: 2013. Total number of pages 85. The aim of this work is to demonstrate the use of the output from accounting data and their direct link to the various methods of financial analysis in relation to the economy and company's financial management. Therefore, it was necessary in the theoretical part deals with accounting as a single and credible tool to display the company's performance. Subsequently, analytical and practical part in ten years time period analyzed in detail, the enterprise management HPI-CZ spol. s.r.o. in such a way that it was possible to specify detailed proposals to improve financial management in the future. The author of this thesis considered eight of these proposals as the most important output information for monitored company Keywords: financial analysis, profitability, costs, liquidity, activity, structure of capital

OBSAH ÚVOD.. 8-10 TEORETICKÁ ČÁST 1 Legislativní úprava účetnictví v České republice 11-14 2 Základní povinnosti při vedení účetnictví.. 15-17 3 Vnitropodnikové směrnice. 17-20 4 Účetní výkazy. 20-22 5 Metody finanční analýzy za použití účetních údajů. 23-25 ANALYTICKO-PRAKTICKÁ ČÁST 6 Charakteristika podniku HPI-CZ spol. s r.o., IČ: 63219611 6.1 Obecné údaje 26-27 6.2 Historie společnosti 28 6.3 Organizační struktura 28-29 6.4 Významní obchodní partneři 29-30 6.5 Hlavní konkurenti 30 7 Ukazatele finanční analýzy 7.1 Úvod do finanční analýzy účetních výkazů společnosti 31 7.1.1 Horizontální analýza výsledovky 31-32 7.1.2 Horizontální analýza rozvahy 33-34 7.1.3 Vertikální analýza výsledovky 34-35 7.1.4 Vertikální analýza rozvahy 35-36 7.1.5 Analýza cash flow 37 7.2 Analýza vývoje jednotlivých hlavních struktur rozvahy 38-39 7.2.1 Analýza majetkové struktury-aktiv 38-39 7.2.2 Analýza vývoje struktury zásob-aktiv 39-40 7.2.3 Vývoj struktury pasiv 40-42 7.2.4 Vývoj struktury výnosů a nákladů 42-46

7.2.5 Vývoj struktury provozních nákladů 46-52 7.3 Poměrové ukazatele 52 7.3.1 Celkový vývoj rentability a nákladovosti 52-54 7.3.2 Likvidita 55-56 7.3.3 Aktivita 56-57 7.3.4 Struktura kapitálu 57-59 7.4 Pravidla hospodaření zlatá pravidla financování 60 7.4.1 Zlaté pravidlo financování 60 7.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika 60 7.4.3 Zlaté pravidlo pari 60 7.4.4 Zlaté poměrové pravidlo 60 7.4.5 Zlaté bilanční pravidlo 60 7.4.6 Zlaté pravidlo jedna ku jedné 60-62 7.4.7 Zlaté pravidlo dvě ku jedné 62 7.5 Altmanův index 63 7.5.1 Způsob výpočtu původního Altmanova indexu 63 7.5.1.1 Vlastní výpočet HPI CZ spol. s r.o. 63-64 7.5.2 Způsob výpočtu upraveného Altmanova indexu 64-65 7.6 Hlavní negativní vlivy na výpočty ukazatelů analýzy 65 7.7 Zaměstnanci a produktivita 66-68 7.7.1 Závěrečné zhodnocení odst.7.7 69 NÁVRHOVÁ ČÁST 8 Návrhy 8.1 Obecný pohled na vypracování návrhové části z hlediska teoretické oblasti diplomové práce 70-72 8.1.1 Návrh z hlediska teoretické části diplomové práce 72-73 8.2 Návrhy z hlediska analyticko-praktické části

diplomové práce 73-74 8.2.1 První návrh-investování volných finančních zdrojů 73-74 8.2.2 Druhý návrh-zvýšení základního kapitálu 74 8.2.3 Třetí návrh-řešení zvyšujících se půjček 74 8.2.4 Čtvrtý návrh-stanovení limitů spotřeby služeb 75 8.2.5 Pátý návrh-kontrolovat normovanou spotřebu PHM 75 8.2.6 Šestý návrh-optimalizovat počet pracovníků 75 8.2.7 Sedmý návrh-jednání s vlastníky firmy 75-76 8.2.8 Osmý návrh-zvýšení úrovně práce auditorů 76 ZÁVĚR 9 Závěry 9.1 Celkové zjištění vyplývající z vypracování diplomové práce 77 9.2 Zdůraznění argumentů ve vztahu k aktuálnosti vybraného tématu práce 78 9.3 Případné těžkosti při zpracování práce 78-79 Seznam literatury 80-82 Seznam příloh 82-85

ÚVOD Tato diplomová práce pojednává o tématice účetnictví, zejména jeho konečných výstupních hodnotách, které jsou pak zdrojem informací pro finanční řízení podniku. Je logické, že bez řádného a včasného vedení účetnictví, průběžného vyhodnocování získaných údajů, zejména na úrovni Výsledovky a Rozvahy, by nebylo možné posuzovat a přímo ovlivňovat finanční řízení podniku. Úroveň finančního řízení podniku v praxi se řídí především podle velikosti podniku, jeho výrobní nebo odbytové struktury a ochoty personálního vedení se výsledky účetnictví a tím celé ekonomiky podniku vážně zabývat formou vypracovaných finančních analýz, rozborů, komentářů a atd. Jiná situace je tam, kdy podnik s ohledem na problematickou úsporu nákladů se spokojí s tím, že účetnictví dá zpracovat externí firmě, nebo účetní na krátkodobý pracovní závazek. Výsledek je takový, že k žádnému finančnímu řízení podniku nedochází a věci se řeší /dosažení ztráty nebo např. vysokého zisku/ až na konci roku a na začátku roku příštího v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z příjmů právnických osob. Popsaný výše uvedený problém není samozřejmě u firmy, která své účetnictví sleduje průběžně a má i personální obsazení k tomu, aby bez problémů mohla své výsledky hospodaření vyhodnocovat a v rámci skutečného finančního řízení svoji finální výrobní či jinou činnost usměrňovat. Účetnictví ve své podstatě je živý organizmus, který nezbytně musí navazovat na soustavu předpisů v úrovni zákonů, norem, prováděcích vyhlášek a doplňujících ustanovení formou různých pokynů a vysvětlení příslušných ministerstev České republiky. K zajištění potřebné přehlednosti je tato diplomová práce rozdělena do jednotlivých částí s následujícím zaměřením: 8

TEORETICKÁ ČÁST má ukázat nejprve na legislativní úpravu účetnictví v České republice na úrovni roku 2012 a navazující právní předpisy na zákon o účetnictví. Následně pak na jednotlivé nezbytné účetní úkony, které vedou k vypracování především závazných výkazů hospodaření, jakým je Rozvaha a Výsledovka za období měsíční, od počátku roku a pak za celý rok. Současně je třeba zdůraznit, že výše uvedené dva výkazy jsou základem pro zpracování především ročních rozborů hospodaření podniku, výroční zprávy, přílohy k účetní závěrce a zveřejnění formou elektronického uložení do obchodního rejstříku příslušného krajského soudu. Smyslem je dále prokázat, že účetnictví je jediný a věrohodný nástroj k zobrazení hospodaření podniku a to v tomto případě v systému podvojného účtování. Konečně pak v této části je nezbytné poukázat na metody finanční analýzy za použití účetních údajů včetně z nich vyplývajících závěrů pro finanční řízení podniku. ANALYTICKO-PRAKTICKÁ ČÁST již na konkrétních výstupech a hodnoceních navazuje v praktických podmínkách sledovaného podniku na význam účetnictví, které je základním zdrojem informací finančního řízení tohoto podniku. Od stručné charakteristiky podniku HPI-CZ spol. s r.o. a jeho dalšího vývoje se dále přechází k vybraným ukazatelům finanční analýzy. Byly vybrány takové ukazatele, které nejlépe vystihují vlastní podnikatelskou činnost, tj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zejména nákup a prodej v oblasti střešních a zateplovacích doplňků. Základní podklady k vypracování příslušných ukazatelů finanční analýzy podniku byly převzaty z údajů účetních závěrek a výročních zpráv o hospodaření, dále ročních zpráv auditora v časovém rozmezí deseti let, tj. od roku 2002 do roku 2011. Žádoucí bylo co nejlépe vystihnout vývoj podniku za toto delší období tak, aby byla možnost vypracovat návrhy na eventuelní zlepšení řízení podniku, resp. komentovat zjištěné výstupy z finančních analýz. 9

NÁVRHOVÁ ČÁST pak pojednává o konkrétních návrzích, doporučeních, které z této diplomové práce vyplývají a měly by pak vést ke zlepšení zjištěného stavu. ZÁVĚREČNÁ ČÁST obsahuje vlastní poznatky autora této diplomové práce k další jeho činnosti v praktickém profesním životě. Současně je poukázáno na stále významnější vliv využívání účetních a finančních údajů na efektivnost řízení podniku a to i s ohledem na rostoucí konkurenci na trhu, která nutí ke zvýšení efektivnosti podnikatelské činnosti na všech úrovních. Z těchto důvodů je autor přesvědčen, že zadané téma bylo a je přínosem jak pro něho, tak i příslušný podnik, který se uvolil být předmětem jeho zkoumání. Na závěr je konstatováno, že v průběhu zpracování práce nedošlo k potížím při získávání potřebné odborné literatury, jakož i nezbytných údajů ze strany pracovníků podniku. Jako hlavní metoda pro konkrétní vyhodnocování finanční analýzy vybraného podniku byla použita softwarová aplikace pro výpočet finanční analýzy podniku od firmy Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, 323 00 Plzeň, IČ:25213547, verze 2.12 CZ. Nejdůležitější informační zdroje byly získány z odborných knih a publikací, z informací na internetu na úrovni podvojného účetnictví, účetní závěrky hodnocené firmy HPI CZ spol. s r.o., z příslušných vyjmenovaných zákonů, podrobných odborných popisů významu a tvorby finančních analýz. Dále pak z osobních konzultací v teoretické a praktické oblasti účetní a ekonomické činnosti. Podrobný popis těchto informačních zdrojů je podrobně uveden v samostatné příloze. 10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Legislativní úprava účetnictví v České republice 1.1 Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Jedním z prvních zákonů vydaných po celospolečenských změnách od roku 1989, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, považovaný za základní kámen účetního systému České republiky. Nezbytné úpravy soustavy předpisů, zákonů a norem po roce 1991, přímo či nepřímo se dotýkající účetního systému, si vyžádaly do roku 2012 celkem 28 novel zákona o účetnictví čís. 563/1991 Sb. Nejpodstatnější změnou od roku 1992 je novela zákona o účetnictví č. 437/2003 Sb., kdy počínaje 1. 1. 2004 byla zrušena soustava jednoduchého účetnictví, resp. jeho převedení na tzv. daňovou evidenci. Současně od 1. 1. 2004 termín podvojné účetnictví v ČR přestává oficielně existovat a je nahrazen termínem účetnictví. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy. Jedná se o princip založený na podvojnosti, to znamená, že jakýkoliv zásah do účetnictví vyvolá změnu na dvou účtech najednou. Povinnost vést účetnictví /účtování podvojnými zápisy/ mají zejména: - Právnické osoby se sídlem v ČR - Zahraniční osoby podnikající v ČR - Organizační složky státu podle zvláštního předpisu /ministerstva, úřady, kraje, města, obce, kontrolní orgány, atd. - Fyzické osoby, které jsou zapsány jako podnikatelé v obchodním rejstříku - Ostatní fyzické osoby, jejichž roční obrat přesáhl 25 mil. Kč - Ostatní fyzické osoby podnikající ve sdružení, z nichž jedna z nich splňuje povinnost vést účetnictví 11

1.2 Prováděcí vyhláška č.500/2002 Sb., k podvojnému účetnictví pro podnikatele, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., účetnictví ve znění pozdějších předpisů V průběhu existence zákona o účetnictví z roku 1991 se ukázalo jako potřebné, doplnit některá ustanovení tohoto zákona ještě vyhláškou č. 500/2002 Sb., a to pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Do roku 2012 se jedná celkem o 7 novel. Tato vyhláška upravuje především rozsah účetní závěrky pro podnikatele, obsahové vymezení položek a formát rozvahy a výkazu zisku a ztrát, směrnou účetní osnovu a používané účetní metody. 1.3 České účetní standardy Pro zajištění souladu při používání účetních metod nebo postupu účtování vydává Ministerstvo financí ČR účetní standardy, které však nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví či jiných právních předpisů. Předpokládá se, že pokud bude účetní jednotka postupovat podle standardů, že plní ustanovení o účetních metodách podle zákona o účetnictví. Účetní jednotka současně může těchto standardů využít k vypracování vlastních vnitropodnikových směrnic a zapracovat do nich vnitřní specifické podmínky. Do roku 2012 bylo pro podnikatele vydáno celkem 23 Českých účetních standardů. 1.4 Navazující hlavní právní předpisy na zákon a účetnictví 1.4.1 Obchodní zákoník č.513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Obchodní zákoník upravuje mnohé oblasti účetnictví a opačně zákon o účetnictví se odvolává u některých částí zákona na příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Jako příklad lze uvést zveřejňování závěrky jejím uložením do sbírky listin u obchodních rejstříků příslušných krajských soudů, dále povinnost 12

některým obchodním společnostem, vymezeným zákonem o účetnictví, dát k ověření auditorem účetní závěrky a výroční zprávy. Další ustanovení obchodního zákoníku se týkají celé oblasti vlastního kapitálu a jeho pohybu. V tomto smyslu je obchodní zákoník základem pro stanovení podrobnějších pravidel účtování v jednotlivých oblastech. 1.4.2 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů Propojenost zákona o účetnictví se zákonem o daních příjmů tvoří fakt, že výklad daňových a účetních předpisů spadá pod Ministerstvo financí ČR, které je současně tvůrcem těchto zákonů. Vazba účetnictví na zákon o daních z příjmů vyplývá zejména ze způsobu zjišťování základu daně u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účtování. Specifické je pak zjišťování rozdílů mezi účetním a daňovým ziskem, protože účetní systém v současné době není zcela spjat s daňovými předpisy. Účetní jednotka na příklad může volit odlišný systém výpočtu účetních odpisů hmotného majetku od daňových odpisů. Dále účtuje některé náklady, které nejsou uznány jako zdanitelné /repre náklady, občerstvení, dary nad stanovený limit apod./. Účetní položky, které ve smyslu ustanovení zákona o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné, musí být proto v účetnictví jasně vymezeny. 1.4.3 Zákon č. 593/1992 Sb.., o rezervách pro zjištění daně z příjmů ve znění pozdějších předpisů Jedná se o obecný zákon, který kromě jiných organizací /banky, pojišťovny, zemědělci/ mohou využívat i poplatníci daně z příjmů, v tomto případě podnikatelé, vlastnící nebo spravující hmotný majetek. 13

V rámci výdajů na dosažení příjmů je možné vytvářet rezervu na budoucí opravy hmotného majetku, jehož doba odepisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let. Od roku 2009 byla v tomto zákoně stanovena významná změna v tom smyslu, že v případě tvorby rezervy, aby byla tato uznána jako zdanitelný výdaj, musí být peněžní prostředky v plné výši rezervy převedeny na samostatný účet v bance. Tím se zabrání spekulativním převodům v účetnictví, které mnohdy ovlivňovaly výpočty daňového základu u podniků. Maximální doba tvorby rezervy je od 3 zdaňovacích období do 10 zdaňovacích období a liší se zařazením do odpisových skupin 2,3,4, 5 a 6. V případě, že do této doby nebude rezerva využita, musí se příslušným účetním zápisem zrušit. 1.4.4 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů Tento zákon po celospolečenských změnách od roku 1989 podstatně změnil systém zdanění zboží a služeb v České republice a v rámci 29 novel do konce roku 2012 současně zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Osoby povinné k této dani jsou prakticky všechny právnické i fyzické osoby, pokud jejich obrat v podnikání přesáhne ročně částku 1 000 000 Kč. Správná aplikace zákona předpokládá bezchybné vedení účetnictví, když některé jeho výchozí podklady /zejména faktury vydané a přijaté/ tvoří současně zúčtovatelný daňový doklad, ze kterého se vypočítává daň z přidané hodnoty na výstupu /zdanitelná plnění, tj. např. faktury vydané/ nebo na vstupu /nárok na odpočet daně, tj. např. faktury přijaté/. Daň z přidané hodnoty je vedena dle účetní osnovy na účtu čís. 343. 14

2 Základní povinnosti při vedení účetnictví 2.1 Základní povinnosti při vedení podvojného účtování Zákon o účetnictví stanovuje zásadní povinnosti a pravidla při vedení účetnictví s tím, že jejich rozpracování na vlastní realizaci v praxi je pak konkretizováno např. prováděcí vyhláškou 500/2002 Sb., k podvojnému účetnictví pro podnikatele, Českými účetními standardy pro podnikatele, Pokyny Ministerstva financí ČR. Obecně jde o vedení věrného a poctivého účetnictví v souladu s českými účetními předpisy. Tato povinnost účetních jednotek je vyjádřena rozhodujícími pojmy vlastního účtování, jako jsou správnost, úplnost, průkaznost, srozumitelnost, přehlednost, trvalost. 2.2 Účetní metody, účetní principy a zásady Účetní jednotky při vedení účetnictví musí dodržovat směrnou účetní osnovu, která závazně stanoví v příslušných účtových třídách jednotlivé účty. Účtové třídy jsou: 0 Dlouhodobý majetek 1 Zásoby 2 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 Zúčtovací vztahy 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 Náklady 6 Výnosy 7 Závěrkové a podrozvahové účty 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví 15

Účetním jednotkám je současně uloženo jako zásadní povinnost účtovat o stavu a pohybu majetku, závazků, vlastního kapitálu, o nákladech a výnosech, hospodářském výsledku v souladu s účetními metodami. Výjimkou z tohoto pravidla může být ve zvláštních případech situace, kdy použití účetních metod, stanovených zákonem o účetnictví a Českými účetními standardy bude neslučitelné s povinností zobrazit a vykázat skutečnost věrně a pravdivě. V takovém případě postupuje účetní jednotka odchylně od takto stanovených pravidel. Důvody tohoto odchylného postupu popíše v příloze k účetní závěrce. Pokud bude v této odchylce dále pokračovat, zahrne postup do vlastní vnitropodnikové směrnice či předpisu. Příkladem z praxe může být případ ocenění pořízených osobních či nákladních vozidel formou leasingu. Po jeho skončení /5 let/ je vozidlo odepsáno a nemá účetní hodnotu, i když jako užitný předmět je dále používáno k podnikatelské činnosti. Zpravidla jeho využívání je ještě dalších 5 let. Aby došlo k věrnému zobrazení v účetnictví je používána metoda znaleckého ocenění vozidla v době skončení leasingu, kdy zjištěná hodnota vozidla bude uvedena do hmotného majetku s podvojným zápisem ve prospěch kapitálových fondů podniku a současně vnitřním předpisem určeno, po jakou dobu /např. 5 let/ se tato hodnota bude postupně snižovat opačnými účetními zápisy. Pokud jde o další zásady, které účetní jednotky musí dodržovat, je třeba zmínit předpoklad trvání účetní jednotky bez přerušení, dodržování účetního období, s nímž účtované skutečnosti časově a věcně souvisí, vymezení účetní jednotky jako uzavřeného celku a používání stále stejných metod účtování. Zásada opatrnosti účtování včetně přihlédnutí k rizikům možného vývoje podniku v návaznosti na současné i budoucí jevy, jakož i zachování nezbytné návaznosti konečných a počátečných stavů rozvahových účtů musí pak být samozřejmostí. 16

2.3 Pokuty /sankce/ za porušení ustanovení zákona o účetnictví V rámci příslušných novel zákona o účetnictví byla výše pokut a jejich stanovení upravována s tím, že stále platí oprávněnost místně příslušného finančního úřadu pokuty ukládat v rámci kontroly dodržování povinností stanovených zákonem o účetnictví. Pokuty za správní delikty, tj. za porušení zákona o účetnictví, jsou odstupňovány podle závažnosti převážně takto: Do výše 6% z hodnoty úhrnu aktiv, kdy se jedná o závažné správní delikty, při kterých účetní jednotka např. nevede účetnictví od svého vzniku, nesestaví účetní závěrku či nevyhotoví výroční zprávu. Do výše 6% z hodnoty úhrnu aktiv v případě že účetní jednotka vede nesprávné účetnictví se zjevnými chybami. Do výše 3% z hodnoty úhrnu aktiv, kdy se jedná o správní delikty, při kterých účetní jednotka např. sestaví neúplnou účetní závěrku, neověří ji auditorem, pokud má toto za povinnost, nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu u rejstříkového soudu, uvede nepravdivé údaje. Hodnotou aktiv se rozumí především úhrn aktiv zjištěných z rozvahy v ocenění neupraveném především o oprávky dlouhodobého majetku, tj. hodnota aktiv brutto. 3 Vnitropodnikové směrnice 3.1 Význam vnitropodnikových směrnic v podmínkách účetnictví podniku Všechny účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Tuto zákonnou povinnost účetní jednotka plní i tím, že má sestaveny vnitropodnikové směrnice, které stanovují postupy, odpovídající konkrétním podmínkám příslušné účetní jednotky. 17

Sestavení vnitropodnikových směrnic tedy slouží ke splnění povinnosti daných legislativou, zejména pak zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky k ní. Za hlavní důvod sestavení vnitropodnikových směrnic je ale nutné považovat vytvoření nástroje pro vnitřní řízení účetní jednotky. Na základě této skutečnosti je pak možné provádět kontrolu chodu účetní jednotky bez zbytečných diskusí mezi jednotlivými pracovníky. To přináší zvýšení jistoty, že nedochází k činnostem na základě nahodilosti či okamžitého rozhodnutí některého pracovníka. Existence kvalitně sestavených vnitropodnikových směrnic zároveň napomáhá zjednodušit průběh externích kontrol /finanční úřad, auditor apod./. Sestavení vnitropodnikových směrnic přináší poměrně rozsáhlou a časově náročnou práci protože se netýkají pouze pracovníků v účetním oddělení, ale zahrnují činnost ve většině vnitropodnikových útvarů účetní jednotky. Při sestavování /a i následné aktualizaci/ směrnic je nutné brát v úvahu, že tyto směrnice nemohou být v rozporu s obecně právními předpisy. Přesto však v některých částí je upravují na podmínky účetní jednotky, jako např. stanovení limitu hotovosti v pokladně, oběhu dokladů, určení formy odepisování hmotného majetku, podpisové vzory, stanovení limitu cestovních náhrad, používání motorových vozidel, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, analytické členění nákladů a výnosů, zásady vedení vnitropodnikového účetnictví atd. 3.2 Specifikace-popis některých směrnic Níže je uveden přehled vybraných vnitropodnikových směrnic: 3.2.1 Systém zpracování účetnictví Účelem této směrnice je popis zpracování účetnictví účetní jednotky včetně popisu jaký používá software pro zpracování účetnictví. 3.2.2 Účtový rozvrh Účetní jednotka stanovuje účetní rozvrh zejména v souladu s jednotným účtovým rozvrhem, daným prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví a 18

vlastními podmínkami pro účtování a dalšího analytického členění jednotlivých účtů směrné účetní osnovy. 3.2.3 Oběh účetních dokladů Jedná se o stanovení metodického návodu, který popisuje, ukládá a stanovuje postup od vzniku účetního případu po jeho archivaci. 3.2.4 Kompetence a podpisové vzory Účetní jednotka stanoví tímto vnitřním předpisem oprávnění, povinnost a odpovědnost osob za obsah účetního dokumentu a dokladů, a to oficielních výkazů za podnik. 3.2 5 Inventarizace Tato směrnice popisuje organizaci a postup inventarizace majetku a závazků kdy se ověřuje, zda skutečně fyzicky zjištěný stav odpovídá stavu v účetnictví. 3.2.6 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Definuje v podmínkách účetní jednotky dlouhodobý majetek a to i s ohledem na daňovou problematiku /způsob daňových odpisů a podkladů pro sestavení přiznání k dani z příjmů/ 3.2.7 Zásoby Na základě vlastních podmínek účetní jednotka směrnicí určuje způsob účtování a evidování především materiálu, zásob vlastní výroby, zboží, poskytnutých záloh na zásoby. 3.2.8 Dohadné položky Směrnice určuje postup při účtování těchto položek, kdy není znám jejich účel i přesná výše dané pohledávky či závazku. 3.2.9 Rezervy 19

Účetní jednotka směrnicí stanoví členění reserv / především se bude jednat o rezervy na opravy na opravu hmotného majetku/, jejich tvorbu použití včetně případného rozpuštění /zrušení/. 3.2.10 Vnitropodnikové účetnictví Pokud účetní jednotka rozhodne o samostatném účtování jednotlivých úseků, středisek apod., určí současně členění příslušných syntetických a analytických účtů. 3.2.11 Kalkulace V případě vypracování kalkulací směrnice stanoví směrný kalkulační vzorec, analytickou náplň jednotlivých kalkulačních položek včetně návaznosti na postup účtování účetní jednotky. 3.2.12 Účetní závěrka Účelem této směrnice je sestavení účetní závěrky včetně postupu prací odborných útvarů podniku až po účtárnu. 4 Účetní výkazy 4.1 Rozvaha /bilance/ Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled majetku, tj. aktiv na jedné straně a zdrojů financování /vlastní a cizí zdroje/. Tyto zdroje financování se nazývají pasiva. Uspořádání a označování položek rozvahy stanoví příslušná ustanovení a příloha prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví. Aktiva za běžné účetní období se uvádějí v netto hodnotách v rozložení na brutto stav majetku po korekci k jednotlivým složkám aktiv /převážně se jedná o oprávky /odpisy/ nehmotného a hmotného majetku/. Pasiva se uvádějí v konečných účetních hodnotách. 20

Netto hodnoty aktiv a pasiv vykazuje účetní jednotka za běžné a minulé účetní období. 4.2 Výkaz zisku a ztráty /výsledovka/ Tento výkaz podává uspořádaný přehled nákladů a výnosů s příslušnými mezisoučty. Jednotlivé stupně tohoto výkazu charakterizují úroveň hospodaření v provozní hospodářské činnosti, finanční činnosti a mimořádné /nahodilé/ činnosti. Všechny výsledky výše uvedených činností tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost za sledované účetní období. Uspořádání a označování položek výsledovky stanoví příslušná ustanovení a přílohy prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví. Výsledovka se sestavuje za běžné a minulé účetní období. 4.3 Příloha k účetní závěrce včetně přehledu o peněžních tocích Jedná se o nedílnou součást účetní závěrky podnikatelů. Ve své podstatě číselně a slovně doplňuje údaje rozvahy a výsledovky, upozorňuje je zjevné rozdíly a odchylky v zejména časového vývoje položek aktiv a pasiv, nákladů a výnosů. Obsahuje především obecné údaje, informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování. Podává doplňující informace o vývoji nehmotného a hmotného majetku, zásobách, změnách vlastního a cizího kapitálu, fondech apod. Přehled o peněžních tocích pak vypovídá o volných finančních zdrojích podniku, jakož i vlivu např. odpisů, změnu stavu pohledávek a závazků na finanční stabilitu podniku. 21

4.4 Audit /ověření/ účetní závěrky Zákon o účetnictví stanoví podmínky pro povinný audit účetních závěrek, případně, které účetní jednotky jsou od této povinnosti osvobozeny. Povinný audit je u těchto podnikových organizací: Akciové společnosti: Akciové společnosti podléhají auditu vždy, pokud překročily nebo dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kriterií: -aktiva celkem více než 40 mil.kč, -roční výše čistého obratu více než 80 mil.kč, -průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního roku více než 50. Ostatní obchodní společnosti a další účetní jednotky podléhající auditu: Tyto účetní jednotky podléhají auditu vždy, pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kriterií: -aktiva celkem více než 40 mil.kč, -roční výše čistého obratu více než 80 mil.kč, -průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního roku více než 50. Účetní jednotky, kterým povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanoví zvláštní právní předpis: -nadace a nadační fondy -politické strany a politická hnutí -obecně prospěšné společnosti 4.5 Výroční zpráva Po sestavení rozvahy a výsledovky mají účetní jednotky za povinnost vypracovat výroční zprávu. Tato výroční zpráva by měla obsahovat kromě účetních výkazů a případné zprávě o auditu výroční zprávy např. informace o významných skutečnostech v činnosti podniku za sledované období, předpokládaném budoucím vývoji podniku, o stavu majetku, o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou. 22

5 Metody finanční analýzy za použití účetních údajů a jejich výsledků pro finanční řízení podniku 5.1 Podstata a cíle finanční analýzy Hlavním úkolem finanční analýzy je pokud možno komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace podniku v návaznosti na postupný vývoj za sledované /obvykle několikaleté/ období. Současně finanční analýza představuje určitý výhled do budoucna a je východiskem pro sestavení výhledových krátkodobých i dlouhodobých plánů k předpokládanému výrobně-ekonomickému vývoji podniku. Při zpracování finanční analýzy se předpokládá komplexnost posouzení v návaznosti na organizační strukturu podniku a z toho plynoucí požadavky. Současně by pak finanční analýza měla probíhat jako soustavný proces hodnocení a zkoumání hospodaření podniku a následného navrhování opatření k realizaci. Finanční analýza by měla dále odhalit poznání silných i slabých stránek finanční situace podniku, příčiny negativních či pozitivních vývojových trendů, reservy v provozní i investiční činnosti podniku. 5.2 Uživatelé výstupu finanční analýzy 5.2.1 Interní uživatelé - Manažeři Výsledky finančních analýz jsou využívány k efektivnímu rozhodování o finančních záležitostech podniku včetně vyhodnocování efektů dříve přijatých řídících opatření na finanční situaci podniku. -Zaměstnanci Vzhledem k tomu, že některé údaje z finančních analýz jsou složité, z praktického hlediska se zaměstnanci především seznamují s těmito výsledky analýz na pracovních schůzích, ve větších podnicích pak 23

prostřednictvím odborových nebo jiných složek, zastupující pracovní kolektiv. 5.2.2 Externí uživatelé -Investoři Jedná se o subjekty, které vkládají do podniku své prostředky a stávají se tak jeho vlastníky /akcionáři, společníci/. Na základě finančních analýz, ale i účetních závěrek, rozhodují např., zda do podniku dále investovat nebo investovat jinde. Současně pak jim tyto údaje splňují funkci kontrolní, jak podnik hospodaří a zda pověření manažeři dělají vše, aby podnik prosperoval. -Banky a jiní věřitelé Tito uživatelé finanční situace se zaměřují na získávání informací za účelem správného rozhodnutí o poskytnutí úvěru. Ve většině případů však banky vypracovávají vlastní finanční analýzy dotčeného podniku podle specifických metod bank. -Obchodní partneři -Stát a jeho orgány -Konkurenti -Auditoři 5.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Hlavním zdrojem informací je výkaz zisku a ztrát /výsledovka/, rozvaha /aktiva, pasiva/, případně i výkaz cash flow /tok hotovosti/. Dále pak příloha k účetní závěrce, výroční zpráva, podle potřeby údaje o počtu pracovníků, objem vlastní výroby v kusech a sortimentu, atd. Potřebné informace především na podnikové úrovni je možno čerpat z údajů vnitropodnikového účetnictví. Kalkulace výsledné, propočtové, plánované a operativní mohou být též potřebným zdrojem informací pro vypracování finanční analýzy. 24

5.4. Vytipované finanční analýzy pro vybraný podnik v ANALYTICKO- PRAKTICKÉ části diplomové práce. S ohledem na hlavní strukturu činnosti sledovaného podniku HPI CZ, spol. s r.o., a to nákup a prodej zboží, byly vybrány ukazatele, které se týkají hlavně vývoji hospodaření v období 10 ti let, tj. od roku 2002 do roku 2012, z toho pak tržeb, rentability, obratu zásob atd. Jednotlivé ukazatele budou uvedeny jak v textu, v přílohách a to včetně vyhodnocení a komentářů. 25

ANALYTICKO PRAKTICKÁ ČÁST 6 Charakteristika podniku HPI-CZ spol. s r.o., IČ: 63219611 6.1 Obecné údaje Obchodní jméno: HPI CZ spol. s r.o. Datum vzniku: Společnost byla založena společenskou smlouvou ze dne 6.dubna 1995 a dne 9. května 1995 zapsána do obchodního rejstříku pod značkou C 8002 vedenou u Krajského soudu v Hradci Králové. Sídlo: Kotrčova ul. čp. 306, Hradec Králové, PSČ: 503 01. Právní forma: společnost s ručením omezeným. Předmět podnikání: - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Společníci: Monier Group Services GmbH, registr.číslo HRB 5490, 61440 Oberursel, Frankfurter Landstrasse 2-4, Spolková republika Německo. Vklad: 3 580 000 Kč, obchodní podíl 179/180. Klöber-HPI Polska Spólka z.o.o., Polská republika. Vklad: 20 000 Kč, obchodní podíl 1/180. Základní kapitál: 3 600 000 Kč. 26

Jednatelé: Tomáš Petr, třída Karla IV, 635/10, 500 02 Hradec Králové. Ing. Jan Bača, Chrudim- Medlešice 78, PSČ: 538 31. Axel Kern, 64283 Darmstadt, Adelungstr.35, Spolková republika Německo. Způsob jednání: Společnost má tři jednatele. Jménem společnosti jsou oprávněni jednat vždy dva jednatelé společně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo jinak vyznačené obchodní firmě společnosti připojují podpis vždy dva jednatelé společnosti. Prokura: Ing. Jan Pokorný, Libčany 237, PSČ: 503 22. Způsob jednání: Je oprávněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku. Není oprávněn zcizovat a zatěžovat nemovitosti společnosti. Je oprávněn zastupovat společnost a podepisovat za ni Samostatně tak, že k firmě připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. V případě, že společnost udělí prokuru více osobám, budou zastupovat společnost a podepisovat za ni vždy dva prokuristé společně a to tak, že k firmě připojí dodatek označující prokuru a svoje podpisy. Audit: Společnost má povinnost ověřit roční účetní závěrku auditorem. Od roku 2010 audit provádí nezávislý auditor: KPMG Česká republika Audit s.r.o.,pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8. 27

Právní stav těchto obecných údajů: březen roku 2013 na základě úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného krajským soudem v Hradci Králové, 6.2 Historie společnosti Společenskou smlouvou ze dne 6.dubna 1995 a zapsáním do obchodního rejstříku dne 9.května 1995 byla zřízena společnost MAGE-CZ, stavební příslušenství, spol. s.r.o., IČ: 632 19 611. Dne 13.března 2003 provedla společnost změnu názvu obchodní firmy z původního MAGE-CZ spol. s r. o na HPI CZ spol. s r.o. Na základě těchto skutečností jsou v obchodním rejstříku společnosti HPI-CZ uvedena data z roku 1995. Od roku 1995 došlo ke změnám společníků i jednatelů a to i v souvislosti s postupným rozvojem společnosti. Za významnou událost v průběhu tohoto období je třeba považovat sloučení společnosti HPI-CZ spol. s r.o. se zanikající společnosti Klöber CZ s.r.o. se sídlem Praha 1, Na Příkopě 15, PSČ 110 00, IČ:27212271. Na společnost HPI CZ spol. s r.o. jakožto nástupnickou společnost přešlo jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě právního aktu ze dne 11. prosince 2008. Konečně pak dne 19. června 2012 byla provedena poslední změna vlastnických práv společnosti HPI-CZ spol. s r.o. včetně ustanovení jednatelů tak, jak je uvedeno na výše uvedeném odstavci bod 6.1 Obecné údaje. HPI CZ spol. s r.o. zaznamenala především od roku 2002 do roku 2011 významný rozvoj, když oproti původnímu stavu pracovníků 22 jich v současnosti je 44 a vykázané výnosy z původních 319 mil. se zvýšily na 453 mil.kč., při čemž nejvyšší objemy výnosů byly vykázány v té době nejvyšší stavebního rozvoje v ČR, tj. v roce 2007 /541 mil.kč/ a v roce 2008 /557 mil.kč/. Hlavním předmětem činnosti společnosti je prodej v oblasti střešních a zateplovacích doplňků. 28

6.3. Organizační struktura společnosti -vedení /jednatelé + sekretariát/ -střediska: nákup, prodej, výroba, sklad, finance, obchodní zástupci, interní prodej, AIT. Jednatelé řídí každý zvláště: provozní část a finanční část a to systémem operativních a měsíčních porad, nebo formou společných porad a jednání. 6.4 Významní obchodní partneři Mateřskou společností nejbližší skupiny je Monier Group Services GmbH, Spolková republika Německo, a mateřskou společností celé skupiny je Monier Holdings SCA, Lucembursko. HPI CZ spol. s r.o. je součástí konsolidačního celku mateřské společnosti. Obchodní partneři jako spřízněné osoby jsou: Klöber-HPI s.r.o., Slovenská republika. Klöber-HPI Polska Sp. z o.o.,polsko. Klöber GmbH, Německá spolková republika. Monier Roofing Componets GmbH, Německá spolková republika. Obchodní partneři jako významní dodavatelé jsou: SAINT GOBAIN ADFORS CZ Glass Mat s.r.o. Sokolovská 106 PSČ: 570 21 Litomyšl, IČ: 25970712 - isolační hmoty /skleněná vlákna, vlákna polystyrová a kombinovaná. JUTA a.s. Dvůr Králové nad Labem Na Borkách 89, PSČ: 544 01 Dvůr Králové nad Labem, IČ: 45534187 -rašlové úplety, pytle, síťoviny, podstřešní folie, netkané textilie. EJOT CZ, s.r.o. Zděbradská 65, PSČ: 251 01 Říčany, IČ: 61500941 -kotevní a upevňovací technika. MATEICIUC a.s. Ke Koupališti 370/15, PSČ: 74235 Odry, IČ: 60792825 29

-profily pro zateplení. Obchodní partneři jako významní odběratelé jsou: I. chodská stavební společnost PSČ: 34534 Klenčí pod Čerchovem 320, IČ: 14704013. PRODOMA Praha, spol. s r.o. Praha 1, Hybernská 1007/20, PSČ: 110 00, IČ: 63981475. PRO-DOMA, spol. s.r.o. Praha 9, Újezd nad Lesy, Budčická 1479, PSČ: 19000, IČ: 00549029. RABAT ČR, a.s. Praha-Březiněves, Na hlavní 18, PSČ: 18200, IČ:25121049. RABAT 2000, s.r.o. Praha 4, Sofijské nám. 3405/2, PSČ: 14300, IČ: 26158175.. RABAT Stavebniny Liberec, s.r.o. Liberec 8 Dolní Hanychov, Bánskobystrická 114/26, PSČ: 46008,IČ:62743864. SAINT GOBAIN Building Distribution CZ, spol. s r.o. Rudná, Pod Můstkem 884, PSČ:25219, IČ: 47915145, /obchodní síť po celé ČR 50 obchodů/. 6.5 Hlavní konkurenti STYROTRADE, a.s. Čakovičky, čp. 99, PSČ: 25063, IČ: 26152924 -výroba a prodej polystyrenu. BRAMAC střešní systémy, spol. s r.o. Praha 9, Kolbenova 882/59, PSČ: 19000, IČ:15052346 -výroba a prodej betonové střešní krytiny včetně doplňkových výrobků. LIKOV Lipůvka s.r.o. Blanenská 1859, Kuřím, PSČ: 66434, IČ:60697598 -výroba a prodej stavebních profilů a příslušenství. 30

7 Ukazatele finanční analýzy Tato nejvýznamnější část diplomové práce se zabývá výslednými účetními hodnotami společnosti v období let 2002 až 2011, z nich pak odvozuje jednotlivé finanční analýzy. Výsledky a závěry analýz jsou následně využity k předpokládanému rozvoji podniku v dalším období a to i včetně návrhů na zlepšení jeho činnosti. Vzhledem k tomu, že převážná činnost podniku je obchodní /nákup a prodej zboží/, finanční analýza bude především hodnotit vývoj tržeb /celkových výkonů/ v návaznosti na rentabilitu, produktivitu práce, obrátkovost zásob a celkovou finanční stabilitu atd. 7.1 Úvod do finanční analýzy účetních výkazů společnosti Pomoci výkazu zisku a ztrát /výsledovka/, rozvahy /aktiva a pasiva/ a výkazu cash flow lze docílit základní zhodnocení finančního stavu /vývoje/ firmy. Jako hlavní nástroje finanční analýzy jsou nejúčinnější ty nejjednodušší, tedy horizontální a vertikální analýza výsledovky a rozvahy, analýza cash flow, dále cca 10 až 20 hlavních finančních struktur, poměrových ukazatelů a grafů. Dále se hodnotí celková finanční stabilita firmy výpočty a analýzami rentability, Altmanovým indexem a vývojem produktivity práce. Výpočet se hlavně odvíjí od porovnání údajů a jejich použití z těchto účetních výkazů: Příloha 1 Výkaz zisků a ztrát za období let 2002 až 2011 v tis.kč Příloha 2 A - Rozvaha /aktiva/za sledované období 2002 až 2011 v tis.kč Příloha 2 B - Rozvaha /pasiva/za sledované období 2002 až 2011 v tis.kč Příloha 3 Přehled o peněžních tocích-cash flow 2002 až 2011 v tis.kč 7.1.1 Horizontální analýza výsledovky Srovnáváme deset účetních období vedle sebe a hodnotíme meziroční vývoj 31

vybraných položek výnosů a nákladů včetně hospodářského výsledku. S přihlédnutím k absolutním hodnotám /viz Příloha 1/ lze konstatovat toto: Na úrovni vývoje tržeb za prodej zboží od roku 2002 do roku 2008 byl převážně meziroční indexový nárůst. Počínaje rokem 2009 došlo ke snížení 0,86%, které v podstatě trvá až do konce roku 2011 a má přímou souvislost se snížením potřeb trhu v tomto období. Pokud jde o nákladovost, jsou zaznamenány zvyšující se indexy ve spotřebě materiálu a energie, služeb, mzdových nákladů a ostatních provozních nákladů, které však svým celkovým objemem zcela nekopírují vývoj tržeb za prodané zboží a obchodní marže. Jestliže totiž porovnáme rok 2002 a 2011, je index zvýšení tržeb 1,44%, index obchodní marže dokonce 1,48% / použity hodnoty z Přílohy 1/. Za stejné období však index provozního výsledku hospodaření je nižší 0,79%, což ostatně koresponduje s dosaženým hospodářským výsledkem před zdaněním /ziskem/ 0,76% /použity hodnoty z Přílohy 1/. Zhodnocení: Na hospodaření společnosti se projevil intenzivní rozvoj firmy spojený ze zvýšenými odbytovými požadavky zejména v letech 2007 a 2008, následně pak vliv celoevropské krize počínaje rokem 2009 do současnosti. Provozní a jiné náklady společnosti nebylo možné zcela operativně snižovat v návaznosti na vývoj tržeb a to zejména s ohledem na mzdové náklady. Firma musela nezbytně reagovat na zvyšující se konkurenci na trhu, postupné snižování objemů jednotlivých zakázek směrem k naopak zvyšujícímu se podílu zakázek o nižších objemech. To mělo a má vliv na zachování nezbytného počtu pracovníků zejména na úseku prodeje, skladu, obchodních zástupců a interního prodeje. I když jistě by bylo možné najít reservy zejména v oblasti nakupovaného materiálu a služeb platí obecné pravidlo, že v tržním a konkurenčním prostředí není možné úměrně se zvyšováním celkových výkonů zvyšovat i zisk. Poměr 32

příjmů, výdajů a zisku se obecně následně zastaví na určitých optimálních hodnotách, jako je v tomto případě. Dokumentace tohoto vývoje je uvedena v následující příloze: Příloha 4 - Horizontální analýza výsledovky 7.1.2 Horizontální analýza rozvahy Srovnáváme deset účetních období vedle sebe a hodnotíme meziroční vývoj vybraných položek aktiv a pasiv. S přihlédnutím k absolutním hodnotám /viz Příloha 2A, Příloha 2B/ lze konstatovat tyto závěry: Stavy aktiv a pasiv jsou ovlivněny v meziročním srovnání zejména kumulací nepoužitého zisku, který je z velké části přesunut do pohledávek za řídícíovládající osobou a na konci roku 2011 představuje sumu 75 924 tis.kč. Tím lze vysvětlit zvyšující se index aktiv a pasiv od roku 2002 do roku 2011, tj.2,02% /použity hodnoty z Přílohy 2A včetně porovnání údajů níže/. Optimální se ukazuje zvýšení zásob zboží 1,24% a pohledávek z obchodních vztahů 1,36%, tedy nižší, než je zvýšení tržeb /1,44%/. S ohledem na dobrou finanční situaci společnosti není však nutné, aby došlo k zvýšení nárůstu závazků na 1,56%. Zhodnocení: Dlouhodobý nehmotný majetek je v případě softwaru odepisován do nákladů na základě pořizovací ceny a přepokládané doby životnosti po dobu 4 let. Jiný dlouhodobý majetek /3 071 tis. Kč v roce 2011/ tvoří nakoupené zákaznické portfolio v Slovenské republice a je odepisován po dobu 5ti let. Společnost podniká v pronajatých prostorách, takže nevykazuje dlouhodobý majetek na úrovni pozemků a staveb. Automobily má najaté formou finančního leasingu. Za sledované období 10ti let společnost nenavýšila základní kapitál, který je 3 600 tis.kč. Soustavné indexové zvyšování aktiv a pasiv do roku 2001 na 2,02% a to hlavně přesunem volných finančních prostředků jako tzv. krátkodobé půjčky podnikům 33

v rámci skupiny /ke konci roku 2011 se jedná celkem o 75 924 tis.kč/, může vést k ohrožení likvidity společnosti. Je totiž reálný předpoklad snahy o odčerpání peněžních prostředků bez úvahy o navrácení. Následujícího srovnání absolutních hodnot roku 2011 z Přílohy 2A a Přílohy 2B, u kterých lze spatřovat mobilní finanční prostředky bez ohrožení vlastní činnosti společnosti: Aktiva: Dlouhodobý finanční majetek 2 457 tis.kč Dlouhodobé pohledávky 2 764 tis.kč Pohledávky z obchodních vztahů 21 287 tis.kč Ostatní pohledávky 4 519 tis.kč Krátkodobý finanční majetek 3 021 tis.kč Celkem 34 048 tis.kč Pasiva: Cizí zdroje /závazky z obch.vztahů,zálohy, závazky vůči zaměstnancům, státu apod. 40 614 tis.kč ----------------------------------------------------------------------------------- Rozdíl je negativní v neprospěch společnosti - 6 566 tis.kč Dokumentace meziročního indexového vývoje majetku a zdrojů je uvedena v následujících přílohách: Příloha 5A - Horizontální analýza rozvahy AKTIVA Příloha 5B - Horizontální analýza rozvahy PASIVA 7.1.3 Vertikální analýza výsledovky Srovnáváme v jednotlivých letech podíl hlavních položek výsledovky na celkové výnosy. S přihlédnutím k absolutním hodnotám /viz Příloha 1/ lze konstatovat tyto 34

závěry: Pokud jde o tržby za prodej zboží, podílí se na výnosech od 90,31% v roce 2008 do 92,76% v roce 2010. Jedná se o nepodstatné rozdíly, které nemají zásadní vliv na vývoj hospodaření. Jinou vypovídací schopnost má již podíl obchodní marže, který od nejnižší hodnoty 18,90% v roce 2006 dosáhl nejvyšší 22,48% v roce 2003. Pod průměrem jsou podíly v letech 2009 a 2010, rok 2011 zaznamenává zvýšení na 21,78%. U výkonné spotřeby /spotřeba materiálu a energie, služby/ dochází k postupnému zvyšování od nejnižšího podílu 11,74% k druhému nejvyššímu 15,22% v roce 2011/v roce 2008 15,52%/. Stejná situace je i v nárůstu osobních nákladů, kdy od nejnižšího podílu 3,86% dochází k postupnému zvyšování až do úrovně roku 2010 /6,77%/ a roku 2011 /6,53%/. Všechny výše uvedené vlivy mají negativní dopad na stále nižší podíl celkových výnosů na dosažený zisk před zdaněním, kdy od nejvyššího podílu 0,14% v roce 2002 je pak již v posledních letech podíl pouze 0,06% v roce 2009, 0,05% v roce 2010 a 0,07% v roce 2011. Zhodnocení: Na základě této analýzy vedení společnosti a její zaměstnanci mohou ovlivnit zlepšení vývoje firmy především zvýšením důrazu na zvýšení podílu obchodní marže a snižováním režijních a provozních nákladů v oblasti výkonné spotřeby a optimalizací počtu pracovníků a jejich osobního ohodnocení. Dokumentace tohoto vývoje je uvedena v následující příloze: Příloha 6 - Vertikální analýza výsledovky 7.1.4 Vertikální analýza rozvahy Srovnáváme v jednotlivých letech podíl hlavních položek rozvahy na celkové hodnoty aktiv a pasiv. S přihlédnutím k absolutním hodnotám /viz Příloha 2A a Příloha 2B/ lze konstatovat tyto závěry: 35

V oblasti aktiv došlo v průběhu jednotlivých let ke změně vlastnických poměrů, kdy podíl stálých aktiv 28,58% v roce 2002 se snížil na 3,96% v roce 2011 a týká se pouze nepodstatných položek dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Opačně je zaznamenáno zvýšení oběžných aktiv z podílu 70,79% v roce 2003 na dosti rizikový podíl 95,16% v roce 2011. V této hodnotě lze totiž za rizikový považovat podíl 53,43%, který představuje půjčku, resp. odčerpání přebytečných finančních zdrojů z hospodaření minulých let a účetně zaznamenané jako pohledávky za ovládající a řídící osobou. Ostatní položky aktiv nejsou již rozhodující a vyplývají z běžné činnosti. V oblasti pasiv se postupně snižuje podíl základního kapitálu z původních 5,11% v roce 2002 na 2,53% v roce 2011. Správně by mělo docházet k navyšování s ohledem na nezbytnou finanční stabilizaci společnosti a každoročně vykazovanému poměrně vysokému zisku. Zvyšující se podíl nerozděleného zisku minulých let a z běžného roku např. v roce 2011 má sice pozitivní vliv na podíl vlastního kapitálu ve výši 71,42% v návaznosti na celková pasiva, ale z toho 53,43% je vázáno na zřejmě nevratnou půjčku spřáteleným firmám ve skupině. Vývoj krátkodobých závazků se od roku 2008 postupně zvyšuje až na konečných 27,86% v roce 2011. Z této hodnoty představují přijaté zálohy 10,52% a na závazky z obchodních vztahů zbývá 13,36%, což v podstatě kopíruje pohledávky na straně aktiv /14,98%/. Zhodnocení: Z vývoje /postupného zvyšování/ aktiv a pasiv je zřejmé, že i s ohledem na výstupy firmy v rámci prezentace a finanční stability mělo dojít např. v roce 2011 k navýšení základního kapitálu a to z původních 3 600 tis.kč nejméně na 7 300 tis.kč při zachování původního podílu z roku 2002 / 5,11%/. Za fiktivní lze považovat již výše považovanou půjčku ve výši 53,43% podílu, která s ohledem na časovou strukturu by měla být na místo evidování v krátkodobých pohledávkách přesunuta do pohledávek dlouhodobých, ještě lépe pak hodnocena jako převod zisku společníkům. 36

Dokumentace tohoto vývoje je uvedena v následujících přílohách: Příloha 7A - Vertikální analýza rozvahy AKTIVA Příloha 7B - Vertikální analýza rozvahy PASIVA 7.1.5 Analýza cash flow Sledujeme v jednotlivých letech nejvýznamnější změny peněžních toků od roku 2002 do roku 2011 vzhledem k majetkové struktuře společnosti /nemá v podstatě rozhodující hodnoty v nehmotném majetku a už vůbec ne ve hmotném majetku/ v absolutních hodnotách. Podkladem pro toto vyhodnocení je: Příloha 3 Přehled o peněžních tocích-cash flow 2002 až 2011 v tis.kč Stav peněžních prostředků na začátku roku 2002 byl 10 823 tis.kč, na konci roku 2011 pak 3 021 tis.kč. V průběhu jednotlivých let měl pozitivní vývoj na konečný čistý peněžní tok z provozní činnosti především každoroční vysoký účetní zisk. Současně však docházelo k jeho postupnému odčerpávání především na výplatu podílu ze zisku společníkům a půjčky spřízněným osobám. Společnost z rozhodnutí společníků vůbec neinvestovala do dlouhodobého hmotného majetku za celé sledované období. Zhodnocení: Z vývoje finančních toků vyplývá, že přetrvávající filozofie neinvestování do vlastního majetku se podstatně liší od jiných, konkurenčních firem. Strategie spotřeby vyprodukovaných finančních zdrojů je sice krátkodobě výhodná, z dlouhodobého hlediska zachování stávající pozice na trhu však neperspektivní. Pokud má být smyslem výkazu cash flow i kontrola správného podvojného účtování, pak dochází k diferenci zůstatku peněžních prostředků na konci roku 2007 ve výši 14 137 tis.kč a na počátku roku 2008 ve výši 19 069 tis.kč, tj, rozdíl 4 932 tis.kč. Zdá se, že nezávislý povinný audit byl v letech 2007 a 2008 na tomto úseku prověrky pouze formální. 37