âíslo 8 ROâNÍK 19 Kdo z vás se dûkladnû zamyslel nad tím, Ïe aãkoli mu stále roste plat, za svoje pfiíjmy si kupuje stále stejné mnoïství zboïí? PovaÏujete nepfietrïitû rostoucí ceny za samozfiejmost, pfiestoïe je neustále vyrábûno vût í mnoïství zboïí s men ím mnoïstvím vstupû? Obyãejn ãlovûk, kter má svoje pochybnosti, se mûïe brzy ocitnout zahlcen neznám mi termíny, jako deflace, likvidita, fiskální a monetární politika, repo sazba, inflace, bankovní multiplikátor a dal í. KaÏd z tûchto komplikovanû vypadajících termínû má ov em vztah k pfiedmûtu, kterému rozumí vût ina lidí na této planetû. Tím pfiedmûtem jsou PENÍZE. Peníze pouïíváme v ichni kaïd den. Peníze jsou na ím dûkazem, Ïe jsme nûkde pro nûkoho vykonali nûjakou sluïbu nebo vyrobili nûjaké zboïí. Poti tûn papírek s ãíslicí a slovem KORUNA, DOLAR nebo EURO slouïí jako prostfiedek, kter usnad- Àuje vzájemnou smûnu v robkû a sluïeb. V dobû, kdy peníze neexistovaly, probíhala smûna zboïí kus za kus, coï bylo znaãnû nepraktické. Peníze vznikly postupn m hledáním komodity, kterou by byla vût ina lidí ochotna kdykoli a kdekoli dobrovolnû pfii smûnû pfiijmout. Prostfiedkem, kter se zaãal mezi lidmi tû it dûvûfie, se postupem ãasu staly drahé kovy a zvlá tû ZLATO. Zlato je vzácné, takïe v sobû kombinuje vysokou hodnotu v malém objemu. Je vysoce trvanlivé a dûlitelné na libovolnû konkrétní hmotnostní jednotky. PÛjãíte nûkomu jednu unci zlata a on vám vrátí jednu unci zlata. KdyÏ pfiijedete nûkam, kde nepouïívají unce, tak víte, Ïe vám vrátí 31,1 gramu zlata. Pozdûji uï s sebou lidé zlato nevozili, vozili s sebou pouze potvrzení na uloïené zlato. Vznikly papírové bankovky, které byly plnû kryty zlatem tak, Ïe vyjadfiovaly pfiesné mnoïství zlata v nich obsaïeného. Tento reïim se naz val Zlat standard a lidstvo jeho prostfiednictvím fungovalo po staletí. JenÏe uï ve stfiedovûku se nûktefií vládci snaïili získat kontrolu nad mûnou. Zlehãovali V âísle: Ukonãil vám uprostfied volebního období funkci pfiedseda nebo jin ãlen závodního v boru a nevíte co dál? (str. 3) Nûkolik poznámek k problematice legitimity smluvních stran pfii kolektivním vyjednávání (str. 4) Nájemné, pfiíspûvek na bydlení, doplatek na bydlení (pfiíloha) Bezpeãnost práce ve skladech (str. 7) 13. ÍJNA 2008 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Petice za Poctivé peníze peníze a vnucovali je sv m poddan m za jejich pûvodní hodnotu. Ve 20. století jsme se stali svûdky procesu, kdy bylo takové zlehãování penûz pov eno na monetární politiku, která má b t nutná k dosaïení tzv. neju lechtilej ích cílû. Konkrétní pachatelé dobra oznámili, Ïe od nynûj ka je zakázáno pfiijímat ve keré peníze kryté zlatem a budou se povinnû pfiijímat peníze, které vydali oni. Nyní tedy máme barevnû poti tûné papírky neboli ZÁKONNÉ PLATIDLO. A pokud by se snad nûkdo zdráhal ty barevné papírky pfiijmout, je zde policie s pfiichystanou atlavou. A jak ono zmínûné dobro funguje? Pomocí systému ãásteãn ch rezerv, kdy z jednoho va eho bankovního vkladu mohou banky vykouzlit témûfi neomezené mnoïství penûz, neboè na základû vámi vloïen ch, napfi. 10 jednotek, poskytnou s poïehnáním Centrální banky úvûr ve v i dejme tomu 100 jednotek. Na scénû se objevuje také vláda. Vydá dluhopis, kter od ní koupí bankovní systém, a cel kolotoã se rozjede úplnû stejnû. DÛvodem je, Ïe podle dobrákû zapfiíãiàuje chudobu nedostatek penûz. Tedy je staãí vytisknout a budeme bohatí. V obûhu tedy máme stále více a více penûz, na papírcích jsou napsána stále vût í ãísla, za která si koupíme stále stejnû. A lidem, ktefií si spofií, jejich úspory mizí stejnû rychle jako sníh na jarním slunci. Samozfiejmû, Ïe dfiíve nebo pozdûji dojde na vyrovnání bilance vyti tûn ch papírkû Od roku 2007 se v poãet prûmûrného v dûlku v pracovnûprávních vztazích fiídí ustanovením zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb., dále jen ZP ). Provedená úprava je dostateãnû podrobná, a proto pfii sjednávání kolektivní smlouvy je moïné se na tuto úpravu pouze odvolat. Upfiesnûní by stálo v úvahu v pfiípadû nutnosti pouïití pravdûpodobného v dûlku, protoïe zde dává zákon více moïností, podle kter ch mûïe zamûstnavatel postupovat. Pokud je tfieba v pracovnûprávních vztazích (pracovní pomûr, dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr) pouïít prûmûrn v dûlek, postupuje se vïdy podle 351 aï 362 zákoníku práce. PrÛmûrn m v dûlkem zamûstnance se rozumí prûmûrn PrÛmûrn v dûlek s reáln mi statky. Na druhé stranû Atlantiku mûïete aktuální vyrovnávání bilance pozorovat on-line. Proã nelze podobná kouzla provádût v systému Zlatého standardu, kdy jsou peníze kryté zlatem? ProtoÏe gram je pofiád gram, unce je pofiád unce. Lze to zváïit, lze to spoãítat a podvod je okamïitû nebo velmi brzy odhalen. CoÏ se s tûmi barevn mi papírky udûlat nedá. Co tedy chceme? Îádáme zavedení komoditního krytí penûz. Îádáme, aby zákonodárci umoïnili vznik penûz kryt ch zlatem. Aby byly peníze skuteãnou komoditou, která bude podléhat pfiímé kontrole obãanû. Dnes takovou moïnost nemáme. Vlády a centrální banky si pro své rozhazování vytisknou tolik barevn ch papírkû, kolik se jim zlíbí. Zlato jim to znemoïní. Zlato se totiï nedá vytisknout. Máte-li podobn názor, pfiipojte se k Petici za Poctivé peníze na stránkách www.zlatystandard.cz. Va e podpora dodá tûmto názorûm sílu k obranû proti bagatelizaci a odmítání. Autofii Petice za Poctivé peníze místopfiíseïnû prohla ují, Ïe nejsou majiteli zlatého dolu, ryzího zlata ani ve slitinách v mnoïství, které by pfiesáhlo váhu dvojice snubních prstenû a ozdob jejich drah ch polovin. Vladimír Krupa, David Pelikán, Martin Drábek, Jan âmolík 2. fiíjna 2008 hrub v dûlek, pokud není pracovnûprávním pfiedpisem stanoveno jinak. PrÛmûrn v dûlek se zji Èuje z hrubé mzdy nebo platu zúãtované zamûstnanci k v platû v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zamûstnanec odpracoval v rozhodném období alespoà 21 pracovních dnû. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnûní za v kon práce. Jedná se o základní mzdu, tarifní plat, pfiíplatkové mzdy (práce pfiesãas, pfiíplatek za práci ve svátek, pfiíplatek za práci v sobotu a nedûli, pfiíplatek za práci v noci, pfiíplatek za práci ve ztíïeném pracovním prostfiedí atd.) a odmûny poskytnuté za v kon práce nebo v souvislosti s v konem práce. (Pokraãování na str. 2) Nájemné, pfiíspûvek na bydlení, doplatek na bydlení Také jste od pronajímatele v mûsíci záfií obdrïeli informaci o v i regulovaného nájemného, které budete platit od 1. 1. 2009? Jedná se o dosti vysokou ãástku? Jak si ji mûïete zkontrolovat a co dûlat v pfiípadû, Ïe nemáte dostatek penûz k úhradû nájemného? To jsou otázky, na které naleznete odpovûì v pfiíloze.
Zemûdûlci zablokují silnice ZemûdûlcÛm do la trpûlivost a v pondûlí 13. fiíjna zablokují zemûdûlskou technikou na dvû hodiny dûleïité silnice ve vût inû regionû âeské republiky. Protest by se mûl t kat i Prahy. ZemûdûlcÛm se nelíbí krácení rozpoãtu ministerstva zemûdûlství. Nelíbí se jim zejména to, Ïe pfiímé platby by mûly b t pfií tí rok niï í o 2,8 miliardy korun. Zemûdûlci poïadují dorovnání této ãástky. Tato ãástka je pfiitom pouze 53 % pfiíjmû farem na ich pfiím ch konkurentû z Nûmecka a Rakouska, argumentuje Agrární komora âr. Vládou pfiedloïen rozpoãet ministerstva zemûdûlství pro rok 2009 je o více neï ãtyfii miliardy niï í neï leto ní. DÛvodem je snaha vlády sniïovat deficitní hospodafiení státu. O témûfi pût miliard korun ménû neï letos by do ãeského zemûdûlství mûlo pfiiplout také z rozpoãtu EU. (3. 10.) Hasiãi a policisté demonstrovali Platy byly hlavním dûvodem, proã probûhla pfied budovou ministerstva vnitra v Praze asi hodinová demonstrace policistû a hasiãû a dal- ích bezpeãnostních sloïek. O protestní akci rozhodly odbory ve chvíli, kdy vláda schválila návrh rozpoãtu na rok 2009. Podle policejních odhadû bylo na místû asi 1500 lidí. Odboráfii demonstraci svolali, protoïe ministr ani policejní prezident podle nich nezaruãili splnûní poïadavku, Ïe do plánovaného zv ení mezd nebudou zahrnuty pfiesãasy vypl vající z úkolû, které policisté budou plnit v rámci opatfiení spojen ch s ãesk m pfiedsednictvím EU. Podle zákona policisté stejnû jako dal í pfiíslu níci ozbrojen ch sloïek, soudci a státní zástupci nesmûjí stávkovat. V demonstraci jim v ak nic nebrání. Demonstrace se nezúãastnili policisté a hasiãi ve sluïbû, ale jen ti, ktefií mají osobní volno nebo dovolenou. (1. 10.) Taxikáfii blokovali silnici Doprava vozidel taxi na praïském ruzyàském leti ti byla ve stfiedu 1. 10. omezená. Taxikáfii zablokovali pfiíjezdové a odjezdové trasy z leti tû. Vadí jim smluvní pomûry mezi leti tûm a taxisluïbami. éf odborû praïsk ch taxikáfiû Pavel Jelínek fiekl, Ïe odbory vyhlásily stávkovou pohotovost uï v ãervnu, nyní jen zaãaly demonstrovat. Asi 50 vozû taxi sluïby stálo pfied vjezdem k Terminálu 1. Na blokování to úplnû staãí, necháváme samozfiejmû prûjezdn pruh pro sanitky, hasiãe nebo jiné náhlé pfiípady, fiekl Jelínek. Chtûli zabránit vozûm AAA taxi, které mají dopravu na leti ti nasmlouvanou, v provozu. Blokovali pfiíjezd i parkovi tû jejich aut. Leti tû bylo aktivitou pfiekvapeno. Nikdo pr nic nenahlásil a protest je neãekan. (1. 10.) Odboráfii chtûjí víc Odboráfii budou Ïádat 2,6 miliardy korun na platy v pfií tím roce tak, aby rûst mezd státních zamûstnancû alespoà vyrovnal inflaci. Uvedla to éfka odborû státních institucí Alena Vondrová. Podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska by platy státních zamûstnancû v pfií- tím roce mûly narûst plo nû o 1,5 %. Návrh odboráfiû pfiedstavuje nárûst o 3,5 %, kromû platû uãitelû, které porostou rychleji. Odboráfii se podle Vondrové chystají obrátit na poslance, aby pfii jednání o rozpoãtu nav ili kapitolu mezd státních zamûstnancû. Místopfiedseda âssd a exministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, Ïe nároky nejsou dramaticky vysoké", proto sociální demokraté Ïádost vysly í. Ani Kalousek nevylouãil to, Ïe snûmovna mûïe rozpoãet zmûnit. Neexistují ale Ïádné rezervy, pokud poslanci rozhodnou ve prospûch státních zamûstnancû, bude ménû penûz na dopravní infrastrukturu ãi vzdûlávání, poznamenal. (29. 9.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY PrÛmûrn v dûlek (Dokonãení ze str. 1) Za mzdu nebo plat se pro úãely zji tûní prûmûrného hodinového v dûlku povaïuje i odmûna z dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr. Do zapoãitatelného pfiíjmu pro v poãet prûmûrného v dûlku se nezapoãtou ve keré náhrady mzdy (platu), odmûna za pracovní pohotovost (není v konem práce) a téï odmûny, které zamûstnavatel poskytl z jiného dûvodu, neï je v kon práce (napfiíklad odmûna k jubileu 50 let, k odchodu do dûchodu, sociální v pomoc apod.). Za odpracovanou dobu se povaïuje doba, za kterou zamûstnanci pfiíslu í mzda nebo plat. Do odpracované doby se zahrnuje i práce pfiesãas, pokud za práci pfiesãas nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúãtování mzdy nebo platu za práci pfiesãas v jiném rozhodném období neï v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v tomto období také hodiny práce pfiesãas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty. PrÛmûrn hodinov v dûlek se poãítá vïdy na dvû desetinná místa, aby nedocházelo ke zkreslování v poãtû, které z tohoto ukazatele vycházejí. Rozhodn m obdobím je, aï na v jimky uvedené dále, pfiedchozí kalendáfiní ãtvrtletí. PrÛmûrn v dûlek se zji Èuje vïdy k prvnímu dni kalendáfiního ãtvrtletí a takto zji tûn prûmûrn v dûlek platí po celé toto období. Pfii vzniku zamûstnání v prûbûhu pfiedchozího kalendáfiního ãtvrtletí je rozhodn m obdobím doba od vzniku zamûstnání do konce kalendáfiního ãtvrtletí, ov em za podmínky, Ïe bylo odpracováno alespoà 21 pracovních dnû. Pfii uplatnûní konta pracovní doby ( 86 a 87 ZP) je zamûstnavatel povinen urãit tzv. stálou mzdu. Pro urãení v e stálé mzdy je rozhodn m obdobím pfiedchozích 12 kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích. Odchylnû je stanoveno rozhodné období u dohod konan ch mimo pracovní pomûr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odmûny. V takovém pfiípadû je rozhodn m obdobím celá doba, po kterou provedení sjednaného pracovního úkolu trvalo. Pokud jsou odmûny vypláceny pravidelnû mûsíãnû, je rozhodn m obdobím pfiedchozí kalendáfiní ãtvrtletí. JestliÏe zamûstnanec vykonává práci u téhoïzamûstnavatele na základû více pracovnûprávních vztahû nebo více pracovních vztahû (napfi. pracovní pomûr a dohoda o pracovní ãinnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odmûna v kaïdém takovém vztahu samostatnû. Je-li zamûstnanci zúãtována mzda (plat) za del í ãasové období neï ãtvrtletí, zahrne se do v poãtu prûmûrného v dûlku pouze pomûrná ãást této mzdy pfiipadající na kalendáfiní ãtvrtletí a ostatní ãásti se zahrnou do dal ích období podle poãtu období, za nûï se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato pomûrná ãást jen ve v i odpovídající odpracované dobû. Poskytuje-li tedy zamûstnavatel odmûny za del í období, neï je kalendáfiní ãtvrtletí, je nutné, aby souãasnû stanovil, jakého období se odmûna t ká. Není-li tato skuteãnost uvedena nebo nevypl vá-li z dal ích okolností periodicita pfiíslu né odmûny, má se za to, Ïe je poskytnuta jako jednorázová. Tato skuteãnost má zásadní vliv na v poãet prûmûrného v dûlku. Zamûstnavatel mûïe zamûstnancûm poskytovat odmûny pfii Ïivotních a pracovních v roãích, pfiípadnû poskytovat sociální v pomoci. V podnikatelské sféfie se mûïe poskytovat dal í mzda, 13. a 14., nebo pfiíplatek na dovolenou ãi Vánoce. Pro úãely zapoãítání tohoto pfiíjmu do prûmûrného v dûlku není rozhodn název odmûny, ale je nutné posoudit dûvod poskytnutí, zda se jedná o odmûnu za v kon práce, nebo zda je poskytnuta z dûvodu dosaïení urãitého vûku nebo sociální situace zamûstnance. Odmûna ãi pfiíspûvek, kter souvisí s v konem práce zamûstnance, se zapoãítá do prûmûrného v dûlku, v opaãném pfiípadû do prûmûrného v dûlku není zahrnuta. V pfiípadû, Ïe je prûmûrn v dûlek zamûstnance niï í neï minimální mzda, na kterou by zamûstnanci vzniklo právo v kalendáfiním mûsíci, v nûmï vznikla potfieba prûmûrn v dûlek uplatnit, zv í se prûmûrn v dûlek na v i odpovídající této minimální mzdû. To platí také pfii uplatnûní pravdûpodobného v dûlku. JestliÏe zamûstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoà 21 dnû, pouïije se pravdûpodobn v dûlek. Pravdûpodobn v dûlek mûïeme stanovit nûkolika zpûsoby: * z hrubé mzdy nebo platu, které zamûstnanec dosáhl od poãátku rozhodného období, * z hrubé mzdy nebo platu, které by zfiejmû dosáhl. Pfiitom se pfiihlédne zejména k obvyklé v i jednotliv ch sloïek mzdy nebo platu zamûstnance, * z hrubé mzdy nebo platu zamûstnancû vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Vzhledem k tomu, Ïe zákoník práce uvádí tfii moïné zpûsoby v poãtu prûmûrného v dûlku, mûl by zamûstnavatel stanovit jedin postup, kter bude pro v echny zamûstnance pouïívat. PrÛmûrn v dûlek se zjistí jako prûmûrn hodinov v dûlek. Má-li b t uplatnûn prûmûrn hrub mûsíãní v dûlek, pfiepoãítá se prûmûrn hodinov v dûlek na jeden mûsíc podle prûmûrného poãtu pracovních hodin pfiipadajících na jeden mûsíc v prûmûrném roce; prûmûrn rok pro tento úãel má 365,25 dnû. PrÛmûrn hodinov v dûlek zamûstnance se vynásobí t denní pracovní dobou zamûstnance a koeficientem 4,348, kter vyjadfiuje prûmûrn poãet t dnû pfiipadajících na jeden mûsíc v prûmûrném roce. Má-li b t uplatnûn prûmûrn mûsíãní ãist v dûlek, zjistí se tento v dûlek z prûmûrného mûsíãního hrubého v dûlku odeãtením pojistného na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, pojistného na v eobecné zdravotní poji tûní a zálohy na daà z pfiíjmu fyzick ch osob ze závislé ãinnosti, vypoãten ch podle podmínek a sazeb platn ch pro zamûstnance v mûsíci, v nûmï se prûmûrn mûsíãní ãist v dûlek zji Èuje. Ing. Anna Kodlová
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Ukonãil vám uprostfied volebního období funkci pfiedseda nebo jin ãlen závodního v boru a nevíte co dál? V posledních mûsících se jako houby po de ti mnoïí pfiípady odchodû odborov ch funkcionáfiû. DÛvodem b vá zejména ukonãení jejich pracovního pomûru, odchod do dûchodu a nûkdy i úmrtí. Vzhledem k tomu, Ïe ve ker chod odborové organizace, kontakt s odborov m svazem, úãast na koleních apod. zaji Èoval právû odcházející funkcionáfi, obvykle pfiedseda ZV, ocitají se zb vající ãlenové v situaci, Ïe nevûdí, jak postupovat dál. Ideálním stavem by bylo, kdyby odcházející pfiedseda, kter jistû nekonãí ze dne na den, pomohl pfii volbû svého nástupce a jemu pak svou funkci fiádnû protokolárnû pfiedal. To se t ká i hospodáfiû ZV. Praxe v ak b vá zcela jiná. Zb vajícím ãlenûm závodního v boru doporuãuji, aby se bez zbyteãn ch odkladû se li a navrhli fie ení vzniklé situace. Jaké jsou moïnosti? Pokud odchází pfiedseda, kterého si závodní v bor volil ze svého stfiedu (tzn. ãlenská schûze pfienesla tuto pravomoc na ZV - viz stanovy ãl. 43 odst. 2a), je moïno zvolit nového pfiedsedu ze zbyl ch ãlenû ZV a následnû provést ãlenskou schûzí doplàovací volbu ãlena nebo ãlenû ZV tak, aby poãet ãlenû ZV odpovídal poãtu stanovenému ãlenskou schûzí. JestliÏe v ak byl pfiedseda volen pfiímo ãlenskou schûzí, doporuãuji povûfiit nûkterého ze zbyl ch ãlenû, obvykle místopfiedsedu, vedením závodního v boru do doby, neï bude svolána ãlenská schûze a provedena volba nového pfiedsedy, pfiípadnû celého nového v boru. ZpÛsoby konání ãlenské schûze, pfii nichï mûïete provádût volby statutárních orgánû odborové organizace (závodního nebo místního v boru, dûvûrníka, revizní komise nebo revizora), jsou uvedeny v ãl. 43 odst. 3, 4 a 5 na ich stanov obsaïen ch ve Sborníku dokumentû OS UNIOS 1. ãást z roku 2004. Ve 2. ãásti Sborníku z roku 2005 najdete dále Zásady ã. 14/1998 - Vzorov volební fiád, kter mûïe va e odborová organizace pfiijmout a postupovat podle nûj pfii vlastní volbû. Îivot je pestr a mohou nastat rûzné varianty, které nejdou ve struãnosti popsat. Proto doporuãuji pfiedem konzultovat postup pfiípad od pfiípadu s va imi regionálními manaïery. Ti by vám mûli poradit, jak zpûsob konání ãlenské schûze nejlépe zvolit a jak m zpûsobem provést volby. Na závûr si dovolím podûkovat v em na im odborov m funkcionáfiûm, ktefií myslí i na budoucí fungování organizace a pfii v konu své funkce si zároveà vychovávají své nástupce tak, aby s jejich odchodem nezanikala i celá odborová organizace. Zdena Lamaãová, KM Praha ODPOVÍ DÁME DOTAZ: V mûsíci lednu 2008 jsem uzavfiel dohodu o pracovní ãinnosti. Dohodu jsem uzavfiel s pfiíspûvkovou organizací. V em zamûstnancûm je z FKSP pfiispíváno na stravování. KdyÏjsem se informoval, proã není pfiispíváno také mnû, bylo mi sdûleno, Ïe to neumoïàují právní pfiedpisy. Bylo mi to potvrzeno i u zfiizovatele na mûstském úfiadû. Prosím proto o sdûlení, zda má zamûstnavatel pravdu. V. A., Brno ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu, kdyï tvrdí, Ïe vám nemohou poskytovat pfiíspûvek na stravování z fondu kulturních a sociálních potfieb. Platná právní úprava vyhl. ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, to skuteãnû neumoïàuje. Právní pfiedpisy, které upravují závodní stravování, ve va em pfiípadû se jedná o zákon ã. 550/2000 Sb. a o vyhlá ku ã. 84/2055 Sb., v ak umoïàují, aby vám zamûstnavatel poskytl jedno hlavní jídlo za sníïenou cenu ve v i pofiizovací ceny surovin. Muselo by to v ak b t sjednáno v kolektivní smlouvû, kde nepûsobí odbory, stanoveno ve vnitfiním pfiedpisu. DOTAZ: V zamûstnání mi byl proti podpisu svûfien mobilní telefon. Prosím o vysvûtlení, co to pro mû znamená. P. M., Brno ODPOVùë: Jedná se o zvlá tní druh pracovnûprávní odpovûdnosti upraven v 255 zákoníku práce - a to odpovûdnost za ztrátu svûfien ch pfiedmûtû, kde jako u odpovûdnosti za schodek se pfiedpokládá zavinûní zamûstnance, tj. zamûstnanec musí prokazovat, Ïe ztrátu svûfien ch pfiedmûtû nezpûsobil. Pfiedpoklady odpovûdnosti: 1. existence platného pracovnûprávního vztahu - pracovního pomûru nebo dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr (dohoda o pracovní ãinnosti nebo dohoda o provedení práce) 2. písemné potvrzení o pfievzetí svûfieného pfiedmûtu Dal ím pfiedpokladem pro vznik tohoto druhu odpovûdnosti je písemné potvrzení o pfievzetí svûfieného pfiedmûtu (nebo pfiedmûtû), které má povahu potvrzení (osvûdãení) o dohodû mezi zamûstnavatelem a zamûstnancem. V písemném potvrzení o svûfiení musí b t svûfien pfiedmût konkrétnû uveden (identifikován). Pfievzetí pfiedmûtû musí zamûstnanec potvrdit podpisem. Svûfiení pfiedmûtû více zamûstnancûm a jejich spoleãnou odpovûdnost zákon v tomto pfiípadû neumoïàuje. 3. pfiedmût, kter je zpûsobil b t pfiedmûtem písemného potvrzení Musí jít o takové pfiedmûty, které se uïíváním nespotfiebují a kde lze na zamûstnanci rozumnû poïadovat jejich vrácení. Dal ím charakteristick m znakem svûfien ch pfiedmûtû je moïnost zamûstnance mít je stále ve své dispozici. Pfiedmûtem mohou b t napfiíklad pracovní odûv a obuv, ta ky, náfiadí, nástroje, kalkulaãky, osobní záznamníky, mobilní telefony, notebooky atd. Naopak pfiedmûtem b t nemohou napfiíklad pfiístroje v kanceláfiích a dílnách, zafiízení kanceláfií, prodejen, provozoven, osobní automobil, nebo nástroje, které pouïívá více zamûstnancû. 4. vznik kody ve formû ztráty tohoto pfiedmûtu Tento druh odpovûdnosti se vztahuje pouze na ztrátu svûfieného pfiedmûtu, pfiiãemï jeho nevrácení se rovná ztrátû. Nevztahuje se na po kození svûfieného pfiedmûtu. Pfii po kození svûfieného pfiedmûtu se jedná o obecnou odpovûdnost, tj. zamûstnavatel musí zamûstnanci prokázat, Ïe svûfien pfiedmût po kodil. 5. zavinûní zamûstnance se zde pfiedpokládá Jak je v e uvedeno, zavinûní se v tomto pfiípadû zvlá tního druhu odpovûdnosti za kodu pfiedpokládá, tj. zamûstnanec musí prokázat, Ïe ztrátu svûfien ch pfiedmûtû nezpûsobil. Pokud jde o v i náhrady kody - obdobnû jako u odpovûdnosti za schodek na svûfien ch hodnotách, i zde platí zásada, Ïe zamûstnanec za kodu vzniklou ztrátou svûfien ch pfiedmûtû odpovídá v plné v i bez omezení limitem ãtyfiapûlnásobku prûmûrného mûsíãního v dûlku. DOTAZ: Îádám vás o v klad, jak správnû hradit zamûstnancûm pfiíplatek za noãní smûny, zda zamûstnanec, kter odpracuje dobu krat í neïtfii hodiny mezi 22:00-6:00 hod., má na tento pfiíplatek nárok. V novém prûvodci pracovnûprávními pfiedpisy byl v klad jin, a to Ïe zamûstnanci náleïí pfiíplatek za noãní práci pouze tehdy, pokud odpracuje v dobû mezi 22:00-6:00 alespoà tfii hodiny. Kter v klad je správn? T. N., Karlovy Vary ODPOVùë: Správn je samozfiejmû v klad, podle kterého nárok na pfiíplatek za práci v noci vzniká za kaïdou hodinu (podle 141 odst. 2 dokonce za kaïdou minutu) odpracovanou v dobû od 22:00 do 6:00 hodin. Odpracování minimálnû tfií hodin v dobû od 22:00 do 6:00 hodin nemá s odmûàováním nic spoleãného. Odpracování minimálnû tfií hodin v dobû od 22:00 do 6:00 hodin je dûleïité pro posouzení, zda se jedná o zamûstnance pracujícího v noci. Zamûstnancem pracujícím v noci se pro úãelyzákoníku práce rozumí zamûstnanec, kter bûhem noãní dobypravidelnû odpracuje nejménû tfii hodinyze své pracovní dobyv rámci 24 hodin po sobû jdoucích; tím nejsou dotãenyzvlá tní zákony. DOTAZ: Nûkde jsem se doãetl, Ïe v zápoãtovém listu se jiïnebude uvádût v e prûmûrného v dûlku. Je to pravda? P. S., Strakonice ODPOVùë: Ano, je to pravda. Podle 313 odst. 2 zákoníku práce údaje o v i prûmûrného v dûlku a o dal ích skuteãnostech rozhodn ch pro posouzení nároku na podporu v nezamûstnanosti je zamûstnavatel povinen uvést na Ïádost zamûstnance v oddûleném potvrzení. Nová právní úprava má svou logiku. Není nutné, aby nov zamûstnavatel musel znát v i jeho v dûlku u pfiedchozího zamûstnavatele. V nûkter ch pfiípadech to mohlo zamûstnance i po kodit, protoïe mu zamûstnavatel stanovil niï í mzdu, neï pûvodnû chtûl. DOTAZ: Dne 20. 2. jsem zmûnil zamûstnání. Nov pracovní pomûr jsem uzavfiel ihned 21. 2. Nyní mi jde o dovolenou za tento mûsíc. Mám na ni nárok? Pokud ano, od kterého zamûstnavatele? F. B., PlzeÀ ODPOVùë: Ve va em pfiípadû vám nárok na pomûrnou ãást dovolené za mûsíc únor vznikl. Podle 212 odst. 3 zákoníku práce vám tuto pomûrnou ãást dovolené poskytne nov zamûstnavatel. Pfii zmûnû zamûstnání v prûbûhu mûsíce totiï podle 212 odst. 3 nového zákoníku práce pomûrnou ãást dovolené za tento mûsíc (zákon ã. 262/2006 Sb.) poskytuje vïdy nov zamûstnavatel. (zr) 3
V poslední dobû se znovu objevují dotazy z na ich základních organizací t kající se problematiky legitimity smluvních stran v kolektivním vyjednávání a pfii uzavírání kolektivní smlouvy i obecného pûsobení odborové organizace u zamûstnavatele. Souvisí to i s pfiístupy nûkter ch zamûstnavatelû k této problematice a s dodr- Ïováním právních pfiedpisû v této oblasti. Vzhledem k tomu povaïuji za vhodné pfiipomenout nûkteré skuteãnosti vyuïitelné pro pfiípadnou argumentaci funkcionáfiû na ich základních ãi místních organizací vûãi postojûm nûkter ch zamûstnavatelû v pracovnûprávních vztazích. Pfiedev ím je nutno uvést, Ïe z mezinárodních dokumentû a ústavního pofiádku âeské republiky vypl vá garance základního politického a hospodáfiského práva zamûstnancû na svobodné sdruïování v odborech, do jejichï ãinnosti a integrity nejsou ani státní orgány, ani Ïádné jiné subjekty, vãetnû zamûstnavatelû, oprávnûny jakkoli zasahovat. Toto právo deklarují mezinárodní dokumenty, zejména úmluvy Mezinárodní organizace práce (napfiíklad úmluva ã. 87 o svobodû odborû a ochranû práva se odborovû sdruïovat z 9. 7. 1948, která byla na í republikou ratifikována v roce 1964, úmluva ã. 98 z 1. 7. 1949 o provádûní zásad práva organizovat se a kolektivnû vyjednávat, ratifikována v roce 1965), ale také V eobecná deklarace lidsk ch práv, Mezinárodní pakt o obãansk ch a politick ch právech, Mezinárodní pakt o hospodáfisk ch, sociálních a kulturních právech, Úmluva Rady Evropy o ochranû lidsk ch práv a svobod, Evropská sociální charta a fiada dal ích, kter mi je ná stát vázán a které se staly souãástí na eho ústavního pofiádku. Dále platí, Ïe právo odborového sdruïování a ãinnosti je nezadateln m ústavním právem zaji tûn m i v ãl. 27 Listiny základních práv a svobod, která je podle ãl. 3 a 112 ústavy rovnûï souãástí ústavního pofiádku na í republiky. Podle tohoto ustanovení ústavní listiny má kaïd právo svobodnû se sdruïovat s jin mi na ochranu sv ch hospodáfisk ch a sociálních zájmû. Odborové organizace pak vznikají nezávisle na státu a za nepfiípustné ústavní listina prohla uje omezování poãtu odborov ch organizací, stejnû jako zv hodàování nûkteré z nich v podniku nebo odvûtví. Oprávnûní, která náleïí podle právních pfiedpisû odborûm, vykonávají jejich jednotlivé odborové organizace. Za odborovou organizaci v pracovnûprávních i jin ch právních vztazích pak jedná orgán takovéto organizace, kter je podle stanov oprávnûn vystupovat za tuto organizaci v právních vztazích a jednat jejím jménem. Kter konkrétní odborov orgán je pfiíslu n k v konu jednotliv ch oprávnûní odborové organizace, urãují stanovy nebo jiné dokumenty pfiedmûtné odborové organizace. Jde o vnitfiní záleïitost odborû, do které nemûïe zasahovat ani stát, ani zamûstnavatelé. V podmínkách Odborového svazu UNIOS 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Nûkolik poznámek k problematice legitimity smluvních stran pfii kolektivním vyjednávání a pûsobení odborové organizace u zamûstnavatele je jí ve smyslu platn ch stanov svazu podle ãásti V ãl. 37 odst. 2 základní organizace nebo organizace místní, které mají právní subjektivitu. Tato základní organizace pak mûïe pûsobit u jednoho nebo i více zamûstnavatelû. JestliÏe odborová organizace sdruïuje ãleny - zamûstnance více zamûstnavatelû, má její odborov orgán (závodní v bor nebo v bor místní organizace) dle ãl. 37 odst. 3 stanov svazu pûsobnost pfiíslu ného odborového orgánu vûãi zamûstnavateli tam, kde tak stanoví právní pfiedpisy, to je podle ãl. 44 odst. 1, 2 stanov svazu závodní v bor nebo místní v bor této organizace. Tento stav vypl vá z toho, Ïe v otázce své vnitfiní struktury a urãení pfiíslu nosti jednotliv ch orgánû mají odbory zaruãeno právo svobodné volby, plynoucí z priority shora citované úmluvy MOP ã. 87 a ze samotné ústavní Listiny základních práv a svobod. K problematice pûsobení odborové organizace u zamûstnavatele je nutno uvést, Ïe odborová organizace pûsobí u zamûstnavatele vïdy, pokud tam má své ãleny a její pûsobnost se na pfiíslu ného zamûstnavatele vztahuje podle jejích stanov ãi jin ch vnitfiních dokumentû, tj. mûïe sdruïovat ãleny z fiad jeho zamûstnancû i s ohledem na odvûtvovou ãi profesní orientaci. Vzhledem k tomu, Ïe z právních pfiedpisû nelze dovodit jak koli poïadovan minimální poãet ãlenû odborové organizace, platí, Ïe odborová organizace pûsobí u konkrétního zamûstnavatele i v pfiípadû, Ïe u nûho má pouze jediného ãlena - zamûstnance. Zamûstnavatel nemûïe bránit nejen ustavení odborové organizace na sv ch pracovi - tích a ãlenství zamûstnancû v ní, ale ani vstupu sv ch zamûstnancû do odborové organizace, jejíï pûsobnost se vztahuje na více zamûstnavatelû. Takovéto jeho poãínání by bylo v rozporu mimo jiné s ãlánkem 27 ústavní Listiny základních práv a svobod. V této souvislosti nutno zdûraznit, Ïe pûsobení odborov ch organizací u jednotliv ch zamûstnavatelû není vûbec otázkou jejich uznání ze strany tûchto zamûstnavatelû, neboè pfiíslu ná práva odborov ch organizací vypl vají pfiímo ze zákona. Z uvedeného vypl vá, Ïe orgán odborové organizace nemusí b t ustaven uvnitfi zamûstnavatelského subjektu, ale je nezbytné, aby mûl pûsobnost pro konkrétního zamûstnavatele. V rámci pracovi È zamûstnavatele tedy ani nemusí pûsobit samostatná organizaãní jednotka odborové organizace (odborového svazu), napfiíklad základní organizace. Zamûstnavatel v ak musí b t uvûdomûn o tom, Ïe na jeho pracovi tích odborová organizace pûsobí a jaká, kter její orgán ji reprezentuje a vystupuje v pfiíslu n ch právních vztazích, vãetnû kolektivního vyjednávání, jejím jménem, je odborov m orgánem této organizace k v konu oprávnûní, stanoven ch právními pfiedpisy. PÛsobí-li na pracovi tích zamûstnavatele vedle sebe více odborov ch organizací, jsou tyto vztahy k zamûstnavatelskému subjektu fie eny zákonem ã. 120/1990 Sb., kter upravuje nûkteré vztahy mezi odborov mi organizacemi a zamûstnavateli. Tento zákon fie í situaci, kdy na pracovi ti zamûstnavatele pûsobí soubûïnû rûzné odborové svazy ãi sdruïení nebo autonomní odborové organizace nezaãlenûné do Ïádného svazu nebo i základní organizace téhoï odborového svazu. Jejich prostorová a osobní pûsobnost se pak na urãitém pracovi ti nebo v celém zamûstnavatelském subjektu pfiekr vá. I v takovém pfiípadû v ak platí to, co jiï bylo fieãeno o pûsobení odborov ch organizací u zamûstnavatelû. Ani v takovémto pfiípadû není nutné, aby kaïdá ze zúãastnûn ch odborov ch organizací mûla na pracovi tích zamûstnavatele ustavenu organizaãní jednotku s právní subjektivitou, nepfiesahující svou pûsobností dan zamûstnavatelsk subjekt. Zcela postaãuje, Ïe pfiíslu ná odborová organizace (základní, místní apod.) má u zamûstnavatele své ãleny a její pûsobnost se na nûho vztahuje. Tvrzení nûkter ch zamûstnavatelû, Ïe za odborovou organizaci pûsobící u zamûstnavatele lze povaïovat pouze odborovou organizaci zaloïenou zamûstnanci u zamûstnavatele podle zákona ã. 83/1990 Sb., o sdruïování obãanû, odporuje ze shora uveden ch dûvodû nejen zákonu a ústavnímu pofiádku, ale i uveden m mezinárodním úmluvám, majícím pfiednost pfied zákonem. Závûrem je tedy moïno uvést, Ïe má-li základní ãi místní organizace na eho odborového svazu alespoà jednoho svého ãlena, pûsobí také u tohoto zamûstnavatele, a její závodní v bor (místní v bor) je tedy jejím statutárním orgánem, kter jejím jménem jedná v právních vztazích, tedy i v pracovnûprávních vztazích, ve smyslu zákoníku práce a dal ích pracovnûprávních pfiedpisû, vãetnû zákona ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. VÛãi této odborové organizaci zastoupené jejím statutárním orgánem tedy musí zamûstnavatel plnit v echny své povinnosti v pracovnûprávních vztazích, vãetnû oblasti kolektivního vyjednávání. Jeho opaãn postup by byl postupem protiprávním. Tolik nûkteré poznámky k problematice legitimity a pûsobení odborové organizace v pracovnûprávních vztazích u zamûstnavatele. JUDr. Karel Horn Informativní osobní list dûchodového poji tûní Chystáte se do dûchodu? Je tû neï zaïádáte o dûchod, poïádejte âeskou správu sociálního zabezpeãení (odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu dûchodového poji tûní. Tento informativní list obsahuje pfiehled dob dûchodového poji tûní (trvání pracovního pomûru), pfiípadnû náhradních dob poji tûní (napfi. doba studia, doba vedení v evidenci úfiadu práce, v kon vojenské základní sluïby, nemoc, apod.), uloïen ch v evidenci âssz po dobu od roku 1986 obsahuje i pfiehled vymûfiovacích základû (hrubé pfiíjmy) a vylouãen ch dob (napfi. pobírání nemocensk ch dávek v dobû trvání pracovního pomûru). Obãan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendáfiní rok. Informativní list za le âeská správa sociálního zabezpeãení obãanovi do 90 dnû ode dne doruãení jeho Ïádosti. Îádost musí obsahovat následující údaje: rodné ãíslo Ïadatele, pfiíjmení, jméno, rodné pfiíjmení a adresu, na kterou bude informaãní osobní list zaslán. Îádost se zasílá na adresu: âeská správa sociálního zabezpeãení, odbor správy údajové základny, KfiíÏová 25, 225 08 Praha 5. JUDr. Jitka Kocianová
Dále pfiedloïte následující formuláfie, které jsou k dispozici v ti tûné podobû na pfiíslu ném úfiadu nebo ke staïení, pfiíp. elektronickému podání na internetov ch stránkách Ministerstva práce a sociálních vûcí: Îádost o pfiíspûvek na bydlení, Doklad o v i ãtvrtletního pfiíjmu (pro v echny spoleãnû posuzované osoby, které v rozhodném období pfiíjem vykazovaly), Prohlá ení osob, které nemají pfiíjmy rozhodné pro nárok na dávky (osoby, které v rozhodném období nevykazovaly kromû rodiãovského pfiíspûvku, zaopatfiovacího pfiíspûvku a pfiídavku na dítû jin pfiíjem), Potvrzení o studiu (pro nezaopatfiené dûti ve vûku 15-26 let), Potvrzení o zdravotním stavu (v pfiípadû osob, u nichï je v Ïádosti uveden dlouhodobû nepfiízniv stav), Potvrzení o neschopnosti soustavnû se pfiipravovat na budoucí povolání nebo vykonávat v dûleãnou ãinnost pro nemoc nebo úraz, Potvrzení o vedení v evidenci úfiadu práce pro uchazeãe o zamûstnání po skonãení povinné kolní docházky do 18. roku vûku (pokud je veden na úfiadu práce). Pfiíklady v poãtu pfiíspûvku na bydlení: Pfiíklad 1 - V bytû v Praze bydlí jedna osoba, a to na základû nájemní smlouvy. Dle zákona 26 normativní náklady ãiní 4182 Kã mûsíãnû. Její skuteãné náklady za bydlení ãiní 4256 Kã. Jedná se o dûchodce s pfiíjmem - dûchodem 9500 Kã mûsíãnû. ProtoÏe jeho skuteãné náklady pfiesáhnou 35 % ãist ch pfiíjmû (9500 x 0,35 = 3325, tj. ménû neï 4182 Kã), má nárok na pfiíspûvek na bydlení, a to ve v i 931 Kã (4256-3325 = 931 Kã). Pfiíklad 2 - V bytû v nájmu v obci do 9999 obyvatel Ïijí manïelé dûchodci. Jejich pfiíjem ãiní 17 000 Kã mûsíãnû. Jejich mûsíãní náklady na bydlení ãiní 8000 Kã. Pfiíspûvek na bydlení nedostanou, protoïe 35 % jejich pfiíjmû (17 000 x 0,35 = 5950 Kã) je víc neï normativní náklady na bydlení pro dvû osoby v obci do 9999 obyvatel (4128 Kã). Pfiíklad 3 - Rozhodn pfiíjem samostatnû Ïijícího obyvatele Prahy v nájemním bytû je 6000 Kã. Jeho náklady na bydlení jsou ve stejné v i jako normativní náklady, tj. 4128 Kã. Tyto náklady pfiesáhnou 35 % jeho pfiíjmû (6000 x 0,35 = 2100 Kã), bude tedy mít nárok na pfiíspûvek na bydlení ve v i 2028 Kã (= 4128 Kã - (6000 x 0,35)). Bude-li jeho pfiíjem stoupat, bude klesat v e pfiíspûvku. Pokud se vám zdá v poãet v e pfiíspûvku na bydlení sloïit, mûïete pouïít nûkterou z kalkulaãek pfiístupn ch na internetu, napfi. www.peníze.cz. Doplatek na bydlení Právní úpravu nalezneme v zákonû ã. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, jako jednu z dávek pomoci v hmotné nouzi. Z ãeho zákon vychází: Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje pfiísná pravidla pro posouzení toho, kdy je osoba v hmotné nouzi. Je moderní formou pomoci osobám s nedostateãn mi pfiíjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostfiedky k uspokojení Ïivotních potfieb. Je jedním z opatfiení, kter mi âeská republika bojuje proti sociálnímu vylouãení. Vychází z principu, Ïe kaïdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neï ta, která nepracuje, popfiípadû se práci vyh bá. Doplatek na bydlení, jako jedna z dávek pomoci v hmotné nouzi, fie í nedostatek pfiíjmu k uhrazení nákladû na bydlení tam, kde nestaãí vlastní pfiíjmy osoby ãi rodiny vãetnû pfiíspûvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, kter má nárok na pfiíspûvek na Ïivobytí a na pfiíspûvek na bydlení. Zákon umoïàuje poskytnout doplatek na bydlení i ve v jimeãn ch pfiípadech, kdy Ïadatel nemá nárok na pfiíspûvek na Ïivobytí, pfiípadnû i Ïadateli, kter nemá nárok na pfiíspûvek na bydlení, protoïe vyuïívá jinou neï nájemní formu bydlení. V e doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odûvodnûn ch nákladû na bydlení (tj. nájmu, sluïeb s bydlením spojen ch a nákladû za dodávky energií) zûstala osobû ãi rodinû ãástka na Ïivobytí. Stejnû jako pfiíspûvek na bydlení, rozhoduje se o doplatku na bydlení na základû Ïádosti obãana ãi rodiny, která se ocitla v hmotné nouzi. Îádost obdrïí Ïadatel na úfiadech, popfiípadû je k dispozici ke staïení na stránkách www.mpsv.cz. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Nájemné, pfiíspûvek na bydlení, doplatek na bydlení V e nájemného V souladu se zákonem ã. 107/2006 Sb., o jednostranném zvy ování nájemného od roku 2007 aï do roku 2010, ãeká nájemce kaïdoroãní oznámení pronajímatele o zv ení nájemného. Pronajímatel je oprávnûn jednostrannû zv it nájemné jedenkrát roãnû poãínaje 1. lednem 2007 a následnû vïdy k 1. lednu, popfiípadû pozdûji, av ak nikoliv zpûtnû za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na zmûnû nájemného nedohodne jinak. Oznámení pronajímatele o jednostranném zv ení nájemného musí mít písemnou formu a musí obsahovat zdûvodnûní, Ïe byla fiádnû stanovena v e nájemného na základû maximálního pfiírûstku mûsíãního nájemného. Povinnost platit zv ené nájemné vzniká dnem, kter je uveden v oznámení o zv ení nájemného, nejdfiíve v ak prvním dnem kalendáfiního mûsíce následujícího po uplynutí tfií kalendáfiních mûsícû od jeho doruãení nájemci. V této lhûtû je nájemce oprávnûn podat Ïalobu k soudu na urãení neplatnosti zv ení nájemného. V zákonû je vysvûtlen zpûsob v poãtu navy ování nájemného. Jedná se o sloïit v poãet, proto Ministerstvo pro místní rozvoj âeské republiky na sv ch stránkách www.mmr.cz uvefiejnilo kalkulaãku nájemného. Na tûchto stránkách ji naleznete vlevo. Po otevfiení kalkulaãky vás kalkulaãka provede následujícími kroky. Pozornû ãtûte a doplàte potfiebné a hlavnû správné údaje. Po vyplnûní údaji pouze zadáte spoãítat nájemné a kalkulaãka nájemné vypoãte. Takto kalkulaãka vypadá (i s komentáfiem): Kalkulaãka pro jednostranné zv ení nájemného v roce 2009 vycházející ze vzorcû uveden ch v zákonû ã. 107/2006 Sb., o jednostranném zvy ování nájemného z bytu a o zmûnû zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Krok 1: Vyberte kraj nebo mûsto, kde se nachází dan byt. Krok 2: Vyberte obec, kde se nachází dan byt, a zadejte katastrální území nebo ulici a parametry bytu. V pfiípadû, Ïe vám nestaãí vá pfiíjem na zaplacení nájemného, mûïete Ïádat, pokud splníte podmínky zákona, o pfiíspûvek na bydlení. Pfiíspûvek na bydlení Právní úpravu pfiíspûvku na bydlení nalezneme v zákonû ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pfiíspûvek na bydlení je jednou ze sociálních dávek, která pro la radikální zmûnou a jiï od 1. 1. 2007 se nepoãítá z Ïivotního minima, ale z nákladû na bydlení. Jeho v e záleïí i na lokalitû, ve které rodina bydlí. Jak se pfiíspûvek na bydlení vypoãítá a kdo na nûj má nárok? K tomu, abyste získali pfiíspûvek na bydlení, musíte splnit dvû podmínky: a) náklady na bydlení pfiesahují ãástku souãinu rozhodného pfiíjmu v rodinû a koeficientu 0,30 (na území hlavního mûsta Prahy 0,35);
b) souãin rozhodného pfiíjmu v rodinû a koeficientu 0,30 (na území hlavního mûsta Prahy 0,35) není vy í neï ãástka normativních nákladû na bydlení. Na pfiíspûvek na bydlení mají nárok nejen uïivatelé nájemních bytû, ale také vlastníci druïstevních bytû s právem nájmu a také majitelé bytû. Musí ov em rovnûï, stejnû jako nájemníci, prokázat, Ïe jejich náklady na bydlení pfiesahují 30 % pfiíjmû (v Praze 35 % pfiíjmû) a zároveà jsou niï í neï tzv. normativní náklady. Náklady na bydlení a normativní náklady byly naposled upraveny pro rok 2008 nafiízením vlády ã. 367/2007 Sb. V 25 zákona jsou upraveny náklady na bydlení. Náklady na bydlení tvofií: a) u bytû uïívan ch na základû nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnûní poskytované s uïíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u druïstevních bytû a bytû vlastníkû srovnatelné náklady, které ãiní za kalendáfiní mûsíc: Poãet osob v rodinû podle 7 odst. 6 (v echny s trval m pobytem v bytû): jedna osoba - 839 Kã, dvû osoby - 1148 Kã, tfii osoby - 1501 Kã, ãtyfii a více osob - 1810 Kã. c) u bytû uveden ch v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektfiinu, vodné, stoãné, odvoz odpadu a centrální vytápûní nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se zapoãítávají ãástkami za kalendáfiní mûsíc: Poãet osob v rodinû podle 7 odst. 6 (v echny s trval m pobytem v bytû): jedna osoba - 494 Kã, dvû osoby - 676 Kã, tfii osoby - 884 Kã, ãtyfii a více osob - 1092 Kã. Náklady na bydlení se pro nárok a v i pfiíspûvku na bydlení stanoví jako jejich prûmûr za kalendáfiní ãtvrtletí bezprostfiednû pfiedcházející kalendáfinímu ãtvrtletí, na které se nárok na v platu dávky prokazuje, popfiípadû nárok na dávku uplatàuje. Pro zji tûní nákladû na bydlení za kalendáfiní ãtvrtletí se zapoãítávají i ãástky tvofiící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendáfiním ãtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období del í, neï je kalendáfiní ãtvrtletí, za které se náklady na bydlení zji Èují. Byla-li v období kalendáfiního ãtvrtletí, za které se náklady na bydlení zji Èují, vrácena ãástka jako pfieplatek na nákladech na bydlení, sniïuje se ãástka nákladû na bydlení v tom kalendáfiním ãtvrtletí, kdy k vrácení ãástky do lo, a to i v pfiípadû, Ïe vrácená ãástka byla za dobu del í neï toto kalendáfiní ãtvrtletí. Normativní náklady - 26 zákona ã. 117/1995 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû - jsou zákonem stanovené ãástky, které by mûly vyjadfiovat pfiimûfiené náklady na bydlení v pfiíslu né lokalitû a zpûsob uïívání bytu (nájemní, druïstevní, osobní vlastnictví) pro urãen poãet osob v bytû bydlících. Do normativních nákladû je zahrnuto nejen nájemné (a obdobné náklady u druïstevních bytû a bytû v osobním vlastnictví), ale také sluïby a ceny energií. Normativní náklady bydlení v nájemních bytech Poãet osob Poãet obyvatel obce v rodinû Praha nad 100 tis. 50 000 10 000 do 9 999 99 999 49 999 1 4 182 Kã 3 383 Kã 3 155 Kã 2 895 Kã 2 747 Kã 2 6 091 Kã 4 998 Kã 4 686 Kã 4 331 Kã 4 128 Kã 3 8 401 Kã 6 971 Kã 6 563 Kã 6 099 Kã 5 834 Kã 4 a více 10 549 Kã 8 824 Kã 8 332 Kã 7 772 Kã 7 453 Kã Hraniãní v e pfiíjmu domácnosti pro nárok na pfiíspûvek na bydlení v roce 2008 (zatím i v roce 2009) v nájemním bydlení Poãet osob Poãet obyvatel obce v rodinû Praha nad 100 tis. 50 000 10 000 do 9 999 99 999 49 999 1 11 949 Kã 11 277 Kã 10 517 Kã 9 650 Kã 9 157 Kã 2 17 403 Kã 16 660 Kã 15 620 Kã 14 437 Kã 13 760 Kã 3 24 003 Kã 23 237 Kã 21 877 Kã 20 330 Kã 19 447 Kã 4 a více 30 140 Kã 29 414 Kã 27 774 Kã 25 907 Kã 24 844 Kã Hraniãní v e pfiíjmu domácnosti pro nárok na pfiíspûvek na bydlení v roce 2008 (zatím i v roce 2009) v bytech v osobním a druïstevním vlastnictví Poãet osob Poãet obyvatel obce v rodinû Praha nad 100 tis. 50 000 10 000 do 9 999 99 999 49 999 1 7 580 Kã 8 843 Kã 8 843 Kã 8 843 Kã 8 843 Kã 2 11 586 Kã 13 517 Kã 13 517 Kã 13 517 Kã 13 517 Kã 3 16 466 Kã 19 210 Kã 19 210 Kã 19 210 Kã 19 210 Kã 4 a více 21 100 Kã 24 617 Kã 24 617 Kã 24 617 Kã 24 617 Kã Tabulky ukazují, pfii jakém pfiíjmu domácnosti je pfiíspûvek na bydlení v roce 2008 (popfi. 2009) nulov. Pokud pfiíjem domácnosti klesne pod uvedenou hranici, vznikne nárok na pfiíspûvek na bydlení. Pfiíspûvek na bydlení pfiispívá ke krytí nákladû na bydlení rodinám ãi jednotlivcûm s nízk mi pfiíjmy. Poskytování pfiíspûvku podléhá testování pfiíjmû rodiny za kalendáfiní ãtvrtletí. Napfiíklad uplatníte-li nárok ve IV. ãtvrtletí roku 2008, je rozhodn m obdobím III. ãtvrtletí roku 2008. Za pfiíjem se mimo jiné povaïují i pfiídavek na dítû a rodiãovsk pfiíspûvek, dávky nemocenského nebo dûchodového poji tûní, podpora v nezamûstnanosti a podpora pfii rekvalifikaci. V e pfiíspûvku se s rostoucím pfiíjmem postupnû sniïuje a nejniï í ãástka ãiní 50 Kã mûsíãnû. Îádost o pfiíspûvek na byt je oprávnûn podat vlastník bytu nebo nájemce pfiihlá en v bytû k trvalému pobytu. Îádost o pfiíspûvek na bydlení se podává písemnû na pfiedepsaném formuláfii (na originálním tiskopisu nebo vyti tûném z internetov ch stránek, pfiíp. elektronicky, pokud vlastníte certifikát pro elektronick podpis) na pfiíslu n úfiad. Se Ïádostí se obraète na úfiad práce pfiíslu n podle místa va eho trvalého bydli tû, v Praze na odpovídající úfiad mûstské ãásti. Úfiady, které pfiijímají Ïádosti o pfiíspûvek na bydlení, naleznete v sekci Adresáfi Portálu vefiejné správy. Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Va e Ïádost bude vyfiízena do 30 dnû. Základní podmínkou pro nárok na tuto dávku je podmínka trvalého pobytu na území âr oprávnûné osoby a osob spoleãnû s ní posuzovan ch. U cizincû jsou podmínky upraveny v 3 odst. 2 zákona. Podmínku trvalého pobytu mûïe v odûvodnûn ch pfiípadech prominout krajsk úfiad nebo Magistrát hlavního mûsta Prahy. U pfiíspûvku na bydlení je okruh spoleãnû posuzovan ch osob stanoven zcela jinak neï u ostatních dávek státní sociální podpory. Spoleãnû jsou posuzovány v echny osoby, které jsou v pfiedmûtném bytû hlá eny k trvalému pobytu. Pfiitom není podstatné, zda v echny tyto osoby Ïijí ve spoleãné domácnosti. Nárok na dávku mûïe b t uplatnûn tfii mûsíce zpûtnû od mûsíce, za nûjï náleïí. Na úfiadû pfiedloïte tyto doklady: Ïádost o pfiíspûvek na bydlení, prûkaz totoïnosti, rodn list u dûtí do 15 let, písemn souhlas v ech spoleãnû posuzovan ch osob k ovûfiování údajû uveden ch v Ïádosti o dávku státní sociální podpory, popfi. ke zji Èování tûchto údajû, doklad o tom, Ïe byt je uïíván na základû nájemní smlouvy nebo na základû vlastnictví k nemovitosti (napfi. kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o uïívání nájemního bytu, smlouva o uïívání obytné místnosti v tzv. ubytovnách atd.), doklady o v i nákladû na bydlení. Normativní náklady bydlení v bytech v druïstevním a osobním vlastnictví Poãet osob Poãet obyvatel obce v rodinû Praha nad 100 tis. 50 000 10 000 do 9 999 99 999 49 999 1 2 653 Kã 2 653 Kã 2 653 Kã 2 653 Kã 2 653 Kã 2 4 055 Kã 4 055 Kã 4 055 Kã 4 055 Kã 4 055 Kã 3 5 763 Kã 5 763 Kã 5 763 Kã 5 763 Kã 5 763 Kã 4 a více 7 385 Kã 7 385 Kã 7 385 Kã 7 385 Kã 7 385 Kã V e pfiíspûvku na bydlení je rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a pfiíjmem domácnosti vynásoben m koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu (pfii splnûní nároku na dávku). Dále uvádíme tabulky hraniãního pfiíjmu pro velikost obce a poãet ãlenû domácností (v poãet je odvozen z normativních nákladû). 2 3
Bezpeãnostní poïadavky na práci ve skladech stanoví nafiízení vlády ã. 101/2005 Sb., o podrobnûj ích poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí. Podrobnû se bezpeãností práce ve skladech a pfii manipulaci s materiálem zab vá âsn 26 9030 - Skladování, zásady bezpeãné manipulace. Ve skladech a jin ch prostorech urãen ch ke skladování (jin m prostorem mûïe b t napfi. ãást v robní haly) musí b t na dobfie viditeln ch místech umístûny tabulky urãující maximální pfiípustnou nosnost podlahy. âasto se diskutuje nad tím, jestli v e uvedené oznaãení má b t i v nepodsklepen ch skladech. Myslím, Ïe i zde je oznaãení dûleïité, neboè pfii pfiekroãení únosnosti podlahy (kupfi. od stohu palet, kol projíïdûjící techniky apod.) v krajním pfiípadû hrozí od pfietíïení ztráta stability stohu palet nebo vznik prohlubní (kolejí) v podlaze, a tím i ztráta její rovnosti. Pokud se tam volnû skladují sypké materiály, musí b t trvale v raznû oznaãena maximální skladovací v ka sypkého materiálu nad podlahou. Ruãní ukládání do regálû ve v ce nad 1,8 m musí b t provádûno z bezpeãn ch pracovních zafiízení (napfiíklad Ïebfiík, schûdky, pojízdné schody, manipulaãní plo ina). Velmi ãasto se stává, Ïe se k manipulaci ve skladech nebo v archivech pouïívá Ïidle, to je samozfiejmû patnû. Ve skladu je nutno zajistit, aby nebyly nadmûrnû zatûïovány ãásti staveb a stavebních konstrukcí manipulovan m materiálem, pokud není prokázána dostateãná nosnost ãástí staveb a stavebních konstrukcí. Rozmûry a druh manipulaãních jednotek a zpûsob jejich bezpeãného zakládání do regálu musí odpovídat poïadavkûm uveden m v návodu k regálu. Regály musí b t trvale oznaãeny títky s uvedením nejvût í nosnosti buàky a nejvy ího poãtu bunûk ve sloupci. Materiál a pfiedmûty musí b t skladovány a stohovány tak, aby se i pfii ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout. V praxi se ãasto objevují dotazy, jak m zpûsobem stanovit nosnost regálû, ke kter m Svazové sportovní hry OS UNIOS 2008 stav pfied posledním turnajem DRUÎSTVA (ZO/MO) 1. ZO Nem. Svitavy 23 2. MO ROMO Fulnek 22 3. MO Praha 4 22 4. ZO SN DomaÏlice 10 5. ZO MP Brno 9,5 úãast 32 ZO/MO bodovalo 23 MUÎI 1. Ulman MO Praha 4 9 2. S kora ZO Nem. Svitavy 8,16 3. Pokorn ZO JMP KromûfiíÏ 5 4. Zahajsk MO Praha 4 3,5 5. Votava ZO OS Praha 3,5 úãast 205 muïû bodovalo 58 ÎENY 1. Leinweberová ZO Nem. Svitavy 16,16 2. Pi ínová ZO Nem. Svitavy 7 3. Báãová ZO Nem. Svitavy 6,16 4. Filipová MO Praha 4 5 5. Plchová ZO Nem. Svitavy 4 úãast 108 Ïen bodovalo 25 PRO KAÎDÉHO NùCO Bezpeãnost práce ve skladech není Ïádná dokumentace nebo které byly vyrobeny svépomocí. Tuto problematiku fie í nafiízení vlády ã. 378/2001 Sb., kter m se stanoví bliï í poïadavky na bezpeãn provoz a pouïívání strojû, technick ch zafiízení, pfiístrojû a náfiadí. V e uvedené nafiízení nafiizuje, Ïe pokud není k dispozici prûvodní dokumentace, musí zamûstnavatel vypracovat místní provozní bezpeãnostní pfiedpis. Problematiku místních pfiedpisû pro sklady podrobnû upravuje âsn 33 26 9030. Podle uvedené normy místní provozní fiád skladu musí obsahovat stanovení termínû prohlídek a kontrol skladovacích zafiízení, organizaci kontrol, kolení a pfiezku ování zamûstnancû, schematick plán skladû s vyznaãením vyuïiteln ch ploch atd.v pfiíloze citované normy je uveden statick v poãet nosnosti regálu. ífika uliãek mezi regály a stohy nesmí b t stabilním zafiízením v Ïádném místû zúïena pod 1 m ( 48 nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci). Uliãka musí b t trvale volná a nesmí b t zuïována a zastavována pfiekáïkami. ífika uliãky pro prûjezd manipulaãních vozíkû musí b t alespoà o 0,4 m vût í neï nejvût í ífika manipulaãních vozíkû nebo nákladû a bûhem manipulace musí b t vymezen manipulaãní prostor se zákazem vstupu nepovolen m osobám. Trvale pouïívané skladovací plochy musí b t rovné, odvodnûné, zpevnûné, oznaãené znaãkami se zákazem vstupu nepovolan m osobám a upravené s ohledem na povahu skladovan ch manipulaãních jednotek a materiálu a se zfietelem na poïadavky na poïární ochranu. Pfii ruãní manipulaci s bfiemeny musí b t pouïívány takové pracovní postupy, aby se pfiedcházelo úrazûm a po kození zdraví zamûstnancû, zpûsoben m zejména pfiiraïením bfiemene, jeho vysmeknutím, zranûním o povrch bfiemene, uklouznutím, zakopnutím pfii manipulaci s bfiemenem, sesutím bfiemen zpûsoben m nedostateãn m upevnûním, naraïením nebo pádem bfiemene pfii zdvihání, pfiená ení, spou tûní nebo nárazem zamûstnance na dopravní prostfiedek a na uloïené pfiedmûty. Hygienick limit pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene pfiená eného muïem pfii obãasném zvedání a pfiená- ení je 50 kg, pfii ãastém zvedání a pfiená ení 30 kg. Hygienick limit pro kumulativní hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene muïem je 10 000 kg za osmihodinovou smûnu. Hygienick limit pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene muïem pfii práci vsedû je 5 kg. Hygienick limit pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene pfiená eného Ïenou pfii obãasném zvedání a pfiená ení je 20 kg, pfii ãastém zvedání a pfiená ení 15 kg. Hygienick limit pro kumulativní hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene Ïenou je 6500 kg za osmihodinovou smûnu. Hygienick limit pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene Ïenou pfii práci vsedû jsou 3 kg. Z hlediska kategorizace prací ve smyslu zákona ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví, se do kategorie druhé zafiazuje práce spojená s ruãní manipulací s bfiemeny: a) pfii které se hmotnost ruãnû pfiená en ch bfiemen muïi pohybuje pfii obãasné manipulaci v rozmezí od 30 do 50 kg a pfii ãasté manipulaci v rozmezí od 15 do 30 kg nebo kumulativní hmotnost bfiemen pfiená en ch za pracovní dobu je vy í neï 7000 kg, ale nepfiekraãuje hodnotu 10 000 kg, b) pfii které se hmotnost ruãnû pfiená en ch bfiemen Ïenami pohybuje pfii obãasné manipulaci v rozmezí od 15 do 20 kg a pfii ãasté manipulaci v rozmezí od 5 do 15 kg nebo je kumulativní hmotnost bfiemen pfiená- en ch za pracovní dobu vy í neï 4500 kg, ale nepfiekraãuje hodnotu 6500 kg. Do kategorie tfietí se zafiazují práce vykonávané za podmínek, kdy jsou pfiekraãovány limity stanovené pro kategorii druhou. Je zakázáno pouïití zafiízení se spalovacím motorem (napfi. vysokozdviïné vozíky) bez katalyzátoru v uzavfien ch prostorech a pracovi tích zamûstnavatele. Kontrola regálû a skladov ch zafiízení musí b t provádûna podle návodu od v robce nebo dle místního provozního fiádu skladu. Pfii stanovení lhûty kontroly doporuãuji vycházet z 4 nafiízení vlády ã. 378/2001 Sb., podle kterého musí b t kontrola provádûna nejménû jednou za 12 mûsícû v rozsahu stanoveném místním provozním bezpeãnostním pfiedpisem. U dfievûn ch palet bych se pfiimlouval za kontrolu ãastûj í, neboè v praxi se ãasto setkávám s tím, Ïe se bûïnû pouïívají palety popraskané nebo jinak po kozené. Základní poïadavky na skladování nebezpeãn ch látek urãuje vyhlá ka âúbp ã. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní poïadavky k zaji tûní bezpeãnosti práce a technick ch zafiízení. Nebezpeãné látky smûjí b t skladovány jen na místech k tomu urãen ch v pfiedepsaném mnoïství a v bezpeãn ch obalech; na obalech musí b t vyznaãen jejich obsah a bezpeãnostní oznaãení. Spoleãnû skladovat se smûjí jen ty nebezpeãné látky (jejich smûsi), které spolu nebezpeãnû nereagují. Zásobníky pro skladování nebezpeãn ch látek musí b t opatfieny bezpeãnostním zafiízením odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou v pustí pro vyprazdàování, pokud není vyprazdàování zaji tûno jinak, a zafiízením na mûfiení teploty uvnitfi zásobníku. Armatury cisteren a nádrïí musí b t po dobu skladování opatfieny spolehliv mi uzamykateln mi kryty. Václav âikl 7
PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let JiÏní PlzeÀsko JiÏnû od Plznû, podél hlavní silnice na âeské Budûjovice je fiada kulturních památek, které je moïno zhlédnout bûhem jednoho dne: Typickou dominantou tohoto kraje je hrad Radynû. Nachází se asi 10 km od Plznû u obce Star Plzenec. Je to zfiícenina b valého královského hradu, kter byl postaven za vlády Karla IV. PÛvodnû byl naz ván Karlskrone a plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plznû. Pfied nûkolika lety probûhla ãásteãná rekonstruce této památky. Ta umoïnila, Ïe bezpeãnû lze vystoupit na vrchol vûïe, z které je nádhern rozhled do irokého okolí (pfii dobrém poãasí lze dohlédnout aï na hrad Pfiimdu a na umavu). K hradu se váïe nûkolik povûstí a legend. Ty pfiibliïuje v pfiízemí vûïe nainstalovaná alegorie. Cestu k Radyni je moïno zvolit pû ky z Ïelezniãní stanice Star Plzenec, nebo autem odboãkou z hlavní silnice PlzeÀ-Nepomuk. Trasa je velmi dobfie znaãena. Pohledem z vûïe Radynû severním smûrem je vidût nad Star m Plzencem na protûj- ím kopci zvaném HÛrka rotundu sv. Petra a Pavla. Je to pozûstatek pûvodního pfiemyslovského kníïecího sídla, které od 10. století plnilo funkci správního centra kraje. Rotunda pfiedstavuje pfiedrománskou stavbu, která je nejstar í celistvû dochovalou architektonickou památkou tohoto typu na ãeském území. Po rozsáhlém archeologickém prûzkumu v sedmdesát ch letech do lo k velké opravû rotundy. Pfiístup k ní je znaãen od staroplzeneckého Lidového domu. Jihov chodnû od Starého Plzence, asi 5 km, leïí obec Èáhlavy, v jejichï blízkosti se nachází nejnav tûvovanûj í památka západních âech - loveck zámek Kozel. Zámek dal postavit v klasicistním slohu hrabû âernín Hledáme pût rozdílû z Chudenic, nejvy í lovãí Království ãeského. Kozel mûl slouïit jako ubytovací zafiízení pro majitele a jeho hosty pfii pravidelnû pofiádan ch lovech v blízk ch lesích. Areál zámku tvofií pfiedev ím ãtyfikfiídlá budova. Pfied jejím prûãelím stojí ãtyfii dal í budovy: kaple, jízdárna (dnes galerie), lokajna (obydlí sluïebnictva) a konírna - tu pozdûj í majitel (Vald tejnové) pfiebudoval na divadlo. Zajímavé je uspofiádání jednotliv ch pokojû, jsou vïdy rozdûleny pfiepáïkou na místnost pro hosta a místnost pro lokaje, kter musel b t pánovi vïdy k dispozici. Také zvonky pro slu- Ïebnictvo mají rûzné ladûní, aby bylo poznat, kter host je volá. Pfiíjezdy a pfiístupy k zámku jsou dobfie znaãeny jiï v irokém okolí. V zámku se ãasto konají rûzné spoleãenské a kulturní akce. K procházce se nabízí i rozsáhl anglick park, kter volnû pfiechází do okolní krajiny. (hrk) Rozdíly: 1. vûï nalevo vedle stromu, 2. okno na vûïi, 3. dûti v popfiedí, 4. stín stromu, 5. vûtev na stromû Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Tip do kina KatyÀ Toto je první film, kde uvidíte, jak sovûtsk dûstojník zdraví udatnou nûmeckou armádu Adolfa Hitlera. Osmdesátilet reïisér Andrzej Wajda se doãkal doby, kdy se mohl natoãit film o polsk ch zajat ch dûstojnících povraïdûn ch Rudou armádou. Byla to jeho povinnost, neboè tam byl popraven i jeho otec. Film se ale dot ká téï pováleãného reïimu v Polsku, kde lidé spojeni s Katyní jsou perzekvováni. Rusové doposud neuznali tyto popravy jako genocidu. Mladá generace, která Ïivot v totalitû nezaïila, bude tûïko chápat jemné souvislosti ve filmu. Jak dlouho si myslí, Ïe jim vydrïí to pfiátelství? hovofií spolu zajatí dûstojníci, kdyï vidûli pfiátelské uvítáni nûmeckého a sovûtského dûstojníka. Hitler slibuje tisíciletou fií i, komunismus je na vûãnû, to vyjde nastejno. Drama / Historick Polsko, 2007, 117 minut ReÏie: Andrzej Wajda Recept pro vás Krkono ské kyselo Ingredience: chlebov kvas, syrové nebo su ené houby, brambory, sûl, kmín, libeãek, máslo, cibule, vejce Postup pfiípravy: Chlebov kvas dáme do vlaïné vody veãer pfied vafiením. Druh den uvafiíme ve slané vodû houby s kmínem a s libeãkem. KdyÏ jsou mûkké, pfiilejeme chlebov kvásek. V e povafiíme s drobnû nakrájenou cibulí zpûnûnou na másle. Zvlá È usmaïíme na másle fiídká vajíãka a po lïiãkách je pfiidáváme do polévky. Brambory uvafiíme ve slupce, oloupané a nakrájené na kostiãky je pfiidáme do vafieného kysela. (hrk) Fazolová polévka Ingredience: pytlík fazolí (nejradûji máme ãervené), kousek masa ve variantû: uzená Ïebra, uzené maso, klobása, anglická slanina, tuk, cibule, hladká mouka na jí ku, kysaná smetana, sûl, pepfi, majoránka, nûkdo pfiidává ãesnek Postup pfiípravy: Fazole namoãím pfies noc (vût í hrnec s dostatkem vody). Ve stejné vodû dám vafiit, asi za 40 minut jsou mûkké (máme rádi mûkké akorát, tj. nerozvafiené). Ke konci vafiení trochu osolíme. Na polévku tûchto fazolí pouïiji pro ãtyfiãlennou rodinu tak polovinu. Zbytek fazolí dám zamrazit a pfiidávám do ãíny, do gulá e, nûkdo dûlá ãistû fazolov gulá, nebo na polévku pfií tû. Z masa pouïívám klobásu (2 nohy) a kousek slaniny. Maso v ak nemusí b t vûbec. Do hrnce dám rozpustit tuk, klobásu nakrájím na tenká koleãka, pfiidám nakrájenou cibuli, rychle opraïím, zaprá ím trochou sladké papriky, pfiidám dvû lïíce hladké mouky a udûlám jí ku. Pfiidám vodu s fazolemi a dochutím kofiením, povafiím asi 15 minut. Kysanou smetanu si pfiidá kaïd do talífie a pfiikusuje se houska. Dobrou chuè! (koc)