VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby Bakalářská práce Autor: Pavla Krejčová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Místo: Jihlava Rok: 2011 2

2

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby podnikatele. Skládá se ze dvou částí, kdy první je teoretická část a druhá praktická část. Teoretická část se zabývá daňovou soustavu a především konkrétně daní z příjmů fyzických osob podnikatelů z hlediska teorie. Praktická část je zaměřena na konkrétního podnikatele, který požádal o optimalizaci jeho daňové povinnosti. Jsou zde zmíněny chyby, kterých se podnikatel dopustil při svém výpočtu daňové povinnosti. Je zde vysvětleno, jak tyto chyby opravit a jakým způsobem vypočítat daň co nejoptimálněji. Klíčová slova Fyzická osoba, daň z příjmu, daňová povinnost, optimalizace. Die Annotation Das Hauptthema der vorliegenden Bachelorarbeit ist die Optimierung der Steuerpflicht bei den physischen Personen bei einem Gewerbetreibenden. Diese Arbeit besteht aus zwei Teilen; der erste Teil ist theoretisch und befasst sich mit dem Steuersystem und vor allem mit der Einkommensteuer der physischen Personen. Der zweite praktische Teil konzentriert sich auf einen konkreten Unternehmer, der die Optimierungsmöglichkeiten seiner Steuerpflicht beantragt hat. Hier sind die Fehler erwähnt, die der Unternehmer bei seiner Steuerpflichtberechnung begangen hat. Es wird hier auch erklärt, wie diese Fehler zu korrigieren sind und wie möglichst optimal die Steuer berechnet werden kann. Die Schlüsselwörter Die physische Person, die Einkommensteuer, die Steuerpflicht, die Optimierung. 3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. května 2011... Pavla Krejčová 4

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé seminární práce paní Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce, náměty a cenné připomínky, které jsem při psaní této práce velmi ocenila. 5

Obsah Úvod... 7 1 Daňová soustava České republiky... 8 1.1 Nepřímé daně... 8 1.2 Přímé daně... 8 1.3 Daně k ochraně životního prostředí... 8 1.4 Poplatky, které nemají charakter daní... 9 1.5 Poplatky... 9 2 Daň z příjmů fyzických osob (FO)... 10 2.1 Poplatníci daně... 10 2.2 Předmět daně... 10 2.3 Základ daně... 10 2.4 Ostatní pojmy... 11 2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky... 11 2.6 Příjmy z podnikání a jiné samotné výdělečné činnosti... 12 2.6.1 Zdanění paušální daní... 14 2.6.2 Daňová evidence a účetnictví... 15 2.6.3 Zdanění příjmů podnikatele při uplatnění paušálních výdajů... 18 2.6.4 Výpočet příjmů spolupracujících osob... 19 2.7 Příjmy z kapitálového majetku... 20 2.8 Příjmy z pronájmu... 21 2.9 Ostatní příjmy... 22 2.10 Zdanění přímo u zdroje... 23 2.11 Osvobození od daně... 24 2.12 Daňové a nedaňové výdaje... 26 2.13 Odčitatelné položky od základu daně... 31 2.14 Sleva na dani... 32 2.15 Nezdanitelné části základu daně... 34 2.16 Výpočet daňové povinnosti a daňové zálohy... 36 2.17 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob... 37 3 Praktická část... 38 3.1 Základní informace... 38 3.2 Výpočet daňové povinnosti pro rok 2010 dle podnikatele... 40 3.2.1 Výpočet odpisů... 42 3.2.2 Výpočet leasingu... 45 3.2.3 Výpočet daňové povinnosti... 46 3.2.4 Shrnutí... 47 3.3 Výpočet daňové povinnosti za rok 2010 podle zákonné úpravy 2010... 50 3.3.1 Výpočet odpisů... 52 3.3.2 Výpočet leasingu... 55 3.3.3 Paušální výdaje na auto... 55 3.3.4 Výpočet... 56 3.3.5 Shrnutí... 57 4 Změny v dani z příjmu FO v roce 2011... 59 Závěr... 60 Literatura... 61 Seznam tabulek... 62 Seznam obrázků... 62 Příloha... 63 6

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala problematiku daně z příjmu fyzických osob, neboť toto téma se dotýká každého člověka, který vykonává jakoukoli činnost, která podléhá zdanění. Zaměřila jsem se konkrétně na zdanění příjmů fyzické osoby podnikatele, který vede daňovou evidenci. Zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti je velmi diskutované téma, protože podnikatelé usilují o to, aby platili daň co nejoptimálnější. Cílem této práce je posouzení skutečných výsledků hospodaření konkrétního podnikatele - fyzické osoby, odhalení chyb, kterých se při zpracování daňového přiznání dopustil, oprava těchto chyb a optimalizace jeho daňové povinnosti. V první kapitole se zaměřuji na to, co je to daňová soustava a na její rozdělení. V druhé kapitole se již soustředím na konkrétní daň, a to na daň z příjmu fyzických osob, kde přesně vymezuji základní pojmy, jako jsou např. poplatník daně, předmět daně, základ daně, atd. Dále v této kapitole uvádím, které příjmy do tohoto zdanění patří (příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy). V této kapitole také uvádím, jakým způsobem se daň vypočítá, co patří do daňových a naopak co do nedaňových příjmů a výdajů. V třetí kapitole uvádím konkrétní příklad fyzické osoby podnikatele, který vede daňovou evidenci. Nejprve popisuji postup, který prováděl podnikatel bez jakéhokoliv dodržení zákona o dani z příjmu, a v další podkapitole popisuji způsob výpočtu daně, jak by měl vypadat dle zákona o dani z příjmu fyzických osob. Dále v této kapitole shrnuji všechny chyby, kterých se podnikatel dopustil, a jak by měl tyto chyby odstranit. Ve čtvrté kapitole pak popisuji, k jakým změnám došlo v zákoně o dani z příjmu v roce 2011. Optimalizaci provádím na základě přání podnikatele, který mě požádal o stanovení co nejpřijatelnější výše daně. Celkově chci bakalářskou prácí uvést čtenáře do problematiky daně z příjmu fyzických osob, tak aby tomuto tématu bez problému porozuměl. V příloze bakalářské práce uvádím vyplněný formulář daně z příjmu fyzických osob. 7

1 Daňová soustava České republiky Mezi základní povinnosti občana každého státu patří platit daně. Daň je povinná, nenávratná platba, která se odlišuje od půjčky, kdy se majetek navrací zpět. Zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Představuje zcizení části soukromého majetku jednotlivce omezení svobody jednotlivce. Je to platba neúčelová, protože nikdo v okamžiku kdy platí, neví, co bude z těchto finančních prostředků financováno. Je to platba neekvivalentní (to, jak se jednotlivec podílí na příjmech státního rozpočtu, nemá žádný vztah k tomu, jaké statky bude spotřebovávat). 1.1 Nepřímé daně Přímo nedopadají na důchod fyzických a právnických osob, ale jsou spojeny s prodejem: daň z přidané hodnoty, včetně daně při dovozu, daň spotřební a to z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a lihovin, vína a piva, daň z tabáku a tabákových výrobků. 1.2 Přímé daně Přímé dále dělíme na daně z příjmu a daně majetkové a jsou následující: daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň silniční daň dědická a darovací. 1.3 Daně k ochraně životního prostředí K daním k ochraně životného prostřed patří: daň ze zemního plynu, daň z elektriky, daň z pevných paliv. 8

1.4 Poplatky, které nemají charakter daní Dále máme poplatky, které nemají charakter daní a jsou to: platba na důchodové a nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platba na veřejné zdravotní pojištění. 1.5 Poplatky Poplatky ukládané místními úřady (poplatek ze psů, z výherních automatů, za lázeňský pobyt, atd.). V následujícím grafu můžeme vidět, jakým způsobem jsou rozděleny daně ve státním rozpočtu. Obrázek 1: Rozložení daní ve státním rozpočtu (zdroj:http://tyrkys.cz/dane.html) 9

2 Daň z příjmů fyzických osob (FO) V této rozsáhlé kapitole jsou rozebrány, základní pojmy, dílčí základy daně a výpočty daně z příjmu fyzických osob. 2.1 Poplatníci daně Poplatníci daně z příjmu FO. 1 jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí. Poplatníci výše neuvedení nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí se zdrojů na území ČR ( 22). Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Poplatníci, kteří se obvykle zdržují na území ČR, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území ČR se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bydlišti zdržovat. 2.2 Předmět daně Předmětem daně z příjmu FO, dle Zákona č. 586/1992 Sb. 2, jsou: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti ( 7), c) příjmy z kapitálového majetku ( 8), d) příjmy z pronájmu ( 9), e) ostatní příjmy ( 10). 2.3 Základ daně Základem daně je, dle výše uvedeného zákona. 3, částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmu fyzických osob 1 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2, dle platného znění 2 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 3, dle platného znění 10

považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů 6 až 10 není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zajištěných podle jednotlivých příjmů. 2.4 Ostatní pojmy Plátce daně je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům. Správcem daně se rozumí příslušný finanční úřad dle sídla podnikání. Sazbou daně je % daně ze základu daně. Slevou na dani se rozumí částka nebo procentní podíl snižující základ daně v zákonem stanovených případech zdaňovacího období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést, u FO kalendářní rok. 2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky V této kapitole je vycházeno z výše uvedeného zákona 4 a jsou zde vyjmenovány příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky. a) Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. b) Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů. c) Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. d) Příjmy plynoucí v souvislosti se současným budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od 3 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 5, dle platného znění 4 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 6, dle platného znění 11

plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnosti nebo funkci nevykonává. Do předmětu daně nejsou zahrnuty tyto příjmy: náhrady cestovních výdajů, hodnota ochranných pracovních prostředků, částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, náhrady za opotřebení vlastního nářadí. Poplatník daně může ovlivnit výši daně tím, že si u zaměstnavatele při nástupu do zaměstnání podepíše prohlášení k dani příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků. Prohlášení umožňuje zdaňování příjmů zálohovou daní a dále ukládá možnost uplatnění slev na dani podle 35ba a daňového zvýhodnění podle 35c. Při nástupu do zaměstnání by si měl zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení podepsat, jeho zálohy z daně z příjmu, budou pak nižší než, pokud by toto prohlášení nepodepsal. Prohlášení může zaměstnanec podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel provádí zaměstnanci (pokud o to zaměstnavatele požádá do 15. ledna následujícího roku) roční zúčtování záloh na daň z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků. Zaměstnavatel poté provede roční zúčtování nejpozději do 31. března. Případný nedoplatek se nesráží a doplatek se vrací, pokud přesáhne částku (50 Kč). 2.6 Příjmy z podnikání a jiné samotné výdělečné činnosti Pokud má poplatník příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, má oproti příjmům ze závislé činnosti a funkčních požitků, více možností, jak optimalizovat svůj základ daně z příjmů. Může optimalizovat i vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, ale v tomto případě je i řada nevýhod, a to především v administrativě a časové zátěži. Příjmy z podnikání jsou: a) příjem ze zemědělského, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živností, 12

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti, jsou následující: 5 a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, auditorských práv včetně práv příbuzných autorskému a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sportů, zprostředkovatele hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnosti podle zvláštních právních předpisů, d) příjmy z činnosti insolventního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolventního správce, zástupce insolventního správce, odděleného insolventního správce a zvláštního insolventního správce, které nejsou živnostní ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Z hlediska zdaňování příjmů, kterých dosahují při své činnosti OSVČ a jiné fyzické osoby vykonávající jinou samostatnou výdělečnou činnost, je nutno postupovat zejména podle 7 ZDP. Obecným dílčím základem daně je u těchto příjmů rozdíl mezi příjmy podle 7 ZDP sníženým o výdaje o výdaje nutné k jejich dosažení, zajištění a udržení. Z hlediska vlastní techniky zdaňování těchto příjmů platí, že poplatník, který dosahuje příjmů podle 7 ZDP, může uplatnit výdaje třemi základními způsoby: 1. Pomocí stanovení paušální daně podle 7a ZDP (tento způsob zdanění lze využít pouze u příjmů z podnikání podle 7, nikoliv tedy pro zdaňování příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti 2. Pomocí uplatňování skutečných daňových výdajů, zaevidovaných v tzv. daňové evidenci, případně v účetnictví podle 7b ZDP. 5 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 7, dle platného znění 13

3. Pomocí uplatňování tzv. paušálních výdajů. Tyto body jsou dále rozebrány v následujících kapitolách. Který z těchto postupů využít závisí jednak na platné právní úpravě, která v některých případech stanovuje omezující podmínky pro uplatnění jednotlivých technik zdaňování příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, a dále též na rozhodnutí příslušeného poplatníka, která z těchto technik je pro něj v dané situaci nejvýhodnější. Tyto techniky lze i měnit pro jednotlivá zdaňovací období, byť v některých případech je s tím spojeno určité daňové úskalí. 2.6.1 Zdanění paušální daní Zdanění paušální daní znamená, že se nezdaňují skutečně dosažené příjmy poplatníka, ale daň z příjmu je stanovena dopředu správcem daně na základě žádosti poplatníka o stanovení této paušální daně, a to na základě předpokládané výše příjmů, které poplatník dosáhne v daném zdaňovacím období. Zdaňování příjmů paušální daní může být pro poplatníka velmi výhodné, proto je rozsah poplatníků, kteří mohou tento způsob uplatňovat je omezen. Správce daně může stanovit paušální daň pouze poplatníkovi, kterému plynou příjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen k podnikání poplatníka, pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou spolupráce manžela (manželky), u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 mil. Kč, a zároveň není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou. Potom může poplatník požádat svého správce daně, a to nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy a předkládané výdaje k těmto příjmům a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou. Výše daně se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, a na výši předpokládaných výdajů. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaje se upraví o výdaje uplatnění podle 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a to předpokládané nezdanitelné části základu daně podle 15 ZDP. Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými upravenými výdaji se daň vypočte sazbou daně podle 16. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle 35ba ZDP nebo předpokládanou slevu na dani 35c, uplatněnou poplatníkem. K předpokládanému 14

nároku na uplatnění daňového bonusu podle 35c se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatnění předpokládané slevy na dani podle 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo jiných příjmů podle 6-10 ZDP v úhrnné výši přesahují 6 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však 3. Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou jako daň paušální pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částku. V případě nesouhlasu o výši paušální daně nebude daň paušální částkou stanovena. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty, je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravující daň z přidané hodnoty. 2.6.2 Daňová evidence a účetnictví V této kapitole je popsána daňová evidence a účetnictví. Je také poukázáno na rozdíly mezi nimi, především ve zdanění. Daňová evidence Daňovou evidenci mohou vést podnikatelé, pokud se sami nerozhodli vést účetnictví dobrovolně, nejsou zapsané v obchodním rejstříku, nepřesáhli limit obratu 15 mil. Kč a nejsou účastníky sdružení nebo jsou, ale žádný z účastníků není účetní jednotkou. Daňová evidence je evidence majetku a závazků a to za účelem stanovení základu daně a daně z příjmu fyzických osob. V daňové evidenci jsou zaznamenávány údaje o příjmech a výdajích, majetku a závazcích. 15

Evidování příjmů a výdajů v členění potřebním pro zjištění základu daně je vymezeno zákonem o daních z příjmu. Pro vedení majetku a závazků se používají účetní předpisy, pokud zákon o dani z příjmu nestanoví jinak. Zákon o dani z příjmu nepředepisuje způsob či formu evidování majetku a závazků, ale určuje pouze jejich obsah. Mohou se používat evidence (karty, knihy), které byli dříve používány podnikateli, kteří vedli jednoduché účetnictví. Na evidenci příjmů a výdajů je využíván peněžní deník, kde by mělo být zajištěno zjištění pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech a v hotovosti a zjištění dílčího základu daně z příjmů. Peněžní deník by měl být rozdělen především na příjmy a výdaje zahrnované do základu daně a příjmy a výdaje nezahrnované do základu daně. Další knihou, kterou by měl podnikatel vést je kniha pohledávek a závazků, kde jsou vedeny závazky a pohledávky vůči jiným subjektům. Dalšími knihami, které by měl podnikatel vést, jsou: kniha (karty) hmotného, nehmotného a finančního majetku, kniha (karty) zásob, mzdová agenda (mzdové listy, apod.), karty rezerv, evidence DPH. Při vedení daňové evidence je podstatné předepsat formu používání knih a karet, vnitřní předpisy, které určí pravidla zaznamenávání pohybu peněžních prostředků a vedení majetku a závazků. Důležité je také přesné určení obchodních majetku. Obchodním majetkem pro účely daně z příjmu fyzických osob se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v daňové evidenci. (Cardová, 2007, str.53). Rozdíl příjmů a výdajů zahrnovaných do základů daně tvoří dílčí základ daně z příjmů fyzických osob. Veškeré operace je důležité prokázat doklady. Formální náležitosti vyplývají z náležitostí stanovených zákonem o účetnictví a u plátce DPH ze zákona o DPH. Základ daně zjistí podnikatel dle skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků jednou v roce, k poslednímu dni zdaňovacího období. Zjišťují se příjmy a výdaje v pokladnách a na bankovních účtech, příjmy a výdaje dle zákona 16

o daních z příjmů, stavy neuhrazených pohledávek a závazků, stavy majetku v knihách nebo kartách majetku a ostatních kartách. Je důležité také evidovat na jednu kartu operace, které znamenají úpravu pro zjištění základu daně z příjmů a to uzávěrkové nepeněžní operace (výdaje před zahájením činnosti, odpisy, poměrná část finančního leasingu, vytvořená rezerva na opravy majetku, manko na zásobách, apod.). Účetnictví Účetnictví musí vést podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, pokud jejich obrat přesáhl 15 mil. Kč, pokud se dobrovolně rozhodnou vést účetnictví, zahraniční fyzické osoby, pokud podnikají na území ČR, podnikatelé účastníci sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník je účetní jednotkou a pokud jim to ukládají zvláštní právní předpisy. Účetnictví je informační systém a posuzuje majetek vždy ze dvou hledisek. Z hlediska aktiv (konkrétních majetkových položek jako budovy, stroje, zásoby, peníze, atd.) a z hlediska pasiv (zdrojů financování majetku a to zda byl majetek pořízen z vlastních zdrojů nebo na dluh). Základem účetnictví je bilanční rovnice, kdy Aktiva = Pasiva. Rozvaha je základním zdrojem informací pro firmu (stav majetku, vlastní kapitál, zisk, ztráta). Jsou zde možné pouze čtyři typy změn a to: změna struktury aktiv, změna struktury pasiv, současný přírůstek aktiv i pasiv, současný úbytek aktiv i pasiv. Účetní případy jsou evidovány souvztažně a podvojně, to znamená, že jsou zapsány na dvou účtech. Účetnictví se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2002 S., pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví a Českými účetními standardy pro podnikatele. Při vedení účetnictví jsou závazné 4 účetní knihy deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů, kniha podrozvahových účtů. Účetní případy se zaznamenávají na účtech, kde se účtuje dle účtové osnovy, které já uvedeny v účetních standardech. 17

Na konci účetního období se provádí účetní uzávěrka závěrka. Při účetní uzávěrce se provádí inventarizace a finanční analýza, daňová analýza, zúčtování daňové povinnosti, uzavírání účetních knih a účetní závěrka, kdy podnikatel musí vytvořit účetní výkazy a to rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha a může zahrnovat i přehled o peněžních tocích. Výsledek hospodaření tedy zisk nebo ztrátu zjistíme z výkazu zisku a ztráty, kde jsou evidováno náklady a výnosy firmy. Hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím Nejzákladnějším rozdílem je, že daňová evidence je jednodušší a soustřeďuje se na evidenci na finanční toky (příjmy a výdaje) a účetnictví pouze na náklady a výnosy. U daňové evidence není způsob vedení striktně určen, zde je vymezen pouze obsah na rozdíl od účetnictví. Při sestavování ZD u daňové evidence se postupuje následovně. Zjišťujeme výsledek hospodaření, tedy rozdíl mezi příjmy výdaji, který musí být upraven o nepeněžní operace, které ovlivní základ daně, ale nevyvolají pohyb peněz. Nepeněžní operace jsou např: roční odpisy dlouhodobého majetku, zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), poměrná část nájemného z finančního leasingu, tvorba a čerpání zákonných rezerv. Dále bude zjištěný základ daně ještě upraven o nezdanitelné částky a odčitatelné položky. Postup při sestavení ZD při vedení účetnictví je následující. Zjištění výsledku hospodaření a o rozdíl mezi výnosy a náklady. Vše se zjišťuje na uzávěrkovém účtu 710 Účet zisků a ztrát. Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví je třeba převést na daňový základ. Upravuje se zejména o náklady a výnosy daňově neuznatelné a o odčitatelné položky. 2.6.3 Zdanění příjmů podnikatele při uplatnění paušálních výdajů Poslední možností, jak zdaňovat příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je uplatnění paušálních výdajů a to pokud poplatníků neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 18

Pokud se poplatník rozhodne k uplatnění paušálních výdajů dle výše uvedeného zákona, 6 paušální výdaje jsou následující: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy ze živností řemeslných, 60 % příjmy ze živnosti s výjimkou živností řemeslných, 40 % příjmy z onoho podnikání podle právních předpisů nebo příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, s výjimkou odstavce 6, dále příjmy dle odstavce 2 písm. b) až d). Uplatní-li poplatník paušální výdaje, jsou v částce výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušálními výdaji, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samotnou výdělečnou činností. Vše je třeba mít doloženo doklady a vše je třeba určitou dobu uschovat. Ve vlastním zájmu by měl podnikatel také evidovat: výdaje za zdravotní a sociální pojištění (bude potřebovat pro vyplnění Přehledu pojištění), výdaje za dlouhodobý majetek (bude se podnikateli hodit, pokud začne uplatňovat výdaje podle dokladů). 2.6.4 Výpočet příjmů spolupracujících osob Spolupracující osobou může být každá osoba, která bydlí v jedné domácnosti s poplatníkem a není na něj uplatňována žádná sleva ani daňové zvýhodnění. Spolupracující osoba nemusí vlastnit ani živnostenský list, ani živnostenské oprávnění k podnikání a nemusí být ani nahlášena na finančním úřadu, ale musí být nahlášena na zdravotní pojišťovně a na okresní správě sociálního zabezpečení jako spolupracující osoba. Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, 6 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 7 odst.7, dle platného znění 19

zajištění, udržení se rozdělují, dle Zákona č. 586/1992 Sb. 7 tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 % (může být, ale i méně). Přitom částka, která připadá na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540.000,- při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45.000,- za každý i započatý měsíc této spolupráce. V případech ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělující na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180.000,- při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle 35c a 35d, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle 35ba. 2.7 Příjmy z kapitálového majetku Nejčastější příjmy z kapitálového majetku jsou dle Zákona č. 586/1992 Sb. 8 následující: podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroku a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímaní vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněných podle zvláštního právního předpisu, výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení, 7 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 13 8 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 8 20

plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úrokové a jiné výnosy z držby směnek dále rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu, příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry. Dílčím základem daně 8 jsou příjmy, které jsou zdaňovány dle 8. 2.8 Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu, dle Zákona č. 586/1992 Sb. 9, pokud nejde o příjmy uvedené v 6 a 8 jsou příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejích částí). příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu 10 odst. 1 písm. a). Tyto příjmy plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené výše snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů. Uplatní-li poplatník výdaje tímto způsobem, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu. Poplatník, který takto uplatňuje výdaje je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňujíc í u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci pohledávek a závazků ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. 9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 9 21

Dílčím základem daně 9 jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo může uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů. 2.9 Ostatní příjmy Jsou to příjmy z příležitostných činnostní, které souvisejí s prodejem osobního majetku nebo s činnostní mimo podnikání, které jsou ve většině případů osvobozené od daně, ale jsou vázány ke splnění určité podmínky např. rozsahem uplynutí doby nebo výši peněžní částky. Ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou, dle Zákona č. 586/1992 Sb. 10 zejména: a) Příjmy z příležitostných činnostní nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), od daně jsou osvobozeny, pokud úhrn těchto příjmů nepřesáhne za zdaňovací období 20.000,-. b) Příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako proti plnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu. c) Příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu. d) Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému e) Přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v 4. f) Podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu. 10 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 9 22

g) Vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva. h) Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v 4, a dále jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her, které jsou provozovány na základě povolení vydaného na základě zvláštních právních předpisů nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských zemích státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor. ch) Ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěžím, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v 4. i) Příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast. j) Příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu. k) Příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou s výjimkou uvedenou v 4. Dílčím základem daně podle 10 je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je dílčím základem daně příjem nesníženy o výdaje. 2.10 Zdanění přímo u zdroje Je to zvláštní sazba daně podle Zákona č. 586/1992 Sb. 11 ve výši 15 %. Ne všechny příjmy se zdaňují v rámci celkového daňového základu. Některé z nich tvoří samostatné 11 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 36 23

daňové základy, které se zdaňují každý zvlášť prostřednictvím zvláštní sazby daně srážkou u zdroje. Daň tedy odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje. Nejdůležitější příjmy, které jsou zdaňované 15 % srážkovou daní: dividendy či úroky z dluhopisů a směnek, podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu, televize, pokud měsíčně nepřesáhnou částku 7.000,-, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech, vkladních listech na jméno a běžných účtech dávky penzijní a soukromého životního pojištění se státním příspěvkem, mzdy od vedlejšího zaměstnavatele, pokud hrubá mzda nepřesahuje 5.000,- za rok, příjmy plynoucí FO z cen veřejných, sportovních soutěží, podíl na zisku členství v družstvu, účasti na společnosti s ručením omezených, komanditisty na komanditní společnosti, nebo tichého společníka vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku. 2.11 Osvobození od daně Příjmů osvobozených od daně existuje celá řada, které se týkají především majetku, který není zahrnut do obchodního majetku. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy: a) Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu, nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje, pokud je nebo byl v obchodním majetku, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Dále se jedná o příjmy z prodeje ostatních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. c) Příjmy z prodeje movitých věcí, kde se osvobození nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. d) Přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, včetně náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy přiznané Evropským soudem pro lidská práva nebo vzniklé na 24

základě smírného urovnání, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody. e) Příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1MW, větrných, tepelných čerpadel, solárních zařízení a dalších zařízení a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. f) Cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč pouze s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním. g) Příjmy, které jsou získány ve formě dávek od státu na nemocenskou, důchody, sociální podpory, stipendia ze státního rozpočtu atd. h)plnění, která jsou poskytovaná vojákům, kázeňské odměny, výsluhové odměny, plnění poskytované občanům v souvislosti s výkonem civilní služby. i) Úroky, které plynou z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory. j) Dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, státních fondů, Národního fondu, atd. k) Příjmy z prodeje cenných papírů pokud doba přesáhne mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. l) Příjmy z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení, příjmy z penále. m) Příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. n) Příjem, které je získaný ve formě dávek z úrazového pojištěn. 25

2.12 Daňové a nedaňové výdaje Zákona č. 586/1992 Sb. 12 uvádí přehled nejdůležitějších daňových výdajů, včetně toho jak je může poplatník uplatnit a naopak nedaňových výdajů. a) Automobil v podnikání Automobil, který si poplatník koupí a zahrne ho do obchodního majetku, pak výdaje na jeho pořízení může zahrnout do daňových výdajů prostřednictvím daňových odpisů podle 26 až 33. Majetek bude zahrnut do hmotného majetku. Limit vstupní ceny daný zákonem pro odpisování byl 900.000,-. V roce 2005 byl limit vstupní ceny zvýšen na 1.500.000,-. Zrušení omezení vstupní ceny osobních automobilů se použije až na automobily pořízené počínaje rokem 2008. Provozní výdaje automobilu na pohonné hmoty musíme rozlišovat, jaké vozidlo a kým bylo na pracovní cestu použito. Výdaje jsou daňově uznatelné, pokud jsou to výdaje na pracovní cestu, včetně výdajů spolupracujících osob ve výši dle zvláštních právních předpisů. Pokud nejsou výdaje uplatněny tímto způsobem, lze od roku 2009 použít paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, a to ve výši 5.000,- za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušené osobní vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů dle 10 a pokud používání vozidla ani po část příslušeného kalendářního měsíce k používání jiné osobě. Pokud si podnikatel automobil pořídí pomocí finančního pronájmu s následnou koupí, pak výdaje daňově uznatelné může uplatnit nájemné, ale nesmí zapomenout, že je třeba je vždy časově rozlišit. Pokud je automobil používán zaměstnancem jak pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví Tyto výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále pak na hygienické vybavení pracovišť na závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikaci 12 Zákon č. 586 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 24, 25 26

zaměstnanců nebo na provoz vlastního stravovacího zařízení do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, jsou daňově uznatelné. Výdaje spojené s pořízením nadlimitních ochranných prostředků do výdajů daňových nelze uplatnit dle 25. Výdaje na pořízení ochranných nápojů, lze také uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. Výdaje nad limit jsou daňově neuznatelné. c) Cestovní náhrady Cestovní náhrady podnikatele spojené s pracovní cestou zaměstnance jsou uznatelné v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatí, zákon o dani z příjmu ho nelimituje. Zákoník práce v 156 pro zaměstnance podnikatelé (fyzických i právnických osob) stanoví mimo jí, že zaměstnavatel je povinen poskytnou zaměstnanci při pracovní cestě náhradu jízdních výdajů, jízdných výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů, nutných vedlejších výdajů dle 6. d) Dlouhodobý majetek, odepisování dlouhodobého majetku a zůstatková cena majetku Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, si zahrnou výdaje spojené s pořízením samostatných movitých věcí do limitu 40 000 Kč do výdajů při zaplacení a při pořízení tohoto majetku nad limit 40 000 Kč prostřednictvím odpisů 26 až 33. Daňovým výdajem u dlouhodobého nehmotného majetku je odpis. Zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku je daňově uznatelná. Zůstatková cena pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat základního stáda v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky je také daňově uznatelná. Zůstatková cena hmotné majetku vyřazeného v důsledku škody je daňově uznatelná jen do výše náhrad, s výjimkou škody, která vznikla v důsledku živelných pohrom nebo škod způsobených podle potvrzení policie neznámým pachatelem..majetek, který byl poškozen povodní, záplavě nebo vichřici, tedy živelní pohromou pokud ho lze ještě opravit, pak výdaje na opravu jsou daňově uznatelné. Výdaji musí podnikatel doložit na základě příslušného dokladu. Pokud byl majetek zničen živelnou pohromou zcela, jeho zůstatková cena je daňově uznatelná v plné výši. Zůstatková cena při částečném prodeji nebo likvidaci je daňově uznatelná poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit do daňových výdajů v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidována zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového 27

stavebního díla nebo jeho technických zhodnocení. Daňovým výdajem není zůstatková cena dlouhodobého majetku, který je vyřazen v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, kde kterému není poplatník povinen. e) Pojistné, které se vztahuje k majetku a k činnosti podnikatele Daňovým výdajem je pojistné, které si hradí poplatník, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen. Jde např. o pojištění majetku, materiálu, automobilu nebo zboží. Daňovým výdajem od roku 2008 je také pojistné hrazené zaměstnavatelem za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Dále je daňovým výdajem zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákoníku práce. Daňovým výdajem je také sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z důvodu zaměstnávání zaměstnanců. f) Pokuty a jiné sankce Daňovým výdaje jsou smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny. Pokud půjde např. o penále, které vyměří správce daně, pak tento výdaj je daňově neuznatelný, protože nevzniká na základě závazkového vztahu. g) Nájemné Nájemné je výdaj daňový. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné daňovým výdajem, při úhradě, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, při respektování věcné a časové souvislosti. h) Daně Daňovým výdajem je daň z příjmů zaplacená v zahraničí, dále silniční daň i silniční daň zaplacený jedním z manželů, který je zapsán jako držitelem provozovatelem motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako provozovatel v technickém průkazu zapsán není. Dalším daňovým výdajem je daň z převodu nemovitosti a ostatní daně. Ostatní daně jsou dle ministerstva financí daň z přidané hodnoty, pokud tato daň souvisí s daňovými výdaji a pokud je podnikatel neplátcem DPH. 28

i) Rezervy Rezervami jsou bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy (rezerva na odbahnění rybníka). Daňovým výdajem jsou rezervy, které jsou stanoveny zákonem č. 593 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Rezervy nemohou do výdajů na dosažení příjmů zahrnout poplatníci fyzické osoby s příjmy z 10. Tvorba rezervy musí být vždy zúčtována podle účetních přepisů nebo musí být uvedena v daňové evidenci. Rezervu na opravu hmotného majetku tvoří pouze vlastník nebo nájemce podniku, který k podnikatelské činnosti nebo pronájmu využívá dlouhodobý majetek, pokud vede daňovou evidenci nebo účetnictví. Rezervy se ruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Ke dni ukončení podnikání nebo nájmu podniku nebo části podniku, který tvoří samostatnou organizační složku. Ke dni přerušení podnikání nebo nájmu, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezerva na opravu se nevytváří na majetek v případě, kdy je majetek určen k likvidaci. Majetek, u kterého jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané události nebo nahodilé události. Majetek, u něhož se opravy provádějí opravy, které se opakují každý rok. Nebo pokud je majetek poplatníka v konkursu. Pokud tvorba rezervy není zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Maximální doba rezervy činí u majetku ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období, ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období, ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období a v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období. Rezervou na pěstební činnost se rozumí rezerva na obnovu a lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezerva se může tvořit a čerpat jen na výkony, které jsou uvedeny v příloze zákona o rezervách. 29

Ostatní rezerva, kterou se rozumí rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobných erozí okolních pozemků. Rezervu lze tvořit na nejvýše 10 po sobě následujících zdaňovacích období. j) Reprezentace a osobní spotřeba Nedaňovým výdajem jsou především výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar a reprezentaci se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína, předmětem spotřební daně. Daňovým výdajem nejsou ani výdaje na osobní spotřebu poplatníka. Ani výdaje na opravy, údržbu nebo technické zhodnocení majetku, který slouží k podnikání, ale není zařazen v obchodním majetku. k) Technické zhodnocení Technické zhodnocení jsou nedaňové výdaje na dokončení nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku pokud převýšily u jednotlivého majetku počínaje rokem 1998 v úhrnu částku 40.000,-. Od technického zhodnocení musíme odlišit opravu, která do výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vstupuje přímo. l) Vstupní cena Vstupní cena u hmotného majetku je daňovým výdajem, pokud není majetek odpisován. Pokud jde o odpisovaný majetek, odpisy lze jako daňové výdaje uplatnit do výše vstupní ceny, resp. zvýšené vstupní ceny. Pokud je odpisovaný majetek prodáván je možné při splněný podmínek uplatnit do daňových výdajů zůstatkovou cenu. m) Škoda způsobená jiné osobě nebo na cizím majetku Tyto škody nejsou manka a škody přesahující náhrady. Jedná-li se o škodu, kterou poplatník způsobil jiné osobě a je povinen podle obecně platných právních předpisů tuto škodu uhradit, jsou výdaje spojené s úhradou takové škody na straně poplatníka daňovým výdajem. 30