ZA KLADY CEME K cemu je nam chemie? - vy roba nejruznejsıch materialu é kovu, l ku, ř - prıklady vyuzitımaterialu vyrobeny ch v chemick m prumyslu: lepidla, plasty, teflon, postrik na stromy, vla kno v za rovce, ř Chemie studuje vlastnosti a premeny latek. Vyuzıva k tomu postupy é pozorovanı, merenı, pokus (-experiment). Chemie patrımezi prırodnıvedyč é zkouma to, co nas obklopuje. - predmety okolo nas = telesa - telesa jsou slozena z latek (papır, drevo, sklo, ř ) Smysly, ktery mi poznavame vlastnosti latek: - zrak é skupenstvı, barva, tvar, rozpustnost - cich é vunea zapach - chuč - hmat é hrubost povrchu, vodivost tepla, pruznost - sluch é zvukovou vodivost Chemickazmena (premena) - premena la tky (napr. zahra nım), pomocınız vznikne la tka, ktera ma jin vlastnosti Nekter vlastnosti latek se vyjadrujıvelicinami (teplota varu, teplota tanı, hustota, ř ). odnotu veliciny zjisčujeme merenım. Smesi Latky, kter se skladajız vıce jednodussıch latek se nazy vajı smesi (beton é z vody, cementu, pısku). Nekter jednodussıla tky se zıska vajıze smesı(z ropy é benzin, asfalt, mazacıoleje). Smesi, ve ktery ch muzeme rozlisit jednotliv slozky okem, lupou nebo mikroskopem jsou ru znorodž smesi. Smesi, ve ktery ch okem ani mikroskopem jednotliv slozky rozlisit nemuzeme, jsou stejnorodž smesi neboli roztoky (ca stice ve stejnorody ch smesıch jsou mensınez 1/100 000 mm). Smesi Na zev Prıklad ruznorod zula, bahno, stejnorod vzduch, morska voda Ru znorodž smesi Ruznoroda smes kapaln a pevn la tky je suspenze. Ruznoroda smes dvou kapalny ch latek je emulze. Ruznoroda smes kapaln a plynn la tky je pena. Ruznoroda smes plynn a pevn la ky je dy m. Ruznoroda smes plynn a kapaln la tky je mlha. Nazev ruznorod smesi Slozka smesi rozptylujıcı rozpty lena Prıklady Suspenze pevna latka pısek a voda Emulze kapalina kapalina benzin s vodou Pena plyn my dlova pena Dy m pevna la tka prach na ulici plyn Mlha kapalina oblaky na obloze Spolecny nazev pro smesi, rozptylovan ve vzduchu (dy m + mlha) = aerosol. Stejnorodž smesi Nejcastejsıstejnorodou smesıje roztok é vznika rozpustenım latky v kapaline(nejcasteji ve vode) Rozpoustenıpevny ch latek v kapalinezrychluje: - vyssıteplota kapaliny - mıcha nıkapaliny - rozetrenıpevn la tky Roztok, ve kter m se jiz vıce latky nerozpustı= nasyceny roztok Roztok, ve kter m je m nerozpusten la tky nez v roztoku nenasycen m = nenasyceny roztok. Slozenı roztoku : motnostnızlomek = porovnanıhmotnostıkapaliny a hmotnosti rozpusten latky; je vzdy udavan v procentech (%). w (s) é hmotnostnızlomek m (s) é hmotnost la tky (slozky) rozpusten v roztoku m é hmotnost roztoku Roztok, ve kter m je hmotnostnızlomek slozky roztoku vetsı nez ve druh m roztoku je roztok s vetsıkoncentracı. (6% roztok je koncentrovanejsınez 3% roztok). Metody pouzıvanž k oddelovanı slozek smesi: usazovanı é vza jemnenerozpoustenıslozky smesı, kter majıodlisnou hustotu. odstr eč ovanı é prova dıse v odstredivka ch s vyuzitım odstrediv sıly. filtrace é pevn slozky se zachytına filtru é rozpusten protecou jako filtrat. krystalizace é nekter la tky se vylucujız roztoku v podobe krystalu. destilace é pri destilaci se oddelovanıslozek smesıvyuzıva jejich ruzn teploty varu é latka s nizsıteplotou varu se zacne vyparovat drıve é destilace je casto pouzıvana metoda
Slozenı latek a chemickavazba Latky jsou slozeny z castic - vrstvicka nafty na vodese po chvıli zacne trhat - 20 ml lihu + 20 ml vody = 39,5 ml (mensıca stice proniknou do mezer mezi vetsımi ca sticemi) - ca stice se pohybujı Skupenstvı latek V pevnžm skupenstvı jsou ca stice velmi tesneu sebe, uspora da ny pravidelne. Pusobımezi nimi pritazliv sıly, kter udrzujıca stice pohromade. Pevn la tky jsou obtızne stlaciteln a udrzujısi svuj tvar. V kapalnžm skupenstvı jsou ca stice blızko sebe, proto mezi nimi pusobıpritazliv sıly, kter udrzujıca stice kapaliny pohromade. Kapalina je nestlacitelna. Protoze jsou ca stice v kapalinevolnepohybliv, ma teleso tvar dany nadobou. V plynnžm skupenstvı se ca stice volnepohybujı, jsou mezi nimi velk vzdalenosti, pusobıcısıly mezi nimi jen pri nahodny ch srazkach. C astice plynu vyplnujıcely prostor na doby. Castice se skladaz atomu - ca stice = molekula = skupina atomu - ca stice vody: - 2, é atom kyslıku, é 2 atomy vodıku - prvek = latka, kter jsou slozeny z jednoho druhu atomu - sloucenina = latka slozena z vıce druhu atomu Z ceho se skladaatom ca st atomu obsahuje elektricky na boj elektronovy obal elektron (-) za porny na boj jadro proton (+) kladny na boj neutron (0) nulovy na boj - V kazd m atomu je stejny pocet protonu a elektronu - Pokud v nekter m atomu je vıce nebo m neelektronu nez protonu, vznika z neho iontč a ma elektricky na boj: kladnenabity iont (je v nem vıce protonu (+) nez elektronu (-)) = kation zapornenabity iont (je v nem m neprotonu (+) nez elektronu (-)) = anion Pocet elektronu v obalu atomu je stejny jako pocet protonu v ja dru. Jadro atomu je mnohem mensınez je cely atom, je vsak mnohona sobnetezsı. Elektrony se pohybujıkolem jadra v ruzny ch vzdalenostech a tvorıelektronovž vrstvy. Nejmensıenergii majıelektrony ve vrstve, ktera je nejblıze jadru, nejvetsıenergii majı elektrony v nejvzdalenejsıvrstve- valencnı elektrony. Doposud zname pouze 107 druhu atomu. Navzajem se od sebe lisıpoctem protonu v jadru. Pocet protonu v jadru uda va protonovž cıslo. Latka tvorena z atomu, kter majıstejn protonov cıslo, je chemicky prvek (prvek). Kazdy prvek ma kromeprotonov ho cısla i svuj nazev a znacku. C esk na zvy prvku jsou vetsinou odvozeny z na zvu mezina rodnıch (latinsky ch). Znacky prvku jsou odvozeny z mezinarodnıch nazvu prvku. Napr. znacka znamena jeden atom vodıku, vetsıpocet atomu zapıs eme cıslicıpred znacku: 5 znamena pet atomu vodıku. Vetsina latek obsahuje atomy spojen do vetsıch ca stic. Castice tvorena ze dvou nebo vıce slouceny ch atomu je molekula. Vetsina molekul vznika sloucenım atomu ruzny ch prvku - chemickasloucenina (sloucenina). Ze 107 znamy ch prvku se jich asi 90 vyskytuje v prırode, ostatnıbyly vytvoreny umele. Prvky se podle svy ch vlastnostıdelına kovy, polokovy a nekovy. Nejjednodussım prvkem je vodık (). Ma protonov cıslo 1, tzn. ze v jadru je pouze jeden proton a v atomov m obalu je pouze jeden elektron. Tento elektron je zaroven valencnım elektronem. Pocet protonu a neuronu v jadre udava nukleonovž cıslo. Toto cıslo se zapisuje pred znackou vlevo nahore. - protonov cıslo 1 (jeden proton v jadru), - nukleonov cıslo 2 (v jadru je jeden proton a jeden neutron). Chemickarovnice Chemicky dej, pri kter m vznikajız jednodussıch latek latky slozitejsıse nazy va chemickž slucovanı. Napr. ze dvou prvku, vodıku a kyslıku vznika voda - 2. Chemicka rovnice je zapis chemick reakce vyjadreny znackami a vzorci chemicky ch latek. Na levou stranu zapisujeme vy chozılatky a sipkou je naznacen smer reakce. Na pravou stranu se zapisujıvznikajıcılatky (produkty). Pocet atomu na obou stranach rovnice musıby t stejny. Elektroly za = reakce, ktera probıha pri pusobenıstejnosmern ho elektrick ho proudu na latky v roztoku. K kazd elektrodeje pritahovan jiny prvek. Elektroly za vody é k zaporn elektrodeje pritahovan vodık, ke kladn elektrodeje pritahovan kyslık é dochazı k chemick mu rozkladu. Chemicky rozklad je reakce, pri kter ze slozitejsıch latek vznikajıla tky jednodussı.
Atom hlinıku V jadru atomu hlinıku je 13 protonu (+), 13 neutronu (0) V elektronovžm obalu obıha ve trech elektronovy ch vrstvach celkem 13 elektronu (-) - po prvnıvrstveobıhajıdva elektrony - ve druh vrstveosm elektronu - v poslednıé tretıé valencnı vrstveobıhajıtri elektrony C esky na zev prvku linık Chemicka znacka Al Mezina rodnına zev prvku: Aluminium Protonov cıslo 13 linık v periodick tabulce prvku lezıve tretırade. V poradı tretı. Patrımezi kovy.
Skupiny a periody prvku periodickž soustavy Perioda: Vlastnosti atomu a chemicky ch prvku se periodicky menıv za vislosti na vzrustajıcım protonov m cısle. Prvnıperiodu tvorıprvky v prvnım ra dku periodick tabulky prvku (=, e) druhou periodu tvorıprvky v druh m ra dku (Li, Be, B, C, N,, F, Ne)... Atomy prvku 1. periody majıelektrony jen v jedn vrstve(1. vrstva je vrstvou poslednı- valencnı) atomy prvku 2. periody majıelektrony v prvnıa druh vrstve(2. vrstva je vrstvou poslednı- valencnı)... 3, P 4, S 8 - cteme: o é trič, p é ctyrič, es é osmč Dvou- a vıceatomov ca stice vznikajıt z slucova nım atomu ruzny ch prvku, napr.: Cl, 2 S 4 - cteme: ha é c é elč, ha é dveé es é o é ctyrič Sloucenina je chemicka latka, slozena ze slouceny ch atomu dvou a vıce prvku. Skupina: Prvky v jednotlivy ch sloupcıch (SKUPNA C) majı podobn vlastnosti - pocet valencnıch elektronu je v kazd skupinestejny. Skupina, do kter prvek patrı, urcuje, kolik ma prvek valencnıch elektronu. V tabulce periodick soustavy je 7 rad - 7 period a 18 sloupcu neboli 18 skupin. Chemickavazba: Atomy jsou ca sticemi vsech chemicky ch latek. Jen malo latek vsak obsahuje jednotliv, vzajemnenespojen atomy - vetsina chemicky ch latek obsahuje spojen atomy. Atom vodıku ma jeden valencnıelektron (vyjadreno teckou). Atom chloru ma sedm valencnıch elektronu (tri ca rky - 3x2 + 1 tecka = 7). Utvorenım spolecn ho elektronov ho paru ve sloucenine(vyjadreno ca rkou mezi vodıkem a chlorem) mezi atomy vznika chemicka vazba. Elektrony spojujıcı atomy se nazy vajıelektrony chemickž vazby. Chemickž vzorce: Na pravou stranu rovnice se vzdy pısılatky, kter do deje vstupujı, na levou stranu rovnice (za sipku) pıs eme latky, kter chemicky m dejem vznikly. Za dny atom se nesmınikam vyparitč é soucet atomu prav a lev stranu musıby t shodny. Slucova nım dvou prvku vznika dvouatomova ca stice é. To muzeme zkracenezapsat: 2 - cteme ha é dveč P ri slucovanıatomu urcit ho (jednoho) prvku nevznikajı vzdy dvouatomov ca stice, ale i ca stice vıceatomov : Cl 2 é sloucenina dvou atomu chloru C -3 é anion uhlıku, tri elektrony chybı Polarnı, nepolarnı a iontovavazba: Je-li v ca stici chemick latky (atomu nebo molekule) stejny pocet protonu a elektronu, ca stice je navenek elektricky neutra lnı. Kazdy atom ma svou elektronegativitu, ktera je u kazd ho prvku jina. Jestlize majıdva sloucen atomy rozdıl elektronegativit nulovy, chemicka vazba je nepolarnı. (To se tedy deje, jsou-li dva atomy jednoho prvku, napr.: -) Jestlize majıdva sloucen atomy rozdıl elektronegativit vetsı nez 0, chemicka vazba je polarnı. (U dvou nestejny ch prvku, napr.: -Cl) Jestlize majıdva sloucen atomy rozdıl elektronegativit vetsı nez 1,7, chemicka vazba je iontova. (Takovy rozdıl je napr. mezi prvky é 2,2 a F é 4,1.) onty: kationy kladn ca stice - majıo jeden elektron (ve valencnıvrstve) m ne, nez je protonu v jadre zapis é hornıindex za znacku prvku: +2 (V tomto prıpadechybıdva elektrony = atom ma kladny naboj, v atomu je o dva protony vıce, nez je elektronu) aniony zaporn ca stice é majıo jeden elektron vıce nez je protonu za pis: é (V tomto prıpadeprevla da jeden elektron é atom ma za porny naboj, jednicka se nepıs e!) 1 é protonov cıslo vodıku é pocet protonu v jadre 14 N é nukleonov cıslo dusıku é pocet naboju v jadre
Vodık - v prırodeje rozsıren ve slouceninach s jiny mi prvky, 2 é voda - ve vysoky ch vrstvach atmosf ry se vyskytuje molekulovy vodık 2 - ma jeden proton, jeden neutron a jeden elektron - ma jednu valencnıvrstvu é je umısten v 1. periode, ve skupine. A - bezbarva plynna la tka - molekuly vodıku 2 jsou velmi mal a mohou prochazet neviditelny mi v telesech - ma ze vsech prvku nejmensıhustotu Kyslık - ma osm protonu, osm neutronu a osm elektronu ve dvou vrstvach (2 + 6) - lezıve 2. periode, ve skupinev. A - v bezn y ch podmınkach je kyslık slozen z molekul 2 - jina forma kyslıku je ozon 3 (-jedovaty plyn) - nachazıse v prırodnıvode umoznuje zivot zivocichum ve vode - spolecnes vodıkem tvorıvodu 2 a peroxid vodıku 2 2 CEMCKE REAKCE Deje, pri nichz z urcity ch chemicky ch latek vznikajıjin latky, se nazy vajıchemick reakce. Pri chemicky ch reakcıch dochazıke zmenechemicky ch vazeb. Zpravidla zanikajıpuvodnıa vznikajınov chemick vazby mezi atomy. Jadra atomu se pritom nemenı. Prubeh chemick reakce muzeme zapsat jednoduchy m sch matem, napr.: zelezo + sıra sulfid zeleznaty Fe + S FeS 2 Vy chozıchemick la tky /(la tky, kter reagujı) nazy va me reaktanty. Chemick la tky, kter pritom vznikajı, nazy va me produkty. reaktanty produkty Zakon zachovanı hmotnosti pri chemicky ch reakcıch Pri chemicky reakcıch, kter se provadıv uzavreny ch nadobach, hmotnost chemicky ch reakcıch latek pred reakcı se rovna hmotnosti chemicky ch latek po reakci. Chemickž rovnice Reakci vodıku s kyslıkem muzeme napsat sch maticky: vodık + kyslık Š Š Š > voda Chemick rovnice se vetsinou nezapisujıslovne, ale znackami nebo vzorci reaktantu a produktu. 2 + 2 Š Š Š > 2 - Prerusovana sipka znamena, ze se jedna pouze o sch maticky za pis. - Plna sipka znamena, ze se jedna o zachycenıreakce, s presny mi pocty molekul a atomu. Na zev Vodık Kyslık Voda Vzorec 2 2 2 2 2 0 Plosny model 2 2 + 2 2 2-2 molekuly dvouatomov ho vodıku reagujıs jednou dvouatomovou molekulou kyslıku a vznikajıdve molekuly vody. Alkalickž kovy Atomy vsech prvku jedn skupiny periodick soustavy majı ve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu. Proto prvky, kter patrıdo jedn skupiny periodick soustavy, majıpodobn vlastnosti. Sest prvku.a skupiny periodick soustavy (kromevodıku) ma spolecny na zev alkalick kovy. Atomy vsech alkalicky ch kovu majıve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu (= 1). Li, Na, K, Rb, Cs, Fr Alkalick kovy jsou strıbroleskl, mekk, dajıse lehce krajet nozem. Na vzduchu se rychle pokry vajıvrstvickou sloucenin s kyslıkem. alogeny Kromealkalicky ch kovu existujıskupiny periodick soustavy, v nichz majıprvky spolecny nazev. Jsou jimi halogeny. Patrıdo skupiny V.A é majıve vnejsıvrstve7 elektronu.atomy halogenu se slucujına dvouatomov molekuly. F 2, Cl 2, Br 2, 2, At 2 - Z halogenu ma nejvetsıvy znam chlo r (Cl). Je zlutozelena, jedovata plynna la tka. Pouzıva se k dezinfekci vody a k vy robemnoha dulezity ch latek (plasty, chlorovodık, ř ) - Brom (Br) a jod () se pouzıvajık vy robebarviv. - Jod () je souca stıjodov tinktury. alogenidy Jsou to slouceniny halogenu a nekter ho z kovu. Napr.: NaCl é Chlorid sodny (kuchynska sul) Na zvy vetsiny halogenidu jsou dvouslovn : - Podstatn jm no je odvozeno od latinsk ho nazvu halogenu a ma zakoncenı-id (fluorid, chlorid, ř ) - Prıdavn jm no je odvozeno z nazvu prvku, ktery je s halogenem sloucen
Tvorenı nazvu halogenidu - Ve vzorci halogenidu je poradıslouceny ch prvku opacn nez v nazvu halogenidu: Na Br bromid sodny - Podstatn jm no ma vzdy koncovku é id - Prıdavna jm na majıruzna zakoncenı. To zalezına poctu atomu halogenu ve sloucenine. ALGENDY Nazev halogenidu koncovka vzorec halogenidu Bromid sodny - ny NaBr 1 : 1 Fluorid vapenaty - naty CaF 2 1 : 2 Chlorid zelezity - ity FeCl 3 1 : 3 Chlorid kremicity - icity SiCl 4 1 : 4 Bromid fosforecny - icny PBr 5 1 : 5 Fluorid sy rovy - ovy SF 6 1 : 6 Fluorid jodisty - isty F 7 1 : 7 Fluorid osmicely - icely sf 8 1 : 8 pomer poctu atomu Tato tabulka zavisına tzv. oxidacnıch cıslech: - Ve dvouprvkovy ch slouceninach prirazujeme vzdy atomu jednoho prvku kladn oxidacnıcıslo a atomu druh ho prvku zaporn oxidacnıcıslo. - Kladn oxidacnıcıslo ma atom s mensıhodnotou elektronegativity, atom s vetsıhodnotou elektronegativity ma za porn oxidacnıcıslo. - Soucet hodnot oxidacnıch cısel vsech prvku ve vzorci slouceniny se rovna nule. - xidacnıcıslo zapisujeme ve vzorcıch sloucenin rımsky mi cıslicemi vpravo nahore u znacky prvku: Ca Ve vsech halogenidech je oxidacnıcıslo stejn = -. Chlorid sodny (NaCl) - kuchynska sul - bıla krystalicka la tka - nepostradatelna pozivatina - pouzıva se k vy robechloru (Cl 2 ) a hydroxidu sodn ho (Na) Bromid strıbrny (AgBr) - nazloutla pevna la tka, t mer nerozpustitelna ve vode - pouzıva se k vy robefotograficky ch materia lu Chlorid amonny (N 4 ) - bezbarva la tka - pouzıva se jako souca st suchy ch clanku (baterie) xidy - slouceniny kyslıku (2, oxygenium) s jiny m prvkem - na zvy jsou dvouslovn : 1) oxid (slovo tvoreno z prvnıch dvou pısmen latinsk ho nazvu oxygenium, zakoncen Úid) 2) nazev odvozen z oxidacnıho cısla druh ho prvku slouceniny XDY Nazev oxidu Koncovka vzorec oxidu pomer poctu atomu xid dusny - ny N 2 1 : 1 xid vapenaty - naty Ca 2 2 Ca 1 : 2 xid zelezity - ity Fe 2 3 1 : 3 xid uhlicity - icity C 2 4 C 2 1 : 4 xid fosforecny - icny P 2 5 1 : 5 xid sy rovy - ovy S 2 6 S 3 1 : 6 xid manganisty - isty Mn 2 7 1 : 7 xid osmicely - icely s 2 8 s 4 1 : 8 xidy majıoxidacnıcıslo. kyslık se na rozdıl od halogenidu pocıta 2x xid hlinity (Al 2 3 ) - bıla, velmi tvrda la tka - pouzıva se k vy robehlinıku xid kremicity (Si 2 ) - neslucuje se s vodou, je chemicky velmi odolna - vyskytuje se v prırodeé kremen - je hlavnıslozkou kremenn ho pısku xid uhelnaty (C) - bezbarva, jedovata, plynna la tka - vyskytuje se ve svıtiplynu, ve vy fukovy ch plynech motoru,ř xid uhlicity (C 2 ) - bezbarva plynna la tka - vznika pri nedokonal m spalova nıpaliv, pri dy cha nı - pouzıva se pri vy robesodovky, such ho ledu xid vapenaty (Ca) - palen vapno - pevna, bıla, pra skovita la tka - pouzıva se ve stavebnictvı U pravy chemicky ch rovnic Na + Cl 2 - - - > NaCl 1) Na é na L i P je vzdy 1 atom = K 2) Cl é na L jsou 2 atomy na P je 1 atom = abychom meli na obou stranach 2 atomy, na P é pred slouceninu é napıs eme velkou cıslice 2 (= 2 molekuly NaCl) é na L i P jsou 2 atomy = K Na + Cl 2 - - - > 2 NaCl 3) Provedeme kontrolu Na é na L je 1 atom, na P jsou dva atomy é na L napıs eme velkou dvojku pred Na é na L i P jsou 2 atomy = K 2 Na + Cl 2 - - - > 2 NaCl 4) Na = K, Cl = K 2 Na + Cl 2 fi 2 NaCl
RZTKY Ú KYSELNY A YDRXDY - roztok je stejnoroda smes slozena z rozpoustedla a z rozpusten la tky - roztok muze by t pevny (slitiny kovu), kapalny (sul ve vode) nebo plynny (cisty vzduch a zemnıplyn) Kyseliny - jsou dulezitou skupinou chemicky ch latek - nekter se vyskytujıv prırode(kyselina mravencı) - mnoh kyseliny leptajısliznice a poskozujıkuzi - podle slozenıdelıme kyseliny na bezkyslıkat a kyslıkat Bezkyslıkatž kyseliny - tyto slouceniny neobsahujıkyslık - mezi nejzna mejsıpatrıdvouprvkov slouceniny vodıku s halogeny - nazvy se skladajıze dvou slov: 1) kyselina 2) prıdavn jm no tvoren z nazvu slouceniny halogenu s vodıkem a zakoncena -ova Kyselina chlorovodıkova(cl) - cista je bezbarva, koncentrovana je nazloutla - drazdıdy chacıcesty a pusobıleptave - zredena (0,3%) je souca stızaludecnıch sčav a ma vy znam pri tra venı - kyselina chlorovodıkova je vodny roztok chlorovodıku Kyslıkatž kyseliny - jsou trıprvkov slouceniny vodıku, kyslıku a tretıho prvku - na zvy kyslıkaty ch kyselin jsou t z dvouslovn : 1) kyselina 2) prıdavn jm no je utvoreno z nazvu tretıho prvku a zakonceno vetsinou podle skupiny, do kter prvek patrı. Znacka skupina vzorec koncovka Nazev kyseliny tretıho prvku prvku kyseliny C V. A 2 C 3 - icita k. uhlicita A V. A N 3 - icna k. dusicna S V. A 2 S 4 - ova k. sırova - Vetsina kyslıkaty ch kyselin je tvorena kyslıkem (), vodıkem () a tretım prvkem ze skupin V.A, V.A, V.A Kyselina dusicna(n 3 ) - bezbarva kapalna la tka - je tekava, drazdıdy chacıcesty, pusobıleptave, spaluje pokozku - ouzıva se k vy robehnojiv, vy busnin, ř Kyselina sırova( 2 S 4 ) - bezbarva, olejovita, kapalna la tka - vetsinou se vyrabıreakcıoxidu sırov ho s vodou - ma zırav ďcinky, pusobıleptave - pohlcuje vodnıparu ze vzduchu a latkam odebıra vodu - dobre se rozpoustıve vodeé zvysuje teplotu (nekdy az k bodu varu) - je to nejdulezitejsıkyselina v chemii, pouzıva se k vy robehnojiv, plastu, barviv, l civ, pri zpracovanı ropy, v automobilech jako napln do akumulatoruř ydroxidy - trıprvkov slouceniny vodıku a kyslıku spolu s dalsım prvkem - ve vzorcıch hydroxidu jsou znacky a vedle sebe jako - oxidacnıcıslo je é. - Na zvy jsou dvouslovn : 1) podstatn jm no hydroxid 2) prıdavn jm no je odvozeno od nazvu tretıho prvku, se zakoncenım jako u halogenidu - Vetsina hydroxidu je tvorena kyslıkem (), vodıkem () a tretım prvkem ze skupin.a a..a Na Ú hydroxid sodny - bıla krystalicka la tka, pohlcujıcıvlhkost - majıleptav ďcinky - pouzıvajıse k vy robemy del, chemikaliı, ř N 4 Ú hydroxid amonny - vznika pri rozpustenıamoniaku N 3 ve vode - patrımezi zıraviny - pred ďcinkem je nutn si chranit oci ochranny mi bry lemi Ca() 4 Ú hydroxid vapenaty - pevna bıla latka - ma leptav ďcinky - k jeho vy robese pouzıva uhlicitan vapenaty CaC 3 é va penec Kyselost a zasaditost vodny ch roztoku, p - vsechny deje v organismech probıhajıve vodnıch roztocıch. Jednım z ukazatelu jejich spravn ho prubehu je obsah vodıkovy ch kationu + a hydroxidovy ch anionu - ve vodn m roztoku. Urcuje kyselost a zasaditost prostredı, v nemz probıhajıchemick reakce. - aniony - zpusobujızasaditost vodn ho roztoku - kationy + zpusobujıkyselost vodn ho roztoku - kyselost a zasaditost roztoku se zjisčuje vhodny mi indika tory é chemicky mi la tkami, ktera menıbarvu - zjisčujeme hodnotu kyselosti a zasaditosti zreden ho vodn ho roztoku é stupnicıp é je to stupnice cısel od 0 é 14 - vodn roztoky, kter majıp mensınez 7 jsou kysel - vodn roztoky, kter majıp rovno 7 jsou neutralnı - vodn roztoky, kter majıp vetsınez 7 jsou zasadit Neutralizace - kysel vlastnosti kyseliny a za sadit vlastnosti hydroxidu se vzajemnereakcırusı - kationy + s aniony - vytvorıvodu 2 - z kysel ho a zasadit ho roztoku vznikl roztok neutralnı - reakce vodıku + a hydroxidu se nazy va neutralizace - pri neutralizaci se uvolnuje teplo, teplota roztoku se zvysuje - reakce se vyuzıva k presn mu urcenımnozstvıkyselin a hydroxidu v potravinarsky ch vy robcıch
SL - soli jsou chemick slouceniny slozen z kationu kovovy ch prvku (nebo amonn ho kationu N 4 ) a anionu kyselin - Aniony kyselin se odvozujıodstepenım jednoho nebo vıce vodıkovy ch kationu + z molekul kyseliny - pr.: odstepenı z molekuly N 3 vznika dusicnan N 3 Jak vznikajı soli: a) Slucovanım kovu s nekovem Na+ Cl NaCl b) Neutralizacıé pri neutralizaci vznika voda a sul é K + Cl 2 + KCl c) Reakcıkyselinotvorn ho oxidu s hydroxidem é vznika voda a sul d) Reakcıhydroxidotvorn ho oxidu s hydroxidem é vznika voda a sul é Ca + 2 N 3 2 + Ca( 3 ) 2 e) Reakcıkovu s kyselinou é Fe + 2 S 4 2 + FeS 4 Vlastnosti solı - soli se vyskytujıv prırodevetsinou jako krystaly - v krystalech solıjsou pevn vazby é majıproto vysokou teplotu tanıa teplotu varu - vetsinou se ve voderozpoustejı - soli v pevn m stavu elektricky proud nevedou, v roztoku vsak ano Nazvoslovı solı - nazvoslovısolıjsou dvouslovn - podstatn jm no nazvu se odvozuje od nazvu poslednıho uveden ho prvku nebo slouceniny (chlorid, uhlicitan, ř ) - prıdavn jm no je odvozeno od prvnıho uveden ho prvku s prıponou podle skupiny, ve kter se prvek nacha zı(sodny, horecnaty, hlinity, ř ) Na 2 C 3 é uhlicitan sodny Ca(N 3 ) 2 é dusicnan vapenaty Al 2 (S 4 ) é sıran hlinity Nazvoslovı sulfidu - sulfidy jsou slouceniny sıry (z latinsky na zev sulfurč) - nazvoslovıje stejn jako u oxidu Srazecı reakce - reakce, pri nız z reaktantu v roztoku vznika malo rozpustny produkt Pouzitı solı alogenidy - sloucenina halogenu a dalsıho prvku - pr.: kuchynska sul (NaCl) Sulfidy - nekter prırodnısulfidy jsou cenny mi rudami pro vy robu kovu é Sulfid zeleznaty (galenid) na vy robu oceli Dusicnany - soli, kter se odvozujıod kyseliny dusicn (N 3 ) - jsou to bıl, krystalick, ve voderozpustn latky - pouzıvajıse jako prumyslova dusıkata hnojiva Sırany - soli, kter se odvozujıod kyseliny sırov (2S 4 ) - sıran me naty (CuS 4 ) se napr. vyuzıva v pome ovacıch laznıch nebo ve stavebnictvıjako ochrana proti plısnım - sıran amonny (N 4 ) 2 S 4 je prumyslov hnojivo Uhlicitany - soli, kter se odvozujıod kyseliny uhlicit ( 2 C 3 ) - uhlicitan sodny Na 2 C 3 a uhlicitan draselny K 2 C 3 jsou dobre rozpustn ve vode, pouzıacjıse pri vy robeskla a pracıch prostredku - uhlicitan vapenaty CaC 3 ULVDKY - slouceniny atomu vodıku a uhlıku - patrımezi nejvy znamnejsıchemick slouceniny - nazvy se odvozujıpodle poctu atomu vodıku a uhlıku ve slouceninea podle vazby mezi atomy uhlıku ULVDKY Alkany Alkeny Alkiny Areny 1 C Metan - - 2 C Ethan Ethylen Acetylen 3 C Propan Propylen Propin 4 C Butan Buten Butin Pocet atomu vodıku urcuje nazev uhlovodıku (met--, eth--, prop--, but--) Pocet elektronu chemick vazby uda va zarazenıdo jednotlivy ch skupin (alkan é alken é alkin) Strukturalnı vzorce: Metan C 4 C Propylen C 3 4 C = C = C Ethan C26 C C Ethin C 2 2 C C - Ethylen C 2 4 C = C Benzen C 6 6
Derivaty uhlovodıku - derivat = odvozenina - mısto jednoho nebo vıce atomu vodıku se k uhlıku navaze jiny prvek - halogenderiva ty = nava zany prvek patrıdo skupiny halogenu Chlorethan C 2 5 Cl C C Cl Glycerol C 3 5 () 3 C C C - ca st molekuly (bez atomu vodıku) oznacujeme jako uhlovodıkovy zbytek - tento uhlovodıkovy zbytek oznacujeme pısmenem R - nazy vame jej podle cel molekuly é s prıponou Úyl napr.: metyl, propyl, butyl, ř travnž latky - nekter halogenderiva ty uhlovodıku ma zhoubn ď cinky na ziv organismy - mohou cloveku zpusobit tezk poskozenızdravıa privodit smrt - tyto latky oznacujeme zkratkou L Dusivž L é vnikajıdo tela vdechovanım, poskozujıplıce, zpusobujıudusenı Vseobecne jedovatž L é zhoubnepusobına krev, vnika vdechovanım, pokozkou Zpuchy rujıcı L é pronikajısnadno odevem a obuvına kuzi, kde zpusobujıpopaleniny Alkoholy - obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é é hydroxylova skupina (hydroxyl) - obecny vzorec alkoholu je R Ú - nazev se tvorıpodle cel ho uhlovodıku é s prıponou é ol Methanol C 3 - je nejjednodussım alkoholem - prudce jedovata a horlava kapalna la tka mal da vky zpusobujıoslepnutı - pouzıva se jako rozpoustedlo, pohonna latka pro rakety, ř Ethanol C 2 5 - bezbarva horlava la tka - vznika alkoholicky m zkvasova nım cukru a naslednou destilacı C C C Karbonylovž slouceniny - obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é karbonylovou skupinu (karbonyl) - obecny vzorec karbonylov slouceniny je R C X Aldehydy - podmnozina derivatu, kter majı charakteristicky vzorec zakonceny vodıkem () Formaldehyd C - nejjednodussıaldehyd - bezbarva, stiplavebezbarva, jedovata latka C R C C Glycerol C 3 5 () 3 - zastupuje vıce nez jednu hydroxylovou skupinu (3) - chemicky je vazan v tucıch C C C Acetyldehyd C 3 - pouzıva se k vy robekaucuku, kyseliny octov, barviv, l civ C C Fenol C 6 5 - hydroxylova skupina je vazana na benzenov jadro C 6 5 - fenolyč jsou vsechny alkoholy s benzenovy m ja drem - jedovata, krystalicka pevna la tka, lepta pokozku - uzıva se pri vy robeplastu, l ku, barviv Ketony - podmnozina derivatu, kter majı charakteristicky vzorec zakonceny dalsım R Aceton C 3 CC 3 - tekava kapalna la tka, patrımezi za kladnısuroviny v chemick m prumyslu - pouzıva se jako rozpoustedlo sloucenin uhlıku R 1 C - R 2 C C C Karboxylovž kyseliny - obsahujıkarbonylovou skupinu a hydroxyl = C
karboxyl - obecny vzorec karboxylov kyseliny je R C Kyselina mravencı C - nejjednodussıkarboxylova kyselina - je souca stımravencıho jedu - vyuzıva se jako dezinfekcnıprostredek Kyselina octovac 3 C - kapalna latka stiplav ho zapachu a leptavy ch ďcinku C C C Nekter z karboxylovy ch kyselin, kter majıv molekule vetsı pocet atomu uhlıku, se vyskytujıchemicky vazan v tucıch. Je to: - kyselina palmitova C 15 31 C - kyselina stearova C 17 35 C - kyselina olejova C 17 33 C Ve vsech zivy ch organismech jsou chemicky vazany karboxylov kyseliny, kter obsahujıcharakteristickou aminovou skupinu N 2. Tyto latky se nazy vajı aminokyseliny a nejjednodussız nich je kyselina aminooctovan 2 C 2 C N C C N2 C2 C Estery - vznikajıesterifikacıé tj. reakcıkyseliny s alkoholem za vzniku esteru a vody - jsou ve vodenerozpustn, ale rozpoustejıse v organicky ch rozpoustedlech - v prırodejsou znacnerozsıreny - tvorıprıjemnevonıcıslozky plodu rostlin, jsou slozkou vosku, a zejm na tuku R C + R R C R + 2 0 kyselina + alkohol ester + voda becny vzorec esteru: R C R Prırodnı slouceniny Sacharidy - jsou vy znamnou mnozinou trıprvkovy ch sloucenin - nazev odvozen od reck ho sachar = cukr - jejich molekuly obsahujıvzdy vıce charakteristicky ch hydroxylovy ch skupin a jednu skupiny karbonylovou - jednoduch sacharidy é monosacharidy jsou v prırode rozsıreny v rostlinach, jsou to krystalick latky, kter majısladkou chuč - sacharoza C 12 22 11 - repny cukr (vy skyt v cukrov repe) - bıla krystalicka la tka, dobre rozpustna ve vode - pouzıva se jako bezn sladidlo - glukosa C 6 12 6 - tzv. hroznovy cukrč - patrımezi monosacharidy - skrob - patrımezi polysacharidy - jedna ze zakladnıch zivin cloveka - obsahujıho rostliny (skrob) i zivocichov (glykogen) Tuky - jsou to estery karboxylovy ch kyselin s glycerolem - pevn tuky (luj, ma slo, sa dlo) jsou estery kyseliny palmitov a stearov - kapaln tuky (slunecnicovy, olivovy, ř ) obsahujıestery kyseliny olejov - tuky chra nıorganismy pred ztra tou telesn teploty - jsou dulezitou slozkou potravy - pri travenıje tik rozkladan na glycerol a prıslusn karboxylov kyseliny. Tyto latky organismus vyuzıva jako zdroj energie nebo jako zasobnılatku Bılkoviny - makromolekula rnıla tky, kter vznikajıvza jemnou vazbou mnoha set molekul ruzny ch aminokyselin - obsahujıvazan atomy uhlıku, vodıku, kyslıku, dusıku a casto i sıry - jsou nepostradatelnou slozkou potravy zivocichu Plasty a syntetickavlakna - plasty = syntetick makromolekula rnıla tky, kter lze plasticky ztva rnovat - syntetickavlakna = makromolekula rnıla tky vyra ben jako nahrada prırodnıch vlaken polyvinylchlorid (PVC) - je jednım z nejrozsırenejsıch plastu - odolny proti chemikaliım - po zahra tıse snadno formuje C C Cl Dalsı latky podobnž PVC - novodur é tvrdsınez PVC é vy roba obalu, trubek, ř - novoplast é mekcınez PVC é vy roba potahu, ochr. odevu, ř - silon é patrımezi polyamidova vlakna é je pevnejsınez napr. vlna, pouzıva se k vy robeodevu, kobercu, lan, ř - polyesterovavlakna é vy roba tkanin pro nemackav odevy