Modul č.1, téma č.4 Obecné strategie pro vytvoření Učící se obce, města či regionu Autor: Prof. Norman Longworth, Univerzita Napier, Edinburgh Popis tématu Následující téma zkoumá podklady k vytvoření obecné strategie, kterou by bylo možné uplatnit při budování Učící se obce, města či regionu. Využívá některých komponent projektu Evropské komise TELS (Towards a European Learning Society), který zkoumal 10 hlavních a 26 vedlejších aktivit v rámci města s cílem změřit vzrůst prosperity 80-ti evropských měst mezi lety 1998 a 2001. Tento projekt slouží Evropské komisi jako základní kámen k vytváření strategií pro podporu celoživotního vzdělávání v místním a regionálním měřítku. Téma propojuje metodologii a výsledky projektu TELS s ostatními prvky, které lze uplatnit při budování Učícího se města. Také se pokouší obcím, městům či regionům přiblížit, proč je z hlediska ekonomického, sociálního, politického, kulturního a z hlediska ochrany životního prostředí přeměna na Učící se komunity žádoucí a nutná. Více informací o projektu TELS, výsledky projektu a jeho vliv na vytváření strategií najdete na adrese http://europa.eu.int/comm/education/poledu/tels.pdf Cíle tématu: a) Poskytnout osobám, které vytvářejí strategie pro budování Učící se obce, města nebo regionu, potřebné informace, nápady a seznámit je s osvědčenými metodami budování Učících se komunit b) Označit hlavní a vedlejší sféry života obce, města nebo regionu, kde přeměna na Učící se komunitu přispěje k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu vzestupu c) Nastínit kroky, které lze při budování Učící se obce, města nebo regionu podniknout Cílové skupiny Tento modul je zaměřen hned na několik cílových skupin posluchačů. Předně jde o odborníky z místní správy, zvolené zástupce města a lidi, kteří disponují rozhodovací pravomocí. Všichni tito musí chápat význam strategií pro Učící se město. Dále se modul týká vzdělavatelů, dělníků a dobrovolníků z řad rodičů, dozorců, doktorů, právníků, poradců, vedoucích Skautů, politických a církevních představitelů, atd. kteří se budou podílet na vývoji strategií a na jejich uvedení v praxi. Nicméně, některé lekce mohou sloužit komukoli, kdo se zajímá o proces, který Učící se města dovede k větší prosperitě, sociální stabilitě a osobnímu růstu každého občana.
Lekce 1.4.1. Strategie uplatněné v Dublinu (1½ až 2 hodiny) Cíle lekce a) Vysvětlit, proč je strategie pro Učící se město důležitá, a co vše zahrnuje b) Poskytnout náměty pro vytvoření strategie Učícího se města Poznámky pro školitele a) V rámci celé skupiny uveďte téma na příkladu vašeho Učícího se města nebo regionu. S čím si občan, který je ve vašem městě poprvé, pravděpodobně město spojí? Co by napsal, kdyby ho někdo požádal, aby uvedl 3 kladné a 3 záporné body? Na tabuli napište pár návrhů. Jak moderní svět ovlivňuje život ve městě? b) Rozdejte studijní materiál č.1 a požádejte účastníky, aby ve dvou- nebo tříčlenných skupinách odpověděli na první a druhou otázku. c) Poté společně prodiskutujte výsledky. Které další body přibyly? K jakému pořadí podle priorit jste došli? d) Ze studijního materiálu č.1 zadejte otázku č.3. Jaký je rozdíl mezi vývojem a růstem? Proč je třeba brát v úvahu sociální, ekonomické, kulturní složky a složky ochrany živtoního prostředí dohromady? Představte návrh strategie pro vzdělávání ve městě. Proč je strategie důležitá? Co by měla obsahovat? Kdo by měl být za její vytvoření zodpovědný? O čem musí strategie konkrétně hovořit? Uveďte pár příkladů a poté zadejte dvou- nebo tříčlenným skupinám doplnit tabulku č.3. e) Výsledky společné prodiskutujte. Jaké další aspekty byly zmíněny? K jakému seřazení podle míry důležitosti jednotlivých prvků jste došli? f) Společně si projděte citaci v úkolu č.4. ze studijního materiálu č.1. Co když je vaše město městem možností, kde je překážkou jen nedostatečná míra představivosti? Co by podle účastníků mělo ve městě být v roce 2012? Napište pár bodů na tabuli a poté účastníky požádejte, aby v malých skupinách doplnili údaje do tabulky. g) Společně výsledky prodiskutujte lekci shrňte pomocí citace a podotázek v úkolu č.5 a ze studijního materiálu č.1 zrekapitulujte, co je myšleno pojmem strategie.
Lekce 1.4.2 Míra zájmu (1½ až 2 hodiny) Cíle lekce a) Pochopit hlavní rysy Učící se obce, města či regionu b) Prozkoumat statistiky hovořící o současné situaci c) Vytyčit si kroky, které je třeba podniknout Poznámky pro školitele a) Rozdejte studijní materiál č.2 Dvoučlenné skupiny požádejte o co nejpřesnější odpovědi. b) Všichni společně diskutujte o daných postupech a o tom, co cvičení vypovídá o povaze Učící se obce, města či regionu. Výsledkem by mělo být zhruba 5 hlavních myšlenek. c) Rozdělte účastníky do skupin a rozdejte výsledky obsažené ve studijním materiálnu č.3. Každá skupina se bude zabývat některým z následujících aspektů výsledků: i) Skupina č.1 Tabulka 1-4 ii) Skupina č.2 Tabulka 5-9 iii) Skupina č.3 Tabulka 10-13 Každá skupina představí údaje v tabulkách a jejich význam ostatním. d) Shrnutí ve skupinách ze cvičení vyvoďte 10 hlavních myšlenek. i) nedostatek informací/znalostí/povědomí ve městech ii) mnoho měst je teprve na počátku mohutného nárůstu zájmu o vzdělávání iii) mnoho klíčových lidí je stále ještě třeba přesvědčit iv) nedostatek národních/mezinárodních pomocných organizací v) existence evropských projektů vi) je třeba někoho, kdo by kroky uspíšil města samotná zatím nemají zájem jednat vii) systém odměn je důležitý, ale ne všemocný lidé potřebují povzbudit viii) vytváření Učících se měst vyžaduje změnu kultury ix) je potřeba zapojit široký okruh lidí a organizací x) město samotné se musí stát vzdělávací organizací xi) organizace ve městě se musí stát vzdělávacími organizacemi xii) atd. Zdůraznněte, že některými body se budou detailněji zabývat následující modely, témata a lekce
Lekce 1.4.3 Doporučení, týkající se vytváření Učících se obcí, měst a regionů (1½ - 2 hodiny) Cíle hodiny a) Vytvořit sérii počátečních kroků k vyvoření Učící se obce, města nebo regionu b) Zamyslet se nad doporučenými kroky, které vyplynuly z projektu TELS a byly předány Evropské komisi Poznámky pro školitele a) Utvořte skupiny po třech. Každé skupině dejte papír velkého formátu a fixy. Skupiny budou mít za úkol prodiskutovat a zapsat prvních pět kroků, které by měli podniknout lidé ve vedení města při budování Učící se obce/města/regionu. Každá skupina poté výsledek své práce vyvěsí na zeď /tabuli. Ostatní skupiny označí křížkem body, se kterými souhlasí. b) Společná diskuse. Spočítejte křížky u označených bodů. Body s největším počtem křížků budeme považovat za prvních pět kroků, které je třeba podniknout. Diskutujte o tom, proč byly vybrány zrovna takové kroky. c) Rozdejte studijní materiál č.4. Opět účastníky rozdělte do skupin. Požádejte skupiny, aby jednotlivé kroky rozdělily podle pořadí jejich zavedení. d) Společně prodiskutujte. Zdůrazněte, že způsobem zavedení jednotlivých kroků se budou zabývat následující moduly, témata a lekce.
Lekce 1.4.4. Získávání informací a jejich klasifikace (1½ -2 hodiny) Cíle lekce a) Rozdělit vytváření strategie mezi hlavní a vedlejší sféry města, v rámci kterých bude fungovat b) Uvést příklad využití prostředků k analýze vzdělávání ve městě Poznámky pro školitele a) Vysvětlete cíle této lekce. Vyzvěte účastníky, aby se zamysleli nad vzděláváním ve městě a navrhli několik oblastí vzdělávání, ve kterých potřeba podniknout jisté kroky. Tento úkol bude patrně pro účastníky složitější. Ve vhodné chvíli rozdejte studijní materiál č.5 Co se rozumí pojmem analýza vzdělávání (na rozdíl od dotazníku)? b) Rozdejte k nahlédnutí kompletní nástroj k analýze (je dostupný ke stažení na Internetu v sekci analýza vzdělávání Rozdělte jej do oddílů každá skupina se pokusí o vyplnění dvou různých oddílů analýzy a o vytvoření seznamu hlavních součástí jednotlivých oddílů. c) Požádejte každou skupinu, aby ostatním popsala svůj oddíl a jeho komponenty. S jakými obtížemi se skupiny při jeho doplňování potýkaly? d) Zrekapitulujte celé téma. Zdůrazněte, že každá strategie musí být doplněna potřebnými kroky a kroky samotné musí být podloženy přesnou metodikou. To vše se neobejde bez lidí, kteří je uvedou do praxe. Kdo (organizace či lidé) by se ve vaší obci, městě či regionu byl schopen postarat o implementaci všech kategorií a podkategorií, o kterých hovoří analýza, provedená v rámci projektutels? NB Na internetu je k dispozici powerpointová prezentace projektu TELS. Některé z bodů najdete ve studijním materiálu č.5. Powerpointovou prezentaci lze použít jako alternativu k představení projektu. Pokud si tuto metodu vyberete, doporučujeme při diskusi využít diapozitivů.
Podpůrné studijní materiály k modulu č.1, téma č. 4 Studijní materiál č.1 NEDOSTATKY UČÍCÍCH SE MĚST 1. Přečtěte si následující odstavec přibližující situaci v Dublinu. Jak dalece se zmíněné nedostatky týkají vašeho města? Oznámkujte od 1 do 5, kde 1= zcela vypovídá 2= naprosto nevypovídá o mém městě. Podle slov Franka McDonalda se každým městem line specifický bzukot. Právě onen vnitřní život na člověka při jeho vůbec první návštěvě města působí nejsilněji. Bez ohledu na fakt, že je Dublin velice vyspělé město, je třeba poukázat i na některé jeho nedostatky. Životní prostředí trpí pod haldami odpadu, vzduch je znečištěn spoldinami z dopravních prostředků. Moderní způsob života pro něj zkrátka představuje hrozbu. Koupě domu či bytu nebo jejich pronájem přesahuje finanční možnosti obyvatel. Příliv imigrantů s sebou přinesl nedostatek ubytovacích kapacit, nezaměstnanost a podnítil rasovou nenávist. Výzvou pro budoucnost je zajistit co nejkvalitnější rozvoj Dublinu. McDonald tvrdí, že konzumní kultura vzala vládu pevně do svých rukou. Idealismus je tentam. Úspěšní lidé, v materiálním slova smyslu, se čím dál tím méně starají o ty, co zústávají pozadu. Ani tak ekonomicky silné město se dosud nebylo schopné poradit si s chudobou a diskriminací. 1 Životní prostředí trpí pod haldami odpadu, vzduch je znečištěn splodinami z dopravních prostředků. Moderní způsob života pro něj zkrátka představuje hrozbu. 2 Koupě domu či bytu nebo jejich pronájem přesahuje finanční možnosti obyvatel. 3 Příliv imigrantů s sebou přinesl nedostatek ubytovacích kapacit, nezaměstnanost a podnítil rasovou nenávist. 4 Konzumní kultura vzala vládu pevně do svých rukou 5 Idealismus je tentam 6 Úspěšní lidé se čím dál tím méně starají o ty, co zůstávají pozadu. 7 Ani tak ekonomicky silné město se dosud nebylo schopné poradit si s chudobou a diskriminací. 1 2 3 4 5 2. Do dalších 4 řádků doplňte další postřehy, které vystihují problémy moderního způsobu života ve vašem městě. V posledním sloupci se pokuste jednotlivé položky seřadit podle míry problematičnosti. 3. Citace pokračuje následujícím způsobem a předkládá nedostatky, se kterými se město musí vypořádat. To je součást strategie pro město 21. století. Zmíněné nedostatky jsou vypsány v tabulkce níže. Rozvoj, spíše než růst, vyžaduje existenci strategie, která bude brát v potaz ekonomické, kulturní a společenské důsledky činností a rozhodnutí v rámci města, jakož i důsledky na životní prostředí. Právě v tomto kontextu musí Dublin adresovat vzájemně propojené nedostatky, které jsou ovšem vlastní i mnohým dalším městům západní Evropy.
Znovu oznámkujte čísly 1až 5, do jaké míry následující tvrzení platí pro vaše město. Do řádků 15-19 vepište své vlastní návrhy. 1 2 3 4 5 1 Musí přehodnotit způsob vedení města, provést změny v systému vedení a umožnit všem spolupodílníkům podílet se na rozhodování 2 Musí přehodnotit systém financování rozvoje města a rozvinout partnerskou spolupráci na veřejné/soukromé úrovni 3 Musí přimět obchodní sféru k větší podpoře celoživotního vzdělávání, to znamená nalézt způsob, jak jí vštípit společenskou odpovědnost, aby lépe reagovala na potřeby občanů 4 Musí přehodnotit systém služeb ve městě a zajistit, aby měl ke službám přístup každý, a to pokud možno v blízkém okolí 5 Musí podporovat rozmanitost kultur ve městě, vytvořit z Dublinu multikulturní mezinárodní město 6 Musí vyřešit problém sociální solidarity a společenské integrace. Musí vytvořit multidimenzionální plán pomoci skupinám, které mají zkušenost s nejrůznějšími formami diskriminace v různých částech města 7 Musí být schopné obstát mezi konkurencí jak na národním, tak na a mezinárodním poli 8 Musí si zajistit budoucí národní a mezinárodní roli v kontextu národních územních strategií 9 Musí zavést integrovaný přístup k územnímu plánování a rozvoji města a brát v úvahu změny v charakteru městského života 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 Musí vyřešit dopravní problémy a problémy spojené s ochranou životního prostředí, které způsobil nárůst v užívání dopravních prostředků a špatně nastavený systém veřejné dopravy Musí uvést do praxe model, který podpoří rozvoj místních komunit a udržitelnost životního prostředí a regionálního hospodářství Musí najít vhodnou strategii územního rozvoje, to znamená umět reagovat na potřeby spojené s populačním cyklem jednotlivých městských částí Musí propagovat využívání informačních a komunikačních technologií, aby tak zajistilo kvalitnější soutěž, přispělo ke zkvalitnění veřejných služeb a vytvořilo podmínky ke včlenění každého občana do společnosti Musí se znovu zaměřit na vzdělávací systém a najít zdroje k vybudování prostředí k celoživotnímu vzdělávání
4. Dublin popisuje svou strategii budoucího Města možností takto: DUBLIN MĚSTO MOŽNOSTÍ? Město možností je název pro Integrovanou ekonomickou, sociální a kulturní strategii města Dublin. Strategie se vztahuje na období mezi 2002 a 2012. Termín Město možností chápeme tak, že získáme-li plnou podporu ze strany občanů a organizací dosáhneme jakéhokoli cíle. Chceme-li v budoucnu vytvořit nové, zajímavé možnosti, musíme si jen trochu pohrát s fantazií. Strategie se zaměřuje na to, kde se společnost zrovna nachází, kam chce dojít a jaké kroky k dosažení cíle zvolit. Strategie vychází z filosofie, že každý rozvoj by měl být postaven na principu udržitelnosti. To znamená, že bychom se všemi ekonomickými, lidskými a sociálními zdroji, jakož i se zdroji životního prostředí, které ve městě máme, měli nakládat tak, abychom zajistili jejich trvání, obnovu a růst. Město má v rukou dědictví, které musí neporušené předat ostatním generacím. Strategie má svůj počátek v současnosti. Staví na tom, co již bylo v tomto městě vybudováno. Už nyní ale myslí na budoucnost tím, že využívá věškeré své energie a zdrojů k tomu, aby jí zajistila co nepřitažlivější podobu. Pokuste se o pozitivní pohled na svou obec, město nebo region. Do tabulky vepište, jaká pozitiva by podle vás neměla v roce 2012 ve městě chybět, tj. jaké by podle vás město mělo být, aby plně uspokojilo vaše představy. 5. CO JE TO STRATEGIE? Strategie je prostředek pro určení směru, stanovení dlouhodobých cílů a vytvoření podmínek ke změně. Je společnou vizí budoucnosti a motivuje k činnostem, které zamýšlenou vizi pomohou uskutečnit. Strategické myšlení vyžaduje umět se podívat daleko do budoucnosti a vědět, z kterého bodu a jak proces správně nastartovat. a) Má vaše město vypracovanou nějakou strategii? Ano/ne/nevím b) Bavil se o ní s vámi někdo? Ano/ne c) Chtěl/a byste se podílet na jejím vytvoření? Ano/ne/možná
d) Pokud ano, čeho by se podle vás měla hlavně týkat?..
Studijní materiál č. 2 Angažovanost měst do myšlenky celoživotního vzdělávání Analýza 1. Strategie města v otázce celoživotního vzdělávání (u otázek ano/ne zakroužkujte vhodnou odpověď) 1.1 Používá vaše město formálního názvu Učící se město? ano/ne 1.2 Vyšla ve vašem městě nějaká publikace, která by veřejnost seznámila se strategiemi v oblasti celoživotního vzdělávání? ano/ne 1.2.1 Pokud ne, připravuje se taková publikace? ano/ne 1.3 Které organizace pracují/pracovaly na jejím obsahu? 1.3.1. Správní oddělení města 1.3.2. Základní a střední školy 1.3.3. Univerzity/vysoké školy 1.3.4. Další/Odborné vzdělávací instituce (pro starší 18-ti let) 1.3.5 Organizace pro vzdělávání dospělých 1.3.6. Soukromý obchodní a průmyslový sektor 1.3.7. Instituce pro přípravu budoucích pedagogů a centra školení pedagogů 1.3.8 Odbory/Asociace profesních skupin 1.3.9 Ostatní organizace, podílející se na vzdělávání 1.3.10 Všechny výše zmíněné 1.3.11 Žádná z výše zmíněných 1.4 Byla ve městě oficiálně vyslovena myšlenka Učícího se města? ano/ne 2. Organizace celoživotního vzdělávání 2.1 Má město komisi pro celoživotní vzdělávání? ano/ne/pracuje na jejím vytvoření Pokud ano, které organizace zastupuje? 2.1.1 Správní oddělení města 2.1.2 Základní a střední školy 2.1.3. Univerzity/vysoké školy 2.1.4. Další/Odborné vzdělávací instituce (pro starší 18-ti let) 2.1.5. Organizace pro vzdělávání dospělých 2.1.6 Soukromý obchodní a průmyslový sektor 2.1.7. Instituce pro přípravu budoucích pedagogů a centra školení pedagogů 2.1.8. Odbory/Asociace profesních skupin 2.1.9. Ostatní organizace, podílející se na vzdělávání 2.1.10 Všechny výše zmíněné 2.1.11. Žádná z výše zmíněných 2.1.12 Jiné 2.2 Cílové skupiny 2.2.1. Zvolení zástupci 2.2.2. Mládež ve věku do 18-ti let 2.2.3. Poradenští pracovníci 2.2.4. Učitelé a lektoři 2.2.5. Zaměstnanci ve veřejném sektoru 2.2.6. Zaměstnanci v privátním sektoru 2.2.7. Důchodci 2.2.8. Lidé na okraji společnosti nezaměstnaní, sociálně slabí 2.2.9. Představitelé odborů, asociací 2.2.10 Ostatní lidé, kteří se pohybují ve vzdělávání 2.2.11. Všichni výše zmínění 2.2.12. Žádný z výše zmíněných
2.2.13. Jiní (prosím upřesněte). 2.3 Má vaše město pracovníka, který se v rámci plného úvazku stará o rozvoj celoživotního vzdělávání? ano/ne 2.4 Které organizace mají na starosti koordinaci programu celoživotního vzdělávání? 2.4.1. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 2.4.2. Městská rada 2.4.3. Jiné prosím upřesněte. 2.5 Zahrnuje program celoživotního vzdělávání do svých projektů i instituce mimo vzdělávací sektor? ano/ne 3. Charta celoživotního vzdělávání ve městech 3.1 Má vaše město Chartu celoživotního vzdělávání, která stanoví práva občanů na vzdělání? ano/ne 3.1.1 Pokud ano, je charta k dispozici veřejnosti? ano/ne 4. Členské organizace a evropské projekty 4.1 Je Vaše město součástí některé z organizací které prosazují celoživotní vzdělávání ve městech? ano/ne 4.1.1.NewTELS network 4.1.2 Educating Cities 4.1.3 Eurocities 4.1.4 Národní organizace 4.1.5 Jiná upřesněte.... 4.2 Účastní se některá z organizací ve městě evropského či národního projektu, který se zaměřuje na prosazení a rozvoje Učících se měst Pokud ano, zatrhněte, který program 4.2.1 Socrates 4.2.2 Leonardo 4.2.3 Framework (research) 4.2.4 Esprit 4.2.5 Info Society 4.2.6 Adapt 4.2.7 National Project 4.2.8 Jiné 5. Město jako vzdělávací organizace Definice Vzdělávací organizace může znít: Organizace, která aktivně povzbuzuje všechny své zaměstnance k účasti na neustálém vzdělávaní, ve kterém vidí prostředek ke zlepšení kvality života a produktivity a dělá vše pro to, aby zaměstnacům vštípila potřebu se vzdělávat po celý život. 5.1 Zatrhněte z následujících všechny instituce, které podle vás vyhovují předešlé definici 5.1.1 Správní oddělení města 5.1.2 Základní a střední školy 5.1.3. Univerzity/vysoké školy 5.1.5. Organizace pro vzdělávání dospělých 5.1.6 Soukromý obchodní a průmyslový sektor 5.1.7. Instituce pro přípravu budoucích pedagogů a centra školení pedagogů 5.1.8. Odbory/Asociace profesních skupin 5.1.9. Ostatní organizace podílející se na vzdělávání 5.2 Jaký systém odměn nabízí městská správa svým zaměstnancům, kteří se dále vzdělávají? 5.2.1 Hradí poplatky za kurzy 5.2.2 Finanční odměna při úspěšném dokončení kurzu 5.2.3 Uděluje na kurzy volno
5.2.4 Delší dovolená 5.2.5 Jiné motivační prostředky 5.2.6 Žádný 6. Kvalita a standart 6.1 Které organizace ve městě mají certifikát garance kvality? např. ISO 9000, Investors in People (VB) Customer s Charter 6.1.1 Správní oddělení města některé/všechny/žádné 6.1.2 Základní a střední školy některé/všechny/žádné 6.1.3. Univerzity/vysoké školy některé/všechny/žádné 6.1.4. Další/Odborné vzdělávací instituce (pro starší 18-ti let) některé/všechny/žádné 6.1.5. Organizace pro vzdělávání dospělých některé/všechny/žádné 6.1.6 Soukromý obchodní a průmyslový sektor některé/všechny/žádné 6.1.7. Instituce pro přípravu budoucích pedagogů a centra školení pedagogů některé/všechny/žádné 6.1.8. Odbory/Asociace profesních skupin některé/všechny/žádné 6.2 Má město podíl na získání certifikátu garance kvality? ano/ne/v jednání 7. Připravenost města k celoživotnímu vzdělávání Které z následujících organizací jsou podle vás v aplikaci konceptu celoživotního vzdělávání nejdále? (Tuto část dotazníku je vhodné znovu vyplnit po dokončení průzkumu.) 7.1. Správní oddělení města 7.2. Základní a střední školy 7.3. Univerzity/vysoké školy 7.4. Další/Odborné vzdělávací instituce (pro starší 18-ti let) 7.5. Organizace pro vzdělávání dospělých 7.6. Soukromý obchodní a průmyslový sektor 7.7. Instituce pro přípravu budoucích pedagogů a centra školení pedagogů 7.8. Odbory/Asociace profesních skupin
Studijní materiál č. 3 Výsledky Ano 19 Řada1 Ne 61 0 20 40 60 80 Tabulka 1 Projekt TELS Města, která se věřejně označila za Učící se města Aplikují strategii (14) Jednají o strategii (20) Nemají strategii (46) Tabulka 2 Projekt TELS Města a strategie celoživotního vzdělávání 21 41 27 Místní správa Školy Univerzity 13 13 22 Vyšší/odborné vzděl. Vzděl.dospělých Průmysl 20 28 25 14 Školení pedagogů Profesní asociace Ostatní organizace Vše z uvedeného Nic z uvedeného Tabulka 3 Účast na vytváření strategií celoživotního vzdělávání
10 5 4 12 5 3 17 Školy Místní správa Univerzity Vyšší/odb. školy 12 Vzděl. dospělých Průmysl Školení pedagogů 6 Profesní asociace Ostatní organizace 14 14 Vše z uvedeného Nic z uvedeného Tabulka 4 Účast v komisích pro celoživotní vzdělávání Ano (9) Ne (71) Tabulka 5 Města mající stálého placeného koordinátora celoživotního vzdělávání 20 16 Odbor školství Městská rada Jiné 18 Tabulka 6 Zodpovědnost za koordinaci celoživotního vzdělávání ve městě
10 6 Ne Ano Pracují na jejím znění 64 Tabulka 7. Města disponující kompletní chartou celoživotního vzdělávání Educating Cities 12 TELS/NewTELS 14 Eurocities 2 Národní organizace Učících se měst Jiné organizace Učících se měst 2 Žádná 60 8 (vše Británie/Finsko) Tabulka 8. Spolupráce s národními/mezinárodními organizacemi Učících se měst 15 10 10 2 0 22 31 Socrates Leonardo Framework Esprit Info Society Adapt National Project Jiné 4 Tabulka 9. Účast na evropských a jiných projektech celoživotního vzdělávání
20 23 12 25 28 Správa města Školy Univerzity 31 Odborné školy Vzděl. Dospělých Obchod 22 Školení pedagogů Profesní asociace 27 33 Ostatní vzděl. org. Tabulka 10 Vzdělávácí organizace ve městech žádný 4 jiná motivace 2 delší dovolená volno na vzdělávání 6 38 Řada1 finanční odměna 5 uhrazení poplatků za kurzy 35 0 10 20 30 40 Tabulka 11 Systém odměn
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Some all none Univerzity Tabulka 12 Městské organizace vytvářející národní/mezinárodní normu 80 70 60 50 40 30 20 10 0 29 51 22 58 17 63 49 49 31 31 19 61 65 68 15 12 LLL orgs not LLL orgs Univerzity Tabulka 13 Implementace celoživotního vzdělávání v rámci organizací ve městě
Studijní materiál č. 4 Doporučení pro obce a města, která usilují o statut Učící se obce či Učícího se města 1. Založte Komisi pro partnerskou spolupráci v oblasti celoživotního vzdělávání, která bude zahrnovat lidi jak ze soukromého, tak z veřejného sektoru obce/města. Nebojte se přizvat do komise např. nezaměstnané. Vytvořte pro tuto komisi směrnice a dejte jí pravomoc zahájit činnost. Pro každou aktivitu udejte cíl, ke kterému by komise měla dojít. 2. Pro každý okruh činnosti vytvořte podkomisi v každé skupině se snažte obsáhnout co nejšírší spektrum lidí. Udejte, jaký cíl by měla činnost přinést lidem a organizacím. 3. Jedna z nejvlivnějších postav města by měla zastávat funkci ombudsmana celoživotního vzdělávání. Tento člověk by měl mít široké výkonné pravomoce. 4. Uspořádejte jednodenní konferenci pro zhruba 100 klíčových lidí z vedení města a přizvěte hlavní experty z oblasti celoživotního vzdělávání, kteří svými příspěvky podpoří myšlenku celoživotního vzdělávání. Konference by ovšem neměla být pouze jednosměrná měla by rovněž zahrnovat sérii řízených brainstormingů, týkajících se některých aspektů činností v rámci Učících se obcí/měst, díky kterým získáte nové nápady a lidé budou do problematiky více zainteresováni. Zvolte osobu, která bude zodpovědná za jejich soupis a realizaci. 5. Vytvořte elektronické Fórum Učících se měst, do kterého budou moci přispět všichni, kteří se o danou problematiku zajímají. Umožněte jim přístup do národních a mezinárodních fór (např. Fórum TELS) tak, aby mohli komunikovat s odborníky na danou problematiku v jiných městech. 6. Vytvořte plán pro vedoucí pracovníky. Přizvěte odborníky, kteří uspořádají semináře, konference či sérii workshopů na téma Celoživotního vzdělávání pro lidi ze všech sfér vedení města. Podobné akce by měly sloužit k co nejrychlejšímu vytvoření základny pracovníků, kteří se budou celoživotnímu vzdělávání plně věnovat. Proces by měl být kaskádový odborníci poskytnou materiál a zaškolí účastníky, kteří posléze zaškolí další. 7. Připojte se k organizaci, nebo ještě lépe k většímu počtu organizací Učících se měst. Některé organizace nabízejí více, některé méně. Například NewTELS Network nabízí odborníky, kteří povedou semináře či workshopy, elektronická fóra mezi profesionály a zástupci měst, ilustruje osvědčené praktiky na případových studiích, poskytuje informace a online poradenství a pomáhá ve spolupráci se stejně zaměřenými městy. 8. Uspořádejte festival Učících se měst. Zapojte do něj co nejvíce organizací působících ve městě. Festival lze spojit s nějakou jinou akcí, která se bude ve městě konat, např. Týden vzdělávání dospělých, Udělování cen za zásluhy v oblasti celoživotního vzdělávání atd. 9. Zaměřte se na potřeby všech občanů v oblasti vzdělávání. Vytvořte dotazník, který rozšíříte v podnicích, obchodních centrech, pivnicích atd. Požádejte univerzitu, aby provedla analýzu výsledků průzkumu. 10. Jednou za rok, případně dvakrát ročně, uspořádejte konferenci pro organizace působící ve vašem městě nebo v cizích městech. Požádejte organizace, aby vám poskytly své ohlasy a postřehy. Na základě získaných informací si udejte nové cíle. 11. Podporujte využití nástrojů a technik celoživotního vzdělávání ve vašich vzdělávacích a obchodních institucích osobní učební plány, poradenské programy atd. 12. Vytvořte chartu Učícího se města, která bude stanovit kroky, jež město hodlá podniknout s cílem zlepšit vzdělávací systém ve městě. 13. Vytvořte databázi nadání, dovedností, znalostí, zkušeností a tvůrčích myšlenek, kterými disponují občané ve vašem městě a hovořte s nimi o tom, jakým způsobem by jich mohli využít ke vzdělávání ostatních. 14. Zapojte občany do vytváření strategií pro zmapování a zlepšení situace ve vzdělávání v jejich vlastním okolí.
15. Vytvořte podmínky k tomu, aby co nejvíce občanů, a to občanů z nejrůznějších odvětví a sociálního zázemí, využívalo elektronických sítí k navazování kontaktů s občany jiných obcí, měst a zemí. 16. Vytvořte strategii a podnikatelský záměr, které spojíte s výše popsanými aktivitami. Stanovte si realistické úkoly a cíle.
Studijní materiál č. 5 Kategorie projektu TELS Kategorie Obsah Podtémata a) Závazek Učícímu se městu Jak dalece se obci nebo městu daří uvádět do praxe plány a strategie, kterými se přibližují směrem k Učící se komunitě. Kde se momentálně nacházejí ve svých úvahách. b) Informace a komunikace Způsoby, jakými lze filozofii a plány celoživotního vzdělávání předávat a) těm, kdo jsou zodpovědní za jejich realizaci a b) všem občanům. Zahrnuje vytváření studijního plánu, školení pedagogů, vzdělávací centra, využití médií, získávání informací o požadavcích na vzdělávání atd. c) Partnerská spolupráce a zdroje Jak dalece se podařilo zajistit spojení mezi jednotlivými sektory města a jaká je efektivita partnerské spolupráce. Zahrnuje spolupráci škol, vysokých škol, obchodu a průmyslu, univerzit, profesních asociací, zvláštních zájmových skupin, místní správy a jiných organizací. Také sem zapadá sdílení fyzických a lidských zdrojů, shromažďování d) Odborný růst školitelů a vedoucích pracovníků znalostí,mobilizace atd. Jakým způsobem je zajišťován odborný růst školitelů a vedoucích pracovníků a míra dosavadního růstu. Včetně kurzů pro vedoucí pracovníky v rámci komunit, projektového managementu, vedení města, organizační mix. Strategie celoživotního vzdělávání Organizace celoživotního vzdělávání Charty celoživotního vzdělávání Evropské projekty Město jako vzdělávací organizace Připravenost na statut Učícího se města Informační strategie Využití médií Vzdělávací literatura Marketing celoživotního vzdělávání Typy partnerství Využití nových zdrojů Kombinace existujících zdrojů Současné vedení Nové vedení Vytváření učebních materiálů e) Začlenění do společnosti Projekty a strategie k začlenění občanů na okraji společnosti mentálně a fyzicky postižené, nezaměstnané, menšiny, ženy po mateřské, občany s poruchami učení atd. f) Životní prostředí a občanství Projekty určené k šíření informací a zapojení občanů do péče o životní prostředí města. Jak město všem svým obyvatelům vysvětluje pojem občanství a jaké dává možnosti vyjádřit sounáležitost s městem v praxi. Překážky ve vzdělávání Kvalifikace, standarty a hodnocení Speciální programy Evropské Národní Péče o životní prostředí a vzdělávání dospělí a děti Aktivní ochrana životního prostředí Občanství a demokracie
g) Technologie, počítačová síť, přístup ke vzdělávání h) Hospodářský růst, zaměstnanost a vytváření pracovních míst i) Mobilizace, účast a profesní růst j) Vzdělávací akce a zapojení rodin do vzdělávání Inovativní způsoby využití informační a komunikační technologie k propojení lidí a organizací uvnitř komunity, lidí a organizací v jiných komunitách. Zahrnuje otevřené a distanční vzdělávání, efektivní využití sítí ke vzdělávání občanů všeho věku a k seznámení s internetem. Schémata a projekty k podopoře hospodářského růstu a zaměstnanosti a k rozvíjení trvalých dovedností, znalostí a kompetencí občanů s cílem zlepšit jejich uplatnění na trhu práce. Zahrnuje finanční podporu, studie, spolupráci s místním průmyslem, spolupráci průmyslu s jinými komunitami atd. Jak město podporuje a umožňuje účast svých občanů na vzdělávání. Zahrnuje projekty určené k získávání a využívání vědomostí, dovedností a nadání jak na osobní rovině, tak v rámci rozvoje města. Projekty, plány a akce určené ke zviditelnění vzdělávání, ke zvýšení důvěry ve vzdělávání, jeho atraktivity a rozsahu působnosti mezi občany jednotlivě i v rodinách. Zahrnuje vzdělávací festivaly, publikaci brožur, oslavy vzdělání, soutěže, udělování ocenění atd. Distanční vzdělávání Multimédia a otevřené vzdělávání Využití internetu a počítačových sítí Propojené město Zaměstnanost a dovednosti Hospodářský růst Analýza vzdělávacích požadavků a monitoring vzdělávacích aktivit občanů Iniciativy na podporu vytváření pracovních míst Nástroje a techniky celoživotního vzdělávání Osobní učební plány, poradenství, studijní kroužky etc. Profesní růst Školení učitelů a poradců Strategie pro zvýšení zájmu o vzdělávání a aktivní účasti na vzdělávání Oslava vzdělávání - festivaly, trhy atd. Vyjádření uznání a systém odměn Vzdělávací strategie pro rodiny
Studijní materiál č. 6 Evropská komise Sekce vzdělávání a kultury CESTA K EVROPSKÉ UČÍCÍ SE SPOLEČNOSTI TOWARDS A EUROPEAN LEARNING SOCIETY (TELS) (Evropská komise, Program Sokrates Nr 98-01-3PE-0422-00) MEZINÁRODNÍ CENTRUM PRO UČÍCÍ SE MĚSTO A REGION PŘI UNIVERZITĚ HALLAM V SHEFFIELDU DIPOLI - TECHNICKÁ UNIVERZITA V HELSINKÁCH, MĚSTA EDINBURGH, GŐTEBORG, DRAMMEN, ESPOO, LIMERICK, SOUTHAMPTON, CENTRUM TELEPEDAGOGIKY VE ŠVÉDSKU BRITSKÁ SÍT UČÍCÍCH SE KOMUNIT Průzkum situace ve vzdělávání v Učících se městech Předkládá 10 hlavních ukazatelů, které vypovídají o uvádění principů celoživotního vzdělávání do praxe Vysvětluje poslání Učících se obcí, měst nebo regionů Je zdrojem inspirace při uplatňování principů celoživotního vzdělávání Dává klíčovým lidem možnost pochopit rozsah a význam celoživotního vzdělávání Na případových studiích ukazuje osvědčenou praxi a vytváří tak zdroj inspirace Poskytuje databázi aktivit ve vedoucích Evropských Učících se městech Přispívá při vytváření místní, národní a mezinárodní politické linie Od vlád se očekává, že dají celoživotnímu vzdělávání své posvěcení, mezinárodní vládní organizace si klidně i nadále mohou předepisovat řešení problémů a nadnárodní podniky mohou i nadále vychvalovat klady globalizace, hlavní role v celoživotním vzdělávání však bude v každé zemi vždycky náležet obcím a městům. Dotazy směřujte na Prof. Normana Longworthe (norman_longworth@csi.com)
TELS Průzkum situace ve vzdělávání v Učících se městech Preambule Projekt TELS je jedním z nejobsáhlejších výzkumů týkajících se Evropských Učících se obcí, měst a regionů. V roce 1999 byla provedena studie 6-ti měst různých koutů Evropy, která podrobně zkoumala jejich pokrok v realizaci konceptu celoživotního vzdělávání v devíti oblastech, které ovlivňují život a práci občanů. V roce 2000 byl výzkum rozšířen na 80 měst, přičemž vycházel ze zkušeností a výsledků z předcházejícího roku. Fenomén Učících se obcí či měst nebo Učících komunit zaznamenal ve 21. století velmi rychlý vývoj. Evropská komise jej v současnosti definuje následovně: Učící se obec, město nebo region vidí v nepřetržitém vzdělávacím procesu cestu k větší prosperitě, sociální stabilitě a k osobnímu naplnění. Citlivě a tvůrčím způsobem mobilizuje všechny lidské, fyzické i finanční zdroje tak, aby se naplno rozvinul lidský potenciál všech obyvatel. Učící se komunita je taková obec, město nebo region, která přesahuje svou zákonnou povinnost poskytovat vzdělání a rozšiřovat vzdělání těm, kdo to vyžadují, a místo toho vytváří multikulturní prostředí plné života, které je schopné oslovit a zapojit naprosto každého a které vede k lepšímu uplatnění obyvatel na trhu práce. To vše díky rozšíření vzdělávacích možností a celkové podpoře vzdělávání. Zatímco některá města si tento koncept vzala k srdci, stále ještě existuje řada těch, která ještě nepochopila, že vzdělávání všech lidí, po celý život, v rámci všech institucí a organizací, je cestou k prosperitě, stabilitě a vzdělané společnosti. Podobný vývoj je žádoucí a měl by být prioritou každého města. Na vás nyní je, abyste získali odpovědi na co nejvíce následujících otázek. Cílem je udělat si co nejkompletnější obrázek o tom, do jaké míry jsou si evropská města vědoma významu Učící se společnosti, zda se na její realizaci v rámci své komunity chtějí podílet nebo jaké kroky v tomto směru již podnikla. Výsledek by měl také poskytnout vodítko k tomu, jak se město může stát Učící se komunitou, jak ji definuje Evropská komise (viz. výše) Průzkum by měl obsahovat následující: První část: ptejte se na obecný pohled měst na celoživotní vzdělávání a to, kterým směrem se v nejbližší době chtějí vyvíjet Druhá část: klaďte specifičtější otázky, týkající se vývoje a plánů v devíti oblastech života města, které jsou spojeny se vzděláváním. Dotazník má formu lehce zpracovatelných dat otázky ano/ne, zatrhnutí správné odpovědi atd. Každá oblast je doplněna otázkami, u kterých lze odpověď rozšířit o komentář, podepřít případovou studií či podloženými informacemi, jde-li o inovativní projekt nebo má-li město nějakou zvláštní zkušenost, kterou by mohlo přispět k obohacení ostatních. Nepředpokládá se, že existuje město, které realizovalo více než 50% obsahu tohoto průzkumu. To však ani není podstatné, neboť vyplnění dotazníku je samo o sobě vzdělávacím procesem, zvláště pak pro městské úředníky, kterým leccos napoví o tom, jak by mělo Učící se město vypadat a jaký má význam, a případně je může přivést k myšlence, co by se v tomto směru dalo v jejich komunitě podniknout. Jak informace získat a zpracovat? Napřed si označte otázky, na které je podle vás existuje jednoznačná odpověď. Poté se zamyslete, kde lze získat informace v případě nejednoznačných odpovědí (u koho či kde hledat). Nakonec se zaměřte na inovativní projekty a zajímavé zkušenosti. Data se vkládají přes web. Na internetových stránkách je 26 oddílů a pododdílů. Data vkládejte do jednotlivých oddílů nebo pododdílů najednou. Na webové stránce http://tels.euproject.org najdete kde, jak, kdo a kdy může informace vložit. Dále se na ní dozvíte informace o konaných diskusních setkáních, festivalech Učících se měst a další informace o Projektu TELS. Informace lze také získat na adrese, kterou najdete na hlavní stránce. Součástí průzkumu je získat informace o následujících 9-ti typech organizací a 9-ti typech lidí či zaměstnání. Předpokládá se, že ne všechna města mají vzdělávací síť organizovanou stejným způsobem, proto pracujte s těmi, které se následujícím alepoň blíží.
Tabulka č.1 Typy organizací Tabulka č.2. Typy lidí A. Oddělení místní správy A. Zvolení zástupci B. Základní a střední školy B. Mládež do 18-ti let C. Univerzity/Vysoké školy C. Výchovní a jiní poradci D. Další/Odborné vzdělávací instituce (pro starší 18-ti let) D. Učitelé a lektoři E. Organizace pro vzdělávání dospělých E. Zaměstnanci veřejného sektoru F. Soukromý sektor obchodu a průmyslu F. Zaměstnanci soukromého sektoru G. Instituce pro přípravu budoucích G. Studenti Univerzity třetího věku pedagogů a školící instituce H. Odbory/profesní asociace H. Lidé na okraji společnosti nezaměstnaní, sociálně slabí atd. I. Jiné organizace zapojené do vzdělávání I. Zástupci odborů/asociací J. Vše z uvedeného J. Ostatní lidé zapojení do vzdělávání K. Nic z uvedeného K. Vše z uvedeného L. Nic z uvedeného