M ARTINOVY NOVINY 1/2006 RONIK X. Aleluja. Moje ovce slyší mj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja. Jan 10, 27 S LOVO NA LEDEN NOVÝ ROK 2006 Pelom letopot je emon nabitý u každého lovka. Staré pomíjí a nové se rodí. V celém svt patí slavnost Nového roku ke kulturnímu životu národ. Ve všech dobách a kulturních tradicích lze vystopovat jisté traditio et cultus - formu pipomenutí si naplování asu každého z nás. Slavení Nového roku vyznauje nový zaátek života a obnovení svta. Napíklad ve starovku byl v rámci novoroních rit symbolicky vytvoen nový as a uskutenno nové stvoení kosmu: ohn v dom a v chrám se uhasily a znovu zapálily, pedvádly se rituální hry, zvlášt boj s drakem, a veejn se pednášely mýty o stvoení svta. Ped novoroní slavností se rituálním oišováním, postem a askezí musely odinit viny nahromadné bhem roku nebo se penesly na kozla híchu a vyhánly (viz Encyklopedie náboženství, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydí 1997, str. 246). Novým rokem ukazuje pedcházející do budoucna. Kdo by nechtl tušit svoji budoucnost? A to pedevším možnosti uskutenní toho, co si sám nejvíce peje. Proto si leckdo v pedveer prvního ledna dává osobní pedsevzetí k naplnní své vize dobra; definuje, co se pokusí vlastním piinním zmnit k lepšímu se zcela upímným rozhodnutím. Le životní praxe nám všem je dkazem, jak se mžeme mýlit nejen v cíli, nýbrž i ve vytrvalosti k jeho naplování. Proto rád odpovídám na dotaz, jak se ti daí slovy Jak dá Pán Bh a jak se piiním. Víme totiž, že na vnosti je stále poítáno s naším rozhodováním se pro et contra a aktivním ko-operováním s Boží vlí projevovanou pedevším v našem svdomí. Symbolicky je to vyjádeno v Lukášov Evangeliu slovy Panny Marie fiat : Jsem služebnice Pán, a se mi stane podle tvého slova (viz Lukáš 1,38) i odpovdí svcence v katolické církvi na dotaz svtitele, zda je pipraven sloužit Bohu a plnit jeho Dílo spásy slovy: ad sum zde jsem. Je to nároné zadání nezávislé na naší vli od prvního dne základní školy. Tímto okamžikem bereme na sebe odpovdnost a úkoly až do posledního dechu našeho pozemského putování. asto jsme naplnni pesimismem, zda boj o lepší svt stojí za všechna rizika a lopotu, posmch a marnost. Zda vbec kohosi podporovat v jeho slibech o promn k nadjným vyhlídkám. Existují znamení, jak se správn rozhodnout, komu uvit? Vždy tolik hlasatel, kazatel a reformátor i v církvi samé vábí svou vizí znalosti promny svta k lepšímu. Proto si položme otázku, jak poznat toho pravého proroka obrácení okolního svta. Myslím, že odpov dávají životopisy svatých, pedevším zakladatel ád a kongregací, a jsou to svatí Benedikt, Augustin, František, Ignác z Loyoly, Dominik, Norbert, Mary Wardová, až po soudobé zakladatelé charismatických hnutí dvacátého století. Co mají všichni obdobného jako 1
viditelné znamení jejich povolání vést druhé? Mám za to, že ti charakteristiky jsou spolené pro všechny minulé ale i budoucí reformátory. 1. Osobní konverze. Každý z nich musel projít osobním zráním a dozráním k intimnímu vztahu k Bohu a církvi, k poznání, že svt lze mnit jen osobní promnou a ne bouráním soudobých struktur. Namátkov si pipomeme svdectví ve Skutcích apoštolských o obrácení apoštola Pavla (Sk 22,3-16). Nebo Jana Ktitele zvaného po matce Francouzce "František", jak pi rozchodu se svtem svého otce se svléká a bezbrann obnažený odchází do neznámé budoucnosti stedem shromáždných divák ped rodným palácem, zvdavých, jak bude jeho spor s otcem vyešen, etc. 2. Zrození ohniska komunity. Žádný z uvedených reformátor neml v pvodním úmyslu zakládat nová formální spoleenství. Jen a jen svou osobní promnou získali postupn malou hrstku následovník oznaovaných za spolu zakladatele, z nichž se jeden stal prvním nástupcem prvního pedstaveného. Tato malá spoleenství se postupn rozrstala až do poetního stavu, že bylo teba vydat pravidla soužití a smrování; právnicky eeno pedpis pro psobnost a postavení ve specifickém povolání v Božím plánu spásy dané komunity. 3. Poslušnost papeži církvi. Všichni ctili autoritu papeže. Rozhodnutí Svatého otce, biskup a zpovdník bylo pro n nezpochybnitelné. Vidli v rozhodnutí církve vli Boha, kterému se rozhodli sloužit. Každý z nich se svého asu osobn vypravil do Vného msta maje s sebou statuta nového spoleenství a doufaje, že statuta budou pízniv vyslyšena, posouzena, pijata a schválena. Z historie víme, že nkteí z nich museli ekat dokonce roky, než se dokali kladného výsledku. Tím jen vydali v pokoe svdectví vrnosti a poslušnosti. Co z toho plyne pro nás na prahu roku 2006? Poznání, že boj se zlem kolem nás a s osobní nedostateností je trvalý program, na který se mžeme napojit. Vdomí, že svt nebyl nikdy lepší a vždy volal pro promn. Pijetí, že to, co sotva mžeme zmnit, jsme my sami a že naší upímn mínnou snahou o zmnu svého já mžeme ovlivnit své okolí. A že je to jen na našem Stvoiteli, který s námi poítá, jakou dá našemu konání etzovou reakci. Konen katolická církev slaví na Nový rok slavnost Matky Boží, Panny Marie. Jo to jeden ze zasvcených svátk, kdy je každému katolickému vícímu uložena povinnost k úasti na mši svaté. Tím nás církev vybízí k sledování Ježíšovi matky v jejím naplování fiat" a svatých muž a žen, kteí tak po jejím vzoru inili a erpali z její mocné ochrany a pímluvy. To necha nás stále provází a posiluje v roce 2006. Dobrou mysl a vše dobré Josef Svoboda I. 2. ZPVY MEZI TENÍMI (Cantus inter lectiones occurentes) Ve teních k nám mluvil Bh, jeho slovo volá po odpovdi. Ty, co se nám v liturgii po tení nabízejí, nazýváme mezizpvy: Responsoriální žalm, je nazýván také graduále (gradus=stupe), protože se zpíval na stupních ambonu po prvním tení. Má meditativní charakter. Je nedílnou ástí bohoslužby slova (IG 36). V lekcionái je žalm s antifonou vybrán tak, aby odpovídal jednotlivým tením. Má jej zpívat kantor od ambonu a lid odpovídat píslušnou antifonou. Traktus (cantus protractus=dlouho se táhnoucí zpv) se užívá v dob postní, kdy se nezpívá aleluja, je bez odpovdi lidu. Aleluja (=chvalte JHW, oslavujte Pána) je zvolání, které má oslavný charakter, stojící lid provolává Kristu slávu. Následující verš nás uvádí do evangelia. Aleluja se zpívá po celý rok s výjimkou postní doby. Židé zpívali a zpívají o hlavních svátcích Hallel t. j. žalmy 113-118. 2
Ježíš zpíval tento chvalozpv když vyšel na Olivovou horu. Pro nás má tedy úzký vztah k Poslední veei, smrti a utrpení Pán. Náš život urit není Aleluja, ale pesto je základem naší nadje to, že Velký pátek je pestupní a ne konená stanice. Je jenom politováníhodné, že se tento dstojný a prastarý chvalozpv asto nahrazuje lecjakou písní z kancionálu o které vztahu k evangeliu by se dalo s úspchem pochybovat. Sekvence (sequentiae=pokraování) vznikla opakováním koneného a z aleluja, nazývaného jubilus. Aby zpváci dostali njakou podporu, byli v 9. Století pod jubilus napsány texty. Tyto hymny byli velice oblíbené, což dosvduje jejich poet pes 5000 uchovaných sekvencí. Pius V. je v roce 1570 zredukoval na 4: velikononí, svatodušní, na Boží tlo a zádušní. V roce 1727 k nim pidal papež Benedikt XIII. sekvenci Stabat mater o Pann Marii bolestné. Tento stav je zachován i dnes, i když se sekvence zpívá ped aleluja a ne následn. I. 3. Homilie (Homilia) Konstituce o liturgii SC rozumí pod tímto slovem výklad tajemství víry na základ posvátných text a pravidel kesanského života bhem liturgického roku (srov. SC 52). Takový výklad známe již ze synagogální bohoslužby. Na rozdíl od kázání je homilie nasmrována k vícím, jako posila kesanského života. Je souástí liturgie (srov. IG 41). Kázání má misionáský charakter, zamuje se na nevící, chce tyto out seiders získat pro víru. Mže stát samostatn, tak jako tomu bývalo ped koncilem, když se zhasly svíky na oltái, knz odložil mešní roucho, opustil oltání prostor a zaal kázat. V homilii se má biblické slovo setkat tady a te s lovkem, zárove jej hloubji pivádt k slavení svatých tajemství (mystagogie). Homilie je tedy jakýmsi pojítkem mezi Božím slovem a Eucharistií. Když chce lovk vpravd nkoho na urité místo vést, musí pedevším dbát na to, aby ho našel tam, kde je a tam také zaal (srov. Kierkegaard). DPJ ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2006 Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Ote, kladu ped tebe celý dnešní den. Pináším ti v nm své modlitby, práce, radosti, i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpítomuje ob sebe samého za záchranu svta. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým prvodcem a vyzbrojí m silou pro svdectví o tvé lásce. To vše pináším jako svou nepatrnou ob, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvlášt na úmysly, které nám pedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento msíc (1. všeobecný - 2. misijní - 3. národní):...na msíc leden 1. Aby úsilí o plnou jednotu kesan pispívalo k usmíení a míru mezi národy. 2. Aby kesané dokázali pijímat vysídlence s úctou a láskou a poznávali v nich Boží obraz. 3. Aby lidé projevovali solidaritu s tmi, které postihly pírodní katastrofy, a poznali, že pravá radost ze života není ve vlastnní, ale v umní dávat. F ARNÍ TÍKRÁLOVÁ SBÍRKA Jak asi všichni víte, vždy na zaátku kalendáního roku organizuje eská katolická charita Tíkrálovou sbírku. Letos se jako vedoucí skupin pihlásili 3 mladí lidé z naší farnosti: Filip Worsch, Anika Dražilová a František Kucharský. Spolu se mnou tedy tentokrát vyrážely do terénu tyi skupiny v týdnu od 2. do 8. ledna v rzných asech a v rzném složení. My jsme nap. vyrazili tikrát. Zvolili jsme si blízkou a frekventovanou lokalitu 3
v okolí Andla. A jedna píhoda mi njak víc zstala v pamti: nejdíve jsme koledovali blízko vstupu do metra, ale když se nám zdálo, že v našich pokladnikách moc nepibývá, rozhodli jsme se (Anika S., Kristýnka D. a já) pemístit do blízkosti obchodního domu Carrefour. Blízko nás však postávala parta celkem mladých bezdomovc, kteí se také snažili od lidí dostat njakou korunu. Jeden z nich dokonce pišel a vhodil nám do pokladniky asi 5 korun. Druhý však (bylo mu nco pes 20) nám od zaátku naznaoval abychom, slušn eeno, opustili jejich rajón, protože jim pebíráme potencionální dárce. My jsme mu s úsmvem naznaovali, že také máme svj úkol, který hodláme dokonit. Postupn se blížila hodina našeho odchodu a dotyný k nám pišel opt se svým návrhem. Tentokrát jsme se ho zeptali, jak se jmenuje a odkud je a všiml jsem si také, že má na krku medailku Panny Marie. Jeho díve spíše strach nahánjící chování se zmnilo a zaal se s námi úpln normáln bavit o sob, o tom, jak to nemá v život jednoduché, ale že ví v Boha a ten že mu už jednou zachránil život. Rozlouili jsme se s tím, že na nj budeme myslet, aby se z té své situace dostal. Myslím, že už kvli tomuto setkání mlo naše koledování smysl a pak: bylo by úžasné, kdyby i každý z nás mohl íci, že nejen souhra okolností i náhoda, ale Bh sám mi pomohl pežít. David Ž. PESTO Lidé jsou nerozumní, nelogití a sebestední. Pesto je miluj. Jestliže dláš nco dobrého, lidé t budou napadat, že máš sobecké a postranní motivy. Pesto dlej dobré vci. Když máš úspch, získáš falešné pátele a opravdové nepátele. Pesto se snaž uspt. To dobré, co konáš, bude už zítra zapomenuto. Pesto dlej dobré vci. Poctivost a upímnost t iní zranitelným. Pesto usiluj o poctivost a upímnost. Co t stálo léta práce, mže být pes noc znieno. Pesto pokrauj v usilovné práci. Lidé asto potebují pomoc, ale když jim pomžeš, obrátí se proti tob. Pesto lidem pomáhej. Dávej svtu to nejlepší, co máš a dostaneš ránu do zub. Pesto dávej svtu to nejlepší, co máš. Matka Tereza 18.1. steda Panna Maria, Matka jednoty kesan 25.1. steda Obrácení sv. Pavla 31.1. úterý sv. Jan Bosko, patron mládeže o. Daniel: 603 475 056 http://www.studiodada.cz/farnostrepy/ index.htm as. David: 603 894 989, 235 302 058 farnostrepy@tiscali.cz; david.zofak@tiscali.cz 4
Poselství svatého otce Benedikta XVI. k XCII. svtovému dni migrant a uprchlík (15. ledna 2006) Drazí brati a sestry! Migrace: znamení asu Je to tyicet let od momentu kdy byl završen II. vatikánský koncil, jehož bohaté uení prostupuje mnohá pole života církve. Zvlášt pastorální konstituce Gaudium et spes rozvinula pozornou analýzu komplexní skutenosti souasného svta, když hledala vhodné cesty, aby lidem dneška pinesla evangelijní poselství. Za tímto úelem, otcové koncilu pijali pozvání blaženého Jana XXIII. a zavázali se zkoumat znamení asu a vysvtlovat jej ve svtle evangelia, aby pinesli novým generacím možnost odpovdt vhodným zpsobem na vné otázky po smyslu pítomného a budoucího života a na správné uspoádání sociálních vztah (srov. Gaudium et spes,. 4). Mezi rozpoznatelné znamení asu souasnosti jist patí migrace, fenomén, který nabyl velkých rozmr bhem nedávno završeného století. Ta se stala dležitou vlastností trhu práce na svtové úrovni a dsledkem mimo jiné, silného tlaku globalizace. Samozejm, na toto znamení asu mají vliv rzné složky. To ve skutenosti obsahuje migraci jak vnitní, tak mezinárodní, násilnou a dobrovolnou, zákonnou a nezákonnou, podízenou také nešastnému obchodu s lidskými bytostmi. Nemže být zapomenuta kategorie zahraniních student, jejichž poet ve svt vzrstá každým rokem. S ohledem na ty, kteí emigrují z ekonomických dvod, je záslužné, aby byla odhalena nedávná skutenost feminizace tohoto fenoménu, neboli v nm rostoucího podílu žen. Ve skutenosti, to byli díve pedevším muži, kdo emigroval, i když ženy nikdy nechybly. Vydávaly se na cestu pedevším proto, aby doprovodily své manžely i otce anebo aby se k nim pipojily až tam, kde se ti mužové práv nacházeli. Dnes, i když se nadále vyskytují poetné pípady tohoto druhu, se ženská emigrace stává ím dál více autonomní, protože ženy samy pekraují hranice vlasti a hledají zamstnání v cílové zemi. Nkdy se také migrující žena stává hlavním zdrojem píjmu vlastní rodiny. Pítomnost žen je fakticky zaznamenávána pevážn v sektorech, které nabízejí nízké mzdy. Jestliže jsou tedy pracovní migranti zvlášt zranitelní, jsou ženy mezi nimi ješt zranitelnjší. Nejastjší pracovní prostedí žen se skládá krom domácí práce z asistence starším lidem, z pée o nemocné osoby a ze služeb které se týkají hotelového pohostinství. V tchto oblastech jsou kesané povoláni k tomu, aby byl vyzkoušen jejich závazek vi správnému jednání k migrující žen, s ohledem na její rodinu a s uznáním jejích stejných práv. Je vhodné v tomto kontextu zmínit obchod s lidskými bytostmi a pedevším se ženami kterému se daí tam, kde jsou nedostaující píležitosti pro zlepšení vlastních životních podmínek, nebo jednoduše pro pežití. Pro obchodníka je pak jednoduché nabídnout vlastní služby obtem, které asto ani zdaleka netuší, emu poté budou muset elit. V takových pípadech to jsou ženy a dívky, které jsou ureny k tomu, aby byly vykoisovány prací, tém jako otrokyn a nezídka také v sexuálním prmyslu. Jelikož zde nemžeme propracovat analýzu dsledk takové migrace, hlásím se k odsouzení vyjádenému již Janem Pavlem II. proti rozšíené hédonistické a obchodní kultue, která podporuje systematické vykoisování sexuality (Lettera alle Donne [Dopis ženám], 29. ervna 1995,. 5). Zde je celý program spásy a osvobození, ze kterého se kesané nemohou vymanit. S ohledem na další kategorii migrant, žadatel o azyl a uprchlík, bych chtl poukázat na to, jak se všeobecn iní problém z jejich vstupu do jiné zem, ale nikdo se již netáže po dvodu jejich útku ze zem pvodu. Církev se dívá na tento svt utrpení a násilí oima Ježíše, který byl pohnut lítostí, když vidl toulavé zástupy, které byly jako ovce bez pastýe (srov. Mt 9,36). Nadje, povzbuzení, láska a rovnž fantazie lásky (Apoštolský list Novo millennio ineunte, 50) musí být podntem k novému 5
závazku, lidskému a kesanskému, který vede k pomoci tmto bratím a sestrám v jejich utrpení. Jejich pvodní církve jist neopomenou projevit svou starostlivost a pošlou asistenty stejného jazyka a kultury v dialogu lásky s partikulárními církvemi, jenž je pijímají. Ve svtle dnešních znamení asu také zasluhuje zvláštní pozornost fenomén zahraniních student. Jejich poet, díky výmnám mezi rznými univerzitami, zvlášt v Evrop, zaznamenává konstantní nárst, s ímž souvisí následné problémy, a to nejen pastoraní, které církev nemže zanedbat. To se týká zejména student pocházejících z rozvojových zemí, pro které mže univerzitní zkušenost znamenat výjimenou píležitost pro duchovní obohacení. Ve svolávání Boží pomoci na ty, jenž pohnuti touhou podílet se na povýšení budoucí spravedlnosti a pokoje ve svt, vydávají svou energii na poli pastorace a služby lidské mobility, všem posílám, jako svdectví vcítní, zvláštní apoštolské požehnání. Vatikán, 18. íjna 2005 6