O. František Blachnický. ABSTINENTSKÉ KRÉDO Kruciáty osvobození lovka. Peklad Martina Kuchyková Korektury sestra Siarda Trochtová

Transkript

1 O. František Blachnický ABSTINENTSKÉ KRÉDO Kruciáty osvobození lovka Peklad Martina Kuchyková Korektury sestra Siarda Trochtová 1. Kruciáta osvobození lovka, nazvaná též Dílo Neposkvrnné Matky církve, je mariánským hnutím ( ), které pevn stojí na bázi úplné abstinence od alkoholu. Kruciáta ve svých adách sdružuje jen úplné abstinenty a smuje k tomu, aby co nejvíce lidí, ve jménu lásky k Neposkvrnné, naklonila k rozhodnutí úpln se zíct alkoholu. Kruciáta zásadn nesouhlasí s uplatováním jakékoliv formy umírnné abstinence, spoívající napíklad ve zeknutí se pouze vodky nebo jiných vysokoprocentních alkoholických nápoj a zárove s tolerancí k požívání nápoj s nízkým procentem alkoholu. 2. Abstinencí Kruciáta osvobození lovka rozumí úplné a dobrovolné zeknutí se alkoholu jako nápoje v jakékoli form i v jakémkoli množství. Tato definice nezahrnuje užívání alkoholu v jiném charakteru, napíklad jako lék (jestliže se alkohol vyskytuje jako základ skuteného léku) nebo pi liturgických úkonech. Také požívání alkoholu v potrav (nap. v zákuscích nebo v bonbónech) není zásadn proti pojetí abstinence. Z takto popsané definice abstinence vyplývá, že tu nejde o potírání alkoholu jako takového, ale o potení zvyku pití alkoholu. 3. Kruciáta také, ve shod s morálním uením církve, považuje abstinenci a stejn i pravdivé umírnné pití alkoholických nápoj za skutenosti v morálním pohledu mravn nelišné. Kdo pravdiv a umírnn obas požívá alkoholické nápoje, nedopouští se tím ješt žádné etické nedokonalosti a není možné mu z toho dvodu nic vytknout. Etické hodnoty nabývá praktikování abstinence nebo umírnnosti práv s ohledem na motivy i okolnosti. Hnutí stízlivosti Kruciáty proto nechce, aby abstinence se uskuteovala z morálního pinucení nebo píkazu. Netvrdí také, že abstinence sama v sob je eticky lepší než umírnnost pi požívání alkoholických nápoj. Tím se také toto hnutí výrazn odlišuje od abstinujících jedinc nebo seskupení, která považují samotnou abstinenci za eticky dokonalejší než umírnnost a která by chtla zavést všeobecný morální závazek praktikování abstinence pro všechny lidi. Tento závazek totiž existuje jen pro urité kategorie lidí, píp. za uritých

2 okolností (alkoholici a jejich dti, lidé, kteí vykonávají urité druhy povolání, trpící na urité nemoci atp.). Kruciáta osvobození lovka propaguje dobrovolnou abstinenci z nadpirozených a spoleenských motiv hlavn proto, že ji považuje za skutený prostedek k dosažení cíle, kterým je spoleenský boj s alkoholismem. Rzné námitky, nap. že propagace abstinence je projevem pehnané rigorósnosti, puritanismu, pop. ducha manichajské sekty atd., jsou zcela neopodstatnné a jsou píinou neporozumní podstat abstinence v katolickém hnutí stízlivosti. Neporozumním je také argumentace, že rozumná umírnnost více odpovídá katolickému duchu než rigorósní abstinence, protože v hnutí stízlivosti, v otázce umírnnosti i abstinence, nejde vbec o morální hodnocení obou praktik, ale o hodnocení jejich užitenosti v boji s velkým zlem a o jejich využití z hlediska prostedk praktického ešení problém s alkoholem. 4. Kruciáta se neopírá ve své abstinentské motivaci o argumenty lékaského charakteru a nesdílí názor tch, kteí tvrdí, že všichni musí být úplnými abstinenty od alkoholu, protože každá (i ta nejmenší) dávka alkoholu už je vždy škodlivá zdraví. Tebaže moderní medicína stále lépe zná škodlivost psobení alkoholu a stále více se piklání smrem k udílení všeobecných doporuení abstinence, tato argumentace se v praxi ukazuje jako málo úinná a nedostatená k probuzení masového, pružného a dynamického protialkoholového hnutí. Proto je v hnutí tato motivace pijímána jen jako motivace pomocná. Neznamená to však, že KO odmítá hlas medicíny o škodlivosti psobení alkoholu na lidský organismus. Kruciáta zásadn souhlasí s varováním odborník, že alkohol je jedem pro buky (zvlášt mozkové) a drogou íslo jedna a uznává výsledky výzkum o škodlivosti alkoholu na lidský organismus. Nechce však, z výše uvedených dvod, odvozovat svou motivaci k abstinenci jen z argument zdravotních a medicínských. 5. Kruciáta osvobození lovka odmítá veškeré nevhodné i neúinné formy argumentace, které jsou pevážn píinou pedpojatosti a vnitního odporu podpory alkoholismu, které je možné asto potkat u šlechetných lidí, kterým urit pravdiv záleží na spoleenském boji s ním. Oprávnnost a potebu, užitenost a význam abstinence vidí Kruciáta osvobození lovka v jiné rovin, zejména v rovin nadpirozené a také v rovin praktické, kde o hodnot njakého prostedku i metody rozhoduje její úinnost. 6.

3 Abstinence v Kruciát osvobození lovka má pedevším hodnotu nadpirozenou jako akt pokání, náhrada za híchy opilství. Jde v ní o dobrovolné zeknutí se vci která sama o sob ješt není špatná ani zakázaná z motivu lásky k Bohu a k bližnímu. Takto pojatá abstinence má v katolické nauce o ctnostech stejné opodstatnní jako pst od masa a to též dstojným zpsobem vede ke svobod na bázi dobrovolné chudoby a dobrovolné poslušnosti vi Kristu. Tato skutenost se vždy tšila uznání a podpory církve. Papež Pius XII. psal v dopise pedsedovi nmeckého abstinentského sdružení Kreuzbund : Katolická církev nemže podporovat nucenou, všeobecnou abstinenci. Závazek úplné abstinence od alkoholu totiž existuje jen tam, kde se nedá náruživost ovládnout jiným zpsobem. Avšak dobrovolná abstinence, praktikovaná jako smír za híchy neumírnnosti a jako píklad pro bližní, abychom je pinejmenším pozdrželi od nadmrného užívání alkoholických nápoj, to je apoštolát, který církev pijímá a uznává, chválí a žehná mu. V odvolání na Kruciátu stízlivosti v letech , na jejíž tradici navazuje Kruciáta osvobození lovka, projevila Jeho Eminence Otec Kardinál Stefan Wyszyski, Primas Polska, uznání církve požehnáním poslaným Kruciát dne : Jde nejen o to, aby se lidé zekli vodky, ale aby se jich co nejvíce zeklo všech alkoholických nápoj z nadpirozeného motivu. Porozumli jste té pravd. Kráejte tedy kupedu za ní. Ute lidi lepšímu, Božímu pojetí stízlivosti. Ukažte jim abstinenci z té nejkrásnjší stránky: jako náhradu Bohu za všechna zneuctní, kterých se mu dostává od tch, kteí v opilosti zapomínají na dstojnost svého lidství. A co nejvíce našich bratí a sester porozumí, že tímto skuten velkorysým zeknutím se mohou u Boha vyprosit slitování nad lidmi, kteí ztratili soudnost v požívání alkoholu, slitování nad jejich rodinami a okolím, slitování nad naším národem, který se ítí do propasti závislostí. Kard. Franciszek Macharski v dopise k Týdnu modliteb o stízlivost národa (roku 1979) píše: Prosím vás, pro lásku Pána Ježíše, abyste zvolili námahu stízlivosti nebo i úplné zeknutí se alkoholu. Prosím o to na pímluvu Nejsvtjší Matky, kterou uctíváme na Jasné Hoe, v Kalvárii Žebidovské, na tolika místech poutí, ve všech kostelech a rodinách. Nech je to náš dar k jubileu duchovní a morální obnovy národa. Nech je to náš dar pro Boha za Svatého Otce! Nech je to náš dar k pivítání Svatého Otce v naší zemi! Dar každého osobn, dar rodin, farností, dar každého spoleenství dosplých, mládeže i dtí. A Svatý Otec Jan Pavel II. promluvil k Polákm pi stedení audienci dne 21. bezna 1979: lovk nemže být sebou, prost nemže být sám sebou, není hoden svého jména, jestliže si nedokáže íct ne. Toto ne, to je práv smysl Velkého postu. Praxe postu nám pomáhá vyslovit toto tvoivé ne. K tomu, abychom si umli odíct nedovolené vci, je teba umt si odíct i vci dovolené. S jistotou v naší polské velkopostní praxi vnímáme zvláštním

4 zpsobem hlas poteby stízlivosti. Nedávno jsem etl v Tygodniku Powszechnym výzvu mého nástupce v Krakov na toto téma. Nemohu udlat nic jiného, než íct, že se pod tou výzvou z celého srdce podepisuji a celým srdcem ho opakuji na adresu všech, kteí potebují toto ne, aby zachovali lidskou hodnotu a aby sloužili spolenému dobru rodiny, národa, vlasti. Kéž tolik staí, ostatní už si chtjte sami domyslet. 7. Abstinence má také ohromnou praktickou hodnotu v boji s alkoholismem jako prostedek nutný a skuten úderný k záchran alkoholik. Dnes každý ví, že alkoholik mže být zachránný od závislosti jedin pod jednou podmínkou, že se stane úplným abstinentem od alkoholu až do konce života. Avšak aby alkoholik, zpravidla lovk slabé vle, mohl vytrvat v pedsevzetí abstinence, musí najít morální oporu v dobrovolných abstinentech se silnou vlí, tšících se vážnosti u druhých; musí se dostat do abstinentského centra, nebo alespo do centra, kde pítomnost jednoho nebo nkolika abstinent pemohla všeobecný spoleenský trend nucení k pití. Z toho pramení požadavek dobrovolné abstinence, rozhodnutí k záchran bližních, kteí se stali obtí závislosti z motivu lásky k bližnímu. Abstinence se nám jeví v tomto rozmru jako nezbytný skutek záchrany alkoholik a také jako in kesanské lásky k bližnímu. 8. Abstinence nabývá také velkého významu z hlediska protialkoholové prevence, zvlášt ve vztahu k dtem a mládeži. Udržení dtí a mládeže v úplné abstinenci co nejdelší as, to je výchovný požadavek, jehož cenu a potebu dnes nikdo rozumný nepopírá. Realizace tohoto požadavku bude však prakticky nemožná, jestliže se mládež nebude stýkat s píkladem abstinence vychovatel a jinými pedstaviteli starší generace, zvlášt tch, kteí jsou pro ni vzorem a autoritou. Jestliže bude v oích mládeže pití alkoholu vcí dovolenou jen dosplým, pak bude práv skuteností, která je atraktivní a pitahuje. 9. Abstinence je skuten potebná zvlášt, co se týká zvyku pití, které všeobecn panuje ve spoleenském život, a s ním spojené spoleenské nucení k pití. Zvykové pití to je hlavní základ alkoholismu. Dokud trvá, nemžeme mluvit o záchran alkoholik a o ochran mladé generace ped závislostí. Reforma spoleenských zvyk, pemožení "spoleenského teroru" alkoholismu, to je naprosto nutná podmínka, aby protialkoholové akce byly úspšné. Toho se ovšem nedá dosáhnout bez abstinence. Proto se abstinence stává nutným prostedkem v boji s novodobým alkoholismem. To je dvod, pro Kruciáta osvobození lovka stojí tak pevn na základ propagování abstinence

5 a zásadn pijímá tezi zformulovanou O. Janem Kapic m: Novodobý alkoholismus se nedá pekonat bez abstinence. Z tohoto úhlu pohledu je teba také uvážit problém tzv. nevinných, symbolických pípitk. Sklenika vína mže být nedležitá v etickém nebo zdravotním ohledu, ale není lhostejná v taktice protialkoholového hnutí, protože znamená podporu a umocnní alkoholového zvyku, který je ve své podstat nejzávažnjším pramenem alkoholizmu. 10. Kruciáta osvobození lovka propaguje zamit abstinenci také na vztah k vínu a pivu. Kruciáta nemže rezignovat z tohoto požadavku, akoli to budí nejvíce odporu, nesouhlasu a námitek, nebo by to pozdji zbavilo úinnosti celou akci Kruciáty. Pití vína a piva totiž, pestože bývá považováno za mén škodlivou formu pití než konzumování vodky, je však více škodlivé z pohledu vystíhání se závislosti na alkoholu a zejména vzniku závislosti. Zárove tedy vzhledem k záchran alkoholik, stejn i z úhlu pohledu prevence, je teba v protialkoholovém hnutí mít požadavek abstinence od piva i vína. 11. Kruciáta osvobození lovka propaguje abstinenci s ohledem na její výchovnou hodnotu. Je dokonalým prostedkem k podpoe ctnosti mírnosti, silné vle a charakteru a pedevším dnes tak potebné samostatnosti, nezávislosti a morální odvahy, uschopující jít proti proudu mínní, názor a všeobecných zvyk. Je také dokonalým prostedkem rozlišování, odlišení se od pasivní, netené, neinné masy a organizace jednotné protialkoholové akce aktivních lidí, "idealist" s pocitem odpovdnosti a se zamením na apoštolát. Jen takoví lidé, kteí se rozhodnou k záchran bližních a národa ped pohromou, neštstím alkoholismu k dobrovolné obti zeknutí se alkoholu, kteí se sami osvobozují od rzného pehánní a zaujmou nekompromisní postoj vi alkoholovým zvykm, jsou schopni k vedení boje a k vytvoení aktivního, bojovného a tedy i vítzného protialkoholového hnutí. Abstinence je skuteným heslem, vdí myšlenkou, která mobilizuje k boji s alkoholismem. Umírnnost naopak sama o sob se jeví jako pkné chování není jako prostedek v boji s alkoholismem tak užitená. I kdyby všeobecná umírnnost byla jedním z cíl protialkoholového hnutí, úspchu v boji s alkoholismem je možné dosáhnout jen skrze dobrovolnou abstinenci mnohých. Umírnný lovk zaujímá v boji s alkoholismem roli lhostejnou, nestrannou a neutrální, teprve abstinent vnáší pozitivní pínos do díla vystízlivní národa. Z tohoto ohledu Kruciáta osvobození lovka považuje za bezcílné organizovat v protialkoholovém hnutí umírnné lidi, a naopak propaguje soustednou úplnou abstinenci. 12.

6 Abstinentská idea hlásaná Kruciátou osvobození lovka nabývá ješt zvláštní hodnoty a atraktivnosti díky jejímu spojení s ideou osvobození lovka. Vdom pijatá abstinence dobrovoln osvobozuje toho, kdo ji praktikuje, protože osoba vymezuje a realizuje sama sebe skrze rozhodnutí. ím je toto rozhodnutí zralejší, tím plnji lovk uskuteuje sebe jako osobu. in abstinence osvobozuje: - od lidských ohled, které asto ochromují svobodné jednání lovka; - od bemyšlenkovosti; lovk vystavený tlakm, reklamám, zvykm není svobodný - svobodný je tehdy, když i volí rozumn; - od závislosti na alkoholu; asté užívání alkoholu vede totiž k nepokoji a neschopnosti rozhodování. Alkoholici nejsou svobodnými lidmi. Jen abstinence dává úplnou záruku ochrany ped takovou závislostí; - od nucení, které vede lidi do postoje, popsaného asto slovy musel jsem. Abstinence osvobozuje druhého lovka skrze solidární postoj tam, kde ho chceme doprovázet. Místo hlásání hesel a program, které ješt nepinesly vysvobození, je tu taktika podané ruky. Osvobozujíce jiné, osvobozujeme sebe. Konen osvobozující vede, doprovází osvobozeného ke Kristu, který je ideálem a uskutenním naší svobody. Jen svobodný lovk mže osvobozovat jiné. Tito svobodní lidé pak mohou vytvoit nové Gedeonovo vojsko. ISBN Vydavatel: Wydawnictwo APIS na zakázku fundace Svtlo-Život Krošenko-Wrocław 2000 Fundace Svtlo-Život dkuje státní agentue Rozwizywania Problem ow Alkoholowych za finanní pomoc pi vydání této publikace.