SPECIFICKÉ STRATEGIE VYUŽÍVANÉ NESLYŠÍCÍMI RESPONDENTY V TESTECH

Transkript

1 SPECIFICKÉ STRATEGIE VYUŽÍVANÉ NESLYŠÍCÍMI RESPONDENTY V TESTECH TENÁSKÝCH DOVEDNOSTÍ 1. Neslyšící mají problémy se tením a úkolem odborník je zjistit, kterých složek recepce textu se tyto problémy týkají a z jakých píin vycházejí. K testování tenáských dovedností slouží rzné typy test. Sami neslyšící si uvdomují, že pi tení nejsou píliš úspšní, a tak chtjí svou situaci vylepšit tím, že se snaží odpovídat na testové otázky i v pípadech, kdy textu nebo otázce (resp. ani textu, ani otázce) nerozumjí. Jak dokládají zahraniní výzkumy (srov. Kingová Quigley, 1985), využívají k tomuto úelu specifické metody/strategie, a to jak v testech založených na výbru správné alternativy z nkolika možností (multiple-choice tests), tak v testech, kdy respondent vytváí vlastní odpov na otázku (free response tests). 2. Uvedená zjištní zahraniních výzkum potvrdila i analýza odpovdí 40 eských respondent (žák posledních roník ZŠ a student SŠ pro sluchov postižené), kteí se zúastnili testování tenáských schopností v roce 1998 (Poláková, 2000). V testech se nejastji objevovaly pípady využití tzv. strategie vizuálního srovnávání (Visual Matching Strategy). Strategii vizuálního srovnávání (dále jen SVS) se proto budeme vnovat podrobnji a na konkrétních pípadech z test si ukážeme zpsoby jejího využití V testech založených na výbru správné odpovdi z nkolika nabízených možností (multiple-choice tests) princip SVS spoívá v tom, že respondent postupn prohlíží zadání otázky a slovní vyjádení jednotlivých alternativ a konfrontuje (porovnává) je s textem. Hledá stejná nebo opticky podobná slova, která se vyskytují v otázce, v alternativách i v textu. Respondent pak vybere tu odpov, ve které lze najít stejné (podobné) slovo jako na uritém míst v textu (i když nemusí být vzhledem k dané položce relevantní). Pro ukázku jsme vybrali testovou položku, která je zajímavá tím, že všechny nabízené varianty umožují respondentovi využít SVS. Pokud nkterý respondent nerozumí textu a/nebo otázce a pokud si chce pomoci využitím této metody, záleží jen na nm, která slova si zvolí jako klíová 1 (viz píklad. 1). 1 Klíovými slovy rozumíme slova, resp. slovní spojení, která se vyskytují v zadání testové otázky a v jednotlivých nabízených odpovdích. 1

2 píklad. 1 B: ást textu: Tento pokrok byl provázen mnoha mimoádnými úspchy. Výkonu jednoho z prvních laser bylo použito k projekci viditelného bodu na Msíc. Otázka: Který výsledek je autorem považován za mimoádn úspšný? Správná odpov B: Projekce viditelného bodu na Msíc. (klíová slova 2 : mimoádn, úspšný, projekce, viditelný, bod, Msíc; správnou alternativu zvolilo 6 respondent) Úspšnost pi odpovídání na tuto otázku je pomrn nízká. Respondenti volili jiné možnosti zejm proto, že textu a/nebo otázce neporozumli, využili sice také SVS, nezvolili však správná klíová slova (viz píklady 2 4). píklad. 2 A: ást textu: Možnost laserového smrtícího paprsku, který byl již oblíbený ve vdecko-fantastické literatue, byla ihned využita ve filmu. Ve filmu Goldfinger" byl James Bond na pokraji hrozného konce, když se k nmu prmyslový" laser prokousával plátem zlata. Tento nápad, jak využít laser, zapsobil na veejnost a na laser se zaalo pohlížet jako na zbra budoucnosti. Chybná odpov A: Použití laseru ve filmu "Goldfinger". (klíová slova: laser, film, Goldfinger; alternativu A zvolilo 17 respondent) píklad. 3 C: ást textu: Využíval se také vizuální pvab laserového svtla, populární hudební skupiny a organizátoi umleckých pedstavení pod širým nebem ho zaali brzy používat k vytvoení záiv barevného laserového pozadí Chybná odpov C: Použití laserových svtel populárními skupinami. (klíová slova: laserový, svtlo, populární a skupiny; alternativu B zvolili 3 respondenti) 2 Tzv. klíová slova uvádíme v základním tvaru, tj. jména v nominativu sg., slovesa v infinitivu. 2

3 píklad. 4 D: ást textu: Možnost laserového smrtícího paprsku", který byl již oblíbený ve vdecko-fantastické literatue, byla ihned využita ve filmu V osmdesátých letech se opt zaala zkoumat možnost vytvoení opravdového smrtícího paprsku" Chybná odpov D: Objevení smrtícího paprsku. (klíová slova: smrtící, paprsek; alternativu D zvolilo 13 respondent) 2.2. Neslyšící respondenti využívají SVS také v pípadech, kdy musí vytváet vlastní odpovdi na testové otázky (free response tests). Pokud nerozumjí textu a/nebo testovému úkolu, využijí SVS napíklad tak, že namísto odpovdi opíší tu ást textu, která obsahuje stejná (opticky podobná) klíová slova jako zadání dané otázky. Jak ale zjistila LaSassová (1985), existují i jiné varianty využití SVS. Odpovdi vytvoené na základ SVS nemusí vždy obsahovat klíová slova. Respondent mže využít SVS napíklad tak, že opíše vtu / ást textu pedcházející ped nebo následující za vtou, která obsahuje klíové slovo. Další možností je, že respondent opisuje vty / ásti textu, které se nacházejí ve vertikální nebo horizontální linii s klíovým slovem. Jindy lze využít strategie tak, že respondent opíše ást zadání testové otázky. Navíc je nutné poítat s tím, že v nkterých textech se klíová slova mohou vyskytovat na nkolika rzných místech. V jiných pípadech si dokonce respondent mže vybrat z nkolika klíových slov. Také v našem testu se objevily rzné varianty SVS: A. Odpovdí je vta z textu, která obsahuje klíové slovo. B. Odpovdí je vta, která neobsahuje klíové slovo, ale následuje bezprostedn a) ped nebo b) za vtou, která klíové slovo obsahuje. C. Odpovdí je celý odstavec, který obsahuje vtu s klíovým slovem. D. Odpovdí je ást zadání testové otázky a ást vty/textu, která obsahuje klíové slovo. E. Odpov je poskládána z rzných ástí textu, zpravidla obsahuje i klíové slovo. Pozn.: Následující otázky se vztahují ke tyem rzným textm. Odpovdi na tyto otázky nejsou v textu vyjádeny explicitn. Respondenti je musí vysoudit na základ interakce informací získaných z textu a z vlastních zkušeností. Citované ásti text obsahují klíová slova, která pravdpodobn byla východiskem pro vytváení odpovdí na principu vizuálního srovnávání. 3 3 Pipojujeme tabulku vztahující se k tyem následujícím ukázkám. ešilo celkem respondent ešilo správn ešilo špatn ešilo SVS Ddeek Treska Mrož

4 píklad. 5 DDEEK ást textu.1: Muž a žena se na sebe dlouze zadívali. Pak se rozplakali. Ihned poprosili starého ddeka, aby se vrátil ke stolu, a od té doby už vždy jedli spolen. A i když nkdy své jídlo rozlil, nikdy k tomu neekli ani slovo. ást textu.2: Byl jednou jeden velmi starý muž. Jeho oi zeslábly, uši ohluchly a jeho kolena se asto tásla. Když sedl u stolu, jen stží udržel lžíci v ruce. Otázka: Pro se rodie rozhodli požádat ddeka, aby s nimi opt sedl u stolu? Klíová slova: ddeek, stl, sedt Nkteré odpovdi založené na SVS 4 : -Ihned poprosili ddeka, aby se vrátil ke stolu, a od té doby vždy jedli spolen. (A) -Protože od té doby jedli vždy spolen. A i když své jídlo nkdy rozlil, nikdy k tomu neekli ani slovo. (Ba) -Když sedl u stolu, jen stží udržel lžíci v ruce. (A) -Protože rodie rozhodli, když sedl u stolu jen stží udržel lžíci v ruce. (D 5 ) -Muž a žena poprosili ddeka ke stolu, aby dovzeli celou spolen jíst. Nikomu neekli ani slovo. (E) píklad. 6 TRESKA ást textu: Uslyšela ho mladá treska. Piplavala trochu blíž, aby vidla, pro je žralok tak nešastný. Otázka: Kdyby spisovatel v této povídce pokraoval, co by podle Tebe dlala treska dále? Klíové slovo: treska Nkteré odpovdi založené na SVS: -Uslyšela ho mladá treska. Piplavala trochu blíž, aby vidla pro je žralok tak nešastný. (C 6 ) -Piplavala trochu blíže, aby vidla, pro je žralok tak nešastný. (Bb) -Hltavou tlamou rybami. Píliš nasycen honil tch pár, které unikly. Zaal pemýšlet o tom co udlal. Sežrali své kamarádi. Nyní znovu plavat, mladá treska. Byl nešastný. (E) Žena V závorce je uvedeno, ke kterému typu SVS odpov patí. 5 Odpov vznikla opsáním ásti zadání a ásti textu, která obsahuje klíové slovo. 6 Jde o závrený odstavec textu. 4

5 píklad. 7 MROŽ ást textu: Mrož se snadno pozná podle toho, že mu z tlamy trí dva velké zuby. Tyto zuby se nazývají kly. Mrož žije ve velmi studených moích. Otázka: Jaké problémy by ml mrož, kdyby ztratil kly? Klíová slova: mrož, problémy, kly Nkteré odpovdi založené na SVS: - Mrož se snadno pozná podle toho, že mu z tlamy trí dva velké zuby. Tyto zuby se nazývají kly. Mrož žije ve velmi studených moích. (C 7 ) -Mrož by ml problémy, kdyby ztratil dokáže spát také ve vod. (E 8 ) píklad. 8 ŽENA ást textu. 1: Takže se nyní cítím mnohem lépe a sebevdom. Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem díve byla obtí jiných lidí, protože jsem byla negramotná. ást textu. 2: Díve, když lovk šel po ulicích, nemohl si peíst nápisy Otázka: Jaké nevýhody by podle Tebe ml dosplý lovk ve Tvé zemi, kdyby byl negramotný? Klíová slova: lovk, negramotný Nkteré odpovdi založené na SVS: - Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem díve byla obtí jiných lidí, protože jsem byla negramotná. (A) -Takže se nyní cítím mnohem lépe a sebevdom. Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem díve byla obtí jiných lidí, protože jsem byla negramotná. (C 9 ) -Dosplý lovk ml po ulicích, nemohl se peíst nápisy. (A) 3. Výsledky testování ukazují, že úspšnost pi odpovídání na otázky, u kterých se respondenti pi volb správné odpovdi mohou opít o využití strategie vizuálního srovnávání, je podstatn vyšší než u otázek, u nichž uvedené strategie využít nelze (srov. Poláková, 2000). Pro ty, kdo hodnotí testy, je však obtížné urit, zda k výbru správné alternativy došlo na základ skuteného porozumní textu a otázce, nebo zda šlo o výbr založený na SVS. To by si mli uvdomit pedevším tvrci tenáských test a testové položky umožující popisovaný zpsob práce s textem vhodn upravit nebo eliminovat. 7 Jde o celý úvodní odstavec textu. 8 Odpov vznikla opsáním ásti zadání a ásti textu ze závreného odstavce. 9 Jde o celý závrený odstavec. 5

6 Marie Poláková Literatura KING, C. M., QUIGLEY, S. P. Reading and Deafness. San Diego, LASASSO, C. Visual matching test-taking strategies used by deaf readers. Journal of Speech and Hearing Research, 1985, 28, s POLÁKOVÁ, M. tení s porozumním? (eští neslyšící a eské texty). Diplomová práce. Praha: ÚJTK FF UK,