MANUÁL LABORATORNÍCH PRACÍ Z CHEMIE ZÁKLADNÍ ŠKOLA KLADNO MOSKEVSKÁ 2929 ZPRACOVALA : Mgr. MICHAELA ČERMÁKOVÁ 2014
SEZNAM LABORATORNÍCH PRACÍ 8. ROČNÍK Teplota varu Dělení směsí filtrace Uhlík vlastnosti aktivního uhlí Ovlivnění rychlosti chemické reakce katalyzátorem Kyselost a zásaditost roztoků zjišťování hodnoty ph 9. ROČNÍK Napětí článků s různými elektrodami Chemická reakce a teplo Modely molekul uhlovodíků Acetylen Kyselina octová
Laboratorní práce z chemie Téma: TEPLOTA VARU Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Teplota varu patří spolu teplotou tání mezi základní vlastnosti látek. Podle hodnoty teploty varu lze ověřit zda není látka znečištěna nečistoty teplotu varu látky zvyšují. Úkol: Určete teplotu varu ethanolu lihu C 2 H 5 OH Chemikálie: ethanol líh C 2 H 5 OH Pomůcky: stojan, varný kruh se šroubem ( k upevnění na stojan ), síťka, lihový kahan, 2 křížové svorky, 2 držáky, 100 ml kádinka, široká zkumavka, gumová zátka s dvěma otvory, cca 30 cm dlouhá skleněná trubice jako chladič, zápalky, rozhraní SPARKlink, teplotní čidlo Postup: 1. Sestavte aparaturu podle obrázku : a) na kruh se síťkou postavte kádinku s vodou vodní lázeň b) do držáku upevněte širokou zkumavku s cca 5 ml ethanolu a ponořte ji do kádinky c) zkumavku uzavřete zátkou se skleněnou trubicí jako chladičem v jednom otvoru, druhým otvorem prochází teplotní čidlo upevněné v dalším držáku
2. Zapněte počítač, teplotní čidlo připojte k rozhraní SPARKlink, které propojíte s počítačem pomocí USB portu. 3. Spusťte program SPARKvue. 4. Klikněte na pokyn SESTAVIT a vytvořte si stránku skládající se z grafu závislosti teploty na čase, číselné hodnoty a ručičkového ukazatele. 5. Začněte pozvolna zahřívat vodní lázeň s ethanolem, spusťte měření a pozorně sledujte nárůst teploty. 6. Jakmile začne ethanol vřít, zaznamenejte jeho teplotu varu, zároveň ukončete měření a klikněte na symbol snímku ( FOTOAPARÁT ). 7. Snímek se získanými výsledky označte svými jmény a uložte na plochu počítače. Pozorování a výsledky : Doplň : Naměřená hodnota teploty varu ethanolu je Teplota varu ethanolu vyhledaná v tabulkách je. Závěr : Zdůvodni rozdíl mezi vámi naměřenou hodnotou teploty varu ethanolu a hodnotou vyhledanou v tabulkách ( o kolik ºC je větší či menší a proč ) :
Laboratorní práce z chemie Téma: DĚLENÍ SMĚSÍ - FILTRACE Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Filtrace patří mezi základní metody oddělování složek směsí. K dalším metodám patří i usazování, odstřeďování, krystalizace, destilace, sublimace a chromatografie. Úkol: Oddělte složky suspenze pomocí filtrace. Použijte různé filtrační materiály k oddělení složek suspenze křídy a vody. Porovnejte jejich účinnost a vhodnost. Chemikálie: jemně rozetřená školní křída, voda Pomůcky: stojan, křížová svorka, filtrační kruh, jednotlivé části filtrační aparatury, odměrný válec 50 ml, 3 kádinky, třecí miska s tloučkem, lžička, střička, vata, filtrační papír, stopky Postup: 1. Sestavte filtrační aparaturu podle nákresu. 2. Kousek bílé školní křídy jemně rozetřete v třecí misce a na pomocném papíře lžičkou rozdělte na dvě přibližně stejné části. V odměrném válci odměřte 30 ml vody. V kádince připravte suspenzi z vody a jedné části rozetřené křídy. Suspenzi pořádně promíchejte skleněnou tyčinkou. 3. Proveďte filtraci připravené suspenze. Sledujte čas potřebný k provedení filtrace a čistotu získaného filtrátu. 4. Proveďte filtraci : a) pomocí vaty jako filtru b) pomocí filtračního papíru 5. Každý filtrát zachyťte zvlášť do kádinky a porovnejte jejich čistotu.
Pozorování a výsledky: 1. Do tabulky zaznamenej výsledky svého pozorování : vata filtrační papír čistota ( vzhled ) filtrátu čas filtrace [s] 2. Popiš jednotlivé části filtrační aparatury : Závěr: Suspenze je... Je to směs.. ( různorodá stejnorodá) Filtrace směsi přes byla rychlejší. Filtrát získaný filtrací směsi přes.byl čistší.
Laboratorní práce z chemie Téma: UHLÍK VLASTNOSTI AKTIVNÍHO UHLÍ Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Aktivní uhlí má velký povrch 800-1500m 2 /g. Kávová lžička aktivního uhlí představuje povrch s plochou velkou jako fotbalové hřiště. Na svém povrchu zachycuje barviva i jedovaté plyny a páry. Úkol: Ověřte vlastnosti aktivního uhlí. Ověřte schopnost aktivního uhlí zachycovat na svém povrchu barviva. Chemikálie: vodný roztok barviva (cca 20 ml vody se 4 kapkami červeného inkoustu), aktivní uhlí ( 2 tablety živočišného uhlí - léku Carbosorb) Pomůcky: filtrační aparatura (stojan, křížová svorka, filtrační kruh, skleněná tyčinka, filtrační nálevka, filtrační papír), 3 kádinky, třecí miska s tloučkem, široká zkumavka + stojan, zátka, lžička Postup: 1. Sestavte filtrační aparaturu. 2. Připravte roztok barviva asi 20 ml vody a 4 kapky inkoustu - a přefiltrujte ho. Získáte filtrát č. 1, který uschováte ke kontrole a porovnání. 3. Ještě jednou připravte roztok barviva stejným způsobem. V třecí misce rozetřete 2 tablety živočišného uhlí. Roztok barviva přelijte do široké zkumavky a vsypte k němu rozetřené tablety živočišného uhlí. Zkumavku uzátkujte a směs dobře protřepejte. Poté protřepanou směs přefiltrujte. Získáte filtrát č. 2, který opět uschovejte ke kontrole. 4. Porovnejte vzhled obou filtrátů. roztok barviva roztok barviva s rozetřenými tabletami živočišného uhlí filtrát č. 1 filtrát č. 2
Pozorování a výsledky: Zakresli a popiš vzhled obou filtrátů : filtrát č. 1 filtrát č. 2 Závěr: Doplň : Filtrací vodného roztoku inkoustu se původní zbarvení. Filtrací směsi vodného roztoku inkoustu s rozetřeným živočišným uhlím získáme.. filtrát. Prokázali jsme, že aktivní uhlí barvivo z roztoku ( zachytí nezachytí).
Laboratorní práce z chemie Téma: OVLIVNĚNÍ RYCHLOSTI CHEMICKÉ REAKCE KATALYZÁTOREM Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Rozkladem peroxidu vodíku vzniká voda a kyslík. Rychlost rozkladu lze ovlivnit některými látkami. Přítomnost kyslíku vznikajícího při rozkladu lze prokázat žhnoucí špejlí případně měřením jeho množství pomocí senzoru ( v ovzduší je přibližně 21 % O 2 ). Úkol: Proveď rozklad peroxidu vodíku pomocí některých katalyzátorů a dokaž přítomnost vznikajícího kyslíku. Chemikálie: 3% roztok peroxidu vodíku ( lékařský ), oxid chromitý Cr 2 O 3, jodid draselný KI, oxid manganičitý burel MnO 2, manganistan draselný hypermangan KMnO 4 Pomůcky: I. kádinka, stojan na zkumavky, 4 zkumavky, lžička, kahan, špejle, zápalky, Petriho miska ( nebo velké hodinové sklíčko ) II. 4 široké zkumavky + stojan, PASCO senzor plynného kyslíku, USBlink Postup: I. 1. Na Petriho misku si lžičkou naberte malé množství od každého katalyzátoru. 2. Do kádinky odměřte přibližně 40ml peroxidu vodíku H 2 O 2 a rozdělte ho ( cca po 10ml ) do čtyř zkumavek umístěných ve stojanu. 3. Do jednotlivých zkumavek postupně vsypte malé množství ( na špičku lžičky, v případě manganistanu draselného cca 3-4 krystalky ) určitého katalyzátoru a krouživým pohybem promíchejte. 3. Připravte si žhnoucí špejli a vsuňte ji nad hladinu v každé zkumavce. Pozorujte. II. 1. Senzor plynného kyslíku připojíme pomocí USBlinku k počítači. 2. Otevřeme program SPARKvue a pomocí pokynu SESTAVIT vytvoříme okno s číselnou hodnotou a grafem závislosti množství kyslíku ( v % ) na čase.
3. Do čtyř širokých zkumavek umístěných ve stojanu nalijeme přibližně stejná množství peroxidu vodíku ( cca 15 ml ). 4. Do zkumavek postupně přidáme některý katalyzátor ( malé množství ), krouživým pohybem promícháme, uzavřeme zátkou se senzorem a změříme množství kyslíku vznikajícího rozkladem peroxidu vodíku ( senzor podle potřeby zkalibrujeme ). 5. Množství vznikajícího kyslíku zaznamenáváme do tabulky. Pozorování a výsledky : 1. Vyplň tabulku : manganistan draselný KMnO 4 oxid chromitý Cr 2 O 3 oxid manganičitý MnO 2 jodid draselný KI O 2 [ % ] 10s O 2 [ % ] 20s O 2 [ % ] 30s 2. Seřaď zkoumané katalyzátory podle jejich účinnosti při rozkladu peroxidu vodíku (od nejúčinnějšího po nejméně účinný) a) b) c) d) Závěr : 1. Porovnej způsoby důkazu kyslíku vznikajícího při rozkladu peroxidu vodíku : ŽHNOUCÍ ŠPEJLE klady : zápory : SENZOR PLYNNÉHO KYSLÍKU klady : zápory : 2. Napiš chemickou rovnici rozkladu peroxidu vodíku ( nezapomeň vyčíslit! ):
Laboratorní práce z chemie Téma: KYSELOST A ZÁSADITOST ROZTOKŮ - ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOTY ph Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Vodíkový exponent ph je číselný údaj udávající míru kyselosti či zásaditosti roztoků. Přesně se ph rovná zápornému dekadickému logaritmu aktivity oxoniových kationtů H 3 O +. K přibližnému stanovení hodnoty ph se používá UIP univerzální indikátorový papírek a k přesnému určení hodnoty ph se používají ph metry. Úkol: Určete hodnotu ph roztoků pomocí univerzálního indikátorového papírku a pomocí ph senzoru. Chemikálie: destilovaná voda, ocet, Coca-Cola, roztok kyseliny solné technické kyseliny chlorovodíkové HCl, jedlá soda - hydrogenuhličitan sodný NaHCO 3, citronová šťáva Lemonka, prací prášek, minerální voda, mýdlo, ovocné víno Pomůcky: 2 kádinky, skleněná tyčinka ( případně kapátko ), lžička, velká Petriho miska, univerzální indikátorový papírek UIP, USBlink, senzor ph Postup: 1. Senzor ph ze sady obecná chemie připojte pomocí USBlinku k počítači. Otevřete program SPARKvue, klikněte na SESTAVIT a v následujícím okně nastavte číselnou hodnotu pro zobrazování naměřené hodnoty ph roztoků. 2. Do kádinky odměřte cca 30 ml zkoumaného roztoku. V případě sypké látky nejprve připravte její roztok v destilované vodě. 3. Skleněnou tyčinkou nebo kapátkem naneste vzorek zkoumaného roztoku na univerzální indikátorový papírek a pomocí přiložené stupnice určete přibližnou hodnotu ph a zapište ji do tabulky. 4. Senzor ph vložte do kádinky s roztokem, spusťte měření, hodnotu ph zapište do tabulky. Senzor vždy před každým měřením oplachujte destilovanou vodou.
Pozorování a výsledky : 1. Vyplň tabulku : látka ocet Coca - Cola kyselina solná jedlá soda citronová šťáva prací prášek minerální voda mýdlo ovocné víno přibližná hodnota ph pomocí UIP změřená hodnota ph pomocí ph senzoru 2. V tabulce vybarvi políčka s názvy látek - červeně označ kyselé roztoky a modře označ zásadité roztoky. Závěr : 1. Zapiš, jaké ph mají jednotlivé roztoky a jaké je zbarvení UIP ponořeného do daného roztoku : ph zbarvení UIP a) neutrální roztoky b) zásadité roztoky c) kyselé roztoky 2. Seřaď zkoumané látky od nejkyselejší až po nejzásaditější :
Laboratorní práce z chemie Téma: NAPĚTÍ ČLÁNKŮ S RŮZNÝMI ELEKTRODAMI Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Galvanický článek je zařízení, ve kterém jsou zdrojem elektrické energie probíhající redoxní reakce. Úkol: Změřte napětí chemických zdrojů elektrické energie za použití různých elektrod Chemikálie: 10% roztok kyseliny sírové H 2 SO 4, destilovaná voda Pomůcky: 2 kádinky ( 100ml ), elektrody měděná, zinková, olověná a železná, senzor elektrického náboje PS 2132, rozhraní SPARKlink, filtrační papír Postup: 1. Zapněte počítač, rozhraní SPARKlink propojte s počítačem pomocí USB portu, do rozhraní připojte senzor elektrického náboje : 2. Spusťte program SPARKvue. Klikněte na pokyn SESTAVIT a vytvořte okno obsahující číselnou hodnotu a ručičkový ukazatel. 3. Do jedné kádinky nalijte destilovanou vodu do druhé kádinky nalijte roztok kyseliny sírové a ponořte do něj dvě různé elektrody ( podle tabulky ), ke kterým připojíte senzor elektrického náboje. 4. Změřte napětí vytvořeného článku a určete jejich polaritu - která elektroda je kladným a která záporným pólem zdroje. 5. Vyměňte elektrody elektrody vždy oplachujte v destilované vodě v druhé kádince a lehce osušte filtračním papírem.
6. Vyberte dvojici elektrod, pomocí kterých jste naměřili největší napětí. Tyto dvě elektrody zapíchněte do citronu ( ten nejprve chvíli poválejte po lavici, aby se uvolnila šťáva elektrolyt ) tak, aby byly blízko u sebe ale nedotýkaly se. Připojte senzor a změřte napětí takto vytvořeného přírodního článku. Pozorování a výsledky : Vyplň tabulku : Elektroda +/- Elektroda +/- Napětí článku [V] Cu Fe Fe Cu Pb Zn Pb Cu Pb Zn Zn Fe Závěr : 1. Seřaď SESTUPNĚ - jednotlivé dvojice kovů podle naměřené velikosti napětí ( piš slovy): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 2. Vysvětli, jak souvisí polarita elektrod z určitých kovů s jejich umístěním v řadě kovů : 3. Zapiš velikost napětí, které poskytl citronový článek :
Laboratorní práce z chemie Téma: CHEMICKÁ REAKCE A TEPLO Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Chemické reakce, při kterých se uvolňuje teplo se nazývají exotermické (uvolňování tepla se projeví jako ohřívání okolí ). Reakce, při kterých se teplo spotřebovává se nazývají endotermické ( spotřebovávání tepla se projeví jako ochlazování okolí ). EXOTERMICKÁ REAKCE ENDOTERMICKÁ REAKCE produkty Q reaktanty Q produkty reaktanty t t Úkol: Rozhodněte, zda je reakce endotermická nebo exotermická. Znázorněte graficky závislost teploty na čase v průběhu reakcí. Chemikálie: destilovaná voda, 3% peroxid vodíku H 2 O 2, oxid manganičitý MnO 2, hydroxid barnatý Ba(OH) 2.8H 2 O, thiokyanatan amonný NH 4 SCN Pomůcky: 2 kádinky 100ml + 50ml, 2 laboratorní lžičky, odměrný válec, skleněná tyčinka, teplotní čidlo, rozhraní SPARKlink Postup: 1. Teplotní čidlo připojte k rozhraní SPARKlink, a to pomocí USB portu propojte s počítačem. 2. Spusťte program SPARKvue, klikněte na příkaz SESTAVIT a vytvořte okno obsahující graf závislosti teploty na čase a číselnou hodnotu. Proveďte reakce, pomocí kurzoru si upravte graf tak, aby byl přehledný a data z něj dobře čitelná. Výsledky měření si zaznamenejte ( ikona FOTOAPARÁT ) a uložte. Rozhodněte, o jaký druh reakce se jedná, vyplňte tabulku a zakreslete grafy na mm papír. 3. Při měření teploty postupujte následovně : a) Do větší kádinky vložte menší, ve které bude probíhat reakce. b) Po vložení teploměru do prvního reaktantu chvilku počkejte až se teplota ustálí. c) Spusťte měření a zaznamenejte počáteční teplotu t 1. d) Přidejte druhý reaktant, sledujte změnu teploty dokud se hodnota teploty neustálí ( nebo neobrátí ) ( cca 30 60 s ) a zapište konečnou teplotu t 2.
4. Proveďte následující reakce : a) Do menší kádinky nalijte roztok 20 ml peroxidu vodíku a 10 ml vody a proveďte jeho rozklad pomocí oxidu manganičitého použijte malou lžičku. b) V menší kádince smíchejte malou lžičku thiokyanatanu amonného a větší lžičku hydroxidu barnatého, míchejte teplotním čidlem. Pozorování, výsledky a závěr: Vyplň tabulku : reakce počáteční teplota t 1 konečná teplota t 2 rozdíl teplot t 1 t 2 a) rozklad peroxidu vodíku oxidem manganičitým b) reakce thiokyanatanu amonného s hydroxidem barnatým Doplň ( endotermická / exotermická ) : a) rozklad peroxidu vodíku oxidem manganičitým je reakce.. b) reakce thiokyanatanu amonného s hydroxidem barnatým je reakce
Laboratorní práce z chemie Téma: MODELY MOLEKUL UHLOVODÍKŮ Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Mezi základní druhy uhlovodíků patří alkany, cykloalkany, alkeny a alkyny. Základními rozdíly mezi jednotlivými druhy uhlovodíků jsou typy uhlíkatých řetězců a typ vazby mezi atomy uhlíku. Délka vazby C-H je 0,110 nm, vazby C-C 0,153 nm, vazby C=C 0,134 nm a C C 0,121 nm. Úkol: Sestavte modely molekul některých uhlovodíků. Sestavte modely molekul vybraných uhlovodíků. Zapište jejich vzorce. Pomůcky: stavebnice modelů molekul organických sloučenin Postup: 1. Sestavte modely molekul těchto uhlovodíků : a) pentan b) but 2 yn c) hex 2 en d) propen e) cykloheptan 2. V tabulce uveďte název, strukturní vzorec a souhrnný (molekulový) vzorec každého uhlovodíku, jehož model jste sestavili. Pozorování a výsledky: Do samostatné tabulky vypracuj přehled názvů a vzorců uhlovodíků, jejichž modely jste sestavili. Závěr: Vysvětli následující pojmy : a) uhlovodíky b) alkany c) alkeny
d) alkyny e) cykloalkany
NÁZEV STRUKTURNÍ VZOREC SOUHRNNÝ VZOREC
NÁZEV STRUKTURNÍ VZOREC SOUHRNNÝ VZOREC
Laboratorní práce z chemie Téma: ACETYLEN Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Acetylen ( ethyn ) je nejjednodušším alkynem. Díky přítomnosti trojné vazby C C je acetylen velmi reaktivní. Reakce s roztokem manganistanu draselného KMnO 4 slouží k důkazu této násobné vazby. Úkol: Připravte acetylen a ověřte některé jeho vlastnosti. Připravte acetylen reakcí karbidu vápenatého s vodou. Ověřte barevnou změnu roztoku manganistanu draselného a pozorujte hoření acetylenu. Chemikálie: karbid vápenatý acetylid vápenatý CaC 2 ( cca 2 malé kousky ), slabý roztok manganistanu draselného KMnO 4 ( růžový roztok ), voda, saponát Pomůcky: stojan, křížová svorka, držák, široká odsávací zkumavka, zátka, dělící (přikapávací) nálevka, 2 kádinky, porcelánová miska, hadička, lžička, lihový kahan, špejle, zápalky Postup: 1. Sestavte jednoduchou aparaturu na vyvíjení plynu. 2. Reakcí vody s karbidem vápenatým připravte acetylen. Z dělicí nálevky opatrně přikapávejte vodu na karbid vápenatý umístěný v široké odsávací zkumavce. Průběh reakce regulujte podle potřebného množství vyvíjeného acetylenu. 3. Vznikající acetylen nejprve zavádějte do kádinky s růžovým roztokem manganistanu draselného. Pozorujte probíhající barevnou změnu. 4. Acetylen dále zavádějte do porcelánové misky s vodou a saponátem. Unikající acetylen vytvoří v misce bubliny. 5. Ke vzniklým bublinám naplněným acetylenem VELMI OPATRNĚ A DALEKO OD APARATURY (na opačné straně pracovního stolu) přibližte zapálenou špejli. Pozorně sledujte průběh hoření acetylenu.
Nákres a popis aparatury : Pozorování a výsledky: 1. Jaká barevná změna nastala při zavádění acetylenu do růžového roztoku manganistanu draselného? 2. Popiš slovně průběh hoření acetylenu : 3. Proč je třeba postupovat při zapalování acetylenu opatrně, jakou vlastnost acetylenu musíme mít na paměti? Závěr : Zakresli strukturní vzorec acetylenu: Napiš chemickou rovnici přípravy acetylenu z karbidu vápenatého a vody :
Laboratorní práce z chemie Téma: KYSELINA OCTOVÁ Třída: Datum : Hodnocení : Příprava : Ocet je přibližně 8% roztok kyseliny octové CH 3 COOH, která patří spolu s dalšími významnými organickými kyselinami mezi karboxylové kyseliny. Úkol: Proveďte některé reakce s octem kyselinou octovou. Chemikálie: ocet 8% roztok kyseliny octové CH 3 COOH, práškový uhličitan vápenatý CaCO 3, 8%-10% roztok hydroxidu sodného NaOH, indikátor Pomůcky: menší kuželová baňka, 3 menší kádinky, skleněná tyčinka, podložní sklíčko, kapátko, pinzeta, 2 špejle, zápalky, kahan, svíčka, papír Postup: I. Tajné písmo Kyselina octová chemicky mění hlavní složku papíru celulózu. Papír, který s kyselinou přišel do styku hoří při nižší teplotě než obvykle. 1. Špejlí namočenou v octu nakreslete na papír obrázek nebo napište zprávu. 2. Obrázek nechte na vzduchu volně uschnout. 3. Papír opatrně zahřívejte nad plamenem svíčky. Výsledek své práce odevzdejte. II. Reakce kyseliny octové s uhličitanem vápenatým 1. Do kuželové baňky odměřte přibližně 25 ml octa. 2. Přisypte malou lžičku práškového uhličitanu vápenatého a krouživým pohybem obsah baňky promíchejte. Pozorujte probíhající reakci. 3. Vznikající plyn dokažte pomocí hořící špejle, kterou vložíte do kuželové baňky s probíhající reakcí. III. Reakce kyseliny octové s hydroxidem sodným 1. Do kádinky nalijte asi 25 ml octa a přikápněte 2-3 kapky indikátoru fenolftaleinu. 2. Pomalu přilívejte roztok hydroxidu sodného míchejte krouživým pohybem - až do vzniku trvalého růžového zbarvení fenolftaleinu. 3. Pár kapek produktu kápněte kapátkem na podložní sklíčko. 4. Pomocí pinzety sklíčko párkrát protáhněte nad plamenem kahanu. Pozorujte.
Pozorování a výsledky : II. Průběh reakce vyjadřuje následující chemická rovnice - doplň názvy reaktantů a produktů : 2 CH 3 COOH + CaCO 3 (CH 3 COO) 2 Ca + CO 2 + H 2 O. +...+. + Co se stalo s plamenem špejle vložené do kuželové baňky? Proč?. Kde, k čemu se této reakce v domácnosti využívá?. III. Jak se nazývá reakce kyseliny s hydroxidem?.. Doplň chemickou rovnici popisující provedenou reakci :. + NaOH.. + H 2 O kyselina octová +. octan sodný + Závěr : Vysvětli pojem karboxylová kyselina : Zakresli strukturní vzorec kyseliny octové :
ZDROJE : Obrázky : LP 8. ročník - Ovlivnění rychlosti chemické reakce katalyzátorem http://www.pasco.cz/produkty/senzor-plynneho-o2 Literatura : Beneš, P., Pumpr,V., Banýr, J.: Základy praktické chemie 1. FORTUNA, Praha 2003. 80 s. ISBN 80-7168-879-7 Beneš, P., Pumpr,V., Banýr, J.: Základy praktické chemie 2. FORTUNA, Praha 2003. 72 s. ISBN 80-7168-880-0 Čtrnáctová, H. a kol.: Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. Prospektrum, Praha 2000. 295 s. ISBN 80-7175-057-3 Beneš, P., Pumpr,V., Banýr, J.: Základy chemie 1. FORTUNA, Praha 1997. 144 s. ISBN 80-7168-324-8 Beneš, P., Pumpr,V., Banýr, J.: Základy chemie 2. FORTUNA, Praha 1997. 96 s. ISBN 80-7168-312-4 Doulík, P. a kol.: Chemie 9 příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2007. 228 s. ISBN 978-80-7238-585-0 Doulík, P. a kol.: Chemie 8 příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2006. 212 s. ISBN 80-7238-444-9 Beneš, P., Pumpr, V. : Chemie pro základní a občanskou školu. KVARTA, Praha 1996. 192 s. ISBN 80-8570-62-9