VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. JARMILA KLIMEŠOVÁ NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH MODUL M01
STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Ing. Jarmila Klimešová, Brno 2005
Obsah OBSAH 1 Úvod...9 2 Úprava výkres ve stavebnictví (SN 01 3420)...11 2.1 Formáty výkres...11 2.2 Okraje a rámování...12 2.3 Skládání výkres...12 2.4 Popisové pole...13 3 áry ve stavebních výkresech (SN ISO 128-23)...15 3.1 Typy ar...15 3.2 Tloušky ar...17 3.3 Zásady kreslení ar...18 4 Písmo...19 4.1 Všeobecn o písmu a popisování...19 4.2 Definice a rozdlení písma...19 4.3 Rozmry písma...21 4.4 Konstrukce písma...21 4.5 Norma SN EN ISO 3098-2: Technická dokumentace písmo ást 2: latinská abeceda, íslice a znaky...22 5 Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez...25 5.1 Zobrazování objekt a orientace na výkrese...25 5.1.1 Pdorys (SN 01 3420)...25 5.1.1.1 Orientace pdorysu na výkrese...27 5.1.2 Svislé ezy...27 5.1.3 Pohledy...28 5.1.3.1 Umístní a oznaování pohled...28 5.2 Mítka...29 5.3 Kreslení výkres v mítku 1:100, 1:50...30 5.3.1 Zásady kreslení...30 5.3.2 V pdorysech, ve vodorovných a svislých ezech stavebními objekty se kreslí...30 5.4 Kótování (SN 01 3130, Toman Techn. kreslení, SN 01 3420:2004)...32 5.4.1 Všeobecné zásady...32 5.4.2 Délkové kótování...33 5.4.2.1 Kótovací a pomocné áry...33 5.4.2.2 Zásady kreslení kótovacích ar...34 5.4.2.3 Zásady pro kreslení pomocných ar...34 5.4.2.4 Kótovací áry se ukonují pi kótování:...34 5.4.2.5 Psaní kót...35 5.4.3 Výškové kóty, kótování sklon...37 5.4.4 Kótování pdorys a svislých ez (délkové kótování)...38 5.4.4.1 Pdorysy:...38 5.4.4.2 Svislý ez (Obr. 5.33)...39-5 (157) -
Název pedmtu Modul # 5.4.5 Výkresy stavebních objekt... 40 5.5 Oznaování odkaz, stavebních úprav, podlaží a místností... 40 5.5.1 Oznaování odkaz (SN 01 3420)... 40 5.5.1.1 Jednoduchá odkazová ára... 41 5.5.1.2 Sdružená odkazová ára... 41 5.5.2 Oznaování stavebních úprav (SN 01 3420)... 41 5.5.3 Oznaování podlaží a místností... 42 5.5.3.1 Oznaování místností výatek z normy SN EN ISO 4157-2... 42 5.6 Kreslení svislých konstrukcí (SN 01 3420)... 43 5.7 Úpravy povrch... 44 5.7.1 Zobrazení v pdorysu... 44 5.7.2 Zobrazení ve svislém ezu... 45 5.7.3 Zobrazení v pohledu... 45 5.8 Kreslení oken, dveí, vrat (SN 01 3420)... 45 5.8.1 Kreslení oken v mítku 1:100 a 1:50... 45 Pdorys 45 5.8.2 Kreslení dveí a vrat v mítku 1:100 a 1:50... 47 5.9 Kreslení komínových a ventilaních prduch... 53 5.9.1 Zobrazení v pdorysu... 53 5.9.2 Kótování prduch... 53 5.10 Oznaování stavebních hmot v ezu (SN 01 3406)... 54 5.11 Kreslení zaizovacích pedmt (SN 01 3420)... 55 5.12 Kreslení podlah (SN 01 3420)... 59 5.13 Zásady kreslení výkres v mítku 1:20, 1:5... 61 6 Základní konstrukní prvky budov... 63 7 Konstrukní systémy stnové, skeletové... 65 7.1 Systémy stnové... 65 7.1.1 Systém podélný... 66 7.1.2 Systém píný... 66 7.1.3 Systém obousmrný... 66 7.2 Systémy skeletové (sloupové)... 67 7.2.1 Píný rámový systém... 67 7.2.2 Podélný rámový systém... 67 7.2.3 Obousmrný rámový systém... 68 8 Výškové osazení objektu a situace... 69 8.1 Polohové osazování objektu... 69 8.1.1 Vzájemné odstupy staveb SN 73 4301 Obytné budovy (viz Obr. 8.1)... 69 8.2 Orientace budov ke svtovým stranám... 71 8.3 Výškové osazování objektu... 71 8.3.1 Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy)... 72 8.3.2 Postup pi výškovém osazení objektu... 75-6 (157) -
Obsah 8.4 Terénní úpravy...77 8.4.1 Postup pi návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci...78 8.5 Stavební situace...80 8.5.1 Náležitosti stavební situace...80 8.5.2 Situaní výkresy (dle SN 01 3410, SN 01 3411)...81 8.5.3 Píklad situace...86 9 Pdorys podlaží, svislý ez...87 9.1 Píklad studie rodinného domu (bez garáže, parkovací stání a garáž umístny na pozemku) pdorys, ez, pohled...87 9.2 Typologické zásady...91 9.2.1 Základní pojmy...91 9.2.2 Požadavky na obytné místnosti...92 9.2.3 Píslušenství bytu...94 9.2.4 Umístní zaizovacích pedmt a jejich funkní plochy...96 9.2.5 Zaízení bytu...97 9.2.6 Domovní komunikace...98 9.3 Zakreslování pdorysu a ezu projekt pro realizaci, m. 1:100, 1 :5098 9.3.1 Pdorys...98 9.3.2 Svislý ez...100 10 Schodišt...105 10.1 Názvosloví...105 10.2 Technické požadavky...106 10.2.1 Schodišový prostor...106 10.2.2 Schodišové rameno...106 10.2.3 Schodišový stupe...107 10.2.4 Podesty...108 10.2.5 Schodišové zábradlí (SN 74 3305 Ochranná zábradlí)109 10.3 Postup pi návrhu schodišt...110 10.3.1 Navrhování schodiš s kosými stupni...111 10.4 Zakreslování (SN 01 3420)...112 11 Stropy...119 11.1 Zakreslení stropu do pdorysu zobrazovaného podlaží podle SN 01 3420...119 11.2 Výkres stropu nad zobrazovaným podlažím - zakreslovaný podle SN 01 3481 - Výkresy betonových konstrukcí nebo podle SN EN ISO 4172 Technické výkresy Výkresy pozemních staveb Výkresy sestavy dílc...120 11.2.1 Stropy monolitické...120 11.2.1.1 Orientaní návrh rozmr monolitických stropních konstrukcí120 11.2.1.2 Výkres tvaru monolitické stropní konstrukce (podle SN 01 3481)...123 11.2.1.3 Pdorys podlaží...123 11.2.1.4 Pdorys schodišt...123 11.2.1.5 Oznaování prvk...124 11.2.2 Stropy montované...125-7 (157) -
Název pedmtu Modul # 11.2.2.1 Zakreslování podle SN EN ISO 4172... 125 11.2.2.2 Zakreslování podle SN 01 3481 Výkresy betonových konstrukcí... 126 11.2.2.3 Výkresy sestavy dílc... 127 12 Plošné základy... 131 12.1 Kreslení plošných základ - SN 01 3420... 131 12.1.1 Pdorys... 131 12.1.2 Svislý ez... 133 12.1.3 Sklopený prez... 134 12.1.4 Pohled na základ... 135 12.1.5 Kanály a dojezdy výtah... 135 12.2 Základové pasy stnových staveb konstrukní zásady... 136 12.3 Orientaní výpoet základové plochy... 136 12.3.1 Výpoet základ pod vnitní nosnou zdí... 140 12.4 Zakreslování základ v rzných výškových úrovních... 141 12.4.1 Stupováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove do stejného pdorysu... 142 12.4.2 Napojení základových pás bez odstupování ve dvou výškových úrovních... 144 13 Výkopy... 147 13.1 Rozšíení výkop... 147 13.2 lenní výkop... 148 13.3 Zakreslování dle SN 01 3420... 148 13.3.1 Pdorys... 148 13.3.2 Svislý ez a sklopený prez... 150 14 Závr... 155 14.1 Studijní prameny... 155 14.1.1 Seznam použité literatury... 155 14.1.2 Citované a související normy, vyhlášky MMR :... 155-8 (157) -
Úvod 1 Úvod Vážení posluchai, práv máte v rukou publikaci, která možná u nkterých z vás vyloudí úsmv na tvái a v hlav otázku, zda tato publikace patí mezi vysokoškolské uebnice a jestli její obsah odpovídá souasnému trendu vzdlávání na vysokých školách, tj. pedávání vysokých teoretických znalostí a jejich aplikování v praxi. Mohu vás ujistit, že ano, nebo vám umožní práv tuto aplikaci teoretických znalostí. Každý projektant, technik, tvrce atd. musí umt njakým zpsobem své myšlenky a ešení zadání prezentovat, pesvdit okolí, že práv ten jeho výstup spluje všechny požadavky kladené na stavební dílo a musí vytvoit zadání pro dodavatele stavby, aby ten byl schopen jeho pedstavy zrealizovat. U stavební innosti, na rozdíl od jiných oblastí, jde o díla dlouhodobé životnosti, která asto pežívají staletí a jsou neustále na oích, na rozdíl nap. od automobilového prmyslu, kde zmnit model každé 3 roky není problém. Rovnž investice do stavebních dl a opt nap. zmiovaných automobil jsou ádov zcela odlišné a v pípad omylu není možné stavební dílo jednoduše zbourat a postavit znovu. Souasn je nutné si uvdomit, že moderní stavební díla jsou osazena rznou technologií, kižujících se rozvod, vedení atd., které je nutné do objektu vmstnat tak, aby nedocházelo ke kolizím a nebyl nijak omezován užitný prostor. V neposlední ad musí stavební dílo splovat celou adu dispoziních, bezpenostních, požárních, technických a jiných požadavk, které je poteba vzájemn sladit, aby dílo bylo schopné bezproblémového a hospodárného provozu. To vše je možné pouze pomocí projektové dokumentace od prvotních studií a nárt, kde je ešena základní architektonická a dispoziní koncepce, pes základní dokumentaci pro stavební ízení, kde je prezentováno reálné architektonické, dispoziní a technické provedení stavby a její provozní otázky vetn specializovaných výkres jednotlivých technických zaízení, kde je ešena jejich prostorová koordinace, až po podrobnou realizaní dokumentaci. Tzn. že zákonitosti tvorby projektové dokumentace, základní pravidla zakreslování stavebních objekt a další musí znát nejenom tvrce a projektant stavebního díla, ale i dodavatel, aby byl schopen podle pedložené dokumentace dílo zrealizovat. Možná te nkdo z vás namítne, že bžn se dnes projektuje pomocí poíta, kde nkdo už pravidla zakreslování naprogramoval, takže tyto znalosti jsou zbytené. Ale práv z dvodu znalosti umt výkresy i íst je nutné tato pravidla a zákonitosti znát. Nebo projektantova práce nekoní svázáním výkres do desek, ale velmi asto provádí i pímý autorský dozor na stavb a musí umt prezentovat to, co je ve výkresech nakresleno a nemže se vymluvit, že to namaloval poíta odpovdnost je ist osobní a pesn daná podpisem na výkrese. Tém vždy se pi provádní díla vyskytnou nevyešené problémy a pak projektantovi asto nezbývá nic jiného, než vzít tužku a na míst nap. zakreslením do stavebního deníku, problém vyešit. V závru je nutné ješt zdraznit již onu zmínnou zodpovdnost za dílo, kdy znalost a respektování obecných pravidel zakreslování a postup vám pomže vyvarovat se pípadných problém pi špatném pochopení dokumentace doda- - 9 (157) -
Název pedmtu Modul # vatelem a chybném provedení stavebního díla, resp. pi zpsobení škody na díle. Pi následném posuzování zodpovdnosti hraje vždy dležitou roli, zda byly použité obvyklé, všeobecn rozšíené postupy, což jsou nap. dále uvedená pravidla a normy, které vycházejí, a jsou kvli kompatibilit odvozeny z evropských norem. Proto je tato publikace nezbytná pro vaše komplexní znalosti stavební problematiky a pokud se budete stavební innosti vnovat v praxi, budete se s projektovou dokumentací setkávat tém denn, a už jako architekti, projektanti, rozpotái, stavební misti, technití dozoi atd. Tzn. že tato publikace by nemla skonit na okraji vašeho zájmu, ale mli byste ji mít ádn zažitou a mli byste neustále sledovat zmny a vývoj v této oblasti. Na vypracování uebního textu spolupracovali doktorandi : kapitola 2,3,4 Ing. Jana Horká kapitola 5 Ing. Iva Klimešová, Ing. Martin Deutsch, Ing. Hana Brandejsová kapitola 6,7,8 Ing. Lubor Kalousek kapitola 9, 10 Ing. Monika Zachaová kapitola 11 Ing. Radim Kolá kapitola 12, 13 Ing. Petr Kacálek Dkuji Ing. Iv Klimešové za významnou pomoc pi formátování a korekci text a obrázk. Ing. Jarmila Klimešová autor - 10 (157) -
Úprava výkres ve stavebnictví (SN 01 3420) 2 Úprava výkres ve stavebnictví (SN 01 3420) 2.1 Formáty výkres Byly stanoveny rozmry výkresových list pro základní a prodloužené formáty dle SN EN ISO 5457. Pednostn by se mly používat formáty ady ISO-A. Základní formáty této ady vychází z formátu, který má plochu x*y=1m 2, další formáty výkres vznikají postupným plením delší strany. Zvláštní formáty mají pak tvar jiný než obdélníkový, ml by být volen tak, aby je bylo možné složit na formát A4. Výkresy spolu související mají mít pokud možno stejný formát. Základní formáty ady ISO A z SN EN ISO 5457 jsou uvedeny v následující tabulce: Oznaení Oíznutý list (T) Kreslící plocha Neoíznutý list (U) a1 b1 a2 +/-0,5 b2 +/-0,5 a3 +/-2,0 b3 +/-2,0 A0 841 1189 821 1159 880 1230 A1 594 841 574 811 625 880 A2 420 594 400 564 450 625 A3 297 420 277 390 330 450 A4 210 297 180 277 240 330 Formáty A0 až A3 lze používat pouze horizontáln orientované, formát A4 pouze vertikáln orientovaný (viz Obr. 2.1 a 2.2). Obr. 2.1 Obr. 2.2-11 (157) -
Název pedmtu Modul # 2.2 Okraje a rámování Každý výkresový list musí mít mezi orámováním kreslící plochy a oíznutým formátem okraj o šíce 20 mm vlevo, 10 mm vpravo, nahoe a dole (viz Obr. 2.3). Levého okraje se mže využít pro svázání výkres do složky. K orámování kreslící plochy se užije souvislé áry tloušky 0,7 mm. Obr. 2.3 2.3 Skládání výkres Výkresy se skládají podle pravidel SN 01 3111 na formát A4 pro azení do složek. Originály, matrice a rematrice do formátu A1 se zpravidla neskládají. Ostatní výkresy se skládají nejprve podél pehyb kolmých ke spodnímu okraji výkresu a následn pak dle vodorovných pehyb, naznaených po celém obvodu výkresu (viz Obr. 2.4 s poadím uvedeným íslicemi). Je nutné zachovat popisové pole na lícní stran výkresu. Obr. 2.4-12 (157) -
Úprava výkres ve stavebnictví (SN 01 3420) 2.4 Popisové pole Pro vypracování popisového pole na technických výkresech a odborných dokumentech platí SN EN ISO 7200. Umístní popisového pole eší SN EN ISO 5457 a tabulky zmn eší SN EN ISO 9431. To se má u všech formát umísovat do pravého dolního rohu kreslící plochy. Popisové pole má obsahovat tyto identifikaní a administrativní údaje: o íslo dokumentu (tj. íslo pro identifikaci i systémy evidence); o oznaení dokumentu pro úely tídní dokumentu; o všeobecné identifikaní údaje o stavb (nap.název a místo stavby); o název dokumentu (údaje o obsahu výkresu, název zobrazovaného pedmtu, hlavní mítko výkresu základního obrazu); o oznaení zákonného vlastníka dokumentu (název, adresa, logo, telefon, mail); o jména a pop. podpisy osob zodpovdných za obsah a zpracování dokumentu, s datem zpracování dokumentu; o status dokumentu; o datum vydání dokumentu daného statusu ve tvaru rok-msíc-den; o další doplující údaje (pímý investor, íslo zakázky, íslo listu a celkový poet list); Aby bylo dosaženo jednotné uspoádání, mají být požadované informace sestaveny do obdélníkových polí. Obsah jednotlivých polí viz norma SN ISO 7200. V rámci výuky pozemního stavitelství a projekt se bude používat zjednodušené popisové pole a úprava výkresových list (viz Obr. 2.5). - 13 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 2.5: Úprava výkres pro výuku pozemního stavitelství - 14 (157) -
áry ve stavebních výkresech (SN ISO 128-23) 3 áry ve stavebních výkresech (SN ISO 128-23) 3.1 Typy ar Kresba je složena z ar, které jsou základním dorozumívacím a vyjadovacím prostedkem. Proto je rozlišujeme podle druh a podle tloušky, musí být plynulé a výrazné, jasn od sebe odlišitelné. Typy a tloušky ar (v pomru 1:2:4), jejich oznaení, uspoádání a kreslení stanoví SN ISO 128-20. Druhy ar ve stavebních výkresech a jejich význam jsou blíže popsány v norm SN ISO 128-23 áry na výkresech ve stavebnictví a v níže uvedené tabulce: Poznámka Název ára souvislá lze nahradit ve stavebnictví názvem ára plná. Popis a zobrazení (Oznaení) Tenká plná (souvislá) ára (TeP) Tenká plná ára se zlomy Použití rozhraní rzných materiál v pohledu, ezu a prez (alt. TP) Šrafování úhlopíky oznaující otvory, prostupy a výklenky výstupní áry u schod a šikmých ramp, spádové šipky u sklonitých ploch áry modulových sítí první úrovn krátké osové áry vynášecí áry (pomocné) kótovací áry a jejich hraniící znaky odkazové áry pvodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. Te) viditelné obrysy prvk v pohledu (alt. TP) zobrazování dveí, oken, schod, zaízení (alt. TP) orámování místa podrobnosti ohraniení ástených nebo perušených pohled, ez a prez (alt. Tee) - 15 (157) -
Název pedmtu Modul # Tlustá plná ára (TP) Velmi tlustá plná ára (VTP) Tenká árkovaná ára (Te) viditelné obrysy prvk v ezu a prezu, pokud je použito šrafování rozhraní rzných materiál v pohledu, ezu a prezu (alt. TeP) viditelné obrysy prvk v pohledu (alt. TeP) zobrazování dveí, oken, schod, zaízení (alt. TeP) áry modulových sítí druhé (vyšší) úrovn šipky pro oznaení smru pohledu u ez, prez a pohled navrhované vrstevnice u zahradních úprav viditelné obrysy prvk v ezu a prezu, pokud není použito šrafování výztužné vložky áry zvláštního významu pvodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. TeP) dlení záhon a trávník zakryté obrysy (alt. T) Tlustá árkovaná ára (T) zakryté obrysy (alt. Te) Velmi tlustá árkovaná ára (VT) výztužné vložky (viz. norma) Tenká erchovaná ára (Tee) (s tekou) Tlustá erchovaná ára (Te) (s tekou) ezové roviny (na konci je Te) osové áry osy soumrnosti (na koních oznaené kolmo dvma krátkými rovnobžnými úsekami) orámování nakreslených (zvtšených) podrobností vztažné pímky ohraniení ástených nebo perušených pohled, ez a prez (zejména u krátkých ar pi nedostatku místa) ezové roviny (na koncích) obrysy viditelných prvk ped (nad) ezovou rovinou - 16 (157) -
áry ve stavebních výkresech (SN ISO 128-23) Velmi tlustá erchovaná ára (s tekou) sekundární vytyovací áry a pomocné vztažné áry oznaení ar a ploch se zvláštními požadavky hranice staveniš, etap, zón atd. Tenká erchovaná ára se dvma tekami alternativní a krajní poloha pohyblivých prvk Tžnice obrysy pilehlých prvk Tlustá erchovaná ára se dvma tekami obrysy zakrytých prvk ped )nad) ezovou rovinou Velmi tlustá erchovaná ára se dvma tekami pedpínací výztužné tye, kabely atd. Tenká tekovaná ára obrysy prvk, které nejsou pedmtem projektu 3.2 Tloušky ar Ve stavebních výkresech se užívají ti tloušky ar: tenká, tlustá, velmi tlustá viz tabulka. Pomr tlouštk je 1:2:4. Zvláštní tlouška áry se užívá pro kreslení a popisování grafických znaek. Tato tlouška je mezi tenkou a tlustou arou. Skupina ar Tenká ára Tlustá ára Velmi tlustá ára ára pro grafické znaky 0,25 0,13 0,25 0,50 0,18 0,35 0,18 0,35 0,70 0,25 0,50 0,25 0,50 1,00 0,35 0,70 0,35 0,70 1,40 0,50 1,00 0,50 1,00 2,00 0,70-17 (157) -
Název pedmtu Modul # Tlouška áry se volí podle druhu, velikosti, mítka výkresu a podle požadavk mikrografie i jiných zpsob reprodukce. 3.3 Zásady kreslení ar o Délka árek, velikosti teek a velikost mezer u téže áry musí být stále stejná; o erchované áry zaínají a koní árkou; o áry se kižují a vzájemn navazují árkami, tekované tekami; o rovnobžné árkované a erchované áry umístné blízko sebe árky a mezery se mají prostídat (viz Obr. 3.1); Obr. 3.1: Správné kreslení rzných druh ar, jejich navazování a kížení Obr. 3.2: Zpsob rýsování ar ve stavebních výkresech. Velmi tlustá ára se kreslí do konstrukce (konstrukci nerozšiuje) - 18 (157) -
Písmo 4 Písmo 4.1 Všeobecn o písmu a popisování Platí mezinárodní norma SN EN ISO 3098 s názvem Technická dokumentace-písmo pro popisování dokumentace technickým písmem, jež stanovuje požadavky na tvar a rozmry písmen, íslic a znaek, jakož i základní požadavky na popis technických výkres. ást 0: Všeobecná ustanovení ást 1: Bžn užívaná písma ást 2: Latinská abeceda, íslice a znaky ást 3: Diakritická znaménka a znaky pro písmena Latinské abecedy ást 4: Cyrilice ást 5: Latinská abeceda, íslice a znaky pro CAD 4.2 Definice a rozdlení písma Dotažnice vodorovné pomocné áry osnovy, do které se kreslí písmeno. Dotažnice jsou základní, horní, stední a dolní. Dotah tahy písmena, dosahující k dotažnici horní nebo dolní. Majuskule písmena velké abecedy. Minuskule písmena malé abecedy. Plošná sí sí pomocných ar, do kterých je písmo vepsáno. Písmo latinské abecedy rozdlujeme na typ A a B, kolmé a šikmé, široké, stední a úzké. Základní charakteristikou pro urení písma je jeho velikost (h) v milimetrech, urená výškou písmen velké abecedy. Tlouška áry písma (d) je urena pomrem k velikosti písma (h). - 19 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 4.1: Jmenovitá velikost písma, ádkování Typy písma: o písmo typu A, kolmé (V); o písmo typu A, šikmé (S); o písmo typu B, kolmé (V) pednostní užití; o další typy písmo typu CA(V), CA(S), CB(V), CB(S). Základní požadavky na popis: 1. itelnost je závislá na tloušce áry písma. Pro písmo malé i velké abecedy se užívá stejná tlouška áry. Tloušky ar musí odpovídat SN ISO 128-20; 2. jmenovitá svtlost písma je dána výškou h vnjšího obrysu písmen velké abecedy. Jmenovité velikosti jsou dány hodnotami: 1,8; 2,5; 3,5; 5; 7; 10; 14 a 20mm; 3. dodržení mezery mezi písmeny d, která nesousedí spolu rovnobžnými tahy, lze zmenšit na polovinu, tj. na tloušku áry písmena d.. Mže se mnit podle uskupení písmen nap. LA, VA, TV, Tr; 4. kopírovatelnost bžnými zpsoby kopírování; 5. vhodnost pro poítaem ízené zpsoby popisování; 6. popisy výkres stavebních objekt se mají psát kolmým písmem velké abecedy, min. výška písma 2,5 mm. - 20 (157) -
Písmo 4.3 Rozmry písma TYP A Charakteristika písma Velikost písma - výška písmen velké abecedy - výška písmen malé abecedy Mezery písmeny mezi - nejmenší ádkování (výška plošné sít) - nejmenší mezera mezi slovy Tlouška písma ar Ozn. Písmo typ A d=1/14h Odpov.rozmr Rozmry v mm H 14/14 h 14*d 1,8 2,5 3,5 5,0 7,0 10,0 14,0 20,0 c 1 10/14 h 10*d 1,3 1,8 2,5 3,5 5,0 7,0 10,0 14,0 a 2/14 h 2*d 0,26 0,36 0,5 0,7 1,0 1,4 2,0 2,8 b 1 25/14 h 22*d 3,25 4,5 6,25 8,75 12,5 17,5 25,0 35,0 e 6/14 h 6*d 0,78 1,08 1,5 2,1 3,0 4,2 6,0 8,4 d 1/14 h 1*d 0,13 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4 TYP B Charakteristika písma Velikost písma - výška písmen velké abecedy - výška písmen malé abecedy Mezery písmeny mezi - nejmenší ádkování (výška plošné sít-velká abeceda) - nejmenší mezera mezi slovy Ozn. h c 1 a b 1 e Písmo typ B Odpov.rozmr 10/10 h 10*d 7/10 h 7*d 2/10 h 2*d 19/10 h 13*d 6/10 h 6*d d=1/10h Rozmry v mm 1,8 1,26 0,36 3,42 1,08 Tlouška ar písma d 1/10 h 1*d 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4 2,0 2,5 1,75 0,5 4,75 1,5 3,5 2,5 0,7 6,65 2,1 5,0 3,5 1,0 9,5 3,0 7,0 5,0 1,4 13,3 4,2 10,0 7,0 2,0 19,0 6,0 14,0 10,0 2,8 26,6 8,4 20,0 14,0 4,0 38,0 12,0 4.4 Konstrukce písma Písmo je konstruováno do plošné sít, která je u kolmého písma tvercová, u písma šikmého kosodélníková, kde šikmé pomocné áry jsou naklonny pod úhlem 75 o. Vzájemné vzdálenosti pomocných ar se mí kolmo a jsou shodné. Výška plošné sít je vztažena k velikosti písma. Mezera mezi písmeny pi bžné hustot písma je mezi rovnobžnými tahy sousedních písmen 2 políka plošné sít. Mezeru lze pi menší hustot písma podle poteby zvtšit. Mezera mezi slovy o bžné hustot se volí 6 políek plošné sít (viz Tabulky). - 21 (157) -
Název pedmtu Modul # h 1 =h-d Obr. 4.2: Definování stedních ar Obr. 4.3: Šikmé písmo sklon 75 o 4.5 Norma SN EN ISO 3098-2: Technická dokumentace písmo ást 2: latinská abeceda, íslice a znaky Vztahuje se na písmo psané pomocí šablon a na písmo psané voln rukou nebo jiným zpsobem. Jako píklad uvádíme pouze písmo typu B kolmé, které je ureno k pednostnímu užití. - 22 (157) -
Písmo Obr. 4.4: Písmo typ B, kolmé - 23 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez 5 Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez 5.1 Zobrazování objekt a orientace na výkrese Vedle základních požadavk na vcnou a obsahovou správnost výkres je nutno zabezpeit i jejich formální jakost, jako je nap. zetelnost, pehlednost, itelnost i po reprografickém zpracování, ke které pispívá pedevším správná volba: a) požadavk na kreslicí materiály, na velikost a krycí schopnost obrazových prvk, na umístní obraz na výkresu a jeho orientaci; b) velikosti formát (kreslicích list), jejich úpravy a skládání; c) velikosti mítek; d) tlouštk použitých ar a jejich kreslení; e) tvaru a velikosti písma; f) uspoádání a vyplnní popisového pole; g) záznamu zmn na výkresech. Stavební objekty se zobrazují pravoúhlým promítáním na nkolik prmten podle SN EN ISO 5456-2, jako prmty myšlených ez (pdorysy, svislé ezy) a jako pohledy, pop. jejich kombinace. Podle poteby se objekty zobrazují též prostorov, nap. axonometrickým promítáním podle SN EN ISO 5456-3, stedovým promítáním podle SN EN ISO 5456-4 apod. 5.1.1 Pdorys (SN 01 3420) Pdorysy se zobrazují: Poznámka a) jako pravoúhlé prmty myšlených vodorovných ez objektem na pdorysnu; b) jako pohledy shora na zobrazovanou konstrukci (nap. pdorysy výkop, základ, stech). Hlavním zobrazením stavebních objekt jsou zpravidla pdorysy. U objekt, u kterých pevažuje výškový rozmr, mže být hlavním zobrazením svislý ez. Roviny myšlených vodorovných ez se vedou tak, aby bylo možné jimi zobrazit co možná nejvíce konstrukcí, otvor a objem v jejich charakteristickém tvaru, velikosti a poloze, i jejich provozní souvislosti v rámci zobrazovaného podlaží. Poznámka Rovinu myšleného vodorovného ezu lze podle poteby i zalomit do více výškových úrovní. Názornost, souvislost a logika vzájemn navazujících zobrazovaných konstrukcí však nesmí být narušena. - 25 (157) -
Název pedmtu Modul # Plocha ezové roviny se ve výkresu svislého ezu zpravidla nevyznauje. Výjimkou jsou pípady podle c). ezové roviny pro zobrazení pdorysu podlaží se zpravidla vedou: a) asi v jedné tetin výšky zobrazovaného podlaží (nad úrovní parapetu); b) u objekt o nkolika úrovních v rámci jednoho podlaží asi 1 m nad zobrazovanou úrovní; c) u objekt bez rozlišování podlaží (nap. u vžových objekt) ve stanovených a na výkresech svislých ez vyznaených výškových intervalech; d) u schodiš a šikmých ramp viz Zakreslování schodiš. Zobrazované podlaží je u objektu s podlažím omezeno: a) u bžného podlaží - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (Obr. 5.1); b) u nejnižšího podlaží vícepodlažních objekt - vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (Obr. 5.2); c) u nejvyššího podlaží vícepodlažního objektu - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem nosné stešní konstrukce bez stešního plášt (Obr. 5.3 a 5.4); d) u jednopodlažního objektu - vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem nosné stešní konstrukce bez stešního plášt (Obr. 5.5). Obr. 5.1 Obr. 5.2 Obr. 5.3 Obr. 5.4 Obr. 5.5 Pdorys se mže doplnit dílími sklopenými (vkreslenými) prezy, zobrazenými podle SN ISO 128-40. Pro vkresleni sklopeného prezu se obraz pdorysu zpravidla neperušuje. Zakresluje se tenkou plnou arou. - 26 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez 5.1.1.1 Orientace pdorysu na výkrese Pdorys stavebního objektu se má na výkresovém listu umístit tak, aby byl orientován: a) hlavním vstupem u dolního okraje výkresového listu - viz Obr. 5.6; b) pevládajícím (delším) rozmrem rovnobžn s dolním okrajem výkresového listu - viz Obr. 5.7; c) severem nahoe (tj. smr k severu je kolmý k hornímu okraji výkresového listu - viz Obr. 5.8. Pokud není pdorys orientován severem nahoru, musí se sever oznait grafickou znakou podle Obr. 5.6 a 5.7 (SN EN ISO 7519), alespo na jednom pdorysu (zpravidla na pdorysu 1.podlaží.) Obr. 5.6 Obr. 5.7 Obr. 5.8 5.1.2 Svislé ezy Svislé ezy se zobrazují jako prmty myšlených svislých ez objektem na nárysnu. Rovina myšleného svislého ezu se nevede v podélném smru tyovými prvky (sloupy, trámy prvlaky, atd.). ezová rovina pro zobrazení svislého ezu se vede zpravidla schodištm, a to tak, aby poskytla možnost co nejúplnjšího zobrazení schodišt. ezová rovina pro zobrazení svislého ezu se mže podle poteby v prostoru zalamovat, nesmí však vzniknout nelogický a nesouvislý obraz (viz Obr. 5.9). Poloha svislé ezové roviny se kreslí a oznauje v pdorysu dle SN ISO 128-40 a SN ISO 128-23: tlustou erchovanou arou na koncích. ezovou áru lze kreslit v celé její délce, je-li to nutné kvli její zetelnosti tenkou erchovanou arou krom konc a zmny smr. - 27 (157) -
Název pedmtu Modul # SPRÁVN CHYBN Obr. 5.9: Zalomení ezové roviny svislého ezu 5.1.3 Pohledy Pohledy na prelí objektu a jiné ásti (pedmty) objektu se zobrazují a ozna- ují podle SN EN ISO 5456-2 a SN ISO 128-30. Pro jednotlivá prelí objekt se doporuuje používat názvy podle svtových stran, k nimž jsou prelí obrácená (nap. POHLED OD JIHU). 5.1.3.1 Umístní a oznaování pohled Pohledy se umísují a pojmenovávají podle zásad promítání v prvním kvadrantu. Pokud je pohled umístn jinak, musí se smr promítání vyznait šipkou u odpovídajícího obrazu. Nad touto šipkou a nad pohledem se uvádí stejné písmeno velké abecedy (viz Obr.5.10). Pi oznaování pohled z boku, odvozených z pdorys stavebních objekt (nap. z pohled shora) otoením do svislé polohy, se nemusí kreslit znaka pro pootoený pohled tehdy, je-li poloha objektu z boku jednoznaná. - 28 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez Je-li pohled v jiném mítku než hlavní obraz, pop. než ostatní pohledy jednoho pedmtu, jeho mítko se uvádí za oznaením pohledu v oblých závorkách, nap. A (1:50). Sestává-li se výkres ze dvou a více list, na kterých je umístn vždy pouze jeden pohled, musí být pohled oznaen podle výše uvedených pravidel. Dále musí být uvedeny vzájemné odkazy na ísla odpovídajících list výkresu. Obr. 5.10 Oznaování pohled 5.2 Mítka Doporuená mítka a jejich zapisování stanovuje SN ISO 5455. Mítko je nutné volit podle úelu výkresu, podle hustoty konstrukcí a jejich složitostí, podle velikosti a ešení navrhovaného objektu. Mítka výkres stavebních objekt se vybírají podle tchto zásad: a) 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 pro situaní výkresy a situaní schémata; b) 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 pro celkové dispoziní výkresy a schémata stavebních objekt; c) 1:200, 1:100 a 1:50 pro výkresy uspoádání (dispozice) stavebních objekt, zejména pro pdorysy, ezy a pohledy; d) 1:20, 1:10, 1:5, 1:2 a 1:1 pro zobrazování podrobností. U podélných profil inženýrských staveb se výšky proti délkám pevyšují a užívá se zpravidla tchto mítek: 1:5000/1:200, 1:2000/1:200, 1:1000/1:1000, 1:500/1:100, 1:5000/1:100, 1:1000/1:50 a 1:5000/1:50. Mítko základní (tj. mítko základního obrazu i pevážn se vyskytujícího) se zapisuje v popisovém poli výkresu. Ostatní odlišná mítka obrazu základního se píší nad píslušnými obrazy do okrouhlých závorek za oznaení obrazu. - 29 (157) -
Název pedmtu Modul # Píklad 5.1 DETAIL U OKAPU (1:2) EZ A-A (1:100) SEVERNÍ PRELÍ (1:200) 5.3 Kreslení výkres v mítku 1:100, 1:50 Poznámka Pokud je teba výkresy stavebního objektu zobrazit i v mítku 1:200, dodržují se zásady kreslení platné pro mítka 1:100 a 1:50. V daném pípad jde o výkresy urené pedevším k provedení (realizaci) stavby a jejich náležitosti i vypovídající podrobnost jejich obsahu jsou stejné bez ohledu na hodnotu mítka. 5.3.1 Zásady kreslení Základní pravidla pro kreslení pohled stanoví SN ISO 128-30, pro kreslení ez a prez SN ISO 128-40 a pro zobrazování ploch v ezech a prezech SN ISO 128-50. Typy ar a jejich použití pro jednotlivé druhy zobrazení na výkresech stavebních objekt stanoví SN ISO 128-23. 5.3.2 V pdorysech, ve vodorovných a svislých ezech stavebními objekty se kreslí a) obrysy konstrukcí, které protíná ezová rovina: 1. velmi tlustou plnou arou v pípad, kdy se materiál konstrukce zobrazené v ezu graficky neoznaí (nešrafuje); 2. tlustou plnou arou v pípad, kdy se plocha zobrazená v ezu graficky oznaí (šrafuje) podle zásad SN 01 3406; vnjší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v tchto pípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou; b) obrysy a hrany konstrukcí viditelných pod (za) ezovou rovinou - tlustou plnou arou; c) obrysy konstrukcí zakrytých jinou konstrukcí pod (za) ezovou rovinou tlustou árkovanou arou; d) obrysy a hrany konstrukcí nad ezovou rovinou: 1. viditelné obrysy tlustou erchovanou arou; 2. zakryté obrysy tlustou erchovanou arou se dvma tekami; e) rozhraní rzných materiál vícevrstvých konstrukcí, které protíná ezová rovina, pop. jsou viditelné pod (za) ezovou rovinou - tlustou plnou arou; f) konstrukce výplní otvor, schody apod. - tlustou plnou arou. - 30 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez Poznámka SN ISO 128-23:2004 dovoluje pro zobrazování konstrukcí podle bodu b), c), e), f) alternativní zpsob kreslení, a to bu tenkou arou nebo tlustou arou. Pro úely této SN se pro zobrazování na výkresech stavebních objekt v mítku 1:100, 1:50, 1:20 a vtším, a na situaních výkresech úpravy terénu, pednostn použila alternativa kreslení tlustou arou. V prezech (ezech) se zobrazují pouze obrysy konstrukcí a rozhraní rzných materiál vícevrstvých konstrukcí které protíná ezová rovina a kreslí se podle výše uvedených zásad. Ve sklopených prezech, vkreslených do základního obrazu, se obrysy konstrukcí zobrazených v ezu i rozhraní rzných materiál kreslí tenkou plnou arou. Jednotlivé druhy materiál se graficky oznaí podle SN 01 3406. V pohledech stavebních objekt se viditelné obrysy konstrukcí (pop. rozhraní rzných materiál) kreslí tlustou plnou arou. Vztažné pímky modulové sít se v pdorysech, pop. ve svislých ezech, kreslí tenkou erchovanou arou ukonenou kroužkem, do kterého se vepíše písmenné a íselné oznaení. Písmenné oznaeni (latinskou velkou abecedou) se uvádí v poadí zdola nahoru a íselné oznaení (arabskými íslicemi) se uvádí v po- adí zleva doprava (viz Obr.5.11). Obr. 5.11 Oznaení vztažných pímek modulové sít - 31 (157) -
Název pedmtu Modul # 5.4 Kótování (SN 01 3130, Toman Techn. kreslení, SN 01 3420:2004) 5.4.1 Všeobecné zásady Všeobecné zásady pro kótování pedmt na stavebních výkresech: a) na výkrese se musí kótovat všechny rozmry, jichž je teba k jednoznanému geometrickému urení zobrazených pedmt, tj. k úplnému urení tvaru, velikosti a vztah jednotlivých ástí, v rozsahu závislém na úelu výkresu; b) kóty se mají uvádt tak, aby se potebný rozmr mohl peíst pímo a nebylo jej teba poítat z jiných kót; c) každý rozmr se má u téhož pedmtu kótovat jednou, kóty se zbyten neopakují; d) kótovat rozmry zakrytých (neviditelných) obrys se nedoporuuje; lze je kótovat jen tehdy, je-li takto kótovaný rozmr jednoznan a zeteln uren; e) na výkrese je vždy rozhodující kóta, nikoli vyobrazení, kóta jež se zejm neshoduje s nakresleným rozmrem na obraze se musí podtrhnout, aby nevznikla pochybnost o její správnosti; f) kótuje se vždy od stn, rozhraní a pevných bod, které bude možno na stavb zjistit, pop. od oznaených os, pímek a prvk prostorové polohy pedmtu; g) pi kótování pedmtu je teba vždy vzít v úvahu zpsob jeho provádní, aby pi mení (na stavb, na dílcích apod.) byla vždy dokonena ta ást, od níž se kóty odvozují; h) pro zabezpeení požadované kvality, funkce, bezpenosti a spolehlivosti stavebních dílc, konstrukcí a objekt je nezbytné ve výkresech navrhnout systém geometrické pesnosti pedepsáním tolerancí, mezních odchylek. vytyovacích a kontrolních znaek apod. viz norma SN EN ISO 6284. Ve výkresech stavebních objekt pozemních staveb a stavebních konstrukcí se kótují: a) délkové rozmry v milimetrech (mící jednotka se neuvádí); b) výškové úrovn (v absolutních nebo relativních hodnotách) v metrech na ti desetinná místa (mící jednotka se neuvádí - nap.: 342,455; +3,455); za výchozí vodorovnou vztažnou (základní) rovinu (0,000) se u stavebních objekt volí zpravidla úrove povrchu podlahy prvního podlaží; c) rovinné úhly ve stupních (úhlových); micí jednotky se ke kótám vždy pipisují (nap. 1 15'23 ); d) sklony rovinných ploch pomrem l:x nebo v procentech, popípad v promilech; znaky % a se za íselný údaj vždy pipisují. - 32 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez Soustavy kótování (podrobnji viz norma, Toman kap. 5.3): a) etzové kótování; b) kótování od jedné základny; c) smíšené kótování. 5.4.2 Délkové kótování 5.4.2.1 Kótovací a pomocné áry Kótovací a pomocné áry se kreslí tenkými plnými árami. Obr. 5.12 Pomocné áry se prodlužují za kótovací áru o 1-4 mm (Obr. 5.12). Kótovací áry se mají ukonit na pomocné áe, pokud je není teba prodloužit pro zapsání kót (Obr. 5.14). Kótovací ára se pi hraniení úsekou prodlužuje za prseík s obrysovou arou konstrukce o 1-2 mm (Obr. 5.13). Obr. 5.13 Mezi obrysovou a pomocnou arou se mže vynechat mezera (Obr. 5.12), nebo mže vycházet pomocná ára od áry obrysové (Obr. 5.14). Volí se ten zpsob, který pispje k lepší pehlednosti výkresu. - 33 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 5.14 5.4.2.2 Zásady kreslení kótovacích ar Kótovací áry se kreslí rovnobžn s kótovaným rozmrem konstrukce. Je-li nkolik ar nad sebou, umísují se delší kótovací áry dál od kótované konstrukce, kratší blíž ke konstrukci (Obr. 5.13). Vzdálenosti kótovacích ar od obrysových konstrukcí a mezi rovnobžnými kótovacími arami musí být takové, aby píslušnost kóty ke kótovací áe byla jasná; pi výšce písma 2,5 mm je vhodná vzdálenost kótovacích ar 7 mm (Obr. 5.13). Kótovací ára se nesmí ztotožovat s obrysovou árou, pomocnou árou ani s osou a nesmí být jejich pokraováním. U perušených obraz se kótovací áry neperušují. Kótovací ára je ára neperušená (pi kížení kótovacích ar se žádná neperušuje! Obr. 5.13). 5.4.2.3 Zásady pro kreslení pomocných ar Kreslí se kolmo na kótovaný rozmr, nemají protínat kótovací áry, ke kterým se nevztahují (Obr. 5.15 a 5.16). Obr. 5.15: správn Obr. 5.16: chybn 5.4.2.4 Kótovací áry se ukonují pi kótování: a) délkových rozmr - hraniícími úsekami o sklonu 45 o doprava vzhledem k orientaci kótovací áry (Obr. 5.17); b) rovinných úhl hraniícími šipkami (Obr. 5.18); c) polomr a prmr na kruhovém oblouku hraniícími šipkami (Obr. 5.18). - 34 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez Obr. 5.17 Obr. 5.18 5.4.2.5 Psaní kót Kóty se umísují nad kótovací áru pibližn uprosted a rovnobžn s ní, ve vzdálenosti 1-2 mm. Minimální výška písma a íslic je 2,5 mm. ísla, která mají nejvýše tyi íslice (ped nebo za desetinnou árkou) se nerozdlují (nap. 1632; 5860; 0,6322). Mnohaciferná ísla se rozdlují na skupiny po tech íslicích, mezi nimi se vynechávají mezery (nap. 56 324; 12, 632 22). Kóty musí být itelné, nesmí se psát pes jakoukoli áru v obrazu, žádná ára nesmí kótu rozdlovat. Není-li možné psát kótu mimo obraz, musí se pro její napsání obraz perušit. Pro napsání kóty ve šrafované ploše se šrafování peruší, nebo se kóta napíše mimo šrafovanou plochu (Obr. 5.19). Obr. 5.19 Pi nedostatku místa se etzové kóty psané na jedné kótovací áe píší stídav nad kótovací áru a pod ní (Obr. 5.20). - 35 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 5.20 Obr. 5.21 Obr. 5.22 Není-li mezi pomocnými nebo obrysovými árami dosti místa pro vepsání kóty, píše se kóta pednostn stranou vpravo na prodlouženou kótovací áru (pokud kótovací ára nepokrauje Obr. 5.21) nebo pod ní (pokrauje-li kóovací ára Obr. 5.22). Není-li vpravo dost místa, lze kótu psát i vlevo, nad i pod kótovací áru (Obr. 5.23 až 5.26). Obr. 5.23 Obr. 5.24 Obr. 5.25: správn Obr. 5.26: chybn Pi psaní kót vn kótovacího úseku se musí dbát, aby kóta napsaná stranou nesplynula se soudední kótou (Obr. 5.25 a 5.26). Kóty na šikmých kótovacích arách se píší podle Obr. 5.27. Obr. 5.27-36 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez 5.4.3 Výškové kóty, kótování sklon Výškové kóty (kóty výškových úrovní) se uvádjí v metrech s uvedením tí desetinných míst: a) v absolutních hodnotách (nadmoských výškách); na výkrese se musí uvést použitý výškový systém (nap. Baltský výškový systém Bpv, Místní výškový systém 236,150 m n.m.); b) v relativních hodnotách; relativní výška se vztahuje ke zvolené základní (výchozí) úrovni oznaené 0,000; úrovn nad zvolenou základní úrovní se oznaí kótou znaménkem + (plus), úrovn pod zvolenou základní úrovní se oznaí se znaménkem (minus). Za základní úrove 0,000 u objekt pozemních staveb se volí úrove povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží. Jednotlivé výškové úrovn se oznaí: a) v pdorysech, pop. vodorovných ezech 1. vodorovné plochy- vepsáním výškové kóty (pop. základní úrovn) do obdélníku kresleného tenkou arou v kótované ploše nebo na odkazové áe, ukonené tekou v kótované ploše; je-li teba oznait i absolutní výšku základní úrovn, vepíše se v obdélníku absolutní výška pod oznaení základní úrovn, oddlené úsekou (Obr. 5.28); 2. vodorovné hrany mezi dvma rznými výškovými úrovnmi - uvedením výškové kóty na praporek odkazové áry, ukon- ené šipkou na obrysu kótované hrany (Obr. 5.29), 3. body - uvedením výškové kóty na odkazové áe, která vychází ze znaky X (Obr. 5.30 A), urující umístní bodu; je-li kótovaný bod v prseíku dvou a více vzájemn se protínajících obrysových hran (nap. roh, kout), uvede se výšková kóta nad praporkem odkazové áry vycházející z tohoto bodu (Obr. 5.30 B); b) ve svislých ezech, prezech a v pohledech (nap. prelích): výškové úrovn - uvedením výškové kóty nad praporkem kótovací znaky (Obr. 5.31 a 5.32); je-li teba oznait relativní i absolutní výšku, vepíše se relativní výška nad praporkem a absolutní výška pod praporkem kótovací znaky (Obr. 5.31); Obr. 5.28 Obr. 5.29-37 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 5.30 Kótovací znaka Obr. 5.31 Obr. 5.32 Kótovaní sklon Sklon lze vyjádit v procentech nebo promilech, pípadn pomrem h:b kde h je výška a b je šíka sklonné roviny. Na stavebních výkresech se sklonné plochy v pdorysu (v pohledu shora) oznaují šipkou kreslenou ve smru klesání ( s výjimkou schodiš a ramp kde se uvádí stoupání). Nad šipkou se uvede íselný údaj hodnoty sklonu. Ve svislém ezu se sklon oznaí otevenou šipkou s íselným údajem viz Obr. 5.29 A. 5.4.4 Kótování pdorys a svislých ez (délkové kótování) 5.4.4.1 Pdorysy: Kóty se sestavují do ad, které mají být co nejdelší. V téže ad (na stejné kótovací áe) mají být kóty stejného charakteru (nap. kóty oken a otvor v obvod. zdech, kóty otvor ve vnitních nosných zdech, kóty místností, kóty celkové, apod.). Kóty nemají být píliš vzdáleny od kótovaného pedmtu, svým uspoádáním a umístním mají umožnit, aby kótovaný pedmt byl zetelný. Kóty vnjších obrys obvodových konstrukcí se umísují vn obrysu. Vnjší kótovací áry urují (viz Obr. 5.16): a) poloha a rozmry otvor, lenitost obrysu b) hlavní formy obrysu; c) nosný systém (vzdál. stn, sloup); d) modulové vztažné pímky; e) celkový rozmr obrysu (celkovou kótu). Vnitní kótovací áry udávají rozmry vnitních prostor a konstrukcí. Polohové umístní kótovacích ar volíme tak, aby nebyly na úkor pehlednosti vnitních prostor, zasklených konstrukcí a popis. Kótovaný pdorys obsahuje tyto kóty: a) polohy a rozmry nosných konstrukcí (pokud nejsou zakótovány na vnjší stran); - 38 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez b) otvory v nosných konstrukcích, konstrukce komín lenní vnitních nosných konstrukcí; c) rozmry místností, tloušky nenosných konstrukcí (píky apod.) d) polohy otvor v nenosných konstrukcích e) polohy a rozmry stavebních úprav f) polohy ostatních podrobností (nap. obklady apod.). 5.4.4.2 Svislý ez (Obr. 5.33) V ezech musí být pesn a jasn ureny všechny rozmry a polohy konstrukce po výšce, na svislých kótovacích arách. Svislé kótovací áry se umísují vn i uvnit objektu. Vodorovné délkové kóty se ve svislém ezu nezakreslují. Kóty vnjší: a) podchodné výšky pevislých konstrukcí a jejich vzájemná vzdálenost; b) výšky vnjšího lenní hlavních konstrukcí; c) celková kóta podzemní hloubka, nadzemní výška, výška zastešení. Obr. 5.33: Zpsob kótování ezu - 39 (157) -
Název pedmtu Modul # Kóty vnitní: a) poloha a výška peklad otvor, parapet, nadpraží, tl. stropní konstr., podlahy; b) svtlá výška místností, podchodná výška, celková tl. stropní konstrukce; c) konstrukní výšky podlaží. Výškové kóty úrovní stejného charakteru se v ezech adí do sloupc nad sebou uvnit i vn objektu. 5.4.5 Výkresy stavebních objekt Výkresy stavebních objekt se kótují: Poznámka a) v mítku 1:200 a menším v koordinaních rozmrech, v návaznosti na hlavní koordinaní rozmry; b) v mítku 1:100 a 1:50 v koordinaních rozmrech, v návaznosti na hlavní koordinaní rozmry; c) v mítku 1:20 a vtším v základních rozmrech s uvedením vztahu na koordinaní rozmry, pop. i na hlavní koordinaní rozmry, s pípadným uvedením mezních odchylek podle SN EN ISO 6284. Význam termín koordinaní rozmr, hlavní koordinaní rozmr a základní rozmr je uveden v SN 73 0005 a v pednáškách. 5.5 Oznaování odkaz, stavebních úprav, podlaží a místností 5.5.1 Oznaování odkaz (SN 01 3420) Odkazové áry se kreslí tenkou plnou arou. Jednoduchá odkazovací ára - odkazuje na jeden obraz, popis (Obr. 5.34 až 5.38). Sdružená odkazuje souasn na více rzných popis (Obr. 5.39 a 5.40). Obr. 5.34 Obr. 5.35 Obr. 5.36 Obr. 5.37 Obr. 5.38 Odkazové áry se nesmí vzájemn petínat, být rovnobžné s arami šrafování a petínat kótovací áry. - 40 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez 5.5.1.1 Jednoduchá odkazová ára Vychází-li odkazová ára z plochy, zaíná výraznou tekou (Obr. 5.34), od obrysové áry, hrany, osy zaíná tenkou úsekou a svírá úhel 45 0 s hranou (Obr. 5.35), od kótovací áry zaíná pímo na áe (Obr. 5.36). Vodorovná ást odkazové áry, urená pro popis, má být rovnobžná s dolním okrajem výkresu, v šikmé ásti mže mít jen jeden zlom (Obr. 5.37). Odkazovou áru lze ukonit kroužkem s vepsaným odkazem, jako odkazovou áru lze použít i osu (nap. dveí, oken, vrat a výklenk), která se na jednom konci ukoní kroužkem (Obr. 5.38). 5.5.1.2 Sdružená odkazová ára Musí vycházet ze zobrazované plochy a má být kolmá na vnjší hranu konstrukce (pedmtu). Odkazová ára u nkolikavrstvých konstrukcí zobrazených v ezu (stešní pláš, tepelná izolace, podlaha) má zaínat v nejnižší nebo nejvyšší vrstv, na kterou se odkazuje (Obr. 5.39). Sdruženou odkazovou áru lze nahradit jednoduchou, je-li skladba popsána na jiném míst nebo na jiném výkresu (Obr. 5.40). Obr. 5.39 Obr. 5.40 5.5.2 Oznaování stavebních úprav (SN 01 3420) Požadavky na stavební úpravy se oznaují v seznamu stavebních úprav, kde lze popsat i technické údaje, pokud nelze stavební úpravu popsat, zobrazit a okótovat na výkresu. Stavební úpravy se na výkresech oznaují podle úelu písmenem a požadovanou íslicí. Oznaení se uvede na odkazovou áru, pop. do obrysu stavební úpravy. Píklad písmenného oznaení (podrobn - viz norma): G rozvod plynu K kanalizace a odvodnní S technické zaízení budov (nap. výtah, eskalátor, zdvihací zaízení, centrální vysava potrubím) T tepelné zaízení, vytápní, ohev V vzduchotechnika W vodovod E silnoproudé instalace C slaboproud, sdlovací zaízení, poítaové sít Doporuuje se oznaení ped následující písmeno a poadové íslo, aby se zamezilo vzniku shodného oznaení s jiným použitým oznaením, nap. ezu, detailu apod. - 41 (157) -
Název pedmtu Modul # Píklad oznaení: A5 (bez mezer) 5.5.3 Oznaování podlaží a místností Systém oznaování budov, jejich ástí, místností a prostor stanoví SN EN ISO 4157-1 SN EN ISO 4157-2 a SN EN ISO 4157-3. Jednotlivá podlaží objektu lze oznait: Poznámka a) evidenním íslem podlaží (prbžné íslování od nejnižšího podlaží. vetn suterénu); b) orientaním íslem podlaží podle úrovn terénu. Pro orientaní íslo pízemí, mezaninu a suterénu lze použít písmenoíselné oznaení podle SN EN ISO 4157-2. V rámci R lze použít písmenoíselné oznaení i pro orientaní ísla nadzemních podlaží: o první podzemní podlaží (suterén) o druhé podzemní podlaží o první nadzemní podlaží o druhé nadzemní podlaží o tetí nadzemní podlaží atd. 1S 2S 1NP 2NP 3NP 5.5.3.1 Oznaování místností výatek z normy SN EN ISO 4157-2 o Všechny místnosti ve všech podlažích se oznaují ísly v logické posloupnosti, poínající íslem n01 (kde n je íslem podlaží). ísly místností se oznaují i venkovní nebo kryté prostory (lodžie, pístešek pro auto, zimní zahrada, bazén apod. n00, n10). o Oznaení na výkrese: ísla místností a názvy místností se vepisují do plochy píslušných prostor v daném výkrese píklad oznaení ve tetím podlaží. ísla a názvy se kvli zvýraznní podtrhují. 324 RECEPCE 325 SCHODIŠT 326 ZASEDACÍ MÍSTNOST 124 Malý prostor lze oznait na výkrese pouze íslem místnosti o Jako ísla místností se pednostn používají dvoumístná ísla, kterým pedchází íslo podlaží: Podlaží 1: ísla místností 101 199 Podlaží 2: ísla místností 201 299 Podlaží 15: ísla místností 1501 1599 o Používání místnosti 0 : V žádné místnosti kteréhokoli podlaží se nepoužijí ísla konící nulou, tj. ísla jako 220, 40. Tato ísla jsou vyhrazena pro pípadné - 42 (157) -
Výkresy stavebních konstrukcí pdorys a ez využití ve venkovním prostoru budovy. Místnost 0 je prostor obklopující budovu ze všech stran. o íslování místností má usnadnit orientaci v podlaží. Zpravidla se poadí uruje podle smru hodinových ruiek, poínajíc u hlavního vstupu do podlaží. o U schodiš, výtahových šachet nebo vícepodlažních prostor se použijí pokud možno oznaení se stejnými ísly ve všech podlažích. Píklad: Podlaží 1: 112 SCHODIŠT 113 VÝTAH Podlaží 2: 212 SCHODIŠT 213 VÝTAH Podlaží 15: 1512 SCHODIŠT 1513 VÝTAH 5.6 Kreslení svislých konstrukcí (SN 01 3420) Pro kreslení svislých konstrukcí v pdorysu se ezová rovina vede: a) u svislé stny (nepromnné konstantní tloušky) a u pilíe, popípad sloupu (s nepromnným prezem) podle 5.1; b) u šikmé stny nebo u stny s promnnou tlouškou, pop. sloupu (pilíe) s promnným prezem vždy pod spodním lícem stropu zakreslovaného podlaží, bez ohledu na otvory ve stn, v tchto pípadech se konstrukce (vetn otvor) pod ezovou rovinou kreslí zjednodušeným obrysem a pdorys se doplní svislým ezem, pop. pohledem. V pdorysu se kreslí: a) obrys stny a sloupu (pilíe), které protíná ezová rovina - podle 5.3; b) obrys stny (pop.stny a sloupu podle 5.3); c) zobrazených v pohledu - tlustou plnou arou; obrys stny, která nedosahuje ke stropu tlustou plnou arou s oznaením výšky stny v okrouhlé závorce viz. Obr. 5.41; d) obrys stny nad ezovou rovinou (nezaíná na úrovni podlahy) - tlustou erchovanou arou. Pro kreslení svislých konstrukcí ve svislém ezu se ezová rovina vede podle 5.1: Ve svislém ezu se obrysy stn, které protíná ezová rovina, kreslí podle 5.1, obrysy stn, pop. sloup (pilí) viditelných v pohledu se kreslí tlustou plnou arou. Sloupy (pilíe) se zobrazují pouze v pohledu (ezová rovina je neprotíná). Otvory ve svislé konstrukci se v pdorysu kótují koordinaním rozmrem otvoru na kótovací áe. Nad kótovací áru se píše šíka a pod kótovací áru výška otvoru, za kterou se v okrouhlé závorce uvede výška pípadného parapetu od úrovn podlahy (Obr. 5.42). Rozmry prezu sloup (pilí) se mohou v pdorysu kótovat též na odkazové áe, a to souinem rozmr, kdy na prvním míst se uvede rozmr té strany, od které vychází odkazová ára, nebo prmrem u kruhových prez (Obr. 5.43). - 43 (157) -
Název pedmtu Modul # Obr. 5.41 Obr. 5.42 Obr. 5.43 5.7 Úpravy povrch 5.7.1 Zobrazení v pdorysu Povrchové úpravy jako omítky, malby, nástiky, nátry, tapety apod. se v pdorysech a ve svislých ezech nezobrazují. Jejich druh a rozsah se urí v seznamu místností v ásti pro úpravu povrch, pop. v technickém popisu. Pro kreslení, kótování a oznaování obklad v pdorysu platí následující zásady: a) obklady se kreslí jednou velmi tlustou erchovanou arou nezávisle na potu vrstev; b) pdorysný rozmr obkladu se kótuje délkovými kótami (Obr. 5.44 a 5.47); c) výška obkladu se uvádí kótou psanou do okrouhlých závorek, která se píše k jeho zobrazení (Obr. 5.45) nebo pod kótovací áru (Obr. 5.47), pitom 1. u obkladu, který zaíná u podlahy, ale nedosahuje celé výšky zobrazovaného podlaží, oznauje kóta celkovou výšku obkladu nad úrovní hotové podlahy (Obr. 5.45 a 5.47); 2. u obkladu, který nezaíná u podlahy, urují kóty výšku obkladu a vzdálenost mezi úrovní hotové podlahy a dolní hranou obkladu. Na prvním míst se uvádí výška obkladu (Obr. 5.46) d) druh obkladu (pop. i nosné konstrukce obkladu) se oznaí odkazem. Obr. 5.44 Obr. 5.45 Obr. 5.46-44 (157) -