VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2014 Bc. Helena Šašková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 Bc. Helena Šašková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra cestovního ruchu Hlavní specializace: Cestovní ruch Diplomová práce Vliv specializací Cestovní ruch a Malé a střední podniky v tržním prostředí na rozhodnutí studenta začít podnikat Školní rok 2013/2014 Vedoucí diplomové práce: Diplomant: Bc. Helena Šašková doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv specializací Cestovní ruch a Malé a střední podniky v tržním prostředí na rozhodnutí studenta začít podnikat vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne Podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala panu doc. Ing. Josefovi Abrhámovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za poskytnutí cenných rad a připomínek. Dále děkuji všem osloveným podnikatelům a studentům, kteří si našli čas na vyplnění dotazníkového šetření. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat těm, kteří mne podporovali během studia - panu Václavu Hříbalovi, panu Pavlu Němejcovi a rodině.

Obsah Seznam obrázků... Seznam tabulek... Úvod...1 1 Podnikatelská aktivita... 3 1.1 Podnikání v České republice... 3 1.1.1 Podnikatelská aktivita jednotlivých věkových skupin v České republice... 4 1.1.2 Podnikatelské studie... 5 1.2 Důležité aspekty podnikání... 7 1.2.1 Motivace a podnikatelské příležitosti... 8 1.2.2 Podnikatelský plán...10 1.2.3 Podnikatelská strategie...11 1.2.4 Problémy v podnikatelské aktivitě...12 1.3 Studenti a jejich podpora podnikání...13 1.3.1 Zázemí pro studenty...14 1.3.2 Studentské kluby...24 1.3.3 Soutěže...26 1.3.4 Podnikatelské Inkubátory a jiná podnikatelská centra...31 1.3.5 Pracovní nabídky pro studenty...33 2 Případové studie...35 2.1 Společnosti studentů Vysoké školy ekonomické v Praze...35 2.2 Návrh podnikatelského plánu autorky práce...54 2.3 Rozhovory s pedagogy předmětů...55 3 Výsledky provedených šetření...60 3.1 Dotazníkové šetření - Hlavní specializace...62 3.2 Dotazníkové šetření - Vedlejší specializace...66 3.3 Návrhy pro hlavní specializaci Cestovní ruch...73 Závěr...77 Seznam literatury...81 Seznam příloh... Přílohy...

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Důvod výběru vedlejší specializace Obrázek 2: Očekávání od vedlejší specializace Obrázek 3: Pracující studenti při studiu Obrázek 4: Již vypracovaný podnikatelský plán Obrázek 5: Co studenty nejvíce omezení v začátcích podnikání Obrázek 6: Vychovávají české školy zaměstnance nebo podnikatele Obrázek 7:Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 8: Máte nějaký nápad, který byste ve svém podnikání zrealizoval/a? Obrázek 9: Kdy máte v plánu začít podnikat? Obrázek 10: V jaké oboru byste rád/a začal/a podnikat? Obrázek 11: Víte, jak založit a řídit malou firmu? Obrázek 12: Víte, jak založit a řídit malou firmu? Obrázek 13: Je ve Vaší rodině někdo, kdo podniká? Obrázek 14: Očekává se od Vás pokračovat v podnikání Vaší rodiny? Obrázek 15: Co Vám brání v tom, že nepodnikáte? Obrázek 16: Proč jste si tuto specializaci vybral/a? Obrázek 17: Které předměty Vám podle Vás dají nejvíce zkušeností a znalostí? Obrázek 18: Katedra cestovního ruchu nově nabízí studentské stáže. Zaujala Vás tato možnost? Obrázek 19:Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 20: Máte nějaký nápad, který byste ve svém podnikání zrealizoval/a? Obrázek 21: Kdy máte v plánu začít podnikat? Obrázek 22: V jaké oboru byste rád/a začal/a podnikat? Obrázek 23: Víte, jak založit a řídit malou firmu? Obrázek 24: Víte, jak založit a řídit malou firmu? Obrázek 25: Je ve Vaší rodině někdo, kdo podniká? Obrázek 26: Očekává se od Vás pokračovat v podnikání Vaší rodiny? Obrázek 27: Co Vám brání v tom, že nepodnikáte? Obrázek 28: Proč jste si tuto specializaci vybral/a? Obrázek 29: Které z předmětů Vám podle Vás dají nejvíce zkušeností a znalosti? Obrázek 30: Změna názoru na podnikatelskou aktivitu. Obrázek 31:Naplnily absolvované předměty Vaše očekávání? Obrázek 32: Budete podnikat v oboru, který jste zmiňoval/a? Obrázek 33: Změnil se Váš příjem? Obrázek 34: Potřeboval/a byste počáteční kapitál na založení Vašeho podnikání? Obrázek 35: Umíte rychle zareagovat na příležitosti pro novou firmu? Obrázek 36: Máte zkušenost s řízením firmy? Obrázek 37: Máte již zkušenosti s řízením firmy? Obrázek 38: Jste typ člověka, který by chtěl spíše podnikat nebo raději pracovat v zaměstnaneckém poměru? Obrázek 39: Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 40: Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 41: Váš dosavadní příjem ze zaměstnání či podnikání za měsíc. Obrázek 42: Jste spokojen/a s Vaším výdělkem? Obrázek 43: Chtěl/a byste začít podnikat, abyste si přilepšil/a se svým příjmem? Obrázek 44: Jaké předměty máte již za sebou? Obrázek 45: Zaujala Vás hlavní specializace natolik, že byste v tomto oboru chtěl/a nadále pracovně či formou studia pokračovat? Obrázek 46: Co očekáváte od specializace?

Obrázek 47: Ocenil/a byste více informací o podnikání? Obrázek 48: Jaké? V rámci jakého předmětu? Obrázek 49: Kontrolní otázka shoda odpovědí Obrázek 50: Potřeboval/a byste počáteční kapitál na založení Vašeho podnikání? Obrázek 51: Umíte rychle reagovat na příležitosti pro novou firmu? Obrázek 52: Máte již zkušenosti s řízením firmy? Obrázek 53: Máte již zkušenosti s řízením firmy? Obrázek 54: Jste typ člověka, který by chtěl spíše podnikat nebo raději pracovat v zaměstnaneckém poměru? Obrázek 55: Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 56: Uvažujete o vlastní podnikatelské aktivitě? Obrázek 57: Váš dosavadní příjem ze zaměstnání či podnikání za měsíc Obrázek 58: Jste spokojen/a s Vaším výdělkem? Obrázek 59: Chtěl/a byste podnikat, abyste si přilepšila se svým příjmem? Obrázek 60: Jaké předměty máte již za sebou? Obrázek 61: Zaujala Vás vedlejší specializace natolik, že byste v tomto oboru chtěl/a nadále pracovně či formou studia pokračovat? Obrázek 62: Co očekáváte od specializace? Obrázek 63: Kontrolní otázka shoda odpovědí Obrázek 64: Kdy máte v plánu začít podnikat? SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Informace o hlavní specializaci Cestovní ruch Tabulka 2: Informace o vedlejší specializaci Malé a střední podniky v tržním prostředí Tabulka 3: Informace o společnosti Ella animation Tabulka 4: Informace o plavební společnosti Tabulka 5: Informace o společnosti Zajezdy.cz Tabulka 6: Informace o společnosti Traubi, s.r.o. Tabulka 7: Informace o společnosti Fresh Kruháč Tabulka 8: Informace o společnosti LAYNO Tour Tabulka 9: Informace o společnosti Mixit Tabulka 10: Informace o společnosti Párty Pražánek Tabulka 11: Informace o společnosti Share IT Tabulka 12: Informace o společnosti Startupjobs Tabulka 13: Informace o projektu LUXURY BUS Tabulka 14: Ing. Ivana Svobodová, Ph.D. Tabulka 15: Ing. Jiřina Jenčková

ÚVOD Jak moc je v dnešní době podnikání pro mladé lidi zajímavé a atraktivní? Jaké motivy vedou podnikatele k zahájení této aktivity? Nacházíme se v době, kdy je velké množství společností ve složitých situacích, což případné zájemce o podnikatelskou aktivitu může odrazovat. Ovlivnit a přesvědčit však můžeme mladé, začínající podnikatele. Hypotéza je následující: Předpokládejme, že nejúčinnějším způsobem je vliv škol, učitelů a či vzorů z oblasti podnikání. Je potřeba se na tyto instituce zaměřit a zjistit, jaký či jak velký mají vliv na případné rozhodnutí studentů začít podnikat. Inspiraci můžeme hledat v zahraničí, kde jsou pro studenty připraveny studijní programy mnohem více zaměřené na podnikání. Tématem diplomové práce je vliv hlavní specializace Cestovní ruch a vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí na rozhodnutí studenta začít podnikat. Jelikož autorka vystudovala obě specializace a osobně pocítila jejich vliv, rozhodla se pro tuto problematiku. Sama díky studiu dospěla k rozhodnutí, že začne podnikat. Vliv na toto rozhodnutí měly obě specializace, každá jinou mírou. Bez jejich prolnutí by však k této myšlence nedošlo. Práce může sloužit pro vedoucí i pedagogy obou kateder na půdě Vysoké škole ekonomické v Praze. Měla by být inspirací pro vzájemnou spolupráci oborů, které mají k sobě velice blízko. Její využití může být ale i pro širší čtenářskou obec, která se zajímá o podnikání. Doufejme, že se tak setkají dva odlišné pohledy na zájem o podnikání v oboru cestovního ruchu. Vzhledem k vystudování všech předmětů mohla autorka provést komparaci vlivů obou specializací. V rámci šetření u specializací nedojde k časovému srovnání, jelikož se obě každý semestr mění a nevzešla by tak relevantní data. Analytické postupy pomohou odhalit samotné zákonitosti fungování celého systému vzdělávání. Dedukováním teorie dojdeme k praktickým příkladům v oblasti podnikání a to přímo mezi studenty specializací. Celá práce je rozvržena do třech stěžejních kapitol, ke kterým se váží jednotlivé dílčí cíle. Společným cílem diplomové práce je zjištění hlavních vlivů specializací na rozhodnutí studenta začít podnikat. Studiem obou specializací student získá mnoho poznatků nejen o tom, jak jednotlivé instituce v oblasti cestovního ruchu fungují, ale zároveň i cenné rady, jak začít podnikat a co všechno pro to musí udělat. Ve světě je trendem nárůst mladých podnikatelů, kteří přinášejí vlastní, inovativní nápady. Tento trend přichází i do České republiky. Bohužel většinou skončí na tom, že dotyčný nemá dostatečné informace a znalosti v oblasti podnikání nebo si nekvalitně zmapuje trh. Je tedy velice podstatné vědět, zda nové podnikatele opravdu ovlivnilo jejich vzdělání či dokonce samotní pedagogové, a hlavně čím. 1

Využití však nemá být pouze pedagogické. Jelikož existuje mnoho institucí, které podporují podnikání či organizují různé soutěže pro začínající podnikatele, je potřeba je pro jejich případné zájemce shrnout na jedno místo. Berme práci jako jeden z dokumentů, jež seskupuje dostupné zdroje v této oblasti a poskytuje shromážděné informace pro zájemce o podnikání. V první kapitole, jež je nazvána Podnikatelská aktivita, se na toto téma detailně podíváme. Za zmínku stojí rozložení podnikatelské aktivity dle jednotlivých věkových skupin. Hypotéza první kapitoly zní: Předpokládejme, že existují i jiné motivy podnikání, než jen ty, vzniklé působením škol, pedagogů či podnikatelů. V posledních letech dochází k vytváření studií o podnikání, ze kterých můžeme čerpat zajímavá a ucelená data. Cíl první kapitoly je takový: Seskupit podpůrné aktivity pro začínající podnikatele a vyzdvihnout takové aspekty podnikání, jež ho mohou zásadním způsobem ovlivnit. Uvažujme o zasazení problematiky do univerzitního prostředí a zaměřme se na samotné studenty. Druhá kapitola nese název Případové studie a jejím cílem je ověření přímého vlivu specializací na studenty, kteří již při studiu sami začali podnikat. Kvalitativním průzkumem zjistíme důvody začátku podnikání a případného vlivu na osobu podnikatele ze strany okolí i školy. Druhá hypotéza je následující: Předpokládejme, že vliv specializace či samotných pedagogů nemusí být patrný v průběhu studia či hned po jeho ukončení. V závěrečné, třetí kapitole s názvem Výsledky provedených šetření budeme analyzovat a vyhodnocovat dotazníková šetření (kvantitativní průzkum), což je zároveň cílem této kapitoly. Pokusíme si i nalézt možné propojení obou specializací. Hypotéza, kterou budeme ověřovat, říká: Předpokládejme, že je možné aplikovat některé aktivity vedlejší specializace na tu hlavní. 2

1 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA Bez kvalitního teoretického základu není možné provádět šetření v oblasti podnikatelské aktivity. Musíme se nejprve detailně zaměřit na problematiku podnikání v České republice a metody jejího vyhodnocování. Další podstatnou částí jsou motivy podnikání a náležitosti před jeho započetím. Vzhledem k tématu se také podíváme na podporu podnikání studentů. Dle studie Globálního monitoru podnikání v České republice je naší zemi 1,5 krát více těch, kteří podnikají z důvodu nezávislosti na nadřízených než z důvodu získání vyššího příjmu. (Lukeš a Jakl 2012, s. 55) Situace v ČR je pozitivní v tom, že 2,6krát více lidí bylo zapojeno do nové podnikatelské aktivity díky rozpoznání dobré příležitosti (5;4%) oproti tomu, že se do nové aktivity pustilo z nutnosti (2,1%). Tento poměr je podobný u mužů i u žen, rozdíl mezi muži a ženami není statisticky významný. V porovnání s rokem 2006 došlo k jeho mírnému vylepšení. (Lukeš a Jakl 2012, s. 52) 1.1 PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Ekonomie, psychologie a strategický management jsou oblasti, ze kterých se doposud vycházelo při studiích věnovaných podnikání. (Lukeš a Jakl 2012, s. 5) Obecně platí relativní shoda v tom, že podnikání je velmi podstatné pro rozvoj společnosti. Menší shoda je však ve vymezení pojmu podnikání a v tom, koho označit za podnikatele. (SHANE, VENKATARAMAN 2000 s. 218) Pojem podnikatel vychází z francouzštiny. V historickém kontextu vyjadřoval prostředníka či zprostředkovatele. (VEBER, SRPOVÁ a kolektiv 2012, s. 14) Podnikatel je nositelem podnikavosti a tím, který hýbe podnikáním. (SRPOVÁ, ŘEHOŘ a kolektiv 2010, s. 31) Definice z Harvard Business School, jež vystihuje sílu podnikatele bez ohledu na množství finančních prostředků, je jednou z nejužívanějších. Podle ní je podnikání proces, kdy jedinci využívají příležitosti, které mají k dispozici, a to bez ohledu na své zdroje. (STEVENSON, JARILLO 1990, s. 23) Z různých definic jsou patrné dva pohledy na podnikání. Jedni ho berou jako něco inovativního, co přináší hodnotu, něco nového a jedinečného. Tento pohled je typický pro nově vznikající společnosti, jejichž majitelé vidí podnikatelské příležitosti a chtějí je využít. Druhým pohledem je podnikání, které je vykonáváno kýmkoli, kdo má podnik a řídí ho. Nezáleží, zda je inovativní či ne, zda je podnikání úspěšné či není, ať firma zaměstnává mnoho lidí či je v ní pouze majitel sám. Tento postoj tak zahrnuje i podnikatele, kteří založili podnikání z toho důvodu, že neměli jinou práci. (Lukeš a Jakl 2012, s. 7) Globální monitor podnikání (dále jen GEM) definuje podnikání jako: Jakýkoli pokus nového byznysu nebo vytvoření nové podnikatelské jednotky, jako je samostatná výdělečná činnost, vytvoření nové 3

společnosti, nebo rozšíření existujícího podnikání samotným jedincem, týmem nebo zavedenou firmou. (BOSMA, WENNEKERS, ARMORÓS 2012 s. 9) Obecně můžeme konstatovat, že se jedná o cílevědomou činnost s kreativními přístupy k řešení problémů a situací. Dále pak o organizování a řízení transformačních procesů, přidanou hodnotu, zakalkulování rizika neúspěchu apod. (VEBER, SRPOVÁ a kolektiv 2012, s. 14) Z podnikání má ekonomika i její obyvatelstvo mnoho přínosů. Můžeme jich spatřit hned několik. K hospodářskému růstu přispívá v prvé řadě. Velmi přínosné pro ekonomiku jsou takové firmy, které jsou založené na základě identifikace podnikatelské příležitosti (rychle rostoucí podniky). Dalším přínosem je růst konkurenceschopnosti. Tím vzniká tlak na ostatní firmy a ty reagují zlepšením účinnosti nebo zavedením inovací. Celkově dochází k protipůsobení na monopolní tendence. Tím vším se na trhu vyrovnává nabídka s poptávkou. Dále díky podnikání dochází k tvorbě pracovních míst. Drží zkrátka výši nezaměstnanosti a lidé si udržují své pracovní návyky. I lidský a intelektuální kapitál jsou přínosem podnikání a přispívá k rozvoji těch, kteří s ním sami začínají. Lépe si uvědomí, co jsou tržní příležitosti a jak je mohou využívat pro své vlastní rozvíjení osobnosti. Zvyšuje se tím pravděpodobnost úspěšného využití tržních příležitostí v budoucí kariéře jedinců. V neposlední řadě je také přínosem podpora komunity. Díky tomu, že většinou malí a střední podnikatelé zakládají své podnikání v blízkosti místa bydliště, pomáhají k rozvoji obce či regionu. Může tak dojít k větší sociální a ekonomické soudržnosti. (Lukeš a Jakl 2012, s. 6,7) 1.1.1 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN V ČESKÉ REPUBLICE Pokud se zjednodušeně podíváme na situaci v České republice, je nová podnikatelská aktivita v České republice v porovnání s vyspělými zeměmi spíše vyšší (na 7. místě z 23 inovacemi tažených ekonomik)... V evropském srovnání se Česká republika nachází na 8. místě z celkem 24 evropských zemí, ze kterých jsou data k dispozici. (Lukeš a Jakl 2012, s. 23) Podle Průzkumu dospělé populace v 54 zemí světa v rámci projektu GEM 2011, je mezi nově podnikajícími zapojení v rámci jednotlivých věkových skupin v České republice lehce vyrovnané. V rozmezí 18-24 let je jich 10,45 % a ve věku 25-34 let pak 9,06 %. V nižší věkové kategorii dokonce došlo k 5% nárůstu oproti roku 2006, v druhé věkové skupině pak k poklesu o 0,58 %. Nárůst nejmladší skupiny v nové podnikatelské aktivitě je způsoben horší situaci na trhu práce, zvláště pro absolventy středních škol. Další důvod můžeme spatřit v rozšíření informačních technologií a tudíž i v jejich rozvoji. Mladá generace má k těmto technologiím velice blízko a může v nich spatřovat nové příležitosti. 4

Nejhorší situace je u skupiny v rozmezí 55-64 let, která je v rámci všech zemí až na 43. místě s pouhými 3,27 % z celkové věkové populace. Vzhledem k tak malému zájmu by měla být podpora podnikání cílena i na tuto skupinu obyvatelstva, která také může pomoci k rozvoji podnikání. (Lukeš a Jakl 2012, s. 25) V případě, že má člověk pozitivní postoj k podnikání, roste pravděpodobnost, že začne být sám podnikatelsky aktivní. Tito lidé vnímají své schopnosti, znalosti a dovednosti pro založení podnikání, zatímco strach z neúspěchu jim až tolik nebrání v zahájení podnikání. Češi mají v 39,8 % strach z neúspěchu v podnikání. Pozice České republiky v rámci celé Evropy je uspokojivá. Nachází se přesně ve středu s 34,6 % jedinců, kteří dokáží vnímat dobré příležitosti pro zahájení vlastního podnikání. Z čehož vyplývá, kolik lidí je schopno vnímat dobrou příležitost, ale kvůli obavám z neúspěchu podnikat nezačnou. (Lukeš a Jakl 2012, s. 41) 1.1.2 PODNIKATELSKÉ STUDIE V následujícím textu budou zmíněny dvě nejznámější a nejlépe zpracované studie na oblast podnikání. Jejich použití je celosvětové, což umožňuje následnou komparaci ekonomik po celém světě. GEM (Globální monitor podnikání) Projekt Global Entrepreneurship Monitor (dále jen GEM) je v současné době největším mezinárodním projektem, který se věnuje podnikatelské aktivitě ve světě. Jeho výstupy jsou podkladem k lepšímu pochopení podnikatelské aktivity. (Lukeš a Jakl 2012, s. 12) GEM studie je unikátně cílena, aby rozšířila povědomí o podnikání, rozhodnutích a iniciativách, které posílí a podpoří toto úsilí. Každý rok provádí GEM široce obsáhlé průzkumy na téma sociálních postojů, úrovní participací na podnikání, vlastnostech podnikatelů a jejich podnikání. GEM se snaží usnadnit porozumění vlivu podnikání na ekonomický rozvoj. Poskytuje data výzkumníkům, povědomí na celosvětové podnikání pro lektory a odborníky či informace, kterými se budou řídit ti, kteří vytváří zákony. (BOSMA, WENNEKERS, ARMORÓS 2012 s. 6) Začátek projektu sahá do roku 1999, kdy se sešlo deset zemí světa. O dvanáct let později jich bylo již 54. Hlavní myšlenkou je měření rozdílů v podnikatelských aktivitách a postojích. Dále pak určení míry národní podnikatelské aktivity a opatření, díky nimž dojde k jejímu podpoření. V neposlední řadě pak pozorování změn podnikatelské aktivity a jejich podmínek. 5

Podle GEM je podnikání srovnatelné s chováním člověka. Je odrazem podnikatelských postojů. Díky rámci informací lze systematicky studovat různé charakteristiky podnikání. Tento koncept rozlišuje podnikatelské subjekty podle životního cyklu podnikání na: zahajující podnikatele, kteří jsou před založením svého podnikání, nové podnikatele, kteří vlastní a řídí novou firmu, která vyplácela odměny více než tři, ale méně než 42 měsíců, zavedení podnikatelé, kteří vlastní a řídí firmu, která funguje více než 42 měsíců. (Lukeš a Jakl 2012, s. 10) Ve skupině Zavedení podnikatelé nenajdeme živnostníky, kteří se svému podnikání nevěnují. Dále zde nenajdeme ty, kteří firmy jen vlastní, ale neřídí je. Pokud člověk vlastní více firem a řídí je, v tomto projektu je s ním počítáno pouze jedenkrát. (Lukeš a Jakl 2012, s. 11) Studie sleduje vnímání a očekávání všech, kteří jsou propojeni s podnikatelským prostředím a také se zaměřuje na sociální a ekonomické charakteristiky populace jako celku. (Lukeš a Jakl 2012, s. 12) Metodika výzkumu Jelikož GEM porovnává statistiky mezi jednotlivými zeměmi, bylo potřeba vytvořit standardizované postupy na jejich komparaci. Reprezentativní průzkum sděluje informace o podnikatelských postojích, aktivitách a aspiracích. Experti na podnikání z jednotlivých zemí vyjadřují své názory na národní rámcové podmínky, které ovlivňují podnikání a inovace. Celkem bylo v rámci průzkumu, který prováděla společnost Factum Invenio, s.r.o. v měsících červen a červenec 2011, osloveno 2 005 dospělých ve věku 18-64 let. Tito respondenti byli osloveni náhodně a telefonicky, což nesnižuje reprezentativnost tohoto výzkumu (mobilní sítě jsou v České republice rozšířeny). Z 13 233 náhodně vygenerovaných telefonních čísel bylo přijato 7 533. Více než 400 z nich nesplňovali kritéria průzkumu. Ze zbytku rozhovorů úspěšně proběhlo 2 005, což činí 28,2 % oslovených respondentů. (Lukeš a Jakl 2012, s. 15) Došlo k vytvoření konsolidovaného master file, jež slouží k porovnání národních měr podnikatelské aktivity. Toto dotazování mělo jasný cíl, a to zjistit pohledy a názory odborníků na podnikatelské rámcové podmínky v různých oblastech podnikání (státní správa, podnikatelské spolky či sdružení, podpora podnikání, výzkum či investoři). Z nich můžeme jmenovat například Ondřeje Bartoše (Credo Ventures), Ivana Nového (FPH VŠE), Miroslava Ševčíka (NF VŠE) či Jiřího Voříška (FIS VŠE). (Lukeš a Jakl 2012, s. 130) Jelikož neexistuje databáze expertů v oblasti podnikání, byli vybráni na základě dotazníkového šetření a osobního rozhovoru. (Lukeš a Jakl 2012, s. 17) Analýzy podnikatelské aktivity a situace na území České republiky byly dále doplněny o data z jiných institucí, jako jsou Global 6

Competitiveness Report (2011), World Developement Report (2011) či World Competitiveness Yearbook (2011). Navíc bylo ještě vedle projektu provedeno jiné šetření mezi začínajícími podnikateli v rámci České republiky. (Lukeš a Jakl 2012, s. 18) Na konci jara a začátkem léta roku 2012 se více než 198 000 dospělých v 69 ekonomikách světa účastnilo GEM průzkumu. Tato skupina představuje 74% světové populace a 87% světového GDP. V každé ekonomice je pak každoročně tento průzkum vykonáván u nejméně 2000 dospělých. (BOSMA, WENNEKERS, ARMORÓS 2012 s. 6) PSED (Panelová studie podnikatelské dynamiky) Druhý projekt, který se také zabývá podnikatelskou aktivitou, je Panel Study on Entrepreneurial Dynamics (dále jen PSED). Byly zaznamenány dvě vlny identifikování a dotazování podnikatelů, a to v letech 1998-2000 a 2005-2006. Informace, jež byly během studie získány, pak byly v následujících letech doplňovány. Existuje zásadní rozdíl mezi GEM a PSED. PSED totiž na rozdíl od GEM v průběhu celého průzkumu sleduje ty samé podnikatele. Je tudíž schopna zodpovědět lépe a hlouběji některé otázky oproti GEM. PSED se snaží odpovědět na otázky ohledně množství těch podnikatelů, kteří skutečně dokončí přípravy a začnou podnikat, jak dlouho trvá takovou firmu založit, jak zvolené strategie ovlivňují následující vývoj firmy a spousty dalších. (Lukeš a Jakl 2012, s. 13) Díky svému zaměření na rané fáze podnikatelského procesu a longitudinálnímu charakteru umožňuje lépe porozumět rané podnikatelské aktivitě, jakož i faktorům podnikatelského úspěchu. (Lukeš a Jakl 2012, s. 13) Při dotazování českých začínajících podnikatelů v roce 2011 byla použita metodika projektu GEM, ale i nadstavba v podobě metodiky PSED. (Lukeš a Jakl 2012, s. 13) 1.2 DŮLEŽITÉ ASPEKTY PODNIKÁNÍ V podnikání je nespočet oblastí, na které by se bylo potřeba zaměřit. V práci budou zmíněny ty nejpodstatnější z pohledu začínajících podnikatelů. Všeobecně se dá říct, že většina začínajících podnikatelů dělá stejné chyby ve zpracování podnikatelských plánů a strategií. Dost často mají špatnou motivaci podnikání, což se v něm pak samozřejmě odráží. Zmíněné nejčastější problémy v podnikatelské aktivitě mohou být užitečné pro čtenáře, kteří uvažují o své vlastní podnikatelské aktivitě. 7

1.2.1 MOTIVACE A PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Podle pana Andreje Babiše je důležité jít vytrvale za vytyčeným cílem a nikdy se nevzdávat. S cílem má pak člověk na výběr vlastní cestu a vlastní úspěch. Toho dosáhne pracovitostí, intuicí a vírou v sebe samého a ve své okolí. (MLADÁ FRONTA 2012, s. 11) Obecně máme dvě možnosti, jak založit podnikání a tím i dva druhy motivací: příležitost či nutnost. Ti, kteří rozpoznali tržní příležitost, většinou touží po nezávislosti a zvýšení svých příjmů. Pokud někdo začne podnikat z důvodu, že nemůže sehnat dobré pracovní místo, nejedná se o tu správnou motivaci. (Lukeš a Jakl 2012, s. 11) Tyto motivy také můžeme nazvat jako tzv. pull a push motivy. První z nich lidi táhne k podnikání. A to díky jejich pocitu nezávislosti, seberealizace, pozitivním výstupům z podnikání a v neposlední řadě i k vyšším příjmům. Oproti tomu druhý motiv se vztahuje k negativním externím silám, jež lidi tlačí k podnikání. Můžeme mezi ně zařadit nezaměstnanost, nízký plat, nespokojenost v zaměstnání či nepružnou pracovní dobu. Pro ekonomiku jako celek je nejdůležitější takové podnikání, které vzniká na základě existence podnikatelské příležitosti. Podnikatelé ve většině případech začínají podnikat, jelikož vnímají možnost si vydělat více peněz, nebo se stát více nezávislými či si udržet výši stávajícího příjmu. (Lukeš a Jakl 2012, s. 52) Ukazatel vnímání dobrých příležitostí pro zahájení podnikání v místě bydliště respondentů je v České republice spíše špatný. Příležitost totiž vidí pouze 24 % z nich, což umisťuje Českou republiku na 41. místo z 54 zemí v rámci studie GEM 2011. V porovnání s respondenty z ostatních zemí je pro Čechy těžké identifikovat takovou příležitost, což může být jedním z důvodů, který odrazuje lidi od podnikatelské aktivity. Ze sociodemografického hlediska můžeme vnímání podnikatelských příležitostí v rámci České republiky (podle Průzkumu dospělé populace v České republice v rámci projektu GEM 2011) dělit následně. V samotném vnímání příležitostí mezi pohlavími nacházíme velice odlišné postoje. Ženy vnímají příležitosti jen v 19,6 % příležitostí, muži naopak až v 28,1 %. Studenti vnímají nejvíce příležitostí (46 %) a následně pak osoby samostatně výdělečné činné (44 %). Podstatné je si rozmyslet, jak dojde k propojení vnímání příležitostí studenty s jejich vlastní podnikatelskou aktivitou. Dalo by se říct, že značnou podporu mohou studenti získávat od vzdělávacích institucí, například v rámci přípravných kurzů, jež jsou zaměřeny na podnikatelské aktivity apod. Lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním nejvíce takovou příležitost vnímali. Objevil se pokles ve vnímání příležitostí u lidí, jež vystudovali doktorandské studium. Naopak narostl počet lidí se základním vzděláním či vyučených, kteří vnímají podnikatelské příležitosti. Toto vnímání také souvisí s příjmem domácností. Padesát pět procent domácností s nejvyšším příjmem (60 001 CZK a více) nejvíce vnímá podnikatelskou příležitost. Pokud porovnáme data oproti 8

roku 2006, došlo k velké změně v oblasti vnímání příležitostí lidmi z různých příjmových skupin. (Lukeš a Jakl 2012, s. 57) V roce 2011 došlo také k prohloubení rozdílu mezi regiony. Praha vzrostla z 36,5 % na 49 % v oblasti vnímání příležitostí. I s věkem dochází k velkým rozdílům. Lidé v rozmezí 18-24 let vnímají příležitosti nejvíce, naproti tomu lidé starší 55 let je vnímají pouze ve 20 %. Tyto výsledky potvrzují i názory expertů, podle nichž v České republice existuje dostatek podnikatelských příležitostí pro založení nového podnikání. Dokonce podle nich existuje více příležitostí než těch, kteří by byli schopni je využít. Česká republika se umístila v porovnání s 54 zeměmi na 28. místě. Čeští experti jsou optimističtější ve vnímání příležitostí než samotní obyvatelé. (Lukeš a Jakl 2012, s. 58) Tisková zpráva projektu Svou cestou Young Business ukazuje, že v roce 2012 došlo k vyššímu nárůstu počtu obchodních společností než v roce předchozím. Vysokoškoláci mají oproti ostatním jasnější představu o svých vzorech. Pro zaměstnanecký poměr hovoří jistota práce a s tím spojeného stálého příjmu či jednodušší získání zkušeností a kontaktů. Většinou tuto možnost preferují ti, kteří chtějí mít zajímavou práci i život a zároveň požadují finanční zajištění. Ti, kteří inklinují k podnikání, mají touhu v životě něčeho dosáhnout. Mladí podnikatelé vidí pro sebe nejcennější informace ve formě kontaktu s investory, oslovení zákazníků či založení samotné firmy. Bohužel však 95 % mladých podnikatelů nemá zkušenost s podpůrnými programy. Podle průzkumů mají středoškoláci a studenti gymnázií oproti studentům středních odborných učilišť nejmenší šanci setkat se s lidmi z praxe. (AMSP ČR a @) Podle Czech Credit Bureau začíná stagnovat růst nových podnikatelů, zejména u osob samostatně výdělečných a u mikro podniků. Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (dále jen AMSP ČR) zpracovala průzkum mezi více než 500 mladými lidmi a snažila se přijít na bariéry a motivátory jejich podnikání. Jak říká paní Pavla Břečková, členka představenstva AMSP ČR, začínající podnikatelé by měli být velice obezřetní v žádání o úvěry. Neuvážený úvěr by mohl způsobit několikaleté problémy a člověka odradit od jakékoli další snahy. (AMSP ČR a @) 9

1.2.2 PODNIKATELSKÝ PLÁN Slovy pana Ing. Tomáše Orlíka (investora a business angela) je podnikatelský plán písemným dokumentem, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 14) Každý podnikatelský nápad lze definovat jiným způsobem a z více úhlů pohledu. Podnikatelský plán slouží jako poradní dokument pro podnikání. Pomůže získat finanční prostředky či strategické aliance. Podnikatelský plán není neměnným dokumentem. Neustále dochází k jeho proměnám v závislosti na prostředí, trhu, zákaznících, konkurenci a spousty dalších aspektů. Vývoj trhu se totiž nedá vždy odhadnout a podnikatel musí umět rychle reagovat na neočekávané změny. (NAPAD ROOKU b 2012) Nejpodstatnější je si hned na počátku uvědomit, z jakého důvodu sestavujeme podnikatelský plán. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 14) Jak říká pan Jakub Cigler, měli bychom dělat něco, co nás vnitřně naplňuje a za co si nás naše okolí a i my samotní můžeme vážit. (MLADÁ FRONTA 2012, s. 19) Většinou máme podnikatelské vize v hlavách a nemáme potřebu je sepsat. Jenže si musíme ověřit jejich reálnost a udržitelnost na trhu. Při sestavování takového plánu si budoucí podnikatel ujasní všechny potřebné kroky před samotným začátkem realizace podnikání. S pomocí podnikatelského plánu dojdeme brzy k zodpovězení spousty otázek. Budeme vědět, kde se nacházíme, kam se chceme dostat a jak toho chceme dosáhnout. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 14) Je dobré vytvořit si více variant podnikatelského plánu (CZECHINVEST @ 2005 s. 36). Za zmínku stojí zpracování zkrácené verze podnikatelského plánu pro rychlé představení projektu a jeho plné verze pro doplnění všech potřebných informací. (CZECHINVEST @ 2005 s. 37) Jak má vypadat takový dokument, není nikde předepsáno. Záleží na tom, pro koho je podnikatelský plán určen. Pro banku bude vypadat jinak než pro investora a jinak také pro samotného podnikatele. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 14) Při sestavování si připravíme seznamy otázek, na které chceme znát odpověď. Dále sepíšeme všechny informace, které máme k dispozici. Není potřeba se soustředit jenom na čísla. Musíme si popsat náš cílový trh a odhad budoucího vývoje. Ten je důležitý pro vývoj naší firmy. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 21) Nedílnou součástí podnikatelského plánu je i plán projektový a finanční. Musíme si určit postupné kroky, které budeme jednotlivě splňovat. Je vhodné použít úsečkový diagram, který jasně ukazuje, v jaké fázi se projekt nachází. Ke všemu se z něj dají odvodit informace o výši a termínech případných investic či výdajů samotného podnikatele. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 10

2011, s. 27) Finanční plán je pak nejprůkaznější částí, díky které víme, jak je podle našich odhadů projekt životaschopný. Do této části určitě patří plánování výnosů, příjmů, nákladů a výdajů. Dále pak plán Cash flow či Výkaz zisků a ztrát. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 28-30) Při plánování jakéhokoli projektu nesmíme zapomenout na SWOT analýzu s níž si uvědomíme všechny silné i slabé stránky projektu i naší osoby a dále pak příležitosti a hrozby. Seznam rizik by měl být samostatnou částí. Patří k němu i řešení těchto rizik či způsob jejich předejití. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 31) Dobře připravený podnikatel má v rukávu tzv. Elevator Pitch, neboli jednominutovou prezentaci o projektu či společnosti, díky které zaujme osobu, které vše vysvětluje. (CZECHINVEST @ 2005 s. 49) I když se dostaneme do ustálené situace s našimi produkty na trhu, je potřeba myslet na to, že se neustále musíme posunovat do ještě vyšších úrovní technické kvality či způsobu výroby a distribuce produktu či služby. Podnikatel se nikdy nesmí uspokojit s tím, kam až se mu podařilo dostat. Postupným zdokonalováním bude neustále překonávat své pomyslné hranice. (ZACHAR 2012, s. 68) 1.2.3 PODNIKATELSKÁ STRATEGIE V rámci podnikatelského plánu je podstatné si správně vymezit cílový trh a určit si jeho charakteristické znaky. Čím lépe jsme schopni tyto znaky identifikovat, tím více se přiblížíme zákazníkovi a vytvoříme cílenou strategii na upoutání jeho pozornosti. Základem je tedy správná segmentace trhu. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 20) Další z podstatných věcí je analýza konkurence. Téměř vždy se mílí ten, kdo tvrdí, že neexistuje v jeho oboru konkurence. Je potřeba se zamyslet nejen nad přímou, ale i nepřímou konkurencí v daném oboru. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 21) Pro úspěšné podnikání musí mít podnikatel konkurenční výhodu. Jednou z nejlepších věcí, která vás může v práci a životě potkat, jsou chytří a dobří lidé okolo vás. Nedívejte se na ně jako na konkurenci, protože jsou vám prospěšní. Pomáhají vám soustředit se na váš cíl, nutí vás zlepšovat se, udržují vaší sílu a vytrvalost. Bez takovýchto osobností kolem by byl i váš progres o mnoho pomalejší. Proto se snažte být v jejich okolí co nejvíce. (ZACHAR 2012, s. 29) Navazujícím krokem je rozmyšlení marketingového mixu, který bere v úvahu již zmíněné informace, jako jsou výrobek, cena, distribuce a jeho propagace. Určitě bychom měli rozlišovat mezi marketingovou a obchodní strategií, i když na sebe těsně navazují. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 23) Neopomenutelným je stanovení mise a vize společnosti. Ty totiž provází podnikatele po celou dobu a je důležité je mít na paměti. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 159-187) Podle paní 11

Magdaleny Souček bychom si měli stanovit cíle, kterých chceme dosáhnout a to, co pro ně musíme udělat. (MLADÁ FRONTA 2012, s. 127) Provedením strategické situační analýzy si uvědomíme naši externí i interní situaci. Vymezením druhu strategie (konkurenční, investiční, strategie růstu a rozvoje apod.) si firma vytvoří základnu, od které bude dál stimulovat všechny své aktivity. Strategii je potřeba správně a ve vhodný čas implementovat. Důležité a často přehlížené je hodnocení úspěšnosti strategie. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 159-187) Jak říká pan Jan Mühlfeit a i pan Bill Gates, musíme být připraveni reagovat na jakoukoli změnu okolí. Pak budeme totiž připravení dělat věci lepším způsobem. (MLADÁ FRONTA 2012, s. 95) 1.2.4 PROBLÉMY V PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ Špatně sestavený podnikatelský polán je jedním z problémů, který může dělat potíže při založení podnikání. Podnikatelé si musí správně stanovit své cíle, určit potenciální trhy, zanalyzovat kvalitně a detailně přímou i nepřímou konkurenci, vytvořit marketingovou a obchodní strategii a nezapomenout na projektový a finanční plán. BARIÉRY PODNIKÁNÍ Obecně můžeme rozdělit bariéry v oblasti podnikání na interní a externí. Mezi interní zařadíme takové faktory, které stojí na straně samotného podnikatele. Jsou jimi: člověk, který nechce podnikat, člověk, který neumí podnikat, člověk, který nemůže podnikat. V externích bariérách naopak najdeme obecnější faktory, které nemůže podnikatel osobně ovlivnit. Patří mezi ně: právní prostředí, ekonomické prostředí, podnikatelská infrastruktura, veřejné mínění. (VEBER, SRPOVÁ a kolektiv 2012, s. 17) V rámci řízení rizik je potřeba si je správně vymezit (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 138), sepsat si je a určit rizikový faktor, jeho dopad a nejlépe dva druhy opatření (pokud první opatření nebude dostačující). (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 59) Podnikatel musí mít jasně stanoveny zdroje financování podnikání již před samotným zahájením. (SRPOVÁ a SVOBODOVÁ 2011, s. 143). 12

CHYBY V PODNIKATELSKÉ AKTIVITĚ Nejvíce chyb se podnikatelé dopouštějí podceněním podnikatelského plánu a jeho samotné přípravy. Nezodpoví si základní otázky co chtějí prodávat, komu to chtějí prodávat a proč to chtějí prodávat. Někteří se slepě honí za novými a novými zákazníky. Přitom se však zapomínají dostatečně věnovat těm stálým. Jednou z dalších chyb je podcenění výběru a výchovy zaměstnanců či spolupracovníků. Na nich, ač si to mnozí neuvědomují, stojí celé podnikání. V neposlední řadě je typickou chybou i oblast financí a účetnictví, která souvisí s vytvořením počátečního podnikatelského plánu. (SRPOVÁ, ŘEHOŘ a kolektiv 2010, s. 153,154) 1.3 STUDENTI A JEJICH PODPORA PODNIKÁNÍ Podle tiskové zprávy soutěže Vodafone Nápad roku si přes 77 % vysokoškolských studentů nějakým způsobem přivydělává. Z největší části se jedná o pracovní dohody (přibližně 42 %), dále pak hlavní či vedlejší úvazky (32 %) a pouze 14 % z nich při studiu opravdu podniká. Ve stejném poměru nacházíme pracující ženy i muže. Ženy ale většinou pracují formou brigády, muži více podnikají. Po studiu chce podnikat 50 % mužů a pouze 30 % žen. Největší překážku vidí studenti v nedostatku finančních prostředků, ocenili by mentoring od zkušených podnikatelů či investorů. (HYPERSTUDENT 2007-2014) Dalším problémem je absence nápadů společně s nedostatkem odvahy samostatně podnikat a podpora ze strany škol či vyučujících. Tu cítí pouze 29 % studentů, dalších 35 % ale nevidí vůbec žádnou. Nejvíce zájemců o podnikání najdeme v technických oborech (46 %), v ekonomických (38 %) a v humanitních oborech (32 %). (AMSP ČR a @) Vzhledem k novodobému rozvoji technologií nacházíme více zájmu o podnikání právě v technických oborech. Ačkoli si spousta studentů myslí, že je dobré začít podnikat až po studiu, není to podle pana Ing. Kešnera, Ph.D., jež je zakladatelem soutěže Vodafone Nápad roku, pravda. Říká, že vzhledem k tomu, že studenti nebyli při studiu zatíženi finančními či jinými závazky, postupovali díky tomu různá rizika. Převážná část z nich se však stala velmi úspěšnými podnikateli. Průzkum, ze kterého plynou zmíněná data, byl prováděn od 4. března do 16. března 2013 mezi 1 337 respondenty. Oslovené univerzity byly v Praze, Brně, Ostravě, Opavě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni a Liberci. (NAPAD ROKU a 2012) 13

1.3.1 ZÁZEMÍ PRO STUDENTY Jelikož je diplomová práce zasazena do univerzitního prostředí, zaměříme se na samotné studenty a podporu, která je jim nabízena. Zázemí pro ně v první řadě zajišťují katedry a jejich vedoucí, kteří připravují sylaby předmětů a mají zásadní slovo při rozhodování o podobě specializace. S tím úzce souvisí i situace, ve které se studenti nacházejí. Obě specializace mají odlišné zázemí pro své studenty. V podstatě ale vycházejí ze stejného základu, který nabízí Vysoká škola ekonomická v Praze. HLAVNÍ SPECIALIZACE - CESTOVNÍ RUCH Katedra cestovního ruchu je součástí Fakulty mezinárodních vztahů na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze. Hlavní specializace Cestovní ruch připravuje studenty na to se stát vrcholovými manažery pro oblast cestovního ruchu. Ze strany katedry je v rámci studia nabídka kontaktů s praxí prostřednictvím výuky v terénu, přednáškami odborníků z praxe, besedami se zajímavými osobnostmi či odbornými exkurzemi. (VŠE a 2000 2014) DOC. ING. JOSEF ABRHÁM, PH.D. Na základě rozhovoru s panem doc. Ing. Josefem Abrhámem, Ph.D. byly zjištěny informace uvedené v Tabulce 1 a v textu. Tabulka 1: Informace o hlavní specializaci Cestovní ruch Vyučuje od roku: 2012 Fakulta: Fakulta mezinárodních vztahů Vyučované předměty: Mezinárodní cestovní ruch, Kulturní odlišnosti v mezinárodním cestovním ruchu, Programování a projektování regionálního rozvoje cestovního ruchu, Strategické řízení a rozhodování a další Zdroj: Vlastní zpracování Pan doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. je vedoucí Katedry cestovního ruchu, který je garantem bakalářského studijního oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj a třech konkrétních předmětů. Od roku 2013 je členem Kolegia děkana Fakulty mezinárodních vztahů. V tomto roce vydal celkem 4 publikace (z toho 2 články). Podle slov pana docenta Abrháma má hlavní odpovědnost za podobu studijního oboru jeho garant. Při složení jednotlivých předmětů je nutné reagovat nejen na požadavky praxe a studentů, ale zejména dodržovat platné požadavky Fakulty mezinárodních vztahů a Akreditační komise. 14

Garant oboru a přednášející předmětů by měli vykazovat dostatečnou odbornou kvalifikaci. Jedná se především o adekvátní akademické tituly a odpovídající publikační činnost. V současné době je požadováno, aby 40 % předmětů v rámci bakalářského a 60 % v rámci magisterského studia přednášeli docenti nebo profesoři. Garanti by měly publikovat minimálně jednu odbornou publikaci ročně. Je také nezbytné, aby docenti a profesoři působili na Vysoké škole ekonomické v Praze na hlavní pracovní poměr. Důležitým poradním orgánem při tvorbě studijního oboru je Strategická rada oboru, jejíž vedoucí je doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc. Tato rada není povinná, jsou v ní zástupci podnikatelských a veřejných institucí ze sektoru cestovního ruchu a vyjadřují se k oboru se svými vlastními náměty. Poslední a neméně důležitou myšlenkou koncipování oboru je také snaha o atraktivitu z pohledu studentů. V případě spolupráce s externisty katedra kontaktuje konkrétní zajímavé osobnosti sama, nejvíce však katedru kontaktují sami absolventi. Mezi nestále spolupracují externisty, můžeme zařadit CzechTourism, Prague Convention Bureau, společnost KPMG, Asociaci hotelů a restaurací, CK MAXIN a různé, převážně pražské hotely. Zástupci Českého statistického úřadu a České národní banky vyučují v rámci předmětů data o statistikách v cestovním ruchu a data o platební bilanci. Společnost KPMG s Vysokou školou ekonomickou spolupracuje již dlouhodobě. Pomohla zafinancovat systém OPERA pro výuku studentů v oblasti hotelnictví. Hodnocení celého oboru a jednotlivých předmětů probíhá v rámci Studentské ankety, která se pořádá každý semestr. Pan docent Abrhám si po každém hodnocení vytváří tabulku, ze které jasně vyplývá, co by který předmět měl změnit či zlepšit. Samozřejmě se zabývá pouze relevantními výhradami, které se vyskytují vícekrát. Přijatá opatření jsou pak zaznamenána do tabulky a změny jsou prodiskutovány s jednotlivými vyučujícími. Mezi výhradami se například nedávno objevily pozdní příchody. Pro prodiskutování s vyučujícím došlo k nápravě a nic víc se nedělo. Po každém vyhodnocení této ankety je zasláno celkové vyhodnocení panu proděkanovi Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D., který na vše dohlíží. Pedagogové jsou při výuce předmětů limitováni schválenými sylaby ze strany katedry, fakulty a akreditační komise a také požadavky na kvalitu. Důležitá je pro ně Studentská anketa a doporučení Komise pro kvalitu, která funguje na Fakultě mezinárodních vztahů. Učitel se musí držet schváleného sylabu. V průběhu výuky mohou vyplynout požadavky na změny struktury výuky. Změny je možné provést po konzultaci s garantem předmětu a vedoucím katedry. Podstatné zásahy je nutné schválit akreditační komisí Fakulty mezinárodních vztahů. Budoucnost oboru je z pohledu pana docenta Abrháma v nárůstu publikační činnosti. Cestovní ruch je relativně atraktivním oborem, ale lépe by se garantoval obor i předměty 15

s více publikacemi. V příštích letech bude samozřejmě potřeba předměty zmodernizovat. Cílem je i zatraktivnit vedlejší specializaci Cestovní ruch. Nově jsou pro studenty v nabídce katedry i pracovní stáže. Na bakalářském studiu si studenti stáže hledají sami. Pro magisterské studium jsou od roku 2013 stáže zprostředkovaně nabízeny přes Katedru cestovního ruchu. Výhledem je 30-40% účast studentů navazujícího studia právě na těchto praxích. Momentálně probíhá dokončování návrhu na Certifikát cestovního ruchu, který by dostali studenti hlavní i vedlejší specializace. Ti by museli mít známku výborně ze státní zkoušky i z obhajoby diplomové práce a absolvovali by stáž v průběhu studia. Odborníci pak budou těmi, kteří budou hodnotit studenty a komentovat vše v Certifikátu. Podle pana docenta Abrháma by se postupně měly přidat stáže i v rámci Ministerstva místního rozvoje a ve větších podnicích v cestovním ruchu. Cílem oboru Cestovní ruch je nadprůměrný podíl podnikajících, nejlépe v oboru. Budoucí student by se dal nazvat Ekonom, specialista na cestovní ruch (oblast mezinárodního podnikání). Student absolvent má relativně dobrou znalost prostředí. Uplatnitelnost na trhu práce je vysoká. Díky podmínkách při studiu se studenti zocelí a jsou připraveni na tvrdou realitu pracovního trhu. STÁŽE V RÁMCI VŠE Od podzimu roku 2013 nabízí Katedra cestovního ruchu spolupráci se společnostmi v oblasti cestovního ruchu. Studenti mohou absolvovat stáže nejen v České republice, ale i v zahraničí. V rámci prvních přihlášek došlo k velkému zájmu právě o zahraniční stáže. Vše je zatím bohužel v začátcích. Komunikace s organizacemi je zatím komplikovaná. Studenti mohou využít tříměsíční neplacené stáže. Záleží pak na dohodě s přijímací organizací. Vizí Katedry cestovního ruchu je pro studenta v pokračování spolupráce v podobě dalších 3 měsíců, které by již organizace studentovi platila. Za delší dobu by student nabyl zkušeností znalostí z oboru, které by pak mohl využít v budoucím povolání. Na katedře Cestovního ruchu převzala agendu stáží po panu doc. Ing. Josefu Abrhámovi, Ph.D. paní Ing. Jiřina Jenčková, která má bohaté zkušenosti právě z oboru hotelnictví. I díky jejím kontaktům tak mají studenti možnost absolvovat stáže v rámci nejlepších českých i mezinárodních hotelů. ERASMUS PRO MLADÉ PODNIKATELE Erasmus pro mladé podnikatele je novým programem (5. ročník, 2014) pro studenty, financovaným Evropskou unií. Je do něj momentálně zaregistrováno téměř 8 000 podnikatelů 16

z Evropy. Jedná se o výměnný program, který je určený začínajícím podnikatelů. Umožňuje jim vyjet až na půl roku do zahraničí (pouze v rámci Evropské Unie) a získat zkušenosti a znalosti od úspěšných podnikatelů z oboru. Tento začínající podnikatel v podstatě kopíruje svého mentora a snaží se od něj co nejvíce naučit. V celku se jedná o oboustranně výhodnou spolupráci. Kandidát se naučí věci, které by jinak neměl šanci zkusit. Mentor naopak získá kontakt do zahraničí a čerpá například z kandidátových nápadů. Jednou z velkých výhod projektu je jeho věkové neomezení. Jediné, co nesmí být překročené je délka projektu, ta nesmí být delší než 3 roky. V případě firmy fungující déle než 3 roky však zájemce může využít možnost hledat zajímavé zahraniční partnery. Na internetových stránkách je vytvořena databáze začínajících i zkušených podnikatelů z Evropské Unie. Pro registraci musí mít uchazeč připravený podnikatelský plán a životopis v anglickém jazyce. Pokud je registrace v pořádku, je mu zpřístupněna databáze podnikatelů. Pak již záleží na komunikaci mezi oběma stranami. Po shodě na všech detailech spolupráce následuje online školení, jež má ověřit připravenost kandidáta na zahraniční práci. Nejvíce žádané obory jsou cestovní ruch, stavebnictví, architektura či média a komunikace. (STARTUPJOBS BLOG 2000 2014) UNIE STUDENTŮ První sněm Unie studentů Vysoké školy ekonomické v Praze se konal 27. května 2014. Cílem této nové organizace je sdružování aktivních studentských organizací a i samotných studentů společně s rozvojem mimo studijních aktivit. Do této unie již vstoupilo 16 studentských organizací a spousta dalších již o členství požádala. Podle předsedy Miloše Lokajíčka existuje pro členy mnoho výhod v podobě získání zázemí přímo na půdě univerzity a jednodušší komunikace při pořádání větších akcí. Díky unii tak budou moci i samotní studenti prosadit své nápady. V plánu je pro začátek zimního semestru 2014/2015 akce s názvem Orientation Week, kdy budou studentům Vysoké školy ekonomické v Praze postupně představovány spolky a organizace, které působí na půdě univerzity. (VŠE b 2000 2014) 17

VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ Katedra managementu je součástí Fakulty podnikohospodářské na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí reaguje na aktuální potřebu vysokoškolsky vystudovaných odborníků v této oblasti. Student je připraven na to zvládat široké spektrum činností ve společnosti. (VŠE c 2000 2014) DOC. ING. JITKA SRPOVÁ, PH.D. Tabulka 2: Informace o vedlejší specializaci Malé a střední podniky v tržním prostředí Vyučuje od roku: 1980 Fakulta: Fakulta podnikohospodářská Vyučované předměty: Podnikání malých a středních firem 1/2, Podnikatelské praktikum, Řízení malé a střední firmy v čase změn, Základy podnikání se zaměřením na kulturu a další Zdroj: Vlastní zpracování. Pan docentka Jitka Srpová je samostatnou vědeckou pracovnicí na Katedře managementu. Je vedoucí sekce malých a středních podniků na této katedře, členkou vědecké rady Fakulty podnikohospodářské a členkou oborové rady doktorského studia. Odborně se zaměřuje na problematiku malých a středních podniků, podnikání a společenskou odpovědnost firem. Působí jako výkonná ředitelka International School of Business and Management. Podle slov paní doc. Ing. Jitky Srpové, Ph.D. se sylaby všech předmětů vedlejší specializace schvalovány Akreditační komisí fakulty. Jakékoli připomínky ze strany komise jsou řešeny na Poradě sekce malých a středních podniků. V rámci vedlejší specializace probíhá diskuze mezi vyučujícími z toho důvodu, aby nedocházelo k překrývání jednotlivých témat. Akreditační komise určuje přesnou strukturu sylabu pro každý předmět. V případě změny základní literatury nemusí dojít k okamžitému schválení komisí. V tomto případě proděkan pro pedagogiku předloží sám návrh Akreditační komisi. V rámci vedlejší specializace vznikla studentská organizace Klub MSP VŠE, jejímž cílem je vytvořit platformu pro současné i bývalé studenty této specializace. V letním semestru 2014 je cílem intenzivně pracovat na propojení absolventů s novými studenty. Na začátku semestru měli studenti možnost se neformálně seznámit v rámci dobrovolné akce s názvem Zažij podnikání jinak. Na konci semestru v rámci soutěže studentských společností a podnikatelů měli studenti možnost neformálně diskutovat o svých podnikatelských záměrech. V předmětu Podnikatelské praktikum například nově vznikla dobře fungující veganská 18