nástroje stroje byt auto chata koníčky

nástroje stroje byt auto chata koníčky Nábytok v sedliackom slohu Elektrický rotavátor Lis na ovoce Koš na trávu k Husquarně Pohon řezačky píce Stojan na murovanie Stropné svietidlo Rozkladací konferenčný stolík Vitrína na pestovanie rastlín Lehký stan Ovladač her pro počítač Atari Rozdělení akvária Konektor pro. automobily Škoda Zajištění rezervního ľ kola škodovek Na vystriekanie dutín karosérií Lupa v dílně Schránka na vrtáky Universální soustruh IV alfa n

PRÁCE ČITATEĽOV SKLÁPĚCÍ RAMPU pro různé opravy na autě si vyrobil JOSEF LECHNÝŘ z Prosečnice. Rampa se skládá z několika samostatných dílů, které lze snadno složit i rozložit, a tedy i odklidit do ústraní. Tvoří ji dva nosníky z profilu U 200 dlouhé 450 cm. Na jednom konci nosníků jsou privarený zarážky z tlustého plechu a zespodu pak opěrné nohy z trubek většího průměru. Délka noh a tím i výška rampy má být taková, aby se pod vozem dalo pohodlně pracovat. Do pracovní polohy se nosníky překlápějí na koze, svařené z trubek. Její výška musí odpovídat výšce opěrných noh. V místě překlápění jsou ze spodní strany nosníků příčně privarený profily U 50 dlouhé 30 cm. Rampa je vyvážena tak, aby nájezdové strany nosníků ležely lehce na zemi a aby se po pomalém nájezdu vozu až k opěrným nohám nosníky sklopily samy do pracovní polohy. Protože nosníky lze po koze volně posunovat tedy měnit jejich rozteč, lze rampu používat pro různé typy vozidel. ZARÁŽKU VHODNÉ VYUŽÍT PLASTOVÉ OBALY do vyklápěcích oken si zhotovil JOSEF ŠŤASTNÝ z Prahy. Pootevřená okna totiž při zhoršené povětrnostní situaci skřípou a nepříjemně klapou, což obzvlášť v noci velmi ruší. Jednoduchou zarážku vyrobíme z novodurové trubky, z níž uřízneme asi 7 až 10 mm široký prstenec. Ten přivážeme tenkým silonovým vlascem k okenní klice a rozepřeme ho mezi okenní rám a okno. se snaží ZDENĚK ŠKODA z Prahy. Některé z obalů {od zásypu, šamponu) lze přeměnit na kropenku prádla nebo k rosení kytiček za oknem. Vyvrtané otvory však musí být velmi malé, jinak se bude kropenka podobat té, která je v současné době na našem trhu a svými užitnými vlastnostmi připomíná spíše kropicí konev. Zdrhávací uzávěry sáčků, v nichž jsou balena kuřata, jsou dobré na svazování kabelů do tzv. ranžiru v automobilu (přívodů k ostřikovači, k houkačce apod.). Osvědčují se lépe než lepicí páska, jejíž lep časem zmaz ovát í a páska se uvolní. Drobné zátky z nádobek a lahviček na kosmetické přípravky se dají použít k zaslepení otvorů pro nástřik dutin v autě sprejem Resistin. Plastikové víko z velkých papírových kbelíků od Remalu ap. se osvědčí jako podložka na zvedák, aby se nepoškodil plastizolový nános na spodku vozidla. Kromě toho lze z víka vystřihovat těsnicí mezikruží do hadicových spojek. Lahve všech velikostí dají po přestřižení jednak nálevku, jednak kalíšek. Nálevka z lahve od Unironu poslouží při plnění nádrže z kanystru v MB 1000, Š 100 a podobných vozů s hůře přístupným plnicím otvorem. Menších nálevek (od pleťového mléka Nivea nebo Palette Vital) lze využit k dolévání oleje, Fridexu nebo brzdové kapaliny, aby se při lití z výšky nepostříkala karoserie vozu. Vršek kulaté lahve od Fridexu či od oleje, odstřižený jen s obrubou šířky max. 5 mm se vylepí molitanem, navlékne na sekáč a vznikne ochranný štítek kloubů rukou při vysekávání drážky do omítky. Při natírání spodku automobilu se tolik nezamažeme, když na rukojeť štětce navlékneme vršek z lahve od autooleje. Pro práci v koutech použijeme vršky menších lahviček.

Zostavila Ing. Milada Zoufalá nástroje stroje byt auto chata koníčky OBSAH DO CHATY A ZÁHRADY Nábytok v sedliackom slohu 2 Elektrický rotavátor 6 Koš na trávu k sekačce Husquarna... 16 Kopáč 18 Lis na ovoce (zouvák pneumatik) z hydraulického zvedáku 18 Elektrický pohon k ruční řezačce píce.. 20 DO BYTU A DOMU Stojan na murovanie 21 Plošné stropné svietidlo 22 Rozkladací konferenčný stolík 25 Rekonstrukce kuchyně 26 K šijaciemu stroju 30 Oprava pántov 31 KONÍČKY Vitrína na pestovanie rastlín 32 Lehký putovní stan 36 Úprava preklápacej vývojnice Plastimat 38 Ovladač pro počítač 39 Přepážka do akvária 44 AUT0-M0T0 Zajištění rezerv 45 Konektor pro automobily Škoda 46 Zapaľovanie motorov magnetmi 47 Na vystriekanie dutín karosérií 49 Vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry Bratislava Propagační tvorba Praha STROJE A NÁSTROJE Universální soustruh IV 53 Trysky k pistoli Tafix 59 Práca s frézovačkami na drevo 59 Schránka na vrtáky 62 2X lupa v dílně 63 73

do chaty a záhrady NÁBYTOK V SEDLIACKOM SLOHU V zborníku sme už niekoľko ráz uverejnili návod na zhotovenie nábytku v sedliackom štýle (USS č. 13/ 1975, 29 a 30/1979). Podobný nábytok sa však stále vyrába len ojedinelé, na objednávku, alebo v značne zjednodušenom vyhotovení ako záhradný nábytok. No nie je ani lacný. A tak predkladáme záujemcom ďalší súbor, ktorý zahŕňa jedálenský stôl, stoličky a sedačku v masívnom vyhotovení, ktorého prednosťou je pevnosť a dlhá životnosť. Prv ako začneme zhotovovať nábytok (obr. 1), musíme si zaobstarať kvalitný materiál najlepšie dobre vyschnuté borovicové drevo bez hrč. Podľa rozpisu materiálu, v ktorom sú uvedené čisté rozmery, dáme si drevo ohobľovať na príslušné rozmery. Zhotovenie stola a stoličiek je dosť prácne, preto si výrobný postup vyskúšame na najmenšom kuse sedačke. JEDÁLENSKÝ STÔL Stôl tohto typu sa dobre vyníma v strede väčšej miestnosti. Určený je pre štyri osoby, tomu zodpovedajú aj rozmery stolovej dosky, hoci šírka je len 70 cm oproti bežnejším rozmerom 80 cm. Dôvodom je ľahká manipulácia pri sťahovaní. Dosku stola 1 zhotovíme zo šiestich ohobľovaných dosiek hrubých aspoň 35 mm s rozmermi 120X1 320 mm. Jednotlivé dosky spojíme na bočných hranách na pero, styčné plochy naglejíme. Po dôkladnom zaschnutí opracujeme dosku 1 na mieru, vrchné hrany a rohy zaoblíme 5 mm polomerom. Ak sa nám nepodarí zaobstarať dostatočne širokú dosku (280 mm) na vrchnú podstolinu 3, ktorá má funkciu poličky pod stolovou doskou, zložíme ju podobne ako dosku z dvoch- dosiek na pero. Podstolinu 4 zhotovíme z jedného kusa. Na opracované dosky prekreslíme podľa obr. 2 ich tvar a vyrežeme. Osobitne dbáme na to, aby čapy na každej strane boli presne Rozpis materiálu vyrezané. Nohy 2 vyrežeme z plných dosiek takým istým spôsobom. Veľkú pozornosť musíme venovať zhotoveniu výdlabov do hĺbky 30 mm. Nohy 2 s podstolinami 3 a 4 možno spojiť aj kolíkmi 0 10 mm, čo je menej prácne, lebo odpadne zhotovenie čapov a dlabov. Podľa obr. 3 ešte zhotovíme vrchné a spodné lyže 5 a 6 a pätku 7 a môžeme urobiť základnú povrchovú úpravu všetkých dielov. Stôl zložíme tak, že čapy podstolín 4 natrieme lepidlom a zarazíme do natretých dlabov nôh 2. Podobne zarazíme aj čapy vrchnej podstoliny 3. Nohy 2 a podstoliny 3 a 4 navzájom vyrovnáme pomocou dreveného uholníka do pravého uhla a necháme zaschnúť. Spodné čapy nôh 2 a dlaby spodných lyží 6 naglejíme, zložíme a uholníkom vyrovnáme. Podobne pripevníme vrchné lyže 5. Na okraje spodnej časti spodných lyží 6 priskrutkujeme pätky 7 (každú pätku štyrmi závrtkami 0 3 X 25 mm so zapustenou hlavou). Napokon pripevníme dosku stola 1. Po potrebnom rozmeraní na spodnej strane priskrutkujeme na vrchnú lyžu 5 dosku zospodu závrtkami 0 5 X 50 mm. Po dokončení povrchovej úpravy je stôl hotový. STOLIČKA Zhotovenie stoličky začneme operadlom 8. Základné rozmery surovej dosky na operadlo sú 355X550 mm, hrúbka 26 mm. Ak budeme mať dosku s uvedenými rozmermi vcelku, musí byť dôkladne vyschnutá, aby sa neskôr nekrútila. To isté platí aj pre sedaciu dosku 9. Ak nemáme dosku potrebnej šírky, zhotovíme si ju zo štyroch kusov doštičiek spojených pozdĺžne glejením na vložené pero. Doštičky s presne ohoblovanými bok- 2

Obr. 1 3

4 Obr. 2

že sklon operadla má byť asi 8, zošikmenie je potrebné aj pri čapoch operadla. Základnú dosku sedadla 9 zhotovíme podobným spôsobom ako operadlo. Pri vyhotovení sedadla osobitnú pozornosť venujeme pozdĺžnym otvorom 20 X 50 mm, ktoré vyvŕtame, prípadne vyfrězujeme nástrojom priemeru 20 mm. Otvory vŕtame pod 8 uhlom od kolmej roviny na sedaciu dosku 9 smerom k zadnej časti stoličv ' Obr. 3 ky. Do týchto otvorov neskôr osadíme napevno čapy operadla. Predné nohy 13 a zadné nohy 12 (obr. 2) majú kruhový prierez a sú po celej dĺžke kužeľovité. Odlišujú sa dĺžkou, predné sú dlhšie. Preto si na ich zhotovenie pripravíme materiál radšej asi o 30 mm dlhší, ako je najdlhšia noha. Hrubé rozmery budú 0 40 X 480 mm alebo hranol 40 X 40 mm rovnakej dĺžky. Zadné nohy 12 sú prichytené zvlakom 10 a predné nohy 13 zvlakom 11. Pozornosť si zaslúži vŕtanie otvorov 0 30 mm do zvlakov. Keďže nohy nie sú zvislé na rovinu dlážky, ale smerujú šikmo nabok, dozadu aj dopredu, rešpektujeme uvedené 10 uhly ako maximálne. Vychýlenie predných nôh dopredu je maximálne 14, tým sú aj dlhšie. Napokon z kvalitného tvrdého dreva zhotovíme dva kliny 14. Po starostlivej povrchovej úprave brúsením a lakovaním polomatným nitrolakom stoličku zložíme tak, že zadné nohy 12 naglejené na čape zarazíme do otvorov 0 30 mm zadného zvlaku 10. Celok postavíme hore nohami na vodorovnú plochu mi možno zlepiť lepidlom Herkules (bez pier). Potom na pripravenú dosku nakreslíme profil a tvar operadla podľa údajov na obr. 1 alebo metódou siete. Zásadne však rozmery polomerov nie sú kritické. Po vyrezaní operadla a jeho opracovaní musíme venovať zvýšenú starostlivosť dvom spodným čapom slúžiacim na prichytenie operadla 8 na sedadlo 9. Od remeselného spracovania čapov závisí aj pevnosť stoličky ako celku. Keď- 5

a uhlomerom si overíme nastavenie nôh do bokov. Takisto zložíme predné nohy 13 s predným zvlakom. Uchopíme operadlo 8 a jeho dolné čapy narazíme do pozdĺžnych otvorov sedadla 9. Do priečnych otvorov čapov osadíme kliny 14, neglejíme! Na spodnej strane sedadla 9 rozmeriame miesta na priloženie zvlakov 10 a 11. Pred priskrutkovaním závrtkami 0 5 X 55 mm styčné plochy naglejíme. Je nevyhnutné, aby zvlak zadných nôh bol zošikmenou stranou pripevnený úplne na vnútorné plochy zvislých čapov operadla. Tým zvlak 10 zachytáva časť síl pôsobiacich opieranou osobou na operadlo. Napokon upravíme dĺžku všetkých nôh. SEDAČKA Sedaciu dosku 15 vyrežeme podľa obr. 3. Rohy dosky zaoblíme polomerom 10 mm a v strede pozdĺžnej osi vyvŕtame štyri otvory 0 30 mm. Vnútorné hrany otvorov upravíme tak, aby sa dala sedačka ľahko a bezpečne uchopiť. Pokračujeme zhotovením bočníc sedačky 16, ktoré slúžia ako nohy. Na dosku nakreslíme profil bočnice podľa rozmerov uvedených na obr. 1 alebo metódou siete. Môžeme vyrezávať dve bočnice naraz. Keďže zložená sedačka má bočnice sklopené približne pod 8 uhlom, musíme aj otvory 0 30 mm vŕtať pod týmto uhlom. Napokon zhotovíme dlaby na zasunutie zvlakov 18. Podstoliny 17, ktoré spájajú obidve bočnice 16, zhotovíme z hranolov 32 X 38 X 415 mm. Obidva konce podstolín osadíme Sústružením na 0 30 mm v dĺžke 50 mm. Osadené čelá podstoliny 3 na dĺžke 31 5 mm zošikmíme ručne pílkou. Vzniknuté čapy 0 30 mm prevŕtame podľa obr. 1 a upravíme na vyžadovaný tvar. Do týchto otvorov neskôr osadíme kliny 19. Napokon zhotovíme zvlaky 18 a kliny 19. Diely obrúsime, nalakujeme a sedačku zložíme. Do dlabov bočnice 16 osadíme zvlaky 18. Podstoliny 17 vsadíme do otvorov 0 30 mm bočnice 16 a mierne zabezpečíme klinmi 19. Preveríme si rovinnosť a dosadnutie plôch a dielov. Prípadné nepresnosti upravíme. Až potom si vyznačíme na spodnej strane sedacej dosky 15 miesto na vyvŕtanie otvorov na závrtku 0 4X30 mm, ktorými priskrutkujeme zvlaky 18. Kliny 19 dorazíme a skrutky dotiahneme. JAN LUŠTINEC a OTAKAR HOŠEK ELEKTRICKÝ ROTAVÁTOR Každý zahrádkář ví, kolik úsilí vyžaduje každoroční předjarní úprava záhonů a rekultivace zanedbaných travnatých ploch. Vítaným pomocníkem při této práci mu bude elektrický rotavátor, kypřič půdy, jehož konstrukci přinášíme, a který po všech stránkách splní požadavky zahrádkářů. Je konstruován jako malá ručně ovládaná půdní fréza s řadou předností: má nízkou celkovou hmotnost (asi 33 kg), je snadno ovladatelný a nenáročný na údržbu, pracuje téměř bezhlučně a neznečisťuje okolí výfukovými plyny. Při jeho malých rozměrech a odmontujeme-li řídítka, ho lze pohodlně převážet v zavazadlovém prostoru osobního automobilu. Tento elektrický rotavátor (obr. 1) dokáže zkypřit půdu až do hloubky 12 cm při šířce záběru 43 cm. Do zkypřené půdy můžeme zapracovat chlévskou mrvu, rozhozenou po povrchu. Tříletá zkušenost ukázala, že jím lze zpracovat až 400 m 2 plochy za hodinu (podle hloubky nastaveného záběru). Rozhodující podmínkou jeho použití je možnost připojení na třífázovou síť s nulováním, jištěním a měřením proudového zatížení nejméně 10 A. POSTUP PRÁCE Základem rotavátoru je páteřový rám 1, jehož hlavní část nosník 1.1 zhotovíme z uzavřeného tenkostenného profilu Jäkl 40 X 20 X 2 mm (obr. 2). Na boky spodní části tohoto nosníku privaríme z obou stran držáky převodovky 1.2, pod které vložíme príložky 1.3, abychom dosáhli mezi oběma držáky převodovky světlost 50 mm. Na nosník dále privaríme dva držáky motoru 1.4 a třmen pro zavěšení radličky skládající se z dílů 1.5 a 1.6. Držáky skříňky vypínače 1.7 vyrobíme z ploché oceli 20 X 5 mm podle použité skříňky. Oba konce nosníku 1.1 zaslepíme proti vnikání vlhkosti plechovými víčky 1.8 a 1.9 tlustými 2 mm. Víčka privaríme po celém jejich obvodu. Horní část rámu opatříme čtyřmi průchozími otvory 0 8,2 mm, které umožňují montáž řídítek rotavátoru ve dvou různých polohách podle tělesné výšky osoby řídící stroj.' Řídítka rotavátoru 2 zhotovíme z ocelové trubky 0 22 X 2,5 mm; potřebný tvar (obr. 3) získáme, vysypeme-li trubku jemným pískem, ohřejeme do červeného žáru a pak ji ohneme přes kladku 0 80 až 100 mm. Obě ramena řídítek 2.1 spojíme v horní části výztuhou 2.2 vyrobenou např. z ocelové trubky 0 14 X 1,5 mm. Ve spodní části připájíme mosazí podložky 2.3, navazující na průchozí otvory 0 8,4 mm. Těmito otvory procházejí dva svorníky 2.4, které slouží pro spojení řídítek s rámem. Při konečné montáži rotavátoru opatříme oba konce těchto svorníků hladkými podložkami 8,4 a křídlovými maticemi M8. Na horní konce obou ramen řídítek nasuneme gumová nebo plastiková držadla 14, která se běžně používají na řídítka jízdních kol. Nejdůležitější a také výrobně nejnáročnější konštrukční skupinou je u elektrického rotavátoru šneková převodovka 3 (obr. 4). Jejím úkolem je snížit otáčky hnacího elektromotoru zhruba na 150 min~ 1, což jsou v tomto případě optimální otáčky pracovního mechanismu stroje. Převodovka je rovněž uzpůsobena k tomu, aby rozváděla kroutící moment hnacího motoru na pravou a levou část pracovního mechanismu 4. Symetrické uspořádání obou částí pracovního mechanismu stroje je zřejmé z fotografií a z obr. 6. Skříň 3.2 šnekové převodovky vyrobíme obrobením odřezku kotlového plechu o tloušťce 56 mm. V případě nutnosti lze skříň vyrobit jako svařenec. V její horní části je uložen dvouchodý šnek 3.3. Na obě válcové části šneku navlečeme při montáži distanční kroužky 3.14 a nalisujeme kuličková ložiska 3.6 (typ 7202). Uložení šneku doplňuje spodní víčko 3.11 a horní víčko 3.12, do něhož předem zalisujeme těsnicí kroužek gufero 3.9. Osovou vůli šneku v jeho uložení vy- 0

Obr. 1 mezují distanční kroužky 3.14 a z tohoto hlediska je nutné upravit jejich délku při montáži podle skutečnosti. Dosedací plochy obou víček natřeme před konečnou montáží těsnicím tmelem. Pro dotažení víček ke skříni použijeme čtveřici šroubů 3.17. Hřídel 3.1 osadíme perem 3.10 a poté nalisujeme šnekové kolo 3.4 (obr. 5). Do obou vík 3.8 skříně převodovky nalisujeme nejprve těsnicí kroužky 3.7 a potom kuličková ložiska 3.5. Na hřídel 3.1 nasuneme z obou stran šnekového kola 3.4 distanční kroužky 3.13, které vymezují osovou polohu šnekového kola vzhledem ke šneku. Dosedací plochy obou vík opět natřeme těsnicím tmelem a dotáhneme ke skříni dvěma čtveřicemi šroubů 3.18 s vnitřním šestihranem v hlavě. Hlavy šroubů utěsníme proti pronikání olejové náplně ze skříně fíbrovými podložkami 3.19. Šnekovou převodovku plníme otvorem se zátkou 3.15 olejem P4 s přídavkem mazacího tuku MOLYKA. Šnek a šnekové kolo lze zakoupit i s hřídelem 3.1 šnekového kola v maloprodejnách okresních zemědělských nákupních a zásobovacích 7

_22 Obr. 2 8

9 Rozpiska materiálu závodů jako náhradní díl k jednoosému malotraktoru TERRA. Nakoupené součástky, šnek a šnekové kolo, mají však poněkud větší rozměry než jsou uvedeny na výkresech. Proto při použití zakoupených dílů musíme rozměry skříně šnekové převodovky poněkud zvětšit a válcové části šneku upravit soustruhem. Pro funkci rotavátoru je rozhodující sestavení pracovní části 4, patrné z obr. 6. Vlevo je zobrazena situace před stažením jednotlivých částí průběžným osovým svorníkem 4.1, vpravo vzájemná poloha součástí při úplném sevření svorníkem, tedy kypřič v pracovní poloze. U prototypu elektrického rotavátoru byly použity původní součásti z malotraktoru TERRA k sestavení jeho pracovní části. V doplňku rozpisky jsou proto uvedeny původní názvy těchto dílů z katalogu výrobce i objednací čísla ZZNP. Pro ty zájemce o stavbu elektrického kypřiče půdy, kteří nebudou mít možnost koupě pracovní části v prodejnách ZZNP, uvádíme popis a výkresy jednotlivých dílů. Základním dílem pracovní části 4 rotavátoru je svorník 4.1, který prochází osou všech rotujících částí této skupiny a také osovým otvorem v hřídeli 3.1 šnekového kola 3.4. Pokud si budeme vyrábět pracovní části kypřiče sami, svaříme svorník z jednoduchých dílů 4.1.1 a 4.1.2 podle obr. 6. Na svorník navlečeme čtyři nožové hvězdice, dvě vlevo od osy symetrie stroje a dvě vpravo. Základem každé nožové hvězdice je příruba 4.2, která se skládá ze dvou jednoduchých dílů 4.2.1 a 4.2.2 vzájemně svařených podle obr. 6. Příruba 4.2 jako náhradní díl k malotraktoru TERRA je odlitek z temperované litiny. Na všechny čtyři příruby, ať vyrobené nebo koupené, připojíme vždy čtyřmi šrouby 4.4 čtyři kypřiči nože 4.3 v poloze, která je patrná ze sestavy pracovní části 4. K sestavení každé ze čtyř hvězdic použijeme vždy dva nože pravé 4.3.1 a dva levé 4.3.2. Vzdálenost mezi dvojicemi nožových hvězdic na obou stranách osy symetrie stroje je dána vložkou 4.8, která zabezpečuje přenos kroutícího momentu mezi sousedícími přírubami. Kroutící moment přichází do levé i pravé strany pracovní části kypřiče hřídelem 3.1 vystupujícím ze šnekové převodové skříně na obě strany. Z každého z obou konců hřídele 3.1 je kroutící moment přenesen přímo na přírubu vnitřní nožové hvězdice a odtud dále prostřednictvím výše uvedené vložky 4.8 na pří-

10 Obr. 3

11 rubu vnější nožové hvězdice každé z obou polovin pracovní části stroje. U původního konstrukčního řešení, použitého u rotavátoru k malotraktoru TERRA je přenos kroutícího momentu mezi navazujícími součástmi pracovní části zprostředkován stykem ploch vnějších a vnitřních šestihranných hranolů: hřídel 3.1 je zakončen vnějšími šestihrannými hranoly podobně jako oba konce vložky 4.8, zatímco všechny příruby 4.2 nožových hvězdic jsou opatřeny vnitřními šestibokými plochami. Výroba těchto styčných ploch, zejména vnitřních šestihranů, je však v podmínkách běžně vybavené mechanické dílny obtížná a v domácí dílně kutila pravděpodobně zcela nemožná. Proto je na výkresech příruby 4.2 a vložky 4.8 uplatněno jiné konstrukční řešení přenosu kroutícího momentu, které využívá principu spojky s čelními ozuby. Zvolená technologie výroby dílů opatřených čelními ozuby vyhovuje přenosu kroutícího momentu na pracovní části rotavátoru v daných podmínkách i skromným možnostem domácí dílny. Pro přenos kroutícího momentu čelními ozuby je ovšem nutné upravit také hřídel 3.1, který je na obr. 5 uveden ve dvou konstrukčních variantách, kde varianta 1 se šestibokým zakončením hřídele je určena pro montážní spojení s díly TERRA, zatímco varianta 2 se zubovou spojkou je určena pro spojení s díly pracovní části rotavátoru vyrobené svépomocí. Spojení částí pracovního mechanismu šestibokými hranoly umožňuje sesadit jednoduchým způsobem nožové hvězdice při konečné montáži tak, abý každá zaujímala na svorníku 4.1 jinou úhlovou polohu. Toto uspořádání zaručuje plynulejší záběr stroje v terénu, takže je elektromotor rovnoměrněji zatěžován během jedné otáčky, kdy záběrový moment značně kolísá. Rovnoměrnějšího odběru kroutícího momentu u pracovního mechanismu s ozuby vyrobeného vlastními silami dosáhneme, dodržíme-li při výrobě dílu 4.2.1 a jeho svaření s dílem 4.2.2 vzájemné polohy radiálních drážek na obou koncích dílů 4.2.1 a polohy těchto drážek k otvorům 0 9 mm dílu 4.2.2 tak, jak jsou uvedeny na obr. 6. Konečnou montáž pracovní části rotavátoru provedeme tak, že protáhneme svorník 4.1 postupně všemi nožovými hvězdicemi, vložkami a otvorem v hřídeli šnekového kola 3.1 převodovky. Na jeho volný konec navlečeme koncovou podložku 4.9 a celek stáhneme korunkovou maticí 4.10, kterou v konečné poloze zajistíme závlačkou 4.7. Hloubku záběru řídíme radlickou 5. Radlická kromě toho rozrýva a kypří pás půdy v hluchém" prostoru pod rámem stroje, který nemůže být zasažen rotujícími kypřícími noži. Poloha radlický také do jisté míry ovlivňuje vedení rotavátoru v přímém směru. Proto je radlická zavěšena na rámu stroje výkyvné, ale s možností pevného nastavení nejvýhodnější polohy. Radličku vytvarujeme z úhelníku 40 X 40 X 5 mm za tepla (viz obr. 3). Je z měkkého materiálu, a proto se poměrně brzy opotřebí. Vyrobíme si proto alespoň jednu rezervní. Radličku 5 přišroubujeme na dostatečně pevný a tuhý nosič 6, do kterého vyvrtáme řadu otvorů pro výškové nastavení radlický vzhledem k rámu stroje. Nosič zasuneme do obdélníkového oka držáku radlický 7. Držák svaříme z několika dílů podle obr. 3. V dílu 7.3 zhotovíme před svařením dva otvory se závitem M8, a do nich při konečné montáži zašroubujeme odtlačovací šrouby 29, opírající se

12 Obr. 4

TERRA Obr. 5 13

14 Obr. 6

Obr. 7 o spodní přírubu závěsu 1.6. Těmito šrouby nastavíme při praktických zkouškách rotavátoru optimální polohu radlický. Držák radlický 7 spojíme kyvně se závěsem 1.6 na rámu stroje čepem 8, který prochází příslušnými otvory závěsu a pouzdrem 7.4. Polohu čepu zajistíme dvojicí matic M12. Pro bezpečnou práci s elektrickým rotavátorem je chod motoru ovládán pravou rukou obsluhující osoby, která drží pravé řidítko stroje a současně tiskne páčku, ovládající spínač motoru 9. Uvolněním páčky se motor zastaví. Ke spínaní motoru tak velkého výkonu je nutné zachovat zásadu mžikového spínání i mžikového rozpínání, které zabraňuje vzniku elektrického oblouku mezi kontakty spínače a jejich opalování. Použijeme běžný nástěnný třífázový spínač 9.3 typ 15

35303-10 do vlhka (tahem zapni stiskem vypni) 16 A, který upravíme tak, aby jeho dálkové ovládání páčkou a bowdenem neovlivnilo negativně zásadu mžikového spínání. Spínač upravíme tak, že jeho rukojeť osoustružíme na 0 27 mm a namontujeme do skříňky bezpečnostního spínače 9.1, kterou vyrobíme klempířským způsobem z ocelového plechu a opatříme víkem 9.2. Na stěnu skříně protilehlou spínači namontujeme vodicí kus 9.4, do něhož nasuneme hlavici 9.5 a zajistíme ji vložením svorky 9.11 (obr. 7). Předtím ještě navlékneme na dřík hlavice tlačnou šroubovou pružinu 9.6 vyrobenou z patentovaného drátu 0 2 (nebo použitou z tlumiče pérování automobilu Š 1203). Při montáži vložíme mezi hlavici a rukojeť spínače gumovou podložku 9.7, přičemž ze strany od spínače zajistíme rukojeť ocelovou podložkou 9.8 a dvěma závlačkami 0 3 mm 9.9, zasunutými do příčných otvorů 0 3,2 mm v hlavici 9.5. Pružina 9.6 tlačí stále rukojeť spínače 9.3 do polohy vypnuto", zatímco tahem lanka bowdenu 11, který je ukončen v seřizovacím šroubu 9.10, je hlavice 9.5 posunována směrem od spínače a tedy jej uvádí do polohy zapnuto". Lanko bowdenu zakotvíme v hlavici 9.5 svorkou 9.11, kterou zasuneme do otvoru 0 7,1 mm hlavice a zajistíme tak její polohu ve vodicím kusu 9.4. Lanko zde přitáhneme šroubkem 9.12 s válcovou hlavou. Nekovovou páčku 10 k ovládání bezpečnostního spínače 9 zakoupíme v prodejnách jízdních kol podniku Domácí potřeby, bowden 11 v délce 850 mm s lankem 0 1,6 mm v prodejnách náhradních dílů Mototechny pro motocykly ČZ pod katalogovým číslem 657-500-870. Ochranný kryt 12 pracovní části kypřiče vyrobíme z ocelového plechu tloušťky 1,3 mm. Před podélným ohnutím (dvakrát po 45 jak je naznačeno na obr. 7) vyztužíme okraje krytu olemováním orientovaným směrem dolů, tedy směrem k pracovní části stroje. Kryt upevníme na čelní víko elektromotoru, přičemž původní šrouby M6 X 25, které přitahují přední víko elektromotoru ke statoru, zaměníme za delší šrouby 27 a mezi kryt a víko motoru vložíme distanční trubky 28 (obr. 1). Spojku 13, přenášející kroutící moment z elektromotoru na vstupní hřídel šnekové převodovky, zakoupíme jako komplet pod označením LKN 0 40 v prodejnách Sigma jako náhradní díl čerpadel. Třífázový elektromotor 15 s výkonem nejméně 1,1 kw při otáčkách 2 840 min~ 1 musí být uzavřené konstrukce s povrchovým chlazením. V případě, že bychom chtěli použít motor jednofázový, musel by mít větší výkon (1,5 kw) a bylo by nutné upravit rám kypřiče a spojku. Pokud nechceme použít přívodní kabel elektrického proudu pevně ukončený ve skřínce bezpečnostního spínače a zajištěný zde proti vytržení kovovou příchytkou, je vhodné umístit na víko této skříňky pohyblivou třífázovou přívodku typ CEE 16 A do mokrého prostředí (vzor CPG 1643). Na sestavném výkresu (obr. 1) je přívodka označena pozičním číslem 16. Přívodní kabel musí být v tomto případě opatřen pohyblivou třífázovou zásuvkou 16 A do mokra (vzor CSG 1643). Kabelové propojení mezi spínačem 9.3, elektromotorem 15 a přívodkou 16 musí být provedeno podle ČSN. Ochranné obvody musí být realizovány vodičem se žlutozelenou izolací a musí propojovat jednak kostru elektromotoru a jednak rám kypřiče. Vodič připojíme kabelovým očkem a mosazným šroubkem M4 zašroubovaným do závitového otvoru výhradně v nosníku 1.1. Dosedací plocha kabelového očka na rámu stroje musí být očištěna od nátěru a pocínována. Ostatní části zabezpečující připojení rotavátoru na síť musí být až k domovnímu elektroměru rovněž provedeny podle ČSN. Před prvním uvedením kypřiče do provozu se doporučuje jejich kontrola a proměření. Kovové součásti rotavátoru opatříme běžnou povrchovou úpravou, tj. jedním nátěrem syntetickou základní barvou PRIMER (červenohnědý odstín) a dvěma nátěry syntetickým vrchním emailem libovolného odstínu. Běžná provozní údržba rotavátoru se omezuje na pravidelnou kontrolu olejové náplně ve šnekové převodovce a v ostření kypřičích nožů. Životnost těsnicích kroužků gufero ve skříni šnekové převodovky poněkud prodloužíme, navlékneme-li na vystupující konce hřídelů převodovky při konečné montáži plstěné kroužky. Konstrukci MILOSLAVA NEČASE popsal ING. KAREL VACEK KOŠ NA TRÁVU K SEKAČCE HUSQUARNA Pěkný okrasný trávník je ozdobou každé zahrádky. Shrabování posečené trávy hráběmi však vzhledu trávníku neprospívá, protože hrábě trávu nerovnoměrně zvedají, a navíc hrabáním se doba, věnovaná úpravě trávníku, podstatně prodlužuje. Námaha i čas, spojené s hrabáním odpadají při použití koše na trávu, upevněného k sekačce. Mám ruční sekačku Husquarnu, k níž se dá sice zakoupit sběrný koš na trávu, ten je však poměrně těžký a neforemný. Vyrobil jsem si proto koš lehčí, s kterým se snadněji manipuluje. Jeho výroba je jednoduchá a materiál k němu je běžně k dostání potřebujeme pouze asi 2,5 m drátu 0 5 mm, 1,5 m drátu 0 4 mm, dva šrouby M 8 s maticemi a asi 1 m 2 staré šusťákoviny. POSTUP PRÁCE Nejprve si nařežeme jednotlivé dráty rámu podle rozpisky. Boky 1 ohneme podle výkresu a svaříme. Oba boky spojíme privarením podélníků 2 a výztuhy 4 a nosnou kostru vyztužíme privarením příček 5, 6 a 7. Při svařování dbáme, abychom mezi ma- 16

Rozpiska materiálu ticemi 9, které privaríme na vyčnívající konce bočnic 1, dodrželi vnitřní rozměr 480 mm. Nakonec ještě privaríme háček 3. Hotovou nosnou kostru potáhneme tenkou látkou 10 nejlépe starou šusťákovinou. Na potah boků si připravíme dva kusy látky rozměrů 460X430 mm, z nichž vystřihneme tvar boků (přidáme 15 mm na všech stranách). Vystřižený potah položíme na rovnou podložku a na něj přiložíme bok koše. Přesahující látku natřeme lepidlem Chemoprén a látku, přečnívající v rozích, odstřihneme. Lepidlo necháme 10 minut zaschnout a potom látku přehneme přes drát a přitlačíme. Stejným způsobem oblepíme i druhý bok. Na potažení dna a stěny si ustřihneme látku v rozměrech 840 X 510 mm. Nejdříve oblepíme výztuhu 4 a po zaschnutí lepidla (asi za 10 minut) látku natáhneme až k hornímu podélníku 2 a tam zalepíme. Látku přesahující na stranách nalepíme na boky. Hotový koš uchytíme na sekačku tak, že do jedné matice 9 zašroubujeme šroub 8 a vyčnívající část šroubu (asi 10 mm) zasuneme do důlku přítlačného válečku sekačky. Druhým šroubem 8 připevníme koš k sekačce. Koš nadzvedneme a háček 3 zaklesneme za dřík šroubu spojujícího obě rukojeti. Protože tento šroub je příliš krátký, musíme ho nahradit delším šroubem 11. To je jediná potřebná úprava na sekačce. Manipulace s košem je snadná: po naplnění travou ho položíme na zem a tím se vysmekne háček ze šroubu. Potom jeden šroub 8 povolíme, aby se vysmekl z důlku válečku, takže koš již snadno odpojíme. Druhým šroubem 8 nemanipulujeme vůbec. MILAN ROIK 17

KOPÁČ Při zahájení jarních prací zahrádkáři obvykle půdu, kterou na podzim zryli, rozmělňují motykou. Při tom však často přesekají kořeny plevele a tím jej vlastně nechtěně rozmnoží, neboť z každého přeseknutého kousku kořene vyrůstá další plevel. K rozmělňování půdy je proto mnohem výhodnejší jednoduchý kopáč, který si může vyrobit každý sám podle výkresu, má-li k dispozici svářečku třeba o menším výkonu. Práce s kopáčem je lehčí než s motykou (jeho hroty vnikají snadněji do půdy), rychlejší, neboť má širší záběr, a hlavně se jím kořeny plevele nepřeseknou, ale vyhrabou ze země. JAROSLAV MENCL LIS NA OVOCE ÍZOUVÁK PNEUMATIK) Z HYDRAULICKÉHO ZVEDÁKU jsme sice již uveřejnili (USS č. 30/ 1 979), ale konstrukce, kterou tentokrát přinášíme, je nejen jednoduchá má navíc ještě jednu přednost: dá se použít i jako zouvák pneumatik. Odmačkávaní přilnutých pneumatik, zvlášť těch velkých u nákladních aut, je práci;nesmírně namáhavá, vyžadující velkou sílu. Konstrukčně jde u tohoto lisu vlastně o dvojzvratnou páku a materiál k jeho výrobě je běžně dostupný. POSTUP PRÁCE Základní rám 1 svaříme z profilu U č. 10 do tvaru kříže. Na horní plochu profilu privaríme dvě stojiny z pásové oceli 50 X 10 mm. Mezera mezi stojinami musí odpovídat tloušťce páky 2. Horní konce stojin zaoblíme a vyvrtáme do nich otvor 0 16 mm. Páku 2 zhotovíme z profilu T, k jehož stojině privaríme zespodu pásovou ocel 50 X 10 mm. Do spodní části páky vyvrtáme otvor 0 1 6 mm a na obou koncích otvory 0 12 mm. Ramena 3 a 4 vyrobíme z pásové oceli 40 X 5 mm. Na konce ramen 3 privaríme přítlačný talíř z plechu 3 mm tlustého, jehož okraje ohneme o 45 směrem nahoru. Na konce ramen 4 privaríme kruh z plechu 5 mm tlustého. Ze spodní strany privaríme kolem celého obvodu ohnutý drát 0 5 mm zabezpečíme tak, aby dosedací plocha zvedáku nesklouzla. Nakonec ještě vysoustružíme nebo vyřízneme z texgumoidu přítlačný kotouč 5; jeho průměr je určen pro vědro z PVC o obsahu 1 5 I (cena 31, Kčs). Pro jiná vědra-je třeba průměr upravit. Do spodní části vědra vyvrtáme otvory 0 6 mm. Při lisování postupujeme tak, že na kratší stranu základního rámu (pod rameno 4) položíme na podložku z dřevěného hranolu hydraulický zvedák. Na druhou stranu, pod rameno 3, položíme mioku na vyvolávání fotografií rozměrů 330 X 410 mm a do ní vložíme vědro. Ovoce rozdrcené na drtiči vsypeme do plátěného pytle a dáme do vědra. Odpovídající množ- 18

ství je asi polovina vědra. Na ovoce vytéká z vědra do misky a z ní do vák, ve stejném místě prostě nahrapoložíme přítlačný kotouč 5 a může- připravených nádob. díme vědro a misku kolem. me začít lisovat. Vylisovaná šťáva Chceme-li zařízení použít jako zou- '"w. ZDENĚK ŠEBELLE $t

ELEKTRICKÝ POHON K RUČNÍ ŘEZAČCE PÍCE Zakoupil jsem si třínožovou řezačku píce (asi za 480, Kčs). Protože má velmi dobrý výkon, rozhodl jsem se upravit si ji na elektrický pohon. Úprava není složitá vyžaduje jen zhotovit stojan, a pokud máme doma vhodný elektromotor (výkon 350 W, ot. 980 min" 1 ), ani drahá. POSTUP PRÁCE Stojan se skládá z horního rámu 1, k němuž jsou privarený čtyři nohy 2 spojené dole výztuhami 3 a 4. Horní rám 1 zhotovíme ze dvou úhelníků 30 X 30 mm, mezi které privaríme na obou koncích příčky z ploché oceli 25 X 5 mm dlouhé 100 mm. K tomuto rámu privaríme nohy 2 z tenkostenného profilu Jäkl 20 X 20 mm dlouhé 900 mm. Ve spodní části zpevníme stojan privarením podélných výztuh 3 dlouhých 540 mm a příčných výztuh 4 dlouhých 270 mm, z téhož profilu Jäkl. Držák motoru tvoří otočný rám, který svaříme z ploché oceli 25 X 5 mm. Skládá se ze dvou svislých nosníků 7 spojených nahoře a dole příčkami 6. K horním koncům nosníků privaríme oka 8, za která celý rám visí na tyči 5. Rozměry držáku neuvádíme, protože záleží na použitém motoru. Tyč 5 zhotovíme z kruhové oceli 0 12 mm; na obou koncích vyřízneme závity M 12. Tyč provlékneme otvory v nohách stojanu a na obou stranách upevníme maticemi M 12. Abychom zabránili přílišnému chvění motoru při řezání, zajistíme ho svorníkem 9 s navlečenou pružinou 10. Svorník upevníme k podélníku 11, který privaríme k nohám 2. Jedinou potřebnou úpravou na řezačce je vysoustružení drážky pro klínový řemen (š. 9,5 mm) v kotouči, na kterém jsou upevněny tři nože. Upravenou řezačku přišroubujeme k hornímu rámu 1 čtyřmi šrouby M 6 X 25. Na otočný rám upevníme motor; aby se dal posouvat, uděláme v nosnících 7 rámu oválné otvory. Na kotouč řezačky a řemenici motoru (0 60 mm) navlečeme klínový řemen š. 9,5 mm dlouhý 1 800 mm a motor přitáhneme. Z bezpečnostních důvodů i proto, aby se řezaná píce příliš nerozlétávala, upevníme nad kotouč kryt z pozinkovaného plechu. V zadní části stojanu umístíme vypínač a pak již můžeme provést elektrickou instalaci. Dbáme, aby odpovídala předpisům ESČ. Nejsme-li si jisti, svěříme tuto práci raději odborníkovi. Tím je úprava hotová a můžeme začít řezat a.c p, i na prsty! A také nesmíme zapomínat na častější mazání rozváděcího soukolí s čepy. JAN MATĚJČEK 20

do bytu a domu STOJAN NA MUROVANIE vláda názor, že omietka všetko napraví, aj keď to vyžaduje obhadzovanie hrubších vrstiev a väčšiu spotrebu,-materiálu. Inštalovaním stojana odpadá pri Veľa individuálnych stavebníkov má mých obvodových múrov a priečok. Aj murovaní prácne zakladanie rohu ťažkosti s postavením rovných a kol- medzi murármi z povolania neraz pre- múru pomocou olovnice alebo nasta- 12,13 21

Rozpis materiálu venie a nestabilné vetrovanie rohového trámika. Jeho použitím sa ušetria takmer dve tretiny práce a nákladov na omietku (piesok, vápno, cement). Stojan je ideálny na postavenie neomietaných, iba škárovaných múrov. Na výstavbu rodinného domu odporúčame na založenie obvodových múrov štyri stojany, pri menších objektoch (např. garáži) stačia dva. Zhotovenie stojana nie je zložité a je zrejmé z obrázka; uvedené rozmery si môžeme prispôsobiť vlastným potrebám. Na stojinu 1 privaríme hore plech 3, dole základovú platňu 4 a vo vzdialenosti 250 mm od základovej platne ešte krycí plech 6. Po zvarení vyvŕtame potrebné otvory; dôležité je presne vyvŕtať otvory 0 1,5 mm na zavesenie olovnice 5. Na stojinu 1 musíme ešte privariť vo vzdialenosti 1 300 mm od základovej platne dve skrutky 10 a na otvor 0 10 mm v plechu 3 maticu 13. Na podpere 2 vyvŕtame vo vzdialenosti 10 mm od vrchného konca otvor 0 12 mm na upevnenie na stojinu. Napokon ešte zhotovíme upínadlo 7, ktoré pripevníme na stojan samosvorne. Otvorom upínadla prevlečieme murovaciu šnúru 15 a priviažeme závažie 16. Na druhý koniec lanka priviažeme klinec so zahnutým koncom. Olovnicu 5 zavesíme na pevný silonový vlasec 0 1 mm. Pri murovaní umiestnime stojany do vnútorných rohov základných múrov. Základovú platňu 4 a spodný koniec podpier 2 pribijeme skrátenými klincami 0 5 mm. Olovnicou skontrolujeme presné a kolmé postavenie stojana; umožňuje to vôľa medzi skrutkou 10 a otvorom 0 12 mm v podpere. Základovú platňu 4 ešte zaťažíme tehlami. Počas murovania občas skontrolujeme, či vlasec olovnice presne prechádza stredom otvoru 0 5 mm v krycom plechu 6. Aby sme pri murovaní ľahšie dodržali vodorovnosť, označíme na stojanoch výšku jednotlivých vrstiev tehál či tvaroviek. Súčasne s murovaním posúvame upínadlo s murovacou šnúrou a závažím. Na murovacej šnúre môžeme označiť aj miesta na vynechanie otvorov na okná, dvere a pod. Pri murovaní priečok podpery 2 odmontujeme a skrutkou 12 rozoprieme stojan medzi dlážku a strop. Po dokončení murovania využijeme stojany na zhotovenie terčíkov na omietku. Tým máme určenú rovinu omietky, takže pri neskorších elektrikárskych, inštalatérskych a iných prácach možno umiestniť, např. zásuvky, vodovodné kohútiky a pod., presne v rovine budúcej omietky. ING. JOSEF KUŽEL PLOŠNÉ STROPNÉ SVIETIDLO Na osvetlenie obývacieho priestoru som zhotovil plošné stropné svietidlo. Ako zdroje svetla som v ňom použil dve žiarivky s príkonom 2X20 W a štyri žiarovky s príkonom 4X40 W. Intenzitu osvetlenia možno teda ľubovoľne kombinovať. PRACOVNÝ POSTUP Celé svietidlo sa skladá z troch častí plechovej nosnej škatule 1, 2, drevených bočníc 3 a 4 a dreveného nosného rámu 5 a 6, na ktorom je pripravená elektroinštalácia. Nosnú škatuľu zhotovíme z 1 mm hrubého plechu. Diely 1 a 2 vystrihneme podľa obr. 1, vyvŕtame otvory 22

23

0 5, 0 4, a 0 3 mm, pričom do jedného z kratších dielov 1 otvory 0 3 mm nevŕtame. Potom plech ohneme podľa hrán naznačených čiarkované. Napokon ohneme rohy (označené 45 uhlom). Diely 1 a 2 spojíme do tvaru škatule jednak spojením trojuholníkových výčnelkov skrutkami 16 s maticami 17, jednak štyrmi plechovými pásikmi 20. Otvory na priskrutkovanie pásikov vŕtame až pri montáži. Z ohobľovaných 1 5 mm hrubých drevených dosák odrežeme bočnice 3 a 4. Z vnútornej strany vyrežeme do bočníc 5 mm široké a 5 mm hlboké drážky, do ktorých napokon zasunieme sklo tienidla. Do bočníc vyvŕtame jednak otvory 0 2 mm do hĺbky 5 mm slúžiace na pripevnenie bočníc na nosnú škatuľu, jednak otvory 0 8 mm na kolíky, ktorými bočnice navzájom spojíme. Aby sme mohli do drážok vsunúť sklo, musí byť jedna z bočníc 3 odoberateľná, do ktorej nevŕtame otvory 0 2 mm a otvory na kolíky necháme suché, bez lepidla. Ostatné tri bočnice spojíme kolíkmi napevno. Dbáme na to, aby všetky uhly boli pravé. Nosnú škatuľu odmastníme (např. technickým benzínom), zdrsníme brúsiacim papierom a dva razy natrieme syntetickou farbou, najlepšie bielou. Bočnice obrúsime brúsiacim papierom a ďalšiu povrchovú úpravu volíme tak, aby zodpovedala zariadeniu miestnosti. Bočnice po zaschnutí pripevníme na nosnú škatuľu deviatimi závrtkami 21 (kratšia bočnica zostáva voľná). Nosný rám zostavíme z líšt 5 a 6 podľa obr. 2. V miestach kríženia lišty spojíme skrutkami 26 s maticami 17. Povrch rámu natrieme syntetickou farbou á po zaschnutí možno začať s elektroinštaláciou. Pod všetky objímky 9, 10 a 11, tlmivky 15, kondenzátory 12 aj svorkovnicu 14 vložíme vhodné izolačné podložky (z klingeritu, azbestu). Objímky na žiarovky 10 pripevníme na konce tyčí 22 z plochej ocele, ktoré ohneme do tvaru písmena U a uprostred priskrutkujeme na lištu 5. Súčiastky zapojíme podľa schémy na obr. 3. Z bezpečnostných dôvodov zveríme túto prácu radšej odborníkovi. Nosný rám priskrutkujeme na nosnú škatuľu skrutkami 16 s maticami 17. Tienidlo svietidla zhotovíme z dvoch tabúľ 2 mm hrubého číreho skla, ktorých rozmery zistíme podľa skutočnosti až po zmontovaní nosnej škatule a bočníc. Medzi tabule skla 24 Rozpis materiálu Obr. 3

vložíme pauzovací papier, ktorý môže byť bez kresby, ale môžeme ho technickými perami vhodne dotvoriť. Tabule skla navzájom spojíme priehľadnou lepiacou páskou po celom obvode tienidla. Žiletkou alebo ostrým nožom obřežeme okraje, ktoré by mohli prečnievať po zasunutí tienidla do drážok v bočniciach. Tienidlo vkladáme až po pripevnení svietidla na strop miestnosti štyrmi skrutkami naskrutkovanými do príchytiek 0 8 mm a po zakrútení žiaroviek a žiariviek. Odoberateľnú bočnicu odstránime, tienidlo opatrne zasunieme tak, aby zapadlo do pevnej krátkej bočnice a odoberateľnú bočnicu nasunieme na dva nelepené kolíkové spoje na obidvoch koncoch bočnice. Takto zhotovené svietidlo sa samovoľne chladí, prostredníctvom otvorov v rohoch nosnej škatule. ING. KAMIL ANDRÁŠ ROZKLADACÍ KONFERENČNÝ STOLÍK Sériová výroba nábytku poskytuje iba obmedzené možnosti výberu a málokedy spĺňa naše nároky na účelnosť, moderný dizajn a estetický dojem, o neúmerne vysokých cenách ani nehovoriac. Týka sa to aj konferenčných stolíkov. Ten, ktorého konštrukciu uvádzame, by mohol tieto požiadavky spĺňať, pričom cena použitého materiálu nepresiahne 400 Kčs. Skladá sa zo štyroch rovnakých dielov navzájom spojených závesmi. Umožňuje to rozložiť ho do niekoľkých tvarov, alebo naopak, zložiť do jedného kompaktného celku, ako to vidieť na obrázkoch. PRACOVNÝ POSTUP Stolík zhotovíme z voštinových alebo drevotrieskových dosák, prípadne z 15 až 20 mm hrubej latovky. Potrebujeme štyri dosky rozmerov 400 X 400 mm, štyri dosky 400 X 550 mm a štyri dosky 550 X 380 mm a hrubé 20 mm. Všetky dosky začistíme brúsiacim plátnom. Potom vždy tri dosky rôznych rozmerov spojíme závrtkami alebo kolíkmi hranami kolmo na seba. Získame tak štyri celkom zhodné diely. Spôsob spájania závisí od voľby materiálu. Ak majú dosky už upravený povrch, spájame ich kolíkmi. Ak sú voštinové či nerovné drevotrieskové, musíme povrch natrieť a spájame ich závrtkami, ktorých hlavy zapustíme a zatmelíme. V obidvoch prípadoch spájané miesta vopred natrieme lepidlom Herkules alebo Epoxy 1200. Na každý diel priskrutkujeme zospodu tri nožičky z guľatiny priemeru asi 20 mm, dlhé 12 mm. Nožičky starostlivo obrúsime a nalakujeme bezfarebným lakom. Hotové diely navzájom 25

spojíme troma pármi závesov, ktoré priskrutkujeme menšími závrtkami so zapustenou hlavou. Povrchová úprava závisí od použitého materiálu. Ak sú dosky už povrchovo upravené, odyhujeme hrany a celý stolík prestriekame bezfarebným lakom. Na prototype som vrchné dosky všetkých dielov polepil 4 mm hrubými zrkadlami. Toto riešenie je síce efektné, ale nie je praktické. MIROSLAV JANDA REKONSTRUKCE KUCHYNĚ Bydlíme v panelovém domě, kde kuchyň má půdorysnou plochu jen 2,2 X 3,4 m. Chtěli jsme si zakoupit větší chladničku (Calex 270 I) a mrazničku. Okamžitě však nastal problém, kam je umístit. Při jejich instalaci se totiž musí hledět nejen na to, aby byly uložené potraviny po ruce", když se vaří, ale i na to, aby kolem chladicího systému mohl proudit vzduch. Nezbylo tedy nic jiného, než přemístit sporák a z řadové kuchyňské linky vytvořit linku rohovou. Tím vznikl dostatečný prostor pro umístění chladničky i mrazničky (obr. 1). S novou úpravou jsme velmi spokojeni. Proti původnímu uspořádání (obr. 2) je v nové kuchyni (obr. 3) více úložného prostoru a vaření je pohodlnější. Nové řešení záleží vtom, že plynový sporák přemístíme vedle spížní skříně, upravenou linku posuneme o 60 cm směrem do rohu kuchyně a volné místo mezi sporákem (respektive spížní skříní) a linkou doplníme o nové skříňky. Použijeme-li většinu dílů z původní linky, nepřekročí ostatní náklady (na dřevo, sololit, obkladačky, tapety, barvy) částku 600, Kčs. Samostatnou a nejdražší položkou je cena odsávače par (1 000, Kčs). POSTUP PRÁCE Než se pustíme do vlastní úpravy kuchyňské linky, musíme zajistit úpravu všech potřebných instalací. Především jde o prodloužení plynového potrubí a zapojení sporáku, což musí provést odborný pracovník. Dále je třeba zkrátit vodovodní potrubi asi o 3 cm, aby bylo možné napojit dřez. Odpadní potrubí není třeba měnit, jen je nutné trochu upravit ohyb trubky z PVC. K odsavači par a k osvětlení pracovní desky za rohem je třeba přivést elektrický proud. Vodiče vedeme instalačními lištami od pojistkové skříňky a to těsně nad horními skříňkami po stěně jádra a v rohu za skříňku pak směrem dolů až na kachlíkový obklad. Zde rozdělíme vedení na dva směry k odsávací par a k osvětlení stolu (obr. 6). Vlastní rekonstrukce kuchyňské linky se týká především pracovního stolu s dřezem, dvířky a zásuvkami. Horní skříňky (až na jednu) zůstanou beze změny. Rohovou část až ke sporáku musíme vyrobit nově, částečně ze zbylého materiálu, částečně z materiálu zakoupeného v doprodeji nábytkářských podniků a v prodejnách pro domácí dílnu (např. typizovaná dvířka ke skříňkám, desky plášfované umakartem, laťovku a sololit). Pracovní stůl s dřezem rozebereme a otočíme ho o 180 tak, aby otvory pro zásuvky na příbory byly na pravé straně od dřezu (obr. 1). Také dolní dvoukřídlá dvířka prostoru pro hrnce a kastroly zabudujeme do pravé části stolu. V pravé polovině stolu vyřízneme do svislé dělicí stěny zapuštění pro dřez, hluboké 16 cm (obr. 7, označeno x). Abychom získali místo na prodloužené plynové potrubi, zkrátíme stůl o 4 cm a opatříme jej novým levým čelem, které bude prodloužené o rohovou část (obr. 7). Původní čelo. 26

Obr. 1. Nové řešení kuchyně: 1 horní skříňky; 2 rohová sestava; 3 skříňky nad odsavačem par; 4 kořenky; 5 odsavač par; 6 osvětlení se spínacími hodinami a zásuvkou; 7 sporák; 8 dřez; 9 polička z PVC; 10 zásuvky na příbory; 11 chladnička 270 I; 12 mraznička 130 I potažené hliníkovou fólií, načepujeme opět na stranu přiléhající ke sporáku. Také zadní stěnu stolu musíme otočit o 180, aby otvor pro odpad byl v prostoru pod dřezem. Dvířka, která uzavírají rohovou část stolu se otevírají nadvakrát. Nejprve se otevírá levé křídlo, které je zavěšeno dvěma závěsy na pravém křídle. Toto je upevněno na delší straně stolu třemi závěsy (obr. 1). Díky tomuto řešení se při otvírání dvířka navzájem neblokují. Pracovní desku stolu zhotovíme celou novou, vyřízneme otvor pro dřez, polepíme umakartem a olemujeme umakartovou fólií nebo stolovou lištou. Horní skříňky zůstávají ze tří čtvrtin v původním stavu (obr. 4). Levou ' boční stěnu a dvířka demontujeme a prostor upravíme k napojení rohové části skříněk (obr. 5 a 6). Především připravíme průchod 17X17 cm pro potrubí odsávače par. Původní dno skříňky zkrátíme o 15 cm, nad něj vestavíme nové dno rohové skříňky, které bude navazovat na dno skříněk zavěšených nad sporákem (obr. 6, pohled A). Nové skříňky nad sporákem jsou jen 49 cm vysoké zatímco výška skříněk nad pracovním stolem je 66 cm (obr. 4). Vznikne tak prostor pro montáž odsávače par, široký 60 cm. Mezi dolní část odsávače a dno skříněk nad pracovním stolem je upevněna police na kořenky. Stěna za kořenkami zakryje díl I odsávacího potrubí (obr. 6). Police upevníme vruty k horním skříňkám nad sporákem a z boku k původní skříňce nad pracovním stolem. Skříňky nad sporákem s policí tvoří rohovou sestavu, která končí až na stěně spížní skříně. Potrubí odsávače par zhotovíme z ocelového pozinkovaného plechu tlustého 0,6 až 0,8 mm (obr. 8). Díl I odvádí páry k otvoru ve stěně bytového jádra, díl II spojuje tuto část s odsávací šachtou. Skříňky nad spo- 27

PŮVODNÍ ŘEŠENÍ NOVÉ ŘEŠENÍ Obr. 4 Obr. 5 28

Obr. 6 Obr. 8 Obr. 7 rakem upevníme třemi vruty do hmoždinek v čelní zdi a jedním vrutem ku stěně spíže. Odsávač upevníme zdola ke skříňkám (obr. 1 a 3). Odsávací potrubí napojíme na odsávač a druhým koncem do proříznutého otvoru nad obkladem ve stěně bytového jádra. Původní díly kuchyňské linky jsou vyrobeny z rámu poklíženého z obou stran sololitem, a vyplněného vlnitým papírem. Stejně jsou vyrobena i dvířka. Proto při zkracování těchto dílů musíme po odříznutí částí formátu odstranit do hloubky 3 cm výplň a na její místo vlepit mezi sololitové stěny lištu širokou 3 cm. Rozhodující význam pro celkový vzhled nové kuchyňské linky má vkusná povrchová úprava. Skříňky s policemi a vnitřní strany dvířek natřeme nebo nastříkáme bílou základní barvou na dřevo, přebrousíme a opatříme druhým nátěrem syntetickou, emailovou nebo nitrocelulózovou barvou. Vnější plochy dvířek a jejich hrany polepíme samolepící tapetou s imitací mahagonového dřeva. Vhodná je také tapeta Granofix přilepená lepidlem Herkules. Nábytkové úchyty kruhového tvaru jsou v barvě slonové kosti. Spížní skříň a její dveře jsou také bílé, s tmavohnědými úchyty. Před montáží rohové linky je výhodné upravit stěny nad pracovním stolem. Ve výšce 77 cm nad podlahou upevníme na stěnu bytového jádra dřevěnou lištu 2X1,5 cm a nad ní přilepíme Dilexem čtyři řady bílých obkládaček po celé délce stolu a také na čelní stěnu za kamny až ke spížní skříni. Stěnu spížní skříně obložíme až k podlaze. Spáry vyplníme bílou cementovou barvou. PETR KRAMER 29

K ŠIJACIEMU STROJU Keďže šijací stroj Lucznik (typ 437) má nedostatočný odkladací priestor (iba dve obyčajné zásuvky), rozhodol som sa vložiť do zásuviek priehradky z preglejky a pod ne vyhotoviť pojazdný stolík s ďalšími troma zásuvkami takisto s priehradkami. Pri šití sa stolík vysunie pred šijací stroj ako pohyblivá odkladacia plocha. PRACOVNÝ POSTUP Vonkajšie rozmery stolíka vychádzajú z rozmerov šijacieho stroja; vonkajšia výška stolíka je 475 mm, vonkajšia šírka 390 mm a vonkajšia hĺbka 420 mm. Stolík zhotovíme z drevotrieskových dosiek s upraveným povrchom, ktoré rozrežeme na bočnice 1, dno 6, veko 8 a zadnú stenu 7 podľa rozmerov uvedených v rozpise. Rozmery zodpovedajú 20 mm hrubej drevotrieskovej doske; ak použijeme dosku inej hrúbky, musíme rozmery upraviť. Viditeľné hrany dosiek polepíme dyhou vo farbe stolíka a šijacieho stroja. Dyhu lepíme lepidlom Herkules s milimetrovým presahom na obidvoch stranách hrany dosky a presah po zaschnutí lepidla obrúsime jemnejším brúsiacim papierom. Všetky diely stolíka spojíme kolíkmi 9, ktoré narežeme z drevených tyčiek 0 8 mm. Styčné plochy natrieme lepidlom Herkules. Do spodných hrán bočníc zapustíme a priskrutkujeme štyri kolieska 4 0 18 mm. Tyčky aj kolieska bežne dostať v predajniach železiarstva. Na bočnice 1 musíme ešte pripevniť lišty na vedenie zásuviek. Uholníkové lišty 2 vyfrézujeme z tvrdého dreva a priskrutkujeme ich na bočnice 1 troma závrtkami 5; slúžia na vedenie dvoch vrchných zásuviek. Spodná zásuvka jazdí po dne stolíka; na vymedzenie vôle na dve strany priskrutkujeme lišty 3 z tvrdého dreva, hrubé 5 mm. S priskrutkovaním líšt je však lepšie počkať, až keď sú zásuvky hotové, aby sme si overili správnu polohu. Medzi zásuvkami má byť asi 2 mm vôľa. Zásuvky sú rôzne vysoké, lebo každá slúži iným potrebám. Ich výšku aj rozdelenie priehradkami si môžeme prispôsobiť svojim požiadavkám. Čelá zásuviek sú pripojené na bočnice šikmo pod uhlom, ktorý sa od zvislice líši o hrúbku použitých drevotrieskových 30