009/ 7. 3. 009 PROPSTNÝ MĚNIČ S TRANFORMÁTOREM A ŘÍDICÍM OBVODEM TOPSWITCH Ing. Petr Kejík Ústav radioelektroniky Vysoké učení technické v Brně Email: xkejik00@stud.feec.vutbr.cz Článek se zabývá návrhem jednočinného propustného měniče s transformátorem, pozornost je věnována zejména návrhu transformátoru. Pro řízení měniče byl zvolen obvod TOP 04YAI.. ÚVOD S příchodem výkonových spínacích tranzistorů se začaly objevovat spínané zdroje. Asi hlavní rozdíl mezi klasickými zdroji a spínanými zdroji (měniči) s transformátorem spočívá v tom, že u měniče pracuje transformátor při kmitočtech v řádech desítek khz až jednotek MHz, zatímco klasické zdroje pracují s kmitočtem síťovým (50 Hz). Tento vysokofrekvenční způsob činnosti přináší řadu výhod ale i některé nevýhody, viz [] nebo []. Článek se zabývá návrhem AC/DC měniče. Vstupní napětí je 95 65 V síťového kmitočtu, výstupní napětí DC 4 4,5 V, výstupní proud do A. Pro řízení měniče byl zvolen obvod TOPSwitch firmy Power Integrations.. PROPSTNÝ MĚNIČ Impulsní zdroje (měniče) jsou obvody sloužící k regulaci elektrické energie. Výkonový člen těchto zdrojů je zatěžován impulsně, tj. střídavým spínáním a rozepínáním. Podmínkou činnosti spínaného zdroje je stejnosměrné vstupní napětí. Je-li vstupní napětí střídavé, je nutné po jeho usměrnění důkladně vyhladit zbytkové zvlnění vstupním filtrem. Aby bylo možné vstupní napětí transformovat, převádí se na střídavý tvar, což se provádí pomocí vysokofrekvenčních spínacích tranzistorů. Ty pracují při kmitočtech v řádu desítek khz až MHz. Vlastní transformace velikosti napětí probíhá na indukčnosti nebo na transformátoru. Výstupní napětí je nutno opět usměrnit a vyfiltrovat vyšší harmonické složky. Na výstupní filtr již nemusí být kladeny tak velké požadavky, protože pracuje na vysokém kmitočtu a jeho filtrační účinky jsou na tomto kmitočtu vynikající. Každý měnič se skládá z vlastního silového obvodu a řídicí elektroniky (regulační obvody zajišťující činnost přepínače). Silový obvod je obvod tvořený indukčností a přepínačem. Podle zapojení těchto prvků lze realizovat různé typy měničů (více viz [], [3], [4] a [5]). Přepínač bude vždy ovládán periodickým signálem s periodou T, T t + t a s nastavitelnou střídou: s t /T. Na obr. a je základní schéma propustného měniče s transformátorem. Na obrázcích je také vysvětlen princip činnosti měniče (čárkovanou čarou je naznačena smyčka proudu). Pro detailnější informace lze doporučit např. [], [3], [4] a [5]. Vstupní AC signál je Greatzovým můstkem usměrněn a přes filtrační kondenzátor přiveden na DC/DC propustný měnič. Dioda D v sekundárním okruhu slouží jako rekuperační dioda v době t, kdy je tranzistor zahrazen a filtrační tlumivka L by byla jedním koncem nepřipojena. propustného měniče je nutné zajistit demagnetizaci transformátoru. Musí být navržen i demagnetizační obvod (slouží k zajištění nulové střední hodnoty primárního napětí u ). Na obr. je znázorněna první fáze spínacího procesu sepnutí T (po dobu t ). Dioda D neotevírá ihned, ale až po určité době od sepnutí tranzistoru. Energie je ze sekundárního vinutí odebírána tedy pouze po část doby, po kterou je dioda otevřena. Vzhledem k tomu, že ve druhé fázi není energie ze sekundárního vinutí odebírána vůbec, zůstává část energie v magnetickém poli transformátoru. Bez demagnetizačního vinutí by se magnetický tok φ u (a magnetizační proud I µ ) zvyšoval, až by došlo k přesycení jádra (indukčnost transformátoru L t 0) a tím k prudkému lavinovitému růstu magnetizačního proudu (viz [6]). Jev by pokračoval až do zničení tranzistoru. Obr. Schéma zapojení měniče, T sepnut Činnost propustného měniče s demagnetizačním vinutím je patrná z obr. a. Během doby sepnutí tranzistoru T teče proud i ze zdroje přes primární vinutí transformátoru a tranzistor zpět do zdroje. Na sekundárním vinutí transformátoru je napětí u, které polarizuje diodu D v propustném směru a umožní průchod proudu i ze sekundárního vinutí transformátoru přes D a L do zátěže a současně nabíjí kondenzátor C. Obr. Schéma zapojení měniče, T rozepnut Jakmile tranzistor T rozepne, změní se polarita napětí na všech vinutích transformátoru na opačnou. Dioda D se uzavře. Je tím rozepnut proudový obvod tlumivkou L. -
009/ 7. 3. 009 Tato tlumivka přechází z režimu spotřebiče do režimu zdroje proudu, mění se na ní polarita napětí a proud z ní prochází přes zatěžovací rezistor a rekuperační diodu D zpět. Proud kondenzátorem C také mění svoji polaritu, teče do rezistoru R a podporuje tak proud tlumivky. Výstupní napětí i proud v této fázi klesají. Po vypnutí tranzistoru T se na primárním vinutí objeví napětí opačné polarity, než bylo napětí v sepnutém stavu. Toto napětí bude mít přesně definovanou velikost, která je daná počtem závitů demagnetizačního vinutí. Magnetizační energie jádra se předává zpět do zdroje pomocí proudu i 3. Musí být také zajištěno, aby doba vypnutí tranzistoru byla delší, než doba potřebná ke skončení demagnetizace (k poklesu magnetického toku na nulu), jinak by ještě nestačil úplně zaniknout magnetický tok a už by byl znovu sepnut tranzistor. Musíme tedy omezit střídu spínání tranzistoru. 3. OBVODY TOPSWITCH Firma Power Integrations vyrábí několik řad obvodů TOPSwitch. Jedná se o obvody, které lze vzhledem k jejich jednoduchosti přirovnat k třísvorkovým lineárním stabilizátorům. Jsou určeny především pro zapojení s transformátorem a zpětnou vazbou, která může být z výstupu nebo také ze samostatného sekundárního zpětnovazebního vinutí. Obvod je monolitický čip, spojující vysokonapěťový výkonový MOSFET tranzistor ve funkci spínače se všemi analogovými a číslicovými řídicími obvody. Výhodou obvodů je zjednodušený návrh zapojení, protože ve standardním pouzdře je integrovaný PWM modul (pracující v napěťovém režimu s integrovaným oscilátorem na kmitočtu kolem 00 khz), systém řízení zdroje a systém ochran, který je kombinovaný s autorestartem a testováním překročení proudu v každém cyklu činnosti. Integrovaná tepelná ochrana zase chrání celý systém proti přetížení. Obvody jsou zpětnovazební s řízením proudu zátěže změnou střídy. Díky použití MOSFET tranzistorů a integraci maximálního možného počtu funkčních prvků je dosaženo vysoké účinnosti (integrace eliminuje nutnost použití vnějších výkonových rezistorů, použitých pro snímání výstupního napětí). Typická zapojení lze nalézt např. v [4]. 4. NÁVRH MĚNIČE 4.. VÝBĚR TRANSFORMÁTOR A ŘÍDICÍHO OBVOD Měnič je realizován jako jednočinný propustný měnič s transformátorem. Při použití obvodu TOPSwitch bude měnič pracovat na kmitočtu 00 khz. Této skutečnosti musí vyhovovat použitý materiál jádra transformátoru, aby jeho ztráty nebyly neúnosné. Byl zvolen materiál CF 38 (materiál je obdobou H4), který má téměř shodné vlastnosti s H a je dokonce vhodný až do 300 khz. Z firemních katalogů a údajů, uvedených v [3] a [6], pak podle typu zapojení a požadovaného výstupního výkonu, ale hlavně podle dostupnosti jader na trhu, bylo zvoleno jádro RM 0, které by mělo být v jednočinném propustném zapojení schopno přenést výkon asi 93 W (pro f 00 khz). Pro řízení byl zvolen obvod TOP 04YAI. Obvod je schopen zvládnout výstupní výkon 60 00 W, při větším kolísání vstupního napětí asi 50 W. Pro aplikace do A je tedy dostačující. 4.. NÁVRH TRANSFORMÁTOR Pro návrh byl zvolen postup uvedený v [5] a [6]: Parametry obvodu TOP 04: f 00 khz - kmitočet spínaní.0% < s < 67% - omezení střídy, kde s t /T, kde T /f a t je doba sepnutí výkonového tranzistoru. Protože jde o jednočinný propustný měnič, musí být velikost střídy omezena: t > t demag ~ t, kde t + t T a t demag je nutná doba pro demagnetizaci jádra. Proto zvolíme t max 38%. T, t max 0,38. T 0,38/f 0,38. /00. 0 3 s 3,8 µs. () Parametry zvoleného jádra RM 0: S e 98,0 mm V e 430 mm 3 - efektivní průřez jádra - efektivní objem jádra A L 400 nh/závit - součinitel indukčnosti S N 4,5 mm - průřez vinutí B 60 mt - maximální zdvih magnetické indukce (s ponechanou rezervou, tabulková hodnota B 77 mt) J 4,55A mm - P 93 W Vstupní parametry zadání - maximální proudová hustota - maximální přenášený výkon 95-65 V - vstupní napětí 4-4,5 V I,0 A - výstupní napětí - výstupní proud Podle [5], [6], [7] a [8] se dopočítají některé veličiny: Maximální velikost usměrněného vstupního napětí: max ACmax 65 V 375 V. () Minimální velikost usměrněného vstupního napětí podle [8]: min AC min... 40 V, P fl η C tc in (3) -
009/ 7. 3. 009 kde P je výstupní výkon, t c časová konstanta usměrňovače (~3 ms), η je efektivita usměrňovače (~75%), f l je kmitočet usměrňovaného napětí, C in je filtrační kondenzátor vstupního usměrňovače (~ µf na W výstupního výkonu). Provedeme kontrolu rozsahu doby sepnutí t : t t,4 µ s. (4) min min max / max Počet primárních závitů podle [5]: max tmax NP 9 závitů. (5) B S M e Indukčnost primárního vinutí (přibližná): L A N 34, mh. (6) L P 8 Velikost magnetizačního proudu transformátoru: max tmax I magn A 40, 9 ma L. (7) Počet sekundárních závitů pro nejhorší možný případ ( min): T NS NP 5 závitů. (8) t min max Aktivní proud primárním vinutím, který je určený přepočtem sekundárního proudu: I N S 5 I,0 A 0, 549 A. (9) N 9 P Celkový proud primárním vinutím (při zanedbané složce přetransformovaného zvlnění sekundárního proudu): I I + I 0, A. (0) celk magn 590 Vypočteme průměr vodičů primárního (d ) a sekundárního (d ) vinutí s ohledem na proudovou hustotu: I celk 0,590 S 30 J 4,55 mm 0, mm, () Zde je ale nutno vzít v úvahu tzv. povrchový jev. Vlivem tohoto jevu se odpor vodiče se zvyšujícím se kmitočtem zvětšuje. Elektrický povrchový jev je charakterizován hloubkou vniku σ, což je tloušťka, ve které proudová hustota klesne na /e proudové hustoty na povrchu vodiče. Přitom roste odpor vodiče. Z tohoto důvodu je neúčelné používat kruhové vodiče o větším průměru než 3σ. Hloubka vniku pro měď (měrný odpor ρ,7. 0-8 Ωm): σ 0, mm, (5) π µ 0 f ρ kde µ 0 je magnetická konstanta (permeabilita vakua). Průměr použitých vodičů by tedy neměl být větší než 3σ 3. 0, mm 0,63 mm. vodiče primárního vinutí je tedy podmínka splněna, vodič sekundárního vinutí by měl být proveden jako paralelní kombinace několika vodičů menších průměrů: S * S / 0, 0 mm, (6) * * S d 0, 53 π mm. (7) Dále lze provést hrubou kontrolu plnění vinutí (pro vodič o průměru 0,5 mm, sekundární vodič v provedení paralelní vodiče o průměru 0,6 mm): S N d 40,75 mm <. (8) Tedy i při použití vodičů větších průměrů a při nesprávném uvažování jejich čtvercového průřezu zaplní vodiče okénko jádra neúplně, vinutí by se tedy do okénka mělo vejít i s izolačním oddělením vinutí a několika málo závity pro referenční napětí řídicího obvodu. S N 4.3. NÁVRH FILTRAČNÍ TLMIVKY rčíme minimální hodnotu indukčnosti L 0min, při které je proud tlumivkou I ještě nepřerušovaný, tedy I L I 4 A. Počítáme s nejhorším možným případem, kdy nejdelší čas rozepnutí tranzistoru je t T, t L 0 min 60,00 µ H. (9) I S 0,30 d mm 0, 4 π π I,0 S 440 J 4,55 mm mm 0, mm, (3) S d 0, 75 π mm. (4) Hodnotu zvlnění proudu ale požadujeme menší, velikost indukčnosti se tedy volí větší. Pro zvlnění výstupního proudu, např. I 0, A, nabývá výstupní proud hodnot I,95 -,05 A. Abychom dosáhli takového zvlnění, musí mít použitá tlumivka indukčnost, () 6 T 4,0 0 0 L, 4 I 0, mh. (0) -3
009/ 7. 3. 009 Pro zkušební vzorek měniče byla použita tlumivka RSD4H400,8 mh, 0 A, RM5. 4.4. DEMAGNETIZAČNÍ OBVOD Protože jde o zapojení propustného měniče, je nutné přidat demagnetizační obvody. Protože při návrhu nejde o účinnost a přenášený výkon je relativně malý, použijeme namísto demagnetizačního vinutí (které by komplikovalo výrobu transformátoru) jiný způsob, viz obr. 3. Kondenzátory C a C, dioda D a řetězec Zenerových diod, ZD a ZD, jsou na primární straně transformátoru, rezistor R 3 a kondenzátor C 3 jsou na sekundární straně transformátoru. Tato sestava limituje napětí DS na řídicí logice na hodnotu danou součtem napětí řetězce Zenerových diod. Dioda D musí mít pomalé zotavení, např. typ N5407. C a C se volí spíše experimentálně, hodnota (společná) je asi nf. Princip činnosti je následující. Při sepnutém tranzistoru jsou prvky D, R 3, C 3 a řetězec ZD - ZD zkratovány. Při rozepnutí tranzistoru začíná vést dioda D, která část energie předá C a C a zbytek se přemění na teplo na ZD - ZD. Na sekundární straně část energie nabíjí C 3. Rezistor R 3 zabraňuje vzniku oscilací. Při dalším sepnutí tranzistoru se díky pomalému zotavení D energie z C a C vrací do primárního vinutí, energie z C 3 podporuje výstup měniče. Typické hodnoty C 3 0, µf, R 3 Ω. Součet napětí na řetězci Zenerových diod musí být menší než maximální přípustná hodnota DSMAX. Pro TOP 04 je DSMAX 700 V, použijí se tedy dvě Zenerovy diody, každá určená na napětí 00 V. Velikost ztrátového výkonu P zmax, na který je nutné dimenzovat demagnetizační obvod, lze určit podle vztahu (viz [5]) max smax P z max, 9 W. () L f Tento výsledek je příznivý, protože demagnetizační obvody je vhodné konstruovat pro ztrátové výkony menší než 5 W. Takto získaná hodnota není ale příliš přesná, protože se neuvažuje vliv prvků C, C, C 3 a R 3, které se podílejí na zmenšení ztrátového výkonu. vinutí byla orientována stejným směrem a byla zhotovena z měděného lakovaného drátu. Podle [4] lze určit počet závitů zpětnovazebního vinutí N B: B D N B N 3 S závitů, () D kde B je hodnota zpětnovazebního napětí (podle [3] platí: B V), D a D3 jsou úbytky na usměrňovacích diodách (D na jedné z diod, D 3) v propustném směru. Primární vinutí tvoří N P 9 závitů vodičem φ NP 0,35 mm. Jako druhé bylo navinuto sekundární vinutí. Tvoří ho N S 5 závitů vodičem φ NS 0,5 mm. Zpětnovazební vinutí je tvořeno N B 8 závity vodičem φ NB 0,35 mm. Vypočítaná hodnota je sice závitů, ale při realizaci vzorku bylo zjištěno, že stačí 8 závitů, zároveň je menší napěťové namáhání optočlenu. Při praktických pokusech a měřeních bylo zjištěno, že realizovaný zdroj s daným transformátorem je funkční, ale pouze pro malý rozsah vstupního napětí. Byly realizovány transformátory s různým počtem a poměrem závitů, tedy s pozměněnou hodnotou střídy (počty závitů byly znovu spočítány podle výše uvedených vztahů). Další realizované transformátory:. N P 08, N S 5, N B 0,. N P 8, N S 3, N B 9, 3. N P 8, N S 3, N B 0, 4. N P 48, N S 5, N B 0. Nejlepších parametrů, z hlediska rozsahu vstupního napětí, bylo dosaženo s následujícími počty závitů: N P 48, N S 5, N B 0 (t max µs). Tento realizovaný vzorek je schopen pracovat při napájecím napětí 50 65 V. 5.. SCHÉMA ZAPOJENÍ A POPIS VZORK ZDROJE Zapojení realizovaného vzorku zdroje je uvedeno na Obr. 3, použitý transformátor: N P 48, N S 5, N B 0, φ NP 0,5 mm, φ NS 0,5 mm, φ NB 0,35 mm. 5. REALIZACE ZDROJE 5.. KONSTRKCE TRANSFORMÁTOR V předcházejících kapitolách byl spočítán potřebný počet závitů jednotlivých vinutí a také průměr jednotlivých vodičů. Vinutí však bylo prováděno ručně, zaplnění okénka pro vinutí bylo značně neefektivní. Kvůli tomu a kvůli dostupným průměrům vodičů byl navinut zkušební vzorek vodiči s průměry: φ NP 0,35 mm (primární vinutí), φ NB 0,35 mm (zpětnovazební vinutí) a φ NS 0,5 mm (sekundární vinutí). Tento vzorek je tedy podle (9) až (7) dimenzován na I A. Všechna vinutí jsou typu C. Všechny vrstvy vinutí realizovaného vzorku byly odděleny izolací v podobě izolační PVC pásky. Všechna -4
009/ 7. 3. 009 Střídavé vstupní napětí je usměrněno můstkovým usměrňovačem BR s nabíjecím kondenzátorem C. Výstupní napětí realizovaného zdroje 4,3 V. Toto napětí je konstantní při změně napájecího střídavého Napětí na tomto kondenzátoru je pak vstupním stejnosměrným napětím pro měnič. Součástky C, C, D, C 3, R 3, ZD a ZD omezují napěťové špičky na obvodu TOPSwitch a zároveň slouží pro demagnetizaci transformátoru. Výstupní napětí je jednocestně usměrněno pomocí D (která je zároveň rekuperační diodou, jde o dvě diody se společnou katodou ve společném pouzdře) a napájí akumulační tlumivku L, filtrační kondenzátory C 8, C 6 a zátěž. napětí (pro 50 65 V) a také při změně zatěžovacího proudu (měřeno pro I 0 A). Tyto závislosti jsou uvedeny na Obr. 4 a Obr. 5. Napětí ze zpětnovazebního vinutí je usměrněno diodou D 3 s nabíjecím kondenzátorem C 5. Zpětnovazební proud je pak dodáván do řídicího vstupu v závislosti na propustnosti tranzistoru optočlenu OP. Regulační smyčka je tvořena součástkami R, R, R, ZD 0, OP a doplňujícím C 0 pro měkký start (po zapnutí se výstupní napětí a střída zvyšují postupně, nikoliv skokově). Velikost rezistorů R, R spolu s impedancí Zenerovy diody ZD 0 a s impedancí LED optočlenu určuje stejnosměrný řídicí zisk zpětnovazební smyčky. Rezistor R spolu s ZD 0 také fungují jako určitá minimální zátěž ve stavu naprázdno. Rezistor R se dá rovněž považovat za zdroj proudu, ze kterého je napájena Zenerova dioda ZD 0, aby byl zaručen její správný pracovní bod a tedy přesně nastavené výstupní napětí. Obr. 4 Závislost výstupního napětí měniče na vstupním napájecím napětí Zapojení je doplněno prvky, které snižují elektromagnetické rušení. Jedná se o odrušovací tlumivku L, kondenzátory C, C, C Y. Kondenzátor C Y typu Y, tedy v bezpečnostním provedení, byl z důvodu problematické dostupnosti nahrazen sériovým zapojením dvou kondenzátorů C Y a C Y typu xy. Zapojení také obsahuje prvky nadproudové ochrany: rezistory R P, R P, R P3, tranzistor Q a optočlen OP. 6. VÝSLEDKY MĚŘENÍ NA REALIZOVANÉM ZDROJI -5
009/ 7. 3. 009 Obr. 5 Zatěžovací charakteristika měniče Na Obr. 5 až 7 jsou uvedeny průběhy napětí a proudů ve vybraných bodech zapojení. Podmínky měření: 0 V, R z 50 Ω, součástky D a TOP 04 byly připevněny k chladiči. Průběhy vstupního proudu byly měřeny na pomocném snímacím rezistoru (R I Ω), umístěném mezi anodou ZD a vývodem SORCE (na Obr. 3 není zakreslen). Měření bylo prováděno bez odrušovacích prvků s použitím oddělovacího transformátoru. Průběhy napětí a proudů odpovídají teoretickému předpokladu. Obr. 6 zobrazuje napětí na vývodu DRAIN (D). Napětí klesá při sepnutí interního tranzistoru k nule, v opačném případě je jeho velikost omezena sériovou kombinací Zenerových diod ZD a ZD. Obr. 7 Průběh napětí na sekundárním vinutí transformátoru (mezi body a 7) Obr. 7 znázorňuje průběh napětí na sekundárním vinutí transformátoru. Je z něj patrné napěťové namáhání výstupního usměrňovače v závěrném směru. Na obr. 8 je znázorněn průběh výstupního usměrněného napětí měniče, zvlnění tohoto napětí je až na rušivé impulsy minimální. (Obr. 6 8 jsou pouze informativního charakteru, průběhy byly získány s omezeným přístrojovým vybavením.) Obr. 6 Průběh napětí na vývodu DRAIN (D) obvodu TOPSwitch Obr. 8 Průběh výstupního napětí měniče Při měření byla zjištěna nepříliš dobrá vlastnost měniče a to závislost velikosti vstupního proudu (tedy i účinnosti) na indukčnosti použité tlumivky L. Velikost vstupního proudu (efektivní I IN i špičková I IN_P-P hodnota) klesá s rostoucí indukčností, ale při příliš vysoké hodnotě indukčnosti je narušena činnost zpětnovazební smyčky a zdroj přestává pracovat. Pro optimální zjištěnou hodnotu L 3 mh, je I IN 60 ma, I IN_P-P 0,8 A. Dalším problémem jsou krátkodobé výpadky napájecího napětí. V některých případech zůstal řídicí obvod ve stavu, při kterém bylo na výstupu nulové napětí. Pro rozběhnutí měniče bylo nutné externě snížit napětí CS. 7. ZÁVĚR Byl navržen a realizován zdroj podle požadavků zadání. Zapojení bylo provedeno jako jednočinný propustný měnič s transformátorem, celý měnič byl řízen obvodem -6
009/ 7. 3. 009 TOPSwitch. Realizované zapojení bylo funkční, při měření jeho vlastností byla ověřena funkčnost nadproudové a tepelné ochrany řídicího obvodu a také funkčnost nadproudové ochrany realizované z diskrétních součástek. Bylo zjištěno, že smyčka zpětné vazby měniče je značně účinná, velikost výstupního napětí je konstantní jak při kolísání vstupního napětí, tak také při změně zatěžovacího proudu. Tyto vlastnosti měniče dokládají výše uvedená grafická zpracování měřených hodnot. Realizované zapojení, s použitým řídicím obvodem TOPSwitch, je s malými úpravami možné použít i pro konstrukci zdrojů vyšších výkonů. Např. při použití obvodu TOP 49, transformátoru RM 4 a vhodně výkonově dimenzovaných ostatních součástek zapojení lze realizovat zdroj pro proud 5 A. Byly také zjištěny některé nedostatky měniče a použitého obvodu TOPSwitch (viz předchozí kapitola), které by bylo při případném průmyslovém nasazení měniče nutné odstranit. 0]. Dostupný z WWW: <http://www.powerint.com/pdffiles/an30.pdf> PODĚKOVÁNÍ Autor by rád poděkoval doc. Ing. Jiřímu Sedláčkovi, CSc. za cenné rady a pomoc při realizaci měniče. Tento příspěvek vznikl za podpory doktorského projektu GA ČR č. 0/08/H07. LITERATRA [] KEJÍK, P. Návrh řady stabilizovaných zdrojů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 005. 37 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. [] HAMMERBAER, J. Elektronické napájecí zdroje a akumulátory..vyd. Plzeň: ZČ, 996. 8 s. [3] KREJČIŘÍK, A. Napájecí zdroje III.. vyd. Praha : BEN, 999. 350 s. ISBN 80-86056-56-. [4] KREJČIŘÍK, A. Spínané napájecí zdroje s obvody TOPSwitch.. vyd. Praha: BEN, 00. 367 s. ISBN 80-7300-03-8. [5] NOVOTNÝ, V; VOREL, P; PATOČKA, M. Napájení elektronických zařízení.. vyd. Brno: VT, 003. 40 s. ISBN 80-4-300-5. [6] PETREK, J. Feritová jádra pro výkonové použití v kmitočtovém rozsahu do 00 khz. Amatérské Rádio pro konstruktéry, 994, č.4. [7] DC-DC Forward Converter Design Guide, Application Note AN-3 [online]. Power Integrations, 003 [cit. 005-05-0]. Dostupný z WWW: <http://www.powerint.com/pdffiles/an3.pdf> [8] Forward Design Methodology, Application Note AN- 30 [online]. Power Integrations, 00 [cit. 005-05- -7