Nezastupitelná úloha letecké dopravy v současném cestovním ruchu Petra Kubíková VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2011
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné rady, které mi poskytl při zpracovávání bakalářské práce. COPYRIGHT 2011 Petra Kubíková
Abstrakt KUBÍKOVÁ, Petra: Nezastupitelná úloha letecké dopravy v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Klíčová slova Letecká doprava. Letecká společnost. Letiště. Cestovní ruch. Cestující. Doprava. Předmětem bakalářské práce je zhodnocení úlohy letecké dopravy pro cestovní ruch. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. Obsahem teoretické části je průřezové hodnocení letecké dopravy, její historie, posouzení současného stavu i vývojových tendencí. Praktická část je zaměřená na porovnání autobusové, ţelezniční a osobní dopravy s dopravou leteckou. Aspekty, na které jsem se zaměřila, jsou v prvé řadě cena, doba přepravy a také její komfort. Cílem tohoto srovnání je na základě aktuálních nabídek potvrdit platnost teze, ţe výhodnost pouţití letecké dopravy je přímo úměrná rostoucí vzdálenosti a také zdůraznit naprostou nezastupitelnost letecké dopravy, zejména při letech na dlouhé vzdálenosti. Abstract KUBÍKOVÁ, Petra: Irreplaceable role of air transport in tourism. Bachelor thesis.college of Polytechnics Jihlava. Course Travel/Tourism. Supervisor RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Qualification: Bachelor. Jihlava 2011. Key words Air transport. Airline. Airport. Tourism. Traveller. Transport. The main goal of my bachelor work is to evaluate the role of ait transport for tourism. The contents of the theoretical part of this bachelor work is the cross-section and the assessment of the air traffic, its history and the currant state, as well as the tendences in its development. The practical part of this bachelor work is based on the comparison of the bus, railway, personal and air transport. The aspects which I focussed on are: the 4
price and the costs of the transport, the length of the transport and the aspect of comfortable travelling. The aim of this comparison is to confirm the validity of the thesis that the usage of the air transport is very convenient and more advantageous as far as remote areas and far-away destinations are concerned. Moreover, it is necessary to point out that the air transport plays the key role in comparison with other transport sections. It is obvious, especially if we take into account flights which take longer and take passangers to far-away destinations. 5
1. ÚVOD... 8 2. TEORETICKÁ ČÁST... 9 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 9 2.1.1 Charakteristika letecké dopravy... 9 2.1.2 Historie a vývoj letecké dopravy... 10 2.1.3 Historie letecké dopravy v ČSSR... 13 2.1.4 Výhody a nevýhody letecké dopravy... 15 2.1.5 Význam letecké dopravy v cestovním ruchu... 16 2.1.6 Organizace letecké dopravy... 18 2.2 ČLENĚNÍ LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ... 19 2.2.1 Pravidelné (scheduled)... 19 2.2.2 Nepravidelné (charterové)... 19 2.2.3 Partcharterové (halfcharterová)... 19 2.2.4 Klasické a nízkonákladové... 20 2.2.5 Další moţná členění... 21 2.3 MEZINÁRODNÍ LETECKÉ ORGANIZACE A DOKUMENTY... 22 2.3.1 Smluvní dokumenty... 22 2.3.2 Mezinárodní vládní organizace v civilním letectví... 24 2.3.3 Mezinárodní nevládní organizace... 25 2.4 LETEČTÍ PŘEPRAVCI V ČR... 27 2.4.1 České aerolinie a.s.... 27 2.4.2 Travel Service a.s.... 28 2.4.3 Ostatní letečtí dopravci v ČR... 28 2.5 INFRASTRUKTURA LETECKÉ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE... 29 2.5.1 Letiště... 29 2.5.2. Letadlový park... 34 3. PRAKTICKÁ ČÁST... 36 3.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DOPRAVNÍCH SPOLEČNOSTÍ PŮSOBÍCÍCH NA SLEDOVANÝCH TRASÁCH... 37 3.1.1 Společnost Eurolines s.r.o.... 37 TARIF ECONOMY... 37 3.1.2 Společnost Orange ways Zrt.... 38 3.1.3 Společnost Student agency s.r.o.... 39 3.1.4 Společnost České dráhy a.s.... 41 3.1.5 Společnost ČSA a.s.... 43 3.1.6 Společnost Tourbus a.s... 44 3.1.7 Společnosti ÖBB Personenverkehr... 44 6
3.1.8 Lufthansa a.s.... 44 3.1.9 Croatia airlines... 45 3.1.10 Deutche Bahn AG... 45 3.1.11 Easy jet Inc.... 45 3.2. TRASA PRAHA BRATISLAVA... 46 3.2.1. Autobusová doprava na trase Praha Bratislava... 46 3.2.2 Ţelezniční doprava na trase Praha Bratislava... 50 3.2.3 Letecká doprava na trase Praha Bratislava... 54 3.2.4 Osobní přeprava na trase Praha Bratislava... 55 3.3 TRASA PRAHA ZÁHŘEB... 58 3.3.1 Autobusová doprava na trase Praha Záhřeb... 58 3.3.2 Ţelezniční doprava na trase Praha Záhřeb... 61 3.3.3 Letecká doprava na trase Praha Záhřeb... 64 3.3.4 Osobní přeprava na trase Praha Záhřeb... 66 3.3.5 Porovnání sledovaných druhů přepravy na trase Praha Záhřeb... 67 3.4 TRASA PRAHA PAŘÍŢ... 68 3.4.1 Autobusová doprava na trase Praha Paříţ... 68 3.4.2 Ţelezniční doprava na trase Praha Paříţ... 71 3.4.3 Letecká doprava na trase Praha Paříţ... 74 3.4.4 Osobní přeprava na trase Praha Paříţ... 77 3.4.5 Porovnání sledovaných druhů na trase Praha Paříţ... 78 3.5. VÝSLEDNÉ ZHODNOCENÍ DOPRAVY NA JEDNOTLIVÝCH TRASÁCH Z HLEDISKA NEJNIŢŠÍ MOŢNÉ CENY... 79 4. ZÁVĚR... 80 5. SEZNAM CITACÍ... 81 6. POUŢITÉ ZDROJE... 83 6.1 TIŠTĚNÉ ZDROJE... 83 6.2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 84 6.3 OSTATNÍ ZDROJE... 86 7. ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY... 87 8. PŘÍLOHY... 89 9. SEZNAM TABULEK... 92 7
1. ÚVOD Tématem bakalářské práce je cestovní ruch se zaměřením na segment letecké dopravy a její nezastupitelnost pro tuto oblast. V teoretické části práce se zaměřím na historii a vývoj letecké dopravy- jak v globálním, tak i v národním měřítku, zhodnotím její výhody a nevýhody a pokusím se objasnit příčinu změny podnikatelského záměru většiny leteckých společností z přepravy nákladní na přepravu osobní. Zmíním se o kritériích klasifikace letecké dopravy, a to z různých úhlů pohledu. V další části se zaměřím na základní dokumenty a zhodnotím úlohu vládních i nevládních organizací působících v této sféře. V kapitole týkající se infrastruktury, popíši letadlový park a provedu výčet leteckých společností působících v České republice se zaměřením na ČSA. Součástí práce je i kapitola věnována těm českým letištím, která získala statut letišť mezinárodních. S pomocí příloh doloţím dominantní roli letecké dopravy a poukáţu na nárůst, který zaznamenala od roku 2002. V závěru se také pokusím nastínit směr dalšího vývoje. Obsahem praktické části je pak porovnání jednotlivých druhů dopravy- autobusové, ţelezniční, letecké a osobní. U prvních tří druhů dopravy vyhledám nejvhodnější spojení (jízdenky, letenky) a u dopravy osobní zpracuji kalkulaci. Zaměřím se především na srovnání z hlediska ceny, komfortu a času stráveného na cestě do předem zvolených destinací. Těmi jsou tři, českými turisty nejčastěji navštěvované země, respektive jejich hlavní města. Tyto údaje jsem čerpala z ročenky Českého statistického úřadu za rok 2009, protoţe údaje za rok 2010 zatím nebyly k dispozici. 8
2. Teoretická část 2.1 Základní charakteristika 2.1.1 Charakteristika letecké dopravy Při charakteristice letecké dopravy se nechci zaměřit na notoricky známá konstatování o letecké přepravě jako o nejmladším, nejbezpečnějším, nejpohodlnějším, nejrychlejším a nejdynamičtěji se rozvíjejícím druhu dopravy osob a zboţí, ani na výhody a nevýhody, ale spíše na základní charakteristiku současného stavu a vývoje letecké dopravy. Tyto charakteristiky shrnuje Pruša do následujících bodů: - letecká doprava se stala globálně masovým dopravním odvětvím a její dostupnost se stále zvyšuje - jedním ze základních znaků je ústup klasické produktové koncepce a nástup nízkonákladového modelu. Lze předpokládat, ţe v budoucnu bude docházet k dalšímu sbliţování těchto koncepcí - rozvoj letecké dopravy je blokován objektivně určenými, a z toho důvodu těţko překonatelnými, kapacitními omezeními - rozvoj letecké techniky lze charakterizovat, s mírnou nadsázkou, jako cestu od kvantity ke kvalitě, zejména ve smyslu pohodlí a ekologie - letecká doprava je výrazně ovlivňována globální i lokální politickou situací, a to nejvíce ze všech druhů dopravy - letecká doprava je ve srovnání se svými konkurenty nejkomplexnější, zejména co se týče vyuţití posledních IT technologií - původní státní vlastnictví leteckých společností ve většině zemí je střídáno s vlastnictvím soukromým, stát si ponechává pouze kontrolní funkci - pro leteckou dopravu je stimulující intermodální propojení s ostatními druhy přepravy, včetně propojení letišť s MHD. Toto propojení pomáhá téţ v regulaci kolísání finančních výsledků jednotlivých přepravců. (Pruša J. a kol, 2002) K tomuto výčtu doplňuji: - charakteristická je tak silná mezinárodní konkurence a neochota vpustit nové subjekty do dopravního prostředí. Tímto problémem se jiţ začíná zabývat 9
Evropský komisař pro hospodářskou soutěţ Mario Monti. K tomuto bodu patří i spor vyvolávající napětí mezi EU a USA ve smyslu státních subvencí výroby Airbusů evropskými vládami. (Bína L., Šourek D., Ţihla Z., 2007) 2.1.2 Historie a vývoj letecké dopravy Počátky zkoumání stanoveného tématu lze klást jiţ do období 7. aţ 4. století před naším letopočtem. To je doba, kdy lidé ztratili své primární starosti o zajištění pouhého přeţití a začali bádat nad řadou teoretických otázek a problémů, které je obklopovali. Otázka létání, primárně vztaţená k ptákům, jak nám to dokládají mýty a pověsti antické provenience, z nichţ nejznámější je příběh bájných letců Daidala a Ikara, je jednou z nich. Je proto logické, ţe první pokusy o vzlétnutí byly realizovány pomocí více či méně dokonalých napodobenin ptačích křídel. Nezdar těchto pokusů a jejich často i fatální konec ukázaly, ţe vlastní síla člověka je pro létání málo. Tento stav trval prakticky od období starověku aţ k počátkům evropské renesance. Zřejmě prvním člověkem, který tuto problematiku začal zkoumat systematicky, byl známý polyhistor Leonardo Da Vinci, který tomuto tématu věnoval svou práci Kodex ptačího letu a který je rovněţ autorem řady náčrtů létajících strojů, jejichţ funkčnost však není známa. V souladu se stavem tehdejšího poznání, byla snaha člověka vzlétnout, realizována stroji lehčími vzduchu. Stěţejním datem byl pak rok 1783, kdy po řadě nezdařených pokusů a cvičných startech se zvířecí posádkou, byl před uţaslými diváky uskutečněn první balónový let spojený se jménem bratří Mongolfíérů. Vzhledem k problémům s řiditelností tohoto vzdušného prostředku, byly v polovině 19. století balóny nahrazovány progresivnějšími stroji- vzducholoďmi. Jejich první let proběhl v roce 1852. Konstruktérem a výrobcem stroje byl hrabě Zeppellin. Přestoţe Cayleyova studie o vrtuli vznikla jiţ na počátku 19. století, neţ došlo k její praktické aplikaci, uplynulo téměř sto let. Problém prvního letce není bez pochybností vyřešen dosud. 10
Naprostá většina studovaných materiálů, však uvádí jako první letce americké bratry Orwiella a Wilbura Wrighty, kteří 17. 12. 1903 v Kitty Hawku uletěli postupně vzdálenosti od 37 do téměř 300 metrů na letounu The Wright flyer. Tento pokus měl značný světový ohlas a povzbudil desítky následovníků, kteří letecký vývoj posunovali vpřed téměř skokově. Za první zpoplatněnou leteckou přepravní sluţbu je povaţována přeprava přes mořský záliv mezi městy St. Petersburg a Tampou na Floridě, zahájená roku 1912 (v tomto údaji se prameny rozcházejí. Autoři Bína, Šourek, Ţihla: Letecká doprava II: Praha 2007, tuto událost kladou aţ do roku 1914). Přelomovým se pro vývoj letectví stal rok 1913, kdy byl uskutečněn první nonstop let z Francie do Tunisu v délce 87 kilometrů letounem Morane- Saulnier. Tento rok můţeme téţ povaţovat za začátek letecké přepravy, poněvadţ na trase z Paříţe do Berlína byl přepraven první pasaţér. Další událostí, akcelerující vývoj aviatiky, byla první světová válka, která posunula vývoj letectví dopředu, jakoţ i od dvacátých let pouţívání vzduchem chlazeného motoru, který umoţnil poměrně dramatické sníţení hmotnosti letounů. Tyto dva aspekty byly pak u zrodu prvních leteckých společností v USA i v Evropě. Tyto společnosti byly budovány podle vzoru společností ţelezničních, téměř vţdy s majoritní účastí státu. Ve Spojených státech začal jako první letecké přepravy, zejména pak přepravy zboţí, vyuţívat průmyslník Henry Ford. První letecká společnost však vznikla 7. 10. 1919 v Evropě. Byla jí společnost KLM, jejíţ první let se uskutečnil 20. 5. 1920 na trase Kodaň Hamburg Amsterodam Londýn. Je bezesporu zajímavé, ţe tato společnost funguje dosud. Za prvního globálního leteckého přepravce pak byla povaţována společnost Pan American Airways a její linka PA1, která jako první oblétávala celý svět. Mezníkem v transatlantické dopravě byl let hornoplošníku Spirit of Este Louis Charlese Linberga z 22. 5. 1927. Ten jako první za necelých 34 hodin uskutečnil přelet ze severní Ameriky do Evropy. 11
Touto událostí byla překonána poslední námi sledovaná dopravní meta. (cílem této práce není informovat o extrémních počinech, jako je oblet zeměkoule, přelet severního pólu atd.). Vývoj se nadále začal ubírat spíše ve směru kvalitativních posunů, způsobených novými vynálezy a objevy v této oblasti. Příkladem je například konstrukce prvního moderního letounu, kterým byl dvanáctimístný Boeing 247 (1933) nebo nástup dvoumotorových Dakot Douglas DC3 pro 21 cestujících. Některé z těchto strojů jsou v rozvojových zemích v provozu dosud. Zcela nová kapitola v rozvoji dopravního letectví pak začala po druhé světové válce, kdy do civilního letectví vstoupily vynálezy původně zkonstruované pro pouţití v bitevních strojích (i první proudová letadla mají svůj předobraz v německé stíhačce ME 262). Za první spolehlivé proudové letadlo je tak povaţován aţ Tupolev TU104 Sovětské provenience. Dalším krokem kupředu bylo pouţití nadzvukových strojů, z nichţ nejúspěšnějším byl konsorciem západoevropských zemí vyráběný Concorde, pouţívaný aţ do nedávné doby, který předčil ve všech směrech propagovaný, ale ne příliš spolehlivý letoun TU114. V současné době je většina přepravy cestujících realizována za pouţití velkokapacitních letounů. Tyto v podobě B747 jako první nasadila jiţ dříve zmíněná společnost Pan American, v roce 1969. Zajímavé je, ţe aktuální trend ve vývoji letecké přepravy se v souvislosti s globálním světovým vývojem začíná ubírat poněkud jiným směrem, kdy jsou akcentovány zejména ekonomika, ekologie a bezpečnost provozu. 12
2.1.3 Historie letecké dopravy v ČSSR Stranou celosvětového rozvoje letectví nezůstávaly samozřejmě ani české země, tvořící součást R-U soustátí. Počátky českého letectví jsou spojeny se jménem Ing. Jana Kašpara. Vyvrcholením jeho průkopnické aktivity byl 120 km dlouhý přelet z Pardubic do Prahy, uskutečněný 13. 5. 1911. Tento výkon nebyl zanedbatelný ani ve světovém měřítku. K jeho úzkým spolupracovníkům patřil i jeho bratranec Evţen Čihák, i méně známý Igor Etrich z Trutnova. Další rozvoj československého letectví nastal po vzniku samostatné republiky v gesci ministerstva veřejných prací, na kterém byl zřízen odbor civilního letectví (1919). V témţe roce podepsalo Československo Mezinárodní dohodu o civilním letectví. Jako první zahájila pravidelné letecké spojení do Prahy francouzsko rumunská letecká společnost FRA (1920). Významným datem v historii Československé letecké dopravy byl 6. říjen 1923, kdy byly zaloţeny České aerolinie ČSA. O 23 dní později pilot Karel Brabenec uskutečnil první dopravní let letounem Aero A14 na lince Praha Bratislava, která byla v roce 1925 prodlouţena aţ do Košic. V roce 1929 se pak ČSA staly členem prvního mezinárodního sdruţení leteckých dopravců. V roce 1930 byla zprovozněna i první mezinárodní letecká linka mezi Prahou a Záhřebem. V tomto roce ČSA rovněţ získaly mezinárodní poznávací značku OK, která je pouţívaná dodnes. Další kapitolou je rok 1937, kdy bylo slavnostně otevřeno letiště Praha- Ruzyně, které v době svého vzniku patřilo mezi nejbezpečnější a nejmodernější letiště světa. V letech 1939 1945, v důsledku mezinárodní situace a zahájení druhé světové války, ČSA zanikly a jejich funkci přebrala společnost Deutsche Lufthansa. Po osvobození republiky v roce 1945 byla činnost ČSA, jako monopolního leteckého dopravce obnovena 14. 9. 1945. 13
Postupně byly také obnovovány vnitrostátní a později i mezinárodní linky. Vyuţívány byly trofejní stroje americké armády Douglas DC-3, německé JU-52/3m, a také české Aero C3/C. První lety na mezikontinentálních leteckých linkách se uskutečnily v roce 1947 zahájením přepravy do Káhiry a Ankary. Od počátku 50. let pak v důsledku fungování ČSR v rámci sovětského bloku byla do letadlového parku zařazována sovětská letecká technika IL12 a LI-2. Do proudového věku vstupují ČSA 1955, kdy byl zahájen pravidelný provoz na lince Praha Moskva letounem TU-104A. Transatlantická přeprava pak byla zahájena od 3. 2. 1962 a to na lince Praha Havana. Od roku 1969 se mezinárodní doprava bouřlivě rozvíjela formou dálkových spojů. Postupně byly do letového parku zařazovány nové stroje, opět převáţně sovětské provenience: TU124, TU134, TU154M, JAK40 a letoun české výroby LetL- 410Turbolet. Devadesátá léta byla, v souladu s vývojem, ve znamení přechodu na stroje západní provenience. Prvním byl Airbus A 310-300, dále Boeing B 737-500. V roce 1992 se ČSA změnily v akciovou společnost a jedním z akcionářů se stala společnost Air- France (do roku 1994, kdy jejich podíl odkoupila Konsolidační banka). Po rozdělení Československa vznikly samostatné České aerolinie. Od roku 1995 byl zahájen provoz letadly Boeing B 737-400 a o dva roky později Boeing B 737-500. V roce 1998, poprvé v novodobé historii letecké přepravy, provedly ČSA technickou údrţbu na letadlech západoevropské letecké společnosti. V roce 2000 byly vyřazeny poslední stroje typu TU-154M, čímţ byl definitivně ukončen provoz letadel sovětské výroby v letecké dopravě. 14
V roce 2001 došlo k další významné změně. ČSA vstoupili do aliance SKY TEAM, tvořené společnostmi Delta, Air Lines, Air France, Aeromexico, Korean Air a Alitalia. Tím získali pasaţéři moţnost spojení s 63 zemi světa. V roce 2004 byly ČSA zvoleny nejlepší leteckou společností se sídlem ve střední a východní Evropě od Official Airline Guide. Tento titul pak obhájily pro rok 2005 i 2006. Flotila ČSA je na základě smlouvy se společností Airbus SAS, průběţně doplňována novými letouny Airbus A 320. V současné době se ČSA řadí mezi prestiţní letecké společnosti ve střední Evropě a pyšní se řadou ocenění za úroveň a kvalitu poskytovaných sluţeb (ISO 14001). 2.1.4 Výhody a nevýhody letecké dopravy Letecká doprava je bezesporu nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím dopravy a své postavení v cestovním ruchu stále posiluje. Výhody letecké dopravy - Rychlost přepravy, která se projevuje zejména při dopravě na střední a dlouhé vzdálenosti. - Pohodlí cestujících a kultura cestování, zvláště v závislosti na letové třídě. - Široké spektrum poskytovaných sluţeb, jejich solidní standard, a to i v niţších letových třídách. Tento bod se netýká pouze strojů, ale i zázemí. - Kvalita přepravního procesu (způsob a rychlost odbavení, doplňkové sluţby, tisk na palubě, úroveň personálu). - Moţnost přepravit poměrně velké mnoţství osob na značné přepravní vzdálenosti. - Letecká doprava je stále nejbezpečnějším druhem přepravy (na sto tisíc přepravených osob- 0,03 smrtelných nehod). - Často niţší ceny neţ u jiných dopravních prostředků. - Výhody FFP (Frequent Flyer programme)- věrnostní program pro časté cestující (volné letenky, přednostní odbavení atd.) (Ţihla Z. a kol., 2010) 15
Nevýhody letecké dopravy - I přes statisticky dokázanou bezpečnost letecké přepravy se u řady cestujících projevuje, zvláště v období po větší letecké havárii, iracionální strach z létání. - Vysoké provozní náklady kompenzované průměrnou vyšší cenou. - Značná zátěţ pro ţivotní prostředí, zejména ve smyslu škodlivých splodin, nadměrného hluku a znečištění vyšších vrstev atmosféry. - Velká vzdálenost letišť od center velkých měst a turistických center, coţ neúměrně prodluţuje část cesty a komplikuje situaci cestujícím bez vlastního dopravního prostředku. - Menší hustota dopravní sítě v porovnání s ostatními druhy dopravy a z toho plynoucí sníţená přístupnost pro část cestujících. - Z energetického hlediska jde o nejnáročnější dopravu. - Klade vysoké nároky na obsluhující personál. - V souvislosti s hrozbou teroristických útoků, nutnost stále zvyšovat bezpečnostní opatření. (Rux J., 2010) 2.1.5 Význam letecké dopravy v cestovním ruchu - Jak jsem se jiţ zmínila, letecká doprava je nejrychleji se rozvíjejícím druhem dopravy na světě. Ročně je přepraveno téměř neţ 2,26 miliardy cestujících a více neţ 41 000 000 tun pošty a zboţí. To znamená kaţdoroční meziroční nárůst o téměř 5%. Na světě fungují stovky leteckých společností, v provozu je pak více neţ 21 000 strojů, přes 75% tryskových. - Leteckou dopravu vyuţívá denně asi 9 500 000 lidí a na světě existuje téměř 50 000 letišť, z nichţ skoro třetina leţí na území USA. (Rux J., 2010) - Tento stav potvrzuje, že se letecká doprava stala ve světě, i přes růst ceny leteckého paliva a hrozby teroristických útoků, základním druhem dopravy. Dnes hraje významnou roli i v souvislosti s probíhající globalizací, díky schopnosti poskytovat relativně velmi jednoduchý mezinárodní pohyb osob, zboží, stejně i jako snadnou výměnu technických, kulturních i sportovních produktů. (1) 16
- Letecká doprava je nedílnou součástí dopravní infrastruktury a je významným sektorem ekonomiky. Letiště se vyznačují schopností kumulovat ve svém okolí podnikatelské aktivity a stimulovat jejich další rozvoj. - Letectví vytváří velký počet pracovních míst. Každý milion přepravených cestujících vytvoří 1000 pracovních míst přímo na letišti a dalších 2100 v národní ekonomice. - Rozvoj letištní infrastruktury u nás je důležitý pro zachování významu ČR pro Evropskou unii. ČR se ostatním členským zemím zavázala, že poskytne dostatečnou kapacitu letišť umožňující pokrýt rostoucí poptávku po letecké dopravě. - Navzdory dočasným výkyvům lze v nejbližších desetiletích v Evropě očekávat výrazný nárůst letecké dopravy. Trh v tomto segmentu u nás stále není saturovaný. Potenciál jeho rozvoje v ČR je tedy větší než v jiných zemích Evropy. - Letecká doprava je finančně plně soběstačná. Jako jediný sektor dopravy nevyžaduje žádné zdroje ze státního rozpočtu. Rozvoj letectví lze tedy považovat za nízkonákladovou alternativu řešení rostoucích nároků na dopravu. - Letectví je ekologickým a přitom jedním z nejefektivnějších způsobů dopravy. Celosvětově se letecká doprava podílí na tvorbě skleníkových plynů pouze dvěma procenty. Rozvoj letecké dopravy na našem území automaticky neznamená, že se zvýší zátěž na životní prostředí. Dle zkušeností z předešlých let lze i v budoucnu očekávat výrazný pokles hlučnosti letadel i snižování emisí. Letecká doprava je navíc daleko méně náročná na zábor půdy oproti ostatním druhům dopravy, a to i bez ohledu na přepravní vzdálenost. - Hlavním problémem letecké dopravy v Evropě, tedy i v ČR, se už brzy stane nedostatečná kapacita letišť. I po dokončení všech plánovaných projektů rozšíření letecké infrastruktury zůstane v roce 2030 velká část poptávky po letecké dopravě neuspokojena. Proto je nutné investovat do dalšího rozvoje letišť. [2] 17
2.1.6 Organizace letecké dopravy Letecká doprava je realizována leteckými dopravci, kteří tvoří letecké společnosti. Ty provozují letadlovou techniku pro široké spektrum zákazníků, jednotlivců i organizací. Nutnou podmínkou jejich činností je řada specializovaných zařízení. K těm patří zejména letiště (v ČR Česká správa letišť sp.), navigační prostředky zajišťující letové cesty a sluţby řízení letového provozu (v ČR Řízení letového provozu ČR sp.). Na bezpečnost leteckého provozu dohlíţí orgány státní správy- u nás Odbor civilního letectví Ministerstva dopravy a spojů ČR a Úřad pro civilní letectví. Hlavní činností leteckých dopravců je: - letecká přeprava osob - letecká přeprava nákladu - letecká přeprava pošty a zásilek Stále větší důraz je v konkurenčním boji kladen na šíři a kvalitu doplňkových činností, které se pro řadu cestujících stávají rozhodujícím kritériem pro výběr letecké společnosti. - obsluha letadel a odbavení cestujících a zboţí - catering - provozování DFS- duty free sales - údrţba letadel - distribuce a prodej leteckých dokladů - výcvik obsluţného personálu - hotelnictví - cestovní kanceláře - úklidové sluţby - další okrajové činnosti (Pruša J. a kol., 2007) 18
2.2 Členění leteckých společností Otázka členění a organizace leteckých společností je otázkou značně širokou a záleţí vţdy na zvoleném kritériu. Ve své práci se pokusím daný problém popsat v jeho plné šíři. Moţná kritéria dělení: - dle rozdílnosti v prodeji přepravních kapacit - dle rozdílnosti v délce přepravy - dle charakteru nabízeného produktu - dle charakteru obchodního vytíţení - členění na vnitrostátní a mezinárodní (Pruša J. a kol., 2007) - dle vlastnictví (Pruša J. a kol., 2002) 2.2.1 Pravidelné (scheduled) Nabízejí přepravu cestujících za individuální ceny a podle letového řádu. Provozují obvykle celou síť linek. Řada dopravců začíná nabízet svou volnou letadlovou kapacitu i pro nepravidelnou přepravu (ČSA, KLM, Lufthansa). 2.2.2 Nepravidelné (charterové) Jedná se o lety na objednávku, to znamená lety, nabízené jménem objednatele. Tento způsob přepravy je pro cestovní ruch typický. Volba letiště záleţí na výběru objednavatele. Stroje nasazované na tyto lety poskytují zpravidla menší či minimální pohodlí a minimalizují i cateringové moţnosti. To vše ve jménu maximálního poníţení ceny. Ceny jsou stanovovány s ohledem na ekonomickou situaci a s přihlédnutím ke skutečným nákladům. Téměř vţdy jsou záleţitostí dohody (My travel airways). Typickým příkladem u nás byla zkrachovalá společnost Fisher Air. 2.2.3 Partcharterové (halfcharterová) Cestovní kancelář si objednává z kapacity, která je k dispozici, pouze část. 19
2.2.4 Klasické a nízkonákladové Klasický dopravce (síťový) Nabízí moţnost přepravy a přestupů v rámci své sítě a standardní úroveň produktu. K prodeji přepravy vyuţívá kapacity cestovních agentur. (Ţihla Z. a kol., 2010) Nízkonákladový dopravce (low-cost) Vznik nízkonákladových leteckých dopravců je zajímavým fenoménem pro cestovní ruch, proto bych se u něj ráda pozdrţela. První low costy vznikly v 70. letech ve Spojených státech amerických z iniciativy podnikatelů Kinga a Kellehera, kteří zaloţili společnost Southwest Airlines. Ta začala létat pouze ze sekundárních letišť, ţ částí zrušených armádních základen a omezovala leteckou flotilu na jeden typ. Mezi základní charakteristiky těchto dopravců patří: - maximální počet letů denně - co nejkratší doba pobytu letadel na letišti - pouţití stejného typu letadla - minimalizace provozních nákladům, vysoká flexibilita a nízké jednotkové náklady (jednoduchá distribuce, neexistence přebookování, omezení hmotnosti, nulový servis na palubě) Společnosti vzniklé jako low costy se mohou dělit na čistokrevné a dceřinné společnosti klasických společností. Momentálně existuje téměř 250 nízkonákladových společností na všech kontinentech Nízkonákladové společnosti vyuţívají zpravidla Boeingy 737 nebo Airbusy 319, 320. (Pruša J. a kol., 2007) 20
2.2.5 Další možná členění Regionální dopravce Téměř vţdy spolupracují s větším dopravcem na základě různých druhů smluv a jejich role spočívá v přiváţení/odváţení cestujících či zboţí ze sítě většího dopravce. Pouţívají turbovrtulová nebo proudová úzkotrupá letadla niţší kapacity a maximálně středního doletu. Kontinentální dopravce Provozují dopravu na střední vzdálenosti v rámci jednoho kontinentu. Létají na proudových úzkotrupých letadlech střední kapacity i doletu. Dálkový dopravce Soustřeďují se zejména na mezikontinentální přepravu, přepravu kontinentální provozují jen jako přípojové linky. Pouţívají dálková letadla. Osobní dopravce (passenger airlines) Soustřeďují se na přepravu cestujících, čemuţ odpovídají i pouţívané typy letadel. Zboţový dopravce (cargo airlines) Jsou specializováni na přepravu zboţí, snahou je maximální zjednodušení manipulace s nákladem, vyuţitím různého typu kontejnerů nebo palet. Tato přeprava můţe být rovněţ pravidelná či charterová (Lufthansa Cargo). Zásilkový dopravci (courier airlines) Zajišťují přepravu zpravidla malých zásilek z domu do domu. Popularita těchto dopravců výrazně narostla s rozvojem IT techniky, zejména internetu, kde je moţno sledovat pohyb zásilek. Mezinárodní dopravce (International airline) Jedná se o letecké společnosti, působící ve více státech. (Continental Airlines) 21
Vnitrostátní dopravce (domestic airline) Dopravce působí pouze v rámci jednoho státu. Ceny jsou niţší neţ na mezinárodních linkách. Na niţší úrovni bývají často i sluţby. (Air Dolomity) Státní dopravce V řadě zemí jsou letečtí dopravci vlastněni přímo státem nebo má stát v jejich vlastnické struktuře vysoký podíl, a to ať již v přímo státem kontrolovaných společnostech, nebo prostřednictvím specifických struktur (3) Soukromý dopravce 2.3 Mezinárodní letecké organizace a dokumenty Jiţ od 20. let dvacátého století získala letecká doprava široký mezinárodní charakter. Proto je také nutná velmi úzká mezinárodní spolupráce a koordinace vyvolaná nutností zajistit maximální bezpečnost letového provozu. Základním mezinárodně právním dokumentem v oblasti civilního letectví jsou dohody. Ty jsou závazné pro veškerou leteckou dopravu a všechny členské země. vycházejí z ustanovení Chicagské smlouvy a zakotvují oprávnění a povinnosti leteckých úřadů, smluvních stran a určených leteckých společností při provozu mezinárodních leteckých dopravních služeb mezi územími států smluvních stran. (4) 2.3.1 Smluvní dokumenty Mezi základní smluvní dokumenty patří: Chicagská úmluva Platí od roku 1947. Byla podepsána zástupci 38 zúčastněných zemí včetně tehdejšího ČSR. První část úmluvy nastiňuje zásady budoucí spolupráce členských zemí. Druhá část je nástin pravidel Mezinárodní organizace pro civilní letectví a její organizační členění. Její součástí je vymezení základních pojmů, technických záleţitostí i řada norem. 22
Varšavská úmluva Byla podepsána ve Varšavě v roce 1929 a řeší otázku leteckých pozorovatelů. Na ni navazuje Haagský protokol (1955). Novelizací těchto dokumentů vznikla Monrealská úmluva (1999), sjednocující pravidla o mezinárodní letecké dopravě. Bilaterální dohody Jsou dohody, uzavírané mezi jednotlivými státy, popř. skupinami států. V ČR je jejich uzavíráním pověřeno Ministerstvo dopravy a spojů a Ministerstvo zahraničních věcí. Jejich základním obsahem je uţívání tzv. svobod. - právo svobodného přeletu nad územím druhé strany - právo svobodného přistání na území druhé strany - právo svobodné dopravy cestujících a přepravy zboţí a pošty - právo svobodně přijímat toto zboţí a poštu na území druhé strany a zajistit jejich dopravu na třetí území - právo svobodně přijímat cestující, zboţí a poštu a přepravovat je na území třetí strany Rovněţ je moţná vzájemná kombinace zejména třetí a čtvrté svobody. (Bína L., Šourek D., Ţihla Z., 2007) Výše zmiňovaný globální charakter letecké dopravy vyvolal nutnost široké mezinárodní spolupráce, a to v pěti následujících oblastech. Aktivity dopravně politické, obchodně přepravní, technicko provozní, bezpečnostní a oblasti právních úprav. (5) Pro řešení těchto aktivit byly zaloţeny následující mezinárodní organizace jak vládní, tak i nevládní. 23
2.3.2 Mezinárodní vládní organizace v civilním letectví Mezinárodní organizace civilního letectví ICAO V současnosti má 189 členů a je samostatnou vládní organizací OSN. Její sídlo je v Montrealu. Hlavním cílem je tvorba a zdokonalování norem pro mezinárodní letectví. Cíle: - Zajišťovat bezpečný a spořádaný rozvoj mezinárodního civilního letectví, - podporovat rozvoj bezpečné letadlové techniky a stanovení mezinárodně platných základních požadavků pro jejich konstrukci, - podporovat rozvoj letových tratí, letišť a leteckých pomocných zařízení a stanovení mezinárodně uznávaných pravidel a norem pro jejich používání, - prosazovat bezpečnou, pravidelnou a hospodárnou leteckou dopravu ve světovém měřítku, stanovením jednotných doporučení, přijímaných členskými státy do jejich předpisů, - zajišťovat práva jednotlivých členských států a zabraňovat diskriminaci mezi smluvními státy - napomáhat všeobecnému rozvoji mezinárodní letecké dopravy přímou pomocí jednotlivým členským státům (6) Evropská konference pro civilní letectví ECAC Má kolem 49 členů včetně ČR. Její sídlo je v Paříţi. Cílem je podporovat evropský letecký systém, dbát na jeho efektivitu a rozvoj. JAA- Sdruţené letecké úřady Byla zaloţena v roce 1970. Členství v ní je jedním z předpokladů pro vstup do EU. Jejím cílem je unifikace předpisů z oblasti letadlové techniky, provozu, tvorba norem, jakoţ i bezpečnostních předpisů. 24
Evropská konference pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol Byla zaloţena v roce 1960 a má více neţ 20 členů. Jejím úkolem je rozvoj koordinovaného systému řízení letecké dopravy v Evropě. Evropská letecká bezpečnostní agentura EASA Byla zaloţena s cílem dohlíţet na dodrţování předpisů EU v oblasti letecké dopravy. Realizuje se také v ekologických otázkách. Sídlo agentury nebylo dosud určeno, spekuluje se o Kolínu nad Rýnem. 2.3.3 Mezinárodní nevládní organizace Mezinárodní sdruţení leteckých dopravců IATA Tato organizace je povaţována za nejstarší mezinárodní organizaci v civilním letectví, poněvadţ navazuje na činnost IATA, zaloţenou jiţ v roce 1919 v Haagu. Jedná se o dobrovolnou organizaci dopravců provozujících mezinárodní dopravu. V současnosti sdruţuje téměř 300 leteckých společností, které vykrývají více neţ 95% světové letecké přepravy. Její hlavní sídlo je v Montrealu. Většina praktických činností je vykonávána v Ţenevě. Vzhledem k jejímu globálnímu charakteru, rozdělila svět na tři geografické oblasti: Oblast 1- Severní, střední a jiţní Amerika, Karibik a Tichomoří. (centrála v Montrealu) Oblast 2- Evropa, Afrika, Střední východ (centrála v Ţenevě) Oblast 3- Austrálie, Asie, Nový Zéland, ostrovy Indického a Tichého oceánu (centrála v Singapuru) (Bína L., Šourek, Ţihla, 2007) Cíle Iata: - vytvoření jednotného světového systému letecké dopravy - rozvoj spolupráce leteckých společností - koordinace vedoucí ke zlepšení ekonomických ukazatelů v letecké dopravě - úzká spolupráce s ICAO 25
Mezinárodní společnost pro letecké komunikace SITA Byla zaloţena leteckými společnostmi v roce 1949 a zodpovídá za provoz telekomunikační sítě slouţící potřebám letecké dopravy. Jejím sídlem je Ţeneva. Sdruţení evropských leteckých společností AEA Vznikla začátkem 50. let. V současnosti se zaměřuje na integraci evropské letecké dopravní politiky. Sídlí v Bruselu. Mezinárodní rada letišť ACI Je celosvětová profesionální asociace letišť, která reprezentuje více neţ 1000 letišť na všech kontinentech. Letiště Praha Ruzyně je členem od roku 1968. Od roku 1993 získala členství letiště Brno, Ostrava a Karlovy Vary. Mezinárodní federace sdruţení dopravních pilotů IFALPA Existuje od roku 1948. Jejím cílem je zvyšování profesionality pilotů a obrana jejich zájmů. (Bína L., Šourek, Ţihla, 2007) Další nevládní organizace v Evropě Evropská regionální asociace ERA, Asociace evropských leteckých společností EAA, Mezinárodní sdružení charterových leteckých dopravců IACA, Asociace Evropského obchodního letectví EBAA, Mezinárodní letištní rada pro evropský region ACI Europe a další. (7) 26
2.4 Letečtí přepravci v ČR 2.4.1 České aerolinie a.s. České aerolinie svou činností navázaly na československé státní aerolinie, zaloţené 6. 12. 1923. V témţe roce byl rovněţ uskutečněn jiţ dříve zmíněný první let. Z tohoto pohledu ČSA patří ke třem nejstarším leteckým společnostem na světě. Po roce 1945 se staly monopolním provozovatelem civilní letecké dopravy v ČSSR. Tento stav trval aţ do roku 1989. V roce 1992 se ČSA změnily na akciovou společnost a v souladu s překotným přechodem na trţní ekonomiku uzavřely dohodu o strategické spolupráci s Air France. Tato dohoda byla jednou z příčin hlubokého kapitálového propadu a spolupráce byla jiţ po dvou letech ukončena. V květnu 1995 se Československé aerolinie přejmenovaly na České aerolinie. Cesta k ekonomickému vzestupu začala vstupem do aliance SKY Team (2001). Začalo docházet k postupnému zvyšování počtu cestujících a domovské letiště ČSA se postupně stalo základem aliance pro střední a východní Evropu a Blízký východ. Bohuţel velkolepé plány počítající s provozem do řady nových destinací, se spojením na menší evropská letiště, zavedení nových linek, zejména do Ruska a jihovýchodní Asie a nákupy nových strojů, vedly k tomu, ţe v období let 2005 2006 skončily ČSA v hluboké finanční ztrátě a musely zahájit restrukturalizační program, včetně vysoce nepopulárních opatření, jako je omezení činnosti, odprodej majetku a propouštění zaměstnanců. Druhým faktorem propadu byl bezesporu vstup řady leteckých soukromých společností v tomto období, které nabízely především nepravidelné charterové lety. Bylo nutné přijetí ozdravného plánu s názvem Strategie 06 08. V roce 2007 se podařilo dosáhnout zisku 207 milionů. ČSA pokračovala s investicemi do obnovy letového parku Byla uplatněna opce na 8 letadel Airbus A 319 s termínem dodání 2011 2012. (8) 27
V současnosti mezi hlavní činnosti ČSA patří: - přeprava na pravidelných linkách - nepravidelná (charterová) doprava - provozování vnitrostátních linek Praha Ostrava, Praha Brno - doprava zboţí a pošty - odbavení cestujících a letadel - údrţba letadel vlastních i letadel smluvních partnerů - výcvik posádek letadel - Duty free prodej - doplňkové sluţby V roce 2009 provozovaly ČSA více neţ 50 letadel, která nabízela spojení do 135 míst ve více neţ 50 zemích světa. Přepraveno bylo téměř 6 milionů cestujících. 2.4.2 Travel Service a.s. Je největší českou soukromou leteckou společností (zal. 1997) a zároveň také jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících charterových společností ve střední Evropě. Provozuje okolo 20 letadel (údaj je poměrně variabilní), většinou Boeing 737, ale i moderní proudové letouny Cessna 680 Citation. Dopravuje cestující na 230 letišť v Evropě, Africe, Asii a Latinské Americe. Oslovuje poněkud jiný segment cestujících neţ ČSA. Létá za niţší ceny a zcela naplňuje definici charterových společností (cena letenky zahrnuje pouze let, je poskytována pouze ekonomická třída, cestující si rezervují své lety sami). Na druhé straně se společnost od roku 2007 snaţí oslovit i podnikatelský sektor tím, ţe provozuje privátní lety aerotaxi kategorie BusinessJet. 2.4.3 Ostatní letečtí dopravci v ČR K 1. 1. 2009: ABS Jets, a.s., (2004)- poskytuje leteckou přepravu a pronájem letadel AEROTAXI, s.r.o., (2001)- Charterová letecká přeprava osob a nákladů, letecký servis, letecká škola 28
ALFA HELICOPTER, spol. s r.o. - specializuje se na oblast letecké záchranné sluţby, doplňková činnost je minimální DELTA SYSTÉM AIR (1992)- podobná činnost jako u předchozí společnosti GROSSMANN JET - SERVICE, s.r.o. - veškeré cestovní aktivity JOB AIR CCA, s.r.o., (1993)- osobní i nákladní letecká doprava LET s FLY (1997)- výcvikové středisko pro všechny druhy pilotního výcviku L Consult, s.r.o. - individuální letecká doprava (aerotaxi) LR Airlines, s.r.o. - individuální letecká doprava Silesia Air- individuální letecká přeprava SILVER AIR, spol. s.r.o., (1995)- plánování letecké údrţby letadel Time - Air, s.r.o. - provozování obchodních letadel Van Air Europe, a.s., (2004)- sluţby v oblasti letecké obchodní dopravy Xair s.r.o. - sluţby v oblasti letecké obchodní dopravy, standardní letecké práce. (Ţihla Z., 2010) 2.5 Infrastruktura letecké dopravy v České republice 2.5.1 Letiště Letiště má nezastupitelnou funkci v infrastruktuře leteckého provozu. Je to místo, kde letecká přeprava začíná i končí, a zároveň i místo interakce všech subjektů vstupujících do tohoto velmi sloţitého procesu. Podle zákona o civilním letectví ČR: Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím. 29
V ČR se problematiky letišť dotýkají následující dokumenty: - úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví - zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších změn a doplňků - vyhláška č. 108/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů - předpis L 14 Letiště Dle těchto dokumentů se všechna letiště v ČR rozdělují: Podle základního určení letiště: - letiště vnitrostátní- uskutečňování letů bez překročení státní hranice - letiště mezinárodní- vnitrostátní i mezistátní lety Podle okruhu uţivatelů: - civilní - veřejná- přijímají všechna letadla - neveřejná- přijímají letadla pouze na základě předchozí dohody - vojenská- slouţí pro potřeby ozbrojených sil - heliporty- plochy vymezené pro vrtulníky Z tohoto pohledu je v ČR k dispozici 74 letišť a 30 helioportů. V souladu s výše uvedeným dělením je 54 letišť veřejných vnitrostátních, 10 veřejných mezinárodních, 8 neveřejných vnitrostátních a 2 neveřejná mezinárodní. Dominantní význam v leteckém dopravním systému ČR má Letiště Praha. Mezi další významná, byť pouze regionální letiště, jsou řazena ještě letiště Brno Tuřany, Ostrava Mošnov, Karlovy Vary Olšová Vrata a letiště Pardubice. Zajímavá je funkce provozovatele letišť, která poměrně logicky kopíruje politický vývoj. Tato funkce byla postupně vykonávána: Leteckým odborem Ministerstvem dopravy (1946 48), Státní leteckou správou (1948 51), Československými aeroliniemi (1951 56), Ústřední správou civilního letectví (1956 58), Státní leteckou správou (1958 64), Správou dopravních letišť (1965 30
69), Českou správou dopravních letišť (1969 71), Československou správou dopravních letišť (1972 77), Československými aeroliniemi (1978 90) a Českou správou letišť (1990-2004). 2.5.1.1 Letiště Praha Ruzyně Je naším nejmodernějším a největším letištěm. Bylo vybudováno v letech 1933 1937 na pláni historicky zvané Dlouhá míle. Autorem projektu byl Ing. arch. Adolf Beneš. Jeho projekt byl natolik kvalitní, ţe byl oceněn zlatou medailí na mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříţi. Provoz na letišti byl zahájen 5. 4. 1937, kdy na letišti přistálo letadlo francouzsko rumunské letecké společnosti DC- 2. Prakticky okamţitě byla na letiště přemístěna veškerá civilní doprava. Dříve pouţívané letiště Praha Kbely bylo určeno pouze pro vojenský letecký provoz. Rostoucím nárokům letecké dopravy bylo nutno přizpůsobit i nově vybudované letiště. Jiţ v roce 1937 byla vybudována vzletová a přistávací dráha 08/26 a 04/22 a pojezdová dráha. Další budování a paralelně prodluţování vzletových a přistávacích drah probíhalo v následujícím roce. Drobnější opravy bylo nutné v důsledku válečných událostí roku 1945. K dobudování technického zázemí došlo v roce 1956. Obecně jsou padesátá léta ve znamení úprav, které byly vynuceny přechodem na proudová letadla. Poměrně výrazně změnilo letiště svou podobu v letech 1960 1968, kdy bylo vybudováno tzv. nové letiště, dnes označováno jako Letiště-Sever. Do provozu byl uveden hangár, nová odbavovací budova navrţená architekty Filsakem a Bubeníčkem a zejména tři nové vzletové a přistávací dráhy. K dalšímu rozšíření areálu Sever bylo přikročeno v letech 1989 1993, kdy byl do provozu uveden terminál Sever 2. V roce 1997 byl pak otevřen areál Jih 2. V současné době obsahuje letiště následující terminály: - T1: lety mimo Schengenský prostor - T2: lety v Schengenském prostoru 31
- T3: soukromé a charterové lety - T4: VIP lety a státní návštěvy Letiště vyuţívá 55 leteckých společností pravidelné letecké přepravy, 17 charterových linek- z toho 9 sezónních a 7 cargo linek. Hlavní dráhou letiště je dráha 06/24 dlouhá 3715 m. Tato dráha za hodinu registruje 46 pohybů (vzlety a přistání), coţ je na samé hranici její kapacity. Letiště momentálně řeší dva zásadní problémy, tj. výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L, jejíţ plánovaná délka má byt 3550 m. Tento projekt však kritici rozšíření letiště napadli u Nejvyššího správního soudu. [9] 2.5.1.2 Letiště Brno Tuřany Toto letiště má status mezinárodního veřejného civilního letiště. Nachází se 8 km jihovýchodně od Brna a jeho provozovatelem je Letiště Brno a.s. Letiště Brno Tuřany nahradilo nevyhovující Černovické letiště. Bylo vybudováno v roce 1954 a civilní provoz byl zahájen v roce 1958. Pravidelná letecká přeprava trvala s výjimkou několika měsíců- v srpnu 1968 letiště vyuţila okupační vojska Varšavské smlouvy. Tento stav trval aţ do roku 1982. V tomto roce bylo letiště předáno armádě, která jej vyuţívala aţ do roku 1991. Od roku 2002 provoz letiště zajišťovala soukromá společnost a o dva rok později bylo předáno Jihomoravskému kraji. Hospodářská krize se promítla i do provozu tohoto letiště- došlo k poklesu odbavených cestujících a některé linky musely být zrušeny. Výjimečnou událostí bylo 27. září 2009, kdy v prostoru letiště slouţil bohosluţbu papeţ Benedikt XVI. za účasti více neţ sta tisíc věřících. Brněnské letiště vyuţívá pro pravidelnou leteckou přepravu 6 leteckých společností a cca 10 charterových. Cargo přeprava je v reţii společnosti TNT. V roce 2006 byl otevřen nový terminál vyprojektovaný architektem Petrem Parolkem, který za tento projekt obdrţel prestiţní titul stavba roku 2007. Vrcholu v přepravě cestujících z roku 2008, kdy letiště vyuţilo 506174 osob, se však zatím nepodařilo dosáhnout. [10] 32
2.5.1.3 Letiště Ostrava Mošnov Je civilní mezinárodní letiště leţící 20 km jihozápadně od Ostravy. Letiště bylo budováno v letech 1956 1960, ačkoliv z místa kde se nachází, startovaly jiţ v roce 1939 letouny Luftwaffe k útoku na Polsko. V současné době letiště provozuje společnost Letiště Ostrava a je v majetku Moravskoslezského kraje. Letiště vyuţívají ke svým pravidelným letům 2 společnosti a 7 charterových. Letiště disponuje jednou přistávací a vzletovou dráhou 04/22, dlouhou 3500 m. Ročně přepraví cca 300000 cestujících na zahraničních i vnitrostátních linkách. Provoz vojenské části letiště byl ukončen v roce 1995. [11] 2.5.1.4 Letiště Karlovy Vary Je mezinárodní veřejné civilní letiště leţící 4 km jihovýchodně od Karlových Varů v místní části Olšová Vrata. Je 4. největším mezinárodním letištěm v ČR a odbavuje zhruba 70000 cestujících. Letiště disponuje zpevněnou dráhou 11/29 dlouhou 2150 a travnatou dráhou 12/30 dlouhou 1000 m. V horizontu 15 let by měla být letová dráha prodlouţena na 2600 m a dobudováno by mělo být i nové technické zázemí. [12] 2.5.1.5 Letiště Pardubice Je mezinárodní veřejné civilní letiště leţící 4 km jihozápadně od Pardubic. Letiště provozuje společnost EBA a.s.. Civilní provoz byl zahájen v devadesátých letech charterovými lety společností Fischer air. V současnosti letiště vyuţívají zejména společnosti z Ruska, popřípadě z bývalých zemí Sovětského svazu. V roce 2010 bylo přepraveno cca 60000 cestujících. 33
Ve srovnání s výše zmíněnými letišti mají Pardubice pouze nejnutnější výbavu a disponují pouze jedinou vzletovou a přistávací drahou 09/27 dlouhou 2500 m. Je připraven plán rozvoje letiště počítající s výstavbou nového terminálu, který bude blíţe vzletové přistávací dráze. Část letiště je vyčleněna pro potřeby armády. [13] 2.5.2. Letadlový park Otázka struktury letadlového parku je nejdůleţitější otázkou pro kaţdou leteckou společnost. Výběr letadel do letadlového parku letecké společnosti je zásadní strategické rozhodnutí, jehož dopady budou společnost ovlivňovat pravděpodobně po řadu desetiletí. [14] Typickým příkladem nevhodného strategického rozhodnutí byl provoz Airbusu- A- 310 na dálkových linkách do Bangkoku a Singapuru. Tyto stroje se svými parametry na tuto linku nehodily, bylo nutno zajistit mezipřistání na Středním Východě a provoz se tak stal vysoce ztrátovým. V současné době je struktura letového parku ČSA následující: Airbus A 310 300 (4 ks)- dolet 5150 km, 207 cestujících Airbus A 320 200 (8 ks) - dolet 4900 km, 156 cestujících Airbus A 321 200 (2 ks)- dolet 4350 km, 218 cestujících Boeing 737 400 ( 8 ks) - dolet 3 632 km, 144 cestujících Boeing 737 500 (11 ks)- dolet 4 484 km, 108 cestujících ATR 42 320 ( 8 ks) dolet- 1 594 km, 50 cestujících ATR 72 200 ( 4 ks) dolet- 2 020 km, 64 cestujících Dlouhodobě je nejvytíţenějším typem Airbus A 310, přestoţe svým charakterem ne zcela odpovídá poţadavkům kladeným na letouny na dálkových tratích. Průměrná doba provozu činí kolem 12 hodin. 34
Další typy letadel pouţívané českými leteckými společnostmi Letový park leteckých společností je mimořádně různorodý a kopíruje ekonomické výsledky dané společnosti v konkrétním roce. Obecně lze říci, ţe nejčastěji pouţívané jsou následující typy letounů: Cessna 680 Citation Sovereing, Cessna Citation Bravo,Cessna C 421 C, Embraer Legacy 600, Bombardiér Leariet 60XR, Beechcraft BE 350, LET L410, Piper PA 44 Seminole, Piper Seneca, Piper CHeyenne III, Piper 6X, Hawker H900XP, Challenger 600, Dornier 328JET. (Ţihla Z., 2010) 35