VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Bakalářská práce 2012 Veronika Němcová
Mé poděkování patří panu RNDr. Kameníkovi za svědomité vedení bakalářské práce. Dále děkuji za moţnost absolvování exkurze v třeboňských lázních a ekonomickému řediteli lázní panu Ing. Blaţkovi, který nám během exkurze poskytl informační materiály. Zejména děkuji za víru v úspěšné dokončení práce a svým blízkým za podporu a trpělivost.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Třeboňské lázně Aurora vypracovala samostatně. Uveřejnila jsem veškerou pouţitou literaturu a další prameny, ze kterých jsem čerpala. V Jihlavě dne 11. 5. 2012 Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ Katedra cestovního ruchu Třeboňské lázně Aurora Bakalářská práce Autor: Veronika Němcová Vedoucí: RNDr. Milan Kameník Rok: 2012
Copyright 2012 Veronika Němcová
Abstrakt NĚMCOVÁ, Veronika: Třeboňské lázně Aurora. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s třeboňskými lázněmi Aurora jako destinací cestovního ruchu. Snahou je přiblíţit důvod vzniku lázní, nabídku sluţeb a zmapovat návštěvnost. Formou dotazníkového šetření je pak cílem zjistit míru spokojenosti s lázeňským pobytem a sluţbami a přinést názory klientů na lázně Aurora. Klíčová slova Cestovní ruch. České lázeňství. Lázně Aurora. Přírodní léčivý zdroj. Sluţby. Třeboň. Zvýšení návštěvnosti. Abstract NĚMCOVÁ, Veronika: Třeboň spa Aurora. Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2012. 83 pages. The aim of this thesis is to acquaint the reader with Aurora Spa Třeboň as tourist destination. There s the effort to find a reason of establishment of Aurora Spa, to show the offer of spa services and find out the attendance in this particular spa. Through the questionnaire method there s the aim to find out satisfaction rate with the spa cures and services and to identify opinions of clients on Aurora Spa. Keywords Tourism. Czech spas. Aurora Spa. Natural healing sourse. Services. Třeboň town. Increase of attendance. 5
Předmluva Prostřednictvím předmluvy bych se ráda zmínila o důvodu výběru zvoleného tématu bakalářské práce. Zaměřila jsem se na lázně Aurora, protoţe se nachází v kraji mého bydliště, v Jiţních Čechách. Přírodním léčivým zdrojem uţívaným k tamější léčbě je rašelina patřící do skupiny peloidů. Dalším důvodem je skutečnost, ţe v Jiţních Čechách se nachází největší naleziště peloidů z celé České republiky. Jedná se o oblast Třeboňské pánve, kde se nachází právě třeboňské lázně Aurora. Výběr tématu práce navíc podnítila osobní spokojenost z návštěvy v lázních Aurora. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou českého lázeňství. Detailněji se zabývá třeboňským lázeňstvím, kde středem zájmu jsou lázně Aurora, s.r.o. chápány jako destinace lázeňského cestovního ruchu zejména české klientely. Praktická část je výzkumného charakteru. Obsahuje SWOT analýzu lázeňské společnosti Aurora, s.r.o. Dále zkoumá spokojenost české klientely, protoţe domácí hosté tvoří značnou většinu přijíţdějících účastníků lázeňského cestovního ruchu. Spokojenost zkoumá formou dotazníkového šetření (jeden z druhů marketingového výzkumu). Práce dále zjišťuje názory klientů na chod lázní a poskytované sluţby během pobytu. K vypracování bakalářské práce jsem vyuţila mnoha tištěných a elektronických zdrojů. Tištěné zdroje se skládají z knih, které jsem si zapůjčila z knihovny VŠPJ a městských knihoven v Třeboni, Jindřichově Hradci a Studené. Lázeňský katalog a měsíční zpravodaj městských slatinných lázní Třeboň jsem získala v lázních Aurora a Katalog lázní & wellness na veletrhu Regiontour 2010 v Brně. Informace v bakalářské práci byly zjišťovány formou dotazníkového šetření. Představu o lázních Aurora jsem si vytvořila během exkurze v třeboňských lázních a prostřednictvím rozhovoru s ekonomickým ředitelem Ing. Martinem Blaţkem. Mnohé ovlivnilo i přímé pozorování. 6
Obsah Úvod... 10 I. T e o r e t i c k á č á s t... 11 1. Cestovní ruch... 11 1.1 Definice cestovního ruchu... 11 1.2 Lázeňský cestovní ruch... 12 2. České lázeňství... 14 2.1 Historický vývoj... 14 2.2 Přírodní léčivé zdroje... 17 2.3 Lázeňská místa v ČR... 18 2.4 Nejvýznamnější české lázně... 19 2.5 Organizace působící v českém lázeňství... 20 2.6 Význam lázeňství... 23 2.6.1 Postavení českého lázeňství v Evropě... 24 3. Jiţní Čechy... 26 3.1 Třeboň... 26 3.1.1 Kulturní potenciál... 28 3.1.2 Přírodní potenciál... 30 4. Třeboňské lázeňství... 32 4.1 Historický vývoj... 32 4.2 Geografické podmínky pro vznik třeboňských lázní... 34 4.3 Třeboňský léčivý zdroj... 34 4.3.1 Příprava a forma pouţití... 35 4.3.2 Účinek slatinné léčby... 36 5. Lázně Aurora... 36 5.1 Vznik a vývoj lázní Aurora... 37 5.2 Materiálně-technické zabezpečení... 39 5.3 Poskytované sluţby... 39 5.3.1 Zdravotní a wellness sluţby... 40 5.3.2 Ubytovací sluţby... 43 5.3.3 Stravovací sluţby... 45 7
5.3.4 Sluţby kulturní a sportovní... 45 5.3.5 Sluţby cestovního ruchu... 45 5.3.6 Ostatní sluţby... 46 5.4 Návštěvnost... 46 5.5 Náklady spojené s návštěvou lázní... 49 5.6 Marketingové aktivity lázní Aurora... 50 5.7 Ocenění... 52 5.8 Význam lázní Aurora... 53 II. P r a k t i c k á č á s t... 54 6. SWOT analýza... 54 7. Dotazníkové šetření... 55 8. Závěr... 72 9. Seznam zdrojů... 74 10. Přílohy... 77 8
Seznam cizích slov použitých v bakalářské práci Balneoterapie Bedekr Biosférická rezervace CA CHKO CK CR ČCCR (Czechtourism) CR Dietoterapie Edukace pacientů Fyzioterapie IKTS Indikace Kontraindikace Medikamentózní léčba MMR MTZ MZ ČR Peloidy Pojištěnec Stagnace Statistika Unifikace UNWTO druhy léčby vykonávané přírodními léčivými zdroji informační průvodce oblast krajiny doplněná lidskou rolí a jeho aktivitami cestovní agentura, provizní prodejce touroperátorů chráněná krajinná oblast cestovní kancelář, touroperátor tvořící zájezdy cestovní ruch marketingová agentura propagující ČR na světovém trhu cestovní ruch, odvětví ovlivňující ekonomiku státu léčba správným mnoţstvím a druhem pokrmu seznamování pacientů s nemocí a jejím průběhem léčba pohybových částí těla formou mnohých metod informační a kulturní turistické středisko označení léčených chorob a stavů choroby a stavy vylučující lázeňskou léčbu léčba podáváním léků Ministerstvo pro místní rozvoj, orgán v oblasti CR materiálně-technické zabezpečení lázeňského zařízení Ministerstvo zdravotnictví České republiky léčivé zdroje z organogenních a minerogenních sedimentů pacient čerpající lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou zastavení vývoje vědní disciplína zabývající se sběrem dat a jejich analýzou sjednocování, jednotnost Světová organizace cestovního ruchu 9
Úvod V současné době je pobyt v lázních pro mnohé neodmyslitelnou ať uţ ozdravnou či relaxační součástí. Lidé jezdí do lázní rádi, protoţe účinky léčby mají na jejich zdravotní stav velmi pozitivní vliv. Přináší jak fyzické uzdravení, tak duševní vyrovnanost. Příznivě na klienty lázní působí pobyt v klidném a příjemném prostředí. Pacienti tak snáze nabývají zdraví a regenerace, přichází na jiné myšlenky a získávají síly do dalších dnů běţného ţivota. Lázeňství je oborem, který se dotýká zdravotnictví. Stále více ale také bývá spojováno s cestovním ruchem. V této oblasti se pak jedná o lázeňský cestovní ruch, který patřil mezi první vznikající formy novodobého cestovního ruchu od počátku 18. století. [Indrová, 2009] V posledních letech se stal pobyt v lázních velice oblíbeným. České lázeňství prosperuje a představuje jeden z národních produktů cestovního ruchu. Tím, ţe lidé jezdí do lázní rádi a vyuţívají lázeňských sluţeb, podněcují cestovní ruch. Ten svou existencí působí na rozvoj nejen příslušného lázeňského místa a okolí, ale celkově má pozitivní vliv na ekonomiku našeho státu. Ze zdravotnického hlediska je hlavním cílem lázeňství dosáhnout uzdravení, zlepšení zdravotního stavu nebo seznámit pacienta s příslušnou nemocí či zdravotním omezením. V cestovním ruchu je cílem lázeňských zařízení nabídnout nejen sluţby ozdravného charakteru. Jedná se také o různé formy wellness produktů, regenerační a relaxační sluţby, jejichţ poskytování je spojeno s cíleným dosaţením trţeb. Takto vzniká komerční význam lázeňství. V České republice je ale stále z větší části zachován zdravotnický charakter lázeňských zařízení. Konkrétně třeboňské lázně Aurora se na nabídku komerčních sluţeb začaly více orientovat aţ v roce 2011. Komerčních wellness sluţeb a relaxačních pobytů vyuţívá především klientela samoplátců. Veškeré sluţby si při pobytu v lázních hradí sami na rozdíl od pojištěnců, jimţ určitá část lázeňské péče plyne z finančních prostředků pojišťoven. V současnosti je stále větší prioritou kaţdých lázní, tak jako lázní Aurora, zaměřit své sluţby na klientelu samoplátců. Pro lázeňská zařízení tito klienti představují z ekonomické stránky další příleţitost do budoucna vzhledem k redukcím finanční podpory ze strany pojišťoven. 10
I. T e o r e t i c k á č á s t 1. Cestovní ruch Cestovní ruch (dále jen CR) se vyvíjel postupně, především v souvislosti s technickým rozvojem, ekonomickou a politickou stránkou státu. Dále pak s vyspělostí společnosti. Všeobecně platí, ţe s rozvojem a vývojem společnosti od minulosti přicházel i samotný rozvoj CR. V současné době cestovní ruch představuje neodmyslitelnou součást ţivotního stylu společnosti. Z ekonomické stránky je cestovní ruch odvětvím podílející se na hospodářském růstu. Přináší zaměstnanost, příjmy do státního rozpočtu, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu. Pozitivně cestovní ruch také působí na platební bilanci státu, a to přílivem finanční prostředků ze zahraniční. Cestovní ruch dále podněcuje rozvoj řemesel v České republice a podporuje méně známé oblasti a města, která se tak stávají turistickými destinacemi. V praxi cestovní ruch představuje odvětví, které se dotýká mnoha hospodářských oblastí nabízející sluţby ubytovací, stravovací, dopravní, kulturní, zábavné aj. V cestovním ruchu také existuje mnoho institucí a subjektů, které se podílejí se na chodu CR, rozvoji, propagaci a statistické informovanosti. V největším měřítku se jedná o Ministerstvo pro místní rozvoj, které je koordinačním orgánem pro veškeré subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvu je podřízena marketingová agentura Czechtourism. Cílem této agentury je propagovat Českou republiku jako atraktivní destinaci cestovního ruchu, a to na českém i zahraničním trhu. Speciálně výkazem statistických dat se zabývá Český statistický úřad. 1.1 Definice cestovního ruchu Jednotná definice cestovního ruchu nebyla po dlouhou dobu vymezena. Existovalo však mnoho vzdělaných představitelů, kteří se cestovním ruchem zabývali. Někteří z nich cestovní ruch definovali následovně: E. FEDOR (1937) Periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu. [Indrová, 2009, s. 9] 11
C. KASPAR (1989) Souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu (rozuměj místo cestovního ruchu) není ani místem trvalého bydliště ani místem pracoviště. [Indrová, 2009, s. 11] V uvedených definicích jsou znatelné individuální pohledy na problematiku cestovního ruchu. Protoţe CR zasahuje do mnoha odlišných oblastí a oborů (činnost ubytovacích a stravovacích zařízení, doprava, sluţby kulturní, sportovní, lázeňské aj.), stává se sloţitým jevem a tak těţko jednotně charakterizovatelným. Neexistovala definice cestovního ruchu, která vyjadřovala. Cílem bylo umoţnit statistické sledování cestovního ruchu. Bylo tedy nutné vytvořit jednotné vymezení pro CR a stanovit základní pojmy, na jejichţ základě by mohla být statistika evidována. Tato problematika se proto stala tématem k diskuzi na Mezinárodní konferenci o statistice CR v roce 1991 v kanadské Ottavě. Jednání se zúčastnilo dvě stě padesát představitelů z devadesáti jedné země, kteří unifikovali potřebné pojmy a definici cestovního ruchu na mezinárodní úrovni. [Indrová, 2009] Cestovní ruch byl definován jako: činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. [Indrová, 2009, s. 12] 1.2 Lázeňský cestovní ruch Lázeňský CR se jiţ během 18. století stal jednou z velice oblíbených a vyuţívaných forem novodobého cestovního ruchu. [Indrová, 2009] Jeho existence poklesla v období druhé světové války. Od té doby však zájem o tuto formu CR opět narůstal a v současné době české lázně stále prosperují a nabízí sluţby na vysoké úrovni. Cílovou destinací účastníků lázeňského CR jsou lázeňská místa a lázeňská zařízení. Středem zájmu zde bývají přírodní léčivé zdroje a místa jejich výskytu. Nejčastěji jsou obdivovány léčivé termální a jiné prameny. Tyto přírodní zdroje se nachází v České republice v největším mnoţství. Místa jejich výskytu bývají značnou atraktivitou lázeňského cestovního ruchu. Turisté v lázních často naleznou informační mapy s místy jednotlivých vyvěrajících pramenů. U pramenů bývají stavěny například kapličky. 12
Nabízené lázeňské pobyty si klienti mohou zakoupit v místě jednotlivých lázeňských zařízeních nebo prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur. Nabídka zahrnuje léčebné, relaxační a wellness pobyty, a to těch lázní, které s CK a CA spolupracují. Takto se mohou o pobytech nabízených lázněmi Aurora (bliţší charakteristika společnosti viz. 5.1) dozvědět i lidé i ze vzdálenějších krajů. Po zakoupení lázeňského pobytu následuje vyuţití sluţeb dopravců a poté samotný pobyt v cílové destinaci, v místě lázeňského zařízení. Lázně Aurora spolupracují s několika cestovními agenturami a kancelářemi, které nabízí léčebné, relaxační a wellness pobyty třeboňských lázní. Tímto způsobem jsou sluţby lázní nabízeny na domácím trhu. Protoţe město Třeboň a lázně získaly status lázeňského místa ČR, jsou lázně Aurora propagovány také prostřednictvím ČCCR (Czechtourism). A to nejen u nás, ale také v zahraniční. Pobyty lázní Aurora jsou nabízeny i mnohými zahraničními internetovými portály. V naprosté většině se však poptávka orientovaná na české lázně přesměrovává na nabídku lázní západočeského kraje. Zejména jde o Františkovy Lázně, Mariánské lázně a Karlovy Vary. Příkladem jsou následující portály (zjištěné pomocí internetového vyhledávače www.gooole.com). www.kurenundwellness.tv/reiseangebote/tschechien http://www.czechkuren.com http://www.akrizo.com Pobyty lázní Aurora v České republice nabízí několik cestovních kanceláří a agentur. Například se jedná o královéhradeckou CK MT-tour, chomutovskou CK Pern, českobudějovickou CK Quicktour, píseckou CK Janeta nebo CK Renata z Nového města na Moravě a jiné. V Třeboni prosperuje CK Bolero Tours a CA Lázeňská cestovní, které se mimo jiné orientují na nabídku pobytů v lázních Aurora. Myslím si, ţe pokud by se lázně Aurora chtěly více orientovat na prodej svých sluţeb zahraničním klientům, měly by začít spolupracovat se zahraničními CK a CA nebo českými incommingovými CK. Lázně jsou situovány nedaleko rakouských a německých hranic, kde se nachází výborná dopravní dostupnost. Spolupráce (partnership) je jedním ze 7P marketingového mixu. Prostřednictvím kvalitní spolupráce můţe být dosaţeno kladných výsledků a vzájemné spokojenosti. 13
2. České lázeňství České lázeňství se pyšní svou mnohasetletou tradicí. Na poměrně malém území našeho státu se nachází 86 lázeňských zařízení. [16] Za moţnost jejich vzniku můţeme poděkovat darům přírody. Česká republika je pokryta velkým mnoţstvím přírodních léčivých zdrojů, které se zde nacházejí z důvodu geologické stavby území. Spojením léčivého účinku přírodních zdrojů s odbornými znalostmi ve zdravotnictví, české lázeňství získalo světový věhlas. Navíc vezme-li se v potaz příznivá geografická poloha České republiky, dovolím si tvrdit, ţe české lázně mají příznivé předpoklady pro další rozvoj nejen současného, ale i budoucího lázeňství. Musí být ovšem zachována ochrana přírodních zdrojů a lázeňský cestovní ruch musí být návštěvníky uţíván v rámci udrţitelného rozvoje. U lázeňství je potřeba zmínit pojem balneologie. Jde o vědní obor zabývající se lázeňstvím, léčivými vodami, lázněmi a ozdravnými účinky na lidský organismus. Balneologie zahrnuje ve své existenci také balneoterapii, dietoterapii, fyzioterapii či léčbu medikamentózní. Poprvé byla balneologie jako vědní obor přednášena Josefem Löschnerem na Karlově univerzitě v Praze roku 1841. V pozdějších letech balneologii začali přednášet i na ostatních evropských univerzitách. Nejdříve tomu tak bylo ve Vídni roku 1854, kdy profesorem balneologie se stal rektor Josef Seegen. Původem pocházel z České republiky a mimo jiné působil v Karlových Varech. [Kříţek, 1987] 2.1 Historický vývoj Lázeňství jako takové fungovalo jiţ ve starověku. Bylo běţné v oblastech Řecka a Říma nebo v mnoha zemích Blízkého a Středního východu. České lázeňství svými prvopočátky sahá do období středověku. Ve 13. století byly objeveny prameny na území dnešních Mariánských lázní. V mnohých legendách se objevují příběhy o nálezu léčivých pramenů. Příkladem je legenda o Karlu IV., který údajně ve 14. století během honu objevil horké prameny. Na tomto základě vznikl název tamějších lázní Karlovy Vary. V polovině 16. století byly poprvé zmíněny tzv. Chebské prameny, které se vyskytovaly na území dnešních Františkových lázní. Během 16. století jiţ vznikly lázně Teplice a jsou tak nejstaršími lázněmi v České republice. [Knop et al., 1999] 14
K rozvoji lázeňství ve větším měřítku ale došlo aţ s příchodem 19. století. V tomto období se v místech větších pramenů začaly stavět první lázeňské stavby (kolonády, stáčírny, lázeňské domy). Zájmem církve bylo v místech vyvěrajících pramenů a studánek vystavět kaple a zřídit tak poutní místa. Postupem času u zdrojů minerálních vod a rašelinných nalezišť začala vznikat lázeňská města. Na jejich výstavbě se podílelo mnoho slavných stavitelů. [Knop et al., 1999] Například umělec Dušan Jurkovič, který luhačovickým lázním vtiskl nenapodobitelný ráz stylizovaným čičmanským folklórním slohem a použitím brázděného zdiva. [Kříţek, 1987, s. 128] Dále Josef Zítek známý jako tvůrce Národního divadla se zaslouţil o tvorbu Mlýnské kolonády v Karlových Varech. Podle Tato kolonáda byla vystavěna roku 1881 v renesančním slohu. Během 19. století hráli důleţitou roli i zahradní architekti. Českým uměleckým zahradníkem byl Václav Skalník, který dal vzhled parkovým úpravám zejména v Mariánských Lázních. [Kříţek, 1987] Díla zmiňovaných umělců dala městům a lázním nový vzhled. Přelom 19. a 20. století byl obdobím, kdy se české lázeňství začalo dostávat do povědomí zejména svou účinnou léčbou a kvalitními lékařskými sluţbami. Z lázeňských zařízení se stávaly komplexy a docházelo k modernizaci léčebných procesů. Toto období bylo nazýváno zlatou érou českého lázeňství. Tento název uvádí Knop a kolektiv v knize Lázeňství, ekonomika a management [1999, s. 12]. Zlatá éra ve své době představovala období prosperity, rozvoje podnikání v lázeňství a rozvoj umělecký. Ve společenských centrech se rozmohly koncerty a v lázeňských galeriích se konaly výstavy nejslavnějších umělců. Stále více se rozvíjel CR a z lázní se stávala vyhledávaná společenská střediska. Lázeňský ţivot se pomalu stával součástí ţivotního stylu vyšších společenských vrstev. Po první světové válce začaly vznikat první pojišťovny a lázeňská péče se stala přístupnější i pro širší veřejnost. Poprvé byla pacientům hrazena lázeňská péče ze strany pojišťoven. Dále došlo k odlišení jednotlivých lázní v rámci úrovně poskytované péče. V období druhé světové války tomu bylo naopak. Nastalo pozastavení lázeňské činnosti. Vlivem války došlo k poničení nebo devastaci některých lázní, a to zejména na západě ČR. Lázeňské objekty začaly slouţit jako zotavovny k vojenským účelům. 15
Po stagnaci lázeňské činnosti vlivem druhé světové války bylo největší snahou lázně obnovit. Dle vydaného zákona č. 125/1948 Sb. se staly lázeňská zařízení a všechny přírodní léčebné zdroje majetkem státu a lázně byly řízeny podnikem Státní lázně s.p. Díky finanční podpoře ze strany státu se z lázní pomalu stávaly zdravotnické ústavy na odborné úrovni. V odvětví legislativy byl v roce 1966 vydán zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů. Zákon se zaměřoval na ochranu a upevňování fyzického a duševního zdraví, přinesl moţnost svobodné volby svého lékaře a zvláštní pozornost zde byla věnována ochraně zdraví pracujících. Zájem o lázně ze strany pacientů značně narůstal. V 70. a 80. letech uţ poptávka převyšovala o 30 % kapacitní nabídku lázní. Na obnovu a rozšíření lázeňských zařízení ale chyběly finanční prostředky. Se změnou reţimu v roce 1989 došlo k privatizaci a restituci českých lázní. Pouze čtyři lázeňská zařízení zůstala do současnosti ve vlastnictví státu. Jsou jimi Jánské lázně, Karlova Studánka, Bludov a Lázně Kynţvart. [Indrová, 2009] Ostatní lázně jsou soukromými společnostmi a představují 88 % všech lázeňských zařízení ČR. [16] Výjimkou jsou ale lázně Hodonín a třeboňské lázně Berta a Aurora, jejichţ vlastníkem je město Třeboň. [Indrová, 2009] Graf č. 1: Poměr návštěvníků (cizinců) v období 2000 2011 [18] V roce 1990 se znatelně zvýšil cestovní ruch. A to jak domácí CR, tak ve značné míře začali přijíţdět do českých lázní klienti ze zahraničí. Výše uvedený graf poukazuje na zahraniční klientelu samoplátců, kteří přijíţděli do českých lázní v letech 2000 2011. 16
V největším mnoţství české lázně navštěvují klienti z Německa, Ruska a následně z Rakouska. Přijíţdějí ale také častěji hosté z Ukrajiny či Slovenska. Z hlediska průměrné délky pobytu první místo zaujímají Rusové, jejichţ pobyt dosahuje aţ 13,3 dne. Druhé místo patří Ukrajincům, kteří v Českých lázních tráví průměrně 12,4 dne. [8] Na první pohled je viditelná převaţující návštěvnost německými klienty. Cílovou destinací většiny z nich je karlovarský kraj. [16] Výše uvedený graf poukazuje na zahraniční klientelu samoplátců, kteří přijíţdějí do českých lázní. V největším mnoţství české lázně navštěvují klienti z Německa, Ruska a následně z Rakouska. Přijíţdějí ale také častěji hosté z Ukrajiny či Slovenska. Z hlediska průměrné délky pobytu první místo zaujímají Rusové, jejichţ pobyt dosahuje aţ 13,3 dne. Druhé místo patří Ukrajincům, kteří v Českých lázních tráví průměrně 12,4 dne. [8] Na první pohled je viditelná převaţující návštěvnost německými klienty. Cílovou destinací většiny německých klientů je karlovarský kraj. [16] 2.2 Přírodní léčivé zdroje Přírodními léčivými zdroji se rozumí volně se vyskytující minerální vody, plyny a peloidy. Ty jsou dále rozděleny do podskupin v souvislosti s jejich teplotou, mnoţstvím obsaţených organických, anorganických nebo minerálních látek. Díky těmto obsaţeným látkám nabývají přírodní zdroje léčivého účinku. [5] Aby mohly být volně se vyskytující přírodní zdroje vyuţívány v lázeňských zařízeních, podléhají schválení Ministerstva zdravotnictví ČR a prohlášení za léčivé. Touto problematikou se zabývá ústřední orgán státní správy Český inspektorát lázní a zřídel, který je součástí MZ ČR. Uvádí podmínky k vyuţívání léčivých zdrojů, jejich ochraně a dalšímu rozvoji. [5] Lázním Aurora bylo povoleno ke svým účelům vyuţívat sirnoţelezitou rašelinu (přírodní léčivý zdroj patřící do skupiny peloidů) nacházející se v třeboňské pánvi. Procedury lázně Aurora nabízejí ve formě koupelí a zábalů, jejichţ prostřednictvím dochází k prohřátí organismu a úlevě od bolesti. 17
2.3 Lázeňská místa v ČR Na mapě jsou znázorněny lokality českých lázeňských míst České republiky. V jiţních Čechách se nachází pouze třeboňské lázně - Bertiny lázně a Lázně Aurora. Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jsou lázně Aurora, které nabízí největší lůţkovou kapacitu ze zmiňovaných lázní jihočeského kraje. Obr. č. 1: Seznam lázeňských míst České republiky [1, s. 122] K roku 2009 bylo v České republice evidováno 37 lázeňských míst. [Indrová, 2009, s. 94] Jejich umístění v rámci ČR přibliţuje výše uvedený obrázek. Statut lázeňského místa je udělen prostřednictvím vládního nařízení. Pokud nastanou důvody, můţe vládá nařízením statut opět zrušit. [56, 28] Lázeňská místa v ČR sdruţuje Svaz léčebných lázní, který je garantem kvality léčebného lázeňství Lázeňské místo je území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa [5, 28, (1)] 18
2.4 Nejvýznamnější české lázně Největší mnoţství přírodních léčivých pramenů se nachází v západní části České republiky. Jedná se o území tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku. Daný název vznikl důvodem umístění nejvýznamnějších lázeňským měst tvořící v této oblasti pomyslný trojúhelník. Místními lázněmi jsou jmenovitě Karlovy Vary, Lázně Jáchymov, Františkovy a Mariánské lázně. Jiţ v historii jsem se zmínila, ţe prameny v České republice byly poprvé objeveny právě v této části České republiky. Karlovy Vary Karlovy Vary byly zaloţeny Karlem IV. ve 14. století. Jsou nejznámějšími českými lázněmi v České republice. Do Karlových Varů a celkově karlovarského kraje zavítá za rok nejvíce turistů. [8] V tomto lázeňském měste turisté naleznou dvanáct termálních minerálních pramenů. Tyto přírodní zdroje dosahují teploty v rozmezí 30 72 C. Obdivuhodný je místní horký pramen - Karlovarské Vřídlo. Jeho teplota je právě nejvyšších 72 C a tryská do výše 12 m. V Karlových Varech se léčí například nemoci pohybového ústrojí, trávicího ústrojí a poruchy metabolismu, srdce a cév. [3, s. 2] Františkovy lázně Západočeské Františkovy Lázně byly zaloţené v roce 1793 císařem Františkem I. Tamější přírodní zdroje zahrnují jak léčivé prameny, tak se v lázních nachází lokální zdroj sirné a sirno-ţelezité slatiny. Do léčebných specializací patří nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, dále dýchacího a trávicího ústrojí. Ale také se zde orientují na gynekologická onemocnění a nemoci neurologické a koţní. [3, s. 28] Mariánské Lázně Město obklopené krásnými prameny, tak jsou nazývány Mariánské Lázně. Známá je tamější kolonáda a zpívající fontána. Mariánské lázně jsou turistickým cílem při návštěvě západočeského kraje. Na území lázeňské zóny bylo objeveno okolo 100 studených pramenů minerální vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého. [3, s. 20] V Mariánských lázních se specializují na léčbu pohybového ústrojí, nemoci močových cesto, poruchy metabolismu. Ale také nemoci dýchacího ústrojí a trávicí. [3, s. 20] 19
2.5 Organizace působící v českém lázeňství V českém lázeňství působí mnoho organizací. Ať uţ se jedná o ústřední orgán lázeňství, kterým je Ministerstvo zdravotnictví. Jeho součástí je Český inspektorát lázní a zřídel, do jehoţ kompetence patří správa nad přírodními léčivými zdroji. Dále pak existují zájmová sdruţení, mezi která patří Svaz léčebných lázní ČR a Sdruţení lázeňských míst v ČR. Lázně Aurora jsou členem obou sdruţení. Na evropské úrovni pak působí Evropský svaz lázní. Cílem zájmových sdruţení je podpořit české lázeňství, přispět k rozvoji příslušných lázeňských míst a měst, ale také k rozvoji regionů a celé ČR. Obr. č. 2: SLL ČR [11] Obr. č 3: SLM ČR [11] V oblasti statistiky působí v České republice Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi jeho činnosti patří sběr dat, tvorba výkazů a statistických ročenek. Podílí se mimo jiné právě na tvorbě statistických výkazů v oblasti lázeňství. Lázeňskými statistikami se dále zabývá Česká centrála cestovního ruchu (Czechtourism), která byla zřízena Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Také Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) se zabývá statistikami v oblasti zdravotnictví a lázeňství. Tento ústav byl zřízen Ministerstvem zdravotnictví (dále jen MZ ČR), které je nejvyšším správním úřadem pro oblast vyuţívání a ochranu přírodních léčebných lázní. Činnost MZ ČR spočívá v tvorbě legislativy (zákonů, novel či vyhlášek), pomocí nichţ vymezuje důleţité pojmy a stanovuje podmínky, práva a povinnosti pro subjekty působící v lázeňství. Níţe uvádím zákony, které poukazují na některé důleţité pojmy týkající se lázeňství a které jsou v bakalářské práci dále uţívány. 20
Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění vymezuje pravidla a podmínky poskytování lázeňské péče a její druhy následovně: [20] Lázeňská péče hrazená českými pojišťovnami je poskytnuta pacientovi v případě, ţe zdravotní stav pacienta odpovídá nutnosti pobytu v lázních. Pokud je tomu tak, doporučení na lázeňskou péči podá praktický lékař či ošetřující lékař při hospitalizaci. Lázeňská péče můţe být komplexní nebo příspěvková. Je vţdy hrazena z prostředků zdravotních pojišťoven České republiky a můţe být tedy poskytována pouze občanům ČR. (V současné době v ČR prosperuje devět zdravotních pojišťoven). Návrh na péči lékař zasílá příslušné zdravotní pojišťovně, kde ho posuzuje revizní lékař pojišťovny. Ten návrh v případě schválení zasílá příslušnému lázeňskému zařízení, které pacienta následně předvolá k nástupu na lázeňskou péči. [20] Komplexní lázeňskou péči (dále jen KLP) získá pacient v případě, ţe splňuje podmínky k jejímu udělení dle zákona č. 48/1997 Sb. KLP je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pacientovi je většinou udělena po ústavní péči a slouţí k doléčení, zabránění vzniku či minimalizaci invalidity. Při udělení KLP si lázeňské zařízení pojištěnce (pacienta) předvolá. Pacient musí nastoupit do příslušných lázní do jednoho či tří měsíců ode dne vystavení návrhu na léčbu. O přesném termínu rozhodne pacientův zdravotní stav. U dorostu a dětí je období od návrhu na lázeňskou péči po fyzický nástup šest měsíců. Při poskytnutí KLP jsou pacientovi příslušné lázně uděleny stejně tak jako délka pobytu, která obvykle v ČR bývá stanovena na 28 dní. Pacient musí dodrţovat stanovený léčebný reţim a KLP čerpá prostřednictvím své pracovní neschopnosti. [20] Příspěvková lázeňská péče (dále jen PLP) je pacientovi poskytnuta v případě, ţe nesplňuje podmínky pro poskytnutí KLP stanovenými zákonem č. 48/1997 Sb. PLP získávají pacienti zejména s chronickými onemocněními. Pojišťovna hradí náklady na vyšetření a léčbu. Ubytování a stravu si hradí pacient sám. PLP můţe být poskytnuta jedenkrát za období dvou let. Pacientovi není na rozdíl od KLP určeno lázeňské zařízení, kde jeho léčba bude probíhat. Můţe si vybrat, v kterých lázních pobyt absolvuje. V kompetenci těchto lázní musí být samozřejmě léčba pacientovy choroby. Délka léčby u PLP bývá stanovena na dvacet jedna dní a pacient ji čerpá v době své dovolené. Přičemţ den příjezdu a den odjezdu pacienta je chápán jako jeden den strávený v lázních. [20] 21
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb. stanovuje indikační seznam pro lázeňskou péči a zároveň uvádí kontraindikace, kterými se rozumí stavy pacientů a choroby, jenţ lázeňská léčba vylučuje. Byl stanoven níţe uvedený seznam dle zákona č. 58/1997 Sb. [Knop et al.,1999, s.197-202] Indikačním seznamem se rozumí výpis konkrétních indikací (chorob), doporoučený počet dnů léčby a seznam lázeňských zařízení ČR, ve kterých jsou uvedené choroby léčeny. [6] Indikačních skupin je jedenáct a jsou číslovány římskými číslicemi. Níţe uvádím výpis jednotlivých indikačních skupin. I. Nemoci onkologické II. Nemoci ústrojí oběhového III. Nemoci ústrojí trávicího IV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (poruchy metabolismu) V. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí VI. Nemoci nervové VII. Nemoci pohybového ústrojí VIII. Nemoci ústrojí močového IX. Duševní poruchy X. Nemoci kožní XI. Nemoci ženské Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon) uvádí podmínky k vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, informace o návrhu na vydání osvědčení o zdroji, jeho náleţitostech anebo informace o povolení vyuţívat zdroje aj. Níţe uvádím základní pojmy, které lázeňský zákon vymezuje a jsou v přesném znění dle tohoto zákona č. 164/2001 Sb. [5, 2] Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití. [5, 2] Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče stanovený za přírodní léčebné lázně. [5, 2] 22
2.6 Význam lázeňství Význam českého lázeňství se postupně měnil s vývojem společnosti. Ve středověku splňovaly lázně očistnou funkci. Současnému názvu lázně předcházelo označení lazebna. V Třeboni vznikla první lazebna jiţ kolem roku 1379. Veřejné očistné lázně se postupně stávaly společenskými středisky. Později přišla na řadu funkce léčebná. [Psíková, 2003] Většina lázní v České republice má v současné době funkci léčebnou. Jde tak o prvotní význam lázeňství, kdy lázně mají slouţit k uzdravování a zlepšení stavů pacientů S lázeňstvím začal být později spojován cestovní ruch. V posledních několika letech se v českých lázních zvyšují počty nabízených komerčních sluţeb wellness. Myslím si, ţe v současné si lidé dobře uvědomují, jak důleţité je zdraví a péče o něj. Ať se jedná o zdraví fyzické nebo duševní. Vzájemně se tyto dvě sloţky ovlivňují. Ztrátou fyzického zdraví ubývá duševní vyrovnanosti. Naopak s narušením duševní harmonie a psychického zdraví přichází řada fyzických problémů. Myslím si, ţe lidé vyšší věkové kategorie budou nadále vzhledem ke svým zdravotním problémům do lázní jezdit. Je však moţné, ţe na kratší dobu, neţ kterou mohli vyuţít v rámci hrazené péče pojišťovnou. Věřím, ţe lidé si uvědomí občasnou potřebu ozdravného lázeňského pobytu a lázně čas od času navštíví i přes budoucí redukce ze strany pojišťoven a změn v indikačním seznamu. Lázeňství pravděpodobně bude nadále vyuţívané, oblíbené a vyhledávané. 23
2.6.1 Postavení českého lázeňství v Evropě Lázně v České republice mají dlouhou historii a velmi bohatou tradici. Jsou proslulé a navštěvované jak účastníky domácího CR, tak zahraniční klientelou. Tu tvoří především evropští návštěvníci v celosvětovém měřítku. V současné době stále více roste význam českého lázeňství z hlediska Evropy. Zejména pro zachování si svého zdravotního charakteru, který v našich lázních převyšuje světový význam komerční. Ten sice také postupně narůstá, ale zdaleka ne v takové míře jako v jiných zahraničních státech. Lázeňství v ČR je velice významné. Podobné postavení mají lázeňská zařízení v sousedních státech. Zejména na Slovensku, v Rakousku a Švýcarsku, dále pak v Maďarsku, Slovinsku, ale také ve vzdálenějším Španělsku, Portugalsku či Řecku. Naším největším konkurentem v oblasti nabídky lázeňských služeb ze zemí bývalého socialistického bloku, je Maďarsko. [Indrová, 2009, s. 95] V českých lázních převaţuje návštěvnost domácí klientely, v Maďarsku je tomu naopak. Návštěvnost cizinců je vysoká tvoří až 80 % klientely [Indrová, 2009, s. 95] Nejproslulejšími evropské lázně se nachází v Německu, Francii a Itálii. Tamější lázeňství dosahuje vrcholu a tyto země bývají označovány jako lázeňské velmoci. Na druhou stanu se v Evropě vyskytuje značné mnoţství lázní s podobně dlouhou tradicí, jejichţ význam je ovšem minimální. Jedná se například o lázeňství v Polsku a Rusku. [Indrová, 2009] Ze světového hlediska je evropské lázeňství nejproslulejším na světě. Známé je ale také lázeňství v některých asijských zemích, například v Japonsku. Níţe zmiňuji evropské země, jak uvádí Francová [2003, s. 36], které se pyšní světově významnými lázněmi. Ty vynikající tradicí, léčebným účinkem či značnou mírou návštěvnosti a oblíbenosti. Německo Francie Itálie Slovensko Rakousko Maďarsko Švýcarsko - Baden-Baden, GA-PA - Lourdes, Vichy, Aix-les-Bains, Dax - Abano Terme, Ischia - Piešťany, Tatranská Lomnica, Bardejov - Baden bei Wein, Bad Ischl - Budapešť, Héviz, Harkány - Baden, Svatý Mořic (St. Moritz), Davos 24
Z výše uvedených lázeňských zařízení se na léčbu pohybového ústrojí zaměřují například italské lázně Abano Terme, maďarské Harkány, lázně Héviz a německé Baden-Baden. Lázně Abano Terme se nachází ve stejnojmenném italském městě, kde se specializují na léčbu artrózy, revmatického onemocnění či ostereoporózy. Léčivého účinku dosahují prostřednictvím termálních vod a bahenních obkladů (vyuţití peloidů). Také v Maďarké lázních Harkány a Héviz léčí pohybové ústrojí bahenními obklady a termálními či radioaktivními vodami. Mezi nejvýznamnější evropská města patří Baden-Baden leţící v jihozápadní části Německa. Ve zdejších lázních klienti vyuţívají procedur jak bahenních, tak ve formě léčivých vod (vodoléčba). [17] Organizace, která hraje v evropském lázeňství značnou roli, se nazývá Evropský svaz lázní (ISPA). Sídlí v Bruselu a jeho kompetencí je udělování certifikace lázním v Evropě, které dosáhnou poţadovaného kvalitativního standardu v rámci evropských kritérií ISPA. Česká republika se stala prvním státem, kterému byl certifikát EUROPESPA med udělen. V roce 2006 se o certifikaci zaslouţily Anenské slatinné lázně nacházející se ve městě Lázně Bělohrad. O certifikaci získaly pro kvalitní lázeňskou péči a přírodních zdroje, nabízené sluţby, úroveň hygienické a poţární bezpečnosti. Certifikátem EUROPESPA med lázně prokazují kvalitu dle evropských norem. Lázně Bělohrad tak dávají najevo nabídku takové úrovně, kterou mohou klienti očekávat v dalších evropských lázních, jeţ jsou drţiteli tohoto certifikátu. [14] Obr. č. 4: Certifikace EUROPESPA med [14] 25
3. Jižní Čechy Česká republika se nachází přibliţně uprostřed Evropy. Tato poloha je velice příznivá a lehce dosaţitelná pro potenciální návštěvníky z okolních evropských států. V České republice se nachází nepřeberné mnoţství přírodních a kulturních památek, atraktivit a zajímavostí. V neposlední řadě se český národ můţe pochlubit značným mnoţstvím přírodních léčivých zdrojů. Díky výskytu léčivých vod, plynů a peloidů vzniklo do roku 2010 celkem 86 lázeňských zařízení. [16] Nachází se v různých oblastech České republiky. Největší mnoţství lázní se nachází v karlovarském kraji a naopak nejméně v kraji Vysočina. Zde se totiţ nenachází ţádné lázeňské zařízení. Tato skutečnost je dána geologickým vývojem území. Proto existují místa se značnou četností léčivých zdrojů a naopak s minimálním výskytem. V jiţní části České republiky se nachází jihočeský kraj. Jde o nejméně dotčený kraj průmyslem či postiţením ohroţení ţivotního prostředí. Jiţní Čechy nabízejí mnoţství přírodních a kulturních atraktivit a mají mnoho předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Mimo jiné se v tomto kraji nachází největší naleziště peloidů (rašeliny). Jde o oblast třeboňské pánve. Tamější výskyt rašeliny je nejrozsáhlejší oblastí tohoto typu z celé České republiky. [Psíková, 2003] 3.1 Třeboň Město Třeboň se nachází v Jihočeském kraji České republiky, v okrese Jindřichův Hradec. Současnému názvu Třeboň předcházelo pojmenování Wittingenowe, coţ znamenalo Vítkův luh. Tento název se vztahoval k vládnoucímu rodu Vítkovců ve 13. století a byl pouţíván aţ do 19. století. Třeboň začala být osidlována během 12. století. V té době byla známa jako pouhá trhová osada leţící na křiţovatce obchodních cest, kterou postupně začaly obklopovat první domy. Jiţ z této doby pochází farní kostel sv. Jiljí, který je atypický pro svůj dvoulodní půdorys a také v místě dnešního zámku stával panský dvorec. Od poloviny 13. století bylo pojmenování osada změněno na město a poprvé byl znám český název města Třeboň. V té době území patřilo pánům z Landštejna. [Hule, 2005] Ve vládě následně pokračovali Roţmberkové. Ti za svého působení zaloţili roku 1367 známý augustiniánský klášter a zaslouţili se o postupný rozkvět Třeboně, která jiţ měla 26
od roku 1341 statut města (oproti tomu statut lázeňského města byl Třeboni udělen aţ roku 1960). Konec 14. století přinesl vybudování městského opevnění, díky kterému Třeboň odolala mnohým útokům. I přesto ale bylo okolí značně zničeno během husitských válek. Naopak největší rozmach města nastal v 16. a počátkem 17. století. V této době vznikalo rybníkářství, jehoţ rozvoji byla věnována nemalá pozornost. Zakladatelem rybniční soustavy se stal Josef Štěpánek Netolický. V rybníkářské činnosti na Třeboňsku později pokračoval Jakub Krčín z Jelčan, jehoţ dílem je největší třeboňský a zároveň český rybník Roţmberk. Obr. 5. X: Třeboň roku 1699 [Hule, Zeman, 2006, s. 21] Doba největšího rozmachu nastala za vlády bratrů Viléma a Petra Voka v 16. století. Jména těchto panovníků se dochovala v povědomí dodnes a doposud se v Třeboni, a to zejména prostřednictvím organizace lázní Aurora, konají průvody se středověkou tématikou, kostýmy a hudbou na počest vlády Petra Voka. Období 16. století ale představovalo pro město i ztráty, a to v podobě velkého poţáru. Následovala výstavba domů na náměstí do renesančního slohu. Také budova zámku byla rozšířena. V roce 1660 se ujali moci Schwarzenberkové a jejich vláda pokračovala další tři století. Během svého působení vybudovali třeboňský pivovar, zaslouţili se o barokní štíty a fasády některých domů na náměstí. Zde také vznikl Mariánský sloup a v roce 1874 byla postavena novogotická rodinná Schwarzenberská hrobka. Nachází se na druhé straně rybníka Svět, asi kilometr od lázní Aurora. Dále v polovině 19. století vznikly Bertiny lázně. Roku 1960 byl Třeboni udělen statut lázeňského města a v roce 1975 byly dobudovány lázně Aurora. V následujícím roce se Třeboň stala městskou památkovou rezervací pro jedinečnost svého historického jádra. Roku 1977 byla 27
vyhlášena oblast třeboňských mokřadů biosférickou rezervací Unesco a v roce 1979 získalo Třeboňsko statut Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Město Třeboň tak nabývá jedinečnosti a svým kulturním i přírodním potenciálem je vhodnou destinací cestovního ruchu. Níţe uvedená fotografie poukazuje na původní historickou část dnešní Třeboně. Obr. č. 6: Původní historická část města Třeboň [11] dostupné z: http://www.aurora.cz/cz/fotogalerie/letecke 3.1.1 Kulturní potenciál V městě Třeboň se nachází mnoho kulturních zařízení a historických památek. Kaţdé nabízí vlastní specifický program, představení, výstavy a expozice nebo zajímavou historii či technické památky. Pořadatelem většiny kulturních akcí v Třeboni je Kulturní a informační středisko města. Třeboňský zámek je národní kulturní památkou a jedním z největších zámeckých komplexů ČR. Původně zámek představoval sídlo vládnoucího rodu Roţmberků a následně Schwarzenberků. Zámek je moţné navštívit od dubna do října. Pro klienty lázní Aurora a Bertiných lázní je kaţdé úterý od 14.00 hodin rezervována prohlídka. V prostorách zámku se také nachází Dům přírody s trvalou expozicí Krajina a lidé. Vstupné pro dospělé činí 50 Kč, pro studenty, děti a ZTP 25 Kč. [Hule, Zeman, 2006] 28
Třeboňské muzeum se nachází na Masarykově náměstí poblíţ městské radnice. Nabízí mnohé výstavy a expozice. Například expozici měšťanské společnosti 19. století, expozici staré školy, zmizelé Třeboně a ukázky historických obrazů. Vstupné do muzea činí 40 Kč a sníţené 20 Kč. Od června do října je moţné muzeum navštívit kaţdý den od 10:00 17:00 hodin. Níţe uvádím fotografii města z roku 1699, kterou i s mnoha dalšími zájemci naleznou právě v muzeu. [Hule, 2005] Schwarzenberská hrobka byla postavena v letech 1875-1877. V interiéru se nachází ostatky téměř třiceti představitelů schwarzenberského rodu. V okolí leţí rybník Svět, les a pro turisty se zde nachází kiosek s nápoji.[hule, 2005] Kaţdý čtvrtek od 14.00 hodin je zajištěna prohlídka hrobky pro klienty lázní Aurora a Bertiných lázní. [11] Augustiniánský klášter a kostel sv. Jiljí jsou církevními památkami města. Kostel dříve patřil klášteru, ale v současnosti je samostatným farním kostelem, který je ojedinělý pro svůj dvoulodní systém. Návštěvníci mohou kostel a klášter navštívit kromě bohosluţeb denně od 15 hodin nebo v jiný čas po telefonické dohodě. Poplatek za prohlídku činí dvacet korun. Divadlo J. K. Tyla vzniklo v Třeboni v roce 1833. Prostory divadla byly v minulosti součástí pivovaru, který v roce 1781 vyhořel. Uměleckým dílem jsou zdobené stěny a strop divadla, jejichţ autorem byl malíř V. Skála. Divadla J. K. Tyla má kapacitu tři sta čtyři míst. Představení je moţné rezervovat v IKS města Třeboň a cena se pohybuje okolo sta korun. V divadle také působí také ochotnické divadlo.[hule, Zeman, 2006] Obr. č. 7: Divadlo J. K. Tyla [Hule, Zeman, 2006, s. 41] 29
Kromě mnoha pamětihodností má Třeboň kaţdoročně bohatý kulturní program, Nejvíce zajímavostí, trhů, výstav, kulturních akcí aj. se koná v letních měsících. Níţe uvádím kulturní program města Třeboň pro současný rok 2012. Leden 1. 1. novoroční ohňostroj s doprovodným programem Duben Květinová Třeboň (květinový trh na náměstí, výstavy, Amarylis na zámku) Květen AniFilm (mezinárodní festival animovaného filmu) Červenec Třeboňská nokturna (hudební festival k poctě Emy Destinnové), Třeboňské slavnosti Jakuba Krčína (centrum města, zámek) Srpen Lázeňská Třeboň (zábavná prezentace lázní Aurora a Berta), Rybářské slavnosti (slavnosti k poctě rybníkářských tradic) Prosinec Třeboňský advent vánoční trhy, ţivý betlém, troubení z věţe; Zvonečkový průvod, rozsvěcení vánočního stromu s koledováním [7] 3.1.2 Přírodní potenciál Třeboňsko je chloubou mnoha rozsáhlých vodních ploch, parků. Třeboňsko bylo vyhlášeno CHKO, biosférickou rezervací a je také známým mokřadním systémem. Klienti lázní mohou tato ojedinělá přírodní místa formou udrţitelného CR navštívit. [15] Obr. č. 8: Velkoplošná chráněná území ČR [15] 30
Za vlády Karla IV. došlo k rozkvětu třeboňského rybníkářství. Od konce 15. století na Třeboňsku začala výstavba rybníků pod vedením Štěpánka Netolického. Rybníky slouţily obyvatelstvu jako zdroj obţivy. Tak jako dříve i dnes je Třeboň známá svou nabídkou a prodejem ryb. Štěpánek Netolický vybudoval tzv. Zlatou stoku. Úkolem této technické památky byl odvést velké mnoţství vody z oblasti tehdejších močálů, které se na území Třeboňska nacházely. Význam Zlaté stoky i dnes spočívá v napouštění rybníků na Třeboňsku. V minulosti tento umělý vodní tok slouţil k přepravě dříví. Zlatá stoka je vybudována od obce Magdalena. Zde vzniká ústím z řeky Luţnice a po průtoku mezi několika rybníky se opět vlévá do řeky Luţnice. Zlatá stoka dosahuje celkové délky asi 45 km a její funkce je zachována dodnes. [Hule, 2005] Obr. č. 9: Schéma Zlaté stoky na Třeboňsku [Hule, 2005, s. 22] 31
4. Třeboňské lázeňství V současné době se v Třeboni nachází dva velice prosperující lázeňské domy. Lázně Aurora a Bertiny Lázně. Oba domy spadají pod majetek města a jsou spravovány společným vedením. Lázně Aurora i Berta ale fungují jako samostatné jednotky. Vykazují vlastní zisk a vydávají vlastní výroční zprávy o činnosti a hospodaření. 4.1 Historický vývoj Třeboňské lázeňství má poměrně dlouhou tradici. Nejprve začaly vznikat lazebny, o které se starali lazebníci. V té době zastávali několik jak funkci léčebnou, ale také společenskou a očistnou. První zmínka o lazebně v Třeboni pochází z roku 1666. Následně se v místě pramenů stavěly kaple a stávaly se tak posvátnými místy. Sirnoţelezitý léčivý pramen vyvěral v místě na Kopečku v Třeboni. Byla zde postavena studánka. V roce 1734 nechal primátor města na tomto místě vystavět dřevěnou kapličku. Toto místo s léčivým pramenem se stalo navštěvovaným cílem mnoha poutníků. Následně roku 1762 v místě kapličky byla vybudována barokní zděná kaple s freskami zasvěcená sv. Vítovi. Na počátku 20. století byla oblast s barokní kaplí sv. Víta navrţena jako místo moţné k výstavbě nového lázeňského zařízení. Tato myšlenka se ale nikdy nezačala realizovat. Druhá světová válka měla za důsledek mnohá utrpení a zranění, která vedla ke sniţování pracovních schopností zaměstnanců třeboňského velkostatku. Aby tento velkostatek nadále prosperoval, byl potřeba dobrý zdravotního stavu pracovníků. Proto František Pallas (inţenýr stavební správy třeboňského velkostatku) a Rudolf Bezecný (vedoucí účtárny) společně začali přemýšlet o vybudování zaměstnaneckých slatinných lázní. Aby získali informace spojené se zřízením lázní a představu o výši nákladů, absolvovali exkurzi v Libuščiných lázních v Bechyni. Na tomto základě v roce 1915 zpracovala společnost Wilhelm Bruckner ve Vídni návrh na Schwarzenberské zaměstnanecké slatinné lázně. Budova byla projektována na místnost pro přípravu slatiny, sociální zařízení, prádelnu a čtyři kabiny. Kaţdá z nich měla obsahovat lehátko, vanu na vodu a vanu na aplikaci rašeliny. Po zjištění výše nákladů potřebných na výstavby těchto lázní se plánovaná stavba stala finančně nevýhodnou a z jejího budování nakonec sešlo. [Psíková, 2003] 32
Představitelem, který se zaslouţil o vznik třeboňských lázní, byl učitel Václav Hucek. Vynikal jako organizátor nejen kulturního dění v Třeboni. V polovině 19. století zakoupil dům čp. 85 na náměstí, kde zaloţil hospodu, ubytování a pekárnu. Tyto prostory pronajímal a později i zakoupenou zahradu u Zlaté stoky, kde vybudoval zahradní restauraci s tanečním sálem. [Psíková, 2003] Učitel Hucek měl dceru Bertu, která byla také všestranně nadaná a kulturně zaloţená. Věnovala se zpěvu, dobročinné činnosti a cestování. Protoţe cestovala často, za svůj ţivot získala mnoho zkušeností. Ty mohla vyuţít v roce 1881, kdy otec Berty započal v místě zahradní restaurace výstavbu lázeňské budovy. Samotná Berta zhotovila její prvotní plán. Na počátku budování se lázně skládaly pouze z pěti kabin. V kaţdé se nacházela vana pro očistné koupele a pátá kabina navíc obsahovala vanu na rašelinu. Základní kámen lázeňského domu Václav Hucek poloţil za spolupráce stavitele Záruby dne 1. října 1881. Po půl roce od počátku stavby byl poprvé na budově uveden oficiální název Lázně. Rok od začátku výstavby, 27. 10. 1882, byl lázeňský dům zkolaudován. V témţe roce 1882 získal učitel Hucek povolení k uţívání třeboňské rašeliny ve svých lázních. Berta Hucková ze svých cest dobře věděla o účincích rašeliny, a to z poznatků o rašelině v západočeských lázních. Na základě rozboru bylo zjištěno, ţe rašelina v okolí Třeboně obsahuje ještě větší mnoţství ţeleza neţ ve zmiňovaných západních Čechách. Protoţe dcera Berta váţně onemocněla, její otec Václav Hucek se rozhodl vystavět lázně, které pojmenoval po dceři Bertě. Do provozu byly Bertiny Lázně uvedeny v prosinci roku 1882. [Psíkvá, 2003, 40-46] V současné době Bertiny lázně představují prosperující společnost. Ubytovací kapacita je zde menší neţ v lázních Aurora. Prostory Bertiných lázní jsou modernější, ale menší, neţ prostory v lázeňském sanatoriu Aurora. Na základě tohoto zjištění v rámci exkurze usuzuji, ţe v Bertiných lázních panuje více přátelská a domácí atmosféra. Na druhou stranu i přesto, ţe interiér lázní Aurora je v některých částech starobylejší, lze se podle mého názoru v lázních Aurora lépe zorientovat. A to vlivem větších chodeb a celkově interiéru. 33
4.2 Geografické podmínky pro vznik třeboňských lázní Po skončení poslední doby ledové začala v okolí Třeboně vznikat rašeliniště. Tamější třeboňská pánev měla charakter bahnité sníţeniny a Třeboňsko bylo pokryté neprostupnými močály připomínající nedobytný prales. V té době neexistoval ţádný systém, který by (jako v budoucnu Zlatá stoka) mnoţství vody odváděl. S teplejším klimatem oblast močálů a jezer zarostla vegetací a přeměnila se na slatinné močály. Na jejich hladině začaly růst zástupci mechorostů rašeliníky. Princip vzniku samotné rašeliny je následující. Vrchní část rašeliníku roste do výšky nad hladinou a spodní část postupně odumírá. Dlouhodobým ukládáním v prostředí bez kyslíku, kde dochází k částečnému rozkladu organických látek, se mění v rašelinu. [Ševčík, 2006, s. 143] Obr. č. 10: Rašeliniště na Třeboňsku [Ševčík, 2006, s. 145] 4.3 Třeboňský léčivý zdroj Rašelina patří do skupiny peloidů, které představují jeden ze tří přírodních léčivých zdrojů (vedle minerálních vod a plynů). Peloidy jsou organogenní a minerogenní sedimenty. Dělí se na humolity a bahna. Toto rozdělení závisí na mnoţství obsaţených organických látek. Humolity (rašeliny, slatiny a zemité slatiny) obsahují více neţ třicet procent organických látek. Zatímco zmiňovaná bahna méně neţ dvacet procent a v České republice se nevyskytují. 34
Rašelina vzniká z rostlin, mezi které patří rákos, ostřice nebo orobinec. Z anorganických látek obsahuje síru a ţelezo. Způsob vzniku rašeliny spočívá v tzv. slatinění (zetlení) výše uvedených organických a anorganických látek. Rašelina je díky svému obnovitelnému procesu nevyčerpatelná a jedinečná. K léčbě v lázních Aurora je rašelina získávána z nedalekého rašeliniště Spálená Borkovna leţící jihovýchodně od Třeboně. Je dováţena do prostor lázeňského areálu, kde dochází v určených prostorech k jejímu zpracování a úpravě do podoby vhodné k léčbě. Obr. č. 11: Dobývání rašeliny během 2. poloviny 19. Století [Psíková, 2009, s. 58] 4.3.1 Příprava a forma použití Aplikace rašeliny určené k léčbě spočívá v jejím rozmělnění. K samému pouţití je potřeba voda, s kterou je rašelina smíchána. Na tomto základě vzniká tzv. slatina. Následujícím bodem je ohřev vzniklé slatiny a v této formě bývá vyuţívána jako jedna z léčivých procedur slatinná koupel. Dále pak bývá aplikována formou obkladů či zábalů. V případě obkladů a zábalů se rašelina s vodou kombinuje minimálně. Je to proto, aby bylo umoţněno její přikládání na léčené části těla. Slatinná hmota se zahřívá na teplotu okolo 40 C. [Hule, 2006] 35
4.3.2 Účinek slatinné léčby Léčebný účinek slatiny byl poprvé vyzkoušen v 18. století ve Švédsku, odkud se postupně její vyuţití rozšiřovalo do dalších evropských zemí. V České republice slatinu poprvé vyuţívali v dnešních Konstantinových lázních. Během první poloviny 19. století pak také v Mariánských a Františkových lázních, ale i v Karlových Varech a v Teplicích. Na slatinnou léčbu se v současné době zaměřuje mnoţství lázeňských zařízení. Bylo však zjištěno, ţe v okolí Třeboně se nachází největší mnoţství sirnoţelezité slatinné rašeliny v České republice. [Psíková, 2003] Léčebný účinek slatiny spočívá v postupném a rovnoměrném prohřívání lidského organismu. Účinku je dosaţeno velice jednoduše díky kašovité směsi, která vzniká zmíněnou kombinací rozmělněné rašeliny s vodou. Postupného prohřívání těla je pak dosaţeno pro svou vysokou akumulační schopnost. Dalším pozitivem je výborné působení slatiny na kůţi. Jedná se o princip, kdy kůţe absorbuje organické i anorganické látky během postupného prohřívání těla a dostává se tak léčivého účinku. 5. Lázně Aurora Bakalářská práce je zaměřena na lázně Aurora jako na destinaci cestovního ruchu. V současné době se stalo zvykem jezdit do lázní za odpočinkem, relaxací a regenerací. Klienti přijíţdějí do lázní Aurora trávit svůj volný čas, dovolenou nebo vyuţít pouze víkendových relaxačních balíčků. Lázně Aurora však byly postaveny za účelem léčby jako léčebné zařízení. I přesto, ţe nabízených relaxační a wellness sluţeb stále přibývá, z větší části jsou třeboňské lázně vyuţívány k léčbě a ozdravným pobytům pro pacienty. Lázně Aurora se specializující na léčbu pohybového ústrojí prostřednictvím vyuţití přírodního léčivého zdroje sirno-ţelezité rašeliny (patřící do skupiny peloidů). Lázně tvoří komplex budov nacházející se v severní části třeboňského rybníka Svět. Podél jeho břehu aţ k samotným lázním se rozprostírá rozsáhlý park, který slouţí jako místo pro odpočinek hostům lázní i obyvatelům města. Park o rozloze čtyřicet hektarů vyniká chráněnými památečními stromy a od roku 2000 sochami vyrobenými ze dřeva. Jednou z nich je socha Bohyně Aurory. [Psíková, 2003] 36
Obr. č. 12: Areál lázní Aurora, s.r.o. [11] Název lázní Aurora můţe být chápán dvěma způsoby. Na jednu stranu Aurora představuje jméno starořímské bohyně. Latinský původ jména v překladu znamená ranní červánky, jitřenka. Bohyně Aurora byla také ztotoţňována se starořeckou bohyní Eós. Proto Aurora bývá nazývána jako Eós, bohyně červánků nebo Jitřenka. Na druhou stranu jméno lázní bývá spojováno s petrohradskou bitevní lodí (tzv. křiţníkem) Aurorou. V roce 1917 z křiţníku zazněl výstřel, který signalizoval útok na Zimní palác, a tím došlo k počátku Velké říjnové socialistické revoluce. [Psíková, 2003] 5.1 Vznik a vývoj lázní Aurora Důvod vzniku lázní Aurora byl následující. Důsledkem druhé světové války se zvýšil počet nemocných, pacientů s poúrazovými stavy, trpících revmatickými chorobami a potřebou rehabilitace (nemoci pohybového ústrojí). Kapacita do této doby prosperujících Bertiných lázní začala být nedostačující. Rokem 1948 byly lázně v České republice zestátněny a řízeny ministerstvy. Proto rada Ministerstva zdravotnictví rozhodla o výstavbě nového lázeňského zařízení. Důvodem rozšíření lázeňské kapacity právě v Třeboni byla existence přírodního léčivého zdroje, sirno-ţelezité rašeliny. Její loţiska na Třeboňsku představují největší oblast tohoto přírodního zdroje ve střední Evropě. [Psíková, 2003] Do současné doby se rašelina na Třeboňsku nachází v hojném a nevyčerpatelném mnoţství. Tato skutečnost pro lázně představuje příleţitost do budoucna. 37
O zrealizování výstavby nového lázeňského sanatoria se začalo přemýšlet v roce 1960. Byly přijímány návrhy na urbanisticko-architektonické řešení lázeňského areálu, který měl obsahovat nejen nové sanatorium, ale také prostory k sportovním a rekreačním účelům. Poţadavky na dispoziční řešení lázní splnil návrh architektů Krtila, Boháče, Kavky a Čehovské. Dále bylo potřeba určit vhodné umístění lázeňské zařízení. Nakonec zvítězila poklidná část Třeboně nedaleko rybníka Svět. [Psíková, 2003] Výstavba sanatoria byla projektována na ubytovací kapacitu 350 lůţek, prostory slouţící k léčbě a rehabilitaci, bazén a v neposlední řadě prostory ke stravování. Ze státního rozpočtu byly věnovány finanční prostředky, a tak mohla být výstavba lázeňského sanatoria Aurora 22. 5. 1967 zahájena. Stavba trvala celkem osm let a do provozu byly lázně slavnostně uvedeny v roce 1975. [Psíková, 2003] 38
Lázně Aurora byly po dlouhou dobu ve vlastnictví státu. Aţ v roce 1998 se staly majetkem města Třeboně a dne 4. 8. 1998 byly zapsány do obchodního rejstříku. Z právního hlediska jsou Lázně Aurora společností s ručením omezeným a město Třeboň je tak jediným společníkem. [10] Proto bývá název lázní často také znám jako Městské slatinné lázně. Obchodní jméno: Lázně Aurora, s.r.o. Sídlo: Lázeňská 1001, 379 13 Třeboň IČO: 25 17 98 96 DIČ: 088-25 17 98 96 Datum zaloţení: 2. 7. 1998 Registrace: nestátní zdravotnické zařízení Právní forma: Společnost s ručním omezeným [10] 5.2 Materiálně-technické zabezpečení Materiálně technické zabezpečení je předpokladem k realizaci lázeňského cestovního ruchu a moţné účasti na něm. MTZ představuje existenci přírodního léčivého zdroje (třeboňské rašeliny), lázeňského zařízení, prostory pro zpracování rašeliny do podoby vhodné k jejímu poskytování. Dále je nutné zabezpečení ubytovacích a stravovacích prostor, zařízení k poskytování zdravotních sluţeb. Nesmí chybět ani prostory k realizaci kulturních a jiných sluţeb k vyuţití volného času (půjčovna kol, holí nordic walking, společenská místnost). Nebo dále sluţeb cestovního ruchu (recepce, směnárna) a informačního charakteru (Infocentrum lázní Aurora). Nezbytnou součástí jsou lidské zdroje, bez jejichţ existence by lázně Aurora jen těţko mohly fungovat. 5.3 Poskytované služby Lázně Aurora nabízí široký sortiment sluţeb. Ať uţ se jedná o nabídku mnohých léčebných procedur, rozdílné způsoby léčby, nabídku ubytování a stravování. Nebo o sluţby kulturní, sportovní, moţnost vyuţít zajímavých léčebných, relaxačních či wellnes pobytů a další. Sluţby lázní Aurora mohou být zakoupeny v samotných lázních, telefonicky i elektronicky i poštou prostřednictvím objednávky. 39
5.3.1 Zdravotní a wellness služby Prvotním posláním lázní Aurora bylo nabízet zdravotní sluţby. Proto lázně nabízí mnoho zajímavých léčebných procedur. Vyhlášené jsou však účinné slatinné koupele a hřejivé slatinné zábaly. Indikace: revmatické choroby (revmatoidní arthritis, Bechtěrevova choroba, sekundární arthritidy) degenerativní onemocnění kloubů (osteoarthrosa zejména koxarthrosa a gonarthrosa) vertebrogenní algický syndrom funkční poruchy kloubů, svalů aj. stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu (včetně operací s náhradou kloubní) osteoporoza K léčbě uvedených nemocí, na které se lázně Aurora specializují, se vyuţívají následující léčebné procedury. Nejtradičnější jsou jiţ zmiňvané slatinné koupele a zábaly. Dále se v lázních orientují na vodoléčebné procedury. Jedná se o perličkové, bylinnné či jodové koupele, Kneipův chodník (střídavou koupel nohou) a vířivky horních a dolních končtin. Lázně Aurora dále léčí formou laserové techniky a k masáţi celého těla vyuţívají lůţko Hydrojet. V nabídce nechybí ani elektroléčebné metody, parafinové zábaly, rehabilitace nebo plynové injekce. Veškeré nabízené procedury jsou kombinovány takovým způsobem, aby bylo dosaţeno individuálních léčebných účinků u kaţdého z pacientů. [Psíková, 2003] Slatinná koupel Z rašeliniště se dopraví do lázní Aurora rašelina. Aby mohla být nabídnuta formou procedury, musí být upravena do vhodné podoby k jejímu podání. Rašelina je v podzemních k tomu určených prostorách lázní smíchána s vodou a tato hmota je následně pohonným čerpadlem dováděna úzkými trubkami do van, v kterých je koupel 40
podávána. Slatinná koupel se zahřívá na 39 C a procedura trvá třicet minut. Její podání je vhodné při onemocnění páteře či kloubů. Cena je 500 Kč. [2, s. 34] Obr. č. 13 X: Slatinná koupel, zdroj: Autorka Slatinný zábal Rašelina je v tomto případě také smíchána s vodou, ovšem v menším poměru. Cílem je získat pevnou hmotu, která je v příslušné nádobě průběţně zahřívána na 40 C Níţe uvedený obrázek poukazuje na tvorbu slatinné hmoty a její zahřání. Slatinný zábal je aplikován formou obkladů na bolestivá místa. Následuje uvolnění a úleva od bolesti. Procedura aplikace slatinného zábalu trvá třicet minut a cena činí 500 Kč. [2, s. 34] Obr. č. 14: Způsob přípravy peloidní směsi k zábalu, zdroj: autorka 41
Česká republika nabízí největší mnoţství lázeňských zařízení, které se specializují na léčbu pohybového ústrojí. Nabízí moţnost absolvování lázeňské péče či relaxačního pobytu v dvaceti osmi českých lázních. [13] Celkový počet lázeňských zařízení byl dle statisticky UZIS k roku 2010 stanoven na 86 lázní. [16, s. 6] Z tohoto počtu získalo 37 lázeňských zařízení statut lázeňského místa, které sdruţuje Sdruţení lázeňských míst ČR. Jeho součástí je i město Třeboň a lázeňské sanatorium Aurora. Níţe uvádím mapu lázeňských míst ČR a označení těch lázní, které kromě toho, ţe se specializují na léčbu pohybového ústrojí, také vyuţívají peloidního přírodního léčivého zdroje. Obr. č. 15: Lázně s léčbou pohybového ústrojí a využívající peloidy [13] Během posledních let začaly lázně více poskytovat sluţby relaxační a wellness. Nabídka byla rozšířena v roce 2006 výstavbou wellness centra a ve větším měřítku začaly lázně nabízet sluţby wellness od roku 2011. Byly vytvořeny kombinace léčebných a relaxačních procedur a vznikly tak zajímavé pobytové balíčky. Kaţdý balíček zahrnuje většinou vstupní vyšetření, stravu, procedury, doplňkové sluţby a volný vstup do Wellnesscentra a na kulturní představení během pobytu. Wellnesscentrum nabízí plavecký bazén, saunu a fitness. Otevírací doba je stanovena od 8:00 do 20:00, a to kaţdý den. U vchodu jsou nově zřízeny informace, kde se návštěvníci mohou dozvědět o nabídce masáţí a dalších wellness sluţbách. [11] 42
Relaxační pobyty vyuţívá klientela samoplátců, která přijíţdí do lázní za účelem odpočinku, regenerace či zdravotní prevence. Lázně Aurora dávají na výběr z deseti odlišných pobytů s názvem Harmonie, Siesta, Lázeňský koktejl, Wellness a další. Délka těchto pobytů se liší. Lázně nabízí čtyřdenní, sedmidenní a desetidenní pobyty. Z celkového počtu si klienti mohou vybrat z nabídky dvou čtyřdenních, sedmi sedmidenních a jednoho desetidenního relaxačního pobytu. Ceny sedmidenního pobytu se v hlavní sezóně pohybují v rozmezí 8 000 13 000 Kč dle typu vybraného pokoje.v případě relaxačního pobytu Romance se ceny v hlavní sezóně pohybují aţ kolem 20 000 Kč za osobu na týden. V minisezóně jsou ceny o dva aţ pět tisíc dle příslušného typu ubytování niţší. [2, s. 20-26] 5.3.2 Ubytovací služby Ubytování je lázeňským hostům poskytováno ve třech budovách (A, B, F) areálu lázní Aurora. Protoţe je ubytovací kapacita omezena horní hranicí, hosté mohou vyuţít nabídku zhruba deseti hotelů či penzionů (dependance), které nabízí ubytování v jednolůţkových či dvoulůţkových pokojích. Tato moţnost vznikla na základě smluv mezi lázněmi Aurora a příslušnými ubytovacími zařízeními. Lázně Aurora nabízí klientům ubytování v dvoulůţkových pokojích bez balkonu či s balkonem, dále v apartmánu Klasik, President či DeLuxe. Kromě ceny se od sebe pokoje liší kvalitou, ubytovací kapacitou a příslušenstvím. [11] Ubytování v penzionech se nachází jak v těsné blízkosti lázní, tak v nedalekém okruhu s největší vzdáleností kolem jednoho kilometru od lázeňského domu Aurora. Ubytovacích sluţeb penzionů vyuţívají často klienti s příspěvkovou či komplexní léčbou. V areálu lázní Aurora bývají ubytováni především tuzemští a zahraniční samoplátci, kteří si mohou dovolit vynaloţit větší finanční obnos. Tito hosté pobývají v lázních na své náklady a přijíţdějí za odpočinkem, relaxací a zdravotní prevencí. Vyuţívají nabízených víkendových balíčku či relaxačních a regeneračních pobytů. 43
Graf. č. 2: Lůžková kapacita lázeňských zařízení v roce 2010 [16, s. 12] Pro představivost o vyuţití lůţkové kapacity lázeňských zařízení v ČR je výše uveden graf Dle Zdravotnické ročenky 2010 vydané ÚZIS ČR bylo ke konci roku 2010 na našem území evidováno 86 lázeňských léčeben s lůţkovou kapacitou 26 432 lůţky. [16] V rámci celé ČR se téměř 50 % lázeňské lůţkové kapacity nachází v Karlovarském kraji. Právě tato oblast byla v roce 2010 navštívena domácími i zahraničními hosty z 59 % všech lázeňských zařízení v ČR, coţ je v grafu velice znatelné. Lůţková kapacita zde byla vyuţita ve výši 13 010 lůţek. [8] Vlivem vysoké návštěvnosti se zvyšují počty hotelů a ubytovací kapacita v karlovarském kraji stále vzrůstá. Z grafu dále vyplývá, ţe v rámci uvedených dvanácti krajů je jihočeský kraj na čtvrtém místě svou kapacitou 1 488 lůţek. V lázních Aurora během roku 2010 bylo vyuţito lůţkové kapacity ve výši 459 lůţek. Vzhledem k tomu, ţe v Jiţních Čechách se dále nachází Bertiny lázně, Lázně Běchyně a Vráţ, je viditelné, ţe lázně Aurora zaujímají největší lůţkovou kapacitu jihočeských lázní. [10] Od konce roku 2011 do 31. 3. 2012 probíhala rekonstrukce vnitřních prostor ubytovacích budov A a B. Do konce května ještě zbývá dokončit úpravy vnějších prostor. Rekonstrukce byla plánována jiţ od roku 2010. Hlavním důvodem bylo zlepšení komfortu interiéru. Dále byly nutné úpravy interiéru po technické stránce a navýšení ubytovací kapacity o 90 lůţek přeměnou jednolůţkových pokojů na dvoulůţkové. Během omezeného provozu byly poskytovány slevy na zakoupené pobyty a klienti byli ubytovávání v dependancích. Rekonstrukce je hrazena z rozpočtu města. 44
5.3.3 Stravovací služby Klienti mohou vyuţít nabídky lázeňského stravování formou polopenze či plné penze. Pokrmy se podávají v místní jídelně, kde jsou jim předem objednaná jídla roznášena obsluhou. Také se nabízí moţnost stravování v lázeňské restauraci Harmonie, kde nabízí denní MENU za 80 Kč. V prostorách restaurace je moţnost bezdrátového internetového připojení. Mezi další gastronomické moţnosti patří Bar Slatinka, Bowling bar a denní bar Zimní zahrada. [11] 5.3.4 Služby kulturní a sportovní V areálu lázní Aurora je moţné vyuţít sluţeb Wellnesscentrum, půjčovny kol a holí nordic walking. V suterénu lázní se nachází Bowling bar. Mnohých sportovních aktivit je moţné vyuţít ve sportovním centru areálu Bertiných lázní. V restauraci Harmonice se často konají taneční večery a koncerty. V lázeňských sálech či v prostorách restaurace Harmonie bývají občas pořádány přednášky. Na webových stránkách lázní Aurora se nachází kulturní program pro aktuální měsíc. V lázních se také nachází knihovna. Tamější Infocentrum lázní nabízí výlety do okolí (zámky, divadla, prohlídky městských památek či návštěva rakouské Vídně). [11] 5.3.5 Služby cestovního ruchu Lázně Aurora nabízí ze sluţeb cestovního ruchu následující. Ve vchodové hale jsou poskytovány sluţby recepce a Infocentra lázní Aurora. Zde se mohou hosté informovat o dopravní dostupnosti města, o pořádaných výletech a o kulturních moţnostech v prostorách lázní i v Třeboni. Jsou zde přijímány rezervace na pořádané výlety do Českého Krumlova, Vídně aj. Také infocentrum zajišťuje prodej vstupenek na divadelní představení, prohlídku třeboňského zámku se stálou expozicí Krajina a lidé za 50 Kč, prohlídku Schwarzenberské hrobky za 70 Kč a třeboňského pivovaru za 100 Kč. Dále zde klienti mohou zakoupit turistické mapy a dozvědět se o sportovních a jiných moţnostech v okolí. Sluţby Infocentra lázní Aurora jsou k dispozici ve všední dny od 9:00 do 16:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 11:00 hodin. V lázních nechybí ani směnárna a z hlediska kongresového CR nabídka konferenčních prostor. [11] 45
5.3.6 Ostatní služby Lázně Aurora dále svým hostům nabízí moţnost parkování před areálem lázní. Cena parkování je stanovena na výši 45 Kč za den. Klienti mohou také vyuţít zdarma internetové místnosti s několika počítačem a bezdrátového internetového připojení přímo na pokojích. [2, s. 28] V suterénu lázní se také nachází kadeřnictví, kosmetické sluţby a obchod se smíšeným zboţím. 5.4 Návštěvnost Tabulka č. 1: Návštěvnost lázní Aurora v období 2006-2010 [12, s. 2] Graf č. 3: Návštěvnost klientů lázní Aurora, zdroj: autorka dle podkladů [12, s. 2] 46
Z výše uvedené tabulky a grafu je zřejmé, ţe se od roku 2006 do roku 2008 sniţoval počet pacientů čerpající KLP. V roce 2009 však vzrostl počet těchto pacientů o celý tisíc a v roce 2010 o dalších pět set klientů. Předpokládám, ţe v rámci legislativních změn MZ ČR dojde v následujících letech ke značnému sníţení pacientů čerpající KLP v lázních Aurora. Je ovšem pravděpodobné, ţe vzroste počet pacientů čerpající PLP. Z grafu je patrné, ţe návštěvnost těchto pacientů PLP kolísá, ale od roku 2009 se počet zvyšuje. Dá se říct, ţe počet léčebných pobytů u tuzemských klientů se sniţuje (ač v nepatrném mnoţství). Mnohem značnější je pokles léčebných pobytů ze strany zahraničních klientů. Od roku 2008 se návštěvnost cizinců v lázních Aurora sniţuje. Tato skutečnost je pravděpodobně způsobena kurzem české koruny, který zahraniční turisté jiţ nevnímají jako tolik výhodný. Pokud by lázně Aurora chtěly dosáhnout větší návštěvnosti ze zahraničí, měly by se zaměřit na větší propagaci, nabídku nových zajímavých sluţeb či takových, které vyhledávají němečtí hosté v lázeňských zařízeních západních Čech. Myslím si, ţe lázeňský park svou rozlohou nabízí mnoho moţností k vyuţití. Navrhovala bych vybudování altánku či kolonády. Dále výstavbu venkovního prostoru k tanečním večerům u restaurace Harmonie. Věřím, ţe by se vyuţila také další budova slouţící k ubytování. Ta by mohla zajistit větší návštěvnost zejména v letním období, kdy ubytovací kapacity bývají plně vyuţity. Účast na relaxačních krátkodobých pobytech značně se zvyšovala aţ do roku 2008 značnou měrou. V posledních dvou letech lze ale spatřit klesající zájem o tyto sluţby, a to s kaţdým příchozím rokem aţ o pět set klientů. Je moţné, ţe by bylo potřeba nabídnout nový typ relaxačních pobytů. V dnešní době se zvyšuje konkurence v oblasti wellness a relaxačních pobytů, které nabízejí nejen lázeňská zařízení, ale stále více i samostatné hotely a penziony. V současnosti se v lázních Aurora stávají stále vyhledávanější procedury a rehabilitace. Je ovšem pravděpodobné, ţe zde se nedá uvaţovat o lázeňském cestovním ruchu, ale pouze o léčbě ambulantního typu (docházení na procedury bez ubytování v lázních). Z grafu je viditelný značný nárůst zejména od roku 2007. Kaţdý se rok přibývá zájem o tyto sluţby přibliţně u pěti set klientů. Počet účastníků kongresové turistiky mezi roky 2006 a 2007 značně vzrostl. Poslední tři roky ale mnoţství návštěvníků klesá. 47
Z grafu i tabulky je patrné, ţe návštěvnost kolísá. Nedá se pevně určit trend. Pouze u rehabilitací a procedur je vývojový trend rostoucí. Příčinou sníţení návštěvnosti lázní Aurora v roce 2010 byla celosvětová ekonomická krize. Jejím vlivem došlo k oslabení kupní síly obyvatelstva a tím se sníţil zájem o nabízené sluţby. Tuto skutečnost pocítily lázně Aurora i na svém obratu. Ovšem i přes vliv krize dosáhla společnost uspokojivých výsledků. [10] Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 Návštěvnost (osoby) 13 500 17 910 19 574 19 915 19 823 VH (Kč) -8 200 000 10 100 000-2 700 000 18 486 000 7 552 000 Tabulka č. 2: Návštěvnost a VH před zdaněním, Zdroj: Autor dle [10] Rok 2006 představoval ztrátu z důvodu výstavby Wellness centra v lázních Aurora. V roce 2007 se projevil zájem o nové wellness sluţby a návštěvnost lázní se tak zvýšila o 25 %. Ještě větší zájem nastal v roce 2007, kdy v porovnání s rokem 2006 se návštěvnost lázní zvýšila o 88 %. Rok 2008 opět představoval ztrátu, ovšem v následujícím roce bylo dosaţeno značně vyššího zisku. Rok 2010 zaznamenal niţší zisk neţ v roce 2009. Důvodem byla ekonomická krize a její vliv na kupní sílu obyvatelstva. Tím byl mírně sníţen zájem o sluţby lázní Aurora. [10, 2010] Návštěvnost za rok Lázně Podíl ku ČR ČR 2010 Aurora (%) Pacienti čerpající KLP 107 022 6 616 6,2% Pacienti čerpající PLP 15 077 1 357 9,0% Domácí samoplátci 114 957 11 334 9,9% Zahraniční samoplátci 138 810 516 0,4% Tabulka č. 3: Poměr návštěvnosti v lázní Aurora a lázní v ČR Zdroj: Autor dle [10, 2010],[16, s. 11] Ve výše uvedené tabulce uvedeny druhy pacientů a jejich počet z hlediska návštěvnosti lázeňských míst v ČR a v lázních Aurora. Cílem bylo poukázat na to, kolika procenty se podílí lázně Aurora na celkové návštěvnosti lázeňských zařízeních ČR. Ve výsledku největší podíl ve výši 9,9 % představují domácí samoplátci Dále pacienti čerpající KLP zaujímají 9 % z celkové návštěvnosti českých lázní a nejmenší podíl lze spatřit u zahraničních samoplátců, pouhých 0.4 %. 48
Pro názornost dále uvádím vývoj návštěvnosti Bertiných lázní. Je značně niţší neţ v lázních Aurora, ovšem dá se předpokládat, ţe tato skutečnost plyne z niţších ubytovacích kapacit. Tabulka č. 4: Návštěvnost Bertiných lázní v období 2006-2010 [12, s. 2] 5.5 Náklady spojené s návštěvou lázní Lázeňský poplatek Lázeňský poplatek je nákladem, který je pacient povinen zaplatit při nástupu do lázní v přijímací kanceláři nebo na recepci. Vybírá se za léčebný či rekreační pobyt v lázních či ubytování v soukromí. Jde o nařízení Ministerstva financí v rámci zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích. Lázeňský poplatek tedy připadá obci, ve které se lázeňské zařízení nachází a od klienta ho vybírá ubytovatel v maximální výši 15 Kč/os/den. Poplatku ovšem nepodléhají osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci, osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náleží přídavky na děti (výchovné) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. [19, 3] Regulační poplatek Dle informací uvedených v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, je jak ve zdravotnických, tak v lázeňských zařízeních od 1. 1. 2008 vybírán regulační poplatek. Pro lázeňské zařízení představuje příjem a povinností lázní je takto vybrané finanční prostředky pouţít na úhradu nákladů spojených s opravou a modernizací lázní. 49