Fibonacciho čísla na střední škole



Podobné dokumenty
Matematika v proměnách věků. IV

Definice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe

Historie matematiky a informatiky Cvičení 1

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

V tomto článku popíšeme zajímavou úlohu (inspirovanou reálnou situací),

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

Historie matematiky a informatiky Cvičení 2

Úvod do matematiky. Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy

Diskrétní matematika 1. týden

Co víme o přirozených číslech

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

O dělitelnosti čísel celých

Kongruence na množině celých čísel

Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?

Historie matematiky a informatiky 2 8. přednáška

Figurální čísla, Pascalův trojúhelník, aritmetické posloupnost vyšších řádů

Matematická analýza I

Pomocný text. Polynomy

Historie matematiky a informatiky 2 7. přednáška

)(x 2 + 3x + 4),

Definice 1 eulerovský Definice 2 poloeulerovský

Co Fibonacci ani Ludolf netušili. aneb

6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety

10 Důkazové postupy pro algoritmy

Úlohy klauzurní části školního kola kategorie A

O dynamickém programování

Polynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...

Úlohy krajského kola kategorie A

64. ročník matematické olympiády Řešení úloh krajského kola kategorie A

Internetová matematická olympiáda listopadu 2008

Kongruence. 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti

Riemannův určitý integrál

2 Důkazové techniky, Indukce

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Úlohy krajského kola kategorie A

Úlohy krajského kola kategorie C

1 Lineární prostory a podprostory

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

pro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,

Maturitní témata profilová část

Číselné posloupnosti

Zpracoval: 7. Matematická indukce a rekurse. Řešení rekurentních (diferenčních) rovnic s konstantními koeficienty.

Matematika 2 Úvod ZS09. KMA, PřF UP Olomouc. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 1 / 25

Od Stewartovy věty k Pythagorově větě

Báze a dimenze vektorových prostorů

Vzorové řešení 6. série

Faktoriály a kombinační čísla

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

O dynamickém programování

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

HL Academy - Chata Lopata Emu (Brkos 2012) Řetězové zlomky / 27

O dělitelnosti čísel celých

Věta o dělení polynomů se zbytkem

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Zlatý řez nejen v matematice

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů

Abundantní čísla. J. Nečas

Limita a spojitost funkce

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

Přednáška 6, 7. listopadu 2014

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře

Aritmetická posloupnost druhého řádu

Lineární algebra : Polynomy

II. PŘIROZENÁ ČÍSLA, INDUKCE

Aritmetické funkce. Pepa Svoboda

Hypergrafové removal lemma a Szemérediho

becvar

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

Faktoriály a kombinační čísla

Těleso racionálních funkcí

Úlohy nejmenších čtverců

1. MATEMATICKÁ LOGIKA A MNOŽINY

Základy elementární teorie čísel

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Pythagorova věta

Kritéria dělitelnosti Divisibility Criterions

Modely Herbrandovské interpretace

O dělitelnosti čísel celých

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

Riemannova hypotéza Martin Havlík 2. A

Úlohy krajského kola kategorie C

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Úlohy domácí části I. kola kategorie C

a se nazývá aritmetická právě tehdy, když existuje takové číslo d R

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

Maturitní témata z matematiky

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

10. Vektorové podprostory

Hlavolamy a teorie grafů

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

H {{u, v} : u,v U u v }

Transkript:

Fibonacciho čísla na střední škole Martina Jarošová Abstract In this contribution we introduce some interesting facts about Fibonacci nunbers We will prove some identities using different proof methods Than we discuss the divisibility of Fibonacci numbers, recurrent formulas and the relation between Fibonacci numbers and the Pascal triangle Fibonacci Numbers in Secondary School Keywords: Fibonacci Numbers, Mathematical Proof, Mathematical Induction, Direct proof, Divisibility, Recurrence relation, Pascal s Triangle MESC: E50 Fibonacci a jeho čísla Leonardo Pisánský, Fibonacci nebo také Leonardo z Pisy je jedním z nejvýznamnějších matematiků středověké Evropy Narodil se v Pise kolem roku 1170 a zemřel zřejmě roku 150 Sepsal několik pro matematiku velmi významných spisů Nejznámější je dílo Liber abaci (Kniha o abaku) z roku 10 Velmi známá je také Fibonacciho posloupnost { } n=0, která začíná hodnotami F 0 = 0 a F 1 = 1 a splňuje rekurentní formuli + = +1 + pro všechna n = 0, 1,, 3, (1) Několik prvních členů Fibonacciho posloupnosti: 0, 1, 1,, 3, 5, 8, 13, 1, 34, 55, 89, 144, 33, 377, 610, 987, Jednotlivé členy Fibonacciho posloupnosti nazýváme Fibonacciho čísla Tato čísla se poprvé objevila ve druhém rozšířeném vydání knihy Liber abaci z roku 18, tedy proto nesou jeho jméno Studenti se s touto rekurentní formulí setkávají na střední škole při studiu posloupností V mnohých středoškolských učebnicích je uvedena i známá úloha o králících Proto se jí nyní nebudeme zabývat, ale ukážeme si jiné zajímavé skutečnosti Matematické důkazy a Fibonacciho čísla Přímý důkaz Úloha 1 Určete součet prvních n Fibonacciho čísel Tedy dokažte, že platí F 1 + F + F 3 + + = + 1 () Řešení Užitím rekurentní formule (1) získáváme F 1 = F 3 F, F = F 4 F 3, 1 = +1, = + +1 1

Součtem všech těchto rovností dostáváme F 1 + F + F 3 + + = + F = + 1 Úloha Dále ukažte, že součet prvních n Fibonacciho čísel s lichými indexy je roven F 1 + F 3 + F 5 + + F n 1 = F n (3) Řešení Opět použijeme rekurentní formuli (1) F 1 = F, F 3 = F 4 F, F n 1 = F n F n Požadovaný výsledek získáme opět součtem všech těchto rovností Úloha 3 Dokažte, že součet prvních n Fibonacciho čísel se sudými indexy je roven F + F 4 + F 6 + + F n = F n+1 1 Řešení Důkaz vychází z následujícího: Z () plyne F 1 + F + F 3 + + F n = F n+ 1 Odečtením (3) od této rovnosti obdržíme F + F 4 + F 6 + + F n = F n+ 1 F n = F n+1 1, jak bylo požadováno Matematická indukce Úloha 4 Ukažte, že platí následující rovnost F 1 + F + F 3 + + F n = +1 (4) Řešení Tvrzení dokážeme matematickou indukcí: 1 Pro n = 1 tvrzení platí, neboť F 1 = 1 = 1 = 1 1 = F 1 F Předpokládejme, že tvrzení platí pro n 1, (n ) Indukčním předpokladem je tedy rovnost F 1 + F + F 3 + + F n 1 = 1 Nyní dokažme platnost tvrzení pro n K oběma stranám indukčního předpokladu přičtěme F n: F 1 + F + F 3 + + F n 1 + F n = 1 + F n = ( 1 + ) = +1 Užili jsme formuli (1) a dokázali, že tvrzení (4) platí pro každé n N

Úloha 5 Dokažte, že platí následující rovnost: 1 +1 F n = ( 1) n, pro n 1 (5) Řešení Tvrzení dokážeme matematickou indukcí: 1 Pro n = 1 tvrzení platí, neboť F F 0 F 1 = 1 = 1 = ( 1) 1 Předpokládejme, že tvrzení platí pro n 1 Indukčním předpokladem je tedy rovnost: F n 1 = ( 1) n 1 F n 1 = + ( 1) n Nyní dokažme platnost tvrzení pro n K oběma stranám indukčního předpokladu přičtěme 1 : F n 1 + 1 = 1 + + ( 1) n 1 ( 1 + ) = ( 1 + ) + ( 1) n 1 +1 = F n + ( 1) n 1 +1 F n = ( 1) n 1 +1 F n = ( 1) n V úpravách jsme opět použili rekurentní formuli (1) a tím dokázali, že tvrzení (5) platí pro každé přirozené číslo n Úloha 6 Nechť m, n N, m, n 1 Dokažte, že platí Řešení Tvrzení dokážeme matematickou indukcí F m+n = F m 1 + F m +1 (6) 1 Pro n = 1: F m 1 F 1 + F m F = F m 1 + F m = F m+1, pro n = : F m 1 F + F m F 3 = F m 1 + F m = F m+ Předpokládejme, že tvrzení platí pro n 1; dokážeme jej pro n Dle indukčního předpokladu tedy platí Sečtením těchto dvou rovnic získáváme F m+n = F m 1 + F m 1 F m+n 1 = F m 1 1 + F m F m+n + F m+n 1 = F m 1 + F m 1 1 + F m 1 + F m F m+n = F m 1 ( + 1 ) + F m ( 1 + ) = F m 1 + F m +1 Čímž jsme tvrzení (6) dokázali 3

Několik dalších rovností, jež lze snadno dokázat pomocí matematické indukce: F 1 F + F 3 F n + F n+1 = 1 + F n Fibonacciho čísla a dělitelnost F 1 F + F F 3 + + F n 1 F n = F n +1 + 1 = F n+1 +1 + +3 = ( 1) n F n+1 + F n = F n+1 F n+1 F n = 1 + +1 + 1 = F n F m + F m+1 +1 = F m+n+1 Definice 1 Nechť a, b jsou přirozená čísla Jestliže existuje z N tak, že platí rovnost b = a z, pak říkáme, že a dělí b (označujeme a b), přičemž číslo a nazýváme dělitel čísla b Věta 1 (Věta o dělení se zbytkem přirozených čísel) Nechť a, b N Pak existují q N, r N 0 splňující rovnost přičemž toto vyjádření je jednoznačné a = b q + r, 0 r < b, Nechť m, n N a NSD ve třetím tvrzení označuje největšího společného dělitele daných čísel Pak platí 1 m n F m Každá dvě sousední Fibonacciho čísla jsou nesoudělná 3 NSD(F m, ) = F NSD(m,n) (např F 6 = 8, F 15 = 610, NSD(8, 610) = = F NSD(6,15) = F 3 ) Uveďme důkaz druhého tvrzení Budeme tedy dokazovat rovnost Důkaz Tvrzení dokážeme sporem Nechť Pak platí Potom NSD(, +1 ) = 1 NSD(, +1 ) = d, d > 1 = k d, +1 = l d, NSD(k, l) = 1 1 = +1 1 = l d k d NSD( 1, ) = d NSD(F 1, F ) = d, d > 1 To je ovšem spor s tím, že NSD(F 1, F ) = NSD(1, 1) = 1 (neboť dle předpokladu d > 1) Odtud tedy plyne tvrzení NSD(, +1 ) = 1 Toto tvrzení lze dokázat také následovně: 4

Důkaz Nechť platí NSD(, +1 ) = d, d > 1 Pro n = 1 dostaneme d F 1 = 1, což je spor Pro n > 1 +1 = 1 Dle předpokladu d, d +1, tedy d 1 Odtud obdobně získáme d,, d F 1, což je spor Fibonacciho čísla a rekurentní formule Úloha 7 Nechť a n = +1, n N Nalezněte rekurentní formuli pro a n Řešení Užitím rekurentní formule (1) získáváme a n = +1 tedy a n = 1 + 1 a n 1 = 1 + = 1 + 1 = 1 1 + 1 = 1 a n 1 + 1, Úloha 8 Nechť b n = +1, n N Určete rekurentní formuli pro b n Řešení Opět užitím rekurentní formule (1) získáváme b n = F n+1 F n = F n 1 F n tedy b n = 1 + b n 1 b n 1 + 1 = ( 1 + ) F n + 1 + 1 = 1 Fn Fn 1 = F n 1 + 1 + F n F n = + 1 + 1 = 1 + + 1, 1 b n 1 b n 1 Nechť α a β jsou řešeními kvadratické rovnice x x 1 = 0, tedy α = 1 + 5, β = 1 5 Konstanty α a β = 1 hrají důležitou úlohu při analýze Fibonacciho čísel A to α díky vztahu pro přímé určení n-tého Fibonacciho čísla: = αn β n, pro všechna n = 1,, 3, (7) α β Tento vztah nazýváme Binetova formule 1 Lze ji využít v mnoha dalších důkazech rovností s Fibonacciho čísly Úloha 9 Nechť je dán n-tý člen posloupnosti Fibonacciho čísel (7), n > 0 Dokažte, že platí F n = ( 1) n+1 Řešení Vztah pro Fibonacciho čísla se zápornými indexy odvodíme pomocí Binetovy formule Nechť je tedy dán n-tý člen, pak platí F n = α n β n α β = 1 1 α n β n α β = αn β n (αβ) n (α β) = αn β n ( 1)n+1 α β = ( 1)n+1 1 Tuto formuli publikoval již v roce 1765 Leonhard Euler (1707 1783) V roce 1843 ji znovu objevil francouzský matematik Jacques Philippe Marie Binet (1786 1856) 5

Fibonacciho čísla a Pascalův trojúhelník Vedeme-li ( v Pascalově trojúhelníku zapsaném v pravoúhlém tvaru kombinačním číslem n ) 0 přímku svírající s jeho řádky úhel 45, pak součet všech kombinačních čísel, která na této přímce leží, je roven Fibonacciho číslu Přičemž n je libovolné přirozené číslo Fibonacciho čísla a Pascalův trojúhelník Literatura [1] Bečvář, J: Leonardo Pisanský Fibonacci, Dějiny matematiky, svazek 19, (001), 64 339 [] Calda, E: Fibonacciova čísla a Pascalův trojúhelník, Rozhledy matematickofyzikální, roč 71, (1993/94), 15 19 [3] Hoggatt, V E Jr: Fibonacci and Lucas Numbers, Houghton Mifflin Company, Boston, (1969) [4] Horák P: Algebra a teoretická aritmetika 1, Masarykova univerzita, Brno, (1991) [5] Knott, R: Fibonacci Numbers and Nature, [online] c1996 007, poslední revize 45007 [cit 65007] <http://wwwmcssurreyacuk/personal/r Knott/Fibonacci/fibnathtml> [6] Koshy, T: Fibonacci and Lucas numbers with applications, John Wiley & Sons, Inc, New York, (001) [7] Vorobiev, N N: Fibonacci Numbers, Birkhäuser Verlag, Basel, (00) Adresa autora: Mgr Martina Jarošová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav matematiky a statistiky Janáčkovo nám a, 60 00 Brno Česká Republika e-mail: mjarosov@mathmunicz 6