Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR 2 skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. (ISCO 42+44). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 37 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Doručovatelé listovních poštovních zásilek (ISCO 44125) 11,3% 11,3% Recepční (kromě recepčních v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních) (ISCO 42260) 8,4% 19,7% Přepážkoví pracovníci na poštách (ISCO 42113) 8,3% 28,0% Recepční v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních (ISCO 42240) 7,0% 34,9% Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech (ISCO 42220) 6,9% 41,9% Úředníci všeobecné správy vnitřních věcí státu (ISCO 44191) 5,9% 47,8% Knihovníci (ISCO 44110) 5,3% 53,1% Ostatní úředníci jinde neuvedení (ISCO 44199) 4,9% 58,0% Pracovníci evidence dat a archivů (ISCO 44150) 4,3% 62,3% Operátoři telefonních panelů (ISCO 42230) 4,2% 66,5% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 66 povolání. Jako příklad lze uvést: Poštovní doručovatel, Firemní recepční, Pracovník poštovní přepážky, Recepční, Pracovník klientského centra banky, Pracovník registrace živností samosprávního úřadu, Knihovník v knihovně pro děti, Pracovník evidence plavidel, Pomocný archivní pracovník. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 125 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,5 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,5 % (16. největší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných této skupiny povolání ovlivnilo více trendů. Lze předpokládat, že výraznější nárůst byl zejména v případě pracovníků zákaznických kontaktních center a operátorů telefonních panelů. 1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 6,0 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS 2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 7,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,4 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,5 %, tj. je o 0,9 p. b. nižší než v EU28. Ze sousedních států ČR je na Slovensku, v Rakousku i Německo podíl těchto pracovníku téměř stejný, v Polsku je podíl nižší. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% UK IE ES IT MT NL EL EU28 BE DE CY HR BG PT FI CZ EE AT HU LV DK SE SK FR LU PL SI LT RO Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. je v ČR charakteristická podprůměrnou odvětvovou koncentrací. Tato skupina tedy zároveň vykazuje nadprůměrnou míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. V rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami také podprůměrných hodnot. Z níže přiloženého grafu znázorňujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace můžeme zároveň vidět, že úroveň koncentrace je v ČR vyšší než v EU28. 3

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (25,3 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace dále vykazují odvětví Veřejná správa a obrana (19,8 %) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (12,1 %). V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. poměrně nízká. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,3% 16,2% Veřejná správa a obrana 19,8% 9,4% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 12,2% 6,7% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 8,4% 10,2% Ubytování, stravování a pohostinství 6,6% 5,9% Peněžnictví a pojišťovnictví 5,8% 16,0% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4,6% 2,7% Zdravotní a sociální péče 4,5% 7,3% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 2,6% 5,7% Vzdělávání 1,9% 3,1% Ostatní odvětví 8,3% 16,9% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

V EU28 je situace z hlediska rozložení skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. zcela odlišná. Nejvyšší úroveň odvětvové koncentrace vykazují v EU28 odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (16,2 %, o 9,1 p. b. méně než v ČR) a Peněžnictví a pojišťovnictví (16,0 %, o 10,2 p. b. více než v ČR). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. jsou evidovány také v rámci odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (10,2 %, o 1,8 p. b. více než v ČR) a Veřejná správa a obrana (9,4 %, o 10,4 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví jsou podíly poměrně nízké, podobně jako v ČR. Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. je zaměstnána v Praze. Zde pracuje téměř 24 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 8 p. b. více). Dalších více než 10 % pracuje v Moravskoslezském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 10 % v Jihomoravském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 10 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nadprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Praze, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. zaměstnáno 24 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Praha podíl na zaměstnanosti v ČR jen 16 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. v Praze je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. vykazuje v ČR ve srovnání s ostatními skupinami podprůměrné hodnoty. Z níže přiloženého grafu můžeme zároveň vidět, že se úroveň odvětvové koncentrace této skupiny blíží skupinám s nejnižší exkluzivitou. V rámci EU28 vykazuje odvětvová exkluzivita oproti ČR vyšší hodnoty, rozdíl je téměř dvojnásobný. Úroveň odvětvové exkluzivity Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. je v EU28 ve srovnání s ostatními skupinami průměrná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. nejvyšší v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (10,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíly pracovníků této skupiny vykazují také odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (8,1 %), Veřejná správa a obrana (7,7 %) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (7,7 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. v Peněžnictví a pojišťovnictví (18,8 %, o 12,9 p. b. více než v ČR). Vysoké podíly pracovníků v této skupině jsou v EU28 také v odvětvích Doprava, skladování a poštovní činnosti (11,0 %, o 0,3 p. b. více než v ČR) a Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (8,8 %, o 0,7 p. b. více než v ČR). 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Doprava, skladování a poštovní činnosti 10,7% 11,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 8,1% 8,8% Veřejná správa a obrana 7,7% 4,8% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7,7% 4,3% Peněžnictví a pojišťovnictví 5,9% 18,8% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 5,4% 4,8% Ubytování, stravování a pohostinství 4,2% 4,6% Vydavatelské a mediální činnosti 2,2% 4,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,0% 3,5% Zdravotní a sociální péče 1,6% 2,4% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,3% 3,4% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 3,8% Karlovarský 3,3% Ústecký 2,9% ČR celkem 2,5% Olomoucký 2,4% Královéhradecký 2,4% Moravskoslezský 2,4% Jihomoravský 2,3% Středočeský 2,2% Zlínský 2,2% Jihočeský 2,1% Liberecký 2,1% Plzeňský 1,9% Vysočina 1,9% Pardubický 1,6% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. v Praze (3,8 %), Karlovarském (3,3 %), Ústeckém (2,9 %) a Olomouckém kraji (2,4 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Pardubickém kraji a Kraji Vysočina. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je průměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 6,8 % osob, což je o 0,9 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. do roku 2020 očekávat snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 125 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit minimálně o 5 tisíc, tedy přibližně o 4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině podprůměrné hodnoty to je koneckonců dobře patrné i z níže přiloženého grafu poskytujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou. 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Nahrazovací poptávka je v případě Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. průměrná. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) téměř 13 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. potřeba nově obsadit zhruba 7 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna počtu prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání se pohybuje ve vyšších hodnotách. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 4. místo v žebříčku fluktuace pracovníků, což je celkem vysoký podíl. Vyšší podíl odcházejících pracovníků vykazují pouze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. a Uklízeči a pomocníci. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání také k těm, které vykazují vysoké hodnoty v hierarchii skupin povolání jim podle podílu nově příchozích patří 7. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci či Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví. Do této skupiny povolání přišlo 13,1 % nově příchozích a odešlo 13,6 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,5 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší, než podíl odcházejících pracovníků. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 13,1 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 13,1% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 5,4% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 28,0% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4,8% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 3,6% Pracovníci v oblasti osobních služeb 3,0% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 3,0% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 1,8% přišli ze vzdělávání (ze školy) 14,9% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 20,8% přišli z nezaměstnanosti 31,0% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 31,0 %. Jde téměř o třetinu nově příchozích. Obdobný podíl v nově příchozích do skupiny povolání najdeme například u skupin povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Následují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (28,0 %) a ti, kteří přišli z předchozí neaktivity (20,8 %). Absolventů škol představují 14,9 % nově příchozích do této skupiny povolání. Nejnižší zastoupení mají pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (5,4 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (4,8 %). Také z ostatních skupin povolání je podíl pracovníků nízký ze skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. přišlo 3,6 % pracovníků, v případě Pracovníků v oblasti osobních služeb jsou to 3,0 %. Stejný podíl pracovníků tvoří ti, kteří přišli ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (také 3,0 %). 10

1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 13,1 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 13,6 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 13,6% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 5,1% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 28,6% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 5,9% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 3,4% Pracovníci v oblasti osobních služeb 3,4% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 2,5% Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,0% odešli do vzdělávání (do školy) 9,1% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 36,8% z toho odešli do důchodu 18,4% odešli mezi nezaměstnané 20,4% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními. Tato skupina tvoří podíl 36,8 % (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž šlo nejčastěji o pracovníky, kteří odešli do důchodu (18,4 %). Následují ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (28,6 %). Třetí skupinu tvoří pracovníci, kteří se po odchodu ze skupin povolání stali nezaměstnanými (20,4 %). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (20,7 %) a ti, kteří odešli do vzdělávání (9,1 %). Nejméně je v této skupině těch, změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (5,1 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě, mezi Úředníky pro zpracování číselných údajů a v logistice a také se z nich stávali Pracovníci v oblasti osobních služeb či Administrativní pracovníci, sekretáři apod. a Montážní dělníci výrobků a zařízení. Jak můžeme vidět, je tato skupina povolání v otázce mobility pracovní síly mezi skupinami povolání spjata zejména se třemi skupinami, a to Odbornými pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě, Pracovníky v oblasti osobních služeb a Administrativními pracovníky, sekretáři apod. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je spíše horší (více pracovníků z ní odchází, než do ní přichází). Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce nelze u této skupiny povolání předpokládat, že by byla schopna pojmout větší množství pracovníků. Naopak údaje ukazují, že jde o skupinu, ve které klesá počet pracovníků. 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,6 roku, což je o 0,9 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. je 14. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 14 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi ve vyšší míře (nadprůměrně). Nadprůměrný podíl absolventů je zejména na pozicích telefonních operátorů a pracovníků zákaznických kontaktních centrech. Nabídek na pracovní uplatnění v těchto povoláních je dostatek, navíc zaměstnavatelé nevyžadují velké pracovní zkušenosti, proto zde často nacházejí uplatnění absolventi škol. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,2 % a je o 1,2 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 80 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 37 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. jsou jednou z nich. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Vzdělanostní struktura u skupiny Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (65,0 %). Následují pracovníci s dosaženým terciárním vzděláním (16,2 %), kdy jde nejčastěji o pracovníky s magisterským vzděláním (8,8 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (5,4 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (1,9 %). Žádný z pracovníků této skupiny povolání s terciárním vzděláním nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Pracovníků bez maturitního vzdělání se v této skupině nachází 16,1 %, což je takřka stejný podíl jako s terciárním vzděláním. Nejméně pracovníků má pouze základní vzdělání nebo nižší (2,8 %). Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval zejména střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, neboť jde o nejčastější úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 1. V inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (32,4 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny), následoval požadavek na minimálně maturitní vzdělání (22,5 %). Vysokoškolské vzdělání bylo požadováno jen ojediněle. U této skupiny nebyl požadavek na úroveň vzdělání až tak častý, jako u skupin povolání s vyšší kvalifikační náročností. Úroveň vzdělání byla požadována u cca poloviny inzerátů. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání - v oborové struktuře se vyskytlo 113 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (36 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (48 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (27 oborů). Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se nejvyšší podíl pracovníků soustředí zejména do dvou oborů, a to do oboru Obecné vzdělání (12,0 %) na maturitní úrovni vzdělání a Management a správa (8,6 %) také na maturitní úrovni. Následují pracovníci, kteří absolvovali v oboru Ekonomie (5,1 %) a Účetnictví a daně (5,0 %) na maturitní úrovni vzdělání. Mezi 5 3 % pak se pohybují pracovníci, kteří absolvovali jak obor bez maturitní zkoušky Velkoobchod a maloobchod (4,7 %) a obory s maturitní zkouškou, a to obor Přepravní služby a spoje (3,6 %) a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (3,5 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. v ČR v roce 2014 15% 10% 5% 0% 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 20-Management (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (SŠ s MZ) 19-Účetnictví (SŠ s MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) 56-Doprava a spoje (SŠ s MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Jak vidíme v grafu, zastoupení oborů se neprojevuje žádná výrazná dominance jednoho oboru. Ačkoliv nejčetnější obor vzdělání (Obecné vzdělání) je výrazněji zastoupen než jiné obory, jeho náskok není příliš velký. Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 2, kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 75,4 % poptávali ekonomicky zaměřené vzdělání. Jen ojediněle hledali technické vzdělání či jiné. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (73 % pracovníků). Přibližně 2 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 5 % bakalářské úrovně vzdělání a 19 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen mírně, a to zejména v požadavku na mírně vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání se tedy výrazně neliší od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (15 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (10 %). Ve srovnání s ČR je zde tedy na jedné straně vyšší podíl pracovníků s velmi nízkým vzděláním a na druhé straně pak i s terciárním vzděláním. Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala zejména ještě další zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (na 20 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou, nejlépe pak v ekonomicky zaměřených oborech (ekonomie, Účetnictví a daně, Management a správa, apod.). Uplatnění zde najdou i absolventi technických oborů. 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. jsou požadavky pracovních míst přibližně na úrovni průměru ze všech skupin povolání. Vyžadována je především schopnost dalšího učení, kde jsou nároky lehce nad průměrem (index 2,1 oproti 2,0 v průměru) a dále schopnost ovlivňovat ostatní pracovníky (index 1,9 oproti 1,8 v průměru), kde jsou naopak mírně nad průměrem. Poměrně nízké, a to i v porovnání s ostatními skupinami povolání jsou požadavky na míru plánování (index 1,9 oproti 2,2 v průměru) a míru nezávislosti (1,8 oproti 2,2 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že pracovní místa v zemích EU na Pracovníky informačních služeb, na přepážkách apod. kladou celkově nižší požadavky. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 12,9 roku, je tedy mírně kratší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 12,5 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru ještě mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání činí 12,5 roku a postačující 12,1 roku. 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. nejvíce využívají? Pracovníci této skupiny povolání využívají mírně nadprůměrně písemné dovednosti a informační technologie (index využití 2,1 oproti průměru 2,0). Stejně často využívají i numerické dovednosti, ve srovnání s průměrem ze všech skupin povolání je ovšem jejich využití méně časté (index 2,1 oproti 2,2 v průměru). Pracovníci relativně často potřebují i čtenářské dovednosti (index 2,0 oproti 1,9). V rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. mírně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá ze skutečnosti, že v této skupině nepracují pracovníci bez zkušenosti s prací na PC. Podobná situace je i v ostatních zemích EU. 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. dosahují průměrné úrovně ve čtenářských dovednostech a dovednostech řešit problémy. Mírně podprůměrných výsledků dosáhli v numerických dovednostech. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 282 bodů, což dopovídá přesně průměru v ČR. Podobný výsledek získali i ve čtenářských dovednostech, kde bodové ohodnocení 277 odpovídá rovněž přibližně průměru. Numerické dovednosti jsou ve srovnání s předchozími mírně nižší. Bodové ohodnocení 274 je zároveň přibližně 5 bodů pod průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na zhruba obdobné úrovni. Například úroveň dovedností řešit problémy pracovníků v ČR přibližně odpovídá situaci v Rakousku, ale je lepší než u pracovníků v Německu nebo Polsku. 18

Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. 310 300 290 280 Počet bodů - PIAAC 2012 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, zásadovost, schopnost spolupráce, sebeovládání, přizpůsobivost a zájem o ostatní. Dále jsou pro tyto pracovníky podstatné sociální schopnosti, které jsou z hlediska důležitosti nad průměrem ze všech skupin povolání. Pracovníci potřebují zejména schopnost navázat kontakt, dále vstřícnost, nápomocnost a sociální vnímavost. Na nižší úrovni je důležitost metodologických kompetencí. Z této oblasti pracovníci potřebují zejména schopnost samostatně se rozhodovat, strukturovat si vhodným způsobem práci, organizovat, plánovat a stanovit priority při práci práce, pracovat v časové tísni, mít vliv na rozhodování, organizování, plánování. Vzhledem k charakteru povolání pracovníci využijí zejména znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb, dále znalost úřednické práce, administrativy a řízení. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů nadprůměrná. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou schopnost komunikovat v mateřském jazyce. Pracovníci nejčastěji potřebují komunikovat s nadřízenými, kolegy či podřízenými, využívat elektronickou poštu a komunikovat osobně tváří v tvář. Podstatné jsou i kognitivní dovednosti, zejména rozhodování a řešení problémů, zpracování informací, doplňování a využívání informací. Relativně podstatná je dále i schopnost se učit. Praktické činnosti zahrnují především dokumentaci a získávání informací, monitorování procesů a používání počítačů při práci. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. převažuje systematická a přesná práce s čísly a fakty, administrativní činnosti, práce podle pokynů jiných lidí (Konvenčnost). Dále je významnou složkou řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, prodejní a ekonomické činnosti (Podnikavost). Rovněž jsou zastoupeny informační a poradenské činnosti (Sociálnost). Tyto oblasti jsou zastoupeny více, než činí průměr ze všech skupin povolání. V menší míře jsou obsaženy i manuálně technické činnosti (Realističnost). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání jsou nadprůměrně zastoupeny zejména práce s daty a čísly, dále řízení lidí a informační činnosti. 20

Pracovní orientace skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Kreativita 80% 60% Sociálnost 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. jsou v práci nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak podpora. Relativně podstatné je i vytvoření dobrých pracovních podmínek, úspěch a nezávislost, ovšem ve srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání jsou tyto hodnoty pro spokojenost pracovníků méně podstatné. Na rozdíl od řídících pracovníků nebo odborníků pro ně není tak podstatná nezávislost a uznání. V porovnání s ostatními skupinami povolání jsou pro Pracovníky informačních služeb, na přepážkách apod. nadprůměrně podstatné hlavně sociální vztahy. 21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 22

3. Závěr Skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 37 různých povolání. Největší z nich jsou Doručovatelé listovních poštovních zásilek (ISCO 44125) a Recepční (kromě recepčních v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních) (ISCO 42260). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 16. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska srovnání s průměrem EU28 ze sousedních států ČR je na Slovensku, v Rakousku i Německo podíl těchto pracovníku téměř stejný, v Polsku je podíl nižší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. poměrně vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 6,0 %. Skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická podprůměrnou odvětvovou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace dále vykazují odvětví Veřejná správa a obrana a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti. Exkluzivitu skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. lze v ČR také považovat za podprůměrnou. V EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita v této skupině téměř dvakrát tak vyšších hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Z hlediska očekáváného vývoje lze očekávat, že ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. dojde ve srovnání s ostatními skupinami k poklesu počtu pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit minimálně o 5 tisíc. Nahrazovací poptávka dosahuje v rámci této skupiny povolání průměrných hodnot svá současná pracovní místa by mělo opustit téměř 13 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit zhruba 7 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě Pracovníků informačních služeb, na přepážkách apod. ve srovnání s ostatními skupinami povolání vyšší. Do této skupiny povolání vstupují nezaměstnaní, odcházející míří do neaktivity. Tato skupina povolání je v otázce mobility pracovní síly mezi skupinami povolání spjata zejména se třemi skupinami, a to Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Pracovníci v oblasti osobních služeb a Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je spíše horší, kdy z ní více pracovníků odchází, než do ní přichází. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,6 roku, což je o 0,9 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří více než 80 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (73 % pracovníků). Přibližně 2 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 5 % bakalářské úrovně vzdělání a 19 % magisterské úrovně. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání se tedy výrazně neliší od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, je ve srovnání s ČR zde na jedné straně vyšší podíl pracovníků s velmi nízkým vzděláním a na druhé straně pak i s terciárním, zejména vyšším odborným vzděláním. Ve skupině Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. jsou požadavky pracovních míst přibližně na úrovni průměru ze všech skupin povolání. Vyžadována je schopnost dalšího učení a schopnost ovlivňovat ostatní pracovníky. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že přestože nároky jsou v rámci ČR zhruba jen na úrovni průměru, pracovní místa v zemích EU kladou na Pracovníky informačních služeb, na přepážkách apod. celkově ještě nižší požadavky. Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. využívají písemné dovednosti, informační technologie i numerické dovednosti. Četnost využití těchto dovedností se pohybuje kolem průměru. 23