Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny. Veronika Místecká

Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny Veronika Místecká Bakaláská práce 2008

ABSTRAKT Tato bakaláská práce je zamena na ekonomické zmny v rodinách bhem pobytu jednoho rodie na rodiovské dovolené. Zabývá se vývojem rodiny a podrobn vysvtluje nový systém rodiovské dovolené platný od 1. 1. 2008. Praktická ást zjišuje názory rodi na rodiovský píspvek a rodiovskou dovolenou a zabývá se ekonomickou situací rodin. Klíová slova: rodina, rodiovský píspvek, manželství, porodnost ABSTRACT My Bachelor Thesis is focused on the ekonomic variation in the families during the stay on one of the parents on the parentel leave. It is engaged in the evolution of the family and it background the new system of the parentel leave effective from 1. 1. 2008. The practical part find out the ideas of the parents on the parental subsidy and the parentel leave and it is engaged in the economic situation of the families. Keywords: family, parental subsidy, marriage, natality

Dkuji Mgr. Soni Vávrové, Ph.D. za rady a podnty, které mi pi psaní této práce poskytovala. Dkuji všem rodim, kteí se podíleli na mém výzkumném projektu.

OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST...9 1 PROMNY ESKÉ RODINY OD POÁTKU 20. STOLETÍ...10 1.1 ESKÁ RODINA VE 20. STOLETÍ...10 1.1.1 Satenost v minulém století...11 1.1.2 Porodnost v minulém století...11 1.2 DNEŠNÍ PODOBA RODINY...11 1.2.1 Satenost v souasnosti...12 1.2.2 Porodnost v souasnosti...12 1.2.3 Pedpoklad populaního vývoje v eské republice...13 1.3 SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM V OBLASTI RODINY...13 1.3.1 Rodie na trhu práce...13 1.3.2 Organizace pracovního a rodinného života...14 1.3.3 Reprodukní chování...14 1.3.1 Návrat do zamstnání po rodiovské dovolené...14 1.3.2 Rozdlení domácích prací a pée o dti...15 2 VÝVOJ RODINNÉ POLITIKY V ESKÉ REPUBLICE...16 2.1 RODIOVSKÁ DOVOLENÁ A RODIOVSKÝ PÍSP VEK DO 31. 12. 2007...17 2.2 ZM NY V SYSTÉMU RODIOVSKÉ DOVOLENÉ A VE VYPLÁCENÍ RODIOVSKÉHO PÍSP VKU OD 1. 1. 2008...17 2.3 RODIOVSKÝ PÍSP VEK A RODIOVSKÁ DOVOLENÁ OD 1. 1. 2008...18 2.4 RODIOVSKÁ DOVOLENÁ A RODIOVSKÝ PÍSP VEK V EVROPSKÝCH ZEMÍCH...20 2.5 NEVÝHODY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SYSTÉMU RODIOVSKÉ DOVOLENÉ A RODIOVSKÉHO PÍSP VKU OD 1. 1. 2008...21 2.6 SLUŽBY PÉE O D TI DO TÍ LET V KU...22 2.6.1 Zdravotnická zaízení typu jesle...22 2.6.2 Soukromá zaízení dle zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání...23 2.6.3 Služby typu "baby-sitting" dle zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání...23 2.7 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ÁSTI...23 II PRAKTICKÁ ÁST...24 3 VÝZKUM...25 3.1 CÍL VÝZKUMU...25 3.2 METODY A TECHNIKY VÝZKUMU...26 3.3 ORGANIZACE VÝZKUMU...26 4 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDK VÝZKUMU...27 4.1 SHRNUTÍ VÝSLEDK VÝZKUMU...49 ZÁVR...52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...54 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...56 SEZNAM GRAF...57

SEZNAM TABULEK...58 SEZNAM PÍLOH...59

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 8 ÚVOD Rodina je v širokém pojetí chápána, jako spoleenství obsahující minimáln dvougeneraní soužití dtí a rodi, které má trvalý charakter a vyznauje se pevnými vnitrogeneraními a mezigeneraními vazbami. V tomto pojetí je rodina chápána, jako instituce existující v každém kulturním prostedí a je sociáln uznávána. Zpsob rodinného života se mní v prbhu let, stejn tak jako se mní spoleenské, politické a kulturní prostedí. Vzhledem k zmnám forem rodinného života se také zmnil pístup státu k rodin. První zákony zamené na sociální zajištní matek peujících o malé dti se zaaly objevovat na pelomu 19. a 20. století. Sociální politika zavedla nejprve tzv. mateskou dovolenou, která byla uplatnna po 2. svtové válce, mla motivovat ženy, které bhem války vykonávaly práci muž, aby se navrátily zpt do domácnosti. Po válce byla rodinná politika orientována hlavn na zvýšení porodnosti a obnovení potu populace. Dležitá zmna nastala v druhé polovin 60. let minulého století. Na mateskou dovolenou se zaalo pohlížet jako na období, bhem kterého je matce umožnno vnovat se po porodu intenzivn dítti a bhem této doby je její pracovní místo chránno zákonem. V tomto období náležela mateská jen ženám, proto hovoíme pouze o matkách. V eské republice byla mateská dovolená považována za výhradní záležitost žen až do poloviny 80. let minulého století. Muži na ni v podstat nárok nemli. Zmny se projevovaly pomalu, na první mateskou dovolenou dosáhli pouze osamlí otcové peující o dít do dvou let. Bhem 90. let minulého století byl mateský píspvek pejmenován na rodi- ovský píspvek a následn v roce 2001 byla mateská dovolená pejmenována na rodi- ovskou dovolenou. Nyní je za mateskou dovolenou považována penžitá pomoc v mateství a rodiovství, kterou vyplácí zamstnavatel do plroku života dítte. eská republika umožuje zstat rodim na rodiovské dovolené do ty let vku dítte. Rodie si mohou zvolit délku rodiovské dovolené, od které se odvíjí výše vyplácení rodi- ovského píspvku. Tento systém byl zaveden v eské republice od 1. 1. 2008. Ve své práci se jeho problematikou podrobn zabývám. Tato bakaláská práce obsahuje výzkum zabývající se dnešními rodii na rodiovské dovolené. Cílem výzkumu je zjistit jak jsou rodie spokojeni s tímto systémem rodiovské dovolené a zdali pobyt na rodiovské dovolené ovlivuje ekonomickou situaci rodiny.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 1 PROMNY ESKÉ RODINY OD POÁTKU 20. STOLETÍ Rodina je chápána jako základní ást spolenosti, lze ji oznait jako dynamickou instituci. V posledních desetiletích se výrazn mní její podoba ve všech rozvíjejících se zemích. Dnes pojmem rodina oznaujeme pedevším monogamní pár muže a ženy s jejich dtmi. Pvodní význam slova rodina byl však v historii chápán zcela jinak než v dnešní dob. Stedovk i starovk tímto slovem oznaoval dv dosti odlišné vci, žádná z nich se však nekryla s naší pedstavou. Na jedné stran bylo myšleno rodinou to, co bychom dnes nezvali velkou domácností. Tedy spoleenství lidí, kteí spolu bydlí a pod jednou stechou spolu hospodaí, podléhajíce jedné bezprostední autorit, hlav rodiny. Je to pedstava ímského práva i bible, nebo ob kultury, jichž je ta naše ddikou v pímé posloupnosti, tedy kultura antická i židovská, poítaly do rodiny nejenom pokrevní píbuzné, ale vbec všechny v dom, tedy zpoátku i otroky, pozdji i služebnictvo, pípadn ostatní zamstnance, s nimiž rodina tvoila výrobní jednotku: tovaryše, un, eledíny, dveky. Tento stav pežíval až do první poloviny 19. století a jeho blednoucí obraz máme dochován v realistické literatue té doby, od Nmcové pes Raise k Holekovi. Druhé, stejn staré pojetí platilo paraleln ve spoleenském vdomí vládnoucích tíd. Nevztahovalo rodinu ke spolené domestikaci, chápalo ji jako systém širokého pokrevního píbuzenství. Dm Habsburk nesídlil v jednom dom, obsazoval trny ve Vídni, Madridu, v Praze i Bruselu. U šlechty a patricij se tedy pojmem rodina myslelo pibližn totéž co rod velká skupina lidí, jež svazkem udržovala jednotu moci a majetku. (Možný, 1990, s. 17-18) 1.1 eská rodina ve 20. století V minulém století se v eské rodin stalo nemálo dležitých zmn. eská republika byla ponkud pozadu oproti západním zemím, ale již v 90. letech, když se otevela svtu, mla za sebou jednu velmi dležitou promnu. Pestala fungovat jako obvyklá vícegeneraní domácnost a zaala vznikat dnešní podoba rodiny, kdy je v každé generaci zakládána nová nukleární rodina. Ve 20. století také pestalo být obvyklé, že se novomanželka sthovala do domácnosti manžela. Univerzální neolokalita mladých pár zakládajících rodinu a nízká úmrtnost ve stedním vku naopak vedly k tomu, že co manželský pár, to domácnost a samostatná rodina, což platí až do odchodu dospívajících dtí z domova. (Možný, 2006)

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 1.1.1 Satenost v minulém století Ve dvacátém století byla pro eskou republiku charakteristická velmi vysoká satenost. Dívky se vdávaly nejastji okolo vku 20 let a muži se ženili jen o dva až ti roky pozdji. Byly také obvyklé satky náctiletých. V roce 1990 byla tém tetina nevst mladších dvaceti let a z ženich to byla tém desetina. Ve vku 25 let zstávalo na konci osmdesátých let svobodných 37 procent muž a pouze 16 procent žen. (Národní zpráva o rodin, 2004) Petrvávala tradiní pedstava, že pokud dívka othotní, legitimizuje se narození dítte satkem. Více než devt dtí z deseti se narodilo v manželství, celá polovina prvních dtí se narodila do osmi msíc po satku, byla tedy poata za svobodna. Nesezdané soužití bylo chápáno jako manželství na zkoušku. Nebylo neobvyklé, ale jeho prmrná délka trvala prmrn jen jeden rok a vedlo ve vtšin pípad ke satku. (Možný, 2006, s. 257) 1.1.2 Porodnost v minulém století Ve dvacátém století je známá vysoká míra porodnosti v 70. letech minulého století. V dob okupace zem po roce 1968 a politických represí se obané radji uchylovali do soukromí a ponkud paradoxn se v tomto období nkolika násobn zvýšila porodnost. Projevil se také úinek pronatalitních opatení z dob vlády Gustava Husáka. Zemi pomohla vlna nových rodiovství pacifikovat populaci zjitenou cizí okupací. Podle odhad odborník se v této vln narodilo bhem osmi let asi pl milionu dtí navíc, z obvyklých 140 tisíc ron narozených dtí stoupl jejich poet na více než 190 tisíc novorozeat ron. (Možný, 2006, s. 257-259) 1.2 Dnešní podoba rodiny Rodina v našem 21. Století prošla mnoha zmnami. Dle Matouška plní svou funkci hlavn vi malým dtem a je v ní nenahraditelná. Také sestavil 6 základních znak souasné rodiny: (Matoušek, 1997, s. 30) 1) Tendence odkládat satky a rození dtí na dobu co nejpozdji. 2) Tendence ve vtší míe zakládat rodinu neformáln, bez legálního satku. 3) Zvyšování rozvodovosti. 4) Pokles ochoty lidí po rozvodu vstupovat do dalšího svazku a mít další dti. 5) Tendence omezovat poet dtí v rodin, pípadn nemít dti vbec. 6) Prodlužování doby, po kterou dti a rodie žijí spolu.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 Bohužel všechny tyto znaky dnešní spolenosti poukazují na skutenost, že lidé si stále více prosazují vlastní zájmy a hodnoty nad zájmy rodinnými. 1.2.1 Satenost v souasnosti V souasné spolenosti je volba zamstnání, kariéry, úspchu, ale i partnera a potu dtí pevážn výsledkem rozhodnutí, preferencí a schopností každého jedince. Mohlo by se tedy zdát, že spolenost nemá zájem analyzovat proces satenosti, nebo rozhodnutí uzavít satek je v dnešní dob chápáno spíše jako projev citového pouta mezi snoubenci a je tedy ist soukromou záležitostí. V eské spolenosti se však vtšina dtí rodí párm manželským. A ve velké vtšin pípad, kdy se dít narodí nesezdaným rodim, rodie do pár let svj vztah zpeetí manželským svazkem. V druhé polovin 90. let minulého století zaal být zaznamenáván pokles satenosti. Demografové pedpokládali uskuteování satk silných roník 70. let, ale tyto roníky zaaly odkládat satek a založení rodiny do pozdjšího vku. V roce 2000 byl prmrný vk uzavení prvního manželství u muž 28,9 let a u žen 26,4 let. eská republika se tak odkladem satku piblížila hodnotám západoevropských zemí. Rozptí prmrného vku tamních svobodných nevst se však pohybuje v intervalu 27 až 29 let, ženichové vstupují do prvního manželství ješt o 2 až 3 roky starší. (Paloncyová, 2003, s. 24) V této dob také pestala fungovat státní podpora bydlení pro mladé lidi. Pro muže i ženy je velmi dležité, aby mli po satku možnost vlastního samostatného bydlení. Vlastní byt je projevem ekonomické nezávislosti na rodiích. Proto mladí lidé zaali budovat kariéru a snažili se finann a materiáln zabezpeit svou budoucí rodinu. 1.2.2 Porodnost v souasnosti Od druhé poloviny devadesátých let minulého století, kdy prudce poklesla porodnost, zaali demografové až v posledních letech zaznamenávat vzestup potu narozených dtí. V roce 2005, po více než desetileté pestávce, poet narozených dtí znovu pekonal hranici sto tisíc dtí. Ale bohužel se tmito hodnotami ani zdaleka nevyrovná deficit, protože v dob kdy rodie dnešních dtí picházely na svt, byla porodnost o devadesát tisíc dtí vyšší. Nejvýraznji, asi o tvrtinu, klesla porodnost nejmladších matek do dvaceti let vku. Dle Možného ale prudce ubylo i matek do vku 25 let. Díve tyto matky rodily asi 70 procent dtí, a podíl, tch, které dosáhly ticeti let a dosud nemly, dít vzrostl v devadesátých letech z 6 na 18 procent, tedy na trojnásobek, a dále stoupá.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 1.2.3 Pedpoklad populaního vývoje v eské republice eská spolenost se od druhé poloviny minulého století výrazn promnila. Snižuje se poet dtí v rodinách a prvorodiky jsou stále vyššího vku. Jak se bude eská spolenost nadále vyvíjet, lze zatím pouze jenom pedpokládat. Jeden z takových pedpoklad uveejnil ve své knize Ivo Možný. eská rodina v posledních letech mní svou reprodukní strategii a peje si mít spíše jedno než dv dti. Ubývá rodin s vyšším potem dtí. Konená plodnost dnešních žen nebude tedy pravdpodobn vyšší než 1,2 dítte na jednu ženu. Tento stav zakládá do budoucnosti nkteré prakticky nevratné dsledky pro stav eské populace. Tzv. záchovná plodnost, tedy stav, který obnovuje v další generaci aspo stejný poet potencionálních matek, iní asi 2,1 dítte na jednu ženu. Pi souasné plodnosti se u nás narodí na 100 žen 120 dtí. Znamená to, že na jejich míst pak bude o generaci pozdji 60 potencionálních matek. Ty by, aby bylo vnuek opt tolik, kolik bylo babiek, musely mít pak v prmru každá tyi dti. Pi trvalé míe fertility 1,2 dtí na ženu klesá poet lidí v populaci na polovinu každých 32 let. Pokud by se souasná míra reprodukce zachovala jako trvalá, mohly by se dti, které se dnes rodí, dožít eské republiky s mén než temi miliony pvodního obyvatelstva. Za pedpokladu, že se jejich prmrná nadje na dožití zhruba osmdesáti let, vypoítaná podle souasného ádu vymírání, výraznji nezmní, po roce 2050 vyme silná kohorta narozená v sedmdesátých letech minulého století a od šedesátých let tohoto století už nebudou tyto roníky ovlivovat poet obyvatel. (Možný, 2006, s. 10) 1.3 Sociologický výzkum v oblasti rodiny V roce 2005 byl v naší republice provedený sociologický výzkum na téma Kombinace pracovního a rodinného života v perspektiv genderových vztah, sociální a zamstnavatelské politiky R. Podporoval jej grant. 403/05/2474 Grantové agentury R na období 2005-2007. Przkum byl proveden formou dotazníkového šetení a zamoval se na zkloubení profesního a rodinného života dnešních rodi. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se daí skloubit rodinný a profesní život eským rodinám s nezaopatenými dtmi. Výzkum se dlí do nkolika ástí, kterým se vnuji v následujících podkapitolách. 1.3.1 Rodie na trhu práce Výzkumnou ást Rodie na trhu práce zpracovávala Hana Maíková, která dospla k závrm, že muži kladou vtší draz na pracovní výkon a výsledky, zatímco ženy berou vždy

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 v úvahu rodinnou situaci. Rodie s vyšším vzdláním vyvracejí obecn známý fakt, že by budovali kariéru na úkor rodiny. Uvádjí totiž dokonce asto pozitivní vliv práce na možnost vnovat se dtem. Ale na druhou stranu se dle studie uplatuje i klasické dlení úloh v rodin a to ve smyslu, že existuje typ peující osoby a typ osoby materiáln zabezpe- ující rodinu, které sice ve vtšin pípad odpovídá jednoduchému dlení podle osy pohlaví, ale v pípad neúplných rodin, zde dochází k posunu, protože muži zaínají klást vtší draz na ty podmínky práce, které odpovídají peovatelskému typu (kratší úvazky apod.) a ženy naopak na materiální zajištní rodiny (tj. delší pracovní úvazky apod.). 1.3.2 Organizace pracovního a rodinného života Zkombinovat práci a rodinu je složité zejména pro ženy kvli nutnosti práce v domácnosti, odpovdnosti za její vedení, výchovy a pée o dti. Dle Aleny Kížkové ženy asto nemají dostupné služby pro pomoc v domácnosti nebo se jim nedostává pomoci pi péi pro dti od jiných osob a to pedevším z finanních dvod. Nejdležitjší je dle partner rozdlení povinností. Muži spoléhají vtšinou na partnerskou dlbu práce, ale ženy spoléhají také na vstícnost zamstnavatele, využití pedškolních zaízení pro dti a výpomoc dalších osob. Z této výzkumné ásti vyplývá, že by ženy ocenily pedevším více možností pro flexibilní zamstnání, které by znan pomohly rodim skloubit profesní a rodinné povinnosti. 1.3.3 Reprodukní chování Dle Hany Haškové došlo k výrazným zmnám v reprodukním chování po roce 1989. Ženy s nižším vzdláním zakládají rodiny ješt stále v relativn nízkém vku, ale ponkud rapidn roste poet žen, které odkládají narození prvního potomka až na dobu kolem dosažení ticeti let. Dále Hašková zaznamenala vysoký nárst svobodných matek u všech stup- vzdlání, nejvíce však u žen se vzdláním nejnižším. 1.3.1 Návrat do zamstnání po rodiovské dovolené Data z výzkumu ukázala, že návrat matek z rodiovské dovolené na trh práce je komplikovaný. Mén než polovina tch, které erpaly rodiovskou dovolenou, se vrací po ukonení rodiovské dovolené ke svému pvodnímu zamstnavateli a narstá také podíl nezamstnaných. Také se ukázalo, že tém 70% peujících, kteí se stali bu nezamstnanými, nebo nastoupili po rodiovské dovolené k novému zamstnavateli, ukonilo rodiovskou dovolenou do tí let vku dítte, a ást z nich mla tedy zákonný nárok na návrat k pvodnímu zamstnavateli a zaazení na práci odpovídající jejich pracovní smlouv.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 1.3.2 Rozdlení domácích prací a pée o dti Jana Bierzová v této problematice analyzuje rozdlení jednotlivých domácích prací a inností spojených s péí a výchovou dtí a zjišuje míru využití veejných služeb pée o dti, ale i zapojení dalších osob zejména širší rodiny. Z analýzy jasn vyplývá, že v eské spolenosti stále fungují zažitá schémata a tradiní vzorce rozdlení rolí. Otcové nechávají starost o domácnost velmi asto zcela na bedrech matek a jejich pée o dti se sousteuje na volný as dtí, na dležitá rozhodnutí v jejich život a to vše zejména u starších dtí. Rodiovství se jeví pevážn jako záležitost matek, otcové jsou od dtí stále do jisté míry distancováni. Minimum rodin využívá soukromé služby pée o dti, naopak svit dít alespo na nkolik hodin babice je pro mnohé rodiny každodenní zkušeností. Z výzkumu dle Bierzové jasn vyplývá, že používání pojmu dovolená vyjaduje lhostejný až opovržlivý pístup spolenosti, ale i státu, protože jde o oficiální uzákonné oznaení, k úkolu výchovy a pée o dti. Souvisí to s jednoznan vyšší hodnotou, kterou naše spolenost pikládá placené práci a pracovnímu výkonu a s podcenním pevážn ženské (neplacené) práce a pée v rodinách.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 16 2 VÝVOJ RODINNÉ POLITIKY V ESKÉ REPUBLICE V dob ped rokem 1948 explicitní podpora rodiny v tehdejším politickém uvažování nehrála píliš velkou roli, což bylo dáno relativn píznivým populaním vývojem a zárove petrváváním tradiního modelu rodiny ješt výrazn neohroženého strukturálními sociálními reformami. Nápad pomoci rodinám nacházejícím se v obtížné životní situaci ovšem v eském prostedí pochází již od dob významného eského politika Františka Ladislava Riegera. Nástup komunistické diktatury ped šedesáti lety znateln zasáhl dosud pirozen se rozvíjející eskou spolenost. Na politické úrovni byl vývoj eské rodiny v letech 1948-1989 poznamenán pedevším trvající tendencí státu ovlivovat všechny soukromé oblasti lidského života. Komunistický režim pitom propagoval v rodinném chování obyvatel model dvoupíjmové rodiny s výdlen innými obma manželi a poskytoval v jeho uplatnní všechny vhodné podmínky (nap. zaízení denní výchovné pée). Tradiní funkce rodiny byly postupn pejímány totalitním státem, který se snažil omezit okruh psobnosti rodiny pedevším na její biologicko-reprodukní funkci. Totalitní politika byla vedena ryze ekonomickými a populaními funkcemi. Jejím smyslem bylo rozvolnit rodinné vazby, eliminovat pirozené rodinné funkce a význam rodiny ve spolenosti fakticky omezit na jakousi formu fungování rodiny pouze za úelem plnní základních biologických poteb. Vcelku rozsáhlý systém pímé finanní pomoci rodinám byl proto podízen tomuto úelu, jasn preferoval ekonomickou aktivitu obou rodi ped domácí péí o dít. Pes jasn patrný nárst porodnosti vedla politika orientující se podle uvedených zásad k tak závažným zmnám negativn ovlivujících spoleenský vývoj, že se již v 80. letech minulého století za- aly objevovat náznaky zmn tohoto vývoje. Pojem rodinná politika se po pádu totality zaal objevovat v rzných koncepních dokumentech v polistopadovém období. V roce 1990 byla ve Scénái sociální reformy vlády SFR vnována rodinné politice samostatná kapitola. Cílem mlo být opuštní ryze populaního úelu rodinné politiky a zdraznní nezastupitelnosti rodinných funkcí. Nová politická reprezentace také siln kritizovala komunistickou politiku zamstnanosti žen, podle níž stát neuvážen dospl k nejvyšší zamstnanosti žen v Evrop. Požadovala naopak v rodinné oblasti optovné uznání mateské pée o dít jako plnohodnotné formy zamstnání. Z poátku 90. let minulého století se rodinná politika zamovala jen na oblast sociální ochrany rodiny cestou finanních transfer. Bhem celých 90. let minulého století byl zá-

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 kladním principem sociální politiky koncept záchranné sociální sít. Soubžn s touto tendencí byla podpora rodiny soustedna na pomoc nízkopíjmovým rodinám. Vyústním tohoto pístupu byla sociální reforma provedená v polovin 90. let minulého století se státní sociální podporou jako samostatným pilíem rodinných dávek. (Národní zpráva o rodin, 2004, s. 7-8) Systém státní sociální podpory je upraven zákonem. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoe, ve znní pozdjších pedpis. Pojem státní sociální podpory oznauje dávky, poskytované osobám (rodinným píslušníkm) ve spoleensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení z ásti pebírá spoluzodpovdnost za vzniklou sociální situaci. V rámci systému státní sociální podpory je poskytován: pídavek na dít, sociální píplatek, rodiovský píspvek, píspvek na bydlení, porodné a dávky pstounské pée. (www.mpsv.cz) 2.1 Rodiovská dovolená a rodiovský píspvek do 31. 12. 2007 Rodiovský píspvek se poskytuje rodii, který peuje po celý kalendání msíc alespo o jedno dít ve vku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dít dlouhodob zdravotn postižené nebo dlouhodob tžce zdravotn postižené. Náleží-li rodii penžitá pomoc v mateství (penžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), vyplácí se rodi- ovský píspvek jen, je-li vyšší, a to ve výši rozdílu. Výše rodiovského píspvku byla po zmnách zákon v beznu 2006 odvozena od prmrné mzdy v nepodnikatelské sfée a inila 40 % této mzdy (pro rok 2007 inila jeho výše 7 582 K). Nesleduje se, je-li rodi výdlen inný. Dít zakládající nárok na dávku mže být umístno v jeslích nebo jiném pedškolním zaízení jen po omezenou dobu danou zákonem. Do rodiny se poskytuje jen jeden rodiovský píspvek (jednomu z rodi), i když v ní rodie peují o více dtí píslušného vku. Náleží-li dítti, které zakládá nárok na rodiovský píspvek, píspvek na péi, náleží mu rodiovský píspvek v poloviní výši. (Fryjaufová, 2007, s 36) 2.2 Zmny v systému rodiovské dovolené a ve vyplácení rodiovského píspvku od 1. 1. 2008 Vazba dávky na prmrnou mzdu v nepodnikatelské sfée byla uinna v pedvolebním období a znamenala vysoký nárst výše dávky a s tím spojených finanních prostedk ze státního rozpotu. Tato vazba se však ukázala jako nepraktická, protože vývoj této mzdy nelze nijak objektivn ovlivnit. Zárove výše rodiovského píspvku byla do konce roku

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 2007 taková, že ada píjemc rodiovského píspvku, zejména bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, ve svém zamstnání obdobné výše výdlku nedosáhla. To vedlo k situaci, kdy návrat do zamstnání byl pro tyto rodie finann nevýhodný, což nebylo zámrem sociální podpory státu rodinám s dtmi. Zvýšení rodiovského píspvku znamenalo mimoádné navýšení sociálních mandatorních (zákonem povinných) výdaj. Mezi roky 2006 až 2007 stouply tyto výdaje více než 2,5 násobn na 31 miliard K, v roce 2010 by vzrostly o další 4 miliardy K. Platit 4 roky 40 % prmrné mzdy v nevýrobní sfée si formou rodiovského píspvku nedovolí ani nejbohatší evropské ekonomiky. S ohledem na výši dávky, délku nároku a snadnou dostupnost se ukázalo, že se rodiovský píspvek mže stát atraktivní dávkou pro migrující obany z okolních stát EU. (www.mpsv.cz) 2.3 Rodiovský píspvek a rodiovská dovolená od 1. 1. 2008 K péi o dít je zamstnavatel povinen poskytnout zamstnankyni a zamstnanci na jejich žádost rodiovskou dovolenou. Rodiovská dovolená se poskytuje matce dítte po skonení mateské dovolené a otci od narození dítte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dít dosáhne vku tí let. Rodiovská dovolená nemusí být erpána vcelku. To znamená, že pokud zamstnanec/zamstnankyn nastoupí nap. v jednom roce dítte zpt do práce, mže až do jeho tí let vku kdykoliv požádat znovu o poskytnutí rodiovské dovolené. Zamstnankyn i zamstnanec, kteí se vrací po rodiovské dovolené zpt do práce, musí být zaazeni podle pracovní smlouvy. Po dobu erpání rodiovské dovolené v rozsahu rodiovské dovolené matky nepísluší zamstnankyni/zamstnanci náhrady mzdy nebo platu; nýbrž nárok na dávku státní sociální podpory - rodiovský píspvek dle zákona. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoe, ve znní pozdjších pedpis. Nárok na rodiovský píspvek má rodi, který po celý kalendání msíc osobn, celodenn a ádn peuje o dít, které je nejmladší v rodin. Rodiovský píspvek je stanoven ve tech výmrách daných v pevných msíních ástkách zvýšené (11 400 K), základní (7 600 K) a snížené (3 800 K). Rodi si mže zvolit výši erpání rodiovského píspvku a tím pádem i délku pobytu na rodiovské dovolené po dobu dvou, tí nebo ty let. Volbou doby pobytu na rodiovské dovolené si rodi zárove volí i k ní píslušnou výši píspvku, a to: a) rychlejší erpání rodiovského píspvku po penžité pomoci v mateství nebo penžité pomoci poskytované mužm (dále jen PPM) ve zvýšené výme 11 400

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 K do 24 msíc vku dítte, tuto formu erpání však mže požádat pouze rodi, který má nárok na PPM ve výši alespo 380 K za kalendání den, celková výše erpání rodiovského píspvku iní 216 600 K, b) klasické erpání rodiovského píspvku po PPM v základní výme 7 600 K do 36 msíc vku dítte, o tuto formu erpání mže požádat pouze rodi, který má nárok na PPM, celková výše erpání rodiovského píspvku iní 235 600 K, c) pomalejší erpání rodiovského píspvku po PPM nebo od narození dítte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výme 7 600 K do 21 msíc vku dítte a dále ve snížené výme 3 800 K do 48 msíc vku dítte, celková výše erpání rodiovského píspvku iní 224 200 K. O vybranou dobu a výši erpání rodiovského píspvku musí rodi písemn požádat píslušný úad státní sociální podpory na pedepsaném formulái. O rychlejší erpání musí rodi požádat nejpozdji v kalendáním msíci následujícím po msíci, ve kterém nejmladší dít dosáhne 22 týdn života, resp. ve kterém souasn narozené nejmladší dti dosáhnou vku 31 týdn života. O klasické erpání musí rodi požádat nejpozdji v kalendáním msíci, ve kterém nejmladší dít dosáhne 21. msíce vku. Pokud rodi nepožádá o rychlejší i klasické erpání rodiovského píspvku, je mu po 21. msíci vku dítte vyplácen rodiovský píspvek v režimu pomalejšího erpání, tzn. ve snížené výme. Dobu a výši erpání rodiovského píspvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po uinném rozhodnutí je vybraná možnost erpání již nezmnitelná a nelze ji uplatovat zptn, a to ani pi stídání rodi v pobírání rodiovského píspvku. U zdravotn postižených dtí má rodi nárok ode dne posouzení dítte jako dítte dlouhodob zdravotn postiženého nebo dlouhodob tžce zdravotn postiženého na rodiovský píspvek v základní výme (7 600 K) do 7 let vku dítte, a to bez ohledu na díve zvolenou možnost erpání rodiovského píspvku (ped posouzením zdravotního stavu dítte). Podmínkou nároku na rodiovský píspvek je, že dít mladší tí let nenavštvuje jesle nebo jiné zaízení pro dti pedškolního vku déle než 5 kalendáních dn v kalendáním msíci. Dít, které dovršilo 3 roky vku, mže pravideln navštvovat mateskou školu nebo jiné obdobné zaízení v rozsahu nepevyšujícím 4 hodiny denn nebo nejvýše 5 kalendáních dn v kalendáním msíci. Píjmy rodie nejsou sledovány. Rodi mže pi nároku na výplatu rodiovského píspvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdlenou inností, ale musí v této dob zajistit péi o dít jinou zletilou osobou. (www.mpsv.cz)

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 20 2.4 Rodiovská dovolená a rodiovský píspvek v evropských zemích Systémy erpání mateské a zejména rodiovské dovolené se v evropských zemích znan liší, co se týká délky a flexibility erpání, podmínek erpání i systému financování. Opat- ení umožující nkolikarychlostní erpání rodiovské dovolené a rodiovského píspvku jsou zavedena i v jiných evropských zemích. eská republika patí k zemím s jednou z nejdelších mateských a zejména pak rodiovských dovolených. Unikátní je u nás délka vyplácení rodiovského píspvku a to do 4 let vku dítte (je vyplácen o 1 rok déle, než trvá rodiovská dovolená podle zákoníku práce). Výše rodiovského píspvku je jedna z vbec nejvyšších. Ve vysplých evropských zemích jsou stanoveny podmínky omezující erpání rodiovského píspvku. Lze je v zásad rozdlit na nkolik typ: a) omezení rozsahem pracovního úvazku, b) omezení maximální výší výdlku, c) omezení rozsahem pobytu dítte do 6 let vku v zaízení pedškolní pée (pée nerodi- ovskou osobou). V eské republice byla tém všechna omezení, s výjimkou docházky dítte staršího 3 let do mateské školy nebo obdobného zaízení více než 4 hodiny denn, postupn zrušena. (obdobn u dítte mladšího 3 let, kdy k tomu, aby zstal zachován nárok na rodiovský píspvek, doba návštvy jeslí nebo obdobného zaízení nesmí pesáhnout 5 dní v msíci). Stav v dalších evropských zemích (www.mpsv.cz k 1. 1. 2006) Velká Británie: Mateská dovolená trvá 1 rok, navazující rodiovská jen 13 týdn na každé dít. Rodiovský píspvek se vbec nevyplácí. Belgie: Mateská dovolená trvá 15 týdn. Rodiovská dovolená trvá 3 msíce, mže být erpána do 4 let vku dítte, a to bu po dobu 3 msíc v plném rozsahu, nebo po dobu 6 msíc v kombinaci s prací na poloviní úvazek, nebo po dobu 15 msíc v kombinaci s 4/5 pracovním úvazkem (tedy rodiovská dovolená cca 1 den týdn). Norsko: Mateská dovolená trvá 9 týdn. Rodiovská dovolená trvá 43 týdn a mže být prodloužena na 49 týdn (rodiovská dávka je potom redukována úmrn délce pobírání). Rodiovskou dovolenou lze erpat perušovan až do 2 let vku dítte v kombinaci s ásteným úvazkem.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 Finsko: Mateská dovolená trvá 21 týdn. Rodiovská dovolená trvá 158 dn. Dánsko: Mateská dovolená trvá 18 týdn. Rodiovská dovolená trvá 32 týdn. Švédsko: Nárok na mateskou dovolenou není uzákonn. Rodiovská dovolená trvá 480 dní, poté až do 18 msíc možnost neplacené dovolené. Rakousko: Mateská dovolená trvá 16 (20) týdn. Rodiovská dovolená trvá do 3 let vku nejmladšího dítte, pokud druhý rodi pobírá rodiovský píspvek minimáln 6 msíc. Píjem rodie pobírajícího dávku je omezen ástkou 1216 EUR msín. Výše rodiovského píspvku inila v pepotu 12 205 K. Polsko: Rodiovská dovolená nepracujícího rodie peujícího o dít trvá do 2 let, do 3 let pi víceratech nebo osamlosti. Výše rodiovského píspvku inila v pepotu 2 745 K msín. Francie: Mateská dovolená trvá u prvního dítte min. 8 týdn, u druhého 16 týdn a u tetího 26 týdn. Rodiovská dovolená trvá pro první dv dti max. 3 roky (vždy na 1 rok s možností prodloužení), pro tetí dít 2 roky (v tomto pípad je rodiovská dávka vyplácena ve zvýšené výme). Slovensko: Rodiovská dovolená trvá do 3 let (do 6 let v pípad zdravotního postižení). Výše rodiovského píspvku inila v pepotu 2 970 K msín. 2.5 Nevýhody vyplývající ze systému rodiovské dovolené a rodiovského píspvku od 1. 1. 2008 Rodie se musí rozhodnout ihned po ukonení PPM (pokud jim vznikl nárok, v opaném pípad pobírají automaticky ode dne narození dítte pomalou variantu vyplacení rodiovského píspvku) jakou délku rodiovské dovolené si zvolí. Dti jsou v tomto vku ješt velmi malé a rodi neví pedem, jak se bude dít vyvíjet po zdravotní a psychické stránce. A zda bude schopné trávit vtšinu asu od dvou nebo tí let v péi cizí osoby nebo v pedškolním zaízení. Rodie, kteí jsou již na rodiovské dovolené, a vypršela jim pracovní smlouva bhem této doby a oekávají narození dalšího dítte, musí automaticky pobírat sníženou výmru rodi- ovského píspvku, protože nemají nárok na PPM.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 Zvýšená výmra rodiovského píspvku je pístupná pouze rodim s vyššími píjmy, protože ke vzniku nároku na tuto výmru musí rodi pobírat PPM ve výši minimáln 380 K za kalendání den. Pro rodie je velmi problematické umístit dti do pedškolního zaízení. V souasné dob je velký nedostatek státních pedškolních zaízení a soukromé zaízení jsou asto finann nároné. 2.6 Služby pée o dti do tí let vku Myslím si, že píchodem nového zákona, který obsahuje i rznou délku pobírání rodiovského píspvku, úzce souvisí systém mimorodinné pée o dti mladší tí let. Tento typ služeb není v eské republice píliš rozvinutý. Z výzkumu VÚPSV provedeném v roce 2004 a uveejnném na www.mpsv.cz lze vysledovat, že nabídka teritoriáln a místn dostupných služeb pée o dti mladší tí let vku neodpovídá poptávce rodi, o emž svdí i fakt, že mateské školky navštvuje až 25% dtí mladších 3 let. Otázka zabezpeení pée o dti do 3 let vku v eské republice je pitom pedmtem pomrn asté mezinárodní kritiky. Matky s dtmi mladšími 3 let, které chtjí jít pracovat, mají velmi mizivou šanci na umístní dítte do jeslí. Jeslí je v souasné dob velký nedostatek a na soukromé jesle i osobní chvu vtšina žen nemá finanní prostedky, proto radji zstávají s dtmi doma. V eské republice rozlišujeme ti typy služeb pée o dti do tí let vku: a) zdravotnická zaízení typu jesle, b) soukromá zaízení provozovaná v režimu zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, c) služby typu "baby-sitting. 2.6.1 Zdravotnická zaízení typu jesle V prbhu 90. letech došlo k významnému poklesu potu tchto zaízení z 1043 v roce 1991 na 60 zaízení v roce 2003. Jde o tzv. zvláštní dtská zaízení léebn preventivní pée, která peují o všestranný rozvoj dtí ve vku do tí let. Jesle mohou být zízeny jako územní, závodní nebo spolené. Zizovateli jeslí jsou dnes nejastji obce, které je zizují zcela podle svého uvážení a poteb území. Vzhledem k tomu, že pée v jeslích je hrazena z rozpotu zizovatele, je zcela na nm, jaké stanoví za pobyt dtí v jeslích poplatky, tzn. pée v nich je poskytována za plnou nebo ástenou úhradu klienty. Poplatky v jeslích se velmi liší. Zpravidla se pohybují ve výši od 800,- K do 4.500,- K za msíc.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 2.6.2 Soukromá zaízení dle zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání V tomto pípad jde o vázanou živnost "Pée o dít do tí let v denním režimu". Obsahová nápl živnosti je specifikována jako individuální výchovná pée o svené dti do tí let vku v denním nebo v celotýdenním režimu zamená na rozvoj rozumových a eových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturn hygienických návyk pimených vku dítte. Zajišování bezpenosti a zdraví dtí, jejich pobytu na erstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostedí a osobní hygieny dtí, vetn poskytování první pomoci. Poplatek za umístní dítte do tchto zaízení je stanoven na komerní bázi jejím poskytovatele. 2.6.3 Služby typu "baby-sitting" dle zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Tato služba je definována jako volná živnost "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost dle zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Obsahová nápl živnosti je zejména specifikována jako zajišování chodu domácnosti (vaení) úklid, praní, žehlení, pée o zahradu a podobn, individuální pée o dti nad ti roky vku v rodinách, píležitostné krátkodobé hlídání dtí (vetn dtí do tí let vku), pée o osoby vyžadující zvýšenou péi, obstarávání nákup a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská innost. Obsahem živnosti není pée o dti do tí let vku v denním režimu (viz výše). Poplatek za službu je stanoven na komerní bázi jejím poskytovatele 2.7 Shrnutí teoretické ásti Smyslem budoucího zvýšení potu naší populace by mlo být zabránit mladým lidem rozhodovat se, zdali si poídí dít jen dle finanní situace. Podmínkami pro rst porodnosti je mimo jiné zlepšení životní úrovn rodin. Zdá se, že v eském prostedí není nedostatená pro-rodinná politika faktorem, který by zpsoboval souasnou nízkou úrove plodnosti. Ta je pevážn zpsobena momentálním odkládáním satk a rodiovství, zmnou v asování rozhodnutí mít dít. Jde o reakci na nové sociáln-ekonomické píklady, jež v sob zahrnují novou míru voleb, které jsou chápány jako nová výzva. Ale je možné, že i toto období jednou skoní a lidé budou zase zakládat rodiny v mladém vku.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 II. PRAKTICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 3 VÝZKUM Tato následující kapitola se zabývá problematikou kvantitativního výzkumu, provedeného v rámci bakaláské práce. Kvantitativní výzkum se snaží pistupovat ke zkoumanému jevu objektivn, s užitím kvantitativních metod zkoumání. (Prcha, Mareš, Walterová 2003, s. 112) Výzkum byl realizován v dob od 16. bezna 2008 do 4. dubna 2008 a zjišoval postoje rodi k zmnám ekonomické situace jejich rodin v souvislosti s nástupem na rodiovskou dovolenou. V následujících podkapitolách jsou podrobn zpracovány cíle, metody, techniky a organizace výzkumu. 3.1 Cíl výzkumu Hlavním cílem pedkládaného výzkumu bylo zjistit, zda a jakým zpsobem ovlivuje pobyt jednoho z rodi na rodiovské dovolené ekonomickou situaci rodiny. Zamila jsem na ekonomické zmny v rodinách, kde ped rodiovskou dovolenou byli oba partnei výdlen inní. Uvedenou skupinu respondent jsem zvolila vzhledem k tomu, že oekávám, že v tchto rodinách bude ekonomický propad nejmarkantnjší. V rámci výzkumu zjišuji, jak se zmnila ekonomická situace v rodinách a názory dotazovaných na nynjší systém vyplácení rodiovského píspvku. Také mn z dvodu promny demografických ukazatel u souasné rodiny zajímal vk dotazovaných v dob narození prvního dítte, kdy jsem pedpokládala, že respondenti posouvají rodiovství do vyššího vku. Dále jsem zjišovala zmny v píjmech rodiny po nástupu jednoho z rodi na rodiovskou dovolenou a v jejím prbhu. Zajímá m také výše výdaj na dít, a jestli rodie bhem rodiovské dovolené pracují. Ve svém výzkumu jsem si kladla následující výzkumné otázky: 1) Jaký je dnešní rodi na rodiovské dovolené? 2) Jsou rodie spokojeni s novým systémem vyplácení rodiovského píspvku platným od 1. 1. 2008? 3) Jak se zmnily píjmy rodiny po nástupu jednoho z rodi na rodiovskou dovolenou?

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 4) Pracují rodie bhem rodiovské dovolené? 3.2 Metody a techniky výzkumu Ve své práci uplatuji kvantitativní pístup kvantitativní výzkumné strategie, která umožuje provést výzkum u vtšího množství respondent a pispt tak k jeho objektivit. U této kvantitativní výzkumné strategie jsem si zvolila statistickou metodu a dotazníkovou techniku. Umožnila jsem dotazovaným vyplnit dotazník v jejich pirozeném prostedí, protože výzkum byl proveden pomocí internetu a v anonymit. 3.3 Organizace výzkumu Jako výzkumný vzorek jsem zvolila rodie na rodiovské dovolené, kteí byli ped nástupem na rodiovskou dovolenou oba výdlen inní. Przkum jsem provedla pes internet, protože pedpokládám, že v dnešních moderních a technicky vybavených domácnostech je ada rodi, kteí relaxují a tráví svj volný as prohlížením webových stránek. Negativním limitem elektronicky realizovaného výzkumu je, že ve výzkumném vzorku se neprojeví názory ekonomicky slabších rodin a rodin s nižším vzdláním, které s nejvtší pravdpodobností nemají k dispozici internet. Dotazník jsem 16. bezna 2008 umístila na internetové stránky ww.baby-cafe.cz, které jsou ureny pro rodie s malými dtmi a požádala rodie o vyplnní dotazníku. Pomocí internetu se mi podailo získat názory rodi z rzných míst v celé eské republice. Pedpokládala jsem vysokou návratnost, protože rodie nemuseli chodit na poštu a odesílat mi touto cestou vyplnné dotazníky. Dotazníky mi zasílali na mou e-mailovou adresu. Do e-mailové schránky mi bylo dorueno 81 dotazník, 3 z nich nebyly správn vyplnny, proto jsem do výzkumu zaadila pouze pln zodpovzené a tch bylo 78.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 27 4 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDK VÝZKUMU Dotazníky byly vyplnny rodii, kteí jsou s díttem na rodiovské dovolené. Data z pln vyplnných 78 výzkumných dotazník jsem zpracovala a pehledn umístila do následujících tabulek. Výsledky jsou zpracovány pro každou odpov zvláš a v tabulce je vždy uvedena absolutní etnost (poet odpovdí) a relativní etnost (poet odpovdí pevedený na procenta). Nejastji volený poet odpovdí je u každé otázky vyznaen v tabulce tun. Název tabulky vždy tvoí otázka z dotazníku a otázky odpovídají poadí, ve kterém byly v dotazníku uvedeny. Dotazník je uveden v píloze bakaláské práce.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 Tabulka. 1 Pohlaví respondent Otázka. 1 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) muž 4 5,1 b) žena 74 94,9 celkem 78 100 Graf. 1 Z tabulky a grafu vyplývá, že dotazníkového šetení se zúastnilo 74 žen a 4 muži. V dívjších letech bylo tém nemožné, aby byl na rodiovské dovolené s díttem doma muž. V dnešní dob se zaíná vyskytovat stále více pípad, kdy muž zstane doma, což dokládá také zastoupení 5% muž ve výzkumném vzorku.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 Tabulka. 2 Vk respondent Otázka. 2 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) do 20 let 0 0 b) 21-25 let 12 15,4 c) 26-30 let 32 41 d) 31-35 let 30 38,5 e) 36 let a více 4 5,1 celkem 78 100 Graf. 2 U této otázky se mli respondenti zaadit do jedné z pti daných vkových kategorií, cílem otázky bylo zjistit jaký je vk respondent. Vtšinu respondent tvoí rodie ve vku od 26 do 30 let a to v 41%. Tém stejn velkou skupinu tvoí respondenti ve vkové skupin od 31 do 35 let a to 38,5 %. Respondent od 21 do 25 let bylo 15,4 % a od 36 let a více 5,1 %. Nikdo z rodi nemá mén než 20 let.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 30 Tabulka. 3 Lokalita, ve které respondenti žijí Otázka. 3 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) na vesnici 22 28,2 b) v malém mst (do 20 000 osob) c) ve vtším mst (nad 20 000 osob) d) ve velkém mst (nad 50 000 osob) 14 17,9 12 15,4 30 38,5 celkem 78 100 Graf. 3 Cílem této otázky bylo zjistit v jak velkém mst (pop. vesnici) dotazovaní žijí. Pevážná ást žije ve velkém mst na 50 000 obyvatel, a to 38,5 % dotazovaných, další poetnou

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 skupinu tvoí rodie žijící na vesnici, tch je 28,2 %. Zbytek dotazovaných žije bu v malém mst do 20 000 obyvatel, nebo ve vtším mst nad 20 000 obyvatel. Tabulka. 4 Poet dtí respondent Otázka. 4 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) jedno 48 61,5 b) dv 26 33,3 c) ti 4 5,2 d) tyi a více 0 0 celkem 78 100 Graf. 4 Nadpoloviní vtšina rodi má jedno dít, 26 dotazovaných má dv dti a pouze 4 respondenti uvedli, že mají 3 dti. Nikdo z dotazovaných nemá 4 a více dtí.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 Tabulka. 5 Vk respondent v dob narození prvního dítte Otázka. 5 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) do 20 let 2 2,5 b) 21-25 let 16 20,5 c) 26-30 let 48 61,7 d) 31-35 let 10 12,8 e) 36 let a více 2 2,5 celkem 78 100 Graf. 5 V této otázce mli dotazovaní opt zvolit vkovou kategorii. Tentokrát m zajímalo, v kolika letech se stali rodii prvního dítte. Více než polovina (61,7%) se stala rodii ve vku od 26 do 30 let, 20,5 % se stala rodii ve vku od 21 do 25 let, 12,8 % se stala rodii ve vkové kategorii od 31 do 35 let. Stejný poet rodi a to 2 (2,5 %) se stali rodii do 20 let vku nebo od 36 let a více.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 33 Tabulka. 6 Znalost respondent nového systému vyplácení rodiovského píspvku platného od 1. 1. 2008? Otázka. 6 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) ano 78 100 b) ne 0 0 celkem 78 100 Z tabulky jasn vyplývá, že všichni rodie znají nový systém vyplácení rodiovského píspvku, který je platný od 1. 1. 2008. Tabulka. 7 Spokojenost rodi s novým systémem rodiovské dovolené platným od 1. 1. 2008 Otázka. 7 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) urit ano 4 5,1 b) spíše ano 36 46,2 c) spíše ne 14 17,9 d) rozhodn ne 16 20,5 e) neumím posoudit 8 10,3 celkem 78 100

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 34 Graf. 6 Odpovdi na tuto otázku byly rzné a respondenti mli odpovídat, zdali jsou spokojeni s novým systémem vyplácení rodiovského píspvku. Nejmén dotazovaných a to 4 uvedlo, že urit ano. Nejvíce dotazovaných (36) zvolilo odpov spíše ano. Pro odpov spíše ne se rozhodlo 14 rodi, 16 rodi uvedlo jako odpov rozhodn ne a 8 respondent si myslí, že daný problém neumí posoudit. Otázka. 8 Pokud jste v otázce. 7 uvedl/a, že nový systém vyplácení rodiovského píspvku považujete spíše za špatný (odpov c) nebo d)), mžete nám sdlit, v em spatujete jeho nevýhody? Tato otázky byla pro rodie zcela otevená. Otázku zodpovdlo 12 respondent a napsali mi svj názor. 1. Zrychlený rodiák je nedosažitelný pro normální rodiny s normálními píjmy. Proto mají normální rodiny na výbr jen ze dvou variant. 2. Stát nutí rodie velmi brzy rozhodnout o délce rodiovské dovolené. 3. Jsme nuceni umísovat dti díve do pedškolních zaízení a jeslí v dob, kdy je tchto zaízení nedostatek, protože vtšina z nich byla zrušena.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 35 4. Rodie jsou znevýhodnní pi 4-leté délce rodiáku, vzhledem k nedostatku pracovních míst pro matky s malými dtmi a nedostatku školek a místech v nich. 5. Kdyby šli rodie od 21 msíc vku dítte do práce, nemají píležitost na zkrácený úvazek ani na hlídání dtí. Dti si mohou nechat hlídat jen movitjší rodie, kteí mžou zaplatit soukromou chvu nebo soukromé jesle. 6. Je velmi málo školek, jeslí a finann dostupných zaízení a to omezuje možnost volby doby na rodiovské dovolené. 7. Rodie už pozdji nemohou zmnit rozhodnutí o délce rodiovské dovolené pi zmn situace nap. zdravotní i psychický stav dítte. 8. Nemožnost volby pokud nemá rodi nárok na PPM (u pedasn narozeného dítte, nezamstnané ženy nebo pokud jde žena z jedné rodiovské dovolené na další). 9. Já bych navrhla, aby všechny rodiny braly msín 7 500,- K a matky, které by šly do práce díve (teba ped 3. rokem dítte) by dostaly jednorázovou finanní prémii. 10. Rozhodovat se musíme píliš brzy bez možnosti zmny. 11. Matkám, kterým vyprší bhem rodiovské dovolené pracovní smlouva, a chtjí zrovna navázat druhou rodiovskou dovolenou, si nemohou vybrat a musí automaticky brát 4-letou variantu. 12. Nová rodiovská dovolená by mla motivovat k dívjšímu návratu do zamstnání, ale jak to máme dlat., když nás nechtjí vzít na ástený úvazek a je nedostatek pedškolních zaízení a jeslí pro malé dti?

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 36 Tabulka. 8 Doba, po kterou by chtli respondenti zstat s díttem na rodiovské dovolené Otázka. 9 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) mén než 1 rok 4 5,1 b) 1 rok 0 0 c) 2 roky 4 5,1 d) 3 roky 54 69,2 e) 4 roky 16 20,6 celkem 78 100 Graf. 7 Rodie by chtli zstat peovat o dít v rámci rodiovské dovolené po dobu tí let v 54 pípadech. tyi rodie chtli zstat doma mén než jeden rok a stejný poet po dobu dvou let. tyi roky by chtlo zstat doma 16 rodi a nikdo z dotazovaných by nechtl zstat doma jeden rok.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 37 Tabulka. 9 Zmny píjm rodin s nástupem na rodiovskou dovolenou Otázka. 10 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) snížený píjem 68 87,2 b) nezmnný píjem 10 12,8 c) zvýšený píjem 0 0 celkem 78 100 Graf. 8 Cílem této otázky bylo zjistit, jak se zmnil píjem rodiny s nástupem na rodiovskou dovolenou. V 68 pípadech se píjem rodiny snížil, v 10 pípadech se nezmnil a v žádném pípad se nezvýšil.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 38 Tabulka. 10 Míra zhoršení finanní situace (u rodin se sníženými píjmy po nástupu na rodiovskou dovolenou) Otázka. 11 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) 1 000 2 999 K 4 5,1 b) 3 000 4 999 K 6 7,7 c) 5 000 6 999 K 20 25,7 d) 7 000 8 999 K 12 15,4 e) 9 000 12 000 K 14 17,9 f) více než 12 000 K 12 15,4 g) neodpovdlo 10 12,8 celkem 78 100 Graf. 9

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 39 Na tuto otázku odpovídalo pouze 68 rodi, 10 rodi otázku nezodpovdlo, protože se jejich rodinný píjem nesnížil. Píjmy rodin se snížily o celkem podstatné ástky. Pouze ve 4 pípadech se píjem snížil o 1 000 až 2 999 K a v 6 pípadech o 3 000 až 4 999 K. Nejvíce respondentm se snížil píjem o 5 000 až 6 999 K a to ve 20 pípadech. Variantu 7 000 až 8 999 a variantu více než 12 000 K oznailo vždy 12 dotazovaných. Ve 14 pípadech dotazovaní oznaili odpov e) 9 000 až 12 000 K. Tabulka. 11 Výše msíních náklad na bydlení Otázka. 12 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) 1 000 2 999 K 0 0 b) 3 000 4 999 K 16 20,5 c) 5 000 6 999 K 18 23,1 d) 7 000 8 999 K 12 15,4 e) 9 000 12 000 K 8 10,3 f) více než 12 000 K 24 30,7 celkem 78 100

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 40 Graf. 10 Nejvtší poet respondent (24) má msíní náklady na bydlení vyšší než 12 000 K. 9 000 až 12 000 K vydá za bydlení 8 rodin, výdaje ve výši 7 000 až 8 999 K platí msín 12 dotazovaných a 18 dotazovaných zaplatí msín 5 000 až 6 999 K. V 16 pípadech zaplatí rodiny 3 000 až 4 999 K. Nikdo z dotazovaných neplatí mén než 2 999 K. Tabulka. 12 Výše msíních výdaj spojených se zabezpeováním poteb dítte Otázka. 13 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) 1 000 1 999 K 14 18 b) 2 000 2 999 K 28 35,9 c) 3 000 3 999 K 30 38,5 d) 4 000 4 999 K 4 5,1 e) 5 000 6 000 K 2 2,5 f) více než 6 000 K 0 0 celkem 78 100

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 41 Graf. 11 U této otázky m zajímalo, jak vysoké jsou msíní výdaje spojené s potebami dítte. U 38,5 % dotazovaných je to 3 000 až 3 999 K msín a u 35,5 % dotazovaných to je 2 000 až 2 999 K za msíc. 18% respondent zvolilo možnost a) 1 000 až 1 999 K. Pro variantu 4 000 až 4 999 K se rozhodlo 5,1 % a pro variantu 5 000 až 6 000 K 2,5 % dotazovaných. Nikdo z rodi neuvedl variantu f) více než 6 000 K.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 42 Tabulka. 13 Výše náklad na základní výbavu pro dít Otázka. 14 Absolutní etnost Relativní etnost (%) a) mén než 5 000 K 4 5,1 b) 5 000 9 999 K 8 10,3 c) 10 000 14 999 K 18 23,1 d) 15 000 19 999 K 20 25,6 e) 20 000 30 000 K 18 23,1 f) více než 30 000 K 10 12,8 celkem 78 100 Graf. 12 Poízení základní výbavy pro dít vyšlo nejvíce a to 20 dotazovaných na 15 000 až 19 999 K. Na 10 000 až 14 999 K vyšla výbava 18 rodin a stejný poet rodiny zaplatil za poízení základních vcí pro dít 20 000 až 30 000 K. Deset rodi zaplatilo více než 30 000