Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005, Praha
Úvod Zvolené téma eská veejnost a její pistup k volbám jsem si vybral v ješt doznívající atmosfée listopadových krajských a senátních voleb. Chtl jsem se dozvdt více o tehdy v médiích tolik diskutovaném tématu postoji eských voli. Práce je dle zadání sestavena ze tí základních ástí. V první se soustedím na sta Blanky ehákové Pedasné volby 1998: Volební chování rzných skupin voli uveejnné v Sociologickém asopise. Další ást práce obsahuje krátké anotace dalších knih a text. Závrená ást práce v bodech nastiuje teze možné práce na vybrané téma. Rozbor stati eháková Blanka: Pedasné volby 1998: Volební chování rzných skupin voli. Sociologický asopis, 1999, ro. 35, str. 311-334. Autorka textu Blanka eháková je vdeckou pracovnicí Sociologického ústavu Akademie vd eské republiky. Ve své vdecké innosti se vedle problematiky píjmových nerovností soustedí práv na promny vztahu mezi sociální tídou a volebním chováním. Abstrakt: Sta se zamuje na volební chování nejrznjších sociálních a demografických skupin v pedasných volbách v roce 1998. Na základ výsledk pedvolebních przkum v letech 1996 a 1998 porovnává volie pravice a levice. Druhotn pak pojednává o voliích stran tzv. levého kídla (SSD a KSM) a následn je porovnává s volii stedo-pravého kídla (ODS, US, KDU-SL). Na závr se sta zamuje na zmny vycházející z výsledk voleb v roce 1996 a studie zmn voli levice a pravice. Porovnává nejrznjší skupiny v adách voli SSD a ODS. Úvod stati se vrací do roku 1996 a ve strunosti rozebírá výsledky tehdejších voleb. Neekan velký úspch SSD tehdy znamenal politický pat. Volii od pravicových stran pešli více doleva. Mezi stranami tehdejší vládní koalice byl navíc zaznamenán posun sympatií nkterých oban od ODS ke KDU-SL. Další odstavce popisují povolební vývoj, který pozdji pivedl politickou scénu až k pedasným volbám. Boj pravice s levicí nebyl v té dob jediným. Velké spory vely rovnž uvnit vládní koalice. Problémy s financováním tém všech parlamentních stran a stále se zhoršující ekonomická situace zapíinila nespokojenost znané ásti voliské základny. Volební preference pravicové ODS klesaly (Dle odpovdí na otázku: Koho byste volil(a), kdyby byly píští týden volby) a naopak levicová SSD si s každým novým przkumem veejného mínní polepšovala. Zajímavostí mže být, že zatímco mezi preferencemi ODS a SSD bylo znatelné pelévaní hlas, volební preference KDU-SL a ODA se vyvíjely zcela #"' ( &
samostatn, pevážn pouze v pímé závislosti na aktuálních kauzách a postojích tchto dvou stran. Ve chvíli, kdy spory uvnit vládnoucí koalice vyvrcholily proslulým sarajevským atentátem a dosavadní lenové ODS se rozštpili na dva proudy (ODS a nov vzniklou stranu Unie Svobody) dospla politická situace k pedasným volbám. V tomto okamžiku zaíná hlavní tžišt textu Blanky ehákové. Text si všímá, že výrazný posun doleva se udál v rzných úrovních sociálních i demografických skupin. Nejvtší posun byl zaznamenán u starších roník s malými píjmy a nižším vzdláním. Autorka pipomíná, že toto platilo již pi volbách v roce 1996. K dalším zjištním patí, že naopak skupina voli mezi 18 44 lety s vysokoškolským vzdláním, nebo psobícími jako živnostníci a podnikatelé žádný posun nezaznamenala. Další ásti textu v pehledném souhrnu porovnávají volie rzných politických stran (volii SSD vs. KSM, ODS vs. US, KDU-SL vs. ODS a US). V závru poté dostáváme sumarizaci typických skupin voli jednotlivých politických stran. Sta je psána srozumitelným jazykem, kterému bezproblémov porozumí i ti, kteí psobí mimo obor. Anotace dalších titul Machonin Pavel: Výzkum postoj obyvatelstva po volbách do krajských zastupitelstev v eské republice 2000 (pracovní text první znní). Sociologický ústav akademie vd R. Praha 2000. Analýza výsledk povolebního výzkumu koncipovaná jako jeden z test uplatování rzných strategií transformace eské spolenosti. Pináší relevantní poznatky. Šubrt Jií a kolektiv: Kapitoly ze sociologie veejného mínní. Teorie a výzkum. Karolinum. Praha 1998. Kniha je souborem odborných text celé ady autor. Volebním výzkumm je vnována ást Jana Herzmanna na stránkách 181 196. Klíma Michal: Volby a politické strany v moderních demokraciích. Radix. Praha 2003. Autor knihy, profesor pednášející na Vysoké škole ekonomické v Praze, asto píše tituly urené studentm politologie a sociologie. Mezi takové patí i tento. Vedle porovnání rozložení hlas v zemích Evropské unie a dalších popis chodu rzných typ voleb se okrajov zamuje i na chování voli samotných. $"' ( &
Klíma Michal: Kvalita demokracie v eské republice a volební inženýrství. Radix. Praha 2001. Kniha je rozdlena do nkolika ástí první polovina akcentuje situaci v R, druhá pak reformu ve Velké Británii. Klíma ve svém díle píliš nesouhlasí s hledáním ideálního politického systému, který by pekonal rámec zkažené a híšné spolenosti". Vlachová Klára, Matj Petr: Krystalizace politických postoj a politického spektra v eské republice. Sociologický asopis, 1998. ro. 34. str. 145-169. Jak se mnily politické postoje v rozmezí 1991 1995. Pesuny volistva mezi levicí a pravicí. Vlachová Klára, Matj Petr: Role politicky relevantních hodnot ve volebním rozhodování v eské republice. Sociologický asopis, 1998. ro. 34. str. 171-193. Odhalení existence hodnotov založených dimenzí: levice-pravice, povinnosti vlády, Nejvíce relevantních politických postoj se u nás váže práv k dimenzím levice vs. pravice. Matj Petr: Volbami se testují ideologie, nikoli vdecké teorie a hypotézy. Sociologický asopis, 1999, ro. 35, str. 463-467. Jak volii pijali tzv. opoziní smlouvu? Machonin Pavel, Gatnar Lumír: Sociologie, volby a naši kritikové. Sociologický asopis, 1999, ro. 35, str. 468-469. Diskuse k materiálu o vývoji chování v letech 1995 1997. Kostelecký Tomáš a ermák Daniel: Vliv teritoriáln specifických faktor na formování politických orientací voli. Sociologický asopis, 2004, ro. 40, str. 469-488. Jsou rozdíly v politických postojích podle region? Autorova odpov v této stati vychází ze 4 výzkum provádných v zcela rozdílných regionech R. Osnova práce v bodech (základní teze) V závrené ásti textu shrnuji základní teze, které vycházejí z již uvedeného výtu zdroj. Nkteré údaje jsou vztaženy k minulým letm (pevážn 1997 2000) a proto se od dnešní situace pravdpodobn mohou mírn lišit. - Volební chování (volba) bývá úzce souvislá s aktuální ekonomickou situací, resp. tím jak tuto situaci vnímají sami volii. - Krize v bankovním sektoru a narstající nezamstnanost dává prchod levicovým smrm. - Naopak stabilita (cítí-li ji sami obané volii) obrací volební preference smrem ke stední až pravicové ásti politického spektra.!"' ( &
o Tato situace výrazn nastala nap. v roce 1997, kdy se postkomunistická transformace dostala do kritického stavu. Dalšímu prohlubování krize zabránilo zastavení rozevírajících se nžek (údaj k roku 2000) - Podle oekávaného významu voleb se liší i celkový objem hlas pro menší (neparlamentní) strany. - Typický voli pravice (velmi zjednodušeno): vysokoškolák, pípadn i lovk s nižším dosaženým vzdláním, pokud spadá do kategorie self-employed tedy živnostník, podnikatel lovk zamstnávající sám sebe. - Typický voli levice (velmi zjednodušeno): Starší roníky, lidé s nižšími píjmy, s nižším dosaženým vzdláním. - Typití volii souasných parlamentních stran jsou pak tito: o ODS : muž i žena, 18-44 let, vtší msta, vyšší vzdlání, selfemployed o US : muž i žena, 18-29 let, univerzitní vzdlání. o KDU-SL : spíše žena, ímsko-katolické vyznání, základní vzdlání, menší a malá msta a vesnice. o SSD : 33-59 let, kvalifikovaný pracovník zamstnanec, stedn velká msta. o KSM : Dchodce, nižší dosažené vzdlání, malá msta a vesnice. - Srovnání voli uritých stejn i podobn politicky orientovaných stran: o SSD x KSM : Volii SSD mají vyšší vzdlání, oproti volim KSM jsou mladší a z vtších mst. U mladších roník je SSD vnímána jako moderní levicová strana, kdežto KSM je pisuzováno píliš populismu. o ODS x US : Volii ODS jsou astji self-employed. Volii US mají astji univerzitní vzdlání. o KDU-SL x ODS, US : Lidovecká strana je výrazn atraktivnjší pro ženy, obany s ímsko-katolickým vyznáním, obany z menších mst nž u ODS a US. Volii KDU-SL jsou také astji starších roník. - Od roku 1998 provází naši politiku patové situace generující neplnohodnotn fungující vlády. - Chování dle sociální skupiny voli (nikoli dle sociálních tíd, užívaných v moderní sociologii) o Dlníci mají tradin sklon k levici. Lidé v rutinních nemanuálních profesích smují ke stedu, odborníci preferují pravici. - Chování dle vku: o Preference levice nerostou s vkem, by by se tak možná nabízelo. o Diferenciace chování dle vku je patrnjší u žen. o Mladí jsou více než staí pitahováni novými politickými stranami. o U pravicového volie nad 59 let asto vítzí KDU-SL. )"' ( &
- Chování dle pohlaví: o Z pravicových voli dávají ženy KDU-SL pednost ped ODS a US. U muž je tomu naopak. - Chování dle regionu: o ada KSM SSD KDU-SL US+ODS je zcela úmrná potu voli dle velikosti sídla (od vesnice po velkomsto). o Skladba volistva se liší i podle region, což je dáno demografickou situací i pevažujícími zpsoby obživy v daných regionech. &"' ( &