Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 2, p. 19 26 VYHLEDÁVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH PROŽITKŮ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ AKTIVIT V PŘÍRODĚ VE VZTAHU K JEJICH OSOBNOSTNÍM CHARAKTERISTIKÁM* OUTDOOR STUDIES STUDENT S TENDENCY TO SENSATION SEEKING IN RELATION TO THEIR PERSONALITY CHARACTERISTICS KATEŘINA FRAINŠICOVÁ, MICHAL FRAINŠIC Katedra sportů v přírodě Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN V překládané studii se zabýváme tématem prožitku a jeho vyhledávání u vysokoškolských studentů oboru či studijního směru Aktivity v přírodě. Zkoumanou skupinou byli vysokoškolští studenti Aktivit v přírodě Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Celkově se korelační studie zúčastnilo 81 respondentů. Jako výzkumné metody byly aplikovány dva standardizované testy: NEO FFI založený na pětifaktorovém modelu osobnosti a pro zjišťování tendence vyhledávání mimořádných prožitku byl zvolen Test zájmů a zálib (Senseation Seeking Scale). Při porovnání zkoumaných vzorků studentů Aktivit v přírodě Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebyly zjištěny signifikantní rozdíly. Proto jsme se souborem dále pracovali jako s homogenním souborem a porovnali jeho výsledky s populačními průměry. Zjištěním bylo významnější skóre v subškále extraverze a negativní korelace v subškále neuroticismu. Dále za signifikantní považujeme vyšší skóre v subškále svědomitost. V testu zájmů a zálib se studenti od populačních průměrů liší v celkovém skóre testu (SST), a to především díky výsledkům v subškále TAS vyhledávání napětí a dobrodružství a subškále ES vyhledávání zkušeností. Byla nalezena určitá závislost mezi tendencí vyhledávat napětí a dobrodružství a osobnostní charakteristikou extraverze. Klíčová slova: prožitek, osobnostní charakteristiky, studenti, NEO FFI, Senseation Seeking Scale, aktivity v přírodě. ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Tato studie vznikla s podporou projektu PRVOUK 15 a grantu Specifického vysokoškolského výzkumu 2014-260116. 19
ABSTRACT In present article we focus on the topic of sensation and its seeking in the group of students of study programme or study field Outdoor Activities. The aim group consisted of students of Out door Activities among the Charles University in Prague and the University of J. E. Purkyně in Ústí nad Labem. The research sample consists of 81 students. As a research method was used a test NEO-FFI and for tendency to gain sensations was chosen the Senseation Seeking Scale. When comparing examined samples of students of Outdoor Activities among Charles University and University of J. E. Purkyně in Ústí nad Labem were not find any significant differences. Therefore we have worked further as with homogenous file and compared those results with the population average. We found out more significant score in subscale in extraversion and negative correlation in subscale of neuroticism. Moreover, we consider significant higher score in subcale of conscientiousness. In the Senseation Seeking Scale students had higher score in senseation seeking tendency. We foundout some significant connection between thrill and adventure seeking and extraversion. Key words: senseation, personalcharacteristic, students, NEO FFI, Senseation Seeking Scale, outdooractivities. ÚVOD V rámci předkládané práce jsme se zaměřili na zkoumání tendencí vyhledávání mimořádných prožitků u vysokoškolských studentů studujících obor či studijní směr Aktivity v přírodě. Dle Hoška (1999) se jedinci snaží kompenzovat potřebu prožitků, a to ve snaze dosáhnout osobní spokojenosti, která je považována za vnitřní hledisko kvality života. V dnešní době pozorujeme zvýšenou poptávku po prožitcích, po prožitkových aktivitách a také po odbornících, kteří se této oblasti věnují. Výzkum je zaměřen na studenty Aktivit v přírodě, kteří by se měli stát odborníky na aktivity v přírodě. Termín prožívání je dle Nakonečného (1998) vyjádřením několika procesů, jejich příklady mohou být cítění, vnímání, představy. Jedná se o souhrnný název pro vnitřní, subjektivní psychické procesy jako celku. Pojetí prožívání nalézáme také u Csikszenthmihalyi, který jej nazývá pojmem flow experience. Dle Csikszenthmihalyi (1996) jsou okamžiky soustředění se jen na jeden úkol, kdy člověk na nic jiného nemyslí, považovány za nejpříjemnější chvíle našich životů. Dle autora je z hlediska flow důležitý pohyb za zónou pohodlí. Nejlepší okamžiky obvykle bývají ty, kdy naše tělo nebo mysl vzplane k hranicím svých možností ve snaze dosáhnout něčeho obtížného. Prožitkovostí se také zabýval Zuckerman. Z výzkumů senzorické deprivace byla vyvinuta škála pro vyhledávání mimořádných prožitků: senseation seeking (vyhledávání mimořádných prožitků) je rys definovaný hledáním různých, nových, souhrnných zážitků a zkušeností a ochotou podstoupit fyzické, sociální, právní a finanční riziko kvůli této zkušenosti (Zuckerman, 1994 podle Zuckerman, 2007, s. 49). Cílem výzkumu byla deskripce souvislostí osobnostních rysů s mírou vyhledávání prožitků u studentů Aktivit v přírodě. Zjišťovali jsme, zda existuje odlišnost mezi studenty Aktivit v přírodě a běžnou populací. Také nás zajímalo, zda tito studenti mají oproti běžné populaci větší tendenci vyhledávat mimořádné prožitky. 20
METODIKA Výzkumný soubor Korelační studie byla zaměřena na studenty Aktivit v přírodě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzity Karlovy v Praze. Jednalo se o studenty bakalářského studijního oboru Aktivity v přírodě na Univerzitě J. E. Purkyně a bakalářský studijní obor tělesná výchova (v kombinacích) se studijním směrem Aktivity v přírodě na Univerzitě Karlově. Výzkumný soubor byl vybrán na základě kriteriálního výběru, kdy kritériem bylo studium jednoho z výše zmíněných oborů. Počet respondentů studujících Univerzitu J. E. Purkyně byl N = 40, jejich průměrný věk byl 24,5 let (σ = 5,84). Počet respondentů z Univerzity Karlovy byl N = 41 a jejich průměrný věk byl 21,3 let (σ = 1,6). VÝZKUMNÉ METODY Big Five NEO FFI Test se řadí mezi vícerozměrné inventáře postavené na pětifaktorovém modelu osobnosti, který vychází z faktorové analýzy jazyka (přídavných jmen popisujících vlastnosti osobnosti). Pětifaktorová teorie osobnosti předpokládá, že lidská přirozenost je poznatelná, racionální, variabilní a aktivní. Poznatelností je myšleno, že osobnost může být předmětem zkoumání a racionalitou, že lidé rozumějí sami sobě. Ve škále neuroticismu je osobnost charakterizována z hlediska míry přizpůsobení nebo emocionální nestability. V této škále také nalézáme inklinaci k psychickému vyčerpání a nereálných ideálů. Škála poukazuje na prožívání negativních pocitů jako např. strach, sklíčenost, rozpaky. Dle Hřebíčkové a Urbánka (2001) zachycuje extraverze interpersonální interakce, úroveň aktivace a potřebu stimulace jedince. Jedinci skórující v této oblasti se popisují jako společenští, sebejistí, aktivní, hovorní energetičtí, veselí a optimističtí. Otevřenost vůči zkušenosti zjišťuje rozdíly ve snaze vyhledávat nové zážitky, toleranci k neznámému a jeho objevování. Spadají sem charakteristiky jako živá představivost, citlivost a estetické podněty, vnímavost k vnitřním pocitům, zvídavost, nezávislý úsudek. Přívětivost je zaměřena na interpersonální orientaci. Lze ji pozorovat od soucítění po nepřátelskost, a to v myšlenkách, pocitech i činech. Svědomitost postihuje druh kontroly, která se týká individuální úrovně při organizaci, motivaci a vytrvalosti na cíl zaměřeného chování. Další popis osobnostních dimenzí nalezneme v tabulce 1. 21
Tabulka 1 Osobnostní charakteristiky NEO (Hřebíčková, Urbánek, 2001, s. 46) Škála Vysoký skór Střední skór Nízký skór Neuroticismus Extraverze Náchylný k psychickému vyčerpání, intenzivně prožívá strach, úzkost a obavy, obtížně zvládá stresové situace. Extravertní, společenský/á, sebejistý/á, aktivní, hovorný/á, energický/á, optimistický/á. V podstatě psychicky vyrovnaný/á a schopen/ schopna zvládat stresové situace, ale občas prožívá pocity viny, strachu nebo smutku. Průměrně aktivní, je sice rád/a ve společnosti, ale na druhé straně si cení soukromí. Klidný/á, psychicky vyrovnaný/á i ve stresových situacích, odolný/á vůči psychickému vyčerpání. Introvertní, zdrženlivý/á, vážný/á, samostatný/á. Je nejraději sám/sama nebo s lidmi, kteří jsou mu blízcí. Otevřenost vůči zkušenosti Otevřený/á novým zážitkům a zkušenostem. Zvídavý/á, s bohatou fantazií širokými zájmy. Často se chová nekonvenčně. Praktický/á, ale snaží se přemýšlet o tom, jak dělat různé věci nově. Usiluje o rovnováhu mezi užíváním starých a nových postupů. Chová se konvenčně, zastává konzervativní postoje, dává přednost známému a osvědčenému. Přívětivost Soucitný/á, laskavý/á, vlídný/á, pomáhá druhým, spolupracuje s nimi a předchází konfliktům. V podstatě srdečný/á, důvěřivý/á a přívětivý/á, ale občas může být tvrdohlavý/á a s druhými spíše soutěžící než spolupracující. Realistický/á, věcný/á, má tendenci znevažovat záměry druhých a soutěžit s nimi. Hněv a zlost dává jasně najevo. Svědomitost Svědomitý/á, výkonný/á, ctižádostivý/á, pilný/á, s pevnou vůlí. Stanovuje si vysoké cíle a usiluje o jejich dosažení. Spolehlivý/á a průměrně výkonný/á. Obecně má stanoveny jasné cíle, ale někdy je schopen/ schopna práci odložit. Není příliš výkonný/á, občas nedbalý/á a lehkomyslný/á. Spíše si věci předem neplánuje. Senseation seeking scale verze V (SSS) Standardizace české verze dotazníku byla zpracována J. Kubanem (2003). Škála je složena ze 40 položek, každá z nich obsahuje dvě možnosti, které se navzájem negují (Kuban, 2003). Dotazník je veden formou nuceného výběru, respondent si musí zvolit jednu ze dvou možností. Mnohá dotazovaná témata jsou běžné populaci nedostupná, proto jsou položky formulovány jako záměr (Rád/a bych ). Po sečtení dosažených skórů v jednotlivých subškálách odvozujeme tendenci testovaných osob vyhledávat nové a silné prožitky, či schopnost přizpůsobovat se novým věcem a situacím (Krásová, 2008). 22
Dotazník je složen z následujících subškál. TAS (Thrill and Adventure Seeking) vyhledávání napětí a dobrodružství Obsahem této subškály je touha zabývat se sportovními činnostmi nebo činnostmi, které zahrnují určité fyzické úsilí. Velmi často tyto činnosti poskytují neobvyklé prožitky prostřednictvím rychlosti nebo gravitace. Dle Kubana (2006) ke značnému fyzickému úsilí dochází např. při boji se soupeřem, překonávání přírodních či jiných překážek. Obsah položek je konkrétně zaměřen na činnosti, jako jsou parašutismus, potápění, mořeplavba, lyžování, snowboarding, horolezectví či názor na riskantní činnosti. Vyhledávání zkušeností (ES Experience Seeking) oblast smyslového vnímání Dle Kubana (2003) je tato subškála zaměřena na nalézání nových zkušeností skrze smysly a mysl. Obsahem této oblasti jsou hudba, umění, cestování, seznámení se s nekonformním životním stylem. Dále sem spadají zážitky spojené s gastronomií. Pro získání pozitivních prožitků v této subškále je očekávání, dlouhodobá příprava a zájem o danou oblast. Jedinec do získávání prožitků v této kategorii vkládá hodně energie a času. Mezi negativní zkušenosti spojené s touto oblastí jsou zkušenosti vztahující se k užíváním drog a návykových látek, které nejsou spojeny s vkládaným úsilím a přinášejí prožitky bez větší námahy. DIS Disinhibition oblast míry respektování právních a morálních norem V této subškále nalézáme prožitky spojené s rizikem sociálním, právním a finančním. Mezi sociální aktivity je řazeno sociální vyžití jako večírky, společenské popíjení, sex a střídání sexuálních partnerů. Právní riziko má nejčastěji souvislost s oblastí podnikání, činnostmi pohybujícími se na okraji právních norem či kriminálními trestnými činy. S finančním rizikem jsou spojeny oblasti s dobrovolnou účastí jednotlivce, jako je sázení, návštěva kasin nebo hraní na výherních automatech. Rozsah prožitků v této sféře je odvislý od morálních zábran jedince a tendence jeho prosazení. Pokud by byla vytvořena škála těchto prožitků, na jedné straně se objeví tendence vlastního sebeprosazení, sebedůvěry a sebehodnocení a na druhé straně nalezneme pojmy, mezi které patří potřeba zneužití moci a postavení nebo prožitky z páchání kriminálních činů. BS Boredom Susceptibility oblast resistence vůči opakovaným podnětům Touha po nových podnětech je natolik silná, že nepřipouští hledání výhod ve starých zkušenostech. Obsah subškály lze shrnout jako averze k opakovaným záležitostem. V kladné rovině oblasti nalézáme pomáhající profese, prožitky spojené s vytvářením harmonických rodinných vztahů. Prožitků lze dosáhnout také kontaktem s důvěrně známými jevy. Ve výčtu negativních jevů figuruje pasivní uspokojování v úzké souvislosti s leností, pohodlností a neschopností koncentrace na cílevědomou činnost. Dotazník byl ověřen na 1 514 respondentech. Pro normované Crombachovo alfa platí hodnota 0,645. Dosažený výsledek indikuje, že vnitřní konzistence mezi jednotlivými subškálami škály SSS je vysoká (Kuban, 2006). 23
VÝSLEDKY Analýzou rozptylu jsme zjišťovali odlišnost obou zkoumaných skupin. Obě skupiny jsou ve všech pozorovaných škálách nevýznamně odlišné. Z výsledků F statistiky vidíme nízkou odlišnost porovnávaných vzorků (viz tabulka 2). Tabulka 2 Porovnání studentů UJEP a UK v testu SSS a všech jeho škálách dle Červenkové (2010) F statistika p hodnota významnosti TAS F = 2,06 p = 0,155 ES F = 0,01 p = 0,914 DIS F = 0,23 p = 0,63 BS F = 1,85 p = 0,17 Legenda: SSS senseationseekingscale, TAS tendence vyhledávat napětí a dobrodružství, ES vyhledávání zkušeností, DIS respektování norem, BIS vnímavost nudy. Tabulka 3 Porovnání studentů UJEP a UK v testu NEO FFI dle Červenkové (2010) F statistika p hodnota významnosti N F = 0,01 p = 0,922 E F = 0,4 p = 0,52 O F = 0,2 p = 0,887 P F = 0,798 p = 0,34 S F = 0,01 p = 0,92 Legenda: N neuroticismus, E extraverze, O otevřenost, P přívětivost, S svědomitost. Dále jsme se zaměřili na porovnání zkoumané skupiny s populačními průměry. V tabulce 3 můžeme pozorovat signifikantně vyšší výsledky zjišťované jednovýběrovým t-testem v subškálách TAS, ES a souhrnné škále SST, než jsou populační průměry, a to na hladině významnosti 0,01. Hodnoty korelace nalezneme v tabulce 4. SST (Senseation Seeking Tendency) je dle autora rys osobnosti definován jako hledání rozmanitých, nových, komplexních a intenzivních prožitků a zkušeností a ochota vzít na sebe fyzické, sociální, právní a finanční rizika spojená s touto zkušeností (Zuckerman, 2007, s. 48). Testovaný soubor má vyšší tendenci vyhledávat prožitky než populační výsledky, se kterými jsme je porovnávali. Tabulka 4 Výsledky t-testu pro test SSS dle Červenkové (2010) t-test p hodnota významnosti TAS t = 7,16 p < 0,01 ES t = 4,13 p < 0,01 DIS t = 0,26 BIS t = 0,78 SST t = 4,08 p < 0,01 Legenda: SSS Senseation Seeking Scale, TAS tendence vyhledávat napětí a dobrodružství, ES vyhledávání zkušeností, DIS respektování norem, BIS vnímavost nudy, SST tendence vyhledávat mimořádné prožitky. 24
Při porovnání osobnostních charakteristik zkoumaných jedinců v testu NEO FFI byla t-testem zjištěna negativní korelace v subškále neuroticismu. Kladnou korelaci nalézáme také ve škálách extraverze a svědomitosti, konkrétní hodnoty nalézáme v tabulce 5. Tabulka 5 Výsledky t-testu pro test NEO FFI dle Červenkové (2010) t-test p hodnota významnosti N t = 3,72 p < 0,01 E t = 4,72 p < 0,01 O t = 1,5 P t = 0,1 S t = 2,86 p < 0,01 Legenda: N neuroticismus, E extraverze, O otevřenost, P přívětivost, S svědomitost. Korelační analýzou jsme zjišťovali, zda existuje závislost osobnostních rysů na tendenci vyhledávat napětí a dobrodružství. Z celého zkoumaného vzorku vyplývá závislost subškály TAS (vyhledávání napětí a dobrodružství) na osobnostním faktoru extraverze (koeficient korelace je 0,321). Další závislost pozorujeme u záporně korelující škály TAS a neuroticismu (koef. korelace je 0,195). DISKUSE Pomocí analýzy rozptylu jsme zjistili nevýznamné rozdíly mezi sledovanými skupinami. Zaměření obou studijních programů je velmi podobné, studenti směřují k získání podobných kvalifikací ze sportů a aktivit v přírodě. Zajímalo nás dále porovnání sledované skupiny s populačními průměry. Z výsledků vyplynula signifikantní odlišnost v subškálách TAS, ES a souhrnné škále SST. V subškále TAS nalézáme, dle literatury, vysoké skóre nejen u expedičních horolezců, parašutistů a letců, ale také u učitelů tělesné výchovy (Breivik, 2001 podle Zuckerman, 2007). I další studie dle Zuckermana (2007) vykazují vysoké skóry v subškále TAS u respondentů provozujících nebezpečné sporty (Slanger, Rudestam, 1997; Zarevski, Marusic, Zolotic, Bunjevac, Vukosav, 1998 podle Zuckerman, 2007). Také v dotazníku NEO FFI nalézáme negativní korelaci v subškále neuroticismu t = 3,72, v subškále extraverze t = 4,72 a v subškále svědomitosti t = 2,86. Neuroticismus, který negativně koreloval s průměry populace, naznačuje tendenci ke klidnému jednání, psychické vyrovnanosti a odolnost vůči vyčerpání. Korelace extraverze vůči populačnímu průměru naznačuje, že zkoumané osoby se vyznačují tendencí být extravertní, společenské, sebejisté, aktivní, hovorné a energetické (Hřebíčková, Urbánek, 2001). V neposlední řadě nás také zajímalo, které osobnostní charakteristiky dle NEO FFI korelují se subškálou TAS vyhledávání napětí a dobrodružství. Z výsledků korelační analýzy vyplynulo, že existuje kladná korelace mezi TAS a extraverzí. Negativní korelaci jsme nalezli také u škály TAS a neuroticismu. Tyto dvě pozorované závislosti ukazují vliv otevřenosti a negativní závislosti k uzavřenosti, pocitům méněcennosti a smutku na tendenci vyhledávání napětí a dobrodružství. Zkoumanou skupinu by tedy bylo možno popsat jako otevřenou, aktivní, se sklony k optimismu a aktivnímu přístupu k problémům. 25
ZÁVĚR Cílem předkládané práce bylo zkoumání osobnostních charakteristik studentů Aktivit v přírodě a jejich vztah k mimořádným prožitkům. Pro výzkum byla zvolena metoda NEO FFI pro její časovou nenáročnost a způsob interpretace dat. Ke zkoumání tendence vyhledávat mimořádné prožitky, kterou jsme u zkoumané skupiny očekávali, jsme zvolili Senseation Seeking Scale (SSS), jelikož je standardizován do českého prostředí zahrnuje základní oblasti, které nás ve výzkumu zajímaly. Pro zkoumání jsme zvolili studenty studijního směru Aktivity v přírodě na Univerzitě Karlově v Praze a studenty bakalářského studijního oboru Aktivity v přírodě na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Na základě provedeného výzkumu je možné konstatovat odlišnost sledovaných studentů Aktivit v přírodě oproti populačnímu průměru ve sledovaných škálách. Osobnostní charakteristiky a tendence vyhledávat mimořádné prožitky mají určité souvislosti se studijním a profesním zaměřením zkoumaných studentů. Získané informace je možno využít k cílené práci s těmito studenty. Pokud se studenti ve svém profesním životě budou zabývat vedením, instruktorskou činností či pedagogikou, měli by mít na zřeteli svou vlastní tendenci a uvědomit si možné dosahy při práci s ostatní populací. Jejich přístup může přinášet mimo zvýšené nebezpečí pro klienty, studenty i mnoho kladných faktorů, jako je rozšířená citlivost na prožitek a prožitkovost, chuť prožitky sdílet a schopnost je rozpoznávat (Červenková, 2010). LITERATURA CSIKSZENTMIHÁLYI, M. (1996) O štěstí a smyslu života: můžeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu? Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ČERVENKOVÁ, K. (2010) Tendence vyhledávání mimořádných prožitků vysokoškolských studentů Aktivit v přírodě ve vztahu k jejich osobnostním charakteristikám. Nepublikovaná diplomová práce. Praha: UK FTVS. HOŠEK, V. & TILINGER, P. (1999) Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých: sborník výzkumných záměrů společensko-vědní sekce FTVS. Praha: UK FTVS. HŘEBÍČKOVÁ, M. & URBÁNEK, T. (2001) Big five: NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Praha: Testcentrum. KRÁSOVÁ, P. (2008) Prožívání vysokoškoláků ve vztahu k osobním charakteristikám ve vybraných sportech. Nepublikovaná disertační práce. Praha: UK FTVS. KUBAN, J. (2003) Potřeba mimořádného prožitku ve sportu: diagnostika a využití. Nepublikovaná disertační práce. Praha: UK FTVS. KUBAN, J. (2006) Tendence k vyhledávání prožitku a její diagnostika. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus. NAKONEČNÝ, M. (1998) Základy psychologie. Praha: Academia. ZUCKERMAN, M. (c2007) Sensation seeking and risky behavior. Washington: American Psychological Association. Mgr. et Mgr. Kateřina Frainšicová UK FTVS, J. Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail: ola.ola@email.cz 26