Koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově

Koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE 1.1 Úvod Cyklistika, a nejvíce cykloturistika, zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové generace, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel, k jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, s kolem nemáte prostorové problémy zaparkovat, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce, školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vlastní provoz, aj. Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: - Jízda za prací, zaměstnáním, při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem. Trasy se využívají nejčastěji v pracovní dny a v krátkém časovém úseku. V současnosti je jízda za prací provozována na silničních komunikacích s převážně vyšší dopravní intenzitou. Toto je cyklistická doprava. - Rekreační, turistická, využívající vyznačené cyklotrasy pro jízdu na kole, vedené na silnicích s nižší intenzitou provozu, na místních, lesních a polních komunikacích. Významným prvkem je zde poznání, relaxace a kladný vliv na lidské zdraví. Zde hovoříme o cykloturistice. - Kategorie sportovní, mající svá specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy, atd.) a sportovně rekreační, umožňující na vybraných trasách, drahách a v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, což umožní odreagování bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti. V první částí studie (prioritní) by měl být materiál, který navrhne, jakým směrem se má ubírat rozvoj cyklistické dopravy ve Štěpánově a jeho okolí, připraví podklady a zásadní informace pro tento rozvoj, a tím vytvoří podmínky pro rozvoj bezpečné každodenní cyklistické dopravy. Druhá část koncepce by měla sloužit jako podkladní materiál pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky. Současně by měl přispět ke zlepšení kvality tras ve vybraných úsecích včetně zvýšení jejich bezpečnosti. Nepřehlédnutelnou částí je i doplnění doprovodných zařízení pro cykloturistiku v jednotlivých úsecích nebo lokalitách. 1.2 Definice pojmů Vychází z příručky a komentářů, které byly zpracovány v rámci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (viz použité podklady). Pro účely materiálu mají uvedené pojmy následující význam: Cyklista je osoba, která řídí jízdní kolo. Chodec je mimo jiné i osoba, která vede jízdní kolo. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 2

Cyklistická trasa je dopravní trasa, určená pro provoz cyklistů v označeném směru. Cyklistická doprava zde může být vedena spolu s ostatní dopravou, trasa je zajištěna dopravním (silničním) nebo turistickým značením pro cyklisty. Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část upravená stavebně a doplněná dopravním značením pro provoz cyklistů. Hlavní dopravní prostor je, v rámci zjednodušeného pohledu tohoto standardu, část prostoru pozemní komunikace určená pro provoz motorové dopravy (vozovka), ohraničená nejčastěji postranními obrubníky. Přidružený dopravní prostor je, v rámci zjednodušeného pohledu tohoto standardu, část prostoru pozemní komunikace mezi hlavním dopravním prostorem a přilehlou zástavbou. Cyklistický pruh je část pozemní komunikace, určená pro jeden jízdní proud cyklistů. Tento pruh je veden po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale minimálně ve vodorovně odděleném jízdním pruhu (v části chodníku nebo vozovky). Cyklistické pruhy jsou vyznačeny jen vodorovným dopravním značením V 14 (Jízdní pruh pro cyklisty) a V 19 (Prostor pro cyklisty). Svislé dopravní značky (dále i DZ) pro tento typ části pozemní komunikace v současnosti nejsou zavedeny. Cyklistický pás je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z více cyklistických pruhů. Cyklistický pás může být jednosměrný nebo obousměrný. Vyhrazený pruh pro cyklisty je část pozemní komunikace, v hlavním, případně i přidruženém dopravním prostoru, vyhrazená pouze pro provoz cyklistů. Řadicí prostor pro cyklisty je prostor navazující na cyklistický pruh, určený pro čekání cyklistů na průjezd křižovatkou nebo přejezd přes komunikaci. Umísťuje se ve světelně řízené křižovatce před stopčarou pro motoristickou dopravu. Cyklistická stezka je cyklistický pás, vedený jako samostatná pozemní komunikace. Je oddělena od ostatní dopravy včetně pěší. Parametry stezky jsou definovány v ČSN 73 6110. Stezky jsou vyznačeny DZ C 8a (Stezka pro cyklisty) a C 8b (Konec stezky pro cyklisty). Chodník je pozemní komunikace nebo její část určená především pro chodce, která je zpravidla oddělena od vozovky výškově nebo jiným způsobem. Stezka pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem (též smíšená stezka) je pozemní komunikace nebo její část, určená pro sloučený (neoddělený) provoz chodců a cyklistů, přičemž se na této stezce nesmějí chodci a cyklisté vzájemně ohrožovat. Jiným účastníkům je používání této stezky zakázáno. Stezky jsou vyznačeny DZ C 9a (Stezka pro chodce a cyklisty) a C 9b (Konec stezky pro chodce a cyklisty). Stezka pro chodce a cyklisty s rozděleným provozem je pozemní komunikace nebo její část, určená pro společný provoz chodců a cyklistů se směrově odděleným provozem (odděleným DZ, bezpečnostním odstupem, zábradlím nebo jiným způsobem). Cyklisté a chodci smí vstupovat (vjíždět) jen do svých označených částí stezky. Stezky jsou vyznačeny DZ C 10a (Stezka pro chodce a cyklisty) a C 10b (Konec stezky pro chodce a cyklisty). Nemotoristická komunikace (s označení D1, D2 a D3 dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací), jsou komunikace s vyloučeným nebo alespoň silně omezeným přístupem motorové dopravy. Jsou určeny pro pěší a cyklistický provoz. Stupeň oddělení motorové dopravy od pěšího a cyklistického provozu je závislý na intenzitě motorové dopravy a návrhové rychlosti místní komunikace. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 3

1.3 Použité podklady Hlavní podklady: Vládní usnesení ČR č. 706, ze dne 12. 7. 2000 o naplňování Charty o dopravě, zdraví a životním prostředí. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MDaS č. 104/1997, o provádění zákona o pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Vyhláška MDaS č. 30/2001 Sb., o provádění provozu na pozemních komunikacích Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, CDV Brno, prosinec 2002 Územní generel cykloturistických tras Střední Morava, UDIMO, únor 1998 Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje, Dopravní projektování, stř. Olomouc, červenec 2003 Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady: Územně plánovací podklad ÚTP Olomouckého kraje, IRI, spol. s r.o., 4. 2003 Projektová dokumentace a podklady, vztahující se k řešení dopravy: ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ČSN 73 6380 Přejezdy a přechody na celostátních drahách a vlečkách Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, II. vydání MDaS ČR, CDV Brno, prosinec 2002 Zásady pro přechodné dopravní značení na pozemních komunikacích, I. vydání MDaS, CDV Brno, prosinec 1996 Rozvoj cyklistické dopravy v České republice, díl II. Soubor zařízení pro cyklistickou dopravu a její technické prvky. Cyklistická infrastruktura, MDaS ČR, květen 2000 TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích, CDV Brno TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách TP 117 Zásady pro informačně orientační dopravní značení na pozemních komunikacích TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi, CDV Brno, únor 2001 Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005, Ředitelství silnic a dálnic ČR Výhledové koeficienty pro období 1995 2030. Varianta III výsledná, Ředitelství silnic a dálnic, duben 2001 Další použité podklady Katastrální mapa k.ú. Štěpánov Turistická mapa Kartografie Praha, měřítko 1 : 50 000 Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 4

Turistický atlas Česko, SHOCART, měřítko 1 : 50 000, Silniční mapy Olomouckého kraje, měřítko 1 : 50 000 Podklady dodané obcí Štěpánov - Záměr koncepce cyklodopravy v obci Štěpánov a přilehlých obci - návrh schválený radou obce usnesením č.1972/97 1.4 Vymezení řešeného území V rámci cyklistické dopravy je řešena obec Štěpánov, s napojením na Březce, které spadají pod Štěpánov a dále na Chomoutov pro směr do Olomouce a Střeně pro napojení na přilehlé obce. Pro cykloturistiku je zpracovaným územím okolí obce Štěpánov. 2 CYKLISTICKÁ DOPRAVA VE ŠTĚPÁNOVĚ 2.1 Stávající stav dopravy Obec Štěpánov leží mimo hlavní tahy silničních dopravních směrů. Obcí prochází silnice III/44613 spojující obec se silnicí II/446 směrem na Olomouc, silnice III/44615 spojující obec s Moravskou Huzovou a dopravním směrem na Šternberk a silnice III/44618 spojující obec se silnicí II/446 směrem na Pňovice a dále na litovelsko či uničovsko. Silnice III/44612 propojuje Štěpánov s místní částí Březce. Silnice III/44613 tvořila se silnicí III/44614 jeden celek. Při výstavbě železničního koridoru byla silnice přerušena a v současné době zaujímají funkci místních komunikací pro napojení železniční stanice Štěpánov. V obci se nachází větší počet firem, vytvářející poměrně četnou automobilovou dopravu využívající hlavně páteřní komunikaci obce tvořenou silnicemi III/44613 a III/44618. Pro rozlehlost obce a její podélné směrování k uvedeným silnicím využívají místní občané ve velké míře jako běžný dopravní prostředek jízdní kolo. Vzdálenost nejzazších míst obce Štěpánov a volně navazující místní části Březce je cca 5 km. Z tohoto výčtu je již patrné, že doprava hraje v obci velmi významnou roli. 2.2 Základní údaje o dopravě v lokalitě Jsou tvořeny informacemi o zjištěné intenzitě silniční a cyklistické dopravě na základě místního šetření a informací poskytnutých OÚ ve Štěpánově. Podrobný monitoring intenzity cyklistické dopravy v obci neproběhl, ale i nezasvěcený pozorovatel musí konstatovat, že cyklistická doprava v obci hraje jednu z dominantních doprav pro občany všech věkových vrstev a tuto je nutno neodkladně řešit. Základní informace o cyklistické dopravě je možno shrnout do následujících bodů: 1. Územní plán v současné době neřeší cyklistickou dopravu v obci a cyklistika je ÚP zmiňována okrajově 2. Obec dosud nevěnuje pravidelně (ročně) žádné finanční prostředky na rozvoj cyklistické dopravy, v letošním roce však byly uvolněny peníze na tuto koncepci. Je zájem o změny ve financování cyklistické dopravy. 3. V obci není koordinátor rozvoje cyklistické dopravy, toto je však pro rozvoj cyklistické dopravy velmi potřebné. Současný postoj Obecního úřadu ale tuto skutečnost mění k lepšímu. 4. V obci není doposud dopravní infrastruktura pro cyklodopravu, nejsou zde cyklistické stezky, pruhy, pásy, obcí nevedou žádné cykloturistické značené trasy. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 5

5. Obec nemá řešený (architektonicky, jednotně) mobiliář a vybavení prostor pro cyklisty (např. stojany na kola, informační panely, odpočívky, aj.), vyjma stojanů na kola u budovy železniční stanice Štěpánov a některých budov v obci. Při vyhodnocení nehodovosti a intenzity dopravy vycházejí silniční komunikace jako naprosto nevhodné pro jejich využití cyklisty. Z vyhodnocení nehodovosti vychází, že nejsou přímo místa, kde dochází opakovaně k nehodám, jejíchž účastníkem jsou cyklisté. Nehodovost cyklistů obecně je vyšší v místech odbočování cyklistů a je přímo závislá na intenzitě silničního provozu. Při návrzích vycházíme ze zásady, že lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu a každá jeho ztráta má pro společnost vysoké finanční zatížení (zranění, pracovní neschopnost, trvalé následky, úmrtí). 2.3 Výchozí údaje pro řešení cyklistické dopravy Při návrhu dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu postupujeme při vyhodnocení níže uvedených podkladů: a) Národní strategie rozvoje cyklistiky v ČR b) Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji c) Sčítání dopravy na silniční síti v roce 2005 d) Vyhodnocení intenzity silniční dopravy při výhledu na roky 2005 a 2010 e) Územní plán obce Štěpánov, f) Vhodnost konkrétních silnic, místních a účelových komunikací pro cyklistickou dopravu g) Rozmístění míst, se zvýšenou přítomností lidí v určitém období, tj. např. firmy, dílny, kanceláře, škola, obecní úřad, restaurace, sportoviště, aj. Konkrétní jednotlivé návrhy vychází z metodiky CDV Brno a jsou uvedeny v následující tabulce. Při navrhování musíme mít na paměti, že cyklista je rovnocenným účastníkem silničního provozu. Nejsou-li pro cyklisty v tom případě vhodné obdobné trasy, je potřeba řešit návrh cyklistických pruhů, pásů, resp. cyklistických stezek v těch případech, kde se v budoucnu očekává silný provoz cyklistů (i víkendových) a kde jsou uživateli silniční komunikace ty osoby, které vyžadují vyšší ochranu, např. děti při jízdě do školy, starší lidé jedoucí na úřad, aj. Orientační hranice pro vybudování chodníků a stezek pro cyklisty v obou směrech s ohledem na intenzitu řeší tabulka CDV Brno, který byla publikována v Technických podmínkách TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi (2/2001). Intenzita provozu (počet motorových vozidel za 24 hod) Společné chodníky a stezky pro cyklisty (chodci a cyklisté za špičkovou hodinu) Chodníky (chodci za špičkovou hodinu) Stezky pro cyklisty (cyklisté za špičkovou hodinu) 2500 75 (15) 60 (12) 90 (18) 2500 5000 25 (5) 20 (4) 30 (6) 5000 10000 15 (3) 10 (2) 15 (3) 10000 10 (2) 5 (1) 10 (2) Pozn.: Jsou-li pro cyklisty (a chodce) k dispozici pouze hodnoty denního zatížení, potom se pro špičkovou hodinu uvažuje 20 % celkových hodnot denního zatížení. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 6

2.4 Technické parametry navrhovaných cyklistických komunikací Cyklistický pruh umístěný v přidruženém dopravním prostoru, doporučená šířka min. 1,5 m, oddělené prostorově (barevně) a vodicím proužkem 0,25 m. Cyklistický pás jednosměrný dvoupruhový, š = 2,5 m (min. 1,75 m), obousměrný dvoupruhový, š = 3 m (min. 2,25 m), doporučená šířka cyklotrasy ve volné krajině je 2,5 3 m. Doporučená minimální šíře cyklostezky v okolí větších měst, kde se zpravidla prolíná doprava cyklistická a pěší, je 3 4 m, v ostatních lokalitách 2 3 m. Při šíři 4 m bude v budoucnu možno případně oddělit v podélném směru 2 m pruh pro cyklisty a samostatný 2 m pro pěší. Cyklostezky v obcích se navrhují (dle intenzity cyklistického provozu v rozmezí 1,5 3 m. Překážky je nutno vyznačit, předpokládá se veřejné osvětlení. 2.5 Dopravní značení pro cyklistickou dopravu Vychází z matriálu MDaS (CDV Brno) Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, které stanovují podrobnosti o užití, provedení a umisťování dopravních značek a vybraných dopravních zařízení na pozemních komunikacích. Toto stanovuje Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a Vyhláška MDaS č. 30/2001 Sb., kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích, úprava a řízení provozu na těchto komunikacích a z příslušných technických norem. 2.6 Návrhy řešení cyklistické dopravy Pro řešení cyklistické dopravy bude mít velký význam připravovaná rekonstrukce silnice II/446 z Olomouce do Pňovic a její rozšíření na kategorii S7,5. Po úpravě se předpokládá nárůst intenzity automobilové dopravy a zvýšení průměrné rychlosti vozidel po vylepšení parametrů silničních oblouků. Po této úpravě se stane tato silnice mnohem rizikovější pro cyklisty využívající v současnosti tuto komunikaci jako zatím jedinou spojnici s Olomoucí. V obci Štěpánov, kam je soustředěna vyšší dopravní intenzita vozidel a cyklistů dochází vlivem širokých přímých ulic k překračování maximální povolené rychlosti v obci motorovými vozidly a k následnému ohrožování cyklistů. Návrhy ve Štěpánově uvažují se základní myšlenkou, že do budoucna je nutné oddělit cyklistickou dopravu od dopravy ostatní na silnicích minimálně v podélné ose obce. Zde je třeba navrhovat (není-li jiná alternativní trasa) v intravilánu obce cyklistické stezky, oddělené od silniční komunikace, případně cyklopruhy. 2.6.1 Vyhodnocení komunikací v obci Na základě zadání byly vyhodnoceny páteřní komunikace v obci pro napojení cyklistické dopravy z obce na lokality poskytující pracovní místa ve zdejší lokalitě převážně Olomouc. a) komunikace s předpokládaným silničním provozem rychlost do 30 km/h, bez úpravy komunikace, b) komunikace, kde je třeba provést minimální dopravní (svislé, či vodorovné dopravní značení, dále jen DZ) nebo stavební úpravy (kanalizační vpustě, drobné výtluky), na komunikaci je minimální intenzita silniční dopravy, c) komunikace, kde je třeba provést zásadní dopravní změny (cyklopásy, cyklopruh, zjednosměrnění Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 7

dopravy, aj.) které budou provedeny DZ, na komunikaci je minimální až střední intenzita silniční dopravy, d) po vybudování nového povrchu na komunikaci (místní, polní nebo lesní cesta), e) po vybudování nové samostatné cyklostezky, resp. nové cyklostezky mimo komunikaci, f), komunikace s předpokládaným silničním provozem rychlost do 50 km/h, vzhledem k možné náhradní souběžné trase jinou komunikací nebude upravována pro cyklistický provoz, cyklistická doprava není vhodná, ale není zakázaná DZ, g) bez cyklistického provozu, DZ zákaz vjezdu cyklistů, komunikace není vhodná pro cyklistický provoz, rychlost 50 km/h a více, příp. dopravní ani stavební úpravy nejsou možné. Přednostně jsou pro úpravy navrženy místa, kde byly zjištěny nejvyšší intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, kde je třeba řešit problematiku cyklistické dopravy vytvořením cyklostezek, cyklopruhů nebo cyklopásů, pokud není pro cyklisty vhodná alternativní trasa. Vybrány jsou také úseky, kde: - se pohybují pravidelně děti, jedoucí na kole do školy (v intravilánu obce a přilehlých částí), - jezdí starší lidé, kteří vyžadují zvýšenou ochranu, - využívané při cestách do zaměstnání, - se v budoucnu očekává silný provoz cyklistů (mj. i rekreační). Před zařazením návrhu do plánu investic, je třeba provést potřebnou projekční přípravu akce, tj. aktuální průzkumy intenzit silniční a cyklistické dopravy, zpracování investičního záměru u malé akce a příslušné studie u akce větší (tj. investičně nad 2 mil. Kč). (Pozn.: Předpokládané nárůsty cyklistické dopravy nebyly dosud nikde publikovány) 2.6.2 Dopravní (cyklistické) proudy Pro vyhodnocení dopravních proudů byl v obci proveden průzkum a soupis situování významných objektů, u kterých se předpokládá jejich možná návštěva na kole. Jedná se o níže uvedené: - pošta - zastávka železnice - sportoviště - obchody - škola - kostel, hřbitov - obecní úřad - větší zaměstnavatelé (voj. zařízení, zem. podnik) V budoucnosti se dá očekávat, v rámci řešení regionální dopravy posílení železniční osobní dopravy na úkor dopravy autobusové, která bude tvořit vazbu s obcí na nejbližší nádraží či zastávky. Tento směr zintenzivní i ze strany cyklistické dopravy. a) do obce, uvedeny směry od/do určitého místa v obci: od Olomouce, do celé obce, bydlení a zpět od Březců, na úřad, do školy, k lékaři, na zastávku ČD a zpět od Liboše, na úřad, do školy, k lékaři, na zastávku ČD a zpět od Novoveské čtvrti na úřad, do školy, k lékaři, na zastávku ČD a zpět 2.6.3 Vyhodnocení intenzit dopravy včetně výhledů Přehled dopravních intenzit je doplněn do tabulky (viz. příloha) Zde jsou uvedeny údaje o sčítaní dopravy v roce 2005 včetně výhledů dle metodiky (koeficientů) Ředitelství silnic a dálnic pro roky 2005 a 2010. Tyto údaje dokumentují, že intenzita dopravy je významným faktorem při rozhodování, které lokality řešit Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 8

a s jakou prioritou. Z přehledu například vyplývá, že na úseku silnice II/446 mezi Chomoutovem a odbočkou na Štěpánov byl od roku 2000 do posledního sčítání v r. 2005 nárůst dopravy o 65 % oproti 15 % předpokladu. Za prvních 11 měsíců roku 2006 bylo na silnici II/446 (bez rozlišení místa nehody) zaznamenáno 9 střetů motorového vozidla s cyklistou, při nichž byly 2 osoby zraněny těžce, čtyři lehce. 6 nehod zapříčinili motoristé, tři cyklisté. V obci Štěpánov je dle sdělení OÚ cca 2100 pracujících, z nichž cca 60-70% dojíždí za zaměstnáním do Olomouce. Cyklistů je dle stejného zdroje cca 25%. To je přibližně 350 cyklistů v dopravních špičkách pracovních dnů na uvedené silnici. Z toho je patrné, že s dalším nárůstem silniční dopravy na rekonstruované silnici a současným nárůstem cyklistické dopravy je nutné v tomto úseku provést neodkladná dopravní opatření v podobě samostatně vedené cyklostezky. Po vyřešení cyklistické dopravy počítá obec s nárůstem cyklistů v tomto řešeném úseku o 20%. 2.6.4 Vyhodnocení nehodovosti cyklistů Jedním z výchozích podkladů byly informace ze strany Policie ČR DI Olomouc o dopravních nehodách a dopravním chování řidičů motorových vozidel v dané lokalitě. Na vině je dlouhý průjezd obcí (cca 3 km), neupravená šířka komunikace, což dohromady svádí k vyšší rychlosti, než je povolených 50 km/h. Množství nehod je přímo úměrné především: - k intenzitě silniční a cyklistické dopravy, - k zájmové lokalitě (práce, škola, zábava), - s časem a světelnými podmínkami. Dle sdělení obecního úřadu je řada drobných střetů cyklistů s motorovými vozidly, při nichž nedojde k újmě na zdraví, vyřešena pouze mezi účastníky tohoto střetu a nikde se oficielně nehlásí. 2.6.5 Vlastní návrhy řešení cyklistické dopravy pro Štěpánov a okolí Stávající stav z hlediska cyklistické dopravy není v současnosti pro obec příznivý. Charakteristickými znaky je vysoká intenzita silniční dopravy po celý den, minimální možnost bezpečné jízdy pro cyklistu po obci (mimo místní komunikace) a z okolních obcí do Štěpánova, značný pohyb cyklistů v obci, zejména ve směru na/od Chomoutov a dále do Olomouce a nevhodné šířkové parametry obecních komunikací. Z výše uvedeného vyplývá, že výstavba cyklistických stezek, pásů a pruhů musí jít společně s osvětou, vysvětlováním záměrů při besedách, v tiskovinách, apod. Vlastní návrh řešení cyklistické dopravy je uveden v mapové části, vyznačena jsou problémová (pro cyklisty s bezpečným křížením). Přerušovanou čarou jsou uvedeny návrhy nových cyklistických tras včetně vyznačení případných doporučených stavebních úprav. Obecně by mělo platit, že není vhodné cyklistům klást překážky v podobě povinného směrování kterému se budou cyklisté většinou bránit, ale posuzovat možnosti jeho pohybu po té či oné komunikaci s prvkem bezpečnosti. Pro rozvoj cyklistické dopravy byly vyhodnoceny tyto silnice, cesty, místní komunikace, ulice a stezky s dále uvedenými návrhy: - Štěpánov - Chomoutov propojení obce Štěpánov s Chomoutovem cyklostezkou, jako nejvhodnější se jeví využít stávající silnici III/4468 vedoucí přes místní část Březce. Na této silnici se po výstavbě průtahu ze Štěpánova na Benátky, v prodloužení stávající přeložky na nový železniční nadjezd, sníží dopravní intenzita na minimum. Silnice bude využívána jen místními občany a návštěvníky Chomutovského jezera. Před vjezdem na silnici II/446 je vhodné zřídit samostatnou cyklostezku napojenou na místní příjezdovou komunikaci k uvedenému jezeru od obce Chomoutov. Řešení tohoto úseku je navrženo ve dvou variantách. První varianta je vedení cyklostezky s odstupem minimálně 50 m od břehové hrany jezera dle požadavku Správy CHKO Litovel. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 9

Druhá varianta je vedení cyklostezky vedle silnice II/446 k okraji Chomoutova a tento obejít za zahradami prvních domů.vedení cyklostezky do obce kolem silnice není možné z důvodu nedostatečných prostorových možností. Poslední úsek vedení cyklostezky by byl po místní komunikaci od jezera do obce, kde se v budoucnu napojí na plánovanou cyklostezku Chomoutov Olomouc. - Štěpánov Střeň propojení obce se Stření a v širší návaznosti na Litovelské Pomoraví. V této ose je již vedena cyklotrasa č. 6107 po stávajících silnicích. Z důvodu postupného nárůstu dopravní intenzity na zmíněných silnicích a zvláště pak na silnici II/446 po její plánované rekonstrukci spojené s rozšířením, se navrhuje v extravilánu obce vedení cyklostezky souběžně s uvedenými silnicemi. Od křižovatky silnic II/446 se silnicí III/44619 využít silnici III/44619 s dopravním omezením pro nákladní auta. - Štěpánov místní část Krnov vlastní komunikace je silnice č. III/4473 s malou intenzitou silniční dopravy. V současné době, při prioritě řešení napojení obce Štěpánov na směr Olomouc, ponechat místní cyklistickou dopravu na stávající komunikaci. - Štěpánov Moravská Huzová vlastní komunikace je silnice č. III/44613 s malou intenzitou silniční dopravy. Po komunikaci vede stávající cyklotrasa č. 6107. V současné době, při prioritě řešení napojení obce Štěpánov na směr Olomouc, ponechat místní cyklistickou dopravu na stávající komunikaci. - Štěpánov Benátky stávající propojení po silnici III/4468. Při současné intenzitě silniční dopravy a nevyhovujících prostorových parametrů silnice je místní cyklistický provoz rizikový. Vzhledem k plánované výstavbě nového průtahu mezi Štěpánovem a Benátkami se na této komunikaci dopravní intenzita sníží a silnici budou využívat převážně místní řidiči. Za této situace se může cyklistický provoz na této komunikaci ponechat. I přes uvedenou skutečnost by bylo vhodné vyřešit do budoucna křížení s říčkou Oskava., neboť stávající silniční most č. 4468-4 a jeho silniční napojení je nevyhovující. Dále je vhodné, při budování uvedeného průtahu, zřídit i samostatnou souběžnou cyklostezku v daném úseku pro kratší a bezpečnější napojení Benátek a cyklistů jedoucích z tohoto směru na centrum Štěpánova. V současnosti existuje projekt a jedná se o zařazení realizace do termínu 2007 nebo 2008 Ol. kraj. Obec by se měla podílet na výstavbě souběžného chodníku, cyklostezky a veřejného osvětlení nákladem cca 4 mil. Kč. - Štěpánov intravilán při vjezdu do obce od Novoveské čtvrti vybudovat samostatnou cyklostezku vpravo ve směru do centra obce, aby levá strana byla dále ponechána pro parkující řidiče a případné dočasné skládky materiálu. Cyklostezku umístit mezi chodník a silnici, která svoji přebytečnou šíří svádí řidiče k rychlé jízdě. Tuto samostatnou cyklostezku ukončit před centrem obce nedaleko pošty. Zde převést jeden její směr přes silnici a dále pokračovat v samostatných cyklopruzích po stranách silnice jako její část. V této konfiguraci vyřešit cyklodopravu ve zbývající části obce přes Březce, až za podjezd pod železniční tratí. - Štěpánov centrum železniční stanice Štěpánov při rekonstrukci žst. Štěpánov byl pod železniční tratí zřízen nový podchod označený netypovými značkami Cyklisto, kolo veď. Na tento podchod navazuje nová dlážděná komunikace bez označení. Pokud má být zachována logika stávajících věcí, je nutno na začátek stezky doplnit dopravní značku DZ C9a - Stezka pro chodce a cyklisty. V přilehlé ulici směrem do centra ponechat cyklistickou dopravu po místní komunikaci. Vzhledem ke snaze občanů Chomoutova o vybudování samostatné cyklostezky do Olomouce je předpoklad, při spolupráci se sousedními obcemi a především s městem Olomouc a za podpory Olomouckého kraje, vybudovat samostatnou cyklostezku pro napojení místních obcí na průmyslovou zónu v Olomouci. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 10

3 CYKLOTURISTIKA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ŠTĚPÁNOVA 3.1 Současný stav cykloturistiky a doprovodných služeb Současný stav cykloturistiky a doprovodných služeb je ve Štěpánově a v jeho okolí charakterizován jako nedostačující. Přes katastr obce sice vede cyklotrasa č. 6107, ale nemá žádné napojení na centrum obce, její služby, ani na nedaleký významný krajinný prvek přírodní rezervaci Chomutovské jezero. Stav doprovodných služeb je možno charakterizovat jako nevyhovující. Opravna kol v sledovaném území je v provozu jen v určitou dobu. Půjčovna kol není v okolí k dispozici. Stojany na kola jsou v omezeném počtu, situována převážně k obchodům a institucím. 3.2 Zásady koncepce rozvoje Návrh je zpracován na základě metodiky KČT Praha a podkladů Centra dopravního výzkumu (dále jen CDV), organizace Ministerstva dopravy a spojů ČR, střediskem pro cyklistickou dopravu v Olomouci. Návrhy v této studii byly navrženy z místního šetření. 3.3 Charakteristika a popis stávajících cyklotras v ČR 3.3.1 Rozdělení cyklotras, třídy (uvedeny příklady): a) evropské, základem je program Euro velo, př.: Euro - velo č. 9 - Od Baltského moře k moři Jaderskému (vede přes Polsko, Českou republiku, Rakousko, Slovinsko, Itálii a Chorvatsko). b) národní, vychází ze základní sítě dálkových tras v ČR, př.: Moravská stezka, tvoří ji cyklotrasy č. 54, 53, 51, 47, 45, 44, 43 a 42 (Jeseník - Mohelnice - Moravičany - Litovel - Olomouc - Břeclav st. hranice ČR Rakousko, Poštorná/Reinthal). c) regionální, vychází ze základní sítě cyklotras a z generelů cyklotras střední a severní Moravy, př. 503. d) místní, vychází ze základní sítě a z místních studií, jedná se o síť místních cyklotras navazující na síť regionálních, národních a evropských cyklotras. Jsou většinou označeny čtyřmístným číslem, př. 6107. Dále je zde možno zahrnout specielní okruhy, či trasy, samostatně značené (např. pro zrakově postižené, vybudované v rámci CHKO Litovelské Pomoraví) nebo sestavené ze značených cyklotras KČT Beskydy Radegast cyklo track, aj., mající i samostatnou propagaci. Jedná se například o trasy: Tandémové cyklistické trasy pro nevidomé a slabozraké, speciální (částečně samostatné) okruhy, které jsou určeny pro nevidomé a slabozraké, kteří se pohybují na tandémových kolech, označené bílým okem na bílo-modrém pozadí (např. v Třinci). Na kole za zdravím v Lázních Jeseník, označené cykloturistické okruhy v Lázních Jeseník. Cykloturistické trasy v okolí Vrbna pod Pradědem, specielní okruhy, či trasy sestavené ze značených cyklotras KČT. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 11

Hospodská trať: Vrbno pod Pradědem - Ludvíkov Malá Morávka Rudná pod Pradědem Světlá Hora Andělská hora Mnichov Karlovice - Jelení Heřmanovice Drakov Vrbno pod Pradědem. Putování pověstmi opředená: Rejvíz - Edelštějn - Poutní místo Pany Marie Pomocné - Heřmanovice - Mnichov - Helenka z Vrbna - Karlova Studánka - Malá Morávka. Za vodou - chladivou a léčivou: Karlova Studánka - Suchá Rudná - Andělská Hora - Karlovice - Bílý Potok - Karlova Studánka. Zlatokopecká stezka: Karlova Studánka - Malá Morávka, Hvězda - Andělská Hora, Hláska - Ludvíkov - Zlaté Hory - Heřmanovice - Horní Údolí, Starohoří - Horní Údolí - Heřmanovice - Rejvíz - Javorná - Zlaté Hory. Beskydy Radegast cyklo track, speciální okruh, sestavený ze značených cyklotras KČT, doplněný symbolem pivovaru Radegast v Nošovicích (Nošovice - Vyšní Lhoty - odb. Malá Prašivá - Komorní Lhotka - Smilovice - Střítež - Vělopolí - Těrlicko - Lučina - Dobrá - Nošovice). Mimo sledované území. Podle číselného označení jsou cyklotrasy zařazeny do čtyř tříd (obdoba silniční sítě). Na území celé České republiky nejsou dvě cyklotrasy, označené stejným číslem. Soupis všech vyznačených cyklotras všech tříd v celé České republice je k dispozici na webové stránce Klubu českých turistů, s uvedením data platnosti soupisu (dále uvedené údaje jsou k 1. 1. 2003): a) I. třídy - označené jednomístnými evidenčními čísly, cyklotrasy č. 1, 2, 3 a 5. Jedná se o dálkové cyklotrasy mezinárodního charakteru. b) II. třídy - označené dvoumístnými evidenčními čísly, v současnosti cyklotrasy č. 11-56. Jedná se o dálkové trasy národního charakteru. c) III. třídy - označené třímístným evidenčním číslem, jedná se o cyklotrasy č. 103-561. Jedná se regionální trasy. d) IV. třídy - označené čtyřmístným evidenčním číslem, dnes jsou označeny cyklotrasy č. 0001-6158. Pro jednotlivé části České republiky jsou přiděleny první číslice takto: 0 - Středočeský region, 1 - Jihočeský region, 2 - Západočeský region, 3 - Severočeský region, 4 - Východočeský region, 5 - Jihomoravský region a 6 - Severomoravský region. Jsou to místní cyklotrasy. 3.3.2 Systém značení cyklotras Značkování cyklistických tras u nás se zásadně liší podle toho, zda-li jde o trasy vedoucí převážně po silnicích, místních a kvalitnějších účelových komunikacích (tzv. silniční cyklotrasy) nebo o trasy vedoucí převážně po horších účelových komunikacích, tedy po polních a lesních zpevněných cestách (tzv.terénní cyklotrasy). Terénní značení je používáno i na území národních parků a CHKO. Oba druhy cyklistických tras jsou voleny tak, aby umožňovaly použití i turistických (krosových) kol, nikoliv jen kol horských (není-li dále v textu uvedeno jinak). Pro popis značení cyklotras byl použit jako podklad Systém značení turistických tras v České republice, vydaný Klubem českých turistů v Praze. Cykloturistické (cyklistické) trasy značené silničním způsobem, používají žlutých směrových tabulek o rozměru 200 x 300 mm s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví. Místo šipek se používá směrových tabulek s černou šipkou v příslušném směru. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 12

IS 21a Směrová tabulka (přímo) IS 21b Směrová tabulka (vlevo) IS 21c Směrová tabulka (vpravo) Na některých orientačně složitějších úsecích nebo křižovatkách bývá použita i tzv. návěst před křižovatkou, zobrazující schéma křižovatky v daném místě a další průběh cyklotrasy nebo jiných navazujících cyklotras. IS 20 Návěst před křižovatkou Na počátku trasy a na křižovatkách cyklotras jsou umístěny směrové tabule, kde jsou navíc uvedeny i údaje o názvech a kilometrových vzdálenostech dalších cílů na trase. IS 19b Směrová tabule (s dvěma cíly) Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 13

Všechny tyto cykloznačky nalezneme umístěné na zvláštních sloupcích, sloupech veřejného osvětlení nebo instalované pod silničními dopravními značkami. Značky pro cyklisty se přednostně umisťují samostatně. Uspořádání a společné umístění těchto značek s ostatními DZ se značkami pro cyklisty je Cykloturistické trasy značené turistickým, terénním způsobem používají stejné pásové a tvarové značky jako u tras pro pěší turistiku, ale s obrysovými rozměry 140 x 140 mm a se žlutými upozorňovacími pruhy. Barevné označení používá čtyř základních barev, tj. červenou, modrou, zelenou a bílou (na mapách značená žlutou). Rozdělení tras podle použitých barev: - hlavní, označení červenou a modrou barvou, - vedlejší, označení zelenou barvou, - doplňkové, označení bílou barvou. Cykloturistická pásová značka a šipka Součástí turistického značení jsou i směrovky, které na jednotlivých informačních místech značené trasy průběžně informují o vzdálenostech k různým cílům. Cyklistické směrovky jsou žluté se zpravidla dvouřádkovým textem, vzdálenější místo je na druhém řádku, v záhlaví je uvedeno, př.: Cyklotrasa KČT č. 6087 Cykloturistická směrovka Pro cykloturistické značení není používána taková hustota jako u značení pěšího. Z toho důvodu ne všechny křižovatky cest jsou vybaveny značkami. Pokud trasa vede po hlavní silnici, asfaltové nebo zpevněné cestě, tato neodbočuje bez vyznačení na vedlejší a povrchově horší cesty. 3.3.3 Zajištění cykloturistického značení Garantem a správcem silničního znační jsou v dnešní době příslušné okresní správy a údržby silnic, toto bylo od roku 2002 převedeno na nově vznikající krajské správy, které mají v určených městech (nejčastěji bývalá okresní města) příslušná střediska údržby. Garantem a správcem cykloturistického terénního značení je Klub českých turistů. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 14

3.3.4 Značení cyklotras v přílohových mapách Oranžovou jsou vyznačeny návrhy nových tras (komunikací), vhodných pro cyklisty, varianty přerušovanou. Při návrhu trasy je označení provedeno prozatímně velkými písmeny N1.N2,. Případě varianta N3-V1, N3 V2. Přidělení čísla bude provedeno po odsouhlasení v rámci zpracování následného projektu vyznačení cyklotras odbornou projekční firmou. 3.3.5 Povrch a obtížnost cyklotras Základní rozdělení povrchu je do tří kategorií: Kvalitní povrch. Jedná se (až na malé vyjímky) o asfalt, dobrou dlažbu, kvalitní beton nebo hladké a tvrdé povrchy ze šotoliny, štěrkodrtě nebo písku. Nerovnost komunikace ve větším rozsahu je vyjímkou. Horší povrch. Obvykle se jedná o částečně rozbitý asfalt nebo dlažbu, panely, rozbitý beton, makadam, většinu zpevněných lesních a polních cest. Přírodní povrch. Většinou se jedná o pěšiny a o nezpevněné lesní a polní cesty. Povrch komunikace mohou tvořit i nerovnosti a překážky, např. výmoly, kořeny, kameny, úzká místa. V popisu tras je dále používáno hodnocení obtížnosti se zařazením do tří kategorií. Toto zařazení v sobě zahrnuje i hodnocení povrchu cyklotrasy: Lehká. Podélný profil trasy nemá většinou obtížná klesání a stoupání. Na trase je spíše kvalitní povrch. Vhodné pro rodiny s dětmi a starší občany. Středně těžká. Na trase se občas vyskytují obtížnější klesání a stoupání. Povrch trasy může být různý. Těžká. Trasa je složena s obtížných klesání a stoupání. Povrch trasy může být různý. Trasa není vhodná pro děti a starší občany. Jako poslední doplňující kritérium je "vhodnost", kde je uveden typ kola, který je pro danou trasu ideální, popř. i další typ kola, který je z určitých omezením možno také použít: Silniční kolo (S). Trekingové (T) nebo krosové (K) kolo. Horské kolo (H). Tento popis navazuje na tabulkový soupis vyznačených cyklotras ve sledovaném území Štěpánova a okolí. U každé trasy je uvedeno její písmeno a popis průběhu cyklotrasy. 3.4 Popis navržených cykloturistických tras na Štěpánovsku Oblast Štěpánova nenabízí mnoho blízkých lokalit na cíle cykloturistiky. Přesto ve vzdálenějším horizontu se najde dostatek zajímavých cílů pro návštěvu cykloturistů. Výpis navrhovaných cykloturistických tras, které je možné v budoucnu vyznačit na základě poznatků o intenzitě jejich využívání, je uveden zde: Trasa N1: Štěpánov Pňovice Tato místní cyklotrasa je navržena ze Štěpánova přes místní část Novoveská čtvrť. Zde odbočuje po polní cestě k lesu a dále lesem k osadě Boudy. Od ní pokračuje po místní komunikaci do Pňovic. Tato trasa v budoucnu možná získá na významu zvláště pro občany Pňovic dojíždějící za prací do Štěpánova. Rozhodujícím faktorem může být připravovaná rekonstrukce silnice II/446 a předpokládané následné zvýšení dopravní intenzity. Délka cyklotrasy: 4,5 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: hlavně T nebo K Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 15

Trasa N2: Štěpánov Chomoutov Tato místní cyklotrasa je navržena ze Štěpánova po silnici kolem jezera k jeho jižnímu cípu. Zde po případné výstavbě samostatné cyklostezky odbočující ze silnice a vedoucí prostorem mezi jezerem a silnicí II/446 pokračovat na místní komunikaci od jezera do obce Chomoutov. Délka cyklotrasy: 4 km Obtížnost: lehká Vhodnost: hlavně S nebo T Trasa N3-V1: Štěpánov Chomoutov varianta 1 Tato místní cyklotrasa navržená ze Štěpánova po dnes již převážně nepoužívané polní cestě kolem Chomoutovského jezera se nedoporučuje z hlediska ochrany přírody vodní nádrže Chomutovské jezero. Trasa byla z výkresové dokumentace stažena. Trasa N3-V2: Štěpánov Chomoutov varianta 2 Tato místní cyklotrasa je navržena ze Štěpánova po dnes již převážně nepoužívané polní cestě kolem Chomoutovského jezera. Trasa začíná v zatáčce silnice III/4468 za železničním podjezdem u Březnů. Dále vede po asfaltové místní komunikaci do polí směrem na Olomouc. Před objektem bývalé vodárny na břehu Chomutovského jezera vede přes most nad říčkou Oskavou a po jejím levém břehu pokračuje k dalšímu mostu, kde se napojí na místní komunikaci vedoucí z Chomoutova do polí. Délka cyklotrasy: 5 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: hlavně T nebo K Trasa N4: Štěpánov Olomouc Černovír Cyklotrasa navazuje na navrženou trasu N3-V2 u mostu přes říčku Oskavu, kde se stáčí k železniční trati, podle níž pokračuje do Olomouce. Zde je nutno upozornit, že je třeba vyřešit existenci stávající travnaté cesty za mostem přes říčku Sitku, kterou zemědělci přes vysokou využívanost ze strany cyklistů a motorových vozidel zaorávají. Délka cyklotrasy: 7,5 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: hlavně T nebo K Trasa N5: Štěpánov Olomouc Lazce Tato cyklotrasa není v současné době průjezdná, ale po jistých stavebních úpravách je možnost její realizace. Cyklotrasa navazuje na navrženou trasu N3-V2 u mostu přes říčku Oskavu, kde se stáčí k železniční trati. Za mostem přes říčku Sitku vede po jejím levém břehu k jejímu ústí. Zde pokračuje po levém břehu říčky Oskavy směrem k řece Moravě. Tato část je zarostlá travou, ale dostatečně široká pro vyjetí cyklostezky. Jako jedna z možností se nabízí využívat stávající cestu kolem Oskavy po jejím pravém břehu k rozestavěné vodní elektrárně a zde vybudovat lávku přes uvedenou říčku na levý břeh třeba sdruženou investicí s vlastníky elektrárny. Ti mají na Oskavě stavidla na vodu a potřebují se starat z hlediska vodního zákona o čistotu a splavnost obou břehů pro ně důležité říčky. Od tohoto soutoku s řekou Moravou vede navržená cyklotrasa po levém břehu Moravy do Olomouce k Černovírskému mostu. Po cestě je ještě nutné vyřešit přejezd přes dvě malé místní vodoteče. Délka cyklotrasy: 6 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: hlavně T nebo K Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 16

Trasa N6: Štěpánov Litovelské Pomoraví Tato místní cyklotrasa je navržena ze Štěpánova po stávající cestě kolem objektů ZD k silnici II/446. Po ní přechází přes nadjezd železniční trať a za ním se stáčí po zpevněné cestě k řece Moravě. Po jejich překonání, je stezka napojena u Hynkova na cyklotrasu č. 51 Moravská stezka. Stezka je sjízdná jen za příznivého počasí, neboť vede lužními lesy. U této trasy je nutné pro její trvalé využití vyřešit odpovídající přemostění ramen Moravy a vedení cyklotrasy po nezpevněných úsecích cesty. Délka cyklotrasy: 4 km Obtížnost: lehká Vhodnost: hlavně S nebo T Trasa N7: Moravská Huzová - Lužice Tato místní cyklotrasa je navržena z Moravské Huzové do Lužice. Vede po travnaté cestě na levém břehu říčky Sitky směrem k obci Stádlo, kterou obchází za humny. Po překročení místní komunikace z obce do polí vede po stejném břehu až do obce Lužice. Zde může pokračovat po druhém břehu až do Šternberka. Tato navržená trasa má být do budoucna alternativním řešením úseku trasy 6107 mezi uvedenými obcemi vedené po stávajících silnicích. S plánovanou těžbou štěrkopísku z budoucí pískovny v této oblasti se počítá s velkým nárůstem nákladní dopravy na uvedené silnici. Délka cyklotrasy: 6 km Obtížnost: lehká Vhodnost: hlavně S nebo T 3.5 Souhrn problémových míst a doprovodných služeb 3.5.1 Navržené trasy na nové cyklostezky Vedení tras na nové úseky cyklostezek, především z hlediska větší bezpečnosti pohybu cyklistů je navrženo u všech cyklotras při průjezdu obcí Štěpánov. 3.5.2 Navržení úprav místních komunikací Jedná se především o úsek silnice od Novoveské čtvrti k centru obce, kde by oddělením části široké silnice vznikla samostatná cyklostezka a ve zbývající části obce vodorovným značením po obou stranách silnice vznikly cyklopruhy. Tyto úpravy musejí být projednány s majitelem komunikací krajskou správou silnic. 3.5.3 Úprava povrchu lesních a polních cest Úpravu povrchu, v lesních a polních úsecích zejména závalcovanou štěrkodrť, popř. v exponovaných místech asfaltový pruh (se zábranou vjezdu neoprávněných uživatelů), dle možností v obrubnících, popř. bez. Při jakékoliv úpravě je třeba zachovat dopravně - obslužný provoz zemědělské a lesní techniky, resp. je třeba uvažovat se zpevněním povrchu i pro potřebu této techniky. Jiné řešení je vybudování samostatné cyklostezky v souběhu s lesní nebo polní cestou, kde provedeme jen křížení (přejezdy) zpevněné. 3.5.4 Návrh doplnění doprovodných zařízení a služeb Při doplňování cyklotras mobiliářem je třeba brát v úvahu význam trasy, její kategorii a účel, pro který je především využívána a také její situování. Velmi vhodné jsou např. stojany na mapy, lavice, přístřešky, odpadkové koše, stojany na kola. Materiálem Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 17

pro tyto prvky může být dřevo, kov (ne hliník), plasty, vše pokud možno se zvýšenou odolností proti vandalům. Stávající mapové tabule je vhodné doplnit nabídkou ubytovacích kapacit včetně informace o příjezdu, orientační cenou, kontaktním telefonem (většina cykloturistů má u sebe mobilní telefon) a informací o poskytování servisních služeb pro cyklisty. Také místa, kde je doprovodné zařízení umístěno, je třeba volit "s ohledem vůči vandalům", jelikož ničení těchto doprovodných zařízení bohužel bývá častým jevem. a) prodejní a servisní služby Jejich rozšíření včetně rozsahu poskytovaných služeb a doby, kdy je možno tuto službu využívat by měla podporovat obec, a to vhodnou formou zveřejnění. Současně by bylo potřeba o těchto službách mít možnost získat informace na jednotlivých "informačních centrech". b) informativní tabule a mapy Umisťovat tam, kde dnes ještě nejsou, v jednotlivých místních částech obce, u nádraží, u autobusových zastávek, u větších parkovišť, zejména na turisticky atraktivních místech. Dbát na aktuálnost údajů, jejich náklady kompenzovat případně reklamou. c) doplňkový mobiliář Mezi toto zařízení patří především lavice a stoly včetně zastřešení (úkryt proti dešti a větru), odpadkové koše a stojany (držáky) na kola. Toto by mělo být budováno na ostatních místech mimo autobusové a vlakové zastávky, nádraží a parkoviště, např. na významných křižovatkách cyklotras, v blízkosti turisticky zajímavých místech, atd. 4 NÁKLADY DOPRAVNÍCH STAVEB Cyklistické dopravní značení na 1 km trasy... 5 000,- Kč Nové cyklostezky na 1 km trasy. 2 000 000,- Kč Stavební úpravy místních komunikací na 1 km trasy.. 550 000,- Kč Stavební úpravy polních a lesních cest na 1 km trasy. 200 000,- Kč Mostní ocelový objekt pro pěší a cyklisty pro případnou variantu stezky N4. 2 000 000,- Kč 5 ZÁVĚR, ZHODNOCENÍ Rozvoj cyklistické dopravy naplňuje závěry Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví, které přijala vláda ČR, usnesením č. 706 ze dne 12. července 2000. Kapitola IV. B tohoto dokumentu "Podpora druhů dopravy a územního plánování, které mají nejpříznivější důsledky pro zdraví" dává tomto rozvoji jednoznačně "zelenou". Důsledkem vložených investic do této oblasti je nepřímé omezení motorizované dopravy, zvýšení bezpečnosti cyklistů, snižování škodlivých emisí, omezení hluku z motorizované dopravy, snížení srdečních a cévních chorob a také podpora cestovního ruchu v řešeném území, v obci Štěpánov a jeho přilehlých místních částí. Akce: Základní koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově a její směrování do okolních obcí 18