Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout asi 2,5 litru vody denně (nepočítá se coca cola, kafe ani alkoholické nápoje). Pro přesnější výpočet můžeme použít vzoreček 0,33l na 10 kg hmotnosti. Je to ale jen orientační, každopádně vždy bude lepší když vypijete spíš 3 litry, než 1,5l. Sportující člověk by měl přijmout ještě více tekutin, brát si vždy láhev s pitím na trénink a po tréninku ihned znovu doplnit tekutiny. Existují studie, podle kterých je náš organismus stavěný k tomu, aby byl schopný se dožít 140 let. Jedna z podmínek je právě správný režim. Vypít dvě plné sklenice vody ihned po probuzení, během dopoledne pak dohromady 1,5l vody. Před spaním opět dvě plné sklenice vody. Nedostatečný pitný režim: tělo začne vodu zadržovat (šetřit s ní), přestane pocení a může dojít až k přehřátí organismu. Zpomalí se samozřejmě i metabolismus a rozvod živin po těle díky čemuž může přijít i pokles výkonnosti. Málokdo dodržuje správný pitný režim, většina z nás se napije až přijde pocit žízně. A to je špatně. Pocit žízně: Při pocení se ztrácí tekutiny z krve, tím dochází ke zhuštění krve a tak i k pocitu žízně. Žízeň nastává až při ztrátě asi jednoho litru tekutin, pokud se ale tento stav opakuje, může dojít až k chronické dehydrataci. Tím by sportovec mohl přijít částečně o potenciál k maximálním výkonům. Pravidelnost: U pitného režimu je důležitá hlavně pravidelnost. Vypít za hodinu 4dcl vody je naprosto v pořádku. Naopak nevypít za celý den ani deci vody a večer se to snažit dohnat exnutím dvoulitrovky, si vůbec nepomůžete. Pitný režim v posilovně: Do posilovny jsou vhodné nápoje s ionty sodíku a draslíku, naopak vyvarovat bychom se měli nápojům s vyšším obsahem oxidu uhličitého. Oxid uhličitý totiž odvádí krev ze svalů a to zrovna nechcete. Dehydratace a hyperdehydratace: Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na: - Hypertonická dehydratace: Zapříčiněna nedostatkem čisté pitné vody, dochází k ní při velkých teplotách, nebo velké fyzické zátěži. Projevuje se poklesem tělesné hmotnosti, apatii, neklidem, halucinacemi. - Isotonická dehydratace: ztráta izotonické mezibuněčné tekutiny (zvracení, průjem), krvácivé stavy, velké pocení. Projevuje se únavou, poruchami vědomí, pokles krevního tlaku, rozvoj
šoku. - Hypotonická dehydratace: Příčinou může být ztráta soli (ledvinová onemocnění, poruchy CNS). Projevuje se poklesem krevního tlaku, studenou namodralou kůží. - Hyperdehydratace: neboli převodnění. Dostat se do tohoto stavu není lehké, museli bychom vypít minimálně 5 litrů destilované vody nebo 6-7 litrů nízko stupňového piva. Kontrola příjmu tekutin: Barva, vůně a množství moči odhalí, zda dodržujete správně pitný režim. Pokud je moč tmavá a není ji mnoho, měli by jste okamžitě doplnit tekutiny. Značí to totiž vysokou koncentraci odpadních látek v metabolismu. Jestliže je moč světla, je vše jak má být. Jestliže užíváte vitamínové doplňky, moč může být tmavá i v případě správného pitného režimu. V tomto případě je dobré se spolehnout na objem. Vitamíny a minerály Vitamíny jsou vlastně látky, které nepřináší energii, při čemž většinu si naše tělo nedokáže vytvořit samo. Nedostatek vitamínů se projevuje únavou, nechutí k výkonu nebo poruchami koncentrace. Příjem vitamínů nemusí být nijak extra velký, na rozdíl od ostatních živin. Celkově je známo 22 vitamínů, z čehož 13 se uplatňuje u lidí. Vitamíny se dělí s hlediska rozpustnosti na: - Vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K) - Vitamíny rozpustné ve vodě (Vitamíny B-complexu + vitamín C) Termín pro nedostatek vitamínů je hypovitaminóza, pro úplnou absenci vitamínů je avitaminóza a přebytek vitamínů je hypervitaminóza. Vitamíny rozpustné v tucích: Vitamín A (Retinol) důležitý pro funkce a růst buněk, také při růstu kostí a zubů, taktéž při posílení imunitního systému. Hypovitaminóza se může projevovat šeroslepostí, suchou kůží, nechutenstvím aj. Hypervitaminóza je nebezpečná, vitamín A je totiž toxický ve větších dávkách. I proto je lepší vybírat místo vitamínu A jeho provitamín beta-karoten. Organismus si z něj totiž vytvoří jen tolik vitamínu A, kolik potřebuje. Zbytek vyloučí. Výskyt: žloutek, máslo, rybí tuk, mrkev, rajčata, meruňky, mléko.
Vitamín D (Kalciferol) Potřebný pro metabolismus vápníku a fosforu. Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie. Hypervitaminóza není úplně běžná, ale když už k ní dojde, projevuje se trvalou žízní, svědění kůže, průjmy. Výskyt: Rybí tuk, žloutek, máslo, mléko, játra Vitamín E (Tokoferol) Významný antioxidant. Výskyt: Obilné klíčky, rostlinné oleje, ořechy, slunečnicová semena, zelená listová zelenina, vnitřnosti, vejce, mléko Vitamín K (Fylochinony) Důležitý pro správnou srážlivost krve. Výskyt: Tento vitamín si dokážeme vytvořit sami ve střevní mikroflóře střevní bakterie, stejně tak jej obsahuje i mateřské mléko. Jinak se vitamín K vyskytuje v kapustě, zelí, brokolici, mase, vejcích a játrech. Vitamíny rozpustné ve vodě: Vitamín C (Kyselina L-askorbová) Přínos pro tvorbu kolagenu, podporuje imunitu, má dobré antioxidační účinky. Prevenční účinky před nachlazením. Při hypovitaminóze je poměrně známá nemoc kurděje. Výskyt: čerstvé ovoce (černý rybíz, jahody, citrusy) a zelenina (paprika) Vitamín B1 (Thiamin) Důležitá součást enzymů. Hypovitaminóza se projevuje nemocí zvanou Beri-Beri, avitaminóza se projeví porušením metabolismu sacharidů. Výskyt: Maso, droždí, tmavá mouka, luštěniny, brambory, vepřové maso, mléko. Vitamín B2 (Riboflavin) Hypovitaminóza se projeví postižením kůže a sliznic, poklesem duševní výkonnosti a poruchami imunity. Výskyt: Pivovarské kvasnice, pekařské droždí, brambory, droždí, játra, hovězí, vepřové a telecí maso, tvaroh. Vitamín B3 ( Niacin) Používá se jako léčivo při cévních poruchách a problémech se žílami. Zároveň snižuje hladinu cholesterolu. Avitaminóza se projevuje demencí, průjmem a dermatitidou. Výskyt: kvasnice, otruby, tmavý chléb, fazole, rýže, hrách, těstoviny, maso, játra, tuňák. Vitamín B5 (kyselina pantothenová) Působí proti stresu, zvyšuje odolnost vůči alergiím a stresu. Výskyt: kvasnice, sója, zelenina, semena, maso, mléko, žloutek. Vitamín B6 (Pyridoxin) Hypovitaminóza se projevuje zánětem rtů, ústní dutiny. Výskyt: Kvasnice, pšeničné klíčky, banán, mrkev, játra, vnitřnosti, ryby, vejce, vepřové maso, kuřecí maso. Vitamín B12 (Kobalamin) Přetváří neúčinnou kyselinu listovou na účinnou pro krvetvorbu. Vitamín B12 si umí tělo uložit samo do zásoby v játrech, na asi 2-3 roky dopředu. Výskyt: játra, maso, ústřice, mléko, vejce
Minerály: Naše tělo se skládá z biogenních prvků, stopových prvků a minerálních látek. Každý jeden prvek má nějaký smysl a proto není na škodu vědět, který prvek má jakou funkci. Sodík udržuje stály osmotický tlak v těle a udržuje homeostázu. Výskyt: kuchyňská sůl, mléčné výrobky Draslík Nezbytný pro správnou činnost svalů, především pak svalu srdečního. Nedostatek se projevuje zrychlením činnosti srdce, svalovou slabostí aj. Výskyt: Ořechy, meruňky, Vápník Stavební součástí kostí a zubů. Je také nezbytný pro správné srážení krve. Využitelnost vápníku klesá s věkem a u žen pak v menopauze. Nedostatek vápníku je u veganů a makrobiotiků = vznik osteoporózy. Fosfor příjem nadbytečného množství fosforu snižuje účinnost vápníku Výskyt: mléko, mléčné výrobky, ryby, vaječný žloutek, kolové nápoje, tavené sýry, uzeniny Hořčík Snižuje nervosvalovou dráždivost. Při nedostatku se dostavují křeče a právě nervosvalová dráždivost. Výskyt: Zelené části rostlin, mléčné výrobky, luštěniny, maso, vnitřnosti, ořechy Železo Vyskytuje se z prvků nejvíc v našem těle. Účastní se na transportu kyslíku. Nedostatek hrozí veganům a makrobiotikům. Výskyt: Maso, játra, žloutky, sója, čočka, zelenina Zinek Podílí se na tvorbě inzulínu, důležitý pro správné fungování mužských pohlavních orgánů, ovlivňuje hojení ran, růst a vývoj tkání. Nedostatek opět u veganů a makrobiotiků, poruchy hojení, poruchy funkce pohlavních orgánů. Výskyt: Maso, žloutek, dýňová semínka
Jód je součástí hormonu štítné žlázy, při nedostatku kretenizmus, snížená činnost štítné žlázy Výskyt: Mořská voda, Mořské ryby, jodizovaná sůl.