STUDIE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ PROJEKTU Píloha k žádosti o dotaci MODERNÍ ŽELEZNINÍ VOZIDLA PRO JIZERSKOHORSKOU ŽELEZNICI eské dráhy, a.s. Nábeží Ludvíka Svobody 12 110 15 Praha 1 Datum zpracování: 15.2.2010
1 Obsah 1 OBSAH... 2 2 ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2.1 INFORMACE O ŽADATELI... 3 2.2 DALŠÍ INFORMACE... 3 3 ANALÝZA TRHU-PROSTEDÍ, ODHAD POPTÁVKY A POTEB, MARKETINGOVÁ STRATEGIE... 5 3.1 ANALÝZA TRHU-PROSTEDÍ... 12 3.2 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN A ODHAD POPTÁVKY... 15 3.3 MARKETINGOVÝ MIX A MARKETINGOVÁ STRATEGIE... 23 3.3.1 Produkt... 23 3.3.2 Price... 23 3.3.3 Promotion... 24 3.3.4 Place... 26 3.3.5 Marketingová strategie... 27 3.4 VEEJNÁ PODPORA... 27 4 TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ EŠENÍ PROJEKT... 28 5 POTEBA ZAJIŠTNÍ OBŽNÉHO MAJETKU A INVESTIC (DLOUHODOBÉHO MAJETKU)... 41 6 FINANNÍ PLÁN... 43 6.1 PLÁN PRBHU NÁKLAD A VÝNOS... 43 6.2 PLÁNOVANÉ STAVY MAJETKU A ZDROJ KRYTÍ... 45 6.3 PLÁN PRBHU CASH FLOW (PÍJM A VÝDAJ) HOTOVOSTNÍ TOK... 47 6.4 FINANNÍ ANALÝZA, HODNOCENÍ EFEKTIVITY A UDRŽITELNOSTI PROJEKTU... 49 7 POPIS A ANALÝZA OEKÁVANÉHO SPOLEENSKÉHO (SOCIOEKONOMICKÉHO) PÍNOSU... 54 7.1 VYMEZENÍ VŠECH ZAINTERESOVANÝCH BENEFICIENT... 58 7.2 POPIS INVESTINÍ A NULOVÉ VARIANTY... 58 7.3 VYMEZENÍ NEKVANTIFIKOVATELNÝCH EKONOMICKÝCH PÍNOS A NÁKLAD... 58 7.4 VYMEZENÍ KVANTIFIKOVATELNÝCH EKONOMICKÝCH NÁKLAD A PÍNOS... 59 7.5 VÝPOET KRITERIÁLNÍCH EKONOMICKÝCH UKAZATEL... 66 8 ÍZENÍ RIZIK... 71 9 CITLIVOSTNÍ ANALÝZA... 77 10 PODROBNÉ ZÁVRENÉ HODNOCENÍ PROJEKTU... 80 11 SEZNAM ZKRATEK... 82 12 SEZNAM PÍLOH... 83 2
2 Úvodní informace 2.1 Informace o žadateli Název: eské dráhy, a.s. Kontaktní údaje: Nábeží Ludvíka Svobody 12 110 15 Praha 1 Statutární zástupce: Dle Obchodního rejstíku je statutárním orgánem pedstavenstvo D, a.s. Jeho složení je: I: 70994226 Plátce DPH Právní forma Ing. Petr Žaluda, generální editel a pedseda pedstavenstva Ing. Antonín Blažek, námstek generálního editele pro osobní dopravu a len pedstavenstva Ing. Jií Kolá, Ph.D. námstek generálního editele pro provoz a len pedstavenstva Ing. Milan Matzenauer, námstek generálního editele pro správu majetku a len pedstavenstva Ing. Michal Nebeský, námstek generálního editele pro ekonomiku a len pedstavenstva Jménem spolenosti jedná pedseda pedstavenstva samostatn nebo spolen dva lenové pedstavenstva. ANO ve vztahu k aktivitám projektu provozovatel drážní dopravy, z hlediska projektu je žadatel dle informace ROPu veejnoprávní subjekt Hlavní kontaktní osobou žadatele je Ing. Tomáš Mohr, systémový specialista, Generální editelství D, a.s., tel: 724730551, e-mail: Mohr@gr.cd.cz. 2.2 Další informace Tato studie je, v souladu s Pírukou pro Píjemce a žadatele, Pílohy. 5 Studie ekonomického hodnocení projektu, verze.9.0 úinná od 9.11.2009, zpracována dle doporuené osnovy typu D. Tato studie je zpracována jako povinná píloha k projektové žádosti o dotaci z Regionálního operaního programu NUTS II Severovýchod. Studie byla zpracována k 15.2.2010. Zpracovatelem studie a žádosti o dotaci je firma EuroManagers, s.r.o. (I: 26514958), zastoupená jednatelkou Mgr. Martinou Kížkovou, MBA, se sídlem S. K. Neumanna 2011/7, 182 00 Praha 8. Kontaktní osobou zpracovatele je Ing. Helena Náprstková, tel: 605 16 25 36, e-mail: helenanaprstkova@euromanagers.cz. Spolenost EuroManagers se specializuje na poskytování poradenských služeb spojených s financováním projekt z fond EU. Služby zahrnují identifikaci zdroj 3
financování projekt, procedurální poradenství pi píprav projekt, kontrolu formálních souástí žádostí projekt a vypracování manažerských a finanních souástí žádostí vetn finanní analýzy, analýzy náklad a užitk a studií proveditelnosti. 4
3 Analýza trhu-prostedí, odhad poptávky a poteb, marketingová strategie Liberecký kraj se nachází na severu eské republiky, s centrem ve vzdálenosti 100 km od hlavního msta Prahy, a spolu s Královehradeckým a Pardubickým krajem tvoí region soudržnosti NUTS II Severovýchod. Pirozeným centrem je nejlidnatjší msto Liberec. Zdroj: www.kraj-lbc.cz Liberecký kraj zahrnuje území 4 okres: Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a eská Lípa. Svou rozlohou 3 163 km 2 pedstavuje 4% z celkové rozlohy eské republiky. Hlavním mstem kraje a souasn pirozeným centrem regionu je tém stotisícový Liberec. Ten se sousedním mstem Jabloncem nad Nisou vytváí jednu aglomeraci. Hranice kraje jsou na severu zárove státní hranicí s Polskem a ásten se Spolkovou republikou Nmecko. Východní ást kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu piléhá ke Stedoeskému kraji a na západ ke kraji Ústeckému. V souvislosti s rozšíením peshraniní spolupráce byl v roce 1991 vytvoen Euroregion Neisse-Nisa-Nysa - dobrovolné sdružení obcí eské republiky, Polska a Nmecka. Jeho leny jsou obce a msta Libereckého kraje, obce Šluknovského výbžku a pilehlých okres obou sousedních stát. 5
Zdroj: www.kraj-lbc.cz Silniní sí Na území Libereckého kraje se nachází necelých 2 500 km silnic, z toho rychlostní silnice mí 18 km, silnice I. tídy mají délku 329 km a krajské silnice II. a III. tídy cca 2 100 km. Délka silnic v Libereckém kraji podle území okres Zdroj: www.kraj-lbc.cz Rozložení silniní sít v Libereckém kraji podle území bývalých okres je vcelku rovnomrné a je v korelaci s celkovou výmrou územních jednotek a strukturou 6
osídlení. V horských oblastech a v mén zalidnných oblastech (nap. bývalý Vojenský újezd Ralsko, Jizerské hory) je hustota silniní sít významn nižší. Hustota silnic na km 2 v Libereckém kraji podle území okres Zdroj: www.kraj-lbc.cz Nejnižší hustota silniní sít je na nejmén zalidnném eskolipsku, naopak lidnaté Jablonecko má tém dvojnásobnou hustotu silniní sít i pesto, že znanou ást území zaujímají horské oblasti Jizerských hor. Nejvýznamnjší silniní tahy jsou rychlostní komunikace R35 Liberec - Turnov (Praha); evropská trasa E65 ve smru (Praha) Turnov - Harrachov - Polsko; dále silnice první tídy I13 Frýdlant - Liberec - Dín; I9 eská Lípa - Mlník a I14 Liberec - Vrchlabí - Trutnov. 7
Intenzita dopravní zátže na dálnicích a silnicích I. tídy v Libereckém kraji (2005) Zdroj: www.rsd.cz Železniní sí Liberecký kraj je oblastí s velmi hustou železniní sítí a akoli bylo nkolik tratí v minulém období zrušeno, stále patí mezi regiony s nejhustší železniní sítí v Evrop. Zákonem o drahách byly trat rozdleny do dvou kategorií: celostátní a regionální. Toto dlení by mlo sloužit jako podklad pro budoucí vztah státu k traovým úsekm. Územím kraje prochází 10 celostátních (314,2 km) a 8 regionálních tratí (148,6 km). Celková délka tratí iní 462,8 km. Pi rozloze území 3 163 km 2 je hustota železniní sít 0,146 km trat/km 2, což pesahuje o cca 8 % celostátní prmr. 8
Celostátní a regionální trat v kraji 9
Trasování a parametry sít jsou odvislé od doby vzniku pevážn ve druhé polovin 19. století. K nejvtším problémm železniních tratí se adí nedostatená únosnost železniního spodku, smrové pomry s astým výskytem oblouk o malých polomrech, vysoké stáí a neodpovídající stav umlých a pozemních staveb, zastaralé sdlovací a zabezpeovací zaízení. Dsledkem toho je nízká pepravní rychlost, snížená propustnost nkterých úsek a dlouhé jízdní doby. Území Libereckého kraje není pímo zapojeno ve vysokorychlostní železniní síti. Železniní trat v Libereckém kraji jsou dle kategorizace rozdleny do ty základních skupin. U tratí první kategorie se pedpokládá jejich modernizace a nasazení moderních železniních vozidel. Trat druhé kategorie by mly být upraveny do normového stavu, pípadn by bylo úelné nkteré jejich úseky zmodernizovat. U tratí tetí kategorie je pedpoklad pouze udržovat je v provozuschopném stavu bžnou údržbou (nemlo by dojít ke zhoršování technického stavu tchto tratí). Trat, které jsou zaazeny do tvrté kategorie, jsou v nejhorším technickém stavu a vykazují nízkou využitelnost cestujícími. Mezi trat první kategorie, které by mly být v budoucnu modernizovány, patí: 037 Liberec Frýdlant v echách ernousy (na úseku Liberec Frýdlant v echách). 089 Liberec Zittau Rybništ (na úseku Liberec Hrádek nad Nisou). 030 Liberec Turnov Jarom (na úseku Turnov Semily). 036 Liberec Tanvald Harrachov (na úseku Liberec Tanvald). Mezi trat druhé kategorie patí: 086 Liberec eská Lípa. 080 Bakov nad Jizerou eská Lípa Jedlová (na úseku Bezdz eská Lípa Nový Bor). 081 eská Lípa Dín (na úseku eská Lípa Žandov). 030 Liberec Turnov Jarom (na úseku Liberec Turnov a Semily Stará Paka). Na území Libereckého kraje existuje pouze jeden traový úsek, který je v souasnosti zaazen do tvrté kategorie, jedná se o úsek Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou, na kterém je od jízdního ádu 2006/2007 omezena osobní doprava. V Libereckém kraji jsou trat 070 Praha Turnov a 037 Liberec Frýdlant zaazeny do dohody AGTC (Evropská dohoda o dležitých mezinárodních tratích pro kombinovanou pepravu a píslušných zaízeních v rámci OSN/Hospodáské komise pro Evropu). Význam železniní dopravy a její pednosti podtrhuje pravidelné spojení Liberec Dresden Hbf. (dopravce D, a.s. ve spolupráci s DB Regio), které je o víkendech rozšíeno na Tanvald Liberec Dresden Hbf. Na spoji jsou nasazovány moderní vlakové soupravy. Souasný jízdní ád v Libereckém kraji vykazuje pravidelnost ( taktovou dopravu) dopravy na ad tratí. Pravidelná doprava na vybraných tratích ovšem musí prozatím 10
respektovat urité omezující prvky železniní infrastruktury, které neumožují zavedení zcela pesného taktu. Základem jsou : Osobní zastávkové vlaky Lokální systémy osobních zastávkových vlak slouží pro školní mládež, místní dojíždní do zamstnání a další sociální dopravu s frekvencí 60 minut, pípadn 120 minut v dobách mimo špiku. Rychlíkové spoje Výše uvedený systém zastávkových vlak dopluje soustava rychlíkových spoj, která zajišuje spojení nejvtších center s rychlostí a frekvencí, která je konkurenceschopná s autobusovou a automobilovou dopravou. Frekvence rychlíkových spoj je 120 minut. V podmínkách Libereckého kraje je provoz uskuteován na tratích 030, 086. Letecká doprava Na území kraje se nachází také nkolik menších letiš, z nichž nejvýznamnjší jsou v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou, eské Líp - Ladech. Zajímavostí je nkdejší vojenské letišt v Hradanech u Mimon. Cyklodoprava V poslední dob se cyklodoprava rozvíjí jako individuální segment dopravní infrastruktury s vazbami na terminály ostatních dopravc, kteí cyklistm a ostatním uživatelm cyklostezek poskytují podprnou dopravu a služby. Rozvoj cyklistiky koordinovaný s celkovým rozvojem rekreace a turistiky má významnou roli pi rozvoji cestovního ruchu regionu. Základní rozdlení jízdy na kole je možné uvést jako: jízda za prací, zamstnáním, do školy, rekreaní cykloturistické, rekrean terénn cyklistické, sportovní (tato kategorie není touto prací ešena). V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné sledovat dva základní parametry. Nejprve je nutné zajistit fyzickou dostupnost systému pro uživatele, tzn. je nutné do celého systému zahrnout i dopravu od domova k zastávce i stanici a nebo opan od zastávky do cíle cesty uživatele. To lze zajistit jen vytvoením bezpené, komfortní, pímé a plynulé pší a cyklistické infrastruktury, která dovede uživatele k nástupním uzlm železniní dopravy. Za druhé je nutné zajistit pístupnost nástupiš a zejména možnost odstavování jízdních kol systém BIKE & RIDE pro denní dojížku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstat všude dle místních podmínek, a to v tchto oblastech: železniní dopravy, hromadné autobusové dopravy, mstské hromadné dopravy. 11
Propojení veejné a cyklistické dopravy v eské republice je ale pedevším rozšíeno na poli cykloturistiky. Svdí o tom vypravování speciálních prostedk veejné dopravy, tzv. cyklobus, cyklovlak, i existence nových služeb, jako pjování kol ze strany D a.s. Základní dopravní obslužnost (tj. zajištní dopravy do zamstnání, škol, úad a za zdravotnickými službami) není z pohledu cykloturistiky píliš vyhovující. Tato situace zaíná být alespo v turisticky nejexponovanjších lokalitách ešena umožnním pepravy kol na linkách zahrnutých do systému základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, které propojují východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti. Autobusy jsou uzpsobeny i pro pepravu jízdních kol a svým provozem umožují plánovat pší i cykloturistické výlety bez použití vlastního dopravního prostedku. Jízdní ády cyklobus jsou sestaveny tak, aby byla zajištna návaznost na ty vlakové spoje eských drah, které pepravu jízdních kol též umožují (vlaky oznaené rozšíená peprava spoluzavazadel jízdních kol ). Zdroj: Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji 3.1 Analýza trhu-prostedí Z hlediska projektu je relevantním trhem oblast veejné dopravy. Liberecký kraj již pátým rokem uzavírá s obcemi Libereckého kraje smlouvy o spolupráci pi zajištní dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Na základ této smlouvy se obce zavazují ve tvrtletních splátkách pispívat konkrétní ástkou (nap. 12
v roce 2007 to bylo 24 mil. K) na zajištní dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Smlouva není uzavena pouze se Statutárním mstem Liberec a s Obcí Kravae. Obec Kravae disponuje vlastním autobusem, kterým zajišuje dopravu oban ve vlastní režii. Na území Libereckého kraje je dopravní obslužnost zajišována prostednictvím Integrovaného dopravního systému IDOL (dále jen IDS IDOL ). Koordinátorem IDS IDOL je firma KORID LK, spol. s r.o (spolenost založená Libereckým krajem v beznu 2005 jako nezisková spolenost s ruením omezeným, zamená na koordinaci veejné dopravy na území Libereckého kraje). Jediným vlastníkem spolenosti je Liberecký kraj. Jízdenky IDS IDOL platí u zapojených železniních dopravc pouze ve 2. vozové tíd osobních, spšných vlak a rychlík. IDS IDOL pináší systémovou dopravní provázanost obsluhovaného území, optimální návaznosti linek a jízdních ád jednotlivých dopravc, uživatelskou unifikaci jednotlivých druh osobní dopravy, ekonomicky únosné jízdné. IDS pomáhá udržet pitažlivost veejné hromadné dopravy v konkurenci s individuální automobilovou dopravou tím, že umožuje tvorbu jednotné pepravní sít z provozn a technologicky rozliných druh veejné hromadné dopravy. Dopravci zapojení do IDOL: eské dráhy, a. s. SAD eská Lípa a.s. SAD Jablonec nad Nisou a.s. SAD Liberec, a.s. SAD Semily, a.s. Dopravní podnik msta Liberce, a.s. 13
Mapa IDS IDOL Z hlediska potu ujetých kilometr a potu spoj jsou nejvýznamnjšími dopravci, zajišujícími dopravní obslužnost veejnou linkovou dopravou v Libereckém kraji: eské dráhy, a.s., SAD Semily, a.s., SAD eská Lípa a.s., SAD Liberec, a.s., SAD Jablonec nad Nisou a.s. Analýza konkurence Vzhledem k tomu, že projekt je zamen na poízení vozidel urených pro regionální dopravu, je pro analýzu konkurence stžejní porovnání železniní a autobusové dopravy. 14
Pro úely této studie bylo provedeno detailní porovnání autobusové a železniní dopravy na vybraných úsecích z hlediska délky pepravy a ceny jízdného (v píloze této studie. 1). 1 Strun lze závry uvedeného porovnání shrnout tak, že v naprosté vtšin pípad je na vybraných úsecích železniní doprava rychlejší, než autobusová. Lze tedy íci, že v porovnání s regionální autobusovou dopravou je projekt pln konkurenceschopný a je možné oekávat, že poízení nových vozidel piláká ást cestujících, kteí doposud využívali autobus. Dalším významným konkurentem pro veejnou dopravu je vždy individuální automobilová doprava (IAD), která dosáhla od roku 1990 znaného rozmachu. Prvodním jevem tohoto vývoje je ovšem zejména petžování silniní infrastruktury na tém všech hlavních silniních tazích Libereckého kraje v denní dob a její devastace prozatím minimáln regulovanou tžkou nákladní dopravou. Individuální motorismus vytváí problémy i ve vtších mstech, kde dochází v dopravních špikách k dopravním zácpám a problémm s parkovacími plochami. Tato situace se nevyhýbá prakticky žádné obci v kraji, která leží na významnjší silniní komunikaci. Výjimkou není ani krajské msto Liberec. 3.2 Analýza cílových skupin a odhad poptávky Analýza cílových skupin byla provedena na základ Pehledu vydaných doklad evidovaných v DTOP (Datové tržišt osobní pepravy interním software D a.s.) pro psobnost Krajského centra osobní dopravy Liberec za roky 2007 2009 (z dostupných údaj byla vypoítána prmrná roní hodnota). Evidence potu pepravených osob není vedena v lenní na dílí skupiny, lze získat pouze celkové poty osob pepravených na dané lince v daném úseku. Proto byla analýza cílových skupin provedena na základ typu prodaného jízdného (analyzovány byly pouze objemy prodaných doklad mezi pepravními body vybrané linky, nikoli absolutního potu vydaných jízdních doklad). Nicmén poet prodaných jízdenek není totožný s potem pepravených osob, protože na jednu jízdenku mže jet více osob, jedna jízdenka mže sloužit k více jízdám apod. Dopad realizace projektu na jednotlivé cílové skupiny byl stanoven jako expertní odhad žadatele na základ jeho mnohaletých zkušeností s provozování železniní dopravy v regionu. Jak analýza, tak odhad dopadu se vztahují pouze na vybranou linku a jim píslušející poty vlak relevantní kategorie (vlaky Sp a vyšších kategorií nejsou pedmtem zkoumání této studie) pro jednotlivá místa výdeje doklad na lince. 1 Nejde o kompletní analýzu nabídek všech autobusových dopravc, na daných úsecích se vyskytují autobusoví dopravci poskytující dopravu v malém rozsahu - max. 6 pár spoj denn (vetn pestupních), tito nejsou ve srovnání uvedeni. 15
Dojíždjící za prací Tuto skupinu pedstavují cestující využívající pedevším zpátení, síové, traové a zákaznické jízdenky (a už s In kartou nebo bez ní). Projekt byl nastaven tak, aby výbr linek respektoval propojení existujících pracovních mikroregion a poskytoval podporu efektivní mobilit pracovní síly jak uvnit tchto území, tak i v rámci podstatné ásti území kraje. Efektivní dopravní propojení poskytovatel zamstnání a pracovní síly má zásadní sociální vliv pi vyrovnávání podmínek života v rámci celého území. Navrhovaná linka bude tvoit nosné propojení mezi znanou ástí pracovních mikroregion kraje. Modernizace vozidlového parku tak úinn napomže zvýšení mobility pracovní síly. Následující mapa znázoruje hlavní centra dojíždní za prací a intenzitu daných pepravních vztah s tmito centry. Zdroj: SÚ Cílová skupina dojíždjících za prací je nejpoetnjší, tvoí tém 35 % všech cestujících. Pi stanovení hodnoty bylo vzato v úvahu, že naprostá vtšina pepravních doklad této skupiny cestujících má mnohoetné užití (týdenní, msíní apod.). Dopad realizace projektu do této cílové skupiny lze hodnotit jako významný. Díky výraznému zvýšení komfortu cestujících bude železnice konkurencí nejen dálkové autobusové, ale i individuální automobilové doprav. Zárove další rst koordinace spolupráce mezi modern koncipovanou železniní dopravou jako nosným prvkem a regionální autobusovou dopravou jako prvkem pibližujícím nabídku zákazníkm pinese další zkvalitnní životních podmínek obyvatel kraje. 16
Dojíždjící do škol (žáci a studenti) Z hlediska typu jízdného zahrnuje tato skupina žákovské jízdné do 15 let a studentské jízdné od 15 do 26 let. Dojíždjící do škol tvoí druhou nejpoetnjší skupinu zákazník, která pedstavuje 29 % všech cestujících. Dopad poízení nových vozidel na tuto skupinu lze odhadnout jako nejmenší ze všech skupin. Žáci a studenti využívají železniní dopravu spíše s ohledem na požadované spojení výchozího a cílového bodu, než s ohledem na kvalitu cestování (pi volb dopravního prostedku se orientují zejména podle jeho dostupnosti z hlediska vzdálenosti od místa urení a etnosti spoj). Turisté, návštvníci regionu a píležitostní cestující Tato skupina využívá nejastji obyejného jednosmrného jízdného, pípadn slev pro skupiny. Zárove do této kategorie spadají tzv. obchodní nabídky, kdy si cestující koupí jízdenku do 2. tídy nap. na celý víkend neomezen po celém území R. V souasné dob pedstavují v celostátním mítku turisté a návštvníci velmi poetnou skupinu cestujících (29 %), na projektované lince je v souasnosti ponkud nižší, necelých 25%. Dopad poízení nových vozidel na tuto skupinu lze považovat za velmi výrazný. Železnice je standardn velmi oblíbený turistický dopravní prostedek. Na rozdíl od autobusové dopravy pedstavuje pohodlnjší a po stránce možnosti poskytovat doprovodný servis i znan flexibilnjší zpsob cestování. Cestující mají vtší prostor k sezení (zejména prostor pro nohy), bhem jízdy mají možnost pohybu po vlaku a nemusí po celou dobu sedt, mohou chodit na toaletu, také cestování vtší skupiny osob je na železnici píjemnjší apod. Ostatní cestující v této skupin (tj pravidelní i mén pravidelní uživatelé pi cestách za zdravotní péí, nákupy, kulturními a spoleenskými akcemi apod.) jsou pak dalšími uživateli, pro které vyšší komfort a kvalita, poskytovaná novými vozidly, bude jedním z dležitých motivaních faktor pi volb železnice jako prostedku pro uspokojování tchto poteb. Handicapovaní V tuto chvíli je jízdné postižených zaazeno do kategorie "zvláštní jízdné", kam ale patí všichni držitelé prkazu ZTP, tj. i ti, kteí jsou bžn schopni sami nastoupit a vystoupit ze soupravy, ale také dchodci, kteí využívají zlevnného jízdného. V souasné dob využívá zvláštního jízdného 6 % cestujících. Podíl pepravených vozíká je v této skupin cestujících dosud stále velice nízký. Vzhledem k tomu, že ani vtšina regionálních autobus není uzpsobena pro pepravu cestujících na vozíku, byli tito odkázáni na individuální automobilovou dopravu. Nov budou služeb železnice v nových vozidlech moci využívat vozíkái a jiní handicapovaní lidé v podstatn vyšším rozsahu. Všechna nov poízená vozidla budou bezbariérová a umožní pístup lidem na vozíku bez pomoci druhé osoby, pro bezpenou pepravu cestujících bude ve vagónech vylenn speciáln upravený prostor, hygienické zaízení i možnost pivolat obsluhu v pípad potíží. Zárove budou nová vozidla 17
vybavena speciálními hlásii pro nevidomé. Ve vozidlech budou také nov vyhrazena sedadla pro handicapované. Donedávna nebylo možné vozíkáe pepravovat bez doprovodných opatení a pomocných zásah dalších zamstnanc mimo vlakový doprovod tém vbec, jejich naložení do souasných vozidel vyžadovalo asistenci minimáln 2 osob a i tak bylo velmi problematické (nap. bezpené umístní vozíku s cestujícím uvnit soupravy). Postupné dostavby a vestavby do stávajících vozidel sice znamenají ástené zlepšení situace, ale mají negativní dopad v podob prodloužení doby nástupu cestujících a tím prodloužení jízdních dob vlak (vznik zpoždní). Z dlouhodobého hlediska je nutné koncepní ešení situace v podob bezbariérových vozidel. Nad rámec výše uvedených skupin existují ješt další typy jízdného, které nejsou pro úely této studie relevantní (nap. jízdné za kolo, psa apod.). Tato ást jízdného tvoí velmi malé procento prodaných jízdních doklad, max. do 5 %. Znovu je teba podotknout, že analýza cílových skupin byla provedena na základ pehledu vydaných jízdních doklad. Poet cestujících (bez rozlišení na jednotlivé skupiny) v. dopad realizace projektu na celkový poet pepravených cestujících na vybrané lince je obsažen v kap. 4.2 Analýza a odhad relevantní poptávky v míst dopadu projektu na relevantním trhu. K ovlivnní cílových skupin použije žadatel adu marketingových aktivit, které jsou blíže specifikovány v kapitole 3.3.3 Promotion). Odhad poptávky Kraj (jakožto objednatel veejné dopravy) uzavel s žadatelem Smlouvu na závazek veejné služby. Smlouva byla uzavena na základ výbrového ízení na provozovatele Jizerskohorské železnice. Toto výbrové ízení stanovilo základní parametry pro pedkládaný projekt výbr linek, technické parametry vozidel, požadavky na jízdní ád apod. Vzhledem k charakteru projektu, kterým je poízení nových železniních vozidel pro Liberecký kraj, je základním prokázáním poptávky po projektu uzavená Smlouva na závazek veejné služby s Libereckým krajem. Z hlediska potu cestujících lze poptávku odhadnout na základ analýzy pepravních proud. V následujících tabulkách jsou uvedeny souasné intenzity pepravních proud. V tabulkách jsou rovnž uvedeny údaje o zatížení tratí. Byla použita data z kampaní za rok 2009. 18
Linka : L1 Liberec - Harrachov Tra 036 Linka: L1 Liberec - Harrachov Smr: Liberec - Harrachov Smr: Harrachov - Liberec Obsazení Obsazení Nástup Výstup Obsazení Km Vedení trati Nástup Výstup Obsazení špika špika 120 609 609 0 Liberec 604 0 115 131 52 688 2,2 Liberec-Rochlice 47 140 606 122 108 12 8 692 3,8 Vesec u Liberce 11 12 699 124 111 25 39 678 4,7 Vratislavice nad Nisou 37 27 700 132 104 11 13 676 7,1 Prose nad Nisou 10 13 690 126 103 6 12 670 10,8 Jablonec n.n. dolní nádraží 14 8 693 128 124 362 224 808 12,2 Jablonec nad Nisou 211 321 687 134 127 78 59 827 14,1 Jablonec n.n. zastávka 55 86 797 141 127 8 15 819 15,0 Nová Ves nad Nisou 13 11 829 137 129 134 85 868 16,3 Jablonecké Paseky 74 117 826 134 128 23 32 859 19,4 Luany nad Nisou 28 26 870 135 135 254 350 763 20,1 Smržovka 339 266 868 135 135 763 21,8 Smržovka-Luní 795 123 142 47 53 758 22,4 Smržovka-Sted 60 48 795 123 144 32 66 721 24,4 Smržovka-dolní nádraží 67 38 783 117 81 39 392 368 26,5 Tanvald zastávka 408 32 755 112 160 166 233 302 27,4 Tanvald 296 139 378 85 186 20 115 207 28,8 Desná 93 17 220 78 186 3 12 198 30,6 Dolní Polubný 8 4 145 77 186 5 8 195 32,6 Koenov zastávka 8 1 140 75 153 17 103 110 34,3 Koenov 71 14 133 75 0 110 38,9 Harrachov 76 76 122 Výpoet pepravního výkonu Linka: L1 Liberec - Harrachov Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 2,2 1 214 2 671 13 355 1,6 1 387 2 219 11 097 0,9 1 392 1 253 6 263 2,4 1 367 3 281 16 407 3,7 1 369 5 064 25 319 1,4 1 358 1 901 9 503 1,9 1 605 3 050 15 249 0,9 1 655 1 490 7 449 1,3 1 646 2 140 10 698 3,1 1 738 5 388 26 938 0,7 1 728 1 209 6 047 1,7 1 559 2 650 13 250 0,6 1 559 935 4 676 2,0 1 541 3 082 15 411 2,1 1 476 3 099 15 497 0,9 746 671 3 356 1,4 522 730 3 651 1,8 351 633 3 163 2,0 338 675 3 377 1,7 328 558 2 789 4,6 185 853 4 263 Suma 43552 217758 76651 0,88 19
Výpoet pepravního výkonu Linka: L1 Liberec - Harrachov Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 2,2 1 214 2 671 13 355 1,6 1 387 2 219 11 097 0,9 1 392 1 253 6 263 2,4 1 367 3 281 16 407 3,7 1 369 5 064 25 319 1,4 1 358 1 901 9 503 1,9 1 605 3 050 15 249 0,9 1 655 1 490 7 449 1,3 1 646 2 140 10 698 3,1 1 738 5 388 26 938 0,7 1 728 1 209 6 047 1,7 1 559 2 650 13 250 0,6 1 559 935 4 676 2,0 1 541 3 082 15 411 2,1 1 476 3 099 15 497 0,9 746 671 3 356 1,4 522 730 3 651 1,8 351 633 3 163 2,0 338 675 3 377 1,7 328 558 2 789 4,6 185 853 4 263 Suma 43552 217758 76651 0,88 Linka: L12 Smržovka Josefv Dl Tra 034 Linka: L12 Smržovka - Josefv Dl Smr: Smržovka - Josefv Dl Smr: Josefv Dl - Smržovka Obsazení Obsazení Nástup Výstup Obsazení Km Vedení trati Nástup Výstup Obsazení špika špika 80 377 377 0 Smržovka 375 68 24 131 269 3,1 Jíetín pod Bukovou 141 29 375 77 62 17 67 219 3,6 Tanvaldský Špiák 69 18 263 74 55 2 32 189 5,5 Antonínov 32 2 213 55 189 6,7 Josefv Dl 183 183 55 Výpoet pepravního výkonu Linka: L12 Smržovka - Josefv Dl Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 3,1 752 2 331 11 655 0,5 533 266 1 332 1,9 432 821 4 105 1,2 372 446 2 230 Suma 3864 19322 4637 0,6 20
Linka : L6 Liberec ernousy Tra 037 Linka: L6 Liberec - ernousy Smr: Liberec - ernousy Smr: ernousy - Liberec Obsazení Obsazení Nástup Výstup Obsazení Km Vedení trati Nástup Výstup Obsazení špika špika 180 927 927 160,4 Liberec 844 0 182 31 15 943 164,1 Stráž nad Nisou 21 34 844 216 177 16 15 944 166,4 Krásná Studánka 14 13 857 218 176 22 55 911 171,1 Mníšek u Liberce 54 27 856 211 173 17 76 852 174,4 Oldichov v Hájích 61 18 829 210 116 70 362 560 181,3 Raspenava 349 77 786 204 95 148 463 242 186,7 Frýdlant v echách 478 203 514 126 90 3 57 188 192,7 Minkovice 51 4 227 67 80 15 106 97 195,3 Višová 108 21 180 59 78 12 86 197,3 Filipovka 9 92 33 0 86 199,6 ernousy 83 83 32 Výpoet pepravního výkonu Linka: L6 Liberec - ernousy Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 3,7 1 771 6 554 32 771 2,3 1 801 4 141 20 706 4,7 1 801 8 463 42 315 3,3 1 740 5 743 28 716 6,9 1 638 11 301 56 507 5,4 1 074 5 797 28 985 6,0 469 2 811 14 056 2,6 367 955 4 777 2,0 189 377 1 887 2,3 169 388 1 938 Suma 46531 232657 55838 0,6 Linka : L61 Frýdlant v echách Jindichovice pro Smrkem Tra 039 Linka: L61 (Liberec) - Frýdlant v echách - Jindichovice pod Smrkem Smr: Frýdlant v. - Jindichovice p. S. Smr: Jindichovice p.s. - Frýdlant v. Obsazení Obsazení Nástup Výstup Obsazení Km Vedení trati Nástup Výstup Obsazení špika špika 75 211 214 0 Frýdlant v echách 151 0 80 30 16 228 1,9 Frýdlant v. pedmstí 10 70 164 68 78 1 4 224 4,4 Krásný Les bažantnice 4 224 91 75 1 10 215 6,1 Krásný Les 12 2 221 91 77 9 14 210 7,8 asnice 14 8 210 88 77 3 6 208 8,8 aasnice zastávka 6 4 204 89 76 4 8 203 11,6 Hajništ 7 3 202 90 64 34 173 64 14,3 Nové Msto pod Smrkem 175 34 199 90 63 4 61 19,0 Horní asnice 3 1 57 56 63 5 56 21,4 Srbská 3 54 56 0 56 23,3 Jindichovice pod Smrkem 51 51 55 21
Výpoet pepravního výkonu Linka: L61 (Liberec) - Frýdlant v echách - Jindichovice pod Smrkem Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 1,9 378 719 3 595 2,5 452 1 131 5 655 1,7 445 757 3 783 1,7 425 723 3 616 1,0 414 414 2 071 2,8 410 1 147 5 734 2,7 402 1 084 5 421 4,7 121 570 2 849 2,4 115 277 1 383 1,9 107 203 1 016 Suma 7024 35122 7446 0,53 Linka: L62 Bílý Potok pod Smrkem Raspenava (Liberec) Tra 038 Linka: L62 Bílý Potok pod Smrkem - Raspenava - (Liberec) Smr: Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Smr: Bílý Potok pod Smrkem - Raspenava Obsazení Obsazení Nástup Výstup Obsazení Km Vedení trati Nástup Výstup Obsazení špika špika 71 277 277 Raspenava 276 0 104 10 15 272 1,7 Luh pod Smrkem 13 8 276 76 102 4 10 266 2,8 Lužec pod Smrkem 10 4 271 80 103 22 207 82 4,6 Hejnice 218 8 265 80 0 82 6,2 Bílý Potok pod Smrkem 55 55 78 Výpoet pepravního výkonu Linka: L62 Bílý Potok pod Smrkem - Raspenava - (Liberec) Výpoet pepravního výkonu mzkm suma oskm oskm obsazení X týd oskm S,N koef. S,N 1,7 553 940 4 700 1,1 543 597 2 987 1,8 531 956 4 782 1,6 137 219 1 097 Suma 2713 13566 3581 0,66 Výhledové pepravní proudy Z hlediska budoucí poptávky po projektu se po dohod s krajem jakožto objednatelem veejné dopravy pedpokládá minimáln zachování stávajícího rozsahu pepravních výkon. Nárst potu cestujících není ze strany kraje vyžadován, pokud by k nmu došlo, zvýší se tržby z jízdného a tím sníží úhrada závazku. 22
3.3 Marketingový mix a marketingová strategie 3.3.1 Produkt Produktem vytvoeným v rámci tohoto projektu je konkrétní dopravní model. Pi píprav projektu vycházel žadatel zejména z toho, že maximálního efektu nasazení nových vozidel (tj. pilákání co nejvtšího potu cestujících) je možné dosáhnout pouze tehdy, když bude vybraná linka pln pokryta novými vozidly. Cestující tak bude mít možnost využívat plného komfortu pepravy, kdykoliv se rozhodne na dané lince cestovat. Základní principy nastavení dopravního modelu jsou: 1. vytvoit rychlé a pravidelné spojení okolních mst v rámci Libereckého kraje navazující na dálkovou železniní dopravu, 2. pomocí minimálních dob obrat a maximálního využití kolejových vozidel snížit jejich potebu na minimum, 3. zmapovat optimální potebu kolejových vozidel a minimalizovat náklady na jejich provoz. ešení dopravního modelu spoívá v segmentaci systému obsluhy odpovídající sídelní struktue a optimalizaci vozového parku pro jednotlivé segmenty obsluhy. Dopravní model je blíže specifikován v kap.. 4 Technické a technologické ešení projektu. 3.3.2 Price Peprava bude cestujícím nabízena za ceny stanovené jednotn pro celé území R. Stanovení ceny jízdného vychází z obecn závazných právních pedpis a režimu jízdného (v dob zpracování projektu se jedná o režim vcn usmrované ceny dle Cenového vstníku MF R). Konstrukce ceny pak dále vychází z: 1. Smluvní pepravní podmínky eských drah pro veejnou osobní dopravu (SPPO) SPPO jsou základní normou, která upravuje vzájemné vztahy mezi eskými dráhami a cestujícími, která byla vyhlášena na základ zmocnní zákona íslo 266/1994 Sb., o dráhách a v souladu s vyhláškou. 175/2000 Sb., o pepravním ádu pro veejnou drážní a silniní osobní dopravu. 2. Tarif eských drah pro vnitrostátní pepravu cestujících a zavazadel (TR 10) Tarif TR 10 obsahuje všechny potebné zásady pro výpoet jednotlivých druh jízdného ve vlacích D vetn ceník. Vychází pedevším z platného cenového výmru Ministerstva financí R. Zárove se pi stanovení jízdného vychází z jednotných tarif IDS v rámci kraje. Realizace projektu nebude mít dopad do cen jízdného na vybrané lince. Jedinou zmnou pro cestující tak bude výrazn vyšší komfort cestování pi zachování souasných cen jízdného. 23
Pro kraj, jakožto objednatele veejné dopravy, pak bude cena závazku veejné služby stanovena v souladu s platnou legislativou. 3.3.3 Promotion Propagace projektu bude probíhat v souladu s pravidly pro zajištní povinné publicity ROPu. Do všech vozidel budou umístny stále vysvtlující tabulky (pamtní desky). Žadatel má zabhlý systém marketingové komunikace, který vychází z dlouholetých zkušeností a z poteb zákazník, ovených przkumy trhu. Marketing se zamuje na jednotlivé segmenty podnikatelských aktivit, z nichž jedním je regionální doprava zamená na specifika píslušného kraje. V souvislosti s realizací (zavedením) nového provozního konceptu s nasazením nových vozidel zpracují eské dráhy marketingový koncept s cílem informovat, upozornit a pitáhnout stávající, ale pedevším nové potenciální cestující na hlavní rysy nového provozního konceptu. Fáze marketingových a komunikaních aktivit: pedstavení projektu, vytvoení základní sady propaganích materiál (tisková zpráva pedstavující projekt atp.), utváení povdomí u zákazník, distribuce informaních materiál v obcích informace o nabídce železniní dopravy, možnostech dosažení vzdálených cíl pestupní vazby, cena za pepravu, tarifní nabídky, tisková konference. Doplkové a návazné pepravní služby Ve vozidlech budou cestujícím poskytovány odbavovací, informaní a další palubní služby. Odbavovací služby Odbavení cestujících: o ve vybraných železniních stanicích u pokladních pepážek zamstnanci dopravce, o ve vozidlech prostednictvím prodejních automat, instalovaných do všech vozidel, o obsluhou vlaku (vlakvedoucím/prvodím). Nasazená odbavovací technika bude vybavena komponenty pro bezhotovostní platební styk. Ve všech vozidlech (v každém nástupním prostoru) budou umístny teky (oznaovae) pro pedplatní jízdenky IDOL. 24
Informaní služby akustický a vizuální informaní systém pro informaci o zastávkách, asech píjezd a nepravidelnostech v doprav bude doplnn informacemi podávanými palubním personálem, ve vybraných vlacích bude k disposici tištný vlakový prvodce s veškerými relevantními informacemi o jízdách vlak, pípojích, odbavení a ostatních službách, které žadatel cestujícím poskytuje. Ostatní palubní služby bhem nástupu a výstupu, kde stavební úpravy nástupních ploch (perón) neumožní samostatný nástup nevidovým, vozíkám a ostatním cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace, bude poskytována nezbytná asistenní služba, kterou bude zajišovat personál vlaku, ve vlacích bude možná zjednodušená peprava jízdních kol, jednotky budou mít k dispozici pípojky pro elektronické pístroje. Provozní simulace stability provozu Pro zajištní efektivní podpory dispoziního ízení provozu podle nového provozního konceptu bude zpracována simulace linkového vedení. Simulaní model tak bude postihovat traové úseky s nejvyšším provozním zatížením a nejvyšším rizikem provozní lability. Ped uvedením jízdního ádu do reálného provozu tak bude: otestována stabilita jízdního ádu, zjištn vliv nepravidelností do systému vstupujících, i v systému náhodn vznikajících, oven vliv dispoziních zásah v jednotlivých provozních situacích, proven vliv nasazení záložních vozidel. ízení kvality Pro nový systém obsluhy území je zapotebí zmnit i koncept kvality tak, aby odpovídal požadavkm cestujícího na železniní dopravu. Tento koncept se zamuje pedevším na tyto oblasti a opatení z toho plynoucí: Pesnost a spolehlivost modelování robustnosti jízdního ádu spolu s opateními pi mimoádných situacích, tak aby jakákoliv mimoádnost mla minimální vliv na J. nové dispeerské ízení se softwarovým vybavením, které bude schopné pedvídat konfliktní situace a dodávat dispeerskému ízení vasné informace pro rychlá rozhodnutí k omezení dopadu mimoádností. Tento systém také bude schopen on-line sledovat jízdu vlaku pro lepší orientaci dispeera. nový systém analýzy zpoždní, který bude schopen dohledat primární zdroj zpoždní a adresn oznait odpovdnou osobu. Odpovdná osoba bude 25
muset prošetit každou událost mající vliv na zpoždní a navrhnout opatení k jeho pedcházení. vytvoení spoleného plánu na zlepšení pesnosti a spolehlivosti se SŽDC. Komfort cestování nová bezbariérová vozidla zajistí pohodlný nástup a výstup všech cestujících. ergonomické sedaky zajistí pohodlné cestování i na delší vzdálenosti, uspoádání sedadel 2+2 s vtší vzdáleností od sebe, nový informaní systém zajistí vasné informování o jízd vlaku, pravidelné odjezdové asy po celý den zjednoduší orientaci v jízdním ádu, vakuové toalety pístupné i pro imobilní obany, zvýšení cestovní rychlosti. istota vozidel zavedení nového systému zjišování nedostatk, který bude rychle a adresn ešit problémy s istotou, nový systém pedávání vozidel mezi depem kolejových vozidel a jízdním personálem s jasnými hranicemi odpovdností, nový harmonogram ištní vozidel zvenku i zevnit. Profesionální pístup zamstnanc školení zamstnanc v zákaznickém pístupu ke klientm. pravidelná kontrola innosti zamstnanc. Mystery shopping neboli náhodný cestující testuje kvalitu služeb, která je pak hodnocena s návrhem opatení. zavádní motivaních prvk pro zamstnance. 3.3.4 Place Cílem projektu je zvýšení atraktivity železniní dopravy v Libereckém kraji díky poízení nových ŽKV a jejich nasazení zejména na pátení linku regionu. Výbr linky je blíže specifikován v kapitole 4 Technické a technologické ešení projektu. Vozidla budou nasazována tak, aby v maximální možné míe pokryla celou vybranou linku, tj. pedstavovala ucelený produkt. Cestující tak bude mít možnost na dané lince využívat plného komfortu vždy bez ohledu na to, kdy pojede. Nabídka žadatele vi kraji jakožto objednateli veejné dopravy zahrnuje nejen konkrétní výkony na vybrané lince, ale také zajištní personálu ve staniních budovách a provoz tchto staniních budov (vetn prodeje jízdenek). Žadatel tak nabízí opravdu plné zajištní provozu železniní dopravy jako uceleného produktu. 26
3.3.5 Marketingová strategie Poslání projektu Posláním projektu je zajistit kvalitní standard železniní dopravy v regionu. Hlavní strategické cíle projektu Zvýšení atraktivity železniní dopravy Snížení negativních dopad železniní dopravy na životní prostedí Zlepšení dostupnosti veejné dopravy pro handicapované osoby Zvolené strategie Strategických cíl projektu bude dosaženo pímo díky jeho realizaci, tj. díky využití finanních prostedk ROP NUTS II Severovýchod. V rámci projektu budou poízena moderní železniní kolejová vozidla, která zvýši atraktivitu železniní dopravy, sníží negativní dopad železniní dopravy na životní prostedí a zlepší dostupnost veejné dopravy pro handicapované. Z hlediska naplnní poslání projektu je pak dležité, že vozidla budou nasazována tak, aby v maximální možné míe pokryla celou vybranou linku, tj. pedstavovala ucelený produkt. Díky tomu bude mít cestující možnost na dané lince využívat plného komfortu vždy bez ohledu na to, kdy pojede. Jedin tak je možné dosáhnout maximálního efektu zvýšení zájmu cestujících o železniní pepravu. Nabídka žadatele vi kraji jakožto objednateli veejné dopravy zahrnuje nejen konkrétní výkony na vybrané lince, ale také zajištní personálu ve staniních budovách a provoz tchto staniních budov. Žadatel tak nabízí opravdu plné zajištní provozu železniní dopravy jako uceleného produktu. Pro zajištní úspšné realizace projektu je dležité, že management projektu odpovídá jeho potebám. V týmu, který zodpovídá za pípravu a realizaci projektu, jsou zahrnuti odborníci ze všech dotených oblastí (doprava, právo, marketing, projektové ízení atp.). 3.4 Veejná podpora Podpora projektu je poskytována v souladu s rozhodnutím Evropské komise. 409/2008 poízení a obnova železniních kolejových vozidel. Projekt spluje veškeré požadavky dané EK v rámci notifikace veejné podpory (vozidla budou provozována v závazku veejné služby, všechna vozidla mají dlouhodobé perspektivní využití, píspvek nebude kumulován se státní podporou získanou z jiných zdroj, vozidla budou používána na regionálních tratích, atd). Proto lze podporu tohoto projektu považovat za sluitelnou se spoleným trhem podle lánku 73 Smlouvy. 27
4 Technické a technologické ešení projekt V souladu s požadavky kraje byly pro tento projekt zvoleny následující zájmové linky. Zájmové linky Linka L1: Liberec Tanvald - Harrachov Linka L12: Smržovka - Josefv Dl Linka L6: Liberec - Raspenava - Frýdlant v echách ernousy Linka L61: Frýdlant v echách - Jindichovice pod Smrkem Linka L62: Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Provozní a turnusová poteba vozidel Provozní koncepce byla vypracována v souladu s požadavky kraje jakožto objednatele veejné dopravy. ada voz. 2 Omezení íslo linky Poty voz. jízdy L1 L12 L6 L61 L62 TP Záloha PP Pozn. Varianta A 841 X 10 2 2 14 2 16 Bez svš.a rozvš.v Tv u vl. Li-Ha 814+914 X 1 2 3 2 5 2 Jedná se o interní oznaení potenciáln vhodné ady vozidel, které žadatel užívá ve vnitní komunikaci firmy. 28
ada voz. 2 Omezení íslo linky Poty voz. jízdy L1 L12 L6 L61 L62 TP Záloha PP Pozn. 841 (25) 6 2 2 2 12 2 14 814+914 (25) 1 1 1 2 2 soupravy pp v azení 841+841 Li-Ha X - pracovní dny (25) - soboty, nedle a svátky pp - podle poteby 841 motorový vz 814+914 - Regionova DUO TP - turnusová poteba PP - provozní poteba (vetn záloh) Píloha. 2 obsahuje grafikon vlakové dopravy. U linky Liberec - Raspenava - Frýdlant v echách ernousy je uveden název celé linky (Liberec Zawidów), nicmén vozidla budou jezdit jen na lince uvedené v projektu a pro tuto linku je sestaven GVD. Poet jednotek 3 : Linka L1: 10 ks.841 v pracovní dny a 6 ks. 841 vozidel o víkendu a svátcích Linka L12: 1 ks ady 814 po celý týden Linka L6. 2 ks. 841 po celý týdne Linka L61: 2 ks. 814 v pracovní dny a 2 ks. 841 o víkendu a svátcích Linka L62:.2 ks.841 po celý týden Typ vozidla: Nízkopodlažní motorový vz vhodný pro regionální dopravu s kapacitou 66 (+ 5 sklopných) míst, maximální rychlostí 120 km/h, pedpokládaná poizovací cena dle aktuálních informací z trhu je cca 55 mil. K. Celková investiní náronost projektu: 770 mil. K 4 3 Pro plné pokrytí vybraných linek je poteba celkem 16 motorových jednotek. Vzhledem k disponibilní alokaci v rámci výzvy k pedkládání projekt byl projekt z hlediska ROPu nastaven na poízení 14 vozidel (tak, aby byl v maximální možné míe zachován pomr dotace 40 %). Zbývající 2 vozidla budou poízena nad rámec ROPu. Výbrové ízení na dodavatele vozidel bude v souladu se zákonem. 137/2006 Sb. o veejných zakázkách, v platném znní, nastaveno na dodávku všech 16 vozidel. 4 770 mil. K zahrnuje investiní náklady na poízení 14 ks vozidel v rámci projektu ROP. 29
Návaznost projektu na dopravní terminály v kraji Dopravní koncept je postaven tak, aby byly zachovány dležité vazby v pestupních bodech v závislosti na požadované poptávce cestujících. St anice t rat Um ístní a popis Smržovka 036 Harrachov - Tanvald - Liberec pest upní t erminál VLAK / BUS 034 Smržovka - Josefv Dl Smržovka dolní nádraží 036 Harrachov - Tanvald - Liberec pest upní t erminál VLAK / BUS Smržovka dolní 036 Harrachov - Tanvald - Liberec pest upní t erminál VLAK / BUS Jablonecké paseky 036 Harrachov - Tanvald - Liberec pest upní t erminál VLAK / MHD Liberec Koenov Tanvald Hejnice 030 Liberec - Jarom 036 Harrachov - Tanvald - Liberec 037 Liberec - ernousy 086 Liberec - eská Lípa 089 Liberec - Zit t au - Rybništ 036 Harrachov - Tanvald - Liberec 036 Harrachov - Tanvald - Liberec 035 Tanvald - Železný Brod 038 Raspenava Bílý Pot ok pod Smrkem v prost oru ped nádražím je možnost pest u na MHD aut obusová zast ávka v tšné blízkost i vlakové zast ávky aut obusová zast ávka v tšné blízkost i vlakové zast ávky v prost oru ped nádražím (pes silnici) se nachází aut obusové nádraží Návrh dostupného vozidlového parku Na základ modelu železniní dopravy, který je navrhován v Libereckém kraji byl proveden výbr a stanoven poet potenciáln vhodných vozidel. Pro nový koncept vlakové dopravy byl pi zohlednní možného objemu financí vybrán moderní motorový nízkopodlažní vz. Základní charakteristika vhodného typu vozidla tynápravový dvoupodvozkový motorový vz s velkoprostorovým uspoádáním (viz typový nárt) urený pro regionální dopravu. Vz je uren pro jednomužnou obsluhu Nejvyšší povolená rychlost motorového vozu je 120 km/h Rozjezdové zrychlení 1,39 ms2 (pro 0-20 km/h), stední zrychlení 0,5 ms2 (vyhovuje pro J na písluš.linkách) Motorový vz je vybaven vnitním a vnjším informaním systémem pro cestující. Vnjší informaní panely jsou umístny na ele a na boku vozu Vnitní audiovizuální informaní systém budou tvoeny tymi panely a reproduktory. Na každé stran vozu jsou dvoje dvoukídlé dvee šíky 1 300 mm se stranovým odjištním podle zadání strojvedoucího a s ústedním zavíráním. Motorový vz je vybaven systémem Zastávka na znamení, který umožuje cestujícímu na výzvu strojvedoucího prostednictvím informaního systému v jednotce oznámit pomocí tlaítka úmysl vystoupit v zastávce na znamení. 30
Motorový vz výkonem vyhovuje pro tra Tanvald Harrachov, tedy i v úseku Tanvald Koenov se sklonem 58 a který je vybaven ozubnicí systému Abt. Zmna stanovišt strojvedoucího je možná do 3 minut. Motorový vz je možno spojit nebo rozpojit s vozidlem vybaveným normálním táhlovým a narážecím ústrojím do 3 minut. Výška vstup 600 mm od TK umožuje nástup cestujících na vozíku z nástupiš o výšce 550 mm. Ovládací prvky urené pro nevidomé cestující budou oznaeny nápisy provedenými v Brailov písmu. Dvee jsou ovládány tlaítky umístnými z vnjší strany na kídlech dveí a z vnitní strany na stn vedle dveí. Vlakový rozhlas je možno ovládat strojvedoucím ze stanovišt. Motorový vz je nekuácký. Oddíly pro cestující jsou vybaveny alounnými sedadly s oprkami hlavy a rukou, uspoádání viz typový nárt. Oddíly pro cestující jsou od nástupních prostor oddleny prosklenými píkami. Stny jsou obloženy materiálem s omyvatelným povrchem. Podlaha motorového vozu je ve dvou úrovních. Nízkopodlažní ást mezi podvozky je ve výšce 600 mm nad TK, v oddílech nad podvozky ve výšce 1 000 mm. Nízkopodlažní ást tvoí 65%. Ve vozidle je umístn potebný poet svislých a vodorovných madel. Motorový vz je vybaven jedním WC uzpsobeným pro cestující na vozíku. Pomr 1WC na 71 míst k sední. Buka WC je vybavena nuceným odvtráváním mimo prostor vozidla. V motorovém voze je možno pepravovat dva invalidní vozíky nebo dva koárky nebo šest jízdních kol, která budou upevnna samonavíjecími pásy. Nádoby na odpadky jsou v nástupních prostorech. Vnitní osvtlení je tvoeno záivkovými svítidly, nouzové osvtlení je realizováno snížením intenzity osvtlení na polovinu. Nad všemi sedadly v oddílech pro cestující jsou zavazadlové police. Pro pepravu objemných zavazadel je prostor se sklopnými sedadly. Spalovací motor vyhovuje emisním limitm dle UIC. Motorový vz je klimatizován. 31
Pedpokládaný typ vozidla 5 Stadler Regio-Shuttle RS1 základní technické parametry oznaní vozidla (ada) 841 trakce 2 x 265 kw délka cca 25 000 mm hmotnost 42 t kapacit a 66 (+ 5 sklopných) max. rychlost 120 km/ h nízkopodlažnost ano poet díl 1 Pesa 214M základní technické parametry oznaní vozidla (ada) Pesa 214M výkon 500 kw délka 24 500 mm hmot nost 46 t kapacit a 50-70 max. rychlost 120 km/h nízkopodlažnost ano cena (cca mil. k) 48 Pipravovaný projekt Škoda Pars Nova základní technické parametry oznaní vozidla (ada) 840 t rakce 335 kw délka 27 260 mm hmot nost 42 t kapacit a cca 70 max. rychlost 120 km/h nízkopodlažnost ano (40%- 45%) poet díl 1 V píloze. 3 je obsažena podrobná technická specifikace vybraných potenciáln vhodných vozidel, která by pípadn splovala technické a kvalitativní požadavky kraje jakožto objednatele dopravy. Jde pouze o modelovou ukázku. Konkrétní typ vozidla bude znám až po uzavení výbrového ízení na dodavatele vozidel. Pínosy nasazení nových vozidel zkrácení jízdních dob, vyšší kvalita pímo vnímaná cestujícím, možnost širšího rozsahu služeb (1. tída, potenciální možnost rezervace míst), 5 Výbr konkrétního výrobce (vozidla) bude proveden v souladu se zákonem. 137/2006 Sb., v platném znní, a pravidly ROPu pro výbr dodavatele. 32
nízkopodlažní uspoádání, snadná peprava jízdních kol, dtských koárki rozmrných zavazadel, vyšší bezpenost (aktivní a pasivní), vytvoení podmínek pro vzájemnou hlubší integraci jednotlivých modul, u segmentu regionální veejné dopravy osob, zlepšení konkurenní pozice veejné dopravy vi IAD. Souasný vozový park Zárove bylo provedeno porovnání se souasným využíváním vozidlového parku. 1. Motorové vozy. 810 (resp. rekonstruované. 809) Vozy jsou ureny pro provoz na vedlejších tratích. Pro velmi vysoký poet tchto vozidel, jsou používány i na výkonech na které nebyly ureny a kde svým výkonem a komfortem nepostaují souasným nárokm. Vz je naším nejrozšíenjším motorovým vozem. Z výroby byl vybaven motorem Liaz s automatickou hydromechanickou pevodovkou pohánjící jednu nápravu. Uvnit je 55 míst k sezení v jediném oddílu druhé nekuácké tídy, prostor pro cestující mže být vytápn nezávislým generátorem i odpadním teplem z chladie motoru. Vozy jsou vybaveny spojovací zásuvkou, v pípad pipojení více motorových voz lze soupravu ovládat z jednoho stanovišt. Díky tomu je možné pneumaticky zavírat vnjší dvee celého vlaku. Motorový vz je koncipován jako elní s ovládáním z jednoho stanovišt. A 1, HM rok výroby 1973 1984 max. rychlost 80 km/h hmotnost 20 t Ilustrativní foto motorového vozu. 810 2. Pívsné vozy. 010, 012 Pípojný vz lehké stavby druhé tídy s jedním velkoprostorovým oddílem je uren pro pepravu cestujících a zavazadel na vedlejších tratích s nejvyšší provozní rychlostí 80 km/h jako pípojný vz k motorovým vozm ady 810 a 811. Má dva jednonápravové podvozky typu 8-807.8 a je vybaven samoinnou tlakovou brzdou DAKO s brzdovými špalíky. Vytápní vozu je teplovzdušné naftové 33
s poloautomatickou regulací teploty. Tyto vozy a jejich varianty pro pepravu kol (. 012, 015) pochází ze 70.let Ilustrativní foto pívsného vozu. 010 3. Motorové vozy ady 843 Jedná se o motorové vozy, které mají elektrický penos výkonu a byly ureny pro rychlíkovou a osobní dopravu na hlavních i vedlejších tratích. Konstrukce vozu vychází z pedchdce z. 842, je však uzpsobena na pepravu tlesn postižených oban. Vz je osazen dvma motory LIAZ M 1.2 C ML 640 D o výkonu 300 kw. Vozidlo je ízeno centrálním ídícím poítaem, je vybaveno vlakovým rozhlasem a informaním systémem pro cestující Zastávka na znamení. Zásadní modernizací prošel i interiér vetn dosazení nových sedadel, osvtlení pedsuvných dveí. o B o B o, AC/DC o rok výroby 1995/1997 o max. rychlost 110 km/h o hmotnost 56 t Ilustrativní foto motorového vozu. 843 4. Pípojné vozy ady 043 a ídící vozy ady 943 Soubžn s výrobou motorových vozady 843 bylo v MSV Studénka v letech 1996 a 1997 vyrobeno 32 pípojných vozady 043 a 11 ídicích vozady 943, které jsou 34