6. ZÁSOBOVÁÍ 6.1. Bilance materiálu 6.2. Propočty potřeby materiálu 6.3. Řízení záob (plánování záob) Záobování patří mezi velmi ůležité ponikové aktivity. Při řízení záob e jená v potatě o řešení tří záklaních problémů: 1. jak velké záoby materiálu mají být objenány pro určitý čaový úek; 2. v jakých oávkách mají být objenané záoby oručeny; 3. jakým záobám muí být věnována peciální pozornot. Společným požaavkem při řešení těchto problémů je naha minimalizovat náklay pojené e záobováním. Důležitým nátrojem při řešení těchto uveených problémů jou náleující propočty: bilance materiálu, propočty potřeby materiálu, řízení záob (plánování záob). 6.1. BILACE ATERIÁLU Potřebná výše záob e průběžně ohauje na záklaě plánu výroby a očekávaných tržeb za realizovanou proukci. Při propočtech e přitom vychází ze záklaního vztahu, vyjářeného pomocí bilanční rovnice: Z + = + ; p Z k Z p - počáteční záoba materiálu, - nákup materiálu, - potřeba materiálu, Z k - konečná záoba materiálu. V bilanci materiálu e vykytuje jako proměnná potřeba materiálu. Důležitým krokem je tey tranformace plánované potřeby materiálu na potřebu nákupu materiálu, tzn. řešení bilanční rovnice, při kterém zvažujeme očekávaný faktický tav záoby. Při řešení bilanční rovnice vycházíme z vypočtené plánované potřeby materiálu. 6.2. PROPOČTY SPOTŘEBY ATERIÁLU Spotřebu materiálu (buoucí, plánovanou potřebu materiálu) lze zjitit pomocí těchto meto: a) etoa přímého výpočtu Tato metoa e používá u těch materiálů, které e potřebovávají ve velkém množtví a jejichž potřeba je proporcionálně závilá na objemu výroby. Je přeevším o uroviny a rozhoující čát záklaního materiálu, popř. i o čát pomocných materiálů. Záklaem pro výpočet jou: - úaje o objemu výroby (výkonů), - normy potřeby nebo agregované ukazatele měrné potřeby. 93
Výpočet e provee pole vztahu: = Q p ; - potřeba materiálu v Kč (buoucí, plánovaná potřeba materiálu), Q - objem výroby v naturálním vyjáření za ané obobí, - norma potřeby materiálu na jenotku výroby v naturálním vyjáření, p - cena za jenotku materiálu. b) Inexní metoa Tato metoa je nejběžnější z těch meto, kterých používáme pro propočet plánované potřeby materiálu, která nevykazuje proporcionální závilot na objemu výroby. Je přeevším o značnou čát pomocných materiálů. Poklaem pro výpočet buoucí potřeby materiálu jou: - tatitické úaje o minulé potřebě za přiměřeně louhé obobí. Této metoy e tey používá u materiálů e tabilním trenem potřeby závilým na určitém ukazateli. Výpočet e provee pole vztahu: ; t = mt 1 kq k k P pt 1 t - potřeba materiálu ve leovaném obobí v Kč, m t-1 - potřeba materiálu v minulém obobí v naturálních jenotkách, k Q - koeficient vývoje objemu výroby, k - koeficient vývoje norem potřeby, k p - koeficient vývoje cen materiálu, p t-1 - cena za jenotku materiálu v minulém obobí. Kromě protého zjištění potřeby materiálu muíme znát i způob zhonocení materiálu během oavaního vývoje. Z těchto výleků mohou vyplynout opatření, která mohou vét k optimalizaci buoucí potřeby. Při této analýze používáme náleujících ukazatelů: 1. objem proukce z 1 Kč potřebovaného materiálu (q m ): Q q m Q - celkový objem proukce v Kč, - celkové materiálové náklay v Kč. 2. potřeba materiálu na 1 Kč proukce - materiálová náročnot proukce (k m ); je reciprokou honotou přechozího ukazatele: k m Q k m 1 q m 3. poíl potřebovaného materiálu v celkových náklaech (h m ): 94
h m - celkové náklay v Kč. 4. iniviuální inex potřeby materiálu (i): a a 1 i 0 a 1 - kutečná potřeba aného materiálu na jenotku proukce, a 0 - plánovaná potřeba (norma) aného ruhu materiálu. 6.3. ŘÍZEÍ ZÁSOB Jeho cílem je zabezpečovat uržování záob v takové výši a truktuře které opovíají potřebám poniku a oučaně repektují kritéria ekonomické efektivnoti hopoaření poniku. Řízení záob je nutné v poniku věnovat náležitou pozornot, a to z těchto ůvoů: záoby vážou potatnou čát kapitálu (omezují tím možnot jeho jiného použití - např. pro rozvoj poniku); záoby vyvolávají náklay na jejich uržování, klaování apo.; na ruhé traně záoby pozitivně ovlivňují plynulot výroby, využití kapacit. Zákla řízení záob tvoří normy záob. ormy záob vyjařují žáoucí (ekonomicky optimální) úroveň záoby konkrétních ruhů materiálů buď v hmotném, čaovém, nebo finančním vyjáření. Iniviuální normy záob jou záklaním nátrojem operativního řízení záob. ormy záob tak umožňují leovat a honotit kutečný tav záob a jejich přiměřenot. ormy záob e člení pole funkce přílušné ložky záob v proceu záobování; rozlišujeme: - normy záklaní (běžné a pojitné), - normy ovozené (minimální a maximální, bo objenávky) a - normy peciální (ezónní, technické, technologické, havarijní apo.). V teorii i praxi e při propočtu norem záob používá řay meto: u tzv. klaických meto je záklaním kritériem minimalizace tavu záob, u optimalizačních meto je záklaním kritériem minimalizace celkových náklaů na pořízení a uržování záob. V tržních pomínkách e za záklaní považuje optimalizační přítup, který uplatňuje náklaové kritérium: - běžnou i pojitnou záobu uržujeme na takové výši, která vyvolává minimální celkové náklay na pořizování, klaování a uržování záob i náklay vyvolané při nekrytí potřeby ze záoby (nebo opožěné krytí) ve výrobě; - je nutné však brát v úvahu i změny pomínek oávek při různém režimu oplňování záoby, popř. rážky (levy) z ceny ve vztahu k velikoti oávky, přípaně přirážky k ceně při oběru po tanovené minimum; poobně je nutno zvažovat i oací lhůty apo. Exituje velký počet různých optimalizačních meto (teorie záob), jejich polečným záklaem je však výpočet výše oávky. 95
Tey jenou z cet, jak můžeme při záobování minimalizovat náklay, aniž by byl narušen plynulý cho výroby, je optimalizace velikoti oávky. Optimální velikot oávky je možno vyjářit pole náleujícího vztahu (Harri Wilonova vzorce): D o = 2 ; D o - optimální velikot oávky v naturálních jenotkách (tey výše oávky, při níž jou celkové náklay na pořízení, klaování a uržování záob minimální), - nákup materiálu v naturálních jenotkách za plánovací obobí (např. za rok), - náklay na oávku (náklay na zajištění jené oávky), - náklay na klaování jenotky záob v Kč za plánovací obobí (např. za rok). Délka oávkového cyklu, která opovíá optimální velikoti oávky, e pak vyjáří pole vztahu: t T Do t - élka oávkového cyklu (v aném přípaě optimální élka oávkového cyklu) ve nech, T - élka plánovacího obobí ve nech. Celkové náklay na záobování, tj. na zajištění oávek, klaování a uržování záob, e vyjáří pole vztahu: c Do = + ; D 2 o c celkové náklay na záobování v Kč, tj. náklay na zajištění oávek, klaování a uržování záob při celkovém nákupu materiálu pro plánovací obobí (např. rok). 96
Vývoj náklaů na záobování při změně počtu a velikoti oávek (znázornění charakterizuje hlavní faktory, které ovlivňují optimální velikot oávky) náklay (Kč) celkové náklay na záobování náklay na oávky náklay na klaování a uržování záob počet oávek opovíající velikoti (čím větší počet, tím menší velikot) Řešený příkla: Přepokláaná roční potřeba materiálu (= nákup materiálu) je 2 500 t, náklay na jenu oávku činí 50 000 Kč, náklay na klaování a uržování záob jou 1 000 Kč na 1 tunu za rok. Cena l tuny materiálu činí 80 000 Kč. Úkol: Vypočtěte optimální velikot oávky, optimální oávkový cyklu a celkové náklay na záobování za rok. Řešení: Optimální velikot oávky: 2 2 2500 50000 Do = = = 500 t ; 1000 optimální velikot oávky činí 500 t materiálu. Optimální oávkový cyklu: T Do 365 500 t = = = 73 nů ; 2500 optimální oávkový cyklu (oba mezi věma pravielnými oávkami) činí 73 nů. Celkové náklay na záobování: Do 2500 500 c = + = 50000 + 1000 = 250 000 + 250 000 = 500000 Kč ; D 2 500 2 o celkové náklay na záobování (na pořizování, klaování a uržování, ovšem výjimkou ceny materiálu) činí 500 000 Kč za rok, a jou za aných pomínek pro ponik minimální. 97
orma záob Záklaní norma záob je tvořena běžnou záobou a pojitnou záobou. Běžnou záobou rozumíme tu čát záob, která kryje potřebu materiálu v obobí mezi věma pravielnými oávkami. V průběhu oávkového cyklu její tav tey kolíá mezi minimální (rep. pojitnou) záobou (těně pře ukutečněním oávky) a maximální záobou (tavem bezprotřeně po oávce); nejčatěji e vyjařuje jako průměrná běžná záoba, která e rovná polovině velikoti oávky. Pojitná záoba má krýt přeevším ochylky v průběhu potřeby, ve výši oávek a v élce oávkového cyklu. Zjišťuje e různými metoami; záklaní způob propočtu pojitné záoby však nejčatěji vychází z počtu nů, které jou nutné pro zíkání potřebného materiálu (o objenávky až po vyání o potřeby). Takto zíkanou pojitnou záobu ve nech přepočteme pomocí průměrné enní potřeby materiálu na pojitnou záobu v hmotných jenotkách. ormu záob aného materiálu pak vyjáříme pole vztahu: Do Z = bz + pz = + t pz ; 2 Z norma záob materiálu v hmotných jenotkách, bz běžná záoba v hmotných jenotkách, pz pojitná záoba v hmotných jenotkách, D o optimální velikot oávky v hmotných jenotkách, t pz oba pojitné záoby ve nech, průměrná enní potřeba materiálu v hmotných jenotkách. S uplatněním výpočetní techniky při řízení záob e ve vypělých zemích uplatňuje celá řaa moerních ytémů řízení záob, jako je např. ytém ABC, JUST I TIE apo. V řízení záob je čato užívaný iferencovaný ytém řízení záob ABC. Vychází ze kutečnoti, že je pracné a neúčelné věnovat všem ruhům materiálu v záobách tejnou pozornot a říit je tejně porobně jenotnými metoami. Ukazuje e, že je vhoná iferenciace - na tom je založen ytém iferencovaného řízení záob, metoa (ytém) ABC. Výchoikem ytému ABC je rozčlenění materiálu na 3 (ABC), 4 (ABCD), popř. i více kupin. Hlavním hleikem tříění je rozah potřeby jenotlivých ruhů materiálů; přitom obvykle platí, že exitují v potatě 3 kupiny materiálů: A. 5 až 15 % ruhů materiálu přetavuje 60 až 80 % celkové potřeby, B. 15 až 25 % ruhů přetavuje 15 až 25 % potřeby a C. 60 až 80 % ruhů přetavuje 5 až 15 % celkové potřeby. ejvětší pozornot v řízení záob věnujeme proto kupině A. SHRUTÍ Záobování patří mezi velmi ůležité ponikové aktivity. Záklaní funkcí záobování poniku je efektivní zabezpečení přepokláaného průběhu záklaních, pomocných a oblužných výrobních i nevýrobních proceů urovinami, materiálem a výrobky, a to v potřebném množtví, ortimentu, kvalitě, čau a mítě. Splnění této záklaní funkce přepokláá včanou preikci buoucích potřeb. Preikce buoucí potřeby o značné míry ovlivňuje tupeň zajištění výroby materiálem, přiměřenot záob a výši řay náklaových položek. Úpěch přináší iferencovaný přítup k preikci pole ortimentních kupin a pole chování jejich potřeby. Hlavním ouborem aktivit je řízení záob, jehož úkolem je zabezpečit optimální tav výše a ortimentní truktury záob. Optimální je taková záoba, která plně zajišťuje 98
přepokláané funkce při upokojování potřeb minimálními náklay na klaování a uržování, na oplňování, jakož i minimální náklay, které vznikají jako ůleek neotatku při nekrytí potřeb. Při řízení záobování e užívá celá řaa počítačových ytémů řízení v reálném čae, které harmonizují ytém vtupu výrobní tranformací a výtupem obytu. ejznámější z těchto meto je metoa Jut in Time. Otázky: 1. Jaké metoy e používají při propočtech buoucí potřeby materiálu? 2. Jakou funkci plní bilanční rovnice v ytému řízení záob? 3. Vyvětlete princip tanovení optimální výše oávky a její význam při tanovení norem záob. 4. Znázorněte vývoj náklaů na záobování v záviloti na změně počtu a velikoti oávek. 5. Jaké znáte moerní ytémy řízení záob? 99