MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence Diplomová práce Autor: Bc. Michal Abrahám Vedoucí práce: Ing. Milan Palát, Ph.D. Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence vypracoval samostatně s použitím pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury V Brně dne 24. 5. 2013... Bc. Michal Abrahám

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Milanovi Palátovi, Ph.D. nejen za cenné rady a připomínky poskytnuté během zpracování diplomové práce, ale i za velmi osobní přístup.

Abstract ABRAHÁM, Michal. International migration from the Ukraine to the Czech Republic and its economical consequences. Brno, 2013. Diploma thesis. Mendel University in Brno, Faculty of regional development and international studies. Diploma thesis deals with evaluation of economic consequences of migration on the Czech Republic and on the Ukraine. For this purpose, GDP, unemployment rate, quantities of Ukraine foreigners and volume of remittances sent to Ukraine. Correlation analysis was used to gain results of dependence between mentioned variables. The thesis also deals with brain drain from Ukraine as a negative impact of international migration. In conclusion there are summarized results and their subsequent interpretation in the context of the relevant hypotheses of the work and economic development of both countries. Keywords Migration, economical consequences, gross domestic product, remittances, brain drain Abstrakt ABRAHÁM, Michal. Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence. Brno, 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Diplomová práce se zaobírá posouzení ekonomických dopadů migrace na Českou republiku a Ukrajinu. K tomu jsou určeny především HDP, míra nezaměstnanosti, počty ukrajinských cizinců a objem remitencí zasílaných na Ukrajinu. Pro získání výsledků o závislosti mezi uvedenými ukazateli byla využita korelační analýza. Práce se rovněž zabývá odlivem mozků z Ukrajiny jako negativním důsledkem mezinárodní migrace. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a jejich následná interpretace v souvislosti se stanovenými hypotézami a s ekonomickým vývojem obou zemí. Klíčová slova Migrace, ekonomické důsledky, hrubý domácí produkt, remitence, odliv mozků

Obsah Úvod... 8 1. Cíl práce... 10 2. Metodika práce... 11 3. Teoretická východiska problematiky migrace... 14 3.1 Definice migrace... 14 3.2 Typologie migrace... 14 3.3 Důvody a příčiny vedoucí k migraci... 16 3.4 Remitence... 17 4. Migrační teorie... 20 4.1 Neoklasická ekonomie... 20 4.2 Nová ekonomie migrace... 21 4.3 Teorie segmentovaného pracovního trhu... 21 4.4 Teorie světosystému... 22 4.5 Teorie migračních systémů... 23 4.6 Teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru... 23 4.7 Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus... 24 4.8 Teorie klientelistické politiky a antipopulistická norma... 25 4.9 Kritické zhodnocení migračních teorií... 26 5. Vývoj migrace do České republiky... 29 5.1 Vývoj migrace do roku 1989... 29 5.2 Vývoj migrace po roce 1990... 30 5.3 Vývoj migrace po vstupu do EU... 31 6. Česká republika z pohledu přijímající země... 34 6.1 Migrační politika a legislativa České republiky... 34 6.1.1 Migrační politika... 34 6.1.2 Legislativní rámec... 36 6.2 Cizinci v ČR... 38 6.3 Ekonomická situace v České republice od vstupu do EU... 41 6.3.1 Vývoj hrubého domácího produktu... 42

6.3.2 Vývoj nezaměstnanosti... 43 6.3.3 Mzdový vývoj a inflace... 44 7. Ukrajina z pohledu vysílající země... 47 7.1 Zdroj pracovních migrantů pro ČR... 47 7.2 Ekonomika Ukrajiny a její specifika... 49 7.2.1 Vývoj hrubého domácího produktu... 51 7.2.2 Vývoj nezaměstnanosti... 52 7.2.3 Mzdový vývoj a inflace... 54 7.3 Odliv mozků z Ukrajiny... 56 8. Důsledky mezinárodní migrace ve zvolených zemích... 57 8.1 Ekonomické dopady na Českou republiku... 57 8.1.1 Korelace mezi imigrací a HDP... 58 8.1.2 Korelace mezi imigrací a nezaměstnaností... 60 8.1.3 Korelace mezi imigrací a průměrnou mzdou... 63 8.2 Nelegální migrace... 66 8.3 Ekonomické dopady na Ukrajinu... 66 8.3.1 Korelace mezi HDP a pracujícími Ukrajinci v ČR... 67 8.3.2 Remitence a korelace mezi objemem remitencí a HDP... 68 8.3.3 Aktuální stav v otázce odlivu mozků... 71 Závěr... 74 Zdroje... 80 Seznam tabulek... 84 Seznam obrázků... 85 Seznam zkratek... 87

Úvod Migrace, její význam a rozsah roste napříč evropskými zeměmi, nevyjímaje Českou republiku. Mezinárodní migrace je také oblastí zájmu široké veřejnosti, neboť se dotýká politického i běžného života občanů. Důležitou roli v rostoucím významu migrace má bezesporu možnost svobody pohybu, nástup demokracie ve většině zemí a ekonomická nerovnoměrnost, která může být zapříčiněna absencí centrálně plánované ekonomiky. Právě z těchto důvodu jsem se rozhodl pro téma Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence. Považuji tohle téma za vhodně zvolené nejen díky tomu, že ukrajinská pracovní komunita v České republice je poměrně významná, ale i proto, že i já se brzy stanu jedním z aktérů na trhu práce. Rád bych byl proto v této problematice blíže seznámený. Myslím si, že v souladu s uvedeným trendem je nutná komplexnější analýza příčin vedoucí k migraci a následně důsledků takové migrace. Teoretické koncepty vytvářené v průběhu minulého století již neposkytují odpovědi na všechny otázky, které vznikají se stále rostoucí a intenzivnější migrací. V posledních desítkách let lidé migrují převážně z ekonomických důvodů, migrující jedinci doufají ve zlepšení svých životních podmínek a svého postavení ve společnosti. Migrace je výrazně ovlivňována vzrůstajícími technickými možnostmi, rozvojem IT technologií, díky kterým je jednodušší sdílet a vyměňovat si informace, což může hrát nezanedbatelnou roli při rozhodování u potenciálních migrantů. Mezinárodní pracovní migrace je charakteristická rostoucí měrou propojení trhů práce, což je důsledek provázanosti jednotlivých ekonomik. Mezinárodní migrace s sebou nese různé pozitivní i negativní dopady, pracovní migrace je obecně považována za přínosnou pro imigrační zemi. Problémem je naopak nelegální migrace, při které je okrádána imigrační země a často i samotný imigrant. I tyto jevy jsou v rámci práce sledovány a analyzovány. Česká republika se stala migračně atraktivní zejména v devadesátých letech po pádu železné opony. Svoji šanci na lepší ohodnocení tu vidí migranti z východní Evropy, 8

zejména ze zemí, které také byly součástí mozaiky zvané SSSR. Ukrajinští cizinci jsou tou nejvýznamnější skupinou. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zhodnocení ekonomických dopadů na obě zainteresované země, neboť se jedná bezpochyby o velice zajímavou a aktuální problematiku Abych dostál vytyčených cílů práce, snažil jsem se zvolit ty nejvhodnější metody práce, především shromáždění dostatečného množství kvalitních zdrojů a literatury, jež jsem pečlivě prostudoval, analyzoval, vybral jsem ty kvalitní a relevantní a ty následně zpracoval. V této diplomové práce je využito statistických dat, především v praktické části, získaných z oficiálních zdrojů, ať už ze statistických úřadů obou zemí, či příslušných ministerstev. Věřím, že zpracování mojí diplomové práce bude přínosné nejen pro mě, ale i pro odborníky na pracovní migraci a její dopady, ekonomy, či zájemce z řad veřejnosti a v neposlední řadě studenty. 9

1. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit mezinárodní migraci z Ukrajiny do České republiky a posoudit ekonomické dopady této migrace v obou zemích. Tomuto cíli odpovídají následující hypotézy: Ekonomická situace na Ukrajině motivuje tamější obyvatele k migraci do západních států. Ověření této hypotézy bude vycházet z podrobné analýzy ekonomické situace na Ukrajině, popsáním specifik této ekonomiky a jejím vývojem v posledních letech. Zároveň bude zhodnocen ekonomický vývoj v České republice a atraktivita trhu práce pro případné ukrajinské imigranty. Ukrajinští migranti pracující na území České republiky pozitivně ovlivňují ekonomickou situaci na Ukrajině. K ověření této hypotézy využiji především problematiky remitencí, jaké jsou objemy těchto remitencí a jejich dopad na ekonomiku Ukrajiny. Tato hypotéza do jisté míry navazuje na předchozí hypotézu, jejím potvrzením či vyvrácením se otevírá možnost testování právě této hypotézy. Motivem k sepsání této diplomové práci bylo hodnocení ukrajinské migrace do České republiky. Přítomnost mnoha ukrajinských pracovníků na českém trhu práce je poměrně obecně známou skutečností, dílčím cílem práce bude vyhodnotit, jakým způsobem se odráží aktivita Ukrajinců na českém trhu práce na ukrajinskou ekonomiku. 10

2. Metodika práce Východiskem pro zpracování práce se staly časové řady hlavních ekonomických ukazatelů ČR a Ukrajiny. Jedná se o hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti, také mzdový vývoj a míru inflace. Česká republika představuje značně hospodářsky vyspělejší zemi než je Ukrajina. Diplomová práce je vypracována standardním postupem, kdy v první části jsou vymezena teoretická východiska jakožto teoretická část a praktickou částí v práci jsou vymezeny popisné charakteristiky současného (nejen) ekonomického stavu obou zemí a důsledky mezinárodní migrace. V teoretické části jsou shrnuty poznatky z odborné literatury, které poslouží jako důležitá východiska při tvorbě samotné praktické části práce. Samotná část praktická nejprve popisuje, jakým způsobem se historicky vyvíjela migrace v České republice, je popsána také migrační politika ČR a pozornost je věnována také hospodářské krizi a jejími dopady na ekonomiky obou zemí. Potřebná data pro tuto analýzu jsou čerpána především z českého a ukrajinského statistického úřadu na období od roku 2002 do roku 2011, v některých případech je uveden i rok 2012, podle dostupnosti dat. V ostatních případech tento rok uvádím jako predikovanou hodnotu. Získaná data jsou pomocí programu Microsoft Excel upraveny do přehledných tabulek a především grafů pro snadnou přehlednost a znázornění vývoje těchto dat. Z těchto dat jsem potom za pomocí korelační analýzy zkoumal jejich vzájemnou závislost, především závislost imigrace do ČR na hlavní ekonomické ukazatele. Další důležitou částí praktické části práce je analýza a popis charakteristické ekonomické situace na Ukrajině, její vývoj a hlavní příčiny současného stavu tamější ekonomiky. V části o ekonomických dopadech na ČR jsou popsány závislosti mezi počtem imigrantů z Ukrajiny a jejich vliv na hlavní ekonomické ukazatele. Zároveň je zmíněn fenomén nelegální migraci, který s sebou samozřejmě migrace jako taková vždy nese. 11

Dalším bodem praktické části je posouzení dopadů imigrace ukrajinských cizinců do ČR právě na jejich domovskou zemi. V této části je rozebrána otázka remitencí, tedy peněz, které posílají ukrajinští cizinci do své domovské země a ovlivňují tím tak domácí ekonomiku. V práci nechybí ani fenomén odlivu mozků, který je jakýmsi negativním jevem pracovní migrace především z rozvojových zemí do těch ekonomicky vyspělejších. Ukrajina se nedá plně považovat za rozvojovou zemi, nicméně tento fenomén Ukrajiny v minulosti postihoval, a proto jsem se rozhodl v práci tuto problematiku rozebrat a popsat, jaký je současný stav v otázce odlivu mozků. Pro získání určitých výsledků z analyzovaných dat byly využity vybrané statistické metody. Jednalo se především o korelační analýzu, která se snaží postihnout těsnost sledované korelační závislosti, tomuto slouží hodnoty korelačního koeficientu. Ten je odvozován z tzv. kovariance. Kovariance se zapisuje následujícím tvarem:. covx;y Kovariancí se rozumí průměrný součin odchylek korelovaných veličin od průměru těchto veličin. Pakliže se zvětšují hodnoty závisle proměnné a zároveň se zvětšují hodnoty nezávisle proměnné, kovariance je kladná a jedná se tedy o kladnou lineární závislost. V případě, že se hodnoty závislé proměnné zvětšují, zatímco hodnoty nezávisle proměnné se zmenšují, označuje se kovariance jako záporná. Pokud je kovariance nulová, hovoříme o veličinách lineárně nekorelovaných (Kožíšek, 2002). Korelační koeficient se následně obdrží normováním kovariance součinem směrodatných odchylek s x, s y : ;. Hodnota korelačního koeficientu nabývá hodnot v intervalu <-1,1>, při nezávislosti obou veličin je pak hodnota korelačního koeficientu rovna 0, tento jev se označuje jako nekorelovatelnost. Hodnota -1 značí zcela nepřímou závislost. V tomto případě mluvíme o antikorelaci a jedná se o stav, kdy hodnoty jedné proměnné rostou, 12

zatímco hodnosty druhé proměnné klesají. Hodnota korelačního koeficientu +1 naopak značí zcela přímou závislost, kdy obě veličiny rostou. V případě krátkého časového úseku může nastat situace, kdy korelační koeficient má malou vypovídající hodnotu, protože počet pozorování je malý. Proto se dělá testování statistických hypotéz. V prvním kroku se stanoví nulová hypotéza H 0. Proti ní stojí tzv. alternativní hypotéza H 1, která popírá výrok stanovený nulovou hypotézou. K tomu se používá tzv. p-hodnota, která se definuje jako pravděpodobnost, při které bude nulová hypotéza pravdivá. Důležitou roli při testování hypotéz hraje tzv. hladina významnosti α. Nejčastěji se používá pětiprocentní hladina významnosti (α = 0,05). Je-li p-hodnota menší než zvolená α, nulová hypotéza se zamítá. (Seger, 1995) Veškeré výpočty byly prováděny v programu Microsoft Excel a v programu Statistica. 13

3. Teoretická východiska problematiky migrace S migrací se setkávají lidé na celém světě, a to v různých formách a souvislostech, svět je totiž v neustálém pohybu, který ještě umocnila globalizace. Migrace je světovým fenoménem, který s sebou samozřejmě nese jak pozitiva, tak negativa. Současné rozmístění obyvatelstva ve světě je výsledkem mnoha událostí celosvětového rázu. Tyto události ovlivnili pohyb a stěhování lidí z mnoha politických, ekonomických, sociálních, environmentálních či etnických důvodů. Lidé migrují z mnoha důvodů, ve svojí práci se budu nejvíce zabývat migrací motivovanou lepším pracovním ohodnocením v zahraničí. V této kapitole vymezím definice migrace jako takové, její typologie, důvody vedoucí k migraci a také nabídnu pohled do vývoje migrace v České republice a na Ukrajině. 3.1 Definice migrace Migrace je hlavní formou mechanického pohybu obyvatelstva. Tato forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami představuje trvalou změnu pobytu, tzn. změnu bydliště. Jen taková změna je skutečnou migrací, a je třeba ji odlišovat od ostatních forem prostorového pohybu obyvatelstva, jež nevedou k trvalé změně bydliště, ale jen k dočasné tj. dojížďka, vyjížďka a cestování. (Roubíček, 1997) Další z teorií definuji migraci jako proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. (Slovníček základních pojmů) Stejný zdroj také definuje pojem migrant, který považuji za důležité také uvést. Je jím každý člověk, který překročí mezinárodně uznávané hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok. 3.2 Typologie migrace V této podkapitole rozdělím migraci do několika druhů. Typologizovat migraci lze podle několika kriterií. Přestože mnoho autorů udává vlastní typologie, jako nejlépe srozumitelná typologizace migrace se mi jevila ta od Heniga v jeho odborné studii (Henig, 2007), kde generalizoval typologie migrace takto: 14

Kritérium lokalizace: Migrace mezinárodní dochází k pohybu osob mezi státy. Rozlišujeme migraci kontinentální či mezikontinentální. Jedná-li se o migraci kontinentální, lze ji dále specifikovat na migraci regionální (např. region východní Evropy, či zemí Visegrádu). Migrace interní dochází k migraci osob uvnitř jednoho státu. V případě interní migrace lze dále specifikovat na migraci regionální či lokální. Kritérium příčiny: Migrace dobrovolná jedná se o akt vědomé, dobrovolné volby a zpravidla sem spadá pracovní migrace, migrace z důvodů sjednocení rodin, migrace za účelem studia apod. Migrace nedobrovolná jedná se o migraci, které předcházel akt nedobrovolného rozhodnutí migrovat. Může se jednat o důvody politické, náboženské, environmentální apod. Podle síly slze dále nuancovat. o Vnucená migrace je vyjádřením nerovných mocenských vztahů mezi lidmi, kdy má někdo moc a sílu vnutit druhé straně migrovat. O vnucené migraci hovoříme například v průběhu válek, kdy dochází k masovému vyhánění obyvatel. Jiným příkladem může být vnucená migrace v důsledku sociálního inženýrství (např. masové vnucené přesuny obyvatelstva v Čínské lidově demokratické republice při stavbě přehrady Tři soutěsky znamenaly vystěhování více než jednoho milionu obyvatel). o Vynucená migrace může být například v důsledku nepříznivých environmentálních ohrožení, jako je sucho, povodně, hladomor, epidemie, půdní eroze, desertifikace apod. Kritérium časovosti: Migrace trvalá jedná se o akt, jehož důsledkem je trvalá změna pobytu osoby. Migrace dočasná (časově omezená) jedná se o akt, jehož důsledkem je pouze přesídlení na omezenou dobu. 15

3.3 Důvody a příčiny vedoucí k migraci Aby člověk migroval, musí být motivován určitým zlepšením stávající situace. Výše uvedená typologizace zmiňuje migraci dobrovolnou a nedobrovolnou. Při posuzování motivů k migraci, je třeba toto rozdělení mít na paměti. Rozdíl mezi těmito motivy je jistě v tom, že člověk dobrovolně migrující chce zlepšit svoji stávající situaci v nějaké specifické oblasti svého života. Může se jednat o zlepšení pracovní pozice nebo hledání nové práce, zdravější životní prostředí, možnost kvalitnějšího vzdělání, rozdíly v ceně podstatných služeb apod. Když je naopak člověk nucen opustit nějaké místo, prioritně se rozhoduje o větší bezpečnosti místa, kam migruje. Příkladem může být změna režimu ve stávající zemi, etnická a náboženská nesnášenlivost nebo přírodní katastrofa, která zapříčiní hromadný odchod ze stávající oblasti. Lepší pracovní příležitosti, možnost vyššího výdělku, ekonomicky dostupnější bydlení a další jsou převažujícími motivy dobrovolné formy migrace. Výrazným faktorem při rozhodování o možně migraci je kultura, společný či podobný jazyk cílové země, do které se migranti chystají. Člověk stěhující se za prací vždy uvítá kulturní příbuznost a fakt, že mu odpadne spousta starostí, když bude rozumět jazyku v cílové zemi. Při vymezování důvodů a příčin migrace nesmíme opomenout tzv. migrační sítě. Migrační síť lze pojmenovat jako sociální prostředí a struktury krajanů, kteří v cílové zemi již žijí a působí. Podstatou je vzájemná spřízněnost a fakt, že krajané v cílové zemi již působí a znají tamní podmínky a souvislosti, čímž mohou pomoci usnadnit příchod nových migrantů a pobyt v zemi. Další příčiny, které by neměly být zapomenuty, jsou zdravotní důvody. Existují případy, kdy lidé jsou nuceni migrovat v závislosti na záchraně svého života z hlediska dostupnosti lékařské péče. Ať již jde o dostupnost z ekonomických důvodů či fakt, že v původní zemi neexistuje potřebné lékařské vybavení. Nezanedbatelnou roli mají také důvody jako nedostupnost vyššího vzdělání, absence uplatnění se v odborné práci, sňatek s osobou jiné národnosti. 16

Všechny zmíněné důvody a příčiny lze popsat také trochu jinou optikou, lze je rozdělit na tzv. push a pull faktory. Push faktory jsou těmi, které nutí lidi opustit původní zemi, mohou jimi být například přírodní katastrofy, špatné životní prostředí, nízká životní úroveň atd. Pull faktory jsou naopak těmi, které přitahují migranty do cílové země. Tyto mohou být lepší pracovní příležitosti, ekonomická úroveň atd. 3.4 Remitence Významu remitencí je věnována stále větší pozornost. Remitence jsou uvažovány jako významný nástroj ekonomického a sociálního rozvoje. Jsou nedílnou součástí migračních pohybů na mezinárodní úrovni a pozitivní ekonomický nástroj vedoucí k rozvoji domovské země migrantů. V níže uvedené tabulce je z názorněno chéma typu remitencí, které vymezuje jednotlivé druhy remitencí. Tab. 1 Schéma typu remitencí Zdroj: Stojanov, Strielkowski a Drbohlav (2011) Podle MMF, od kterého si definice přebírají všechny ostatní instituce a národní banky, definuje remitence především ze dvou položek ze struktury bilance plateb: Příjmy získané pracovníky v ekonomikách, kde nemají trvalé bydliště ( residence ) nebo od zaměstnavatelů, kteří nemají sídlo v zemích původu pracovníka, transfery od obyvatel (rezidentů) jedné ekonomiky pro obyvatele (rezidenty) jiné ekonomiky 17

Přeshraniční, sezónní a další krátkodobí pracovníci nejsou vnímáni jako obyvatelé (rezidenti) dané ekonomiky, v níž pracují. Jejich hrubý příjem ze zaměstnání je označován jako zaměstnanecké kompenzace. MMF v současnosti rozeznává typologii remitencí uvedenou v následující tabulce. Celkové remitence tvoří součet osobních remitencí a sociálních dávek. Celkově se remitence započítávají jako doplňující položka v platební bilanci. Osobní remitence zahrnují běžné a kapitálové převody v hotovosti nebo v naturáliích mezi domácnostmi rezidentů a domácnostmi obývanými nerezidenty, v součtu se zaměstnaneckými kompenzacemi Osobní převody se skládají ze všech běžných převodů v hotovosti i v naturáliích zaslaných či obdržených domácnostmi obývanými rezidenty do- nebo z- domácností obývanými nerezidenty. Osobní převody tak v podstatě zahrnují všechny běžné převody mezi rezidenty a nerezidenty. Remitence v hotovosti jsou peněžní převody (nebo jejich ekvivalent). Měna je přepravena do druhé země a fyzicky doručena remitentem, (nebo v jeho jméně), což je osoba, která zasílá remitence do země svého původu, určenému jednotlivci nebo jeho rodině. Remitence v naturáliích jsou převody ve formě (přivezeného) zboží nebo služeb. Zaměstnanecké kompenzace se týkají příjmů (platy, mzdy a další kompenzace v hotovosti nebo naturáliích, aj.) u příhraničních, sezónních a dalších krátkodobých pracovníků, kteří pracují v ekonomice, v níž jsou rezidenty. Dále se jedná a příjmy rezidentních pracovníků, kteří jsou zaměstnáni ne-rezidentními osobami. Kapitálové převody mezi domácnostmi jsou převody peněz v hotovosti nebo naturáliích mezi domácnostmi obývanými rezidenty a domácnostmi obývanými nerezidenty. Sociální příspěvky jsou běžné převody (včetně důchodů) obdržené domácnostmi od soukromých společností, vlád a neziskových organizací. Tyto příspěvky jsou svou 18

podstatou určeny pro řešení sociální situace příjemce v době jeho onemocnění, nezaměstnanosti, penze, nebo z důvodu řešení bydlení, vzdělávání, atd. (Stojanov, 2011) 19

4. Migrační teorie Existuje hned několik migračních teorií, které se snažily vysvětlit příčiny migrace. V předchozí kapitole jsem již zmiňoval některé příčiny a důvody vedoucí k migraci, avšak ke správnému pochopení všech souvislostí migrace, k jejímu ovlivňování a řízení je nutné znát problematiku migrace komplexněji. Manželé Baršovi ve své publikaci (Baršová, 2005) uvádějí osm explanačních teorií, které se pokoušejí vysvětlit příčiny migrace komplexně. Níže budou popsány. Dodávají také, že každá z těchto teorií zachycuje pouze jejich dílčí aspekt. 4.1 Neoklasická ekonomie Tato teorie se považuje za základní migrační teorii, vrcholu svého vlivu dosáhla v 60. letech 20. století. Vychází z tvrzení, že migrace je důsledkem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Baršová popisuje, že výchozí explanační proměnnou toho modelu je racionálně uvažující jednotlivec, který migruje proto, aby maximalizoval svůj výnos, tj. mzdu. Migrace je důsledkem nerovnoměrného rozdělení práce a kapitálu. Rozdíly ve mzdách podněcují dělníky k cestě za prací tam, kde za ni mohou získat více, což označuje za faktor popudu čili push factor. Protože jsou ochotní pracovat za méně peněz než domácí pracovníci, jsou zároveň vyhledáváni zaměstnavateli faktor přitahování čili pull factor. V některých zemích či regionech je práce vzhledem ke kapitálu nedostatková a úroveň mezd je díky tomu vysoká. V jiných zemích či regionech je tomu naopak práce je mnoho a kapitálu málo. Tato nerovnováha v rozdělení výrobních faktorů způsobuje, že dělníci ze zemí s nadbytkem práce a nízkými mzdami se přesunují do zemí s nedostatkem práce a vysokými mzdami. Tento přesun by měl vyrovnávat meziregionální rozdíly v úrovni mezd, a jakmile dojde k úplnému vyrovnání, migrace ustává. Výchozí předpoklad modelu popudu a přitahování, že lidé migrují z chudých zemí do bohatých na základě racionálního kalkulu nákladů a výnosů, se při bližším pohledu začne jevit jako sporný. Lidé z mnoha chudých zemí totiž nemigrují do 20

bohatých zemí, emigrace je naopak důležitým fenoménem v zemích, které nejsou nejchudší a procházejí fází intenzivního ekonomického rozvoje. Dalším příkladem neadekvátnosti neoklasické teorie je relativně malá úroveň migrace v rámci sjednoceného trhu Evropské unie a to i přes skutečnost, že v rámci Evropské unie jsou velmi významné rozdíly ve mzdách. 4.2 Nová ekonomie migrace Tato teorie považuje migraci za důsledek vyplývající z úsilí minimalizovat riziko a diverzifikovat zdroje příjmu a za důsledek relativní, nikoliv absolutní chudoby. Na rozdíl od neoklasického modelu základní jednotkou nové ekonomie není jednotlivec, nýbrž rodina. Za hlavní příčinu migrace není v tomto modelu považován mzdový rozdíl, ale nejistota, relativní chudoba a snaha vyhnout se riziku diverzifikací zdrojů příjmu. Typicky se jedná o venkovskou rodinu, domácnost, která se musí přizpůsobovat požadavkům kapitalistické ekonomiky. Problémem je, že na venkově nefungují pojišťovací a úvěrové trhy. Tyto absence jsou řešeny migrací jednoho dospělého člena rodina do města, kde díky generování finančních zásilek z města na venkov dochází ke zvyšování příjmu rodiny, zároveň dochází také k diverzifikaci zdrojů příjmu, což snižuje riziko. Tento model uvažuje kolektivní uvažování a rozhodování rodiny, nerozhoduje jednotlivec. Dalším znakem nové ekonomie volby je fakt, že člověk je motivován k migraci tehdy, vidíli výhody ostatních, které momentálně on sám nemá, ale mohl by mít v případě, že by se rozhodl k migraci. Tento fakt je umocněn, pokud ví, že ostatní získali tyto výhody právě migrací. (Stark, 1991) Tato teorie má dvě mezery nevysvětluje migraci celých rodin a zaměřuje se výlučně na nabídkovou stranu migrace, tedy její příčiny ve vysílajících zemích a nebere v úvahu poptávku po ní v přijímacích zemích. Na tento druhý nedostatek reaguje teorie segmentového pracovního trhu. 4.3 Teorie segmentovaného pracovního trhu Migrace je považována za důsledek náborových politik a hierarchické segmentace pracovního trhu přijímacích zemí. Jak je výše nastíněno, tato teorie odvrací 21

pozornost od nabídkové strany migrace ke straně poptávkové, tedy k přijímacím zemím či regionům. Rozhodujícími motivy jsou strukturální podmínky přijímací země. Jedná o podmínky kulturní a ekonomické povahy. Tato teorie osvětluje, jak je možné, že existuje silná poptávka po zahraniční pracovní síle při současné nezaměstnanosti v přijímající společnosti. Z pracovních trhů společnosti se vyděluje zvláštní segment pracovních míst s nízkým sociálním statusem a bez příležitosti k vzestupné sociální mobilitě. Domácí pracovní síla se těmto pracovním místům vyhýbá, a proto poptávka po dodatečné nabídce tu přetrvává i v případě, kdy v hlavním segmentu je vysoká míra nezaměstnanosti. Pro tento segment jsou přistěhovalci tou nejvhodnější skupinou. Neoklasická ekonomie by předpokládala, že je to pouze rozdílem mezd mezi zeměmi, skutečnost je však taková, že další motivací pro přistěhovalce je ten, že to je pouze na přechodnou dobu. Tento fakt pro ně znamená, že nepřicházejí o svůj sociální status ve své zemi a spokojí se přechodně s nízkým sociálním statusem v hostitelské zemi. 4.4 Teorie světosystému Teorie světosystému považuje migraci za součást procesů kapitalistické akumulace, která těží z nerovnosti mezi rozvinutým jádrem a zaostalou periferií. Rozděluje tedy území na jádra a periferie. Pracovní migraci sleduje jako důsledek procesu kapitalistické akumulace a změn s tímto faktem spojeny. Jedná se především o strukturální změny, kdy kapitalismus stále expanduje do nových oblast a sektorů a dříve agrárně zaměřené pracovníky staví do pozice levné pracovní síly. Odborníci tvrdí, že je tento proces spjat s globalizací. Například Massey (1990) ve své publikaci tvrdí, že globalizace poslední čtvrtiny 20. století podtrhla základní předpoklad tohoto přístupu, že pracovní migrace je jen jedním subsystémem systému světového trhu. Migrace je v tomto období posilována a zintenzivňována zvýšením mobility kapitálu a zboží, zrychlením dopravy a přenosu informací, rozvojem elektronickými médii a prostředků komunikace, schopných okamžitě propojit i ta nejvzdálenější místa planety. Tím, že vtahuje do světového trhu mezinárodní dělby práce zbývající zemědělské oblasti Země, dovádí jen do 22

důsledků procesy, které doprovázely kapitalismus od jeho počátků. Venkovské domácnosti jsou zbavovány tradiční soběstačnosti a jejich příslušníci jsou vrháni na trh s námezdní prací, a tím i do migrace lidé odcházejí za výdělkem do měst, jiných regionů a jiných zemí. Teorie světosystému je ve své formulaci opřena o neověřený a nevyvrácený předpoklad fungování zákona nekonečné akumulace kapitálu, jenž pohání celý systém. Volby migrantů a migrační politiky jednotlivých zemí jsou pouze povrchovými jevy tohoto zákona. 4.5 Teorie migračních systémů Pátá z teorií považuje migraci za součást historických utvořených regionálních systémů ekonomické směny a politické, kulturní a informační interakce mezi různými sociálními skupinami z různých národních společností. Migrační systémy jsou tvořeny přijímací a vysílající zemí. Spojení těchto dvou zemí je způsobeno ekonomickou závislostí mezi dvěma územími, kulturními a politickými vazbami, geografickou přilehlostí nebo kombinací těchto faktorů. Každý migrační systém má dva póly, a totiž jádro a periferie. Periferní země se zpravidla zaměřují na vyslání pracovníků určitého oboru do určitých zemí. Baršová dokresluje svoje tvrzení na příkladu jihovýchodní Asie. Tvrdí, že například Filipíny dodávají nekvalifikované pracovníky sektoru služeb (včetně domácího služebnictva) do všech vyspělých ekonomik oblasti, především tzv. jihovýchodoasijských tygrů Singapuru, Tchaj-wanu, Hong Kongu, Jižní Koreje, kteří tvoří regionální jádro. Zahraničními pracovníky v ekonomikách tygrů jsou buďto Filipínci a Filipínky (či občané dalších chudých zemí z oblasti), nebo vysoce kvalifikovaní profesionálové a experti z vyspělých zemí zbytku světa. Tato dělba práce mezi imigranty není čistě ekonomickou, ale má rozpoznatelné etnické či rasové konotace a je spjata s propastí ve statusu, životních stylech a příležitostech v obou hlavních kategoriích. 4.6 Teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru Na základě teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru lze migraci označit za projev vzájemné pomoci, závazků a informací, které permanentně propojují 23

migranty v hostitelské zemi s jejich přáteli, příbuznými, krajany či etnickými soukmenovci ve vysílající zemi či dalších hostitelských zemích. Na rozdíl od předchozích migračních teorií teorie migračních sítí se snaží nalézt odpověď na to, jakými způsoby se migrace udržuje a reprodukuje. Odpovědí na tuto otázku je koncept sítě. Sítě jsou tvořeny díky migraci, následně však současnou migraci zpětně živí a posilují ji. Migrační sítě jsou založeny na vazbách mezi osobami, které propojují současné migranty, dřívější migranty v přijímacích nebo vysílajících zemích prostřednictvím společného původu, přátelství či příbuzenství. Sítě umožňují získat informace týkající se situace v přijímací zemi lidem z vysílajících zemí, poskytují těmto lidem dále základnu ve smyslu sociálním a ekonomickém. Tato základna jím může být jakýmsi útočištěm v době, kdy se přesunuli do přijímací země a právě takovou jistotu potřebují k lepší adaptaci. Migrační síť může novým migrantům poskytnout orientaci v novém prostředí, pomoct při hledání práce i ubytování. Výhody jsou však i psychologického rázu úleva od pocitů odcizení a vykořenění, které mohou v novém prostředí přijímající země nastat. Transnacionální prostory existují především díky globalizaci, kdy se zkracují vzdálenosti, doprava je stále dostupnější, komunikace snadnější. Tyto fakty umožňují migraci stát se něčím cirkulujícím, opakujícím se. Globalizace posiluje udržování vazeb mezi vysílající komunitou a jejími emigranty. 4.7 Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus Tato teorie staví migraci do pozice důsledku změn zapříčiněných právě migrací například ustavování migračních sítí, změn ve struktuře trhu s pracovními místy či změn institucí přijímající společnosti. Podle Baršové (2005) patří sociální síťování či změna sociálního statusu do množiny mechanismů nazvané kumulativní kauzality. Tyto mechanismy spočívají podle ní v tom, že určitý proces vyvolá jistou změnu v prostředí, která zpětně udržuje či posiluje proces, který tu změnu vyvolal. Dá se tedy tvrdit, že migrace jako taková s sebou přináší mnoho efektů a okolností, které nabírají na síle a na 24

vážnosti v průběhu času a tím pádem jsou živnou půdou pro další migraci nebo alespoň zvyšují pravděpodobnost vzniku další migrace. Massey (1990) přidává ve své publikaci tvrzení, že například znehodnocení jistých pracovních míst jako přistěhovaleckých a pro barevné činí obtížným rekrutovat pro ně domácí pracovníky, a to i v době velké domácí nezaměstnanosti. Institucionalismus se zabývá těmi institucemi, které vznikly jako důsledek migrace. Koncept kumulativní kauzality pak reflektuje vůči nim. Baršová jako klasický příklad uvádí instituce, které reagují na úsilí imigrantů překonat úřední překážky vstupu do země i pobytu a práce v ní. Poptávka po službách ze strany potenciálních imigrantů dává vzniknout černému trhu s nelegálním převáděním přes hranice, se zprostředkováním nelegálním převáděním přes hranice, se zprostředkováním nelegálních pracovních smluv mezi zahraničními pracovníky a zaměstnavateli, s falšovanými dokumenty a vízy, se zprostředkováním formálních sňatků atd. 4.8 Teorie klientelistické politiky a antipopulistická norma Poslední z teorií staví tentokrát imigraci do pozice efektu klientelistického vztahu mezi zaměstnaneckou lobby a vysokými úředníky státu a přijetí antipopulistické normy liberálními elitami. Tato teorie se snaží vysvětlit rozpor mezi zájmem národního státu chránit svoje hranice před přílivem imigrantů a svými vlastními liberálními imigračními politikami. Za předpokladu aplikace konceptu klientelistické politiky na imigraci, lze tento rozpor vysvětlit. Gary Freeman (1995) takovou aplikaci provedl. Baršová ho ve své publikaci cituje následovně: Typickou formou imigrační politiky je klientelistická politika v podobě dvoustranného vlivu, v němž malé a dobře organizované skupiny s intenzivním zájmem na určité politice rozvíjejí úzký pracovní vztah s úředníky zodpovědnými za tuto politiku. Tyto interakce se dějí z velké části mimo dosah veřejnosti a s minimálními zásahy zvnějšku. Klientelistická politika bývá často podporována antipopulistickou normou, která se stala součástí kultury liberálních elit v důsledku vyrovnávání se se zkušenostmi nacismu, kolonialismu a rasové segregace. Vyspělé západní země mají tyto normy 25

ukotveny přímo ve svých ústavách. Díky tomuto faktu pak mohou tyto liberální elity chránit společenské menšiny a také se bránit tlaku většinového mínění, který je zpravidla populistický. 4.9 Kritické zhodnocení migračních teorií Neoklasická ekonomie považuje za základní předpoklad racionálně uvažujícího jedince, který se rozhoduje o migraci na základě nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Podle mého názoru má tato teorie své opodstatnění i v současné době. Co se týče přímo mého tématu, z této teorie by se jistě dalo vycházet. Racionálně uvažující ukrajinský občan reaguje na ne příliš dobrou situaci na trhu práce na Ukrajině a zejména na platové ohodnocení, což se dá označit za push faktor, a proto je poměrně často motivován migrovat do západních zemí jako například právě Česká republika, která je schopna nabídnout stabilnější ekonomické zázemí, především lepší ohodnocení za práci, což je pro ukrajinské občany typický pull faktor. Druhá z uvedených migračních teorií, nová ekonomie migrace, nepovažuje za základní jednotku jednotlivce, ale rodinu. Smysl této teorie je ten, že se rodina snaží minimalizovat riziko diverzifikací zdrojů příjmů. Tato teorie je obecně podle mého názoru málo reálná, především v dnešní době. Pro venkovské domácnosti již není tolik obtížné překonávat vzdálenosti. Reálnější se mi jeví v okamžiku, kdy jeden člen ukrajinské rodiny migruje do ČR za prací a posílá domů remitence. Nicméně tento příklad není ryzím příkladem nové ekonomie migrace, která hovoří o výhradně o venkově. Teorie segmentovaného pracovního trhu je přesně tím typem migrační teorie, podle které právě migrace z Ukrajiny do ČR probíhá. V naší zemi je stálá nezaměstnanost, v poslední době rostoucí, přesto je stále poptávka po pracovnících z východních zemí. Důvodem je fakt, že čeští pracovníci považují některé pracovní pozice za málo atraktivní, a tak tyto pozice zaujímají obyvatelé Ukrajiny, ale i dalších východních zemí. Tato migrace splňuje i další rys této migrační teorie a totiž, že 26

Ukrajinci, kteří tu pracují, považují tuto migraci za dočasnou a neztrácejí svůj sociální status v domovské zemi. Další uvedená teorie je teorie světosystému, tato teorie je v současné době reálná, neboť svět se dělí na jádra a periferní oblasti. Dá se tato teorie také využít na národních úrovních, kde jsou dělení na jádra a periferie, podle mého názoru, o něco typičtější. Fakt, že je pracovní síla i kapitál mobilnější, je na příkladu ČR a Ukrajiny vidět spíše obráceně. Nestěhuje se kapitál do periferních oblastí (Ukrajina), nýbrž pracovní síla migruje na dočasnou dobu do jádrových oblastí, za kterou může být pro potřeby mojí práce označená Česká republika. Teorie migračních systémů je založena na určité vzájemné závislosti přijímající a vysílající země. Může se jednat o vazby politické, ekonomické či kulturní. Podle mého názoru je tato teorie aplikovatelná pouze na území, která jsou si blízká především geograficky. Území se také dělí na jádro a periferii, jako u předchozí migrační teorie. Tato teorie se nejvíce uplatňuje především v jihovýchodní Asii, kde se určité méně rozvinuté země (periferní oblasti) specializují na vysílání svých pracovníků do vyspělejších zemí. Další teorií, která je podle mého názoru obecně vysoce reálná a aplikovatelná, je teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru. Tato teorie totiž zkoumá migrační sítě, které jsou tvořeny právě migrací a které pak svou existencí migraci živí a motivují k ní. Jedná se o takové situace, kdy předchozí nebo současní migranti nějakým způsobem pomáhají novým migrantům. Tento fakt pozitivně přesvědčuje také některé lidi, kteří jsou spíše váhaví ohledně migrace. Považuji tuto teorii za typickou také pro téma mojí diplomové práce. Myslím si, že právě fakt, že na našem území jsou vysoké počty ukrajinských migrantů, přesvědčuje i další obyvatele Ukrajiny k této migraci, protože svým způsobem v migrační síti se mohou cítit podobně jako ve svojí domovské zemi. Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus se zjednodušeně zaměřuje na to, že migrace je důsledkem vytvořeným právě migrací. Podle mě fakt, že některá pracovní místa jsou po dlouhá období využívána výhradně imigračními pracovníky, 27

může opravdu zapříčinit, že jsou tato pracovní místa téměř neobsažitelná domácími pracovníky. Považuji tedy tuto teorii za reálnou a v mnoha případech skutečně aplikovatelnou. Instituce, které vznikly jako důsledek migrace, jsou v této teorii ty, jež reagují na snahu imigrantů dostat se přes úřední překážky vstupu do nové země. Vzniká tu prostor pro černý trh například s potřebnými dokumenty, který je problémem. Lze poměrně přesvědčivě tvrdit, že neexistuje žádná všeobjímající teorie, podle které lze migraci zkoumat a zdůvodňovat. Podle mého názoru jsou pro zkoumání ukrajinské migrace do ČR nejvhodnějšími teoriemi především teorie migračních sítí a teorie segmentovaného pracovního trhu. Díky migračním sítím a transnacionálním prostorům se mohou cizinci z Ukrajiny snáze rozhodovat pro pohyb do ČR, protože právě Ukrajinci tu mají významné populační zastoupení, díky čemuž se mohou cítit být téměř jako doma. Teorie segmentovaného pracovního trhu je pak aplikovatelná z pohledu některých pracovních míst, která nemusí být až tak atraktivní pro domácí pracovníky. A protože jsou právě tato místa dlouhodobě obsazována pracovníky z Ukrajiny, po čase to může vyvolat pocit, že jsou místa určena právě pouze pro tyto pracovníky. 28

5. Vývoj migrace do České republiky V této kapitole budu popisovat, jak se migrace dotýkala České republiky během historie, hlavně od začátku 20. století. Kapitola je rozdělena na tři podkapitoly, kdy každá popisuje určité časové období, které je svým způsobem specifické. Logicky nelze porovnávat migraci před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako nelze nezohlednit fakt, že vstup do Evropské unie s sebou nese také jiná specifika. 5.1 Vývoj migrace do roku 1989 Území dnešní České republiky patřilo od poloviny 19. století až po 90. léta 29. století k vystěhovaleckým krajům. S výjimkou dvou návratových vln po skončení světových válek v letech 1918-1920 a 1945-1949 nebyla před rokem 1989 tato území konfrontována s rozsáhlejším přistěhovalectvím ze zahraničí. Spíše než imigrace byla v některých historických obdobích problémem hospodářsky podmíněná emigrace. Především na její regulaci se zaměřila politická opatření. Povaha emigrace se proměnila v posledních dvou třetinách 20. století. Mnichov v září 1938, nacistická okupace v březnu 1939, komunistický převrat v únoru 1948 a sovětská okupace v srpnu 1968 zvětšily poměrnou váhu specifického typu emigrace politického exilu (Baršová, 2005). Sovětský blok se vyznačoval izolací od okolního světa, v této době byly migrační pohyby deformovány na ilegální emigraci, právě kvůli politickým důvodům. Imigrace existovala ve formě dočasných pracovních pobytů pracovníků z ostatních socialistických zemí, na základě dohod těchto zemí s Československem. K této imigraci docházelo bezprostředně po druhé světové válce. V této době však došlo k první velké emigrační vlně, když bylo během let 1945-1947 odsunuto 2 820 000 Němců z Československa. Imigrace v těchto dvou letech byla pouze zlomková, kdy přišlo pouze 80 až 100 tisíc lidí (Franc, 2006). Co se týče migračních pohybů mezi Českou republikou a Slovenskem, ty se nepovažují za mezinárodní až do roku 1993, kdy došlo k rozdělení zemí na samostatné celky. Během komunistického období byl zaznamenán značný přiliv Slováků na české území, který však postupně od 60. let slábnul. V období 50. let se 29

také odehrály dvě vlny trvalé imigrace ve formě přílivu zhruba 12 tisíc bulharských zemědělců do pohraničních oblastí v letech 1945-1947 a 4 tisíc stavebních dělníků, které se usadili v Mostě a Chomutově v roce 1957 (Brouček, 1996). Druhou vlnu tvořili Řekové, konkrétně asi 12 tisíc dětí a mladých lidí, kteří byli na konci 40. let evakuováni z oblasti zasažených občanskou válkou. Výše jsem již uvedl komunistický převrat v roce 1948 a okupaci vojsky Varšavské smlouvy o dvacet let později. Tyto události jsou příčinou nelegální emigrace, prostřednictvím které opustilo Československo cca půl milionu obyvatel. Migrace pracovní, ekonomicky motivovaná, nabývá na svém významu především v letech sedmdesátých a osmdesátých. Tento fakt byl zapříčiněn hlavně dovozem pracovní síly, protože v národním hospodářství tato pracovní síla chyběla. Tato skutečnost je důsledkem rozvíjení vztahů v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). Tito dočasní migranti přicházeli především z Polska a Vietnamu, dále pak z Maďarska, Kuby, Mongolska, Angoly a Koreji. Tento příliv učňů, studentů a pracovníků fungoval na základě mezivládních dohod, v menší míře také na základě individuálních kontraktů. Po pádu komunistického režimu byla platnost těchto dohod ukončena. 5.2 Vývoj migrace po roce 1990 Na počátku 90. let se Česká republika stala migračně atraktivní zemí. Důvodem tomu byly politické a ekonomické změny, které nastartovaly směřování k vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. V roce 1990 došlo k otevření hranic, což vyvolalo pohyb obyvatelstva ve velké míře. Celkově se migrace po roce 1990 výrazně liší od předchozího období. Imigrační pohyby byly v letech 1990 1992 vysoké a od roku 1993 se pak ustálily na hodnotě kolem 10 000 osob. Kolem této hodnoty se držela hodnota přistěhovalců až do roku 1996, v roce 1997 pak atakovala hranici 13 tisíc, od té doby nastala sestupná tendence až do roku 2000. Další zesílení migračních pohybů nastalo od roku 2001. (Franc, 2006). 30

Skutečnost, že v roce 2001 nastává zesílení migrací, může být do jisté míry ovlivněno faktem, že právě od tohoto roku se migrace sleduje jiným způsobem. Metodika sledování migrace zohledňuje mezinárodní standardy, sleduje lépe dynamiku mezinárodních pohybů a bere v potaz i přechodné migrace cizinců. Právě proto data od roku nejsou přímo porovnatelné s daty předchozích let. Tyto skutečnosti potvrzuje následující graf, který popisuje vývoj přistěhovalých a vystěhovalých a také migrační saldo. Obr. 1 Graf vývoje migrace a migračního salda ČR v letech 1990-2003 70000 60000 50000 40000 Imigranti 30000 Emigranti 20000 Saldo 10000 0-10000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2012. Obyvatelé České republiky do roku 2003 migrovali především do Německa a Rakouska. V roce 2001 je dokonce migrační saldo záporné, více osob emigrovalo, nežli imigrovalo. Rakouský a německý migrační trend dominoval až do vstupu do EU především kvůli pracovním možnostem a lepšímu platovému ohodnocení. Počet vystěhovaných se pohyboval kolem 30 tisíc osob až do roku 2006, tedy i po vstupu do EU. Od dalšího roku však nastává klesající tendence, viz kapitola 5.3. 5.3 Vývoj migrace po vstupu do EU Česká republika se stala členem Evropské unie 1. května 2004 spolu s dalšími devíti zeměmi a rozšířilo tak počet členů na pětadvacet. Ve všech letech od vstupu do EU až do roku 2011 bylo více přistěhovalých než vystěhovaných. Migrační saldo je tedy vždy kladné. Pomyslného imigračního vrcholu bylo dosaženo v roce 2007, kdy gradoval pozitivní trend, který začal již roku 2002. V roce 2007 činí přesný počet 31

přistěhovaných 104 445 lidí, a společně s vysokým přirozeným přírůstkem obyvatelstva toho roku, dosáhl celková přírůstek obyvatelstva hodnoty přes 94 tisíc lidí. Migrační saldo bylo 83 945 lidí. Je to důsledek dlouhodobého ekonomického růstu, který lákal mnoho zahraničních lidí, aby našli v Česku práci. Počet vystěhovaných mezi léty 2002 2007 se pohyboval v rozmezí 20 35 tisíc lidí. Od roku 2004 přijala Česká republika také většinu pravidel uplatňovaných státy Schenghenského prostoru. Od té doby migrace zaznamenává již zmíněný trend vzestupu až do roku 2007, kdy se ČR plně zapojila do schengenské spolupráce. Schengenský prostor je území většiny států Evropy, kde mohou osoby svobodně překračovat hranice smluvních států kdekoli v tomto území, aniž by procházeli kontrolou na hraničních přechodech. Obr. 2 Graf vývoj migrace a migračního salda ČR v letech 2004-2011 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 Imigranti Emigranti Saldo 20 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2012. Ekonomická krize, která se v českém prostředí začala projevovat zejména na přelomu let 2008 a 2009 vedla k zásadním změnám v oblasti migrace počínaje poklesem počtu nabízených pracovních míst pro cizince, vytěsňováním cizinců z třetích zemí z trhu práce až po zavádění opatření, jejichž cílem je omezit vstup cizinců ze třetích zemí do České republiky, respektive jejich zaměstnávání v Česku. S následky krize se nejen Česká republika vyrovnává dodnes, a proto je situace na pracovním trhu nedobrá. Výkonnost české ekonomiky stagnuje, v roce 2009 32

dokonce zaznamenala významný pokles. Od té doby však mírně roste. Nezaměstnanost od téhož roku přesahovala 9% hranici, v roce 2011 ji atakovala v hodnotě 8,6 %. Přitom v předchozích letech se pohybovala na hranici 6 %, viz další kapitoly. 33

6. Česká republika z pohledu přijímající země Nejčastějším motivem migrantů do České republiky je zaměstnání, které je navíc klíčovým integračním faktorem, protože cizincům umožňuje získat prostředky k pobytu nebo kontakt s domácími obyvateli a má vliv na utváření životních podmínek jak konkrétního jednice, tak i jeho rodiny. (Drbohlav, 2009) Česká republika se stala poměrně atraktivní migrační zemí již od 90. let minulého století. Tento fakt je příčinou politických a ekonomických změn, které vyústily ve vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. V roce 1990 došlo k otevření hranic. Tato skutečnost společně s liberální migrační politikou nastartovala vysoké migrační pohyby. Naproti původním obavám z hromadné emigrace českých občanů Česká republika zaznamenávala poměrně zajímavé migrační zisky. Situace od té doby se poměrně stabilizovala. 6.1 Migrační politika a legislativa České republiky Tato kapitola popisuje migrační politiku ČR a legislativní rámec pro její uplatňování. V části věnované migrační politice jsou popsány základní informace, která instituce má migrační politiku na starosti, ale i další důležité záležitosti. V kapitole o legislativním rámci jsou popsány především hlavní právní předpisy o pobytech cizinců a jejich zaměstnávání. 6.1.1 Migrační politika Migrační politiku České republiky má ve svojí gesci Ministerstvo vnitra. Nejen na úrovni koncepční, ale i legislativní, analytické a realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky. Prioritou státu v oblasti migrace je přijímat účinná opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat nelegální migraci. Mezi aktivity na podporu legální migrace patří např. projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků z roku 2003 nebo novější projekt Zelených karet z roku 2009. V oblasti nelegální migrace je pro její minimalizaci realizováno větší množství menších projektů. Vstup do EU 34