Investiční oddělení Prosinec 2011 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny v prosinci vykázaly nárůst o 0,4 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny rostly o 2,4 procenta oproti 2,5 procentnímu růstu v listopadu. Inflace byla lehce nižší než očekávala většina analytiků, přičemž hlavním tahounem byly ceny potravin. Stejně jako v minulých dvou měsících se v cenách potravin projevilo zvýšení sazby DPH, ke kterému dojde od prvního ledna 2012. Především kvůli tomuto efektu byla prosincová inflace o 0,7 procenta vyšší než předpokládala ČNB. Veškeré inflační tlaky zůstávají na nabídkové straně, zatímco poptávka zůstává slabá a nepředstavuje pro budoucí inflaci vážnější hrozbu. To umožňuje centrální bance i nadále setrvávat ve vyčkávacím módu. Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci vzrostla na 8,6 procenta z 8 procent v listopadu. Tento nárůst byl dán výhradně sezónními faktory, přičemž sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zůstala nezměněná. Vzhledem k nadcházejícímu zpomalení ekonomiky se dá očekávat postupné zhoršování situace na trhu práce, o čemž svědčí i další pokles počtu volných pracovních míst. Ten se meziměsíčně opět snížil o 2,7 procenta. Odhady analytiků počítají s růstem nezaměstnanosti na úroveň 8,5 až 9 procent v průběhu příštího roku. Relativně vysoká míra nezaměstnanosti, minimální růst reálných příjmů a vysoká míra nejistoty se nadále projevuje ve slabém růstu domácí spotřeby. Maloobchodní tržby v listopadu vykázaly růst o 0,5 procenta meziročně po růstu o 1,5 procenta v říjnu. Stejně jako v minulých měsících byl relativně solidní nárůst zaznamenán pouze v segmentu prodejů motorových vozidel. Na druhé straně je patrný výrazný pokles tržeb v segmentu potravin, kde se jasně projevuje snaha domácích spotřebitelů ušetřit. Kromě segmentu motorových vozidel vykazují domácí maloobchodní tržby pokles. Uvedené údaje potvrzují slabost domácí spotřebitelské poptávky, která tak nevytváří prakticky žádné inflační tlaky. Tempo růstu domácího průmyslu v listopadu akcelerovalo na 5,4 procenta meziročně, což bylo příjemné překvapení. Růst domácího průmyslu nicméně nadále táhne prakticky jen produkce motorových vozidel, a to především díky poptávce ze zahraničí. Vzhledem k očekávanému výraznému zpomalení globální ekonomiky se tedy dá očekávat zhoršení situace. Závislost domácí ekonomiky na vývozech potvrzuje vývoj nových objednávek. Zatímco objednávky ze zahraničí vykázaly v listopadu růst o 10,6 procenta meziročně, objem domácích objednávek v tomto období klesl o 6,8 procenta. Velký rozdíl mezi domácí a zahraniční poptávkou se příznivě projevuje na vývoji obchodní bilance. Ta v listopadu vykázala přebytek ve výši 18,4 miliardy korun, což je o 8,5 miliardy vyšší hodnota ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Objem exportů rostl meziročně o 9,6 procenta, zatímco importy rostly 6,3 procentním tempem. Výkonnost zahraničního obchodu tak jednoznačně zůstává hlavním zdrojem růstu domácí ekonomiky a nejinak tomu bude i v následujících měsících. Na prosincovém měnově-politickém zasedání bankovní rady podle očekávání nedošlo ke změně úrokových sazeb. Rozhodnutí bylo tentokrát jednohlasné. Z aktuálních komentářů je patrné, že ČNB vidí posun rizika směrem k vyšší inflaci, a to především z důvodu oslabující koruny. Vzhledem k absenci poptávkových inflačních tlaků očekáváme stabilitu úrokových sazeb v následujících měsících. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Prosinec nezastihl trhy v nejlepší náladě a ani žádné světlé zítřky velmi neočekával. To, že Evropská centrální banka snížila opět základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů již na 1 procento, sice pomohlo, ale jen trhy utvrdilo, že snižovat se mělo již dříve a rychleji. A pak už přicházely zase jen jobové zprávy. Šéf ECB zopakoval tvrzení, že banka nebude výrazněji nakupovat dluhopisy evropských států, aby je chránila před růstem výnosů. Ratingové agentury Moody s a S&P oznámily, že přehodnocují rating většiny evropských států a že většině z nich se pravděpodobně rating zhorší. Ani EU summit nepřinesl kýženou úlevu. Vrcholní představitelé sice dohodli jakous takous fiskální unii, ale že by všichni byli pro, to zrovna ne. Středoevropskému regionu nepomohlo ani další snížení ratingu Maďarska do spekulativního pásma. Až ke konci měsíce přišlo pár lepších zpráv. Vedle úspěšného tendru ECB poskytujícího likviditu bankám (viz níže) se ozval i FED (centrální banka USA). Ten oznámil, že růst USA je sice pozvolný, ale dalek recese, což se o EU říci nedá. A tak vánoční nálada nebyla až tak pesimistická, jak vypadala první polovina měsíce. Není divu, že akciové trhy v tomto prostředí byly volatilní. V USA skončily měsíc lehce pozitivně. V Evropě se takřka nezměnily, ale bohužel ve středoevropském regionu poklesly. Dluhopisy zůstaly víceméně na svých úrovních. Pouze u dluhopisů Německa (synonymum k bezrizikovým) výnosy prudce klesaly (ceny rostly) blízko svým nedávným minimům. Samozřejmě posiloval dolar na úkor eura. V novém roce budou trhy nadále ovlivňovat nejen fundamentální faktory, ale také evropští politici, kteří by měly jasně říci co s Evropou a jejími dluhy. Nový šéf ECB neváhá a opět oznámil snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů už na 1,00 procenta. Bohužel trhy trochu zchladilo jeho prohlášení, že ECB zatím neplánuje žádnou akceleraci nákupů státních dluhopisů, které by tak chránil před propadem. Na druhou stranu vyhlásil, že ECB bude dál podporovat likviditu v bankovním sektoru, který je zasažen nejen propadem státních dluhopisů, nedůvěrou, ale i zbytečně přísnými požadavky na kapitálovou přiměřenost. ECB proto poskytla až 3-letou půjčku bankám v objemu neuvěřitelných cca 500 miliard eur. To trochu uklidnilo bankovní sektor. Bohužel tyto peníze banky dál ukládají u ECB místo, aby je použily na nákup a podporu státních dluhopisů či zvýšily svoji úvěrovou aktivitu, což by ekonomice pomohlo. ECB tak pomohla aspoň trochu uklidnit trhy a dala další čas politikům, aby si vyřešili své problémy s dluhy v Evropě. Makroekonomická situace Slovenska je na tom oproti jiným v EU relativně dobře, ale i zde se začíná projevovat zpomalující růst HDP v Evropě. Slovensko je malá otevřená exportní ekonomika, což znamená, že když zmizí zahraniční poptávka o to rychleji a více Slovensko zpomalí. Naštěstí, hlavním exportním partnerem je Německo, které se prozatím propuknutí recese ubránilo. V prosinci byl zveřejněn růst za 3. čtvrtletí, který se dostal na 3,0 procenta, což bylo dokonce o chlup lepší než se očekávalo. Očekávané zpomalení potvrdilo i NBS, které nově odhaduje růst HDP pro roky 2011-13 kolem max. 3 procent, tj. mnohem níže než původní předpoklady, které se blížily 4 procentům. Zpomalení očekávaného růstu by mohlo ohrozit plánované snižování deficitu státního rozpočtu, který je na rok 2011 plánován na ambiciózních 4,9 procenta HDP. Do roku 2013 by měl deficit klesnout pod 3 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl, který se meziročně zvýšil o záviděníhodných 7,8 procent. Harmonizovaná inflace se aktuálně pohybuje na úrovni 4,6 procenta meziročně. Asi nejvíce negativní zprávou je nezaměstnanost, která se drží nad 13-ti procenty. Zklamaly opět maloobchodní tržby, které zůstávají meziročně v záporném teritoriu a potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice, což je také důsledkem neklesající nezaměstnanosti. Relativně dobrý růst HDP, nízké zadlužení Slovenska, proreformní kroky končící vlády s jasným cílem snižování deficitu dělají ze Slovenska a jejích dluhopisů relativně bezpečný cíl a není tak řazeno k tzv. periferním státům, které mají problém s financováním. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi zatím úspěšně brání. Slabinou je slabší domácí poptávka.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Pokračující odliv investorů z rizikových aktiv z důvodu prohlubování dluhové krize tlačilo českou korunu ke slabším hodnotám, i když v relativně menší míře ve srovnání s jinými měnami v regionu. Nejistota ohledně budoucího vývoje v eurozóně navíc přinesla oslabování společné měny vůči dolaru. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika V prosinci se opakoval příběh z listopadu, kdy dolar také utěšeně posiloval. Od konce října je to skoro o 9 procent. Slabost eura byla způsobená dalším prohloubením dluhové krize do dalších doposavaď relativně bezpečných států, snížením základní úrokové sazby ze strany ECB, lepšími makročísly z USA v porovnání s Evropou a především neschopností evropských politiků včas a rázně proti těmto neduhům zasáhnout. Následný vývoj bude hodně záviset na síle EU poprat se se svými dluhy a na druhu a síle opatření, které Evropa a USA použijí na podporu ekonomiky. Liknavost evropských politiků situaci nějak razantně řešit nahrává spíše dolaru. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly během měsíce prakticky beze změny, a to i přes to, že se inflace i nadále drží na relativně vysokých hodnotách. Očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb zůstávají beze změny.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB, inflace a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Evropská centrální banka nelenila a opět v prosinci snížila refi-rate o 25 bazických bodů již na 1,00 procenta, ale ani tento krok nedonutil krátkodobé sazby k výraznějšímu poklesu. Až poskytnutí neomezené likvidity bankám (prostřednictvím 3 letého úvěru v objemu cca 500miliard eur!!!) rozhýbalo trh krátkých sazeb a poslalo výnosy pomalu dolů. Roční EURIBOR klesl konečně pod 2 procenta na 1,95 procenta.
Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená), 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) a 3-leté swapové sazby (žlutá) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Po listopadovém masivním výprodeji na domácím dluhopisovém trhu došlo během prosince ke korekci. Výnosy českých státních dluhopisů se během měsíce posunuly o 30 až 90 bazických bodů níže, a to především na dlouhém konci výnosové křivky. Domácí investoři nadále upřednostňují dluhopisy s kratší dobou do splatnosti.
Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje vývoj čtrnactidenní REPO sazby spolu s dvouletými, pětiletými a desetiletými swapovými sazbami v české koruně. V prosinci se úrokové sazby vrátily na úrovně před listopadovým výprodejem na dluhopisových trzích.
Slovenská republika Po radikálním rozšíření rizikových prémií v listopadu nastalo v prosinci určité zklidnění. Výnosy klesaly především německým bezrizikovým státním dluhopisům. Slovenské státní dluhopisy také částečně zkorigovaly svůj propad a jejich výnosy lehce klesly (viz posun výnosové křivky dolů). Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Výnos 10-ti letého německého státního dluhopisu se v průběhu prosince vytrvale snižoval (ceny rostly) až k úrovním blízko svých minim. Slovenské státní dluhopisy také následovaly tento trend, ale s menší silou a tak se rizikové prémie nad německým dluhem pouze mírně rozšířila. Přirážka Slovenska nad Německem proto vzrostla na úctyhodných cca 285 b.b., tzn. že Slovensko vydává dluhopisy s výnosem o 2,8 procenta vyšším než Německo.
D) AKCIOVÉ TRHY Vývoj akciových trhů v měsíci prosinci stejně jako v předchozích měsících byl opětovně velmi výrazně ovlivňován děním a zprávami o dalším vývoji dluhové krize v eurozóně. Dalším významným faktorem mající vliv na akciové trhy byly makroekonomické zprávy zejména ze zámoří, které signalizují, že americká ekonomika prožívá jisté oživení a pravděpodobně ji nehrozí sklouznutí do recese. V závěru měsíce přes narůstající obavy a přes určité rozčarování z výsledků evropských summitů o dluhové krizi, které ani v jednom případě nepřineslo jasné a přímočaré řešení, pouze ujednání, že na tom příštím jednání už budou prosazena opatření, která mají řešit podstatu dluhové krize, jsme byli svědky mírného růstu akciových trhů. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci prosinci ve svých lokálních měnách lze z hlediska výkonnosti rozdělit na dvě skupiny a to na skupinu s pozitivní tj. kladnou výkonností a na skupinu se zápornou výkonností. Do první skupiny v měsíci prosinci jednoznačně patří český akciový trh, který dosáhl výrazně lepší výkonnost mezi středoevropskými akciovými trhy a jako jediný středoevropský trh v minulém měsíci dosáhl výrazného kladného zhodnocení. Výkonnost českého akciového trhu ve výkonnosti také převyšovala ostatní vyspělé akciové trhy. Druhou skupinu tvoří maďarský a polský akciový trh, které ve své výkonnosti velmi výrazně zaostávaly za výkonností českého akciového trhu a zakončily měsíc s negativní výkonností. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +3,66% -3,65% -6,57% +5,06% +2,68% +3,99% Od 1.1.2011-25,61% -28,64% -28,47% +4,87% -8,05% -3,11% VÝHLED
Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize (nejen) periferních států eurozóny. Makroekonomické ukazatele v poslední době navíc potvrzují výrazné zpomalení tempa růstu globální ekonomiky, což řešení dliuhové krize ještě více komplikuje. Zároveň se podstatnou měrou zvyšuje riziko opětovného sklouznutí klíčových ekonomik do recese. V důsledku přetrvávající nejistoty na finančních trzích a obavy z možného návratu globální ekonomiky do recese logicky pokračuje odklon investorů od rizikovějších aktiv a jejich orientace na více bezpečná aktiva. Hlavním motorem evropské ekonomiky zůstává především Německo. Pod vlivem výrazného zhoršení makroekonomického výhledu došlo ke změně v politice ECB, která snížila úrokové sazby. Další uvolnění měnové politiky ECB se dá očekávat. Vzhledem k významnému nárůstu nejistoty ohledně budoucího vývoje očekáváme zvýšenou volatilitu na globálních trzích a pokračující přesun finančních prostředků z rizikových aktiv do bezpečí nejkvalitnějších státních dluhopisů. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.