Deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informaních studií a knihovnictví Studijní program: informaní studia a knihovnictví Studijní obor: informaní studia a knihovnictví Linda Egemová Deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání Bakaláská práce Praha 2007

Vedoucí bakaláské práce: PhDr. Eva Bratková Oponent bakaláské práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a že jsem uvedla všechny použité informaní zdroje. V Praze, 14. kvtna 2007. Linda Egemová

Identifikaní záznam EGEMOVÁ, Linda. Deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání [Prague Metro Journals as Specific Information Resources, their Content, Production, Distribution and Use]. Praha, 2007-05-14. 50 s. VIII s. píl. Bakaláská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaních studií a knihovnictví. Vedoucí bakaláské práce PhDr. Eva Bratková. Abstrakt Tématem bakaláské práce jsou deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání. Analýza byla provedena u tchto periodik: deník Metro (http://www.metro.cz), deník 24 hodin (http://www.24hodin.cz) a deník Metropolitní Expres (http://www.expresdenik.cz). V úvodní ásti práce je naznaena obecná typologie bezplatných periodik a uvedeny dvody vzniku jejich existence s drazem na spolenost Metro International. Další ást práce obsahuje jednotlivé charakteristiky zmínných deník, kde je zejména u deníku Metro sledován zpsob výroby. Jádro práce je tvoeno komparací deník, na než je nahlíženo z rzných úhl pohledu. Pozornost je zamena na jejich obsahové vymezení a jazykovou úrove, grafickou úpravu, inzerci a webové prezentace. Následující ást práce popisuje a pedevším prezentuje zjištní, která vyplynula z dotazníkového šetení, v jehož rámci byla sledována tenáská využitelnost bezplatných deník. V závru práce jsou shrnuty získané poznatky o analyzovaných denících. Klíová slova bezplatné deníky, deník, noviny, zdarma, Metro, 24 hodin, Metropolitní Expres, informaní zdroj, obsah, výroba, distribuce, využívání

Obsah PEDMLUVA... 1 1 ÚVOD... 3 1.1 DVODY VZNIKU EXISTENCE DENÍK... 4 1.2 METRO INTERNATIONAL... 5 2 BEZPLATNÉ DENÍKY PRAŽSKÉHO METRA... 9 2.1 DENÍK METRO... 11 2.1.1 Redakce... 12 2.1.2 Informaní zdroje... 14 2.1.3 Výrobní procesy deníku... 14 2.1.3.1 Editorská innost... 14 2.1.3.2 Specifické faktory zpravodajské innosti editora deníku Metro... 15 2.1.4 Distribuce... 17 2.2 DENÍK 24 HODIN... 18 2.3 DENÍK METROPOLITNÍ EXPRES... 19 2.3.1 Výrobní procesy deníku... 19 2.3.2 Distribuce... 19 3 SROVNÁNÍ DENÍK... 21 3.1 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ A JAZYKOVÁ ÚROVE... 21 3.1.1 Deník Metro... 21 3.1.2 Deník 24 hodin... 22 3.1.3 Deník Metropolitní Expres... 23 3.1.4 Analýza zpracování hlavního tématu... 25 3.1.5 Závrené hodnocení... 26 3.2 ÚROVE GRAFICKÉ ÚPRAVY... 28 3.3 INZERCE... 30 3.4 WEBOVÉ PREZENTACE DENÍK... 32 3.4.1 Deník Metro... 32 3.4.2 Deník 24 hodin... 34 3.4.3 Deník Metropolitní Expres... 35 4 PRZKUM TENÁSKÉ VYUŽITELNOSTI DENÍK PRAŽSKÉHO METRA... 37 ZÁVR... 44 POUŽITÁ LITERATURA... 46 SEZNAM PÍLOH... 49 PÍLOHY... 50

Pedmluva Tématem bakaláské práce jsou deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání. Na bezplatné deníky, novodobý fenomén v oblasti tištných médií, bylo v dob jejich vzniku nahlíženo odbornou veejností s despektem. Postupem doby si však vybudovaly významnou pozici na eském mediálním trhu a cenny jsou nejen odborníky, ale také tenái a inzerenty. Téma m zaujalo z dvodu jeho pesahu do žurnalistiky, která úzce souvisí se zamením studovaného oboru na Ústavu informaních studií a knihovnictví v Praze. Cílem bakaláské práce je rozbor, popis a vyhodnocení tí deník (Metro, 24 hodin a Metropolitní Expres) distribuovaných pevážn v pražském metru. Je na n nahlíženo jako na specifické informaní prameny a rozebrány jsou otázky jejich obsahu, výroby, formy distribuce a také jejich využívání. V úvodní ásti práce je nastínna obecná typologie bezplatných periodik a uvedeny dvody vzniku jejich existence s drazem na spolenost Metro International. Druhá ást práce obsahuje jednotlivé charakteristiky zmínných deník, kde je zejména u deníku Metro sledován zpsob výroby. Následuje oddíl, v nmž je provedeno srovnání deník z rzných úhl pohledu. Pozornost je zamena na jejich obsahové vymezení a jazykovou úrove, grafickou úpravu, inzerci a webové prezentace. tvrtá ást popisuje a pedevším prezentuje zjištní, která vyplynula z dotazníkového šetení. V tomto przkumu byl osloven statisticky stední výbrový soubor respondent formou emailové korespondence a pímým ústním jednáním. Tématem przkumu byla využitelnost bezplatných deník jejich tenái. V závru jsou shrnuty získané poznatky o analyzovaných denících. Práce obsahuje tabulky, grafy a pílohy, jež jsou doplkem textu. Ped zpracováním tématu byla provedena bibliografická a informaní píprava, jež zahrnovala zejména studium internetových zdroj. Obsaženy a zpracovány jsou též poznatky a údaje, které jsem získala rozhovory s odborníky. Analyzované webové prezentace deník byly zdrojem informací zejména veejného charakteru. Praktickým zpestením v prbhu tvorby práce bylo získávání a vyhodnocování odpovdí na zahrnutý dotazník. 1

Cenné poznatky jsem nabyla cíleným pozorováním innosti editor redakce deníku Metro, kterou mi bylo umožnno navštívit díky kontaktu na editora zahraniního zpravodajství Jana erného. Nemálo významných informací vyplynulo z rozhovoru s manažerem deníku Metropolitní Expres Martinem Marcilisem a generálním editelem deníku Metro Martinem Konrádem. Prezentované charakteristiky uvedených deník jsou proporn nevyvážené práv z dvodu snadnjšího získání informací o deníku Metro. Pi zpracování tématu se vyskytl problém s dostupností informací interní povahy. Ze strany vedení deník mi byla naznaena neochota sdlovat data zejména obchodního charakteru vzhledem ke stávající konkurenci. S redakcí deníku 24 hodin mi bližší kontakt nebyl umožnn, proto jsou uvádny pouze informace z veejn dostupných zdroj bez hlubšího ovování. V práci jsou pevážn zahrnuty veejn dostupné informace. K informacím interní povahy, nejastji obchodního charakteru, je velmi obtížný pístup, a proto jsou v ní zastoupeny minimáln. Celkový rozsah bakaláské práce je 50 stran a VIII stran píloh. Všechny záznamy jsou citovány podle normy SN ISO 690 a SN ISO 690 2. Zpsob citování je z dvodu pehlednosti zvolen pomocí prvního údaje záznamu a data vydání uvedených v hranatých závorkách. 2

1 Úvod Moderní doba pinesla pro tištná média zvláštní fenomén noviny zdarma. Zejména ve velkých mstech jsou tyto noviny souástí mediálního trhu již mnoho let, piemž se nejedná o tiskoviny typu reklamní leták, ale o deníky se skromným obsahem. Jsou to nízkonákladové noviny financované výhradn z inzerce, jejichž obsah je adekvátní nákladm. Obsahují odpovídající množství informací i publicistických materiál, které mže jejich konzument zvládnout cestou v prostedcích hromadné dopravy [Bezplatné deníky, 2006]. Tradiní placené deníky mají vtšinu tená mezi lidmi, kteí jsou zvyklí íst. Mladí lidé souasné generace vyhledávají primární informaní zdroje v elektronické podob a noviny berou spíše jako zdroj zábavy, nebo naopak úvah k zamyšlení. Analogicky mže vyznít promna zpsobená televizí, která za 30 let zcela transformovala podobu rádia z primárního zdroje informací pouze na zábavní podkreslova innosti posluchae [MIKLÍK, 2006]. Mní se i úloha tištných novin ve spolenosti a bezplatné deníky ji penesly blíže ke konzumnímu stylu života. tená získá rychlý pehled denních informací rzné kvality s hojnou dávkou reklamy. S nadsázkou se bezplatné deníky stávají jakýmsi informaním fast foodem, jehož konzumace je mezi mladými lidmi tak populární. Diskutabilní je ale kvalita takové duševní stravy. Existence bezplatných deník pináší pozitivní faktor, který vyplývá z toho, že lidé, kteí by jinak pestávali íst (dvody mohou být finanní, asové aj.), tou a vytvoí si jakýsi návyk, jenž asem mže vést k pechodu k tradiním tištným médiím. Souhrnný poet výtisk novin, které jsou denn Evropanm k dispozici zcela zdarma, jdou do desítek milion. Bezplatné listy pipravuje zpravidla tým složený z mnohem menšího potu redaktor než noviny, za nž tená platí. Vtšinou navíc nevyvíjejí aktivitu ve zjiš ování vlastních informací, základem obsahu bývají zprávy pevzaté z tiskových agentur. Je mén nákladné spolehnout se pi vyhledávání zpráv o událostech ve spolenosti na jiné poskytovatele zpráv (tiskové agentury a tiskoví mluví), než najmout potebné pracovníky, aby pronikli do spolenosti. Takové pasivní získávání však mže vytváet prostor pro manipulaci pi nastolování veejných témat. Také novinái mají sklon se vydat pi píprav redakního materiálu cestou nejmenšího odporu, tj. použít dobe 3

pipravené hotové podklady [BURNS, 2004, s.38]. A ani grafickou úpravou se s klasickými listy nemohou ty zdarma rovnat. To se ovšem pozvolna mní. V souasné dob je patrný vývoj bezplatných deník smrem k zaazování pvodních zpráv nebo strany s komentái, což bylo dosud považované za jednu z hlavních odlišností placených novin od bezplatných. To, co se prozatím nemní (pokud za bezplatným deníkem nestojí silná vydavatelská spolenost, která svými nejen finanními prostedky dokáže deník provozovat), je fakt, že existence a možná další expanze deník zdarma závisí na píjmech z inzerce [AUST, 2006]. Noviny nenásiln a bez vysokých náklad mezi mnoha ostatními inzeráty propagují placené listy stejného vydavatele. Množství inzerát asto tém pevyšuje redakní text, a proto mohou noviny psobit tém jako reklamní leták. Ekonomika bezplatných deník je podobná, protože jejich manažei ím dál více sázejí na mladší tenáe, kteí jsou jako cílová skupina vhodní pro zadavatele reklam. Tento vývoj vyústil ve vyšší souasnou redakní kvalitu a vtší srozumitelnost mladému dosplému tenái se zájmem o informace místního charakteru. Bezplatné deníky tvoí vedle tradiních placených novin samostatnou skupinu s jistými, výše zmínnými specifiky, jež zaruují budoucí vyváženou koexistenci s tradiními deníky. 1.1 Dvody vzniku existence deník S koncem minulé dekády se ve Švédsku zrodil recept na to, jak zamezit odlivu (zejména mladých) konzument zpravodajství od tisku smrem k internetu a televizi. Výchozí situace byla jasn naznaena: na internetu a v televizi je prezentováno zpravodajství rychle a pehledn. Konzumenty, jež jsou ve velkých mstech nuceni zrychleným životním stylem pijímat zpravodajství bez asových prodlev, takováto forma zpravodajství nezdržuje a je tém zdarma. Nemén podstatný byl ekonomický požadavek neztratit píjmy plynoucí z inzerce. Na zastávkách hromadné dopravy ve velkomstech se proto zaaly objevovat deníky, které si každý mohl vzít, aniž by platil. Názvy nkterých z nich (Metro, 20 Minuten, 20 Minutos) prozrazují, pro koncept funguje. Ekonomicky aktivní tenái se z nich dozvdí to podstatné práv bhem každodenní cesty metrem na pracovišt, jíž podle przkum tráví prmrn onch zmínných 20 minut. V pozadí deník distribuovaných zdarma stojí velké vydavatelské skupiny, které jejich existenci mohou ásten podporovat z úspšného fungování svých ostatních produkt. 4

V oblasti bezplatných tištných médií má dominantní postavení spolenost Metro International se sídlem v Londýn, jež bude blíže pedstavena v kapitole 1.2. 1.2 Metro International Spolenost Metro International zastešuje vtšinu vydání deník Metro v rzných jazykových mutacích po celém svt a vydává doporuující systémová opatení pro všechny podízené subjekty. Poátení idea vydávat gratis deník nebyla nikterak výjimená a její tvrci nemli v úmyslu mnit stávající situaci globálního mediálního trhu. Inspiraci pro svj projekt nalezli v oblasti bezplatného televizního vysílání, kterýžto model úspšn aplikovali do sféry vydavatel novin. Vydávání deníku Metro zahájila v roce 1995 ve švédském Stockholmu vydavatelská poboka pední evropské mediální spolenosti Modern Times Group. Spolenost Metro International byla dodaten zaazena v prosinci roku 1999, aby byla o rok pozdji osamostatnna. Od té doby se Metro rozšíilo do zemí celého svta a dokázalo si vybudovat silnou pozici na trhu deník v USA, Evrop i Asii. Generálním editelem se stal Pelle Törnberg. 1 Následující seznam (viz tab. 1) obsahuje data a vtšinu mst (resp. region nebo zemí), kde se deník Metro již vydává [Metro International S.A., 2005]. 2 rok místo 1997 Praha 1998 Göteborg, Budapeš 1999 provincie Holandsko, Helsinky, oblast Skåne (msto Malmö) 2000 Chile, Filadelfie, Toronto, ím, Milán, Athény 2001 Montreal, Barcelona, Boston, Madrid, Koda 2002 Paíž, Marseille, Hongkong, Århus, Soul 2003 Aragonie (msto Zaragoza), Andalusie (msto Sevilla), Galicie (msto) 2004 Toulouse, Lille, Valencia, Bordeaux, New York, Rotterdam, Azurové pobeží (msta Nice a Cannes), Lisabon 2005 Štrasburk, Vancouver, Florencie, Ottawa, Bologna, Turín, Amsterodam, Dublin 2006 Kanárské ostrovy, Ciudad de México, Záheb, Rijeka 2007 Calgary, Edmonton, Brazílie Tabulka 1: Místa vydání deník Metro spolenosti Metro International 1 Generální editel oznámil rezignaci ze svého postu k polovin roku 2007, kdy bude zvolen nový editel [Metro International S.A., 2007b]. 2 Úplný seznam bez asových údaj: západní Evropa: Francie, ecko, Nizozemí, Itálie, Portugalsko, Španlsko; Skandinávie: Švédsko, Finsko, Dánsko; východní Evropa: Maarsko, Chorvatsko, eská republika, Rusko; Severní Amerika (msta): New York, Boston, Philadelphia, Ottawa; Kanada; Asie a Jižní Amerika: Hongkong, Jižní Korea, Chile, Mexiko. 5

Metro International produkuje nejvtší a nejrychleji se rozvíjející noviny mezinárodního charakteru na svt. Deník Metro je vydáván ve více než 100 velkých mstech ve 22 zemích v Evrop, Jižní a Severní Americe a Asii. Metro disponuje jedineným globálním dosahem oslovuje více než 20 milion mladých, aktivních a vzdlaných tená. Prodeje z reklam mají vzrstající tendenci a od jeho prvního vydání v roce 1995 je zaznamenán roní rst o 41 %. Deník Metro je distribuován v síti veejné dopravy kombinací samoobslužných regál a ve všedních dnech je rozdáván pímo kameloty. Víkendová vydání jsou distribuována každou sobotu ve Stockholmu, Holandsku a Santiagu. Distribuní místa se nacházejí bu uvnit nebo v okolí mstských dopravních uzl (metra, vlaky, autobusy, tramvaje), kanceláských budov, na klíových místech rušných ulicí nebo na jiných místech, kde se vyskytuje více potenciálních tená (nap. vysokoškolské kampusy). Vydání deníku Metra po celém svt mají tém totožnou podobu, tj. použití barev, rozvržení strany, formát, ale také zpsob uspoádání obsahu. Všechna vydání informují o místních, národních a mezinárodních zprávách ve standardizovaném formátu a designu titulk. Správn zvolené asové rozvržení a rozmístní distribuních míst umožuje deníku oslovit velké množství mladých a aktivních tená. Tato demografická skupina není typickým konzumentem denního tisku, ale je nejvyhledávanjším cílem pro inzerenty. Pro inzertní spolenosti není deník Metro pouze další možností, jak získat nové zákazníky. Je také dodavatelem prvotídních televizních konzument, kteí jsou inzerenty tolik cenni. Deník Metro pedstavuje moderní typ média, které je obrazem dnešního uspchaného životního stylu a tží z asových prostoj vznikajících v doprav ve velkých mstech v asných ranních hodinách. Z výzkum agentur vyplývá, že pomr tená žen a muž je zhruba vyrovnaný (48 % žen), 74 % tená je mladších 50 let a 82 % tvoí studenti i pracující. Metro International je organizací, která zamstnává více než 400 noviná a tém shodné množství externích spolupracovník a pispvatel. Deníky Metro netvoí pouze žurnalisté, ale také administrativní pracovníci, manažei, IT specialisté, prodejci médií a obchodníci. Vk vtšiny zamstnanc je shodný s vkem tená pes 90 % je mladších 40 let. Metro International využívá svá vydavatelství zárove jako rozsáhlou 6

sí zpravodaj. Z tohoto dvodu má každá redakce korespondenty ve více než 20 zemích po celém svt [TÖRNBERG, 2006]. Metro International poádá každý rok konferenci v Londýn, na které probíhá hodnocení úrovn deník v jednotlivých státech. eská verze deníku Metra skonila v zahraniním hodnocení až na posledním míst. V eské republice však existují faktory ne píliš zetelné a jasné pro zahraniní hodnotitele, které jsou spolupíinou celkov negativního hodnocení deníku. Jedním z nich je snaha zachovávat v každém výtisku strany s regionálním zpravodajstvím. Udržet kvalitu a vysokou úrove zpravodajství je velmi obtížné z toho dvodu, že editoi pracují v hlavním mst a ztrácejí každodenní kontakt s ostatními sledovanými oblastmi. Dalším, nezanedbatelným faktem je brzká odpolední hodina pro redakní uzávrky (viz kap. 2.1.3.2).V pracovním dni zbývá nepíliš prostoru pro tvrí práci, podstatné bývá odevzdání práce ve stanoveném termínu. Další nepíznivý fakt se vztahuje k systému editorské práce. Ta neobsahuje pouze vytváení obsahu novin, ale editor musí být zárove grafikem, což rozptyluje jeho pracovní soustední. Poslední, nicmén nejdležitjší souástí výše zmínného negativního hodnocení kvality eského Metra je rozpoet, kterým má redakce možnost disponovat. Z nho není reálné platit reportéry, kteí by vytváeli kvalitní regionální zpravodajství nebo byli vysílání nap. na pracovní cesty. Prioritou v tchto novinách není hodnotný obsah, nýbrž obchodní hledisko, jež je upednostováno na jeho úkor. Deníky Metro nabízejí reklamní plochu rzným typm inzerent od mezinárodních spoleností po místní organizace. Podstatnou souástí politiky deníku je udržování dobrých obchodních vztah s inzerenty. Spolenost Metro International používá interní softwarový systém Salsa, který zaznamenává a následn zpracovává obchodní hovory (nejastji nabídky a ceny). Systém každý týden zaznamená více než 30 000 datových položek, což umožuje souhrnn (v rámci všech redakcí) vyhodnocovat výkon reklamních prodejc. Inzerenti mohou využít také možnost prodávat své služby nebo zboží ve více zemích pomocí tzv. multi-country reklamních balík. Ped 6 lety tuto možnost využila jen 3 % klient, do roku 2005 se jejich poet zvýšil na 27 % zcelkového potu inzerujících. Nezávislé studie o úincích reklamy provádné v Nizozemí, Francii a Hongkongu prokázaly silnjší psobení reklamy, než by bylo možné dosáhnout inzercí v tradiních novinách. Skupinu 10 nejsilnjších inzerent tvoí 7

spolenosti: British Airways, Canon, Chevrolet, H&M, HP, Nokia, Puma, Renault, Swatch a Samsung [Metro International S.A., 2007a]. Ze zprávy o finanních výsledcích zveejnné 13.2.2007 na webových stránkách Metro International vyplývá, že istý zisk spolenosti v roce 2006 inil 12 975 000 USD [Metro International S.A., 2007c]. 8

2 Bezplatné deníky pražského metra Projektem bezplatných titul na eském trhu se zpoátku velká vydavatelství vbec nezabývala. Vnímat ho zaala až poté, co se novinám zaalo dait v zahranií. Pražané znají ti deníky rozdávané kolportéry každý pracovní den ráno v prostorách metra, na pražských ulicích nebo umístné v samoobslužných stojanech v administrativních budovách, školách, vybraných obchodech apod. Jsou jimi: deník Metro s nejdelší tradicí v eském mediálním prostedí, deník 24 hodin a nejmladší deník Metropolitní Expres. Nejpodstatnjší fakta o tchto denících jsou prezentována v tabulce (viz. tab. 2). [Mafra, 2007], [Metro, 2007], [24 hodin, 2006], [Unie vydavatel, 2006]. Metro Metropolitní Expres 24 hodin Vydavatel Metro R Mafra Ringier R WWW http://www.metro.cz http://www.expresdenik.cz http://www.24hodin.cz http://metropoint.com Adresa redakce Sokolovská 79, 186 00, Praha 8 Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 U Prhonu 13, 170 00, Praha 7 Šéfredaktor Fabiano Golgo Jan David Pavel Procházka Periodicita 5x týdn (po-pá) 5x týdn (po-pá) 5x týdn (po-pá) Vychází od 2.7.1997 24.4.2006 28.11.2005 Rozsah 15-23 barevných stran s nestálými rubrikami 24 barevných stran s tradiním rozložením pravidelných rubrik 16 barevných stran s tradiním rozložením pravidelných rubrik Náklad 170 000 ks (Praha) 200 865 ks 202 421 ks (9/2006) Distribuce 6.00-9.00 hod. na 950 místech (9 mutací), 300 kamelot, 20 distribuních supervizor 7.00-9.00 hod. v Praze 220 stojan v prostoru metra, administrativní budovy, školy aj.; ve stedních echách systém stojan nejastji na nádražích D Cena inzerce 1/1 bar.-184 680 K (Praha, út-t) 207 480 K (pá) 7.00-9.00 hod. na 280 místech, kameloti + stojany (v Praze a okolí v blízkosti stanic PID, v administrativních budovách, obchodních centrech, mstských a státních úadech, nemocniních zaízeních a sportovních centrech 1/1 bar.-130 130 K 1/1 bar.-153 010 K Tabulka 2: Pehled základních údaj o bezplatných denících pražského metra V loském roce vycházel zhruba dva msíce jako bezplatný deník také titul Kurýr Praha (vydávala ho spolenost Iditara), který byl v odpoledních hodinách roznášen pímo do poštovních schránek 300 000 pražských domácností [POŠTULKA, 2007]. V listopadu byl z trhu voln distribuovaných bezplatných titul stažen z dvodu 9

ekonomického neúspchu. Analogická situace nastala v letošním roce také v Dánsku, kde byl bezplatný deník Dato nucen vyhlásit bankrot. Jeho poslední vydání bylo dorueno tenám do schránek v dubnu 2007 [SNIEGO, 2007]. Taková forma distribuce nemusí být mezi tenái pozitivn pijímána z dvodu podobnosti s obtžujícím množstvím vkládaných reklamních leták do schránek. Takovýto titul tenám lehce splyne s letáky a logicky i zájem inzerent o nepíliš atraktivní produkt zaostává za vydavatelskými oekáváními. Bezplatné deníky v eské republice pokrývají z vtší ásti pouze hlavní msto a okolí, v ostatních ástech republiky je zastoupen mutacemi pražského vydání pouze deník Metro. V dob vzniku bezplatných deník v Praze neexistoval informaní zdroj výhradn lokálních zpráv pro obyvatele, deníky zdarma na tuto informaní potebu tená reagují. (Od 18.9.2006 pináší vydavatelství Vltava-Labe-Pres placené noviny Pražský deník). V Praze se denn rozdá celkov 600 000 výtisk všech deník zdarma. Z neveejného przkumu je zejmé, že tyto noviny si každý den vezme 360 000 tená. 3 Není výjimené, že lidé tou více titul, nkteí dokonce všechny 3. Nabízí se otázka, jak je možné, že seriózním deníkm tenost po nástupu bezplatných deník neklesá, ale naopak stoupá [JURNEKA, 2006]. A není rozhodnutí vydavatele, který souasn vydává placené deníky, vydávat deník bezplatný kontraproduktivní? Faktem je, že na relativn malém eském trhu úspšn psobí ti gratis deníky, které mají svj okruh tená. Dvody jejich úspšné koexistence mohou být následující: významná vydavatelství nabízejí do svých titul inzerci asto v balíku, tím si rozšiují svoji tenáskou obec, vykazují vtší ísla prodaných a rozdaných výtisk, a proto i ztrátovost se tžko vypoítává. Vydavatelství si tím vychovávají mezi mladými lidmi své budoucí tenáe pro jiné tituly, na než bývají odkazováni. V pípad, že v budoucnosti nastane trend úbytku tená tradiních novin, jako je tomu ve Spojených státech amerických, pokusí se je vydavatelství oslovit pomocí gratis novin [Noviny zadarmo, 2006]. Bezplatné deníky pražského metra drží tém totožnou koncepci s deníky v zahranií. Obsah je shrnutím agenturních zpráv s pidanými drobnostmi typu zajímavá zpráva, kížovka, soutž aj. Také cílové publikum je vzhledem k místm distribuce stejné. 3 Rozhovor s Martinem Marcilisem, manažerem deníku Metropolitní Expres, z 10.4.2007 na téma bezplatné deníky v Praze. 10

Draz je kladen spíše na prezentaci deníku než na samotný obsah zpráv. Inzerenti vyhledávají spolehlivý produkt se stabilním vedením schopným pedvídat trendy v oblasti médií. innost manažer bezplatných deník smuje k co nejvtšímu zisku. Vedení mediálních organizací zavádjí technická vylepšení s cílem zvýšit zisk, která vedou k vyšší stejnorodosti obsahu zpráv [BURNS, 2004, s. 37]. V pípad deníku Metro je to nov zavedený globální informaní systém s cílem sjednotit redakce v rzných ástech svta, v jehož rámci je funkní nap. varianta prohlížení a sdílení fotografií. Budoucnost je tak tžko odhadnutelná, že je teba neustále experimentovat, obsadit volná místa na trhu, aby velká vydavatelství byla pipravena na každý nový trend co nejrychleji reagovat. Jistá je pouze následující teze: výnosnost novin rapidn klesá. Podle Billa Gatese bude internetová reklama do 3 let generovat 30 miliard dolar ron. Je to pesn tolik, kolik se dnes investuje do reklamy na celém svt. V eské republice investice do reklamy iní ron 18 miliard K, desetina jde na internet. Tato suma se ron zvyšuje asi o tetinu. Pipoteme-li k tomu skutenost, že ádková inzerce v Evrop prakticky celá pesunula na internet, je zejmé, že tradiní noviny eká velká zmna [Noviny zadarmo, 2006]. 2.1 Deník Metro Deník Metro úspšn psobí na eském trhu bezplatných periodik již 10 let. Jeho grafická i obsahová podoba je do velké míry shodná s deníky Metro v jiných zemích (viz kap. 1.2). Hlavní cíl deníku Metro, resp. všech složek, které se podílejí na jeho vydávání, je podávat neutrální informace tenám a v práci s nimi udržovat nezaujatý postoj. Draz je kladen na informaní servis s minimem redakních komentá. Deník nabízí zpravodajský styl oznaovaný jako infotainment (infozábava). Redakní koncept je zamený na poskytování apolitického aktuálního zpravodajství doplnného informacemi ze spolenosti a kultury s rozšíenou nabídkou interaktivních zábavních prvk [duk nlm, (msl), 2007]. Prmrný náklad Metra v eské republice je podle slov jeho editele Martina Konráda 305 000 výtisk, v Praze se pohybuje okolo 170 000 výtisk. V regionech se náklad pohybuje v rozmezí 130 000-170 000 výtisk podle objemu inzerce. Konkrétn podle údaj získaných k 2.4.2007 byl náklad pro pražské vydání 145 000 kus (rozsah 16 stran) a ostatní mutace vyšly v nákladu 140 000 kus (rozsah 12 stran) 11

[STOJASPAL, 2007]. 4 Deník Metro vychází nepravideln také ve všech krajských mstech. Nejastji z dvodu celorepublikové reklamní kampan, kdy zadavatel inzerce zaplatí náklady spojené s výrobou i distribucí. Uskutenný przkum tenosti (tj. odhad tenosti na vydání) periodických publikací 5 vypovídá o prioritní pozici deníku Metro ped konkurenními deníky zdarma [GfK Praha-Median, 2007]. Návratnost novin je monitorována a prmrn tvoí 3-4 % z celkového denního nákladu. V nkterých pípadech mže remitendu zpsobit i chyba v distribuci, kdy se výtisky nedostanou na urená místa a nemohou být rozdány. 2.1.1 Redakce Šéfredaktor pedstavuje nejdležitjší osobu redakce a je zodpovdný pímo editeli. Post šéfredaktora v deníku Metro zastává od ervna 2006 Fabiano Golgo. 6 Odpovídá za obsah a formu deníku a je významným navrhovatelem dílích obsahových i grafických zmn. Jeho pozice je více manažerská než novináská, snaží se nahlížet na deník Metro oima tenáe, ne profesionálního novináe. Jakožto manažer úzce spolupracuje s inzerenty i redakními grafiky pi hledání prostoru pro umístní tzv. PR lánk na konkrétní stranu. 7 Jednou z jeho pravomocí, která ovlivuje redakní práci je také schvalování aktuálního vydání ped procesem tisku. Fabiano Golgo zodpovídá za týmovou práci, zajiš uje bezproblémové fungování novin, spravuje redakní tým, schvaluje a realizuje podnty od editor a pichází s novými tématy. Zástupce šéfredaktora zastává funkce manažera redakce a vedoucího vydání. Zárove je nejbližším spolupracovníkem šéfredaktora, se kterým eší zejména administrativní úkoly spojené s fungováním redakce. Nejpodstatnjší ástí jeho innosti je public relations (vazby s veejností) deníku Metro a obecn zajiš ování a podpora vzájemného pochopení a souladu deníku s veejností. Jako vedoucí vydání nese odpovdnost za 4 Deník Metro vychází v 9 variantách: Praha, echy, Morava, Plze, Brno, Olomouc, východní echy, Liberec a Zlín. 5 Przkum Media Projekt byl realizován spolenostmi GfK Praha-Median v období 1.10.2006-31.3.2007 a dotazováno bylo 14 542 náhodn vybraných respondent z celé eské republiky. 6 Fabiano Golgo (5. 10. 1969 Porto Alegre, Brazílie). Po ukonení stední školy nedokonil studium práv a ve Spojených státech amerických (New York) studoval žurnalistiku a kulturní antropologii. V Brazílii režíroval televizní poady pro lokální verzi MTV a pro stanici TV Guaiba. V dob vysokoškolského studia krátce psobil na stanicích CNN a MTV. Od roku 1997 žije v eské republice, kde psobí na vedoucích postech eského tisku. V souasnosti vykonává funkci šéfredaktora deníku Metro [GOLGO, 2007]. 7 PR lánek je oznaení pro krátký text s reklamním zámrem. Nejedná se o klasickou inzerci, text je napsán v podob bžného novináského lánku a podává informace o produktu i služb. 12

textovou ást obsahu deníku, kam spadá kontrola textu po korektorských úpravách i pípadné stylistické zmny. V redakci deníku Metro pracuje celkem 9 editor, jejichž hlavní pracovní nápl tvoí redakní innost spojená s vytváením materiálu pro lánky. Snahou redakních editor je maximální objektivita nabízeného zpravodajství bez pidaných osobních názor i posteh. Editoi spolupracují s grafickým oddlením, které zajiš uje výbr a úpravy fotografií. Ped tvoením lánk musí každý editor shlédnout tzv. dummies 8, což jsou pedtištné modely stránek s naznaením umístní a velikosti inzerát. Podle dummies editor smuje dále svoji práci, resp. ví, kolik místa na stránce zbývá pro redakní text. To, co práci editora iní náronou, je fakt, že pedlohu strany provádí sami editoi pomocí softwaru spolenosti Quark. V rámci redakního týmu probíhá komunikace prostednictvím serveru, který je uspoádán do ty provázaných složek. Složka se stránkami, na nichž se aktuáln pracuje, má název Working pages, editoi do ní ukládají rozpracované strany. Do složky Ready pages ukládá strany vedoucí vydání po realizaci veškerých pipomínek a úprav. Se stranami ve složce Done pages pracují již grafici ve formátu PDF. V této fázi dochází znovu ke kontrole, zda nedošlo k posunu nebo jiné nežádoucí zmn textu. Do poslední složky Sent pages jsou ukládány strany kompletn pipravené k tisku. Práci více novináskou v redakci deníku Metro zastávají externí redaktoi, kteí pipravují textové podklady editorm. Mimo dvou stálých externist se v redakci stídají zejména studenti žurnalistiky, kteí vdí jak psát, ale teorie v mnoha pípadech není sluitelná s praxí. Externisté vyhledávají další témata a námty pro konkrétní stranu, které posléze upravují dle požadovaných poteb. Pracovníci v tzv. Traffic oddlení zodpovídají za souinnost pi komunikaci redakce s inzerenty. Hledají vhodné umístní inzerce v rámci strany a v pípad zmn v její kompozici musí být schopni pružn reagovat. Klientm, kteí nemají zhotovenou grafickou podobu inzerátu, jej vytvoí podle dodaného zadání. V souasné dob není v redakci zamstnán IT administrátor, vzniklé problémy eší odborní externisté. Takovýto zpsob ešení bývá asto zdlouhavý a ve svém dsledku neefektivní. tvrtina editor deníku Metro má vysokoškolské vzdlání, jeden je 8 Anglický výraz dummy je oznaení pro model, maketu. 13

absolventem VOŠ a ostatní mají ukonené stedoškolské vzdlání s maturitou. Spíše než dosažené vzdlání je však upednostována praxe a pedchozí zkušenosti práce v médiích. 9 2.1.2 Informaní zdroje Textový i obrazový obsah novin je tvoen z pevážné vtšiny texty pebíranými z tiskových agentur. Nejvíce je editory využívána Infobanka eské tiskové kanceláe. Jedná se o nejvtší elektronický zdroj zpravodajství, plných text eských novin a periodik, fotografií, zvukových zpráv a infografiky v eské republice. Informace jsou prezentovány v rozsáhlých dokumentaních databázích v eském a anglickém jazyce [eská tisková kancelá, 2007]. Výhradn pro fotografie využívá redakce služby zpravodajské agentury Reuters. Prmrný denní pírstek fotografií v dostupné databázi iní pibližn 600 kus. Zajímavostí je, že pokud se fotografie pebírají od eského i slovenského autora, je nutnost uvádt jako zdroj jejich jména i afiliaci, tj. TK. V pípad agentury Reuters se jména fotograf neuvádjí. Editoi mají pístup také do tiskové agentury Associated Press, ze které erpají materiály pro tvorbu redakních lánk. 2.1.3 Výrobní procesy deníku 2.1.3.1 Editorská innost innost editora zahraniního zpravodajství je popsána na základ zkušeností z návštvy redakce deníku Metro. Editor každé ráno sleduje dní zpráv. Provede rozdlení zpráv do tí základních typ podle dležitosti. Typ A znamená zprávu pro hlavní lánek, typ B má sekundární význam a zprávy typu C jsou krátké zprávy nebo zajímavosti. Poté, co editor vybere a roztídí zprávy, následuje spolupráce s pracovníkem, který sestavuje titulní stranu. Pokud se sejdou dv podobn dležité zprávy pro jeden den (ze tí základních oblastí, jež jsou v deníku Metro zastoupeny, tj. Domov, Svt a Sport), na titulní stranu se vybere vždy zahraniní zpráva. Obecn je domácí zpravodajství preferované, avšak významnjší zahraniní zpráva ve svtovém kontextu je pro titulní stranu upednostnna. V pípad existence dležité zahraniní zprávy související s dním v eské republice, kontaktují redaktoi mluví Ministerstva zahraniních vcí R, aby 9 Tato kapitola vznikla na základ rozhovor s editory deníku Metro uskutennými v prbhu dubna 2007. 14

si vyžádali píslušná stanoviska. Z asových dvod už není tak astou praxí oslovit znalce v dané problematice, aby byl v lánku zastoupen i odborný názor. Požadavek majitele Metra na redakní práci spoívá v pepisování agenturních zpráv, tzn. velké množství tvrí práce. Nejvtší autorský podíl pi vytváení lánk tvoí rozhovory. Pražská redakce je zvýhodnná osobou šéfredaktora, který je schopen zprostedkovat kontakt na zajímavé osobnosti ochotné poskytnout externím redaktorm rozhovory do tematických píloh. Po vytištní se stránkou pracuje korektor, který provede nejen pravopisné a gramatické, ale také stylistické a grafické úpravy. Poté stranu opt vrací editorovi, který ji pedá vedoucímu vydání. Vedoucí má v kompetenci možnost zakázat celou stranu, ímž by se celý proces vrátil opt na zaátek. Obvykle se tak ovšem nedje a úpravy nemají tak razantní charakter (nap. zmna stylistiky, výmna fotografie, nevhodný titulek). Po realizovaných úpravách a pipomínkách se strana pošle grafikovi, který ji vytvoí ve formátu PDF, který se posílá dále na zpracování do tiskárny. 2.1.3.2 Specifické faktory zpravodajské innosti editora deníku Metro Žurnalistická profese je velmi asov nároná innost, což je zejmé zejména pro novináe zamstnané v periodiku typu deník. Hlavní náplní redaktorské práce je nepetržité sledování agenturního zpravodajství, ale také lokálních informaních server mnoha stát. Do podzimu roku 2006 byly uzávrky v deníku Metro vesms standardní (tj. od 21.00 hod. do plnoci). Redakní tvorba stránek tehdy zaínala asi v 15.00 hod. Velmi asto se však stávalo, že lidé urení pro zpravodajství zstávali v redakci pes plnoc. Zárove je nutné zmínit, že pro tyto osoby neplatil celý víkend, tj. v nedli se pipravovalo vydání na pondlí. V záí minulého roku došlo k zásadní zmn uzávrek z dvodu uzavení smlouvy s tiskárnou Moravská Typografie se sídlem v Brn. Pro eské vydání byla stanovena na 16.00 hod. Z asových dvod mají eská vydání Metra pednost nap. ped moravskými (uzávrka v 01.20 hod.) nebo ped pražským vydáním (uzávrka v 18.00 hod.). Obecn se asy uzávrek ídí podle hlavních inzerent, kteí požadují velkoplošnou inzerci, asov náronou na dobu výroby. V praxi není neobvyklé, že materiály pro tiskárnu musely být hotové v dopoledních hodinách. Jednalo se o narušení životního rytmu len redakce (hlavn zpravodaj). Práce se stala více nátlaková, 15

stresující a nemotivaní. Lidé, kteí byli zvyklí na uritý režim spánku se najednou dostali do situace, která je dnes doslova kritická. Kvli tmto okolnostem se zákonit snížila kvalita obsahu novin. Nejhe dopadla rubrika Sport, nebo výsledky dležitých utkání není možné z asového dvodu do listu zaadit. Redaktoi poci ují po relativn krátké dob práce pro deník Metro únavu a nezídka své pracovní pozice opouštjí po odpracovaném kalendáním roce. S píchodem nového editele Martina Konráda v lét 2006 pibyla redakní práce s regionálními mutacemi, aniž by byli pijati další pracovníci. V letních msících nebylo výjimené, že redaktor ml na starosti podobu 2-3 regionálních mutací deníku. Zde se nedá hovoit o tvrím, natož invenním zpsobu práce, pouze o plnní povinností. Psychické vyrovnanosti osob redaktora nepispívá ani viditelné upednostování obchodních zámr ped redakní tvorbou. Pro manažera je urující poptávka inzerent. Existuje pímá souvislost mezi mírou tenosti strany a její finanní hodnotou pro inzerenta. ím vyšší má strana tenost, tím více stoupá cena reklamy. Není výjimkou, že redaktor musí bez pedchozího upozornní ze strany vedení deníku pestat pracovat nap. na tvorb tematického sloupku práv z dvodu jeho nižší tenosti. Dalším stresujícím faktorem je tvorba zejména politických reportáží. Píkladem je kvtnová reportáž z roku 2006 o ignoraci ministerstva vnitra vi cizincm a následn udlování eského obanství. K dispozici byl dokument podepsaný Stanislavem Grossem, který se týkal jistého ukrajinského obana. Bývalý ministerský pedseda, ješt v roli ministra vnitra podepsal tzv. nedostatenou integraci do eské spolenosti, navzdory tomu, že zmínný Ukrajinec žil v eské republice více než 5 let, ml zamstnání, vykonal zde maturitní zkoušku a hovoil plynule esky. Když deník Metro oslovil tehdejšího pedsedu vlády Jiího Paroubka, resp. ministra vnitra Bublana, byla zde snaha o politické ovlivnní, které se nakonec podailo. Reportáž sice vyšla, nicmén pouze s vyjádením Ivana Langera, stínového ministra vnitra. Tento pípad není samozejm ojedinlý [ERNÝ, 2007]. Do stresujících initel se rovnž dají zahrnout reakce samotných tená, kteí vtšinou upozorují pouze na chyby a snaží se o hloupé zesmšnní. K nim patí i osoby, které napadají asovou relevanci obsahové stránky Metra, nebo pirozen neznají podmínky, za kterých vzniká (jeden z redaktor dokonce dostával korespondenci obsahující násilné výhržky a extrémní urážky). 16

V souasné dob se také editorm z deníku Metro nabízí možnost využít nkterý ze seminá Evropského centra žurnalistiky, které v rámci Evropské komise sponzoruje novinám poznávací cesty. Noviná musí strávit 2 dny v Bruselu a další 3 dny ve zvolené lokalit [European Journalism Centre, 2007]. Aktivity takového zamení jsou mezi editory vítaným zpestením rutiny pracovního dne. 10 2.1.4 Distribuce Proces distribuce zaíná již v pražské redakci, kde je výtisk novin pipraven v PDF formátu. Distribuce balík po 200 kusech je zajištna prostednictvím 14 automobil, které je z tiskárny v Brn rozvážejí na urené místo v daném mst. Odtud probíhá rozvoz místní distribuní firmou bu pímo kolportérm, nebo do stojan. Vtšina výtisk je urená k pímému rozdání tenám kolportéry (konkrétn 2.4.2007 bylo kamelotm ureno 121 850 výtisk, 23 150 bylo umístno do samoobslužných stojan).v Praze se nachází 262 distribuních míst (v jedné budov mže být umístno více stojan, resp. distribuních míst). Pražské vydání je k dispozici také na osmi místech v Mladé Boleslavi, Mlníku, Neratovicích, Kralupech nad Vltavou a Kladn [STOJASPAL, 2007]. Ve stanicích pražského metra je u všech sledovaných deník provádna pímá distribuce prostednictvím kolportér. 11 Uvedená charakteristika kolportéra je totožná u všech analyzovaných bezplatných novin a je zaazena v této ásti z dvodu nejdelší tradice pímé komunikace kamelot deníku Metro se tenái. Z pohledu manažer deníku je kamelot využíván primárn jako marketingový nástroj. Kolportéi zajiš ují deníku reklamu každý všední den od 7.00 do 9.00 hod. ranní pouze svojí pítomností. Fungují tak jako živí reklamní poutae. Po jejich odchodu zstanou v prostorách metra stojany, ze kterých mohou cestující pes celý den vnímat logo novin. Kameloti ped zahájením práce procházejí jednorázovým školením, kde jsou jim vysvtleny podstatné zásady interakce s lidmi. Jsou jim vyložena pravidla navazování kontaktu s lidmi bhem rozdávání, která musí pi vykonávání práce dodržet. Vyžaduje se od nich píjemné vystupování a aktivita, ne však asertivita. Cestující, jenž obdrží výtisk novin, by neml nabýt dojmu, že mu je kolportérem vnucen. Kameloti by mli být vidt z vtší vzdálenosti a upoutat na sebe pozornost, proto i jejich obleení má 10 Tato kapitola byla zpracována na základ rozhovor s editory deníku Metro uskutennými v prbhu dubna 2007. 11 Pouze vedení deníku Metropolitní Expres z finanních dvod tuto variantu distribuce v prbhu kvtna 2007 nahradí samoobslužnými stojany. 17

výrazné barvy (zelená pro deník Metro a oranžová pro deník 24 hodin). Kameloti Metra musí mít bhem rozdávání novin nasazenou i apku s logem. Jádro práce kolportéra tvoí rozdávání novin cestujícím na urených stanovištích. Jejich pítomnost u stojan s novinami taktéž zabrauje cestujícím brát si nadmrné množství výtisk souasn. Práce kamelot je hodnocena hodinovou sazbou a probíhají namátkové kontroly (v nkolika stupních), aby nedocházelo ke zhoršení kvality jejího provedení. 12 2.2 Deník 24 hodin Deník 24 hodin se na eském mediálním trhu objevil na sklonku roku 2005 jako druhý neplacený titul po úspšném modelu deníku Metro. Vydavatelství Ringier našlo inspiraci ke kroku založit bezplatný deník v esku ve švýcarském Zürichu, kde se nachází nejsilnjší bulvární deník Blick a kde také vznikl model bezplatného deníku 20 Minuten, který brzy zaal získávat silnjší pozici a pebírat deníku Blick tenáe. eská ást spolenosti Ringier zaala uvažovat nad faktem, že v zahranií existuje deník zdarma, který dokáže pitáhnout tenáe a tím de facto mní podmínky na trhu. Podle dostupných statistik za rok 2005 byl patrný komerní úspch konkurenního deníku Metro. Proto se vydavatelství rozhodlo vstoupit na trh a pokusilo se využít obchodní píležitosti, možnosti další vydavatelské expanze a oslovení té cílové skupiny tená, která nebyla oslovena stžejními tituly Ringieru. 13 Další dvod založení nového bezplatného deníku vychází z logické obchodní strategické úvahy. Pokud vydavatel usiluje o zmnu stávající situace na mediáln relativn saturovaném eském trhu, je teba vytvoit njaké periodikum zdarma. Do obhu se tak dostane velké množství daného periodika v jeden okamžik. Samotné založení a produkování nového deníku není pomocí dostupných technologií a know how nároné. Složité však je tento deník úspšn prodat, tj. získat a udržet stabilní tenáskou základnu, mít zajištný uritý objem inzerce a prodaného nákladu [Noviny zadarmo, 2006]. 12 Informace byly získány rozhovorem s kameloty v prostoru stanice metra Smíchovské nádraží 18.4.2007 v dob mezi 7.00 až 9.00 hod. ranní. 13 Pod vydavatelství Ringier spadají tyto tituly: Divize Blesk: Blesk, Blesk magazín, Nedlní Blesk, Blesk pro ženy, Blesk Hobby a Blesk Zdraví. Divize Sport a 24 hodin: Sport, Sport magazín, Nedlní Sport a 24 hodin. Divize asopis: ABC, Reflex, Týdeník Televize, TV Revue, TV Plus a TV max [Ringier R, 2006]. 18

2.3 Deník Metropolitní Expres V pondlí 24.4.2006 se v eské republice objevil první výtisk v poadí tetích bezplatných novin s názvem Metropolitní Expres. Vydavatelem deníku je mediální skupina Mafra, která sdružuje pod svou stechou produkty ze všech oblastí mediálního trhu. 14 Vydavatelství vykávalo a sledovalo úspch deník Metro a 24 hodin na eském mediálním trhu, a poté se také pokusilo o expanzi. V souvislosti s píchodem nových médií na trh se mní a vyvíjí i trh a chování zákazník. Hlavním produktem vydavatelství jsou stále kvalitní noviny, ale vznikl nový prostor pro aktivní tenáe, kteí si placené noviny nekupují a jejich informaní poteby jsou ovlivnny internetem. Prioritou deníku Metropolitní Expres je vyhýbat se bulvárnímu zpravodajství. Primárním zámrem vydavatele není pouze finanní zisk z tchto novin. Po vstupu vydavatelství Ringier na eský trh novin zdarma stále zbýval prostor pro další deník, který spolenost Mafra vydáním Metropolitního Expresu zaplnila. Na trh uvedla kvalitní produkt, který si ve stávající konkurenci nalezl brzy odpovídající pozici. Pro vydavatele je tento deník také zajímavým nosiem, který mu zajiš uje propojení s jeho ostatními placenými tituly formou inzerce v nm umístné. 2.3.1 Výrobní procesy deníku Zpravodajství je pebíráno z tiskových agentur TK a Associated Press (viz kap. 2.1.2) a serveru idnes.cz (využívány jsou zejména jeho specializované portály). Zídka se ve vydání objeví pvodní lánek nebo fotografie. Obsah deníku tvoí v redakci 14 editor, kteí zodpovídají také za grafický vzhled strany. Fotoeditoi (resp. grafici) mají na starost celkový design novin (úprava fotografií, tvorba graf, obrázk, inzerce a kompletní úpravu dvoustrany Zábava). V redakci jsou zamstnaní také korektoi, jež dbají na správnost použitých výraz a celkovou jazykovou úrove textu. Vysoká profesionalita pracovník vytváejících obsahovou nápl deníku, spolu s velmi silným a hodnotným zpravodajským zázemím spolenosti Mafra, prezentují znanou kvalitu obsahu deníku. 2.3.2 Distribuce Deník Metropolitní Expres je distribuován pouze na území Prahy a jejího pilehlého okolí v celkovém nákladu 200 865 kus. Denní remitenda je pibližn 1 000 kus. 14 Jsou jimi: deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny, zpravodajské portály idnes.cz a lidovky.cz, dv divize mafraprint (tiskárny v Praze a Olomouci), pražská rádia Expresradio a Rádio Classic FM, hudebn-spoleenský msíník FILTER a televizní stanice Óko [Mafra, 2007]. 19

Rozšíením distribuce do region není pro vydavatele výhodné z finanního i personálního hlediska (zejména pro odlišnosti tržních podmínek v metropoli a mimo ni). Pro zabezpeení kvalitního zpravodajství i v regionálních mutacích deníku by bylo nutné deník tém dotovat, což není žádoucí. Distribuní místa nejsou v Praze pouze v prostorách mstské hromadné dopravy, ale také v budovách (firmách) nebo stedních školách. 15 Deník se odlišuje od konkurence i tím, že je jako jediný distribuován i na vlaková nádraží do mst v okolí Prahy. Od 10. kvtna 2007 se systém distribuce deníku na území Prahy zmní. Nebudou ho na jednotlivých místech rozdávat kameloti, ale nahradí je samoobslužné stojany (v prostoru pražského metra bude umístno 220 box). Zejm nejdležitjší píinou této zmny je finanní hledisko, tj. finanní úspora spojená s náklady na zaplacení práce kamelot. Druhým, nemén dležitým dvodem, je dosavadní nedostatená prezentace loga deníku. To bylo viditelné pouze na kamelotech, kteí však po 9 hodin ranní svá stanovišt opouštli. Jeho umístním na stojany se stane viditelnjší i v dob, kdy všechny výtisky budou rozebrány. 15 Metropolitní Expres není distribuován nap. do kolejí vysokých škol z toho dvodu, že tenái nejsou obyvatelé Prahy, tudíž nepedstavují pro inzerenty perspektivní konzumenty. 20

3 Srovnání deník 3.1 Obsahové vymezení a jazyková úrove Popis analyzovaných deník byl vytvoen na základ výtisk z týdne od 12.3. do 16.3.2007. 3.1.1 Deník Metro Deník Metro informuje tenáe každý všední den v prmru na 15-23 stranách o domácím i zahraniním dní ve spolenosti v 9 regionálních mutacích. tenái je vnímán vtšinou pouze jako inzertní nosi (viz kap. 4), avšak i zde je prezentován souhrn denních informací spolu s tematickými rubrikami.v pípad pipojení reklamního materiálu se poet stran navýší. Dležitými ástmi deníku jsou sekce Zpravodajství, Servis, Zábava, Spolenost a Sport. Jeho obsahová skladba je promnlivá, tená se mže orientovat v umístní rubrik pomocí barevného pruhu v podélné horní ásti stran. Šéfredaktor zavádí nové rubriky v návaznosti na objevující se tenáské podnty. Ohlasy tená mohou být kladné i záporné, avšak jakýkoliv konstruktivní názor tenáe mže obsah deníku zkvalitnit a zvýšit jeho tenost. Zpravodajská ást je rozdlena na rubriky Domov, Svt a Praha. Nepravideln bývají zaazovány rubriky Téma, Vda a Peníze. V posledních tech jmenovaných ástech jsou editory vytvoeny nebo pouze zpracovány atraktivní tematické lánky (nap. Když se bohái stávají ješt bohatšími z 13.3.2007, s. 7 nebo Mars bez limit z 16.3.2007, s. 7). Zpravidla je polovina tchto stran vnována inzerci a obsah uspoádán podle jejího aktuálního množství a umístní. Oddíl Servis má rozsah 1-2 strany v závislosti na množství inzerce. tenásky oblíbené jsou sloupky s komentái osobností eské spoleenské scény v rubrice Kafé. Této rubrice zavedlo Metro zaátkem dubna 2007 nkolik novinek k oživení a zpestení tematické nabídky. Redakce deníku Metro nabídla možnost spolupráce nkolika kontroverzním osobnostem, aby se podlily prostednictvím komentá se tenái o své názory na dní nejen v eské republice, ale i ve svt. Mezi oslovenými, kteí pispívají do rubriky Kafé, jsou napíklad poslankyn Jana Bobošíková, podnikatelka Libuše Barková i umlec Milan Knížák [-red-, 2007]. Rubrika Servis obsahuje horoskop, televizní program, pedpov poasí a kreslený ernobílý komiks. Kížovka a hra sudoku je v rubrice Zábava, která je nkdy 21

prezentována samostatn nebo spolu s dalšími lánky jako souást oddílu Spolenost. V tchto dvou rubrikách jsou zveejovány zkrácené rozhovory se slavnými osobnostmi spoleenského života, lánky s kulturními tipy (film, rozhlas, divadlo, hudba) nebo pedstaveny módní hity pro aktuální sezonu. V pondlí má své místo ped událostmi ze sportu ást vnovaná informacím o cestování, další den zajímavosti z oblasti zdraví.ve stedením vydání deníku Metro vychází v oddíle Technika rubrika Auto-moto s množstvím technických údaj a parametr z motoristického svta vetn podrobných srovnání a test automobil. Ve tvrtek vychází v píloze Lifestyle rubrika Nový job, kde jsou zpravidla na tech stranách uvedeny aktuální pracovní nabídky. V pátek je zaazena v rámci Zábavy rubrika Víkend, kde je pipravena pro tenáe soutž Víkendové sudoku. 16 Poslední ást deníku Metro dává na nkolika stranách prostor sportovní tematice. Sportovní strany tvoí stálé rubriky Hokej, Fotbal a Stalo se. Podle aktuálních sportovních událostí jsou zaazovány rubriky eši v akci, NHL, Formule 1 aj. Deník Metro využívá nejvíce ze všech tí sledovaných bezplatných deník systém dvou obálek, kde první dvoulist je zcela nebo alespo z vtší ásti vnován inzerci. Zaazeny bývají také Komerní pílohy (ve tvrtek píloha Domov), jež jsou výhradn zaplnné inzercí a vkládanými reklamními letáky. Vzhledem k rozsáhlému množství reklamy mohou tenái vzniknout problémy s orientací pi hledání redakních text. Výmluvný je výtisk deníku z 16.3.2007, kdy na 24 stranách je inzerci vnováno 7 celých stran, 6 plstran a vloženo je mnoho drobnjší inzerce. Seteme-li plochu vnovanou inzerci, vychází necelá polovina plochy pouze pro reklamní úely. Inzerce pracuje se stejným jazykem jako zpravodajství. tená mže nabýt dojmu, že reklamní texty píší titíž redaktoi, což je zavádjící, i když inzerce je ádn oznaena, by samozejm menším písmem. tená, který hledá pouze zprávy o souasném dní, bude patrn zklamán velkým množstvím pro nj zatžujícího materiálu, který je teba projít, než nalezne požadované informace. 3.1.2 Deník 24 hodin Deník 24 hodin je obsahov zamen na dní v hlavním mst. Každý všední den pináší zpravodajství pro obyvatele Prahy o politickém dní, doprav, ekonomice a kulturních akcích. 16 Autor desáté nejrychlejší správné odpovdi získává vstupenky do kina. 22