FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 3

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 3 ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu vlastností procesních kapalin. Je zde poukázáno na jejich vliv na řezný proces. Také jsou zde ukázány moderní trendy a vliv procesních kapalin na ekonomiku a ekologii. Klíčová slova Procesní kapalina, opotřebení, teplota. ABSTRACT This master s thesis is concentred on analyse propertie s of cutting fluids. Here is pointed on their influence on the cutting process. Also here are shown modern trends and influence cutting fluids on economics and ecology. Key words Cutting fluid, wear, temperature. BIBLIOGRAFICKÁ CITACE HOLÝ, J. Řezné kapaliny a jejich použití při obrábění. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2010. 53 s., 2 přílohy. Vedoucí diplomové práce Ing. Karel Osička, Ph.D.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Řezné kapaliny a jejich použití při obrábění vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce. Datum:. Bc. Jan Holý

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 5 Poděkování Děkuji tímto Ing. Karlu Osičkovi, PhD za cenné připomínky a rady při vypracování diplomové práce a Ing. Petru Dobešovi, CSc. za získání potřebných informací a k asistenci při provádění laboratorních zkoušek v brněnské pobočce společnosti Fuchs Oil Corporation.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 6 OBSAH Abstrakt... 3 Prohlášení... 4 Poděkování... 5 Obsah... 6 Úvod... 7 1 PROCESNÍ KAPALINY... 8 1.1 Vlastnosti procesních kapalin... 8 1.1.1 Rozdělení procesních kapalin... 11 2 POUŽITÍ PROCESNÍCH KAPALIN... 13 3 VLIV KAPALIN NA ŘEZNÝ PROCES... 15 3.1 Vliv kapalin na odvod třísky z místa řezu... 15 3.2 Vliv kapalin na snížení teploty řezného procesu... 16 3.3 Vliv kapalin na velikost řezné síly... 18 3.4 Vliv kapalin na opotřebení nástrojů... 20 4 ROZMĚROVÁ PŘESNOST PŘI OBRÁBĚNÍ S KAPALINOU... 23 4.1 Vliv kapalin na jakost povrchu... 24 5 DEGRADACE EMULZÍ A JEJICH MONITORING... 25 5.1 Čištění kapalin... 28 6 LABORATORNÍ ZKOUŠENÍ EMULZÍ... 29 7 ŘEZNÉ OLEJE... 38 8 MODERNÍ TRENDY V POUŽÍVÁNÍ KAPALIN... 40 9 EKONOMICKÉ HLEDISKO POUŽÍVÁNÍ KAPALIN... 42 10 EKOLOGIE A LIKVIDACE KAPALIN... 47 Závěr... 49 Seznam použitých zdrojů... 50 Seznam použitých zkratek a symbolů... 52 Seznam příloh... 53

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 7 ÚVOD Používání procesních kapalin se začalo objevovat v počátcích 20 století. Jako jeden z prvních inženýrů se o to zasloužil pan Taylor pří práci ve Fordových závodech. Použitím sodovky jako chladícího média demonstroval rapidní zvýšení trvanlivosti nástroje až o 40%. To mělo veliký vliv na snížení ekonomických nákladů ve výrobě. Publikování experimentů podobného typu vzbudilo veliké zaujetí v oblasti chlazení řezného procesu. Začaly se objevovat první generace procesních kapalin. Z počátku to byly jednoduché typy emulzí jen na bázi vody a oleje, které sice nebyly nijak dokonalé, ale dostatečně splňovali funkci odvodu tepla a snížení tření nástroje po obrobku. Tyto emulze se velmi rychle ujaly v mnoha oblastech třískového obrábění. Použití procesních kapalin nemělo výrazný vliv jen na snížení ekonomických nákladů, ale také na zkvalitnění obráběcího procesu. Za uplynulých 70 let došlo k výraznému vývoji procesních kapalin. Stále větší nároky ze strany zákazníků na procesní kapaliny donutila výrobce k novému pohledu na jejich složení. Začala se používat aditiva, která výrazně změnila složení a odstranila nežádoucí efekty vzniklé při používání kapalin. Také pohled na monitoring stavu procesních kapalin zaznamenal v posledních několika letech významný krok dopředu. Podniky si začínají uvědomovat nemalé finanční nároky na koupi kapalin. To má zásadní vliv na zvyšování zájmu o průběžný monitoring a úpravu používaných kapalin v provozu. V posledních několika letech byl velký důraz kladen i na zdravotní nezávadnost a ekologickou odbouratelnost procesních kapalin. Prvním významným krokem pro vytváření nových zdravotně nezávadných a ekologicky neškodných kapalin, měla od 1.6 2007 nová chemická politika Evropské unie pod zkratkou (REACH). Ta velmi zpřísnila výslednou chemickou strukturu jednotlivých procesních kapalin tak, aby byly co nejméně zdravotně závadné, a také dobře ekologicky odbouratelné.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 8 1. PROCESNÍ KAPALINY Použití procesních kapalin je velmi důležité pro vytvoření vhodného řezného prostředí. Tím je myšleno vytvoření takových podmínek, které mají příznivý vliv na odvod tepla z místa řezu, prodloužení trvanlivosti řezného nástroje a na zvýšení povrchové a rozměrové jakosti výrobku. Při volbě procesní kapaliny na řezný proces je důležité znát její charakteristiku, která je nezbytná pro určení vhodnosti použití. Základní charakteristika se skládá z těchto vlastností: chladící účinek, mazací účinek, čistící účinek, zdravotní nezávadnost, přiměřené náklady. V poslední době je důležitá i její ekologická nezávadnost a levná likvidovatelnost. 1.1 Vlastnosti procesních kapalin Chladící účinek Základní funkcí chladícího účinku je odvod tepla z místa řezu-obr.1.0. Odvod tepla vzniklého při řezání je způsoben tím, že procesní kapalina obklopuje nástroj, třísky i obrobek a přejímá část vzniklého tepla. Velikost chladícího účinku je závislí na jeho smáčecí schopnosti na výparném teple, na rychlosti vypařování za určitých teplot, na tepelné vodivosti a na měrném teple. Čím budou tyto veličiny větší, tím bude větší chladící účinek. 1 Důležitou roli hraje i průtokové množství kapaliny. Výparné teplo zvětšuje chladící účinek kapaliny, ale přílišné odpařování kapaliny není žádoucí. Aby byla procesní kapalina využita hospodárně z hlediska čistoty a zdraví, je nutné vznikající páry odsávat. 1 Obr. 1.0 Příklady teplotních polí v místě řezu 2

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 9 Mazací účinek Je to schopnost kapaliny vytvořit na povrchu kovu vrstvu, která brání přímému styku kovových povrchů a snižuje tření-obr.1.1 a obr. 1.2, ke kterému dochází mezi nástrojem a obrobkem. Vzhledem k vysokým tlakům, které vznikají při řezání, nemůže zde dojít ke kapalnému tření. Může ale vzniknout mezní tření. 1) Mazací účinek znamená proto zmenšení řezných sil, zmenšení spotřeby energie a také zlepšení jakosti obrobeného povrchu. Mazací účinek procesní kapaliny se proto vyžaduje u dokončovacích operací obrábění a při provádění náročných operací, jako je protahování, výroba závitů, nebo výroba ozubení. 1 Mazací schopnost procesní kapaliny je závislá na její viskozitě a na pevnosti vytvořené mezní vrstvy. S rostoucí viskozitou se ale zhoršuje pronikání kapaliny mezi třecí plochy, její proudění a také odvod tepla. Viskóznější kapaliny ulpívají také více na třískách a tím dochází ke značným ztrátám. 1 Při experimentu na obr. 1.1 a obr. 1.2, byl obráběn materiál 100Cr6 (OCEL 14109). Byla použita kapalina Poly-Alpha-Olefin (PAO). Po obrobení byla zjišťována velikost koeficientu tření za pomoci tribometru při zatížení 1N byla 0,05; 0,1; 0,2 m.s -1. Obr. 1.1 Velikost koeficientu tření po obrábění zasucha 3 Obr. 1.2 Velikost koeficientu tření po obrábění s použitím kapaliny 3

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 10 Čistící účinek Odstraňuje třísky z místa řezání a např. u broušení zlepšuje vlastnosti brousícího kotouče tím, že vyplavuje zanesené póry. Procesní kapalina má také bránit slepování částic, které vznikají při řezání, ale má dovolit jejich usazování. 1 Jakost čištění závisí i na čistotě kapaliny, to znamená na odstraňování nečistot, které kapalina odplavila. Větší nečistoty se sice usadí v nádrži, ale menší mohou být proudem vody odnášeny zpět do místa řezání, kde mohou způsobit i zhoršení jakosti obrobeného povrchu. Velký význam má účinek čištění pro broušení a u těch operací, kdy procesní kapalina musí odnášet třísky z místa řezu např. při řezání závitů nebo vrtání hlubokých děr. 1 Provozní stálost Je to doba výměny procesní kapaliny. Dlouhodobost výměny kapaliny je podmíněná zárukou, že se její vlastnosti nebudou po tuto dobu měnit. 1 Stárnutí kapaliny olejového typu se projevuje tvořením pryskyřičnatých usazenin, které mohou způsobit i poruchu stroje. Produkty stárnutí mají vliv i na zhoršování funkčních vlastností procesní kapaliny, její rozklad, zmenšení mazacího účinku, ztrátě ochranných schopností, korozi a hnilobný rozklad. Provozní stálost kapaliny závisí na fyzikálních a chemických vlastnostech a na teplotě. 1 Ochranný účinek Je to schopnost nenapadat kovy a nezpůsobovat korozi. Toto je důležitý požadavek proto, aby nebylo nutné výrobky mezi operacemi konzervovat, aby se také stroje chránily před korozí. Pro vytvoření dokonalého antikorozního účinku jsou do procesní kapaliny přidávány přísady, které pasivují kovy proti nežádoucím účinkům. Dalším důležitým požadavkem je to, aby kapalina nerozpouštěla nátěry obráběcích strojů a nebyla agresivní vůči gumovým těsněním. 1 Zdravotní nezávadnost Procesní kapaliny vycházejí z toho, že při práci na obráběcích strojích obsluha přichází do styku s procesní kapalinou. Proto procesní kapalina nesmí být zdraví škodlivá, nesmí obsahovat látky dráždící sliznici a pokožku a nesmí být jedovatá. Kapaliny také nesmí zamořovat ovzduší nepříjemným zápachem. Zdravotní nezávadnost procesních kapalin závisí také na jejich provozní stálosti a čistotě. Přitom je nutné v provozu dbát na to, aby byla zajištěna základní hygienická opatření, jako je větrání, umývání, preventivní ochrana pokožky. 1 Přiměřené náklady Souvisí především se spotřebou procesní kapaliny. Při rozboru nákladů na procesní kapaliny je nutné nejdříve posoudit jejich vliv na proces obrábění, tj. na trvanlivosti nástroje, ostření, jakost obrobku a spotřebě energie. Po tomto rozboru

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 11 musí následovat hodnocení procesní kapaliny s ohledem na její provozní stálost, spotřebu a výměnu. Je třeba zvážit i náklady na likvidaci procesní kapaliny. 1 1.1.1 Rozdělení procesních kapalin Procesní kapaliny se dělí do 2 skupin: - chladicí kapaliny -s převažujícím chladícím účinkem - řezné oleje-s převažujícím mazacím účinkem 1 Do skupiny procesních kapalin s převažujícím chladicím účinkem patří kapaliny na vodní bázi a do skupiny procesních kapalin s převažujícím mazacím účinkem patří kapaliny na bázi oleje. 1 Základní skupiny procesních kapalin: - vodné roztoky, - emulzní kapaliny - řezné oleje -mastné látky, -organické sloučeniny, -pevná maziva, - syntetické a polysyntetické kapaliny. Vodné roztoky Jsou to nejjednodušší procesní kapaliny, ale mají málo výhod. Voda, jako jejich základ, vyžaduje řadu úprav, jako je její změkčování, přidávání přísad proti korozi, pro zlepšení sočivosti a proti pěnivosti. Vodný roztok musí být vždy alkalický. U těchto kapalin vzniká nebezpečí rozmnožování anaerobních bakterií, které způsobují tvorbu kalů a nepříjemný zápach. Vodné roztoky mají velmi dobré chladící a čistící účinky. 4 Emulzní kapaliny Emulzní kapaliny tvoří disperzní soustavu dvou vzájemně nerozpustných kapalin, z nichž jedna tvoří mikroskopické kapky, rozptýlené v kapalině druhé. Obvykle se jedná o olej ve vodě. Přitom je třeba využít další složky, tzv. emulgátory, které zabrání koagulaci jemně rozptýlených částic ve vodě. Tyto látky zmenšují mezipovrchové napětí emulgovaných kapalin a stabilizují emulzi. Emulzní kapaliny spojují do určité míry přednosti vody a mazacích olejů. Chladící účinek emulzní kapaliny závisí na koncentraci emulze. 4 S rostoucí koncentrací emulgačního prostředku ubývá chladícího účinku. To je dáno také koncentrací a vlastnostmi emulgačního prostředku. Schopnost ochrany proti korozi závisí převážně na hodnotě ph emulze, ale v daleko menší míře než u vodních roztoků. Emulze o hodnotě ph=8 až 9 poskytuje již dostatečnou ochranu proti korozi slitin železa. Emulzní kapaliny zahrnují asi 80% všech používaných kapalin. 4

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 12 Řezné oleje Řezné oleje jsou zušlechtěné minerální oleje. Přísady, které se používají, zvyšují tlakovou únosnost a mazací vlastnosti. Jako přísady, které zlepšují mazací schopnosti řezných olejů, se používají mastné látky, organické sloučeniny a pevná maziva. 4 Mastné látky jsou zmýdelnitelné mastné oleje, mastné kapaliny nebo syntetické estery. Tyto přísady zvětšují přilnavost oleje ke kovu a zlepšují mazací schopnosti, ale ne za extrémních tlaků. 4 Organické sloučeniny jsou sloučeniny určitých prvků, jako je síra, chlor, fosfor. Všechny tyto látky se osvědčily jako vysokotlaké přísady. Na povrchu vytvářejí vrstvičku kovových mýdel, která zabraňují kovovým svarům a usnadňují kluzný pohyb troucích se ploch. Sloučeniny s chlorem zmenšují tření, ale jeho účinnost klesá při teplotách nad 400 C. Sloučeniny s fosforem jsou proto účinnější a jako nejúčinnější se projevily kombinace sloučenin síry, chloru a fosforu. 4 Pevná maziva, která se používají jako přísady do řezných olejů, působí při řezání mechanickým účinkem. Svou afinitou ke kovu vytvářejí mezní vrstvu, odolnost proti tlakům a zlepšují mazací schopnosti oleje. Mezi pevná maziva patří grafit sirník molybdenu. Jejich nevýhodou je, že se v kapalinách nerozpouští a musí se proto udržovat v rozptýleném stavu. 4 Syntetické a polysyntetické kapaliny Tento druh procesních kapalin se vyznačuje velkou provozní stálostí. Většinou jsou rozpustné ve vodě a mají dobré chladící, mazací a ochranné účinky. Syntetické procesní kapaliny neobsahují minerální oleje, ale jsou složeny z rozpouštědel glykolů, které ve vodě emulgují, nebo se rozpustí. Glykoly jsou průsvitné, takže umožňují sledovat průběh obráběcího procesu. Postupně se vyvinuly syntetické procesní kapaliny se zlepšenými mazacími a antikorozními vlastnostmi. 4 Aplikace syntetických procesních kapalin má proti kapalinám na bázi oleje ekonomické výhody a navíc zajišťuje rychlé odvádění tepla, má dobré čisticí vlastnosti a jednoduchou přípravu. V syntetických procesních kapalinách je rovněž možné rozptýlit oleje, čímž vznikají polysyntetické procesní kapaliny, které mají příznivější mazací schopnosti. V polysyntetických kapalinách jsou olejové částice mnohem menší než v emulzích. 4

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 13 2 POUŽITÍ PROCESNÍCH KAPALIN Vhodné zvolení procesní kapaliny pro danou technologii obrábění je velmi těžké, protože je závislé na mnoha vlivech, se kterými je nutné počítat. V praxi se většinou můžeme setkat se dvěma možnými skupinami, které udávají hlavní zásady pro optimální výběr. První z nich je skupina, které má přímý vliv na opotřebení nástroje, rozměrovou jakost výrobku a finanční náklady. Druhá skupina je skupina, která nemá přímý vliv na výrobu ale spíše na provozní stálost kapaliny, její údržbu a cenu. Při soustružení půjde o dodržení trvanlivosti nástroje a tomuto požadavku nejlépe vyhovuje emulze. Při tvarovém soustružení, kdy tvarový nůž má vedle tvaru zabezpečit i dokonalou jakost obrobené plochy, je vhodné volit řeznou kapalinu s dobrými mazacími účinky, tj. řezný olej nebo emulze o vyšší koncentraci, případně emulze s přísadami. 1 Při vrtání se využívá účinku procesní kapaliny jednak k prodloužení trvanlivosti vrtáků především u běžného vrtání a k vyplavování třísek po vrtání hlubokých děr. Pro tyto operace se používá řezný olej. 1 Při frézování půjde především o prodloužení trvanlivosti fréz a zmenšení tření. Doporučují se proto emulze. 1 Při protahování je nástroj silně namáhán a navíc se požaduje dokonalá jakost opracované plochy. Při malých rychlostech se vystačí s emulzí o koncentraci 5-10%, ale většinou se používají řezné oleje. 1 Řezání závitů je náročná operace, při které se vyžaduje dodržení profilu závitu i jakost povrchu. Proto je volba procesní kapaliny velmi důležitá. U běžných materiálů se dá použít emulze s přísadou aktivních látek, nebo řezný olej. Při řezání závitů do nesnadno obrobitelných materiálů se používají oleje s přísadami, nebo řezné oleje. 1 Při broušení vzniká vysoká teplota, která přechází do obrobku. Proto procesní kapalina použitá při broušení musí mít dobrý chladící účinek. Pro běžné broušení se používají emulze o koncentraci do 5%. Pro broušení speciálních tvarů, jako jsou závity nebo ozubená kola, se jako procesní kapalina používají řezné oleje. 1 Při honování má procesní kapalina dvě funkce. Jednak odvádět teplo, které vzniká při pohybu honovací hlavy, jednak vyplachovat z brousících kamenů částečky obráběného materiálu. Při honování oceli se doporučuje směs oleje, nebo také emulze o koncentraci 5až 10%. 1 Pro superfinišování se používá směs oleje. Snahou je její náhrada vodnými roztoky vhodně upravenými pro superfinišování. 1 Náročnost chladícího a mazacího účinku kapalin, která je různá pro různé druhy obrábění je zobrazena na obr. 2.1

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 14 Obr. 2.1 Náročnost na chladící a mazací účinek při obrábění 5 Tab. 2.0 Přehled použití procesních kapalin 6

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 15 3 VLIV KAPALIN NA ŘEZNÝ PROCES Použití procesních kapalin při obrábění má pozitivní účinek na ovlivnění mnoha složek řezného procesu. Napomáhá ke snížení teploty, k odvodu třísky z místa řezu, zvyšuje trvanlivost nástrojů, snižuje velikost řezných sil a ovlivňuje geometrickou a povrchovou jakost hotového výrobku. 3.1 VLIV KAPALIN NA ODVOD TŘÍSKY Z MÍSTA ŘEZU Použití procesních kapalin má veliký význam na stáčení-obr.3.1 a odvod třísky z místa řezu. Správný odvod třísky nám napomáhá k zabránění možného hromadění třísky v místě styku nástroje a obrobku. Hromadění má hlavní vliv na tepelné ovlivnění součásti a nástroje, protože tříska odvádí největší mírou vzniklé teplo řezného procesu. To může vést ke zhoršení povrchové a geometrické přesnosti součásti. Hromadění navíc napomáhá ke snížení trvanlivosti řezných nástrojů. Obr. 3.1 Vliv procesních kapalin na stáčení třísky 7

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 16 3.2 VLIV KAPALIN NA SNÍŽENÍ TEPLOTY ŘEZNÉHO PROCESU Při řezném procesu dochází k velkému vzniku tepla na čele nástroje, na hřbetě nástroje a v neposlední řadě i v rovině maximálních smykových napětí-obr.1.0. Teplota, která se při řezném procesu vytváří, může narůst až na velikost 1200 C. To má velmi negativní vliv na změnu mechanických vlastnosti řezných materiálů a tím i snížení životnosti nástrojů. Použití procesních kapalin vede k velkému odvodu tepla z místa řezu a tím i snížení náchylnosti materiálu na snížení svých mechanických vlastností. Na obr. 3.2 jsou vyobrazeny maximální pracovní teploty jednotlivých řezných materiálů. Obr. 3.2 Hodnoty vybraných vlastností řezných materiálů 8 Na obr. 3.2.1 je vyhodnocení závislosti použití procesních kapalin pro snížení teploty řezání při soustružení oceli AISI 4340(ocel 16341), 46HRC( Ø75mm a délky 320mm). Při hrubování byl použit nůž SNMG 120408 se substrátem P30 a povrchovou úpravou TiCN od firmy SANDVIK. Ke chlazení byl použit běžně dostupný minerální olej. Při použití chlazení za minimálního množství kapaliny byly zvoleny tyto vstupní hodnoty: tlak z trysky 20MPa, 600 pulsů za minutu, množství 2ml za minutu. Další vyhodnocení vlivu kapaliny na teplotu řezání je na obr. 3.2.2, kde dochází k soustružení oceli AISI 1040(ocel 12041), ( Ø125mm a délky 760mm). Byl použit nástroj SNMM 120408 se substrátem P-30. K chlazení byl buď použit vzduch o tlaku 8 barů, nebo chlazení za minimálního množství kapaliny. Dalším důležitým přínosem kapalin je i u dokončovacích operací jako je např. broušení-obr. 3.2.3, kde je kladen velký důraz na snížení teploty v místě styku brousícího kotouče a obráběného materiálu. Správným zvolením kapaliny je zde možné velmi snížit množství tření a tím i teploty dotyku. Snížení teploty je v tomto případě nezbytné pro dodržení předepsané tolerance jakosti obrobku, jakož je rozměrová přesnost a drsnost povrchu.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 17 Obr. 3.2.1 Vliv použití kapalin na teplotu řezání 7 Obr. 3.2.2 Vliv použití kapalin na teplotu řezání 9

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 18 Obr. 3.2.3 Vysokorychlostní broušení materiálu ocel 12023 kotoučem z CNB 5 3.3 VLIV KAPALIN NA VELIKOST ŘEZNÉ SÍLY Vliv kapalin na řeznou sílu je velmi individuální. Velmi záleží na množství použití procesní kapaliny. Dalšími ovlivňujícími činiteli, které mají velký vliv na velikost řezné síly při použití kapaliny při řezném procesu, mají i řezné podmínky a to hlavně řezná rychlost a posuv. Na obr. 3.3.1 a obr. 3.3.2 je výsledek působení kapalin na velikost řezné síly při různých řezných rychlostech, posuvech a různých množstvích použité kapaliny. Experiment na obr. 3.3.1 a obr. 3.3.2 byl zhotoven při soustružení oceli AISI 4340 (ocel 16341), 46HRC( Ø75mm a délky 320mm). Při hrubování byl použit nůž SNMG 120408 se substrátem P30 a povrchovou úpravou TiCN od firmy SANDVIK. Ke chlazení byl použit běžně dostupný minerální olej. Při použití chlazení za minimálního množství kapaliny byly zvoleny tyto vstupní hodnoty: tlak z trysky 20MPa, 600 pulsů za minutu, množství 2ml za minutu. Je zde patrné, že množství kapaliny může velmi výrazně ovlivnit velikost řezné síly, ale při určitých řezných podmínkách se jejich rozdíly zmenšují nebo i dokonce splývají. Proto je v určitých případech nezbytné zhodnotit vhodnost použití při daném množství a řezných podmínkách.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 19 Obr. 3.3.1 Vliv množství kapaliny na velikost řezné síly 7 Obr. 3.3.2 Vliv množství kapaliny na velikost řezné síly 7

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 20 3.4 VLIV KAPALIN NA OPOTŘEBENÍ NÁSTROJŮ Jednou z nejdůležitějších vlastností při používání kapalin je právě jejich schopnost zpomalovat rychlost vzniku opotřebení a tím i prodlužovat trvanlivost nástroje. Jak už bylo zmíněno v kapitole 3.2, je použití kapalin hlavně důležité z hlediska snížení teploty řezného procesu, která velkou mírou ovlivňuje mechanické vlastnosti nástroje. Na obr. 3.4.1 je znázorněna závislost teploty na velikosti opotřebení nástroje. Obr. 3.4.1 Vliv teploty na jednotlivé mechanismy opotřebení 8 Na obr. 3.4.2 - obr. 3.4.4 jsou ukázány výsledky experimentu, který měl zhodnotit velikost opotřebení nástroje při obrábění zasucha, při chlazení kyslíkem, při chlazení oxidem uhličitým a při použití vodní mlhy. Soustružil se materiál ANSI 1045(ocel 12050) nástrojem ze slinutého karbidu P10. Geometrie nástroje byla zvolena κ r =75, γ 0 = l4, α 0 =6. Řezné podmínky byly zvoleny tyto: f = 0.1 mm, a p = 1.0mm, V c = (60 117.6) m.min -1. Hodnoty chladících médií jsou v tabulce 3.4. U vodní mlhy byla použita emulze o koncentraci 5%. Tab. 3.4. Pracovní hodnoty chladících médií 10 Chladící médium Teplota v trysce T t [ C ] Tlak v trysce P t [MPa] vodní mlha 115-120 0.10-0.15 CO 2 13-16 0.30-0.36 O 2 17-19 0.20-0.30 Při tomto experimentu byla měřena velikost opotřebení na hřbetě nástroje VB a to po dobu 40 minut. Celkový stav opotřebení hřbetu můžeme vidět na obr. 3.4.5. Na tomto obrázku je patrný velký vliv kapalin na velikost opotřebení při různých metodách chlazení.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 21 Obr. 3.4.2 Velikost opotřebení při různých metodách chlazení 10 Obr. 3.4.3 Velikost opotřebení při různých metodách chlazení 10

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 22 Obr. 3.4.4 Velikost opotřebení při různých metodách chlazení 10 Obr. 3.4.5 Stav opotřebení hřbetu nástroje při různých metodách chlazení 10

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 23 4 ROZMĚROVÁ PŘESNOST PŘI OBRÁBĚNÍ S KAPALINOU Dalším důležitým faktorem při rozhodování o použití kapaliny je i rozměrová přesnost vyráběného výrobku. Ta se rapidně mění podle aplikace obrábění zasucha nebo s procesní kapalinou. To by mělo být bráno v potaz, jestliže dochází k rozhodnutí mezi obráběním za použití kapalin nebo obráběním zasucha. Při experimentu na obr. 4.1 bylo zjištěno, že i při malém rozdílu teplot na obrobku dochází na určité dráze obrábění ke značným rozměrovým úchylkám. Při použití chlazení je tato úchylka skoro nulová. Díky tomu lze dosahovat přesností, které se pohybují i kolem (0,3-0,5) µm. Tím je zřejmé, že kapaliny mají velký vliv na rozměrovou přesnost výrobku. Díky použití kapalin je možné dosahovat tolerančních stupňů IT 00 a IT 01. Používání kapalin je tedy nezbytné při výrobě velmi přesných součástí např. v jemné mechanice či optice, kde je kladen velký důraz na rozměrovou přesnost výroby. Obr. 4.1 Rozdíl velikosti rozměrových úchylek při použití kapalin 11

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 24 4.1 Vliv kapalin na jakost povrchu V minulé kapitole bylo poukázáno na rozměrovou přesnost výrobku při obrábění zasucha nebo při použití chlazení. Dalším velkým vlivem kapaliny je i její ovlivnění výsledné jakosti povrchu výrobku. Při dokončovacích operací je dbáno na výslednou kvalitu obrobené plochy, která se může pohybovat i ve velmi malých tolerancí. To může být problém dodržet v případě obrábění měkčích materiálu, které neměli před dokončovací operací žádné tepelné zpracování, jako je např. kalení či nauhličování. Jednou z možností je buď snížení řezných podmínek, jako je např. rychlost posuvu nebo obrábění za pomoci chlazení. Na obr. 4.1.0 a obr. 4.1.1 jsou vyobrazeny výsledky experimentu, který měl za úkol zjistit vliv různých způsobů chlazení na jakost povrchu při rovinném broušení. Měření probíhalo na dvou různých materiálech. První materiál byla tepelně nezpracovaná ocel 42CrMo4 (ocel 15142) o tvrdosti 80HRB a velikosti polotovaru 58x6,3x29. Druhý materiál byla kalená ocel 100Cr6 (ocel 14109) o tvrdosti 50±2 HRC a velikosti polotovaru 60x8x13,8. K broušení byl použit brousicí kotouč Al 2 O 3 (22A46I8V300). Při chlazení standardním způsobem byl použit vodou-ředitelný lubrikant Castrol Syntilo 2000 s 5% koncentrací. Při chlazení za pomoci řezné mlhy byl použit olej LB 8000. Přiváděné množství řezné mlhy bylo 66 ml za hodinu. Z výsledných grafů na 4.1.0 a obr. 4.1.1 je patrný vliv kapalin na velikost dosažené jakosti broušeného materiálu. Je zde vidět, že v případě broušení nekaleného povrchu, dochází k větším rozdílům při obrábění zasucha nebo při obrábění za pomocí kapaliny než v případě kaleného materiálu. Obr. 4.1.0 Velikost Ra a Rz při různých způsobech chlazení 12

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 25 Obr. 4.1.1 Velikost Ra a Rz při různých způsobech chlazení 12 5 DEGRADACE EMULZÍ A JEJICH MONITORING Při používání emulzí dochází ke znečištění, které má velmi negativní vliv na snížení životnost, ale také na změnu jejich mazacích a chladících schopností. To se může velmi výrazně projevit nejenom na špatném působení kapaliny při řezném procesu, ale hlavně na zvýšení nákladů na koupi kapaliny. Proto je velmi důležité pravidelné sledování emulze a úprava její vlastností. V praxi bývá znečištění hlavně způsobeno těmito základními vlivy: - kapalné znečištění (cizí oleje), - pevné nečistoty (prach, třísky), - biologické znečištění (bakterie). Pro prodloužení životnosti emulzí je velmi důležitá jejich pravidelná kontrola (monitoring)-obr. 5.0 a obr. 5.1. Pravidelnou kontrolou a úpravou emulze můžeme velmi výrazně zvýšit životnost až na desetinásobek. Navíc samotné náklady na emulzi mohou klesnout až na polovinu. Pravidelné sledování stavu kapaliny by se mělo hlavně zaměřit na parametry, které mají nejvýraznější vliv na celkový stav používané kapaliny. Jedná se hlavně o: - odstraňování nečistot, - udržování hodnoty ph, - udržování stálé koncentrace, - provzdušňování, - chlazení emulze, - boj proti mikroorganismům.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 26 Obr. 5.0 Pravidelná denní kontrola emulze 14 Obr. 5.1 Pravidelná týdenní kontrola emulze 14

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 27 V tab. 5.2 a tab. 5.3 jsou ukázány možné nápravy kapalin, které nesplňují požadovaný stav v provozu. Tab. 5.2 Úprava vodou mísitelných kapalin v provozu 15 Tab. 5.2 Úprava vodou nemísitelných kapalin v provozu 15

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 28 5.1 Čištění kapalin Čištění procesních kapalin patří mezí nedílnou součást v péči o kapalinu. Její hlavní význam spočívá v odstranění pevných částic, které se do kapaliny dostaly během obráběcích operací. Tyto částice mají negativní vliv na provoz kapaliny. Největší mírou snižují kvalitu obrobené plochy. Dále pak snižují i trvanlivost řezných nástrojů, protože mají charakter abrazivních částic, které působí na nástroj. Problémy, které jsou vztaženy na nečištěné kapaliny, nespadají jen na řezný proces, ale i na ostatní zařízení s tím spojená. Nečistoty v kapalinách mohou způsobit ucpání hadiček a trysek chladícího zařízení a tím snížit množství přiváděné kapaliny do místa řezu. Další nebezpečí s tím spojené je i ucpání kanálků nástrojů s vnitřním chlazením nebo v případě vnitřního chlazení brousicích kotoučů ucpání pórů a špatného odvádění třísek. Mezi základní metody čištění patří sedimentace (usazování), flotace (čištění za pomocí bublinek vzduchu), filtrace, odstředění a magnetická separace. V první fázi se odstraňuje kovové nečistoty za pomocí odstředivek nebo magnetických separátorů. V další fázi dochází k jemnému čištění buď usazování, filtrací nebo čištění flotací. Na obr. 6.0 jsou ukázány metody čištění kapalin v provozu. Obr. 6.0 Metody čištění procesních kapalin 5

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 29 6 LABORATORNÍ ZKOUŠENÍ EMULZÍ Za asistence Ing. Petra Dobeše, CSc. hlavního technika brněnské pobočky společnosti Fuchs Oil Corporation, bylo prováděno zkoušení tří vzorků chladících emulzí. Tyto emulze byly používány firmou TRW se sídlem v Jablonci. Emulze byly součástí chladicího systému obráběcích center značky VIGEL- obr. 6.0. Na těchto strojích byly obráběny odlitky pro automobil Ford Mazda- obr. 6.1. Obr. 6.0 Obráběcí centrum Vigel 1 Obr. 6.1 Obrobené odlitky pro automobil Ford Mazda

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 30 K obrábění byly použity chladící emulze značky Fuchs - obr. 6.2. Na prvním stroji byla použita emulze č.1(ec.grindstar), na druhém emulze č.2 (CIMSTAR 501) a na třetím emulze č.3 (EC. HCM-W). Zkouška byla provedena po týdenním zatížení v provozu. Ke zkoušce byla použita testovací sada firmy FUCHS-obr. 6.3. Obr. 6.2 Měřené vzorky Obr. 6.3 Testovací sada společnosti FUCHS Průběh měření: 1.) stanovení hodnoty ph, 2.) stanovení dusitanů a dusičnanů, 3.) stanovení koncentrace emulze ručním refraktometrem, 4.) stanovení elektrické vodivosti, 5.) zkouška koroze dle DIN 51 360, 6.) stanovení bakterií.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 31 1.)Stanovení hodnoty ph V první fázi laboratorního měření bylo zjištění hodnot ph jednotlivých vzorků. K měření byly použity ph proužky na emulze typu 405-60-88-TE7/120.Do každého vzorku byl na několik málo vteřin ponořen ph papírek-obr.6.4. Ten během chvíle změnil svou barvu. Podle dané barvy byla dle příslušné stupnice určena velikost ph-obr. 6.5. Obr. 6.4 Aktivace ph proužků pro jednotlivé chladící emulze Obr. 6.5 Vyhodnocování velikosti ph vzorků dle dané stupnice Vyhodnocení testu ph Všechny měřené emulze mají své běžné ph 9,6. Po měření bylo zjištěné ph v hodnotě 9,5 pro všechny vzorky. Tato hodnota je zcela přijatelná. Zaručuje velmi pomalý růst bakterií.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 32 2.)Stanovení dusitanů a dusičnanů Dalším důležitým faktorem bylo zjištění dusitanů a dusičnanů. Tyto prvky mohou vytvářet tzv. nitrosaminy, které jsou velmi rakovinotvorné. V emulzích jde hlavně o zjištění jejich množství. Maximální hodnoty NO 2 by neměli překročit množství 20mg/l. A u NO 3 je dovolené množství do 100mg/l. K měření byly použity indikátorové proužky Nitrit Merck. č. 10007 a Nitrat Merck. č. 10020. Po ponoření a několika vteřinách působení na dané proužky došlo ke změně zabarvení indikační části-obr.6.6. Potom následovalo srovnání s převodní stupnicí-obr. 6.7. Obr. 6.6 Aplikace indikátorových proužků pro zjištění množství NO 2 a NO 3 Obr. 6.7 Převodní stupnice pro stanovení množství NO 2 a NO 3 Vyhodnocení testu NO 2 a NO 3 Všechny emulze měli změřené množství NO 2 a NO 3 pod kritickou hodnotou a proto jsou zcela zdravotně nezávadné. Výsledné hodnoty jsou zaneseny v tab. 6.0.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 33 Tab. 6.0 výsledné hodnoty měření Emulze NO 2 [mg/l] NO 3 [mg/l] č.1 5 10 č.2 5 25 č.3 10 50 3.)Stanovení koncentrace emulze ručním refraktometrem K zjištění koncentrace byl použit ruční refraktometr-obr.6.8. Toto zařízení pracuje na principu lomu světla. Na sklíčko refraktometru se ukápne malé množství emulze. Velikost koncentrace emulze ovlivní lom světla. Čím je větší koncentrace, tím je i větší lom. Poté dochází k odečtení hodnoty na stupnici refraktometru-obr. 6.9. Výsledná hodnota koncentrace je stanovena součinem hodnoty na stupnici a daného koeficientu emulze. Obr. 6.8 Ruční refraktometr 14 Obr. 6.9 Měrná stupnice refraktometru 14 Vyhodnocení testu koncentrace ručním refraktometrem Všechny vzorky emulzí, které byly měřeny, měli stanovenou ideální koncentraci v rozmezí 5 až 10%. Po měření byly zjištěny skutečné hodnoty koncentrací emulzí tab. 6.1. U první emulze byla naměřená hodnota koncentrace 5,6%. Tato hodnota je stále v ideálním pásmu, a proto není nutná úprava. U druhé emulze, byla zjištěna hodnota koncentrace 10,4 %. To už přesahuje dovolenou mez. Proto by tato emulze měla být zředěna jinou emulzí o nižší koncentraci (cca2%). U třetí

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 34 emulze byla naměřena hodnota 4,1%. Tato hodnota je pod minimální hodnotou ideální koncentrace. Emulze by měla být zředěna emulzí o vyšší koncentraci (cca 20%). Při měření refraktometru je možné zjistit i přítomnost cizího oleje v emulzi. To se dá stanovit podle ostrosti sledované hladiny refraktometru-obr.6.9. Při pozorování hladiny byla zjištěna malá přítomnost oleje u první a třetí emulze. U druhé emulze byla přítomnost cizího oleje ve značné míře. Tab. 6.1 Naměřené hodnoty koncentrací emulzí Emulze Naměřená hodnota refraktometru [-] Převodový koeficient[-] Koncentrace [%] č.1 3,7 1,5 5,6 č.2 6,5 1,6 10,4 č.3 2,4 1,7 4,1 4.)Stanovení elektrické vodivosti Pro zjištění elektrické vodivosti byl použit konduktometr LF 318 obr. 6.10. Toto zařízení je používáno pro zjištění elektrické vodivosti disperzního prostředí. To je velký ukazatel nežádoucího procesu zasolování vody. To může zhoršovat stabilitu emulze, dráždit pokožku, způsobovat korozi. Optimální hodnota vodivosti měřených emulzí by měla dosahovat hodnot okolo 5mS/cm. Výsledné naměřené hodnoty můžeme vidět v tab. 6.2. Obr. 6.10 Konduktometr LF 318 Vyhodnocení testu vodivosti Tab. 6.2 Naměřené hodnoty konduktometru Emulze Naměřená hodnota konduktometru [ms/cm] č.1 2,70 č.2 3,81 č.3 4,17 Naměřené hodnoty jsou pod mezní hranicí. Není nutná úprava emulze.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 35 5.)Zkouška koroze dle DIN 51 360 Tato zkouška je prováděna z důvodu určení antikorozních vlastností emulze. Čím jsou antikorozní vlastností vyšší, tím je menší riziko vzniku nežádoucí koroze na výrobku nebo na stroji. Při této zkoušce se na Petriho misky položil filtrační papír Ø 70mm. Potom došlo k nasypání 2g šedé litiny GG25 a pokapání 2ml emulze-obr. 6.11. Takto připravené vzorky se nechaly 2 hodiny odstát při teplotě 18 C. Po této době došlo k vyhodnocení. Vyhodnocení vzorků se provádělo za pomoci posuzovací stupniceobr. 6.12. Výsledné hodnoty jsou vyneseny v tab. 6.3. Obr. 6.11 Příprava vzorku testu koroze dle DIN 51 360 Obr. 6.12 Posuzovací stupnice testu koroze Tab. 6.3 Vyhodnocovací tabulka koroze Stupeň Význam Popis (povrch kruhového filtru) koroze 0 Žádná koroze nezměněn 1 Stopy koroze nejvýše 3 stopy koroze, z nichž žádná nemá v průměru víc než 1mm 2 Lehká koroze ne více jak 1% povrchu je zbarveno, více či větší stopy koroze než u příkladu 1 3 Mírná koroze více než 1% povrchu, ale zbarvení nepřekročí 5% 4 Silná koroze zbarveno přes 5% povrchu Vyhodnocení testu koroze Tab. 6.4 Vyhodnocení testu koroze Emulze Stupeň koroze Vyhodnocení č.1 0 není nutná úprava emulze č.2 0 není nutná úprava emulze č.3 0 není nutná úprava emulze

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 36 6.)Stanovení bakterií Stanovení bakterií se v praxi provádí za pomoci živné půdy-obr. 6.13. Na živnou půdu se nanese emulze. Živná půda se dá do zkumavky a zapečetí. Pak následuje inkubace. U ní je velmi důležitá teplota. Čím je vyšší, tím je rychlejší růst. V teplotních podmínkách od 27 C až 30 C je inku bační doba 24-48 hodin. Při nižších se tato doba zdvojnásobuje. Vyhodnocení se provádí za pomoci vzorkovníků-obr. 6.14. V případě našich emulzí k této zkoušce nedošlo. Samotná hodnota vysokého ph zabraňuje nebo ve velké míře zmenšuje riziko vzniku mikroorganismů v emulzích. Navíc při vizuální a čichové kontrole nebyly zjištěny žádné náznaky vzniku těchto mikroorganismů. Vyhodnocení testu bakterií Emulze mají velmi malé či nulové množství mikroorganismů. Obr. 6.13 Živná půda pro vyhodnocování přítomnosti mikroorganismů Obr. 6.14 Srovnávací vzorkovník mikroorganismů

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 37 Celkové vyhodnocení testu emulzí: Emulze č.1 (EC. GRINDSTAR) Typ testu Výsledná hodnota Úprava emulze Stanovení hodnoty ph ph>9,5 není nutná Stanovení NO 2 a NO 3 NO 2 = 5mg/l;NO 3 =10mg/l není nutná Stanovení koncentrace 5,6% není nutná Test vodivosti 2,70mS/cm není nutná Zkouška koroze 0 = bez koroze není nutná Stanovení bakterií velmi malý obsah bakterií není nutná Není nutná jakákoliv úprava emulze. Emulze je Celkové zhodnocení emulze schopna dalšího provozu. Emulze č.2 (CIMSTAR 501) Typ testu Výsledná hodnota Úprava emulze Stanovení hodnoty ph ph>9,5 není nutná Stanovení NO 2 a NO 3 NO 2 = 5mg/l;NO 3 =25mg/l není nutná Stanovení koncentrace 10,4% je nutná Test vodivosti 3,81mS/cm není nutná Zkouška koroze 0 = bez koroze není nutná Stanovení bakterií velmi malý obsah bakterií není nutná Je nutné zředění emulze jinou emulzí o nižší Celkové zhodnocení emulze koncentraci (cca2%). Emulze č.3 (EC.HCM-W) Typ testu Výsledná hodnota Úprava emulze Stanovení hodnoty ph ph>9,5 není nutná Stanovení NO 2 a NO 3 NO 2 = 10mg/l;NO 3 =50mg/l není nutná Stanovení koncentrace 4,1% je nutná Test vodivosti 4,14mS/cm není nutná Zkouška koroze 0 = bez koroze není nutná Stanovení bakterií velmi malý obsah bakterií není nutná Je nutné zředění emulze jinou emulzí o vyšší Celkové zhodnocení emulze koncentraci (cca20%).

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 38 7 ŘEZNÉ OLEJE Používání řezných olejů má veliký rozsah uplatnění. Jejich zaměření je hlavně v oblasti dokončovacích operací, kde jsou vyžity jejich přednosti, jako je např. vynikající mazací schopnost. Ve srovnání s chladícími emulzemi mají i větší životnost, která může být i několikanásobně větší. Další výhodou jejich použití je i zvýšení trvanlivosti řezných nástrojů. Stejně jako emulze i u řezných olejů dochází ke znečištění. To je v dnešní době řešeno použitím multifunkčních olejů. Tím je myšleno použití oleje, který je schopen zajistit všechny funkce cele sorty strojních olejů. V případě kontaminace s jiným oleji nedochází ke snížení životnosti. Nevýhodou jejich použití jsou vysoké pořizovací náklady a špatný odvod tepla při vyšších viskositách. Na obr. 7.0 jsou znázorněné vlastnosti řezných olejů a kapalin na bázi vody. Aplikace použití: 1. Operace s vyššími tlaky a nižšími rychlostmi 2. Dokončovací operace 3. Typické operace soustružení automatové, tvarové frézování, frézování ozubení, protahování, vyhrubování, vystružování, závitování, hluboké vrtání, broušení, honování, lapování. Parametry řezných olejů: 1. Viskozita: VG 46, VG 32, VG 22, VG 15, VG 10, VG 5 2. Výkonnost: základní (antioxidant), - automatové soustružení, frézování, honování, - materiály: ocel, barevné kovy, hliník. zvýšená (+ mírně AW / EP ), - broušení, vystružování, hluboké vrtání, ozubárna, - materiály: ocel, legovaná, žáruvzdorná. vysoká (+ vysoce AW / EP ), - protahování, závitování, broušení, ozubárna, - materiály: vysoce legované oceli, Ni / Ti slitiny. Výhody řezných olejů: - delší životnost, - výborné mazání, - menší požadavky na péči. Nevýhody řezných olejů: - vyšší pořizovací náklady, - horší odvod tepla (při vyšší viskozitě).

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 39 VLASTNOSTI OLEJE OBRÁBĚCÍ KAPALINY NA BÁZI VODY EMULZE MIKROEMULZE SYNTETICKÉ Chladicí Měrné nízké dobré/výborné dobré/výborné výborné vlastnosti teplo Tepelná nízká střední střední/dobrá dobrá/výborná vodivost Povrchové dobrá nízká/střední střední/výborné dobré/výborné napětí a smáčivost Chladicí nízká střední dobrá výborná schopnost Mazací Tloušťka výborná střední střední nízká/střední vlastnosti filmu Mazací nízké/ střední/ střední/výborné dobré/výborné vlastnosti výborné výborné při mezním mazání Ochrana střední/ střední/ střední/výborná střední/ výborná proti opotřebení výborná výborná Velikost dobrá nízká nízká/dobrá dobrá/výborná rozptýlených částic Rychlost nízká/dobrá střední/dobrá střední/dobrá dobrá/výborná vytvoření filmu oleje (rychlost chemické reakce) Obr. 7.0 Vlastnosti procesních kapaliny 14

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 40 8 MODERNÍ TRENDY V POUŽÍVÁNÍ KAPALIN Současný pohled na používání kapalin při obrábění, je stále více zaměřen na odstranění či snížení jejich nežádoucích vlastností. Jde hlavně o snížení ekonomických nákladů, vyřešení problémů s ekologickou likvidací a v poslední řadě i odstranění zdravotních problémů. V posledních letech se vytvořily tyto moderní trendy v řešení těchto problematik: - obrábění zasucha, - obrábění s minimálním množstvím kapaliny (MQL), - změna receptur emulzí, - použití multifunkčních kapalin. Obrábění zasucha Obrábění bez přívodu chlazení je v posledních několika letech velmi oblíbený způsob hlavně z pohledu odstranění veškerých nákladů, které se pohybují okolo 17% z celkových nákladů na jeden výrobek. Dalším pozitivním přínosem je i odstranění ekologických a zdravotních rizik při kontaktu s kapalinou. Mezi zdravotní rizika spadají např. různé alergické a dýchací potíže personálu. Z pohledu ekologie odpadají náklady na likvidaci kapalin a možné riziko kontaminace životního prostředí. Velkým nedostatkem obrábění zasucha je nechlazení řezného procesu což má rapidní vliv na snížení životnosti nástroje. Proto jsou velmi často používány speciální povlakované nástroje, které jsou dražší než konveční typy. Objevují se i problémy s dilatací obrobku a tím i snížení rozměrové přesnosti. Dalším problémem je i odstranění vzniklé třísky např. při vrtání. Proto je obrábění zasucha hlavně praktikováno při soustružení nebo frézování. Obrábění s minimálním množstvím kapaliny (MQL) Tato metoda spočívá v rozprašování velmi malých kapiček oleje tlakem vzduchu obr. 8.0. Olej se do místa řezného procesu dostává ve formě aerosolů. Stejně jako u obrábění zasucha jsou i zde velmi sníženy náklady na kapalinu. Snížení je způsobeno velmi malým přívodem kapaliny. Hodnoty nepřekračují množství 2 litry za minutu. V praxi bývá průměrné množství přiváděné kapaliny okolo 50 ml za minutu. Použití řezné mlhy má hlavní funkci mazání. Snižuje velikost tření, ale už není schopna odstranit vzniklou třísku, která pohlcuje cca 80% vzniklého tepla. Aby nedošlo k hromadění třísky a tepelnému působení třísky na výrobek, musí být místo odvodu třísky kapalinou použita jiná technologie. Dalším problémem je i vznik aerosolů a výparů, které mohou být zdraví škodlivé. Proto by měli být nejvhodněji použity esterové oleje a mastné alkoholy s toxikologicky nezávadnými přísadami. U této metody mazaní je i velké riziko vznícení použitých kapalin. V místě použití řezné mlhy by měly být splněny základní protipožární opatření. Vhodnost použití řezné mlhy a obrábění zasucha je vyobrazena na obr. 8.1.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 41 Obr. 8.0 Schémata principu řezné mlhy 13 Obr. 8.1 Vhodnost použití řezné mlhy ( MQL) a obrábění zasucha 13

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 42 Změna receptur emulzí Touto problematikou je hlavně myšleno snížení veškerých nežádoucích účinků na zdraví personálu. Ať už odstranění nežádoucích výparů, ale také odstranění vzniku různých vyrážek či ekzémů při styku kapaliny s pokožkou personálu. To je v dnešní době řešeno snížením ph emulze. Snížení se provádí např. přidáním vápenného mléka. Běžně dostupné emulze mají ph od 8,8 po 9,2. To může mít za následek podráždění. Nové typy emulzí mají své ph snížené na hodnoty od 7,0 až 5,5. Takové kyselosti jsou už lépe snášeny pokožkou. Další výhodou těchto nových produktů je i jejich dobrý antikorozní účinek a velká škála použití pro různé druhy materiálů. Použití multifunkčních kapalin Při používání emulze může dojít ke smíšení s jinými oleji použitými ve stroji. Jedná se buď o převodový, hydraulický olej nebo o maziva použita na kluzné vedení. Takto zasažená emulze mění své chemické a fyzikální vlastnosti. To je nežádoucí z důvodu zhoršení jejich mazacích a chladících schopností. Tímto se zvyšují náklady na čištění a úpravu kapaliny do vhodného stavu. Jednou z možných variant řešení je používání tzv. multifunkčních kapalin. Jde o používání řezných olejů, které mají podobné chemické složení jako ostatní strojní oleje. Při kontaminaci řezného oleje už nemusí být řešena problematika nákladů na čištění nebo jinou úpravu. 9 EKONOMICKÉ HLEDISKO POUŽÍVÁNÍ KAPALIN Jednou z negativních vlastností používání kapalin je jejich ekonomické zatížení podniku. Toto zatížení se průměrně pohybuje okolo 17% celkových nákladů na výrobu-obr. 9.1. Samotná koupě kapaliny zabírá v celkových nákladech pouhých 5%-obr. 9.2. Zbytky těchto nákladů jsou nezbytné pro prodloužení životnosti kapalin. Skládají se ze dvou základních skupin. První skupina je ta, kde jsou náklady vztaženy přímo na změnu charakteru kapaliny př. (viskozita, kyselost). Druhá skupina udává náklady na používání nezbytných zařízení. V praxi bychom měli zahrnout tyto základní body: - energetické náklady, - náklady na koupi kapalin a aditiv, - náklady na sledování kapalin, - náklady na pomocné zařízení, - náklady na odlučování a likvidaci. Energetické náklady Jsou všechny energetické náklady, které jsou nezbytné pro funkci všech potřebných zařízení. Tím je myšlena spotřeba elektrické energie. Náklady na koupi kapalin a aditiv Jsou zde zahrnuty náklady na koupi kapalin a náklady na koupi potřebných aditiv k zvýšení provozuschopnosti.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 43 Náklady na sledování kapalin Tyto náklady jsou vztažené na laboratorní analysu kapaliny, pravidelnou kontrolu v provozu (vizuální a čichovou). Náklady na pomocné zařízení Zde jsou zahrnuty náklady na filtrační materiály. Náklady na odlučování a likvidaci Jsou to veškeré náklady na odlučování vodou mísitelných produktů a likvidace olejové a vodní fáze kapaliny. Obr. 9.1 Náklady na provoz kapalin ve výrobě 5 Obr. 9.2 Související náklady kapalin 5 9.1 Stanovení nákladů závislých na počtu výměn za rok Stanovení nákladů závislých na počtu výměn za rok je velmi důležité a to hlavně z hlediska stanovení celkových nákladů na kapalinu. Pro stanovení celkových nákladů během roku, je velmi důležité znát několik pomocných faktorů. Je to hlavně cirkulační koeficient a koeficient výměny kapaliny.

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 44 9.1.1 Cirkulační koeficient F Cirkulační koeficient F udává, kolikrát se přečerpá celé množství kapaliny skrz systém během jedné hodiny. Množství kapaliny v systému ovlivňuje velikost cirkulačního koeficientu. Když bude malý objem kapaliny v systému, bude cirkulační koeficient velký. V případě velkého objemu kapaliny, bude cirkulační koeficient malý. Je tedy patrné, že kapaliny v systému s vysokým cirkulačním koeficientem vícekrát projdou systémem a tím je jejich ztráta množství vyšší než v systému s malým cirkulačním koeficientem. Pro stanovení cirkulačního koeficientu je nutné znát 2 faktory: - objem kapaliny v systému (V [m 3 ]), - minimální množství kapaliny nutné pro chlazení nástroje (B[l.min -1 ]). Výpočet cirkulačního koeficientu (5): 9.1.2 Koeficient výměny α F=0,06*B/V (h -1 ) (9.1) Koeficient výměny α je číslo, které udává četnost výměny celého množství kapaliny během jednoho měsíce. Jestliže je α=1, tak jde o výměnu, která se provádí jednou za měsíc. Jestliže je α=4 je výměna každý týden a v případě, že je α=0,25, tak je výměna jednou za 4 měsíce. Na obr. 9.1.2 je nejvhodnější pracovní oblast kapaliny v systému v závislosti na cirkulačním koeficientu a koeficientu výměny. Obr. 9.1.2.1 Pracovní oblast kapaliny v systému v závislosti na F a α 5

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 45 Vysoké náklady jsou způsobeny samotnou kapalinou a vysokým koeficientem výměny α. V případě nízkého koeficientu α jsou náklady nižší, ale náklady na údržbu kapaliny jsou vyšší z důvodu rostoucí koncentrace nežádoucích substancí. V systému s vysokým koeficientem výměny je častější výměna, ale za to nižší množství nežádoucích substancí. Mezi nejvíce nežádoucí substance patří hlavně jiné uniklé oleje, zbytky jiných kapalin v systému, ochranné činitele proti korozi ze strojních částí, soli, kontaminace z okolí, voda obohacená solí, degradace substancí kapalin a mikroorganismy. Vysoká koncentrace nežádoucích substancí zvyšuje náklady na péči o kapalinu s použitím malého koeficientu výměny nebo při použití stabilnějších, ale za to dražších produktů. Na obr. 9.1.2.1 jsou ukázány údržbové náklady na kilo vodou mísitelné kapaliny závislé na koeficientu výměny. Křivka ukazuje průměrnou hodnotu měřenou v sériové výrobě během několik let studií. Obr. 9.1.2.1 Závislost koeficientu výměny na nákladech údržby kapaliny 5

FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 46 9.1.3 Celkové náklady Celkové náklady K dané na jeden m 3, během jednoho roku jsou složeny z: - nákladů na výměnu kapaliny (k 1 ), - nákladů způsobené ztrátami (k 2 ), - nákladů na údržbu kapaliny (k 3 ). k 1 náklady na výměnu kapaliny Náklady v sobě zahrnují náklady na tvorbu nové kapaliny, tedy smíchání koncentrátu a vody. Jsou zde i započítány náklady na likvidaci použité kapaliny, práce potřebná pro naplnění systému a potřebná energie, čištění systému. Většina výměn se provádí, když je podnik v nečinnosti. V případě výměny během provozu, je nutné započítat i náklady související s prostojem. k 2 náklady způsobené ztrátami Tyto náklady jsou způsobeny odpařováním a rozprašováním kapaliny. Jsou zde započítány i ulpívající zbytky kapalin na třísce. k 3 náklady na údržbu kapaliny Zde jsou náklady na aditiva, laboratorní monitoring a mikrobiologické testy. Náklady na údržbu kapaliny jsou zjišťovány individuálně podle možností podniku. Náklady na výměnu kapaliny 5 : Náklady způsobené ztrátami 5 : Celkové náklady K 5 : P-cena koncentrátu na 1 m 3, WA-cena vody na 1 m 3, E-náklady na likvidaci 1 m 3, N-náklady na prostoj strojů během výměny 1 m 3, α-koeficient výměny v 1 měsíci, c-koncentrace kapaliny v %, w-počet výměn během roku. k 1 =w*(10cp+e+n+wa) (9.1.3.1) k 2 =12α * (10cP+E+ WA) (9.1.3.2) K=(12 α+w) * ( 10cP+E+WA)+ w*n + k 3 (9.1.3.3) Na obr. 9.1.3 je grafická závislost jednotlivých druhů nákladů závislých na počtu výměn kapaliny v systému během jednoho roku. V horní části grafu je zoptimalizovaná křivka minimálních nákladů, která navzájem vyvažuje všechny náklady spojené s provozem kapaliny v systému.