po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii



Podobné dokumenty
ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

Klíšťová encefalitida riziko napříč generacemi

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Klíšťová encefalitida

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Klíšťová encefalitida

Laboratorní diagnostika příušnic v Nemocnici České Budějovice a.s.

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Anaplasma phagocytophilum - další z patogenů přenášených klíšťaty (kazuistika)

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Neuroviry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Očkování z pohledu neurologa

Společnost pro transfuzní lékařství

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA klinika, diagnostika, následky a předcházení nemoci Václav Chmelík Nemocnice České Budějovice a.s.

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Průběh pandemické chřipky A(H1N1) ve FN Hradec Králové. Plíšek S., Kosina P., Prášil P., Kračmarová R., Gebouský P. KIN LF UK a FN Hradec Králové

Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV)

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?

Importované arbovirové infekce v intenzivní péči


Kmenové syndromy. Martin Srp

Bonusové přednášky dle časových možností

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Vrozený zarděnkový syndrom - kazuistika. MUDr. Martina Marešová HS hl.m. Prahy

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

Úspěchy očkování proti poliomyelitidě v České republice MUDr. Jitka Částková, CSc.

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Obecné vlastnosti. Borrelia, Treponema, Leptospira. Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody

Akutní axonální motorická neuropatie: kazuistika. Bálintová Z., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Blok č. 5 Termín Téma Počet hodin

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Diferenciální diagnostika parkinsonských syndromů. Jiří Klempíř

Flavivirové nákazy preventabilní očkováním u cestovatelů

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Terapie hairy-cell leukémie

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha

RNDr K.Roubalová CSc.

Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014

Septická peritonitida

Nemoci nervového systému v dětském věku. MUDr. Radka Drápalová Dětská klinika FN Olomouc

EPIDEMIOLOGIE KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDY, MOŽNOSTI OČKOVÁNÍ

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací

Kraniocerebrální poranění. Z. Rozkydal

Lékařská mikrobiologie II

Klinické ošetřovatelství

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

ENCEPUR PRO DĚTI. Injekční suspenze

Léčba anemie. Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha

ENCEPUR PRO DOSPĚLÉ Virus encephalitidis inactivatum purificatum (K 23) Injekční suspenze

Vývoj vakcín proti horečkám dengue, chikungunya a Zika

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

CZ.1.07/1.5.00/

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Léčba závažných symptomů u dětských pacientů v paliativní péči

Herpetické viry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Meningitidy. P. Mikolášek Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno Lékařská fakulta MU Brno

Protilátky proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu jako biomarker pro některá demyelinizační onemocnění CNS

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mozeček a mozečkový syndrom

Parvovirus B 19. Renata Procházková

Infekční hepatitidy u těhotných

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

NeuroBloc. botulinový toxin typu B injekční roztok, U/ml

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Rotaviry nejčastější původci průjmů u malých dětí. Vladimír Mihál Dětská klinika LF UP a FN v Olomouci

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

Drahomíra Juhaňáková Dana Šťávová Novorozenecké oddělení KNTB Zlín

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

Předškolní věk. Zpracovala: Jana Černá

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

Mezi neuroinfekce (encefalitidy, meningitidy) zahrnujeme mnoho akutních i chronických onemocnění. Mohou být virového i bakteriálního původu.

KRVÁCENÍ DO CNS U HEMOFILIKŮ

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

Periodické syndromy asociované s kryopyrinem (CAPS)

Transkript:

Středoevropská klíšťová meningoencefalitida klinický obraz MUDr. Dita Smíšková, PhD Doc.MUDr.Vilma Marešová, CSc.

MEK patogeneze po přisátí klíštěte virus prokazován nejprve v Langerhansových h buňkách kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, nejvíce pravděpodobná je pasivní difúze HEB při virémii

MEK patogeneze projevy meningoencefalitidy dány afinitou viru k různým částem mozku. Nejvýraznější zánětlivé změny : meningy, šedá hmota prodloužené míchy, pontu, mozečku, mozkového kmene, bazální ganglia a thalamus myelitida -zánětlivé změny hlavně v cervikální oblasti,,poškozeny motorické neurony předních rohů míšních (like poliomyelitis).

MEK klinické projevy téměř 2/3 osob inaparentní průběh, pouze sérokonverze první příznaky obvykle 7-10 dní po přisátí klíštěte častý dvoufázový průběh nemoci První fáze horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, někdy i respirační příznaky, nejsou zde projevy iritace CNS leukopenie, trombocytopenie, t mírná elevace AST, ALT po 2-4 dnech mírné zlepšení stavu, pokles teplot, obtíže se vracejí obvykle po 2 až 10 dnech

MEK - klinické projevy Druhá fáze po 2 až 10 dnech bezpříznakového období meningitida itid meningoencefalitida menigoencefalomyelitida li id bulbární forma

MEK- klinické projevy Meningitida horečka pozitivita meningeálních příznaků bolest hlavy fotofobie a fonofobie nausea a zvracení Encefalitida alterace vědomí spavost třesy, vertigo, poruchy taxe zmatenost, halucinace excitace nebo apatie poruchy paměti poruchy řeči parézy křeče

MEK- klinické projevy Encefalomyelitida Bulbární forma Parézy končetin, nejčastěji pažní pletenec Oboustranné postižení jader n. IX-XII. v prodloužené míše Soubor příznaků dysartrie, chrapot, afonie fascikulace jazyka dysfagie snížený / vyhaslý dávivý reflex útlum dechového centra obrny šíjových svalů

MEK komplikace Parézy 8-17 17,6 % v akutní fázi, déle než 1 rok u 2,7-8,4 % pacientů Postencefalitický syndrom cca 25% pacientů, včetně dětí poruchy spánku, časté bolesti hlavy, zvýšená únavnost, zhoršená koncentrace a paměť, zhoršení ve škole, emoční labilita, poruchy sluchu nebo vizu Nosokomiální infekce při dlouhodobé resuscitační péči Bulbární syndrom riziko aspirace a aspirační pneumonie Retence moči, PMK IMC

MEK pacienti Infekční kliniky FNB 2005-20082008 904 pacientů s aseptickým zánětem CNS vyvolávající agens určeno u 622 pacientů neurčené 282 ( 31%) MEK 267 (30%) (68,8 %) jiné 13 ( 1%) HV 45 (5%) NB 117 (13%) EV 180 (20%)

MEK pacienti Infekční kliniky FNB 2005-20082008 247 dospělých, 20 dětí, 2/3, průměrný věk byl 43,7 let (6 až 81 let) 60 50 40 poče et 30 20 10 0 0-9 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 >70 věk

MEK- klinické formy u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 Klinická forma Počet (%) meningitida 68 (25,5) 5) meningoencefalitida 184 (69,0) encefalomyelitida 17 (6,3)

MEK- paretické komplikace u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 Paretické komplikace zaznamenány u 23 (8,6 %) pacientů (literatura 8-17,6 %) 120 bez parézy 100 s parézou 80 % 60 40 20 0 18,7 18,2 93 9,3 7,7 2,4 6,1 0 0 0-9 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 >70 věk

MEK- paretické komplikace u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 Typ parézy Počet (%) Paréza n.vii 3 (12,9) Paréza n.iv 1 (4,3) Paréza horních končetin celkem 9 (38,7) oboustranná 3 (12,9) Paréza dolních končetin 3 (12,9) Hemiparéza 1 (4,3) Kvadruparéza celkem 6 (5,8) zároveň bulbární syndrom 3 (12,9)

MEK- paretické komplikace u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 Více než 40% pacientů s parézou následky dlouhodobé nebo trvalé Trvání parézy (No 23) do 3 tý 3tý-3M 3M-12M >12M Počet 9 1 3 10 % 39,1 4,4 13,4 43,5

MEK- paretické komplikace u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 průměrný věk pacientů bez parézy 42,7 let průměrný věk pacientů s parézou 54,0 let nejmladší pacient s parézou 25 let průměrná délka hospitalizace pacientů s MEK 14,1 dní,u pacientů s parézou 27,8 dní UPV nutná u 5 pacientů

MEK a NB - paretické komplikace u pacientů Infekční kliniky FNB 2005-8 Parézy dle věku - NB Parézy dle věku - MEK 120 bez parézy 120 bez parézy 100 s parézou 100 s parézou 80 80 % 60 % 60 40 20 80 73 70 58 60 67 56 64 40 20 2,4 6,1 9,3 7,7 18,7 18,2 0 0-9 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 >70 věk 0 0 0 0-9 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 >70 věk

Diagnostika MEK serózní likvorový nález + seropozitivita specifických IgM a IgG protilátek Terapie MEK pouze symptomatická ( klidový režim, antiedematózní přípravky, antiemetika, analgetika, antipyretika) kauzální antivirotikum není k dispozici

Režimová opatření po prodělané infekci CNS Po dobu 4-8 týdnů omezení fyzické i psychické aktivity omezení sledování TV, práce na PC, čtení neslunit PN u dospělých minimálně 6 týdnů Neočkovat živou vakcínou 6 měsíců

MEK -závěr Aktivní imunizace by měla být doporučována všem osobám, které žijí nebo cestují v endemických oblastech tohoto onemocnění.

Děkuji za pozornost.