Z televizní historie, ATO v ãasové pfiímce. V roãní valná hromada 2002 ve fotografii

A S O C I A C E T E L E V I Z N Í C H O R G A N I Z A C Í 5 let ATO 1 9 9 7-2 0 0 2

I. Úvodem II. III. IV. Z televizní historie, ATO v ãasové pfiímce Kdo je kdo v ATO âlenská základna V. Jak se mûfií sledovanost VI. VII. VIII. Divácká odezva - anal zy Stanovy ATO V roãní valná hromada 2002 ve fotografii peoplemetr (TV metr)

I. Úvodem Po pûti letech ãinnosti, naplnûn ch jak standardní prací, tak fie ením problematiky související s existencí nûkolika televizních stanic na na em mediálním trhu, má podle mého názoru Asociace televizních organizací (ATO) nejen nárok na dal í Ïivot, ale prokázala nespornû svou opodstatnûnost. Mezi hlavní úspûchy lze zafiadit pfiedev ím konsolidaci ãlenské základny a optimalizaci vztahû v rámci asociace, zahájení a ukonãení prvního peoplemetrového projektu v âr a hladk a zdárn pfiechod k dal ímu projektu provozovanému nov m subjektem. V dal ím období se spolupráce ãlenû ATO zamûfiila i na jiné oblasti, a proto byla roz ífiena pûvodní ãinnost ATO. Pût let ATO je v hrub ch rysech zachyceno v roãence, kterou máte právû v rukou. Nemá nám slouïit k sebeuspokojení, ale pouze jako doklad, Ïe vûci jdou zfiejmû správn m smûrem... Hana Svobodová jednatelka ATO

II. Z televizní historie P ED PADESÁTI LETY bylo zahájeno televizní vysílání na území âeskoslovenské republiky. Bylo to zaãátkem kvûtna 1953 a televizní studio bylo vybudováno v Mû Èanské besedû v praïské Vladislavovû ulici. Pfiipadá to jako jiï celé vûky od dob, kdy se u televizorû s maliãkou ãernobílou obrazovkou shromaïìovaly celé rodiny, jejich pfiátelé a sousedé. Vysílaã byl jen jeden, a to na Petfiínské rozhlednû, takïe program mohlo vidût jen málo divákû. Podnik Tesla v ak zaãal na trh dodávat první ãeské televizory, takïe za pomûrnû krátkou dobu, uï v roce 1961 byl v tehdej ím âeskoslovensku registrován první milion televizních pfiijímaãû. V na í republice to ov em nebylo v roce 1953 poprvé, co byl éterem pfienesen obraz i zvuk: jiï v roce 1935 bylo sestrojeno fungující televizní zafiízení, zûstalo v ak jen u prvních experimentû, zatímco v nûkter ch jin ch evropsk ch státech zaãali s pravideln m televizním vysíláním uï pfied válkou. V PRVNÍM ROCE televize vysílala jen dvakrát t dnû, s pravideln m vysíláním zaãala aï v roce 1954. Televizní studio Praha bylo tehdy souãástí âeskoslovenského rozhlasu, jako âeskoslovenská televize se osamostatnilo aï v roce 1959. V té dobû uï se vysílalo kaïd den odpoledne i veãer. Televize razantnû vstoupila do Ïivota ãeskoslovensk ch obãanû a jiï se nikdy nenechala vypudit. Základní síè televizních vysílaãû propojila republiku od roku 1961. Druh program mûl b t vysílán od roku 1965, a to z budovaného sídla televize na Kavãích horách toto usnesení ÚV KSâ v ak zûstalo nesplnûno a druh program se na obrazovkách objevil aï v kvûtnu 1970. KDO se neobjevuje na obrazovce, ten vefiejnû neïije. K naplnûní tohoto modelu do lo v na í republice aï po pádu Ïelezné opony, alespoà pokud jde o politiky ãi v znamné manaïery. Herci, zpûváci a sportovci si budovali svûj image prostfiednictvím televize uï dfiíve. Teprve po roce 1989 a zmûnû plánovaného hospodáfiství na trïní ekonomiku ovládla média zejména pak samozfiejmû televizi reklama a stala se nejv znamnûj ím zdrojem mediálních pfiíjmû. PÛvodní státní, stále je tû âeskoslovenská televize se po rozdûlení pûsobnosti ve vûcech tisku a jin ch informaãních prostfiedkû v âeské a Slovenské Federativní Republice mezi âeskou a Slovenskou republiku a pfiijetím zákona o âeské televizi v roce 1991 stala vefiejnoprávním subjektem. Na území âr zaãala pûsobit âeská televize pod vedením svého prvního fieditele Ivo Mathé. Nejv znamnûj í zmûnou, která se v ak na televizním poli pfied necel mi deseti lety udála, byl vznik konkurence. V lednu 1993 získala licenci k celoplo nému vysílání na dvanáct let spoleãnost CET 21 a vysílání zahájila o rok pozdûji, 4. února 1994. Dá se i bez nadsázky fiíci, Ïe teprve od té doby se zaãalo mediální prostfiedí v âr boufilivû rozvíjet, moïná i kultivovat, i kdyï o tom nepanuje shoda. Pfiíchod konkurence na trh zmûnil doslova v e, co s televizním vysíláním souvisí. 3

Z televizní historie Pokud jde o dal í televizní stanice, pûvodní regionální televizní stanice Premiéra vysílající od roku 1992 pro region Prahu a Stfiední âechy se v prûbûhu vysílání roz ífiila a od roku 1994 je téï provozovatelem vysílání s celoplo n m rozsahem - dnes Prima TV a televizní stanice Galaxie (TV3) provozující regionální vysílání pfiesahující postavení ostatních regionálních subjektû. V prûbûhu devadesát ch let zaznamenaly ir í nástup rovnûï kabelové a satelitní televize. Nejvût í z nich jsou: UPC, Intercable CZ, TES Media. SLEDOVANOST: NEJVY Í CÍL KdyÏ zaãal v mediální sféfie fungovat i v na ich zemích trh, objevila se okamïitû potfieba mûfiit nûjak m zpûsobem úspû nost jednotliv ch médií. Televizní monopol, jak mûla do té doby âeskoslovenská televize, mohl mít samozfiejmû také urãit zájem o to, jak diváky její pofiady zajímají, nemûlo to v ak Ïádné pfiímé ekonomické dopady. I bez elektronického mûfiení bylo napfiíklad zfiejmé, Ïe se lidé nejradûji dívají zejména (pomineme-li sportovní pfienosy) na televizní soutûïe (legendární Hádej hádej hadaãi s doktorem Pixou), estrády se znám mi herci a zpûváky a seriály (Nemocnice na kraji mûsta). Iniciátorem standardních postupû v období 90. let po pfiíchodu konkurence na televizní trh byly pfiirozenû mezinárodní reklamní agentury, které vstoupily na ná trh a oãekávaly, Ïe tu budou zavedeny mezinárodní zvyklosti. Nejprve do lo na média ti tûná. První auditovan údaj o prodaném nákladu se objevil v roce 1993, o tfii roky pozdûji uï pro ovûfiování nákladû tisku vznikl samostatn subjekt, Kanceláfi ovûfiování nákladu tisku ABC âr. Standardizaãní grémium pro v zkum sledovanosti médií, vzniklé v roce 1993, se transformovalo do SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO). Spoluzakladateli sdruïení byli Unie vydavatelû, Asociace reklamních agentur âr, Asociace provozovatelû soukromého vysílání, âeská nezávislá spoleãnost Nova TV, âeská televize, âesk rozhlas, IP Praha a Premiéra TV. Ve sdruïení tak byly zastoupeny jak agentury, tak jejich klienti a samozfiejmû média samotná. Cílem bylo zavést standardní mediální v zkumy, pfiedev ím v zkum peoplemetrov, bez nûhoï nelze objektivizovat údaje o sledovanosti jednotliv ch televizních programû. JiÏ v roce 1993 bylo vypsáno v bûrové fiízení na realizátora Media Projektu, tzn. jednotného v zkumu masmédií. V listopadu 1993 byl znám vítûz: konsorcium GfK Praha a Aisa Media (pozdûji Median). 4

Z televizní historie Media Projekt zahájil na zaãátku roku 1994, v sledky v ak byly jen orientaãní, protoïe sbûr dat mûl tfiímûsíãní intervaly. V prvních letech byly do Media Projektu fiazeny hlavní tituly tisku (bylo jich tehdy 218), témûfi v echna rádia (84 stanic) a televizní vysílání. Tûch televizních stanic bylo 77, protoïe v zkum sledoval i regionální a lokální vysílání. Údaje o sledovanosti se získávaly dotazováním, v prvních letech se jich uskuteãàovalo roãnû na 15 tisíc. DÛleÏité bylo, Ïe Media Projekt pouïíval jednotnou metodiku a stal se nejen prvním projektem mûfiení masmédií v âr, ale i ve v ech postkomunistick ch zemích. Revoluci v ak pfiineslo aï zavedení peoplemetrového mûfiení sledovanosti. Teprve tyto v sledky umoïnily komerãním televizím prodávat reklamní ãasy podle pravidel, odvozen ch právû ze sledovanosti. Tvorba cen reklamy v televizi pomûrnû pfiesnû odpovídá reáln m cílov m skupinám divákû, to, ktefií a v jakou dobu se právû dívají na televizi, je pomûrnû pfiesnû mûfiitelné. V kvûtnu 1996 byla po nároãn ch jednáních podepsána smlouva na první v zkum elektronického mûfiení sledovanosti televize v âr metodou peoplemetrû. Zadavatelem bylo SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO), realizátorem spoleãnost Taylor Nelson Media Facts, pozdûj í Taylor Nelson Sofres Media. Zavádûcí v zkum probíhal jedenáct mûsícû, první oficiální v sledky byly k dispozici v ãervnu 1997. Smlouva byla uzavfiena na pût let. V témïe roce vznikla Asociace televizních organizací, zaloïená âeskou televizí, âeskou nezávislou televizní spoleãností a Spoleãností Premiéra TV (posléze Prima plus, je tû pozdûji FTV Premiéra). Asociace pfiebrala od SKMO v echny podklady pro peoplemetrov v zkum. O financování projektu se podûlily ât (50 %), TV Nova (37,5 %), Premiéra (12,5 %). PrÛzkum sledovanosti televizí byl z Media Projektu vyfiazen, zûstala mu nyní pouze oblast ti tûn ch médií a rádií. V sledky peoplemetrového projektu se staly pro v echny mediální agentury nepostradateln mi a zpûtnou vazbou ovlivàují i programovou skladbu jednotliv ch televizních stanic. V dubnu 2002 byl první peoplemetrov projekt ukonãen. JiÏ pfiedtím, v roce 2001 vypsala Asociace televizních organizací tendr na nového realizátora peoplemetrového projektu. Vítûzem se stala spoleãnost Mediaresearch, která od dubna 2002 monitoruje televizní vysílání a provádí peoplemetrov v zkum. 5

Z televizní historie ASOCIACE TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ Spolupráce jednotliv ch spoleãností, provozujících televizní vysílání, se ukázala v prûbûhu let jako zcela nezbytná, a to bez ohledu na pochopiteln konkurenãní boj mezi nimi. V zkum sledovanosti je jedním z hlavních dûvodû, v posledním období v ak nacházejí televizní spoleãnosti i nûkteré dal í oblasti, kde se jim vzájemná spolupráce vyplatí. Asociace televizních organizací byla zaloïena 1. bfiezna 1997 jako zájmové sdruïení právnick ch osob. Po zahájení v zkumu elektronického mûfiení sledovanosti televize pomocí peoplemetrû vystoupily v roce 1999 hlavní televizní spoleãnosti ze SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací v âr. Zakladateli ATO byla âeská televize, âeská nezávislá televizní spoleãnost spol s.r.o. a Spoleãnost Premiéra TV, a.s. V roce 2000 vstoupila do ATO spoleãnost TV3, a.s., jejíï ãlenství bylo ukonãeno v roce 2002, v roce 2001 vystoupila ânts a vstoupila Asociace komunikaãních agentur (AKA). V témïe roce se ãlenem ATO stala i spoleãnost CET 21, s.r.o., ta se ov em jiï pfied tím podílela na druhém projektu peoplemetrového mûfiení. âlenskou základnu nyní tvofií kromû âeské televize, FTV Premiéra, provozující TV Prima, CET 21, provozující TV Nova a Asociace komunikaãních agentur âr. Jednateli asociace postupnû byli: Miroslav Bátûk (1997 1998), Pavel Kloud a od roku 2000 je jednatelkou Hana Svobodová. V voj v ATO tedy sleduje zmûny na televizním trhu a mûnící se potfieby jeho úãastníkû. Hlavním úkolem bylo zavedení elektronického mûfiení sledovanosti televize. Postupnû byly uzavírány smlouvy s externími spoleãnostmi o dodávání a uïití v zkumu sledovanosti televize v âr, napfiíklad v roce 1999 se spoleãností ARA Services, v roce 2002 se spoleãností AC NIELSEN Czech Republic s.r.o. a s marketingovou spoleãností S.E.N. s.r.o. Od roku 2003 nabízí moïnost získat v bûr z dat peoplemetrû také spoleãnost Prime Time, coï je ancí i pro men í uïivatele tûchto dat jako jsou periodika, men í agentury, zadavatelé reklamy a dal í. Asociace televizních organizací roz ífiila svou pozornost na dal í okruhy problémû. Jedná se zejména o ochranu spoleãn ch zájmû ãlenû sdruïení v oblastech, které souvisejí s provozováním televizního vysílání. Jde napfiíklad o smlouvy s kolektivními správci autorsk ch práv. ATO se podílí na koordinaci nûkter ch aktivit Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zejména pfii pfiípravû semináfiû. Stále dûleïitûj í se stává analytická ãinnost, kterou ATO zaji Èuje podle konkrétních poïadavkû, a to zejména pro novináfie. O v stupy tohoto druhu je ãím dál vût í zájem. Pokud jde o spolupráci se zahraniãím, ATO zprostfiedkovává zaãleàování dat do evropského systému, coï je podmínkou prodeje anal z sledovanosti ve spolupráci se zahraniãní firmou Mediametrie zahraniãním klientûm. Asociace je v posledním období otevfienûj í i dal ím subjektûm a mezi zámûry, které pro budoucnost má, je roz ífiení ãinnosti ve spolupráci se sv mi ãleny v oblasti legislativnû právní. V tomto smyslu byla pfiijata zmûna stanov a pfiedmût ãinnosti ATO se rovnûï roz ífiil. Klíãov byl pfiedev ím rok 2000, kdy do lo ke zmûnû image asociace v oãích odborné vefiejnosti a k pozitivnímu posunu v komunikaci mezi jednotliv mi subjekty mediální oblasti. Zejména tûmi, kter ch se projekt peoplemetrového mûfiení t ká, a ktefií se na pûdû asociace setkávají. 6

Z televizní historie âlenové odborn ch komisí ATO diskutují vize, podle nichï by v budoucnu ATO nemûla b t uzavfienou asociací, zamûfienou jen na peoplemetrov projekt, i kdyï jeho metodologické a technické aspekty zûstanou v centru zájmu. S tím souvisí i potfieba vstfiícnosti komunikace jak vûãi partnerûm, tak vefiejnosti. Prosazování spoleãn ch zájmû v legislativnû právní oblasti vychází z potfieby spojit síly pfii tvorbû a pfiípravû mediálních zákonû a zpracovávání návrhû a pfiipomínek k legislativním opatfiením, která se t kají televizního vysílání. âlenové asociace cítí potfiebu koordinovat svûj postup ve vûci dodrïování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, napfi. pokud jde o poskytování podkladû Radû pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) k vykazování zákonem poïadovaného rozsahu evropsk ch dûl ve vysílání. Dal í oblastí je jednání s kolektivními správci autorsk ch práv (OSA, DILIA), i kdyï snaha uzavfiít s nimi kolektivní smlouvu nebyla zatím dovedena do konce. Byla v ak pfiipravena pûda pro uzavfiení smluv respektujících nejen zájmy kolektivních správcû autorsk ch práv, ale i zájmy provozovatelû vysílání. Oblastí, kde je spolupráce uïiteãná, je samozfiejmû víc, aè jiï jde o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání ãi kmitoãtové otázky. 7

Z televizní historie Hlasatel Richard Honzoviã Textov buben Klaun Ferdinand Petr Kostka pfied televizní kamerou 8

ATO v ãasové pfiímce 9

III. Kdo je kdo v ATO Pfiedmûtem ãinnosti ATO je ochrana a realizace spoleãn ch zájmû ãlenû sdruïení spoãívající zejména v zaji Èování spoleãného elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice metodou peoplemetrû (dále jen "PM v zkumu ), v obchodním vyuïívání v sledkû PM v zkumu, v propagaãní a reklamní ãinnosti, vydavatelské a nakladatelské ãinnosti, dále vypracovávání anal z a projednávání technicko-standardizaãních a legislativnû právních a souvisejících opatfiení v oblasti provozování vysílání, které jsou ve spoleãném zájmu ãlenû. Jednatel fiídí ãinnosti ATO dle platn ch stanov a usnesení valn ch hromad. Dále realizuje obchodní vyuïívání v sledkû PM v zkumu na základû provádûcí smlouvy, konzultuje metodologické a organizaãní otázky s ãleny ATO a realizátorem PM v zkumu, zaji Èuje styk s médii, organizuje nezávislé expertní ãinnosti za úãelem kontroly fiádného provádûní PM v zkumu, pfiipravuje a fiídí jednání odborn ch komisí ATO, ve spolupráci se zástupci obchodních oddûlení ãlenû ATO koordinuje obchodní ãinnost, ve spolupráci s finanãními zástupci ãlenû ATO a úãetní firmou pfiipravuje rozpoãet nákladû a v nosû vãetnû úãetní analytické v sledovky a pfiipravuje podklady pro finanãní úfiad. Asistentka jednatele se spolupodílí na fiízení sekretariátu ATO, na pfiípravû podkladû a programu pro jednání odborn ch komisí ATO, pofiizuje zápisy z jednání tûchto komisí, ve spolupráci s úãetní firmou vede úãetnictví ATO, pfiipravuje mzdové podklady pro úãetní firmu, jedná s finanãním úfiadem, podle pokynû jednatele vyfiizuje ve kerou korespondenci a písemnosti t kající se ATO, podílí se na pfiípravû smluv pro obchodní partnery ATO, pofiizuje zápisy z jednání, podle pokynû jednatele ATO pfiipravuje jednání valné hromady, podílí se aktivnû na pfiípravû tiskov ch materiálû pro média ve spolupráci s realizátorem peoplemetrového projektu a na pfiípravû tiskov ch konferencí. Jednatelka ATO: Hana Svobodová Právní zástupce ATO: Dana Bohuslavová Asistentka a analytik: Hana Havlíãková Asistentka: Daniela Keltová zleva - D. Keltová, D. Bohuslavová, H. Svobodová, H. Havlíãková 10

Kdo je kdo v ATO âlenskou základnu ATO tvofií k 31.12.2002 : âeská televize 140 70 Praha 4 - Kavãí Hory, Iâ: 00027383 FTV PREMIÉRA spol. s r. o Na Îertvách 24, 180 00 Praha 8, Iâ: 48115908 CET 21 spol. s r. o. Nám. KfiíÏeneckého 322, 150 00 Praha 5, Iâ: 45800456 Asociace komunikaãních agentur âeské republiky obãanské sdruïení Opatovická 4, 110 00 Praha 1, Iâ: 64580512 zleva - P. Klime, J. Mike, V. Îelezn, M. Dvofiák 11

Kdo je kdo v ATO ODBORNÉ KOMISE ATO: Metodologická komise je odborn m orgánem ATO, kter zejména zaji Èuje bezchybn chod PM projektu ve smyslu uzavfiené smlouvy mezi ATO a MEDIARESEARCH. DÛslednû kontroluje kvalitu poskytovan ch dat z PM v zkumu a ve spolupráci s ostatními odborn mi komisemi ATO odstraàuje pfiípadné zji tûné nedostatky. Pfiipravuje a realizuje v bûrová fiízení v souvislosti s PM projekty, audity projektû se zamûfiením na komplexní hodnocení, sociologii a demografii projektu. Organizuje pracovní setkání se zástupci médií a informuje je o novinkách v PM v zkumu. V rámci pravidelného kontaktu se zástupci realizátora PM projektu upfiesàuje a koordinuje metodologii PM projektû. Intenzivnû se podílí na fiízení ãinnosti ATO. Po odborné stránce vyhodnocuje smlouvy uzavírané ATO. âlenové s hlasovacím právem : âeská televize: Kristina Taberyová Prima TV: Libu e Loukotková TV Nova: Václav Prejzek AKA: Ludvík Jubánek âleny této komise jsou i dal í odborní pracovníci. zleva dole - R. Kuãerová, K. Taberyová, L. Loukotková, J. Vítek zleva nahofie - L. Jubánek, T. Budinsk, V. Prejzek, V. Smékal,T. Biãík 12

Kdo je kdo v ATO Legislativnû právní komise je odborn m orgánem ATO, kter aktuálnû fie í smluvní vztahy ATO po právní stránce. Podílí se na pfiípravû právních dokumentû souvisejících s ãinností ATO. Koordinuje spoleãn postup pfii pfiipomínkovacích fiízeních ve vûci nov ch zákonû. VyuÏívá platformu ATO k projednávání dal ích spoleãn ch zájmû. Úzce spolupracuje se v emi odborn mi komisemi ATO. âlenové s hlasovacím právem: âeská televize: Vladimíra Vocetková Prima TV: Pavel Kubina TV Nova: Alena Kroupová AKA: Filip Winter âleny této komise jsou i dal í odborní pracovníci. zleva dole - O. Ulrichová, V. Vocetková, D. Bohuslavová, A. Kroupová; zleva nahofie - F. Winter, P. Kubina Finanãní komise je odborn m orgánem ATO, kter metodicky fiídí finanãní chod ATO. Vyhodnocuje plnûní rozpoãtu ATO a podílí se na pfiípravû rozpoãtu ATO. Vyjadfiuje se k finanãním aspektûm smluv, PM projektu a dal ím otázkám spojen m s obchodním vyuïíváním v sledkû v zkumu mûfiení sledovanosti. âlenové s hlasovacím právem: âeská televize: Petr Klime Prima TV: árka âerkasovová TV Nova: Petr Chajda AKA: Ludvík Jubánek zleva - L. Jubánek, P. Klime, P. Chajda 13

IV. âlenská základna âeská TELEVIZE prozatímní fieditel: Petr Klime âeská TELEVIZE TELEVIZE PRO KAÎDÉHO I PRO V ECHNY Více neï desetileté profilování divácké obce âeské televize není pouze v sledkem postupnû vyzrávající programové dramaturgie. Neménû smûrodatnû je ovlivàováno a podmiàováno zásadní pfiemûnou domácího televizního prostoru, mající svûj prapûvod ve spoleãensk ch zvratech po listopadu 1989. PfiipomeÀme, Ïe âeská televize (pro niï je dnem vzniku 1. leden 1992) se zrodila je tû za ãeskoslovenské federace (pfiiãemï se jí do vínku dostalo nechtûného v sadního postavení v podobû monopolu na televizní diváky). Je tû ve stavu zrodu se dostala do kotle, v nûmï u nás vznikal a upevàoval se duální systém televizního vysílání, tvofien na jedné stranû televizí vefiejné sluïby (jeï získává peníze, aby vysílala) a na stranû druhé televizí komerãní (která vysílá, aby peníze získávala). Jako vysílateli ze zákona se âeské televizi dostalo tfií hlavních povinností, uloïen ch jí zákonodárci v souladu se vïit mi evropsk mi vymezeními a zvyklostmi televizí vefiejné sluïby informovat, vzdûlávat a bavit. Pfii naplàování tûchto povinností objevovala a ozfiejmovala si fiadu axiomû vefiejnoprávní programové dramaturgie. Pfiednû lo o to pochopit, Ïe sluïba vefiejnosti rovná se pfiipravovat a vysílat iroké spektrum rûznorod ch pofiadû. To pfiedpokládalo uvûdomit si a respektovat skuteãnost, Ïe hranice mezi televizí vefiejné sluïby a televizí komerãní nevede mezi programov mi typy a Ïánry, ale probíhá uvnitfi ÏánrÛ a programov ch typû. Neménû dûleïité bylo nerezignovat na irokou diváckou pfiitaïlivost a zároveà se pfiitom nesniïovat k podbízivosti vûãi publiku. Jedinû tak lze totiï kaïdodennû dokazovat, Ïe vefiejnoprávní neznamená zákonitû edivou a nudnou programovou nabídku. Souãasnû s tím bylo nezbytné osvojovat si novou citlivost a vnímavost k mûnícím se diváck m oãekáváním i vstfiícnost k potfiebám a zájmûm rûznorod ch diváck ch men in. Byl a je to zásadní pfiedpoklad pro to, jak respektovat fakt, Ïe kaïd divák patfií nûkdy k vût inû a jindy k men inû publika, a opravdu fungovat jako televize pro v echny i pro kaïdého. 14

âlenská základna âeská televize provozuje dva programy: ât1, kter je programem pro irokou diváckou obec ve vûku od ãtyfi let v e, ât2, kter se orientuje na minoritní divácké skupiny, jeï oãekávají programovou alternativu k pofiadûm pro v echny, neboè se zajímají o nabídku z nejrûznûj ích oblastí, obsahovû i formálnû nároãnûj ích pofiadû v ech ÏánrÛ s akcentem na pfiímé pfienosy, dokumenty a umûní. Oba programy dovedou zaujmout vût inové publikum pofiady, které vykazují sledovanost nad 30 % a podíl na publiku ve v i 50 a více procent. Prvnímu programu se to dafií hlavnû pûvodními dramatick mi seriály (napfi. ípková RÛÏenka), druh program toho dociluje pfiím mi pfienosy vrcholn ch sportovních podnikû, kter ch se úspû nû úãastní ãeská reprezentace (jako tfieba zlatého hokejového finále na olympiádû v Naganu). âeská televize si neménû váïí men inov ch divákû, ktefií se k její programové nabídce uchylují, protoïe dobfie vûdí, Ïe z domácích stanic vlastnû pouze v menu ât naleznou nejen nej ir í rejstfiík sportû, ale i obsáhl a rûznorod soubor dokumentû ãi neménû pestrou paletu kulturních pofiadû klubov mi filmy poãínaje a klasickou hudbou konãe. Nejpoãetnûj í z tûchto men in je minorita vyznavaãû sportu na obrazovce. V posledních letech ji tvofií 200 aï 250 tisíc dospûl ch a 20 aï 30 tisíc dûtí ve vûku 4 aï 14 let (coï pfiedstavuje jediné v znamnûj í zastoupení této skupiny v men inách pfiíjemcû programové nabídky druhého programu). Mezi dospûl mi jednoznaãnû pfievaïují muïi nad Ïenami (v pomûru 2,5 : 1). Podle vûku jsou v ní nejãetnûji zastoupeni diváci od 35 do 54 let (více neï 2/5 publika). Z divákû pfiítomn ch u televizorû dávají pfiednost sportu pfied ostatní programovou nabídkou 15 24letí a 35 44letí (20 z kaïdé stovky divákû uvedeného vûkového rozpûtí). Z hlediska vzdûlání jsou nejsilnûj í sloïkou vyuãení bez maturity (cca 2/5). Ale relativnû nejvíce sport preferují vysoko kolsky vzdûlaní (18 z kaïdé stovky divákû aktuálnû sledujících televizi). Zhruba o polovinu ménû poãetnou je men ina pfiíznivcû klubov ch filmû. Sestává ze 115 aï 130 tisíc dospûl ch; muïi mírnû pfievaïují nad Ïenami (ve dvou divácích je 1,1 muïe a 0,9 Ïeny). Podle vûku nejvíc 45 54let ch (témûfi 1/4). Ov em klubové filmy z ve keré programové nabídky nejvíce preferují diváci ve vûku 25 aï 34 let (12 z kaïdé stovky tohoto vûkového rozpûtí u televizorû). Nejsilnûj í vzdûlanostní sloïkou této men iny jsou diváci s úpln m stfiedním vzdûláním (cca 2/5). Ale nejvíce preferencí tomuto programovému typu dávají vysoko kolsky graduovaní (z kaïdé stovky jich tak ãiní 13). Minorita divákû majících v oblibû dokumenty je sloïena z 90 aï 100 tisíc dospûl ch a je dále strukturována nejvût í sloïku pfiedstavují milovníci dokumentû cestopisn ch a o pfiírodû, nejménû je vyznavaãû dokumentû se sociální tematikou. RovnûÏ v této minoritû pfievaïují muïi nad Ïenami (v pomûru 1,2 : 1). Z hlediska vûku je v ní nejvíce 35 54let ch (ponûkud více neï 1/4). Dokumenty pfied ostatní programovou nabídkou nejvíce preferují 35 44letí a 55 64letí (z kaïdé stovky jich je shodnû 10). Podle vzdûlání nejsilnûj í sloïkou této men iny jsou vyuãení bez maturity (bezmála 1/3). DokumentÛm pfied ostatním menu ale dávají nejvût í pfiednost diváci s úpln m stfiedním a vysoko kolsk m vzdûláním (z kaïdé stovky jich tak ãiní 11). Mezi nejmen í minority se fiadí milovníci klasické hudby. Jejich skupinu tvofií 40 aï 50 tisíc dospûl ch a pfievaïují v ní Ïeny nad muïi (v pomûru 1,5 : 1). Podle vûku vût ina (cca 2/3) patfií divákûm od 45 let v e. Ale i ze seniorû nad 65 let, kter ch v publiku b vají aï 2/5, dávají pfiednost klasické hudbû pfied ostatními pofiady jenom 4 z kaïdé stovky divákû u televizorû. 15

âlenská základna Co se vzdûlání t ãe, 1/3 publika pfiedstavují diváci s úpln m stfiedním vzdûláním. Nejvíce preferencí klasická hudba ale získává mezi vysoko kolsky graduovan mi (v kaïdé stovce u televizorû jich b vá 6). Z v e uvedeného je zfiejmé, Ïe pro âeskou televizi bylo a je trvale aktuální mít k dispozici údaje o divácích o jejich chování, oãekáváních i ohlasu na vysílané pofiady. Od 1. ãervna 1997 získává âeská televize prostfiednictvím ATO (jejímï je zakládajícím ãlenem) v sledky elektronického mûfiení sledovanosti. K jejich zevrubnému analyzování vyuïívá software jak dodavatelské firmy (tzn. v souãasnosti GOLEM, s. r. o.), tak Telereport firmy PRIME TIME CS. Dal í data, jeï se t kají zejména divácké spokojenosti a trendû v diváck ch oãekáváních, âeská televize ãerpá ze sociologického v zkumu, kter sama provozuje. Tento v zkum, kter s koncem 20. století vstoupil do ãtvrtého desetiletí trvání a je u nás nejstar ím a stále funkãním prostfiedkem popisu chování televizního diváka, pracuje v souãasnosti se 750ãlenn m panelem respondentû, vybíran ch z prûbûïnû aktualizovaného souboru cca 3,5 milionu televizních uïivatelû. V bûr má nûkolik fází. V první na úrovni regionû je pouïito náhodné ãíslo v bûru s podmínkou, Ïe z jedné domácnosti mûïe b t vybrán maximálnû jeden respondent. V poslední fázi se na základû sociodemografické matice vybírá aktivní t denní panel, kter je vïdy z jedné tfiináctiny inovován (spolupráce s respondentem trvá totiï nejdéle 13 t dnû). Tento panel pfiedstavuje reprezentativní vzorek dospûlé populace, a to z hlediska pohlaví, vûku (od 15 let v e), vzdûlání, velikosti bydli tû, ekonomické aktivity a pfiíslu nosti k regionu. Kromû toho se pracuje rovnûï s panely vytváfien mi podle speciálnû zadan ch sociodemografick ch znakû (napfi. sloïen mi pouze z respondentû Ïijících ve spoleãné domácnosti s definovan m vûkem dûtí). Îádn respondent není na v zkumu hmotnû zainteresován. Sociologick v zkum âeské televize uïívá v zásadû dvou technik jednak vyplàování programov ch deníãkû, jeï obsahují vût inu pofiadû dlouh ch pût a více minut a vysílan ch celoplo n mi stanicem i na území âeské republiky, jednak písemné vyplàování dotazníkû. Deníãky i dotazníky jsou respondentûm zasílány po tou a po tou se také vracejí na Kavãí hory. V deníãcích respondenti vyjadfiují svou spokojenost se zhlédnut mi pofiady prostfiednictvím pûtistupàové kály známek (pfiiãemï 1 znamená velmi spokojen a 5 znaãí zcela nespokojen ). Z tûchto známek se vypoãítává koeficient spokojenosti, vyjadfiující rozloïení známek v jemnûji odstínûné stupnici od +10,0 do -10,0. Dotazníková etfiení hledají odpovûdi, které zji Èování sledovanosti ãi spokojenosti neposkytuje, a soustfieìují se na aspekty, jeï vypl vají z vefiejnoprávních funkcí âeské televize. V poslední dobû nejvût í pozornost patfiila nejrûznûj ím stránkám obsahu, formy i kabátu zpravodajství a aktuální publicistiky. Údaje o divácké obci a recepci televizního vysílání âeská televize nevz vá jako nûjakou zboïnûlou modlu, ale bere je vûcnû jako potfiebnou zpûtnou vazbu mezi vysílatelem a adresátem, objektivnû vypovídající o trendech diváck ch zájmû, a tedy také o efektivitû programové dramaturgie. 16

âlenská základna FTV PREMIÉRA, spol. s r. o. jednatelé: Marek oltéz, Ivan Zach generální fieditel Prima TV: Martin Dvofiák PROFIL PRIMA TV Prima TV zahájila svou ãinnost v roce 1993, tehdy je tû jako Premiéra TV. Byla první soukromou televizí v âr a ve sv ch poãátcích vysílala pouze v regionech Praha a stfiední âechy. Postupem doby, zejména po roz ífiení vysílací licence na celé území âr, si Prima TV zaãala upevàovat a roz ifiovat svou pozici na ãeském televizním trhu. Prima TV se profiluje jako plnoformátová televize rodinného typu. DÛraz v programu je kladen na filmy a rodinné seriály, velkou ãást vysílání tvofií vlastní tvorba, která má své nezastupitelné místo a u divákû získala velkou oblibu. Prima TV nezapomíná ani na sport, je jedinou televizí âr, která uï nûkolik let pfiiná í ãesk m divákûm závody Formule 1 a Mistrovství svûta silniãních motocyklû. Ani na fotbal a hokej tolik oblíben v âeské republice nezapomíná. Filozofií Prima TV je nabídnout nûco v em cílov m skupinám, aby kaïd divák v kteroukoli denní ãi noãní hodinu na obrazovce na el nûco, co vyhovuje jeho vkusu a co od na í televize oãekává. Rodinné zamûfiení televize znamená i to, Ïe pofiady, které Prima TV vysílá, mohou sledovat celé rodiny spolu, vysílá pofiady, které mohou sledovat dûti i dospûlí spoleãnû. Prima TV v dne ní dobû zaujímá stabilní místo na televizním trhu a má své stálé a vûrné diváky, pro které je stálou první volbou. Prima TV u la dlouhou cestu a z alternativní televize mezi ât a TV Nova se stala moderní vyprofilovanou televizní stanicí rodinného typu, která chce pfiiná et do domácností sv ch divákû pohodu, zábavu a odpoãinek. Prima TV zaujímá pozici druhé nejúspû nûj í komerãní stanice na ãeském trhu a své diváky potû í v kaïdou denní i veãerní dobu. 17

âlenská základna CET 21 spol. s r. o. jednatelé: Jifií mejc a Petr Dvofiák generální fieditel TV Nova: Vladimír Îelezn TV NOVA Televize NOVA zaãala vysílat 4. února 1994. Start vysílání první celoplo né soukromé televize byl spojen s velk m oãekáváním. Zahájení vysílání TV NOVA bylo ve své dobû jedním ze symbolû probíhající transformace a demokratizace celé ãeské spoleãnosti. NOVA byla na vstup do mediálního prostfiedí dobfie pfiipravena a velmi rychle si získala oblibu, její sledovanost se soustavnû zvy ovala. Hned od poãátku se TV NOVA stala leadrem na trhu televizního vysílání a napfi. jen Televizní noviny sleduje dennû kolem tfií miliónû obyvatel âr. KaÏdodenním úspûchem u divákû se z televize NOVA vyvinul spoleãensk fenomén, stala se jednou z nejznámûj ích znaãek a jednou z nejúspû nûj ích firem v âr. TV NOVA neustále pfiichází s nov mi formáty, roz ifiuje nabídku pro v echny kategorie divákû a vedle bohaté vlastní tvorby nabízí v ãesk ch verzích nejúspû nûj í komerãní formáty ze svûta. V srpnu 1999 pfiesunula TV NOVA svoje sídlo na Barrandov, kde genius loci evokuje hvûzdnou atmosféru filmové a televizní tvorby. Nejsledovanûj í televize v âr se jiï chystá na v roãí 10 let od zahájení vysílání. Dosavadní úspûchy TV NOVA ji pfiedurãují, aby i v následujících letech hrála prim nejen ve sledovanosti, ale i v programové nabídce a inovaci formátû. Charakterizujeme-li TV NOVA v kontextu ãeského televizního trhu, mûïeme se opfiít o v sledky rozsáhlého v zkumu image, kter probûhl v závûru roku 2002. V zkum potvrdil jako celek i v detailech, Ïe TV NOVA je pro ãeského televizní diváka iroce uznávanou, vyhledávanou a kvalitní televizí, která (slovy respondentû v zkumu) je: nejvíce aktivní a podnikavá, osobitá, má svûj styl, vychází nejvíce vstfiíc sv m divákûm, je mladá, svûïí a dynamická... 18 U TV NOVA se ve srovnání s ostatními TV stanicemi objevily nejãastûji tyto pfiívlastky: úspû ná, dravá, moderní, profesionální, zábavná. O tom, Ïe TV NOVA je prototypem úspû né televize, je pfiesvûdãeno 86,5 % dotázan ch. TV NOVA zde také obdrïela od respondentû nejvíce jedniãek ve smyslu hodnocení kolního typu. PfiestoÏe respondenti nevidí zlep ení proti minulému období u NOVY jako celku, zlep ení kvality je bez v jimky zaznamenáno pfii hodnocení v ech jednotliv ch konkrétních programov ch typû vysílan ch pofiadû.

âlenská základna TV Nova je obecnû vnímána obyvateli âr jako televizní stanice dominantní, s v razn m postavením. Ve skupinov ch diskusích se napfiíã v emi asociacemi objevovaly maskulinní znaky, které dokreslují její image: aktivita, dravost, prûbojnost, dynamika, úspûch. Tyto povahové rysy se projevily jak v pfiím ch asociacích, tak také v sekundárních (zvífiata, barvy), a byly potvrzeny také pomocí metody personifikace. Vedle této nejv raznûj í kostry image tvofií dal í jednotku vlastnosti, které bychom mohli nazvat pfiátelskost, tj. otevfienost, férovost, vtipnost, sympatiãnost, tolerance. Podle v zkumu je populace rozdûlena: na minoritní skupinu skalních kritikû Novy, jejichï mínûní se oz vá velmi pronikavû, na skupinu obdivovatelû NOVY, ktefií aktivity NOVY bezv hradnû chválí a na dal í, tentokráte silnû majoritní skupinu osob, ktefií zvolili Novu za svého nejãastûj ího partnera pro její pfiednosti. Respektují nutná omezení a nev hody komerãní televize, jako napfiíklad pfiítomnost reklamy ve vysílání a NOVU uznávají a pfiijímají kladnû. Slovy respondentû: beru to tak, Ïe si Nova na sebe musí vydûlat, a nedostává od nás Ïádné peníze... Sv m v bûrem z pofiadû televizní nabídky respondenti v zkumu i televizní diváci pfiirozenû inklinují ke stanici, která poskytuje ty nejzajímavûj í, k TV NOVA. Nova je v eobecnû oceàována pro citliv pfiístup k divákûm, pro upozoràování na negativní jevy ve spoleãnosti, pro snahu o jejich nápravu a mimo jiné i pro vysokou profesionalitu. 19

âlenská základna ASOCIACE KOMUNIKAâNÍCH AGENTUR âeské REPUBLIKY fieditel: Jifií Mike Asociace komunikaãních agentur âr (AKA) je profesním sdruïením komunikaãních agentur, pûsobících na území âeské republiky. Její ãlenská základna ãítá 63 agentur, které podle odhadû tvofií 90 % trhu komerãních komunikací. Posláním AKA je sluïba souãasn m i oãekávan m kolektivním potfiebám komunikaãních agentur âr. Cílem asociace je péãe o zvy ování kvality komerãních komunikací, zejména reklamy v âeské republice, a to v souladu s v vojem komerãních komunikací v Evropû. V agenturním podnikání má AKA dvojí roli. Za prvé je mluvãím sv ch ãlenû, reprezentuje je v otázkách spoleãn ch zájmû a jejich prosazování v jednáních s médii, vládními orgány, parlamentem, senátem a dal ími institucemi. Souãasnû spolupracuje s profesními organizacemi, zvlá tû pak s Radou pro reklamu âr a Evropskou asociací komunikaãních agentur. Za druhé AKA pfiispívá radami, zku enostmi a v ukou vãetnû organizování odborn ch soutûïí k vy í efektivitû práce sv ch ãlenû a úrovnû komerãních komunikací v âeské republice. AKA je zakládajícím ãlenem Rady pro reklamu âr a v ichni její ãlenové jsou povinni dodrïovat Etick kodex reklamní praxe a Etick kodex chování ãlenû AKA. Nad dodrïováním etiky bdí zvlá tní komise AKA. AKA je ãlenem EACA (Evropská asociace komunikaãních agentur) a úzce spolupracuje s AAAA (Americká asociace reklamních agentur). AKA organizuje odborné semináfie urãené nejen pro pracovníky sv ch ãlensk ch agentur. Více jak tfietina ãlensk ch agentur AKA je souãástí mezinárodních sítí. AKA je zakládajícím ãlenem SKMO (SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací). AKA je také zakládajícím ãlenem ABC âr (Audit Bureau of Circulation) a ãlenem ATO (Asociace televizních organizací). AKA je partner âszv (âeského sdruïení pro znaãkové v robky) a jeho sekce zadavatelû reklamy. Toto sdruïení reprezentuje asi 50 % v ech v dajû na reklamu v âesku. Spoleãnû jsou projednávány standardizace kontraktû, v bûru komunikaãní agentury, dokumentace atd. 20

V. Jak se mûfií sledovanost První v zkum elektronického mûfiení sledovanosti televize v âr, kter pouïil metodu peoplemetrû, se uskuteãnil v roce 1997 a jeho první oficiální v sledky byly zvefiejnûny v ãervnu téhoï roku. Smlouva, kterou v roce 1996 uzavfielo SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO) se spoleãností Taylor Nelson Media Facts, mûla dobu platnosti pût let. V roce 1998 se tak zaãal uskuteãàovat prodej reklamního ãasu v hradnû podle zásahu reklamních kampaní v dané cílové skupinû. To se vyjadfiuje poãtem ratingov ch bodû (GRP), takïe cenotvorba v televizi se ze v ech médií nejvíce blíïí realitû a zásah televizní reklamy je nejpfiesnûji mûfiiteln. JiÏ v roce 2001 vypsala Asociace televizních organizací v bûrové fiízení na nového realizátora peoplemetrového projektu, protoïe první projekt konãil v dubnu 2002. Asociace oslovila odborné spoleãnosti, které jsou na v zkum elektronick ch médií zamûfiené, s nabídkou zúãastnit se soutûïe. Do uï ího kola v bûru postoupily GfK Praha, Taylor Nelson Sofres Media a Mediaresearch. Dne 17. 5. 2001 se uskuteãnilo v prostorách âeské televize sly ení, kde spoleãnosti v rámci sv ch prezentací zodpovûdûly v echny dotazy k vybran m tématûm. Zadání vypracovala ve stejném rozsahu pro v echny zúãastnûné tendrová komise ATO. Ve v bûrovém fiízení zvítûzila v emi hlasy spoleãnost Mediaresearch, a.s, která se pro období 2002-2007 stala realizátorem elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice a od té doby peoplemetrov v zkum zaji Èuje. V ichni posuzovatelé projektû se shodli na tom, Ïe její fie ení nejvíce odpovídalo zadání soutûïe a nejlépe splàovalo poïadavky a pfiedstavy zadavatele v bûrového fiízení. Pfies dvojnásobné nav ení panelu je levnûj í. Nov projekt navázal na pfiedchozí zku enosti a bezproblémovû pokraãuje v elektronickém mûfiení sledovanosti. Mediaresearch Mediaresearch, a.s. byla zaloïena za úãelem realizace elektronického mûfiení sledovanosti televize v roce 2001. Základní kapitál spoleãnosti pfiedstavuje 8 mil. Kã. Spoleãnost sídlí v Praze 2, v Polské ulici ã. 54. Jedin m akcionáfiem spoleãnosti je spoleãnost Mediastat (UK) Limited s autorizovan m kapitálem 2 000 000 GBP. Hlavní ãinností spoleãnosti je v souãasné dobû zejména právû realizace projektu elektronického mûfiení sledovanosti televize v âr 2002-2007. Na realizaci projektu se dále podílejí subdodavatelské spoleãnosti STEM/MARK, a.s., Elvia spol. s r.o. a Lerach, s.r.o. 21

Jak se mûfií sledovanost Pfiedsedkynû pfiedstavenstva: Tereza imeãková Místopfiedseda pfiedstavenstva: Michal Jordan âlen pfiedstavenstva: Pavel Charamza zleva dole - I. Musilová, P. Charamza, I. Ebermannová zleva nahofie - M. Jordan, J. Balcar. Elektronické mûfiení sledovanosti televize metodou TV metrû v âr 2002-2007 Zavádûcí, pfiípravné a testovací práce na novém projektu, které byly zahájeny bezprostfiednû po vyhlá ení v sledkû v bûrového fiízení, probíhaly po celou dobu dle dohodnutého harmonogramu a byly úspû nû zavr eny zahájením oficiálního provozu dne 29. 4. 2002. Fakt, Ïe zavádûcí práce trvaly necel ch 11 mûsícû, lze povaïovat za rekord. V jejich rámci byly realizovány zejména následující kroky: - Byla vytvofiena Adresní opora v bûru pro Zavádûcí a Kontinuální v zkum (ve spolupráci se STEM/MARK, a.s.). Tato databáze obsahuje celkem 252 863 bytov ch adres sebran ch v 1700 v bûrov ch bodech po âeské republice a slouïí exkluzivnû pro tento projekt po dobu jeho realizace. - Po realizaci opory v bûru byl proveden Zavádûcí v zkum (ve spolupráci se STEM/MARK, a.s.) jehoï cílem bylo pfiedev ím popsat strukturu domácností âeské republiky, jejich vybavenost televizní technikou a divácké chování jejich ãlenû. Celkem byl tento v zkum proveden na vzorku o velikosti 12 064 domácností (31 181 jednotlivcû) a stal se podkladem pro vytvofiení v bûrového modelu domácností a pro stanovení kontrolních znakû a jejich norem. - Byl kompletnû vystavûn panel o velikosti 1333 domácností - zrekrutován, osazen mûfiícím zafiízením (TV metr) a vy kolen. - Bylo vybudováno ve keré technické a softwarové zázemí pro sbûr a zpracování dat. - Probûhlo testování a zku ební provoz celého systému. 22

Jak se mûfií sledovanost Hlavní znaky souãasného projektu jsou: - Projekt zaruãuje data z mûfiení sledovanosti televize na minimálnû 1200 domácnostech dennû (prûmûrnû bylo v roce 2002 dodáváno 1220 domácností). - Údaje o sledovanosti televize jsou v domácnostech zji Èovány pomocí zafiízení TV metr (od spoleãnosti Elvia, spol. s r.o.). âlenové mûfiené domácnosti mají za úkol pfiedev ím ohla ovat svoji pfiítomnost v místnosti se zapnut m televizorem prostfiednictvím speciálního dálkového ovládaní. TV metr sám pak monitoruje ãinnost v ech televizních pfiístrojû a souvisejících zafiízení, kter mi je domácnost vybavena, s pfiesností na 1 sekundu. Identifikován je kaïd jak mkoli zpûsobem pfiijíman televizní kanál (analogovû digitálnû, terestricky satelitem, kabelovû). Systém umoïàuje rovnûï zaznamenávat údaje o nahrávání a pfiehrávání videa a o uïívání teletextu. Kromû vlastního mûfiení lze TV metry vyuïít i pro obousmûrnou komunikaci s domácnostmi (zaslání zprávy, dotazu, dálková konfigurace zafiízení). - Z domácností jsou informace pfiená eny do centra ke zpracování prûbûïnû bûhem celého dne prostfiednictvím GSM komunikace sluïby SMS zpráv. Spolehlivost tohoto pfienosu se potvrdila i pfii katastrofick ch povodních, které v loàském létû postihly âeskou republiku. - Data za pfiedchozí den (úsek 6-6 hodin) jsou uïivatelûm k dispozici následující den ráno do 9 hodin (bûïnû jiï okolo 8. hodiny). - Pro zpracování dat mají uïivatelé k dispozici v rámci projektu software pro základní anal zu dat (redukovanou verzi programu Golem od spoleãnosti Lerach, s.r.o.). - Panel domácností je dennû kontrolován, jak z hlediska kvality spolupráce jednotliv ch domácností, tak z hlediska jeho sloïení - struktury. Pro kontrolu reprezentativnosti panelu domácností slouïí Kontinuální v zkum, kter pouïívá obdobné metodologické postupy jako v zkum zavádûcí. Bûhem pûtiletého období trvání projektu probûhne celkem 12 vln tohoto v zkumu a to tak, aby byly za rok realizovány tfii vlny po minimálnû 2000 domácnostech. Aby byla reprezentativnost a kvalita panelu zaji tûna po celou dobu mûfiení, jsou domácnosti v nûm prûbûïnû obmûàovány (první a poslední rok se obmûàuje 12,5 % a v ostatních letech 25 %). - V rámci realizace projektu je se v emi ãleny panelu provádûn V zkum Ïivotního stylu zamûfien na podrobné zji tûní dal ích charakteristik domácností (mediální chování, ãas stráven s ostatními typy médií (rozhlas, tisk, internet), sociální a hodnotové postoje, Ïivotní styl, ãinnosti bûhem dne a aktivity ve volném ãase, spotfiební chování). Zji tûné v sledky pfiiná ejí uïivatelûm roz ífiení analytick ch moïností zji Èovan ch údajû o sledovanosti. První vlna v zkumu (terénní fáze) byla uskuteãnûna na celém panelu na podzim roku 2002. VyuÏívání v sledkû mûfiení sledovanosti V sledky v zkumu elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice uïívají v celém rozsahu v ichni ãlenové Asociace televizních organizací. Na dodávání a uïití v sledkû v zkumu mimo ãlenskou základnu uzavírá Asociace televizních organizací smlouvy s jednotliv mi spoleãnostmi. Od roku 2003 mohou tyto v sledky vyuïívat i men í uïivatelé, jako jsou napfi. periodika, men í reklamní agentury, zadavatelé reklamy a dal í subjekty. V bûr dat jim poskytuje na základû smlouvy s ATO spoleãnost Prime Time. Dosud bylo moïné získávat pouze kompletní denní v stupy, coï bylo nejen finanãnû nákladné, ale tito zákazníci si museli pofiídit pfiíslu n software a zamûstnávat pro zpracování dat vlastního analytika. Nyní tedy mohou získat nûkteré informace i subjekty, které nejsou pfiedplatiteli zdrojov ch dat. Data z peoplemetrû vyuïívá ATO také k analytické ãinnosti na základû konkrétních poïadavkû. O tyto v stupy je stále vût í zájem. 23

Jak se mûfií sledovanost Diagram zpracování dat v produkãním systému 24

Jak se mûfií sledovanost Ukázka v stupu z analytického software uïivatelû Schéma sbûru dat v Projektu 25

VI. Divácká odezva - anal zy MoÏnost pfiíjmu ãesk ch televizních stanic - v echny domácnosti (v voj v %) 26

Divácká odezva - anal zy Co pfiedcházelo peoplemetrovému mûfiení 27

Divácká odezva - anal zy Peoplemetrové mûfiení 1997-2002 28

Divácká odezva - anal zy 29

30 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 31

32 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 33

34 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 35

36 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 37

38 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 39

40 Divácká odezva - anal zy

Divácká odezva - anal zy 41

VII. Stanovy ATO STANOVY ZÁJMOVÉHO SDRUÎENÍ PRÁVNICK CH OSOB ASOCIACE TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ I. NÁZEV A SÍDLO SDRUÎENÍ 1. Název sdruïení je: Asociace televizních organizací". Název mûïe b t vyjádfien i zkratkou "ATO" (dále jen "sdruïení"). IâO: 65998090 2. Sídlem sdruïení je Praha 2, Salmovská 11. II. PRÁVNÍ POVAHA SDRUÎENÍ A DOBA JEJÍHO TRVÁNÍ SdruÏení je zaloïeno podle ustanovení 20f aï 20j obãanského zákoníku jako zájmové sdruïení právnick ch osob k ochranû a realizaci spoleãn ch zájmû sv ch ãlenû vãetnû hospodáfiské ãinnosti s tímto úãelem související. SdruÏení je právnickou osobou, která v právních vztazích vystupuje sv m jménem a za své závazky odpovídá sv m majetkem. SdruÏení nab vá právní zpûsobilosti zápisem do registru sdruïení vedeného u Obvodního úfiadu mûstské ãásti Praha 2 a je zfiízeno na dobu neurãitou. III. P EDMùT âinnosti 1. Pfiedmûtem ãinnosti sdruïení je ochrana a realizace spoleãn ch zájmû ãlenû sdruïení spoãívající zejména v zaji Èování spoleãného elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice metodou peoplemetrû (dále jen "PM v zkumu ), v obchodním vyuïívání v sledkû PM v zkumu, v propagaãní a reklamní ãinnosti, vydavatelské a nakladatelské ãinnosti, dále vypracovávání anal z a projednávání technicko-standardizaãních a legislativnû-právních a souvisejících opatfiení v oblasti provozování vysílání, které jsou ve spoleãném zájmu ãlenû. Tato ãinnost obsahuje zejména: a.) b.) uzavírání smluv sv m jménem a na svûj úãet na realizaci PM v zkumu a na komerãní zhodnocení PM v zkumu a smluv s tím pfiímo souvisejících; zprostfiedkovatelská a obchodní ãinnost pfii obchodním vyuïívání v sledkû PM v zkumu, vãetnû provádûní kontrol, anal z a úprav dat PM v zkumu pro úãely prodeje dat PM v zkumu; 42

Stanovy ATO c.) d.) e.) f.) g.) h.) i.) j.) organizaãní, koordinaãní a metodické zaji Èování vztahû sv ch ãlenû navzájem a ve vztahu k realizátorovi v zkumu; prûbûïné fie ení a konzultování metodologick ch, technick ch a organizaãních otázek souvisejících se zavedením a provádûním PM v zkumu s realizátorem PM v zkumu v rámci této komise; prûbûïné monitorování a kaïdoroãní hloubkové kontroly fiádného provádûní PM v zkumu; zaji Èování nezávislé expertní ãinnosti za úãelem dodrïování v ech ustanovení smlouvy o realizaci a uïití v sledkû PM v zkumu; konzultaãní a poradenská ãinnost; studium problematiky vysílání obecnû; zpracovávání iniciativních návrhû a pfiipomínek pro státní orgány a jiné instituce k technicko-standardizaãním a legislativním opatfiením v oblasti vysílání vãetnû provádûcích opatfiení státních orgánû regulujících oblast vysílání; spolupráce a ãlenství v zájmov ch sdruïeních podobného zamûfiení. IV. VZNIK A ZÁNIK âlenství 1. âlenem sdruïení mûïe b t pouze právnická osoba. 2. âleny sdruïení jsou: - âeská televize, 140 70 Praha 4 - Kavãí Hory, IâO: 00027383 (dále jen ât) - FTV PREMIÉRA, spol. s r. o., Na Îertvách 24, 180 00 Praha 8, IâO: 48115908;(dále jen FTV Premiéra) - CET 21 spol. s r. o., V Jámû 12, 110 00 Praha 1, IâO: 45800456; (dále jen CET 21) - Asociace komunikaãních agentur âeské republiky, obãanské sdruïení, Matou ova 8, 150 00 Praha 5, IâO: 64580512 (dále jen AKA) 3. Pfiistoupení dal ího ãlena vyïaduje rozhodnutí valné hromady a odpovídající zmûnu stanov. 4. âlenství ve sdruïení zaniká: a) jednostrann m písemn m sdûlením ãlena o vystoupení ze sdruïení, aniï by bylo tfieba jakkoliv jej odûvodàovat. âlenství zaniká uplynutím 1 mûsíãní lhûty, která poãíná bûïet prvního dne následujícího mûsíce poté, kdy písemné sdûlení o vystoupení bylo fiádnû doruãeno do sídla sdruïení, 43

Stanovy ATO b) rozhodnutím valné hromady o ukonãení ãlenství ãlena, kterému skonãí úãast na PM v zkumu z dûvodu ztráty licence (odejmutí, neprodlouïení, neudûlení licence). âlenství zaniká uplynutím 1 mûsíãní lhûty, která poãíná bûïet prvního dne následujícího mûsíce poté, kdy bylo doruãeno takové rozhodnutí ãlenu, jehoï se t ká. c) rozhodnutím valné hromady o vylouãení ãlena ze sdruïení, a to z dûvodu, Ïe ãlen závaïn m zpûsobem opakovanû poru uje povinnosti ãlena sdruïení, zejména je-li v prodlení se ãtyfimi mûsíãními platbami za PM v zkum. âlenství zaniká dnem, kdy bylo rozhodnutí valné hromady o vylouãení fiádnû doruãeno vyluãovanému ãlenu. d) bude-li ãlen v prodlení se esti mûsíãními platbami za PM v zkum. âlenství zaniká dnem následujícím po dni splatnosti esté neuhrazené mûsíãní platby za PM v zkum. 5. SdruÏení a ãlen, jehoï ãlenství zaniklo, jsou povinni provést vypofiádání zaniklého ãlenství do 30 dnû od nejbliï í úãetní závûrky, která následuje po zániku ãlenství. 6. V pfiípadû zániku ãlenství podle odstavce 4. písm. a) tohoto ãlánku, je vystupující ãlen povinen uhradit platby na PM v zkum ve v i 6 mûsíãních plateb do 1 mûsíce po zániku ãlenství a jím sloïená ãástka v garanãním fondu zfiízeném za úãelem zaji tûní závazkû souvisejících s PM v zkumem je nevratná. V. POVINNOSTI A PRÁVA âlenò 1. âlenové sdruïení jsou zejména povinni: - dodrïovat stanovy a plnit ve keré povinnosti dle tûchto stanov - plnit bezv hradnû v echny závazky vypl vající ze smlouvy, uzavfiené s realizátorem PM v zkumu - zdrïet se jakékoliv ãinnosti, která by mohla znemoïnit ãinnost sdruïení - poskytovat sdruïení v estrannou pomoc pfii uskuteãàování pfiedmûtu jeho ãinnosti - dodrïovat rozhodnutí orgánû sdruïení, uãinûné v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami a právními pfiedpisy. 2. âlenové sdruïení jsou zejména oprávnûni: - úãastnit se valné hromady a práce v orgánech sdruïení a odborn ch komisích - uïívat v sledky hlavní a vedlej í ãinnosti sdruïení - pfiedná et ve valné hromadû návrhy k hlasování, hlasovat, volit - poïadovat informace o ãinnosti orgánû sdruïení a o jeho hospodafiení. 44

Stanovy ATO VI. ORGÁNY SDRUÎENÍ 1. Orgány sdruïení jsou valná hromada, v bor zástupcû a jednatel. 2. Jiné orgány sdruïení jsou komise - zejména metodologická, finanãní, technicko- standardizaãní a legislativnû-právní. VII. VALNÁ HROMADA 1. Valná hromada ãlenû je nejvy ím orgánem sdruïení. âlenové jednají na valné hromadû sv mi statutárními orgány nebo zmocnûn mi zástupci. 2. Do v luãné pûsobnosti valné hromady patfií rozhodování o: a) zmûnách zakladatelské smlouvy a zmûnách stanov sdruïení b) uzavfiení a zmûnách smlouvy o realizaci PM v zkumu c) pfiijetí dal ích ãlenû sdruïení d) vylouãení ãlenû sdruïení a ukonãení ãlenství podle ãl. IV. odstavec 4. stanov e) schvalování rozpoãtu, úãetní závûrky a zpûsobu úhrady pfiípadné ztráty podle ãl. XI. odstavec 2 stanov f) jmenování a odvolání jednatele g) pouïití zisku a krytí ztráty h) zfiizování komisí i) zru ení sdruïení s likvidaci nebo bez likvidace formou pfiemûny, slouãení, splynutí nebo rozdûlení. 3. Valná hromada je usná eníschopná pfii pfiítomnosti v ech ãlenû sdruïení. Není-li stanoveno jinak, je k rozhodnutí valné hromady zapotfiebí vût iny hlasû v ech ãlenû sdruïení. K pfiijetí rozhodnutí podle odstavce 2. písm. a), b), c), d), i) je potfieba v ech hlasû v ech ãlenû sdruïení. K pfiijetí rozhodnutí o zmûnách smlouvy o realizaci PM v zkumu podle odstavce 2. písm. b), které nepovede k nav ení nákladû na PM projekt nebo povede pouze k nav ení nákladû ãlenû, ktefií pro zmûnu hlasovali, a zároveà schvalovaná zmûna nebude mít za následek sníïení funkãnosti dat, je potfieba 2/3 vût ina v ech hlasû v ech ãlenû sdruïení. 4. V pfiípadû nepfiítomnosti nûkterého z ãlenû sdruïení na valné hromadû musí b t nejpozdûji do 30 dnû svoláno jednatelem náhradní zasedání valné hromady se stejn m programem. V pfiípadû neúãasti nûkterého z ãlenû na této náhradní valné hromadû mohou b t ve kerá rozhodnutí valné hromady na náhradním zasedání pfiijímána vût inou hlasû pfiítomn ch ãlenû. K pfiijetí rozhodnutí o zmûnách smlouvy o realizaci PM v zkumu podle odstavce 2. písm. b), které nepovede k nav ení nákladû na PM projekt nebo povede pouze k nav ení nákladû ãlenû, ktefií pro zmûnu hlasovali, a zároveà schvalovaná zmûna nebude mít za následek sníïení funkãnosti dat, je potfieba 2/3 vût ina v ech hlasû v ech ãlenû sdruïení. 5. Na jednání valné hromady má kaïd ãlen tolik hlasû, kolik odpovídá jeho procentnímu podílu na financování PM v zkumu takto: 45