Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace Bakalářská práce Vedoucí práce Ing. Kateřina Rochlová Vypracovala Lucie Víchová Brno 2010

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace vypracovala samostatně pod vedením Ing. Kateřiny Rochlové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne 1. května 2010 Lucie Víchová

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Kateřině Rochlové za její připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Marii Buňátové a Barboře Šimečkové ze SJ ČR za věnovaný čas a poskytnuté informace.

Abstrakt Abstrakt VÍCHOVÁ L., Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace, Bakalářská práce. Brno, 2010. Cílem této bakalářské práce je hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. Teoretická část je zaměřena na definici státních příspěvkových organizací v neziskovém sektoru a na charakteristiku konkrétní státní příspěvkové organizace. Praktická část obsahuje finanční analýzu dané organizace a zhodnocení stavu hospodaření v letech 2006 aţ 2009. V závěru jsou formulována doporučení pro Správu jeskyní České republiky. Klíčová slova: Státní příspěvkové organizace, neziskové organizace, finanční analýza. Abstract VÍCHOVÁ L., Evaluation of economy of public contributory organization, Bachelor thesis. Brno, 2010. The bachelor thesis concerns in analysis of economy of public contributory organisation Cave Administration of the Czech Republic. The theoretical part explains public contributory organization in non for profit sektor and describes factual public contributory organisation. The practical part contains the analysis and its results from year 2006 to year 2009. In the conclusion there are suggested arrangements to improve the economy of the public contributory organisation for Cave Administration of the Czech Republic. Keywords: Public contributory organisation, non for profit sektor, financial analysis.

Obsah 5 Obsah 1. Úvod... 6 2. Cíl práce a metodika... 8 2.1. Cíl práce... 8 2.2. Metodika práce... 8 3. Neziskové organizace... 9 3.1. Charakteristika veřejného sektoru... 9 3.2. Základní charakteristika neziskových organizací... 9 3.3. Typologie neziskových organizací... 11 3.3.1. Příspěvkové organizace... 12 3.3.1.1. Příspěvkové organizace státu... 12 3.3.1.2. Financování státních příspěvkových organizací... 14 3.3.2. Charakteristika organizace Správa jeskyní České republiky... 15 3.3.3. Organizační struktura SJ ČR... 17 3.3.4. Návštěvnost Správy jeskyní České republiky... 18 4. Finanční analýza Správy jeskyní České republiky... 20 4.1. Analýza absolutních ukazatelů... 20 4.1.1. Horizontální analýza... 20 4.1.2. Vertikální analýza... 27 4.2. Analýza čistého pracovního kapitálu... 30 4.3. Analýza poměrových ukazatelů... 30 4.3.1. Ukazatele likvidity... 30 4.3.2. Ukazatele rentability... 31 4.3.3. Ukazatele aktivity... 33 4.3.4. Ukazatele finanční stability a zadluţenosti... 35 4.4. Podíl státního rozpočtu na financování činnosti SJ ČR... 37 4.5. Shrnutí... 38 5. Závěr... 40 6. Pouţitá literatura... 41 Seznam tabulek... 43 Seznam grafů... 44 Příloha... 45

Úvod 6 1. Úvod Organizace veřejného sektoru jsou nedílnou součástí lidského ţivota. Zaštiťují rozmanité občanské aktivity a tím přispívají ke zkvalitnění ţivota společnosti. Na neziskové organizace je moţno pohlíţet z mnoha úhlů, a to díky jejich různorodosti a specifičnosti. Jejich hlavním společným znakem je veřejně prospěšná činnost a to, ţe se neorientují na zisk. Do souvislosti můţeme dát následující pojmy neziskovost, charita a filantropie. Přestoţe tyto pojmy neoznačují totéţ, jsou vzájemně propojeny. Lze říci, ţe prazákladem dnešních neziskových organizací byla právě charita a filantropie. Prvním krokem pro zaloţení neziskové organizace je vize, ze které je odvozeno poslání a cíle. Rektořík (2001) Je nutné zmínit, ţe definice pojmu nezisková organizace není úplně jednoznačná a ţe se v této oblasti neshodují ani teoretické zdroje. Právě díky skutečnosti, ţe neziskové organizace mají stanovené jiné cíle neţ zisk, musí neziskové organizace spoléhat na odlišné zdroje financování, neţ je tomu u běţných obchodních subjektů. To ţe se neorientují na zisk, ale ještě neznamená, ţe by ho vůbec nevytvářely. Neziskovost nespočívá v tom, ţe organizace netvoří zisk ze své činnosti, ale v tom, ţe vytvořený zisk se znovu vrací do hlavní činnosti a není rozdělován mezi individuální vlastníky společnosti. Jedním z hlavních zdrojů, který se podílí na příjmech neziskových organizací, jsou prostředky poskytované státním rozpočtem. Rozhodující část výdajů státního rozpočtu musí být směřována na zajištění sluţeb, které definuje Ústava jako funkce státu, tyto sluţby musí veřejná správa pro občany zajišťovat. Jedná se zejména o školství, kulturu, dopravu, obranu a bezpečnost, soudnictví, vězeňskou sluţbu, oblast důchodového zabezpečení, zastupitelské úřady v cizině a celou řadu dalších funkcí, se kterými se občané denně setkávají. Na zajišťování uvedených sluţeb stát zřizuje státní rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichţ prostřednictvím za přímého řízení jsou naplňovány jednotlivá ustanovení Ústavy z hlediska funkcí státu. Dalším způsobem jak zajistit dané sluţby, je poskytování příspěvků nestátním organizacím. Je na rozhodnutí státu, v jaké míře svěří své úkoly státním organizacím, nebo občanským organizací. Je však nutné si uvědomit, ţe je povinností státu výše uvedené sluţby zajišťovat a jestliţe svěří tyto sluţby občanské organizaci, nezbavuje se této povinnosti. 1 Neziskové organizace jsou součástí veřejného sektoru a je mnoho charakteristik, podle kterých je můţeme třídit. Z primárního pohledu je můţeme roztřídit podle způsobu financování na veřejnoprávní a soukromoprávní. Jedním ze způsobů jak se stát stará o zabezpečování veřejných sluţeb jsou státní příspěvkové organizace. Jednou z takových organizací je Správa jeskyní České republiky, jeţ zajišťuje ochranu a péči všech zpřístupněnými jeskyní a jejich přilehlých oblastí na našem území. Správa jeskyní České republiky je 1 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2010-04-20]. Financování neziskových organizací. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html>.

Úvod 7 financována zčásti svým zřizovatelem, jímţ je Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky a zčásti z vlastních zdrojů, získaných hlavní a jinou činností. Stejně jako společnosti, jejichţ cílem je zisk, musí i neziskové organizace hospodařit efektivně a hospodárně. Metodou hodnocení hospodaření organizací je finanční analýza, kdy dochází k rozboru údajů zachycených v účetních výkazech. Dochází k třídění dat, jejich vzájemnému poměření, hodnotí se vzájemné vztahy a souvislosti mezi nimi a určuje se jejich vývoj. Finanční analýza by měla označit problémy, silné a slabé stránky a posoudit situaci dané společnosti.

Cíl práce a metodika 8 2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je specifikace státních příspěvkových organizací a jejich hospodaření. Hlavním úkolem je finanční analýza státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky, posouzení jejich slabých a silných stránek. Dílčím cílem je přispění ke zlepšení hospodaření státní příspěvkové organizace v podobě formulování doporučení. 2.2. Metodika práce V první části bakalářské práce, nazvané Neziskové organizace, je popsán neziskový sektor se zaměřením na státní příspěvkové organizace. Zpracovaná teoretická část bakalářská práce vychází ze současného stavu řešení dané problematiky na základě odborné literatury a jiných zdrojů. Hlavním zdrojem části práce zaměřené na neziskový sektor byl Rektořík a kol. a jeho Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. V teoretické části je také charakterizována konkrétní příspěvková organizace Správa jeskyní České republiky V praktické části bakalářské práce, nazvané Finanční analýza, je zpracována finanční analýza státní příspěvkové organizace, ke které byly pouţity podklady poskytnuté Správou jeskyní České republiky. Byly zpracovány čtyři účetní období od vzniku organizace, tedy od roku 2006 aţ 2009. Základními zdroji finanční analýzy byly rozvaha a účet zisků a ztrát, které byly získány při osobním kontaktu s organizací, a byly sestaveny k 31. prosinci příslušného roku. Finanční analýza se zaměřuje na analýzu absolutních ukazatelů horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztrát, na poměrové ukazatele ukazatele likvidity (hotovostní, pohotové a běţné), ukazatele rentability, ukazatele zadluţenosti, ukazatele aktivity, a na analýzu čistého pracovního kapitálu.

Neziskové organizace 9 3. Neziskové organizace Na neziskové organizace se lze dívat z mnoha pohledů. Jejich nesourodost je umoţňuje členit podle odlišných kritérií do mnoha kategorií, které lze mezi sebou různě kombinovat. V této kapitole bude popsána charakteristika neziskových organizací, a to od obecného rozdělení národního hospodářství aţ po konkrétní zařazení státní příspěvkové organizace. Pro správné porozumění principů existence a fungování neziskových organizací, bude vymezen i prostor, který je jim určen v rámci národního hospodářství. 3.1. Charakteristika veřejného sektoru Národní hospodářství se dle Rektoříka (2001) člení, podle principu financování, na ziskový (trţní) sektor a na neziskový (netrţní) sektor, který se dále dělí na veřejný sektor, soukromý sektor a sektor domácností. Veřejný sektor je moţno definovat jako část neziskového sektoru, která je financována z veřejných financí, je spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Dle Hamerníkové (2007) lze veřejný sektor chápat jako významnou součást národního hospodářství, která obsahuje činnosti a vztahy mezi různými ekonomickými subjekty, jedním z nich musí být vţdy stát příp. město, obec nebo kraj. Veřejný sektor se od soukromého liší především v tom, ţe se zaměřuje na činnosti a cíle, které nejsou z různých důvodů v oblasti zájmu soukromým subjektů, nebo jsou realizovány v tzv. veřejném zájmu. Veřejný sektor lze dále dělit dle Hamerníkové (2000) na státní a municipální. Jedná se o rozdělení podle vlastnictví a způsobu rozhodování. U státního veřejného sektoru je majitelem (zřizovatelem) státní instituce, u municipálního veřejného sektoru jsou to obecní (municipální) instituce. 3.2. Základní charakteristika neziskových organizací Neziskový sektor je velmi rozmanitý a uspokojuje celou řadu lidských potřeb, pomáhá k rozvoji duchovních hodnot, podílí se na ochraně lidských práv a ochraně ţivotního prostředí, kulturních památek a tradic, přispívá k rozvoji vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. V zákoně č. 586/92 Sb., o dani z příjmů 18, odstavec 8, jsou neziskové organizace definovány jako zájmová sdruţení právnických osob, která nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti. Dle citovaného zákona je v 18 dále uvedeno, ţe se jedná o tyto typy organizací: zájmová sdruţení právnických osob občanská sdruţení včetně odborových organizací politické strany a politická hnutí registrované církve a náboţenské společnosti nadace a nadační fondy obecně prospěšné společnosti

Neziskové organizace 10 veřejné vysoké školy veřejné výzkumné instituce školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu obce organizační sloţky státu a kraje příspěvkové organizace státní fondy a subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon Tento výčet dle Rektoříka (2001) je však nedostačující a definuje ještě následující kritéria třídění: kritérium zakladatele kritérium globálního charakteru poslání kritérium právně organizační normy kritérium způsobu financování kritérium charakteristiky realizovaných činností Kritérium zakladatele Třídí neziskové organizace podle zakladatele: veřejnoprávní organizace jejich zakladatelem je veřejná tj. státní správa (ministerstva, ústřední úřady státní správy) nebo samospráva (obce, magistráty, kraje) soukromoprávní organizace jejich zakladatelem je soukromá fyzická nebo právnická osoba veřejnoprávní instituce výkon účelu veřejné sluţby je dán ze zákona (např. veřejná vysoká škola) Kritérium globálního charakteru poslání Podle kritéria globálního charakteru poslání se neziskové organizace dělí následovně: veřejně prospěšné organizace účelem zaloţení je poslání, které spočívá ve vytváření veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby společnosti, např. charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělání vzájemně prospěšné organizace účelem zaloţení je vzájemná podpora skupin občanů, které mají společný zájem. Jedná se o uspokojování vlastních potřeb, kdy veřejná správa dbá o to, aby se jednalo o zájmy, které jsou k veřejnosti korektní a nenarušují zájmy druhých občanů ani právnických osob, např. kulturní, profesní zájmy, ochrana zájmů skupin Kritérium právně organizační normy Kritérium právně organizační normy dělí neziskové organizace následovně: organizace zaloţené podle zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů organizace zaloţené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace

Neziskové organizace 11 organizace zaloţené podle zákona č. 513/91 Sb. obchodní zákoník a organizace s obdobným charakterem Kritérium způsobu financování Podle způsobu financování se neziskové organizace dělí následovně: organizace, které jsou financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační sloţky státu a územních celků) organizace, které jsou financované zčásti z veřejných rozpočtů mají legislativní nárok na příspěvek (příspěvkové organizace, vybraná občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, politické strany a politická hnutí) organizace, které jsou financované z různých zdrojů (dary, sbírky, vlastní činnost, sponzoring, granty) organizace, které jsou financované z výsledků realizace svého poslání Kritérium charakteristiky realizovaných činností Znaky typické pro neziskové organizace: znaky společné pro všechny neziskové organizace: a. jsou právnickými osobami (výjimkou jsou organizační sloţkou státu) b. nejsou zaloţeny za účelem podnikání c. nejsou zaloţeny za účelem zisku d. uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit e. mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů znaky, které jsou společné pro soukromé neziskové organizace: f. ze zákona mají povolenou samostatnost ve vztahu ke svému okolí g. členství je dobrovolné, výjimkou jsou některé profesní komory h. vytváří ve svém okolí neformální skupiny podpůrců, vţdy v rámci legislativy, podle které byly zaloţeny a podle které realizují svoji činnost 3.3. Typologie neziskových organizací Neziskové organizace lze dle Rektoříka (2001) rozdělit do pěti skupin: neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních sloţek a příspěvkových organizací státu a samosprávních územních celků neziskové ostatní veřejnoprávní organizace neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných

Neziskové organizace 12 3.3.1. Příspěvkové organizace Příspěvkové organizace patří mezi neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních sloţek a příspěvkových organizací státu, krajů a obcí. Dle zřizovatele je dělíme na příspěvkové organizace státu a příspěvkové organizace územních samosprávných celků. 3.3.1.1. Příspěvkové organizace státu Státní příspěvkové organizace zřizuje některý z orgánů státní správy a jejich výkon se řídí podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zřizovatel pro účely vzniku pouţije majetek státu, se kterým má on nebo jím zřízená organizační sloţka právo hospodařit. Ke zřízení organizační sloţky je potřeba souhlas ministerstva financí. Zřizovatel vydává opatření, jehoţ součástí je zřizovací listina, a její zřízení musí oznámit v Ústředním věstníku ČR. Zřizovací listina musí obsahovat označení zřizovatele, název a sídlo organizace, datum vzniku organizace a dobu, na kterou se zřizuje, stanovení účelu zřízení organizace, soupis majetku, který zřizovatel organizaci svěřuje, organizační uspořádání a funkční označení vedoucího organizace. Vlastní hospodaření organizace je pak upraveno v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Státní příspěvkové organizace jsou právnickými osobami. Příspěvková organizace je po zřízení povinna vydat svůj status, který musí být schválen zřizovatelem. Vydává organizační řád, pravidla, podle kterých bude hospodařit, odpisový řád, pravidla pro oběh účetních dokladů a další vnitřní předpisy vyţadované zákonnými předpisy. Aby příspěvková organizace mohla efektivně plnit svoje poslání, musí být zabezpečeno financování jejího chodu. V zákoně č. 218/2000 Sb. 53 odst. 1 je uvedeno, ţe příspěvková organizace hospodaří s peněţními prostředky získanými hlavní činností a s peněţními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů. Podle stejného zákona 56 odst. 1 je příspěvková organizace povinna vytvářet tyto fondy: rezervní fond fond reprodukce majetku fond odměn fond kulturních a sociálních potřeb Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky získanými jinou činností, s peněţitými dary od fyzických a právnických osob, s peněţními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněţními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovatelem příspěvkové organizace ve zřizovací listině, příp. zvláštním zákonem, a vykonávaná příspěvkovou

Neziskové organizace 13 organizací. Z tohoto pohledu lze rozdělit financování příspěvkových organizací na dvě hlavní kategorie. První jsou příjmy z veřejných zdrojů, tedy příjmy ze státního rozpočtu, druhá je tvořena soukromými zdroji, např. dary od právnických nebo fyzických osob. Dle zákona 218/2000 Sb. 53 odst. 4 je příspěvková organizace povinna splnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Peněţní prostředky, můţe pouţívat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváţe v běţném roce, nesmí překračovat její rozpočet na daný rok. Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou následující: příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu individuální a systémové dotace na financování programů a akcí návratná finanční výpomoc odvod z odpisů dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněţní prostředky z finančních mechanismů Příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu Příspěvek na provoz je stanoven pouze tehdy, pokud rozpočtové náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu převyšují rozpočtové výnosy. Odvod z provozu je stanoven zřizovatelem právě tehdy, pokud rozpočtové výnosy převyšují rozpočtové náklady. Výše příspěvku na provoz, resp. výše odvodu z provozu, se určí jako rozdíl mezi rozpočtovými náklady a rozpočtovými výnosy hlavní činnosti. Návratná finanční výpomoc Rozhoduje o něm zřizovatel v případě zhoršeného hospodářského výsledku. Odvod z odpisů Dle zákona 218/2000 Sb. 54 odst. 5 odvod z odpisů můţe zřizovatel stanovit: nepočítá li s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace, postupně omezuje její činnost uvaţuje li o jejím zrušení v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.

Neziskové organizace 14 Podle zákona 218/2000 Sb. je tvořen hospodářský výsledek příspěvkové organizace výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím. Příspěvková organizace zaniká rozhodnutím zřizovatele, nebo pokud byla zřízena na dobu určitou, po uplynutí doby, na kterou byla zřízena. S jejím majetkem následně hospodaří organizační sloţka, která o zrušení rozhodla. 3.3.1.2. Financování státních příspěvkových organizací Kaţdá nezisková organizace si musí pro plnění cílů, které si při svém zaloţení stanovila, zajistit dostatek finančních zdrojů. Zdroje financování neziskových organizací se dle Rektoříka (2001) dělí na čtyři základní skupiny: trţby z vlastní činnosti příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací dary od občanů a firem členské příspěvky Mnoţství a strukturu finančních prostředků z největší části ovlivňuje její zřizovatel a charakter její činnosti. Zatímco u státních neziskových organizací jsou jedním z hlavních zdrojů příjmu příjmy z veřejných rozpočtů, soukromé neziskové organizace spoléhají na tzv. vícezdrojové financování. Státním příspěvkovým organizacím uděluje příspěvek na činnost organizace zřizovatel, zvlášť poskytuje finance na dlouhodobý majetek a na provozní činnost. Kromě toho můţe příspěvková organizace získat účelovou dotaci přímo ze státního rozpočtu. Do vlastní činnosti lze zařadit podej vlastních výrobků (např. chráněné dílny) a kaţdou další hospodářskou činnost (sluţby, poradenství, kurzy). Ale mohou to být i burzy, plesy, aukce, loterie a jiné akce. Některé firmy mají vybudované grantové systémy, u menších firem a soukromých podnikatelů záleţí na soukromém jednání, a jsou častěji ochotni poskytnout své výrobky a sluţby neţ peníze. Členské příspěvky se týkají především neziskových organizací na členském principu (profesní komory, politické strany, druţstva, církve), kde tvoří pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými: z hlavní činnosti z rozpočtu zřizovatele z doplňkové činnosti ze smluv o spolupráci nebo sdruţení prostředků státní finanční podpory z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob z vlastních fondů ze zahraničí

Neziskové organizace 15 3.3.2. Charakteristika organizace Správa jeskyní České republiky V současné době je v České republice zhruba 3 500 objevených jeskyní, z toho je 14 jeskyní zpřístupněných veřejnosti a některé další jsou bez úpravy volně přístupné. Historie jeskyní po stránce financování, provozování a spravování je velmi nesourodá. Obecně lze říci, ţe po objevu jeskyně bylo její zkoumání a zpřístupňování v rukách místních obyvatel. Ti se na své náklady a ve svém volném čase věnovali výzkumu jeskyně. Posléze došlo k vytváření různých spolků, stále však šlo o soukromé aktivity. Poté správa jeskyně přešla pod různé instituce, aţ nad nimi převzal dohled Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze, je však nutné zmínit, ţe šlo jen o odborný a metodický dozor nad ochranou a vyuţíváním jeskyní. Po roce 1989 došlo ke zřízení Českého ústavu ochrany přírody, do kterého byly v roce 1991 začleněny i všechny tehdy zpřístupněné jeskyně a to v podobě autonomní Správy českých a moravských jeskyní. V roce 1995 došlo ke změně ústavu na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a správy jeskyní zůstaly její sekcí následně jejím úsekem. Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z roku 2004 oprávnila Ministerstvo ţivotního prostředí ke zřízení příspěvkové organizace za účelem zajištění ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní. K 1. lednu 2006 bylo rozhodnuto o sloučení dvou dosavadních ústředních organizacích státní ochrany přírody v ČR, byla zrušena Správa ochrany přírody a byla začleněna do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Současně byla k 1. dubnu 2006 vyčleněna z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR sloţka pečující o jeskyně a vytvořena z ní Správa jeskyní České republiky. Její vizí je prezentace jeskyní a další rozšiřování odborných činností ve sféře průzkumu, výzkumu, dokumentace a ochrany krasu, jeskyní i dalších podzemních prostor. 2 Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) byla zřízená jako státní příspěvková organizace. Podle kritéria zřizovatele patří státní příspěvková organizace SJ ČR mezi veřejnoprávní organizace, jejím zřizovatelem je Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. Podle globálního charakteru poslání ji zařadíme mezi veřejně prospěšné organizace. SJ ČR je z pohledu kritéria financování organizace, která je financována zčásti z veřejných rozpočtů. Zřizovatel Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky vydalo zřizovací listinu Opatřením č. 1/06. Zřizovací listina určuje název, sídlo, právní formu, účel, hlavní činnost a další náleţitosti: Název: Sídlo: Právní forma: Správa jeskyní České republiky Praha státní příspěvková organizace Cíl: Správa jeskyní České republiky zajišťuje ochranu, péči a provoz zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně 2 HROMAS, J. Vznikla Správa jeskyní České republiky. In HROMAS, J., et al. Zpřístupněné jeskyně : ROČENKA SPRÁVY JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2006. Průhonice : 2007. s. 78. Dostupné z WWW: <http://caves.cz/editor_files/file/rocenka06/rocenka_2006_web.pdf>.

Neziskové organizace 16 souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochranu a péči o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně a věcně příslušného orgánu ochrany přírody nebo budou vyuţívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy. Hlavní činností Správy jeskyní České republiky je: ochrana, zajišťování provozu a péče o zpřístupněné jeskyně podle seznamu uvedeného v příloze Opatření č. 1/06 zajišťování průvodcovských sluţeb výhradně vlastními zaměstnanci ve zpřístupněných jeskyních zajišťování bezpečnosti ve zpřístupněných jeskyních včetně bezpečnosti práce a bezpečnosti návštěvníků provozování vodní dopravy na řece Punkvě zajišťování průzkumu, výzkumu, monitoringu, vedení evidence a dokumentace zpřístupněných jeskyní na základě poţadavků orgánů ochrany přírody provádění průzkumu, výzkumu, monitoringu a dokumentace ostatních jeskyní zajišťování a realizace opatření podle schválených plánů péče ve zpřístupněných jeskyních spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, péči a provozu zpřístupněných jeskyní, zvláště působením v profesních sdruţeních, včetně mezinárodních. Jiná činnost související s provozem zpřístupněných jeskyní je: 1. provozování informačních, prezentačních a výchovných středisek a zařízení souvisejících s hlavní činností a ochranou přírody 2. poskytování sluţeb veřejnosti souvisejících s hlavní činností, včetně poskytování tematických průvodcovských sluţeb a dalších prací a sluţeb v souladu s poţadavky orgánů ochrany přírody 3. organizování odborných konferencí, sympozií, seminářů, dalších kulturních a vzdělávacích programů vztahujících se k hlavní činnosti a k ochraně přírody 4. zajišťování pořádkové a informační sluţby v souvislosti s hlavní činností 5. placená reklamní činnost související s hlavní činností 6. výroba, prodej, vydávání veřejné šíření publikací, tiskovin, audio a videonahrávek a jiných medií a upomínkových a podobných předmětů souvisejících s hlavní činností, příprava a prodej občerstvení 7. pronájem dočasně nevyuţívaných nemovitostí pokud to není v rozporu s hlavní činností 8. poskytování zařízení a vybavení zpřístupněných jeskyní pro konání kulturních a vzdělávacích akcí, pokud to není v rozporu s hlavní činností Správa jeskyní České republiky je zřízena na dobu neurčitou.

Neziskové organizace 17 Ministerstvo životního prostředí si vyhrazuje schvalování smluv: o úplatném nabytí nemovité věci, bytu nebo nebytového prostoru státem, převodu vlastnictví movitých věcí v hodnotě 50 000 Kč a výše, které nepodléhají schválení podle ustanovení par. 22 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, pokud nejde o postup podle ustanovení par. 15 odst. 2 tohoto zákona přenechání pronajaté věci nájemcem do podnájmu podle par. 27 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb. právních úkonů podle ustanovení par. 34 a par. 35 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. u pohledávek, které nevyţadují schválení podle par. 36 odst. 1. zákona č. 219/2000 Sb. Opatření uvedené v předchozím bodu nabyly účinnosti po vyhlášení v Ústředním věstníku České republiky. Funkční označení vedoucího Správy jeskyní České republiky je ředitel. Ředitele jmenuje do funkce a odvolává z funkce ministr ţivotního prostředí. Právní úkony Správy jeskyní České republiky ve všech věcech činí ředitel jako statutární orgán nebo jím pověřený náměstek jako jeho statutární zástupce. Za Správu jeskyní České republiky mohou činit právní úkony i jiní její zaměstnanci, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech Správy jeskyní České republiky nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Vnitřní organizační strukturu Správy jeskyní České republiky a působnost vnitřních organizačních útvarů stanoví organizační řád, který vydává ředitel organizace po předchozím projednání s Ministerstvem ţivotního prostředí ČR. 3.3.3. Organizační struktura SJ ČR ředitel oddělení sekretariátu ředitele. referát závodního odbor ekonomicko-provozní a. Ekonomicko-provozní náměstek referát plánu a rozpočtu referát personální práce oddělení účetnictví oddělení technické oddělení péče o jeskyně (Blansko, Praha, Bozkov) a. odborný náměstek správy jeskyní a. Správa Bozkovských dolomitových jeskyní (Bozkov) b. Správa Koněpruských jeskyní (Koněprusy) c. Správa Chýnovské jeskyně (Dolní Hořice) d. Správa Jeskyně Na Špičáku (Supíkovice)

Neziskové organizace 18 e. Správa Jeskyní Na Pomezí (Vápenná), f. Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní (Teplice nad Bečvou) g. Správa Mladečských jeskyní (Mladeč) h. Správa Javoříčských jeskyní (Javoříčko) i. Správa Jeskyně Na Turoldu (Mikulov) j. Správa jeskyní Moravského krasu (Blansko), s odděleními: ekonomické technické informační sluţba provoz Punkevních jeskyní provoz Kateřinské jeskyně provoz Jeskyně Balcarka provoz Sloupsko-šošůvských jeskyní provoz jeskyně Výpustek 3.3.4. Návštěvnost Správy jeskyní České republiky Graf 1: Návštěvnost SJ ČR v jednotlivých jeskyních Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky

Neziskové organizace 19 Graf 2: Návštěvnost jeskyní v ČR Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Provozování průvodcovských sluţeb je jednou z hlavních činností SJ ČR. Graf 1 znázorňuje návštěvnost jednotlivých jeskyní v ČR. Plyne z něj, ţe nejnavštěvovanějšími jeskyněmi jsou Punkevní jeskyně v Moravském krasu. Také z něj můţeme vyčíst, ve kterých letech byly jeskyně uzavřeny, coţ bude jedním ze zohledněných faktorů při finanční analýze SJ ČR. Graf 2 představuje celkovou návštěvnost ve všech jeskyních ČR v jednotlivých letech. V roce 2007 dosáhla návštěvnost historického maxima, a to 849 734 návštěvníků.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 20 4. Finanční analýza Správy jeskyní České republiky Finanční analýza je oblast, která je jednou z hlavních částí finančního řízení podniku a je úzce spojena s účetnictvím. Účetnictví poskytuje údaje potřebné pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů rozvahy, výkazu zisků a ztrát, přehledu o finančních tocích (cash flow). Finanční analýza se ohlíţí do minulosti, posuzuje přítomnost a nahlíţí do budoucnosti. Podstatou finanční analýzy je prověřit finanční zdraví firmy (ex post analýza) a vytvořit základ pro finanční plán (ex ante analýza). 4.1. Analýza absolutních ukazatelů Následující část bude věnována analýze majetku a výkazu zisku a ztrát. Data pocházejí z účetních výkazu, konkrétně z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. SJ ČR vznikla k 1. dubnu 2006, a tudíţ i účetní doklady z roku 2006 nejsou za celých 12 kalendářních měsíců, ale za 9 kalendářních měsíců. Do analýzy absolutních ukazatelů se řadí horizontální a vertikální analýza. Představují prvotní východisko pro analýzu účetních výkazů a slouţí k základní orientaci v hospodaření podniku. Absolutní ukazatele pracují přímo s hodnotami jednotlivých poloţek základních účetních výkazů. 4.1.1. Horizontální analýza Při horizontální analýze rozvahy jsou stanoveny indexy meziročních změn agregovaných hodnot. Horizontální analýza majetkové základny je provedena v absolutním i relativním vyjádření, také bude proveden i samotný vývoj struktury daných poloţek aktiv a pasiv. ABSOLUTNÍ ZMĚNA = HODNOTAT HODNOTAT-1 PROCENTNÍ ZMĚNA = (HODNOTAT HODNOTAT-1)/HODNOTAT - 1*100 (%) Při horizontální analýze rozvahy jsou stanoveny indexy meziročních změn agregovaných hodnot, při horizontální analýze výkazu zisku a ztrát se stanoví indexy meziročních změn hlavních poloţek výnosů a nákladů. Horizontální analýza bude doplněna vývojem vybraných poloţek rozvahy i výkazu zisku a ztrát.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 21 Horizontální analýza rozvahy aktiv Tabulka 1: Horizontální analýza rozvahy aktiv (v tis. Kč) 2007-2006 2008-2007 2009 2008 změna změna v změna v změna v Kč v % změna v Kč % změna v Kč % A. Stálá aktiva 21 974,54 19,55 16 347,30 12,16 29 705,75 19,71 Dlouhodobý nehmotný 1. majetek 1 593,97 159,13 651,34 25,09-331,87-10,22 2. Oprávky k DNM -374,08 46,15-374,08 31,58-273,12 14,25 Dlouhodobý hmotný 3. majetek 26 587,63 12,60 26 587,63 11,19 35 855,00 13,89 4. Oprávky k DHM -5 832,98 5,90-5 832,98 5,58-5 544,26 5,10 Dlouhodobý finanční 5. majetek 0,00 x 0,00 0,00 0,00 X 6. Majetek převzatý k privatizaci 0,00 x 0,00 0,00 0,00 X B. Oběžná aktiva 4 250,97 30,02 8 842,57 48,03 9 923,29 36,41 1. Zásoby 401,50 13,81 1 368,98 41,38 2 457,88 52,55 2. Pohledávky -232,62-47,39 1 000,29 387,33 303,53 24,12 3. Finanční majetek 4 425,60 42,56 6 479,89 43,71 7 172,99 33,67 Účty rozp. hospodaření a další účty mimorozpočt. 4. hospodaření 0,00 x 0,00 0,00 0,00 0,00 5. Přechodné účty aktivní -343,51-94,94-6,59-36,01-11,11-94,88 AKTIVA CELKEM 26 225,51 20,72 25 189,87 16,48 39 629,04 22,26 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Během uplynulých čtyř let došlo k stálému růstu celkových aktiv, a to meziročně v průměru okolo 20%. Na nárůstu se vţdy největší měrou podílel výrazný růst oběţných aktiv. V roce 2007 došlo k nárůstu o 20,72%, na čemţ mělo největší podíl navýšení dlouhodobého nehmotného majetku a to o 159,13%. Na tom se nejvíce podílel nákup softwaru, jehoţ cena vzrostla z 191,12 tis. na 1 544,7 tis. V oběţných aktivech pak výrazně stoupla výše finančního majetku a to o 42,56% z 10 399,14 tis. na 14 824,74 tis. Nejvyšší nárůst finančního majetku nastal u peněţní hotovosti v pokladně. Dále pak klesly pohledávky a to o 47,39%, na čemţ se nejvíce podílelo sníţení poskytnutých provozních záloh ze 431,34 tis. na nulu. V roce 2008 došlo k nejniţšímu růstu celkových aktiv, a to o 16,48%. Podíl na zvýšení měly nejvíce pohledávky, u kterých došlo k nárůstu o 387,33%. Došlo k výraznému nárůstu pohledávek u odběratelů z 24 tis. na 123,6 tis. a u poskytnutých provozních záloh, které z 0 stouply na 747,17 tis. Vysoké navýšení poskytnutých provozních záloh souvisí s rekonstrukcemi, které byly v jeskyních prováděny. V roce 2009 došlo k nejvyššímu nárůstu aktiv a to o 22,26%. Největší podíl na nárůstu měly zásoby s meziročním přírůstkem o 52,55%, kde došlo k nárůstu zboţí na skladě a zboţí na cestě, coţ souvisí s jinou činností SJ ČR. Kaţdý rok pak dochází k výraznému poklesu u přechodných účtů aktivních,

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 22 a to z důvodů, ţe dříve majetek pronajatý od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přechází průběţně pod správu SJ ČR. Graf 3: Vývoj vybraných položek aktiv (v tis. Kč) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z grafu je patrné, ţe dochází k stálému zvyšování celkových aktiv. Stabilního růstu dosahují stálá i oběţná aktiva. Největší podíl na nárůstu stálých aktiv má dlouhodobý majetek, kdy došlo v posledních čtyřech letech buď k převodu nemovitého majetku z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koupí, výstavbě nebo rekonstrukcím nemovitého majetku SJ ČR. Jako nejvýznamnější příklady je moţno uvést v roce 2007 výstavbu provozní budovy u Kateřinské jeskyně nebo rekonstrukce provozní budovy u jeskyně Výpustek, obojí v Moravském krasu. Ale také významné nákupy movitého majetku v podobě softwaru. U oběţných aktiv došlo k nárůstu zásob, coţ souvisí s hospodářskou činností. V roce 2006 došlo k ukončení smluv na pronájem prostor určených pro prodejny upomínkových předmětů na Správě jeskyní Moravského krasu a Zbrašovských aragonitových jeskyní. V roce 2007 došlo k vlastnímu zajištění těchto prodejen. V příštím roce pak následovaly i další správy jeskyní.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 23 Horizontální analýza rozvahy pasiv Tabulka 2: Horizontální analýza rozvahy pasiv (v tis. Kč) 2007 2006 2008-2007 2009 2008 změna v změna v změna v změna v Kč % změna v Kč % změna v Kč % C. Vlastní zdroje 27 522,21 22,72 23 407,11 15,74 36 470,79 21,19 Majetkové fondy a 1. zvláštní fondy 21 870,64 19,10 16 296,29 11,95 27 906,77 18,28 2. Finanční a peněžní fondy 5 811,73 148,60 5 078,65 52,23 4 771,42 32,24 Zvláštní fondy organizačních složek 3. státu 0,00 X 0,00 x 0,00 X 4. Zdroje krytí prostředku rozpočtového hospodaření 0,00 X 0,00 x 0,00 X 5. Výsledek hospodaření -160,16-2,96 2 032,17 79,37 3 792,60 82,58 D. Cizí zdroje -1 296,73-23,93 1 782,78 43,26 3 158,23 53,49 1. Rezervy 0,00 X 0,00 x 0,00 X 2. Dlouhodobé závazky 0,00 X 0,00 x 0,00 X 3. Krátkodobé závazky -1 773,97-32,75 1 489,13 40,88 3 158,23 61,55 Bankovní úvěry a 4. půjčky 0,00 X 0,00 x 0,00 X 5. Přechodné účty pasivní 477,24 318,16 293,65 61,34 1 825,94 236,40 PASIVA CELKEM 26 225,48 20,72 25 189,89 16,49 39 629,02 22,26 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky V uplynulých letech došlo také k rovnoměrnému nárůstu celkových pasiv a to okolo 20%. V roce 2007 došlo k výraznému nárůstu u finančních a peněţních fondů, na čemţ se podílel narůst prostředků ve fondu reprodukce majetku. To lze přičíst výrazně vyšším trţbám v roce 2007 oproti roku 2006, kdy došlo k nárůstu vlastních trţeb a výnosů celkem o 26 622 tis. Navýšení trţby zapříčinilo znovuotevření Chýnovské jeskyně po rekonstrukci a uvedením jeskyně Výpustek do zkušebního provozu. I v roce 2008 došlo k výraznému nárůstu u finančních a peněţních fondů. Tentokrát však došlo k navýšení u fondu odměn a to z 808, 25 tis. na 1632,56 tis., a také u fondu kulturních a sociálních potřeb z 876,37 tis. na 1 253,99 tis. Je zajímavé, ţe i přes nárůst vlastních trţeb a výnosů v roce 2007 došlo k propadu výsledku hospodaření a to o 2, 96%. Je to dáno velkými investičními akcemi toho roku. Jako jedny z nejvýznamnějších lze uvést rekonstrukci návštěvní trasy jeskyně Balcarka, uţ zmíněná výstavba správní budovy u Kateřinské jeskyně a správní budovy u jeskyně Výpustek, opravy několika parkovišť v Moravském krasu, nákup dopravní techniky a oprava plavidel z Punkevních jeskyní. V následujících letech došlo k výraznému nárůstu výsledku hospodaření a to o 79,37% v roce 2008 a o 82,58% v roce 2009. Jedním z hlavních důvodů je pokles investicí do rekonstrukcí.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 24 U poloţky cizí zdroje došlo k výrazným změnám, zatímco v roce 2007 došlo oproti roku 2006 k poklesu o 23,93% v dalších letech naopak k vzrůstu. V roce 2008 došlo vzhledem k předcházejícímu roku k nárůstu o 43, 26% a v roce 2009 vzrostly cizí zdroje vůči roku 2008 o 53,49%. Na poklesu cizích zdrojů v roce 2007 se největší měrou podílel pokles krátkodobých závazků z 5416,31 tis. na 3642,34 tis., kdy došlo ke splacení všech závazků u dodavatelů, a byla splněna veškerá povinnost vůči finančnímu úřadu. Vysoký nárůst u přechodných účtů pasivních opět dáváme do souvislosti s rekonstrukcemi a výstavbou, která v roce 2007 probíhala. V roce 2008 a 2009 opět došlo k zvýšení cizích zdrojů. Znovu se zvýšily závazky u dodavatelů, coţ můţeme přičíst částečně na vrub roku 2007, kdy došlo k zmiňovaným investičním akcím, jejichţ financování se rozloţilo i do let 2008 a 2009. V roce 2009 vzrostla částka u přechodných účtů pasivních, a to o 1 825,94 tis. Kč. Graf 4: Vývoj vybraných položek pasiv (v tis. Kč) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Stejně jako aktiva i pasiva mají vzrůstající tendenci. Jak je z grafu moţné vyčíst, významnou většinu pasiv tvoří vlastní zdroje a jen malou část tvoří zdroje cizí. U vlastních zdrojů došlo k nárůstu majetkových fondů a finančních fondů, z nich pak obzvláště fondu reprodukce majetku. Nejvýznamnější část cizích zdrojů tvoří krátkodobé závazky. SJ ČR neměla v ţádném ze sledovaných let ţádný úvěr ani půjčky. Dále bude provedena horizontální analýza výkazu zisku a ztrát. Stejně jako horizontální analýza majetkové základny je i analýza výkazu zisku a ztrát provedena v relativním a absolutním vyjádření.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 25 Tabulka 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát (v tis. Kč) 2007-2006 2008-2007 2009-2008 změna v Kč změna v % změna v Kč změna v % změna v Kč změna v % Náklady, hlavní činnost 25 347,93 44,06-5 379,72-6,49 1 470,68 1,90 Výnosy, hlavní činnost 22 966,03 39,70-1 615,66-2,00 6 589,59 8,32 Výsledek hospodaření hlavní činnost -2 381,47-736,18 2 702,00-131,29 4 848,11 752,79 Náklady, hospod. činnost 4 152,15 317,48 3 485,92 63,84 403,68 4,51 Výnosy, hospod. činnost 5 889,58 140,60 2 816,15 27,94-652,44-5,06 Výsledek hospodaření hospodářská činnost 2 221,27 92,67-669,77-14,50-1 055,51-26,73 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky U hlavní činnosti došlo k největšímu výkyvu v roce 2007, kdy hospodářský výsledek klesl o 736%, ze zisku 323,49 tis. v roce 2006 došlo k propadu na -2 057,98 tis. Podílel se na tom růst nákladů z 57 524,57 tis. na 82 872,5 tis. Přestoţe došlo i k růstu výnosů z 57 848,06 tis. na 80 814,52 tis, nepokrylo to výrazný nárůst nákladů. Největší podíl na něm mělo navýšení spotřeby energie, opravy a udrţování, růst mzdových nákladů a odpisy dlouhodobého majetku. Většinu z těchto nákladů lze připsat uţ zmiňovaným rekonstrukcím a výstavbě. Nejen růst nákladů ale i výnosů byl výrazný. Za největší přispění lze povaţovat navýšení trţeb z prodeje sluţeb. V dalších letech uţ byl výsledek hospodaření kladný. V roce 2008 došlo k poklesu ztráty o 131,29%, kdy došlo zároveň k poklesu nákladů i výnosů. Sníţení nákladů bylo však výraznější a to především u spotřeby materiálu a výdajů na opravy a udrţování. Pokles výnosů nebyl nijak výrazný a byl srovnatelný s rokem 2007. Rok 2009 byl velmi podobný co do nákladů a výnosů s rokem 2008, nedošlo k ţádným výrazným změnám ani ve struktuře poloţek výkazu zisků a ztrát. Hospodářskou činností SJ ČR je myšlena jiná činnost, která je vymezena v Zřizovací listině SJ ČR. V roce 2007 vzrostly náklady i výnosy z hospodářské činnosti. Nejvyšší nárůst byl patrný na mzdových nákladech, které stouply z 192,1 tis. na 2 235,18 tis. Došlo také k nárůstu výnosů a to o 92,67% na čemţ se největší měrou podílely trţby za prodané zboţí, které stouply z 204,26 tis. na 5 255,09 tis.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 26 Graf 5: Výsledek hospodaření hlavní a hospodářské činnosti (v tis. Kč) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Jak je moţné vidět z Grafu 5, výsledky hospodaření SJ ČR u hlavní činnosti velmi kolísají. V roce 2007 jsou dokonce ve ztrátě, a to 2 057,98 tis. U hospodářské činnosti dochází v roce 2007 k růstu, který však další sledované roky opět ztrácí. Blíţe se seznámíme s poloţkami mající vliv na výsledek hospodaření u dalšího grafu Vývoje nákladů a výnosů hlavní a hospodářské činnosti. Graf 6: Vývoj nákladů a výnosů hlavní a hospodářské činnosti (v tis. Kč) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z Grafu 6 je zřetelné, ţe náklady a výnosy z hlavní činnosti přesahují náklady a výnosy z hospodářské činnosti. U hospodářské činnosti je vţdy kladný výsledek hospodaření, u hlavní činnosti dochází v roce 2007 k zápornému hospodářskému výsledku.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 27 U hospodářské činnosti dochází k nárůstu nákladů i výnosů aţ do roku 2008, v roce 2009 sice náklady stále rostou, ale dochází ke sníţení výnosů. Největší podíl na růstu nákladů v roce 2007 měla spotřeba materiálu, která vzrostla z původních 138,99 tis. v roce 2006 na 2 195,16 tis. v roce 2007. Také oproti předchozímu roku výrazně vzrostly mzdové náklady na hospodářskou činnost a s tím související zákonné sociální pojištění. Oproti roku 2006 však také došlo ke zvýšení výnosů z hospodářské činnosti, na to měl největší vliv nárůst trţeb za prodané zboţí. Tomu napomohlo ukončení nájemních smluv na prodejny upomínkových předmětů na Správě jeskyní Moravského krasu a Zbrašovských aragonitových jeskyní. Tyto správy jeskyní byly personálně i technicky vybaveny, aby bylo moţno zahájit prodej upomínkových předmětů vlastními silami. V roce 2008 došlo k dalšímu otevření vlastních prodejen s upomínkovými předměty na jeskyních Koněpruských, Bozkovských, Mladečských, Javořických, Na Pomezí a Na Špičáku, coţ vedlo k opětovnému nárůstu trţeb za prodané zboţí. Došlo však také k růstu nákladů za hospodářskou činnost, na čemţ se nejvíce podílely náklady na prodané zboţí. V roce 2009 došlo poprvé za sledované období k mírnému poklesu výnosů z hospodářské činnosti. Došlo k celkovému poklesu všech poloţek výnosů, na coţ měl zřejmě vliv globální úbytek návštěvníků. 4.1.2. Vertikální analýza Vertikální analýza pohlíţí na jednotlivé poloţky účetních výkazů ve vztahu k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých poloţek výkazů na stanoveném základu. Tato metoda umoţňuje lepší srovnání účetních výkazů s předchozími obdobími, protoţe poloţky jsou porovnávány s celkovou sumou aktiv či pasiv u analýzy rozvahy. U analýzy výkazu zisků a ztrát se jako základ obvykle bere velikost celkových výnosů nebo trţeb. Vertikální analýza rozvahy aktiv Tabulka 4: Vertikální analýza majetkové základny (v %) 2006 2007 2008 2009 Aktiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Podíl stálých aktiv 88,81 87,95 84,69 82,92 Podíl oběžných aktiv 11,19 12,05 15,31 17,08 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z předcházející Tabulky 4 je zřejmé, ţe celé sledované období měly výrazný podíl na celkových aktivech aktiva stálá. Během všech čtyř let došlo ke kaţdoročnímu mírnému poklesu stálých aktiv a to z 88,81% v roce 2006 na 82,92% v roce 2009. Z toho plyne, ţe došlo k stálému nárůstu oběţných aktiv a to z 11, 19% v roce 2006 na 17,08% v roce 2009.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 28 Graf 7: Struktura aktiv (v %) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Většinový podíl na struktuře aktiv mají podle Grafu 7 stálá aktiva a to výrazně oproti oběţným aktivům. Je to dáno významným objemem dlouhodobého majetku, kde jako důleţitou poloţku můţeme zmínit například stavby. Vertikální analýza rozvahy pasiv Tabulka 5: Vertikální analýza kapitálové základny podniku (v %) 2006 2007 2008 2009 Pasiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Podíl vlastních zdrojů 95,72 97,30 96,68 95,84 Podíl cizích zdrojů 4,28 2,70 3,32 4,16 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z Tabulky 5 plyne, ţe pasiva tvoří z větší části vlastní zdroje a cizí zdroje představují jen zanedbatelné procento. V sledovaném období došlo k mírným výkyvům v podílu vlastních zdrojů, kdy v roce 2007 došlo k nárůstu o 1,58% oproti roku 2006, v dalších dvou letech však došlo opět k poklesu, a to v roce 2009 na 95,84%, tedy skoro na úroveň roku 2006. U cizích zdrojů došlo k poklesu v roce 2007 a posléze k mírnému nárůstu na hodnotu opět srovnatelnou s rokem 2006.

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 29 Graf 8: Struktura pasiv (v %) Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Vlastní zdroje výrazně převyšují cizí zdroje, jak je patrné z Grafu 8. Je to dáno vysokými majetkovými a finančními fondy u vlastních zdrojů, zatímco cizí zdroje jsou tvořeny z největší části pouze krátkodobými závazky. Během sledovaných let nedošlo k ţádným výrazným výkyvům ve struktuře pasiv. Majoritní podíl mají vlastní zdroje, které se pohybovaly v rozmezí 95,72% - 97,3%. V roce 2007 došlo k mírnému navýšení vlastních zdrojů na nejvyšší hodnotu 97,30%. Z toho vyplývá, ţe v té době se dostaly na své minimum cizí zdroje, které klesly na 2,70%. Nejvyšší hodnoty cizí zdroje dosáhly v prvním roce existence SJ ČR, v roce 2006, kdy byly na 4,28%. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Tabulka 6: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (v%) 2006 2007 2008 2009 Celkové náklady 100,00 100,00 100,00 100,00 Náklady hl. činnosti 97,78 93,82 89,65 89,41 Náklady hospod. činnosti 2,22 6,18 10,35 10,59 Celkové výnosy 100,00 100,00 100,00 100,00 Výnosy hl. činnosti 93,25 88,91 86,00 87,51 Výnosy hospod. Činnosti 6,75 11,09 14,00 12,49 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z Tabulky 6 jasně vyplývá, ţe největší podíl na nákladech a výnosech má hlavní činnost SJ ČR, coţ je dané jejím zaměřením. Je však patrný pokles u hlavní činnosti u obou sledovaných veličin. Zatímco v roce 2006 měla hlavní činnost podíl na celkových nákladech 97,78% v dalších letech došlo k průběţnému poklesu a to aţ na 89,41% v roce 2009. Náklady z hospodářské činnosti měly vývoj opačný, měly tedy vzrůstající tendence. V roce 2006 byl nejmenší podíl hospodářské činnosti na celkových nákladech, a to 2,22%,

Finanční analýza Správy jeskyní České republiky 30 v dalších letech došlo k vzestupu a to aţ na 10,59% v roce 2009. Vzrůst nákladů na hospodářskou činnost zapříčinilo převzetí obchodů s upomínkovými předměty do vlastní reţie v letech 2007 a 2008, kdy vzrostly mzdové náklady a také spotřeba energie a materiálu. U výnosů došlo k poklesu u hlavní činnosti a to z 93,26% v roce 2006 aţ na 86% v roce 2008, kdy posléze v roce 2009 došlo k mírnému růstu na 87,51%. Došlo tedy k růstu podílu z hospodářské činnosti, coţ mělo stejné odůvodnění jako nárůst nákladů, teda provoz vlastních prodejen s upomínkovými předměty. 4.2. Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál je významným ukazatelem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být schopnost podniku hradit své finanční závazky. Výpočet pro čistý pracovní kapitál je následující: ČPK = OBĚŢNÁ AKTIVA KRÁTKODOBÁ PASIVA (DLUHY) Tabulka 7: Analýza čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) 2006 2007 2008 2009 Čistý pracovní kapitál 8 740,99 14 288,69 21 348,48 28 113,54 Zdroj: Data poskytnutá SJ ČR, vlastní výpočet autorky Z Tabulky 7 jasně vyplývá, ţe dochází ve sledovaných obdobích k průběţnému nárůstu čistého pracovního kapitálu. Znamená to, ţe SJ ČR má k dispozici dostatečný finanční polštář, který ji umoţňuje v případě naléhavosti splatit všechny nebo alespoň velkou část krátkodobých závazků, které tvoří jeden ze zdrojů financovaní společnosti, a to bez narušení běţného fungování organizace. Na druhou stranu lze však předpokládat, ţe SJ ČR pouţila k financování oběţných aktiv dlouhodobé zdroje a nedodrţela tím zásadu financování, podle které by měly být krátkodobá aktiva kryta krátkodobými zdroji. 4.3. Analýza poměrových ukazatelů 4.3.1. Ukazatele likvidity Jako likvidita se označuje schopnost organizace plnit svoje závazky. V následující kapitole bude proveden výpočet běţné, pohotové a hotovostní likvidity.