Mak 6 : Trh penz 1. Peníze jakožto prostedek (nástroj) smny, tj. jako všeobecný ekvivalent hodnoty nahradily naturál. smnu. Pro? Snížily transakní náklady Snížily riziko neprodání Odstranily nepružnost vícesmn kulový blesk 2. Peníze vznikly (podobn jako jazyk) pirozeným vývojem, spontánn, ne jako výsledek konstrukce životaschopnost, bezesporná užitenost 3. Historie : plátné šátky u Slovan (odtud platit ), perly, lastury, pevážily drahé kovy. Pro? Dlouhodob vzácné Trvanlivé, lze tvoit zásoby Relativn neobjemné Homogenní Jednoznan definovatelné Dlitelné (na mince) 4. Novovk : papírové bankovky. Zpoátku povinn smnitelné za zlato Od poátku 30. Let odpoutání bankovek od zlata peníze s nuceným obhem (povinnost pijímat) Dvra ve zlato nahrazena dvrou v stát 5. Moderní formy penz: bezhotovostní peníze = depozitní peníze = depozita: Šeky Šekovatelné úty, platební karty Poznámky : Peníze jsou nejen prostedkem smny, ale i pedmtem specifického trhu (trhu smny) Trh penz úzce souvisí s trhem zapjitelných fond, kam vstupují dv skupiny : Vkladatelé ochotní za úplatu se na as vzdát disposiního práva Netrpliví investoi i spotebitelé Jejich kontakt zprostedkovává a garantuje bankovní soustava (KB a CB) Pro tyto dva trhy souvisí? Jde o substituty (alternativní použití volných penz) Parametry jednoho z obou trh determinují parametry druhého, nebo spíš oba jsou determinovány stejnými faktory 6. Základní pojem: Likvidita = beznákladová okamžitá použitelnost k placení Likvidita je fuzzy vlastnost : A. pln likvidní :- - obživo - zstatky na bžných (šekovatelných) útech
B. skoro likvidní (v rzné míe): - termín. vklady - vklady v cizí mn - cenné papíry - pozemky, fyzický kapitál(budovy, stroje) - nehmotná aktiva C. nelikvidní : (?) lidský kapitál, který je fixován na osobu a lze jen pronajmout 7. Platí :ím vyšší likvidita, tím nižší výnosnost aktiv(peníze mají nulový úrok) Pro? Lidské preference-preference likvidity Ale : (paradox) : v roce 1997 byly úroky na 1msíních vkladech vyšší než na roních, pestože mají vtší míru likvidity. Pro? Oekávání prudkého poklesu úrokové sazby. 8. Další funkce penz (vedle prostedku smny) : Prostedek alokace zdroj Prostedek tezaurizace (akumulace, hromadní majetku). Portfoliový problém (ne všechna vajíka do jednoho koše) Zútovací jednotka Nástroj hospodáské politiky 9. Peníze resp. Dispoziní právo k penzm jsou speciální komoditou. Cenou je úroková míra 10. Specifika trhu penz: cenová diskriminace (úrok z úvru závisí na bonit dlužníka, vkladatelé nad 1 mil mají lepší úrok z vkladu) ve velké míe se zde obchoduje s rizikem kontrola státu CB, ásten i MF 11. Stát (NB) sleduje penžní agregáty : M0=obživo bez bankovek v trezorech NB M1=úzce definované peníze = =M0+šekovatelné úty (vklady na vidnou) M2=široce definované p. =skoropeníze= =M0(10,6%)+ +(M1-M0)=vklady na bžných útech(31,7%)+ +termín. vklady(50,0%)+ +vklady v cizí mn (7.7%) (ísla z r. 1997) 12. V rzných státech rzné modifikace, navíc teba v USA M3=M2+aktiva se smlouvou o zptném odkupu od státu, M2 obsahuje i šekovatelné úty vystavené MMMF(money market mutual fonds), což jsou fondy spravující peníze vkladatel 13. Peníze (M1) jsou pedmtem specifického trhu s nabídkou S M a s poptávkou D M Nabídku uruje stát (NB), Poptávka souvisí s trhem zapjitelných penžních výnosností alternativních zpsob tezaurizace (uložení majetku)
14. Specifikum trhu penz I : vyišující promnou je cena substitutu i.r. obl. S M D M 15. Specikum II :Trh penz je v úzkém vztahu s trhem zápjek a úvr (tzv. zápjních fond) Napíklad: Domácnosti utrácejí, zbavují se penz (pokles D M ) Zvýší se poptávka po obligacích a jejich cena Sníží se výnosnost obligací a jejich cena Nárst D M Nebo : zvýší se S M zvýší se nabídka úvr poklesne i.r. roste I, HDP roste D M 16. Specifikum III : nabídka je do znané míry determinována centrální bankou (by zprostedkována komerními bankami) 17. Poptávku D M spoludeterminují firmy, stát i domácnosti. 18. Determinanty D M Úroky ze zapjek (opportunity costs) Výše poplatk za 1 operaci Výše penále za pekroení limitu Cena, výnosnost a rizikovost alternativních aktiv (vkladové úty, akcie, obligace, pda, domy ) Rychlost obhu penz v (velocity) Dchod (reálný i nominální) 19. Poptávka po penzích a skoropenzích se odvozuje od motiv držby penz : transakní motiv : poteba penz k provádní bžných nákup (napíklad jsou-li píjmy nárazové a platby spojité) transakní poptávka roste s nominálním GDP a s cenou za 1 transakci, klesá s úrokovou sazbou na úspor.vkladech opatrnostní motiv : poteba pokrytí nepedvídané události poptávka odvozená od opatrnostního motivu je dána množstvím penz, kdy se srovnají mezního náklad držby (oekávaná ztráta z propadu do ervených ísel) a mezního výnos držby(pijímaný úrok). Klesá s nejistotou,klesá s výší penalizace a roste s úrokem
spekulaní motiv : držba penz nebo skoropenz za úelem uchování nebo navýšení hodnoty aktiv, obava ze ztráty píležitosti z výhodné koup poptávka odvozená od spekulaního motivu= majetková poptávka.klesá se ziskovostí alternativních aktiv 20. Obecn lze íci, že D M vzniká tak, že subjekty porovnávají transakní náklady s obtovaným úrokovým výnosem. Toto porovnávání determinuje majetková portfolia a tím strukturu aktiv 21. Jak souvisí motivy poptávky po penzích s penžními agregáty M1 souvisí s transakním a opatrnostním motivem M2-M1 souvisí s spekulaním motivem 22. Nabídku penz zajišuje bankovní soustava CB + KB : zprostedkovávají KB, ovlivuje (modelov až determinuje) CB 23. Nabídka penz = penžní zásoba. Nejde ale o prostý úhrn úspor : lovk 1 vloží 1 mil na šekovatelný úet Banka pjí 1 mil minus 5% povinných rezerv lovku 2 lovk 2 vloží 0,95 mil na šekovatelný úet atd 24. Vklad 1 mil. K. umožní zvýšit penžní zásobu multiplikativn (multiplikátor penžní nabídky). V pípad 5% rezerv jde o dvacetinásobek. Na rozdíl od Keynesova výdajového multiplikátoru mže jít o reálný jev pibližn v modelem daném rozsahu. 25. Pro rezervy? Hrozí bankovní panika a pak zdroje banky nestaí k uspokojení všech vkladatel. 26. Multiplikátor penžní nabídky Pedp. povinnou míru rezerv 10%, kterou banka nepekrauje, nic neuvízne v hotovosti: re=re/=0,1 RE rezervy, depozita(vklady) v K Pedp. nárst vklad o 1 mil. K banka vloží 0,1 mil K do rezerv, 0,9 mil. K dále zapjí. Tchto 0,9 mil je vloženo na úetbanka vloží 0,09 mil K do rezerv, 0,81 mil. K dále zapjí atd. S M se zvýší o 1+0,9+0,9 2 +0,9 3 + == 10 mil. K, tj. desetinásobek vkladu 1mil. K Obecn: - násobek, = 1 / re
Obecnji multiplikátor penžní nabídky Obecnji : podíl penžní zásoby a monetární báze RE rezervy v K, depozita(vklady) v K, hotovost MB=+RE monetární báze M penžní zásoba cu=/ podíl hotovosti a depozit re=re/ podíl rezerv z depozit M MB RE RE 1 cu re cu