1 Konsolidace účetní závěrky (podle metodiky platné od r. 2002) Konsolidace se týká především rozvahy a výsledovky a od roku 2003 též i cash flow. Byla stanovena 7. direktivou Rady evropských společenství (1983) a má, spolu s pokračující harmonizací našeho účetnictví s účetnictvím Evropské unie a přecházením k Mezinárodním účetním standardům (IAS), stále rostoucí význam. Vzhledem k úpravám položek rozvahy i výsledovky (jejich zjednodušení slučováním) je možné provádět konsolidaci i mezi subjekty účtujícími podle odlišných účetních osnov. Je možné např. konsolidovat finanční skupinu, kde je banka mateřským podnikem (MP) a členem skupiny je pojišťovna jako dceřinný podnik (DP) a průmyslový podnik jako přidružený podnik (PP). Přesný postup konsolidace nebyl dosud uzákoněn, ale je nutné dodržovat mezinárodní zvyklosti, aby nedocházelo k nedorozuměním, zejména ve styku se zahraničím. V následujících příkladech, které mají princip konsolidace přiblížit, byla provedena zjednodušení daleko přesahující přípustnou míru, kterou je nutné při konsolidaci zachovat. Bez tohoto zjednodušení by však nebylo možné ukázat principy konsolidace v přehledné formě. Číselné hodnoty jsou v tisících Kč. Charakteristika a význam konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka je uváděna jako součást přílohy výroční účetní závěrky mateřského podniku. Mateřským podnikem je takový podnik, který vykonává rozhodující vliv v jiném podniku, tj. vlastní více jak 50% hlasovacích práv na valné hromadě, či takový podnik, který vykonává podstatný vliv v jiném podniku, tj. vlastní mezi 20% až 50% hlasovacích práv na valné hromadě, a tato práva reálně sám vykonává. Mateřský i dceřinné podniky jsou samostatnými ekonomickými i právnickými osobami, vedou samostatné účetnictví. Konsolidovaná účetní závěrka nenahrazuje účetní závěrky jednotlivých dceřinných ani mateřského podniku, finanční úřady ji neberou v úvahu, protože není základem pro výpočet daňové povinnosti (daňovou povinnost zjišťují jednotlivé subjekty, mateřský i dceřinné podniky, samostatně.) Konsolidovaná účetní závěrka není ani základem pro rozdělování zisku a nemá ani vliv na postavení věřitelů k jednotlivým podnikům konsolidované skupiny. Konsolidovaná účetní závěrka podléhá externímu auditu. Konsolidovaná účetní závěrky má podstatný význam při obchodování na burze a vůbec na finančních trzích. Kótované firmy (firmy, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na burze) mají povinnost konsolidovanou účetní závěrku sestavovat, když součet vlastního kapitálu přesáhne 300 mil. Kč nebo součet čistého obratu přesáhne 600 mil Kč. V tomto bodě může dojít i určitým rozporům, plynoucím z kolísání kursu Kč a Eura, pohybují-li se uvedené hodnoty poblíže těchto limitů. Konsolidační povinnost má mateřský podnik za podniky své finanční skupiny. Sestavuje se podle účetních norem mateřského podniku, když je akciovou společností nebo komanditní společností na akcie, dále tehdy, je-li mateřský podnik je společností s ručením omezeným, ale alespoň jeden dceřinný podnik je akciová společnost či komanditní společnost na akcie. O příslušných operacích se neúčtuje v účetnictví mateřského podniku.
2 Mateřský podnik stanovuje konsolidační pravidla, z nichž vyplývají požadavky na informace, které musí poskytnout dceřinné podniky. V rámci těchto pravidel podle ČÚP může mateřský podnik z konsolidace vyloučit některé podniky své finanční skupiny : - veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, - jejichž podíl na celkovém čistém obratu je nevýznamný, - jejichž činnost je tak odlišná, že zahrnutí by zkreslovalo pravdivý obraz, - u nichž nelze z politických důvodů uplatňovat práva /i v zahraničí/, - jejichž sídlo je v zahraničí a byly by vysoké náklady na informace - v nichž mateřský podnik sice pořídil významný majetkový podíl, ale ten je určen k obchodování a ne k držení - které jsou v likvidaci, konkurzu, předlužení. Podle zák. o účetnictví č. 563/1991, 23a (v roce 2006) je možné provádět konsolidaci podle Mezinárodních účetních standardů i u podniků nemajících kotované akcie v zahraničí. Lze proto předpokládat že bude této možnosti prakticky všude využíváno. Postupuje se podle IAS 27-Konsolidovaná účetní závěrka a investice do dceřinných podniků. Podle těchto pravidel, viz předchozí body, se nevylučuje podnik s odlišnou činností. Je možné tuto problematiku řešit pomocí standardu IAS 14-Výkazy segmentů. Rovněž předlužený dceřinný podnik se nevylučuje, ale podnik v konkurzu či v likvidaci či při nařízeném vyrovnání se do konsolidace nezahrnuje, není tam splněna nezbytná podmínka, že mateřský podnik tam reálně vykonává rozhodující řídící úlohu. Hlavní konsolidační pravidla Při konsolidaci účetní závěrky je respektováno několik hlavních pravidel konsolidace: 1) V procesu konsolidace je nutné respektovat obecné účetní zásady stanovené zákonem o účetnictví, (zákon č. 563/1991 Sb. ve smyslu pozdějších novel) účtovou osnovou, postupy účtování pro podnikatele a další příslušná pravidla. 2) Mateřský podnik včas stanoví a vyhlásí konsolidační pravidla, podle kterých dceřinné, přidružené a společné podniky upraví předkládané údaje pro sestavení konsolidované účetní závěrky. 3) Konsolidační pravidla obsahují zejména: a) způsoby oceňování majetku a závazků, b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají dceřinné, přidružené a společné podniky mateřskému podniku, c) termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků a termín sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních. Dále zde je pět hlavních změn ve srovnání s metodikou platnou do r. 2002: 1. V prvním roce konsolidace se bere v úvahu datum akvizice a konsolidace se vlastně provádí až od tohoto data. Je nutné vyčíslit vytvořený hospodářský výsledek do data akvizice a zahrnout jej do HV minulého období. Toto vyčíslení není vždy jednoduché, proto se v uvedeném příkladu zjednodušuje tak, že se předpokládá rovnoměrná tvorba HV během roku. 2. Při akvizici se obvykle provádí přecenění aktiv kupovaného podílu podle tržních cen jednotlivých účetních položek (due diligence) a berou se do konsolidace tato přeceněná
3 aktiva. O rozdíl z toho vzniklý (změna hodnoty bilanční sumy aktiv), se upravuje fond uvedený v pasivech a označený jako Oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Využije se k přecenění vždy, když je provedeno. Teoreticky by bylo správné provádět přeceňování aktiv každoročně, a to i v mateřském podniku, to se však běžně neprovádí s ohledem na nákladnost takové akce. Nedochází-li v dalších letech po akvizici k přeceňování aktiv, je nutné uvažovat snižování ceny odepisovaných položek vlivem odpisů. Přeceňování pro účely konsolidace představuje vlastně opouštění zásady historických cen, které jsou rozhodující pro výpočet daňových odpisů. Je možné to provádět proto, že konsolidované účetní výkazy se nepoužívají pro účely výpočtu daně ze zisku. Jak již bylo uvedeno dříve, každý subjekt finanční skupiny je samostatnou právní jednotkou a je zdaňován samostatně, na podkladě nekonsolidovaných účetních výkazů jednotlivých členů (podniků) finanční skupiny. Konsolidaci požadují zejména burzy, investoři, banky a pojišťovny pro získání pravdivého pohledu na celkový ekonomický stav finanční skupiny podniků. 3. Konsolidační rozdíl se vypočte stejně jako při staré metodice (do r. 2002), vychází se ovšem z přeceněných hodnot, vlastní kapitál je ovlivněn změnou položky Oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Podle nové metodiky se konsolidační rozdíl odpisuje 20 let, tj. 5 % ročně (podle staré metodiky 5 let, tj. 20% ročně,a to má velký dopad do HV). 4. Odpis konsolidačního rozdílu je nyní provozním nákladem, dříve byl mimořádným nákladem. 5. Záporný konsolidační rozdíl se také vykazuje v aktivech, a to jako minusový. Cílem konsolidace je podat pravdivé údaje o majetku a jeho zdrojích a výsledku hospodaření za mateřskou společnost a celou finanční skupinu s ohledem na podíl mateřského podniku na majetku a hospodářském výsledku dceřinných podniků. Příklad: V následujících, silně zjednodušených, účetních výkazech, kdy v praxi je takovéto zjednodušení nemožné, bylo toto zjednodušení provedeno pro principiální vysvětlení konsolidace. Protože může jít o podniky různého charakteru, s různým druhem účetnictví jako např. banky, pojišťovny či průmyslové podniky, a rovněž může být poměr mezi velikostmi jednotlivých položek velice různý, např. u bank bude velká položka pohledávky, budou tam zahrnuty poskytnuté úvěry atd. Rovněž pořadí těchto položek může být různé, určuje to mateřský podnik. Subjekt A má 80% podíl v podniku B a podíl představuje ve finančních investicích účetní hodnotu 1 480 za tolik byl koupen, byla to tržní cena. Subjekt A je mateřským podnikem, subjekt B je dceřinným podnikem - použije se metoda úplné konsolidace. Mají-li být všechny subjekty pokládány za akciové společnosti, není to ovšem nutné, je potřeba všechny číselné údaje násobit 10 000 Kč, aby všude byl základní kapitál větší než dva miliony Kč. Akvizice obou podniků provedena k 1. 4. úč. roku. Tvorba zisku se pro zjednodušení předpokládá rovnoměrná během roku. Subjekt A má 30% podíl v subjektu C a podíl představuje účetní hodnotu 1 357,25, za tolik byl koupen tržní cena. Subjekt C je tedy přidruženým podnikem a použije se ekvivalenční metoda. Subjekt B dodal subjektu A v průběhu roku po 1. 4. úč. roku dodávky za 520. Pohledávka subjektu B vůči A k rozvahovému dni činí 130.
4 Subjekt C po 1, 4, roku akvizice neměl žádné dodávky ani pohledávky či závazky vůči mateřskému podniku A. Účetní výkazy k rozvahovému dni v roce akvizice (konec roku). Podnik A mateřský podnik - MP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 3 900 Základní kap. 7 800 Výnosy 6 500 Budovy 5 200 Fondy 1 040 Náklady 5 460 Stroje 1 300 HV min. let 520 Fin. investice 2 600 HV běž. obd. 1 040 Celk. DM 13 000 Cizí zdroje 6 500 Zásoby 1 300 Zisk 1 040 Pohledávky 2 600 Bil. suma 16 900 Bil. suma 16 900 Podnik B dceřinný podnik - MP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 130 Základní kap. 780 Výnosy 1 560 Budovy 390 Fondy 130 Náklady 1 300 Stroje 130 HV min. let 195 Fin. investice 130 HV běž. obd. 260 Celk. DM 780 Cizí zdroje 845 Zásoby 330 Zisk 260 Pohledávky 1 100 Bil. suma 2 210 Bil. suma 2 210 Podnik C přidružený podnik - PP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 600 Základní kap. 1 300 Výnosy 1 300 Budovy 1 500 Fondy 260 Náklady 910 Stroje 500 HV min. let 650 Fin. investice 0 HV běž. obd. 390 Celk. DM 2 600 Cizí zdroje 1950 Zásoby 900 Zisk 390 Pohledávky 1050 Bil. suma 4 550 Bil. suma 4 550 V dalších tabulkách, ve sloupci reálné ocenění, jsou hodnoty stanoveny podle tzv. tržních cen vypočtených ke dni akvizice (due diligence). Provádí se při akvizici dceřiné či přidružené společnosti, a proto se využije. Samozřejmě by bylo teoreticky správné i přecenění v mateřské společnosti, to se však při akvizici neprovádí. Přeceňování by teoreticky možné
5 použít i v dalších letech, např. při zakoupení či odprodeje většího počtu dalších akcií, obvykle se však již neprovádí. Dceřinný podnik (B) Rozdíly z ocenění aktiv (due diligence) Účetní Reálné Rozdíl hodnota ocenění Pozemky 130 260 130 Budovy 390 780 390 Stroje 130 130 0 Finanční investice 130 195 65 Celkem dlouhodobý majetek 780 1 365 585 Pohledávky 330 300-30 Ostatní aktiva (např. zásoby materiálu) 1 100 1 100 0 Celkem aktiva 2 210 2 765 555 Vlastní kapitál podniku B bez HV běž období 1 105 1 660 555 HV za celé běžné období 260 HV do dne akvizice 1. 4. tj. ¼ je 65 hrubá aproximace. HV za konsolidované období 195 Celkem tedy vlastní kapitál B ke dni akvizice je reálné ocenění 1 660 + 65 = 1 725 Výpočet konsolidačního rozdílu, tj. Pořizovací cena minus Podíl MP na VK ke dni akvizice. Vlastní kapitál ke dni akvizice 1 725 Podíl MP na VK ke dni akvizice 80% 1 380 Účetní hodnota CP v MP (pořizovací cena, viz zadání) 1 480 Kladný (aktivní) konsolidační rozdíl 100 Podle nové metodiky se konsolidační rozdíl odpisuje 5% ročně, tedy 20 let. Přidružený podnik (C) Rozdíly z ocenění (due diligence) Účetní Reálné Rozdíl hodnota ocenění Pozemky 600 1 200 600 Budovy 1 500 3 000 1 500 Stroje 500 500 0 Finanční investice 0 0 0 Celkem dlouhodobý majetek 2 600 4 700 2 100 Pohledávky 1 050 1000-50 Ostatní aktiva (zásoby materiálu) 900 900 0 Celkem aktiva 4 550 6 600 2 050 Vlastní kapitál podniku C bez HV běž. období 2 210 4 260 2 050 HV za celé běžné období 390 HV do dne akvizice 1. 4. tj. 1/4 97,5 HV za konsolidované období 292,5
6 Celkem je tedy vlastní kapitál C ke dni akvizice (reálné ocenění + HV do dne akvizice) = 4 260 + 97,5 = 4 357,5 Výpočet konsolidačního rozdílu: Vlastní kapitál ke dni akvizice 4 357,5 Podíl MP na VK v C ke dni akvizice je 30% 1 307,25 Úč. hodnota CP v C zaúčtovaná v MP (pořizovací cena, viz zadání) 1 357,25 Kladný (aktivní) konsolidační rozdíl 50 Výpočet položky Cenné papíry v ekvivalenci-k rozvahovému dni: Přepočtený vl.kapitál podniku C k rozvahovému dni je 4 357,5 + 292,5 (hosp. 4 650 výsledek za konsol. období) Podíl mateřské společnosti na přepočteném vl.kapitálu podniku C je 30%, tj. 1 395 Výpočet podílu na hospodářském výsledku v podniku C od 1. 4. běžného roku (30% z 292,5) 87,75 Odpis konsolid. rozdílu 50 (za 20 let, tj. 5% ročně) 2,5
7 Konsolidace rozvah A a B - 1. rok, po akvizici (* značí ovlivněnou položku z přecenění) A B Konsol B Menš. podíl Odpis pohled. Odpis 5% Konsol. A + B 1.Pozemky 3 900 *260 4 160 2.Budovy 5 200 *780 5 980 3.Stroje 1 300 130 1 430 4.Finanční investice 2 600 *195-1 480 1 315 5.Konsolidační rozdíl 100-5 95 6.CP v ekvivalenci 7.Zásoby 1 300 1 100 2 400 8.Pohledávky 2 600 *300-130 2 770 AKTIVA 16 900 *2 765-1 380-130 -5 18 150 9.Základní kapitál 7 800 780-624 -156 7 800 10.Fondy 1 040 *685-548 -137 1 040 11.HV min let 520 195-156 -39 520 12.HV běž. období 1 040 260-52 -52-5 1 191 13.HV ekvivalentní 14.Cizí zdroje (závazky) 6 500 845-130 7 215 15.Menšinový podíl ZK 156 156 16.Menšinový podíl fondů 137 137 17.Menš. pod. HV m.. let 39 39 18. Menš pod. HV b. obd. 52 52 PASIVA 16 900 *2 765-1 380 0-130 5 18 150 Komentář k jednotlivým položkám: Sloupec A. Upravená rozvaha mateřského podniku viz zadání Sloupec B. Upravená rozvaha dceřinného podniku B. Provedené přecenění aktiv podle skutečné tržní ceny označeno *. Pasiva jsou vyrovnána pomocí Fondu z přecenění tak, aby byla zachována rovnost aktiv a pasiv. Sloupec Konsolidace B. Řádek 4.-Uhrazená tržní cena za podíl v akvizici Řádek 5.-Konsolidační rozdíl tj. rozdíl mezi skutečnou tržní cenou a cenou podílu z účetního výkazu. Rozdíl obou řádků je záporný, investovaná částka by byla zahrnuta jednak v rozvaze podniku A i podniku B, tedy dvakrát. Proto je nutné ji jednou odečíst. Řádky 9 až 11 jsou 80% podíl z odpovídajících položek sloupce předchozího. Řádek 12 je 80% z HV do dne akvizice v roce kdy byla uskutečněna, tedy v tomto případě z částky 65 viz výpočty pro provedení konsolidace. Sloupec Menšinový podíl. Nemění hodnotu sloupce A + B, jen slouží k vyjádření menšinových podílů. Sloupec Odpis pohledávek. Odpisují se vzájemné pohledávky a závazky, z vnějšího pohledu na finanční skupinu nemají význam. Sloupec Odpis 5% Odpis konsolidačního rozdílu. Kladný rozdíl se odpisuje zápornými hodnotami a naopak.
8 Sloupec Konsolidace A + B. Je to konsolidace mateřského a dceřinného podniku. Konsolidace rozvah A a C - 1. rok po akvizici A C Odpis 5% Konsol. A + C Konsol. A + B+ C 1. Pozemky 3 900 3 900 4 160 2. Budovy 5 200 5 200 5 980 3. Stroje 1 300 1 300 1 430 4. Finanční investice 2 600-1 357,25 1 242,75-42,25 5. Konsolidační rozdíl 50-2,5 47,5 142,5 6. CP v ekvivalenci 1 395 1 395 1 395 7. Zásoby 1 300 1 300 2 400 8. Pohledávky 2 600 2 600 2 770 AKTIVA 16 900 87,75-2,5 16 985,25 18 235,25 9.Základní kapitál 7 800 7 800 7 800 10.Fondy 1 040 1 040 1 040 11. HV min. let 520 520 520 12.HV běžného období 1 040-2,5 1 037,5 1 188,5 13.HV ekvivalentní 87,75 87,75 87,75 14.Cizí zdroje (závazky) 6 500 6 500 7215 15.Menšinový podíl ZK 156 16.Menšinový podíl fondů 137 17.Menš.pod. HV min. let 39 18. Menš. pod. HV b. o. 52 PASIVA 16 900 87,75-2,5 16 985,25 18 235,25 Komentář k jednotlivým položkám: Sloupec A Upravená rozvaha mateřského podniku viz zadání Sloupec C Řádek č. 4. Investovaná částka při akvizici-viz zadání příkladu Řádek č. 5. Konsolidační rozdíl Řádek č. 6. 30% procentní podíl A na přepočteném vl.kapitálu podniku C Řádek č. 13. 30% podíl podniku A na HV dosažený v podniku C Sloupec Odpis 5% Odpis 5% konsolidačního rozdílu. Musí proběhnout i v pasivech, a to na vrub HV běžného období Sloupec A + C Konsolidace upravené rozvahy podniku A s provedenou ekvivalentní konsolidací podniku C Sloupec A + B + C Celková konsolidace finanční skupiny
9 Konsolidace výsledovek : Výnosy podnik A 6 500 podnik B 1 560 Vyloučení vzáj. dodávek -520 Celkem 7 540 Náklady podnik A 5 460 podnik B 1 300 Vyloučení vzáj. dodávek -520 Celkem 6 240 Hospodářský výsledek běžného roku 1 300 Odpisy konsolidačního rozdílu -5 Konsolidovaný HV bez ekvivalence ( bez C) tj. A + B 1 295 z toho - bez menšinových podílů (nevchází do výsledku) 1 243 - menšinové podíly (nevchází do výsledku) 52 Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci (podíl v podniku C 30%) tj. 30 % 87,75 z 292,5 (HV za ¾ roku - po akvizici) Konsolidovaný HV celkem tj. A + B + C 1 382,75
10 Účetní výkazy k rozvahovému dni - konec 2. roku po akvizici: Nebyly přikoupeny ani odprodány žádné akcie v DP a PP a nebyly vyplaceny žádné dividendy.nejsou žádné vzájemné dodávky ani vzájemné pohledávky a závazky. Účetní výkazy k rozvahovému dni po akvizicí, konec 2. roku. Podnik A mateřský podnik - MP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 4 000 Základní kap. 7 800 Výnosy 8 800 Budovy 5 200 Fondy 1 040 Náklady 8 000 Stroje 1 400 HV min. let 1 560 Fin. investice 2 600 HV běž. obd. 800 Celk. DM 13 200 Cizí zdroje 6 000 Zásoby 1 200 Zisk 800 Pohledávky 2 800 Bil. suma 17 200 Bil. suma 17 200 Podnik B dceřinný podnik - MP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 160 Základní kap. 780 Výnosy 1 800 Budovy 400 Fondy 130 Náklady 1 600 Stroje 130 HV min. let 395 Fin. investice 130 HV běž. obd. 200 Celk. DM 820 Cizí zdroje 685 Zásoby 320 Zisk 200 Pohledávky 1050 Bil. suma 2 190 Bil. suma 2 190 Podnik C přidružený podnik - PP Aktiva Rozvaha Pasiva Výsledovka Pozemky 800 Základní kap. 1 300 Výnosy 1 500 Budovy 1400 Fondy 260 Náklady 1 200 Stroje 480 HV min. let 1 040 Fin. investice 0 HV běž. obd. 300 Celk. DM 2 680 Cizí zdroje 1 680 Zásoby 800 Zisk 300 Pohledávky 1 100 Bil. suma 4 580 Bil. suma 4 580 Konsolidace podniku B Byly odepsány konkrétní pohledávky z prvního roku v hodnotě 100, v reálné hodnotě byly 79 a v uvedené části byla konkrétní hodnota 21. Do konsolidované rozvahy budou za DP zahrnuty údaje respektující i odpisy staveb v účetní hodnotě 6%. Stroje nebyly pro zjednodušení odpisovány.
11 Dceřinný podnik B, rozdíly z ocenění: Hodnoty 1. rok Změny 2. rok Úč. hodn. Reál. ocenění Rozdíl Úč. hodn. Reál. ocenění Rozdíl Celk. rozdíl Pozemky 130 260 + 130 0 + 130 Budovy 390 780 + 390-6 -12-6 + 384 Stroje 130 130 0 0 0 Fin. investice 130 195 + 65 0 + 65 Celkem DM 780 1 365 585-6 - 12-6 579 Pohledávky 330 300-30 - 100-79 + 21-9 Ostat. aktiva (zásoby) 1 100 1 100 0 0 0 Celkem 2 210 2 765 + 555 + 15 570 VK bez HV běž. obd. 1 105 1 660 555 Dopad do HV běž. období + 15 Přecenění VK k rozvah. dni 570 Do konsolidované rozvahy budou za dceřinný podnik zahrnovány tyto hodnoty. Účetní Rozdíl Celkem hodnota Pozemky 160 + 130 + 290 Budovy 400 + 384 + 784 Stroje 130 0 + 130 Finanční investice CP (vklad) 130 + 65 + 195 Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek 820 + 579 1 399 Zásoby 320 0 + 320 Pohledávky 1 050-9 + 1 041 Oběžná aktiva 1 370-9 + 1 361 HV běžného období 200 + 15 + 215 Tabulka pro určení údajů do 3. sloupce konsolidace rozvahy podniku B, řádek 11. HV min. let. 1. rok 80% Odpis KR Celkem HV min. let po akvizici 195-156 - 5-161 HV min. let do akvizice 65-52 - 52 Celkem -------------- - 208-5 -213
12 Konsolidace rozvah A a B - 2. rok po akvizici (* značí ovlivněnou položku z přecenění) 1 2 3 4 5 6 A B Konsol B Menš. podíl Odpis 5% Konsol. A + B 1.Pozemky 4 000 290 4 290 2.Budovy 5 200 784 5 984 3.Stroje 1 400 130 1 530 4.Finanční investice 2 600 195-1 480 1 315 5.Konsolidační rozdíl + 95-5 90 6.CP v ekvivalenci 7.Zásoby 1 200 320 1 520 8.Pohledávky 2 800 1 041 3 841 AKTIVA 17 200 2 760-1 385 0-5 18 570 9.Základní kapitál 7 800 780-624 - 156 7 800 10.Fondy 1 040 685-548 - 137 1 040 11.HV min let 1 560 395-213 - 79 1 663 12.HV běž. období. 800 215-43 - 5 967 13.HV ekvivalentní 14.Cizí zdroje (závazky) 6 000 685 6 685 15.Menšinový podíl ZK 156 156 16.Menšinový podíl fondů 137 137 17.Menš. pod. HV m.. let 79 79 18. Menš pod. HV b. obd. 43 43 PASIVA 17 200 2 760-1 385 0-5 18 570 Prodej nemovitosti-hodnota 200 a při akvizici v reálném ocenění tato nemovitost oceněna na 400. Hodnota odpisu staveb v účetní hodnotě 5 po přecenění 10. Spotřebovány (sníženy) zásoby v účetní hodnotě 100, v akvizici byl tento druh zásob oceněn na 80. Přidružený podnik C, rozdíly z ocenění: Hodnoty 1. rok Změny 2. rok Úč. hodn. Reál. ocenění Rozdíl Úč. hodn. Reál. ocenění Rozdíl Celk. rozdíl Pozemky 600 1 200 600 0 +600 Budovy 1 500 3 000 1 500-205 -410-205 +1 295 Stroje 500 500 0 0 0 Fin. investice 0 0 0 0 0 Celk. DM 2 600 4 700 2 100 Pohledávky 1 050 1 000-50 -50 Ost. aktiva (zásoby) 900 900 0-100 -80 +20 +20 Celkem 4 550 6 600 2 050-305 -490-185 +1 865 VK bez HV běž. obd. 2 210 4 260 2 050 Dopad do HV běž. období -185 Přecenění VK k rozvah. dni +1 865
13 Výpočet cenných papírů v ekvivalenci. Přepočtený vlastní kapitál k rozvahovému dni 2 900 (úč. hodnota) + 1 865 (zůstatek z přecenění)...4 765 Podíl MP na vlastním kapitálu je 30%...1 429,5 Výpočet podílu na výsledku hospodaření Výsledek hospodaření 300 (úč. hodnota) minus 185 (dopad do HV) = 115 30% je 34,5 Konsolidace rozvah A a C - 2. rok po akvizici A C Odpis 5% Konsol. A + C Konsol. A + B+ C 1. Pozemky 4 000 4 000 4 290 2. Budovy 5 200 5 200 5 984 3. Stroje 1 400 1 400 1 530 4. Finanční investice 2 600-1 357,25 1 242,75-42,25 5. Konsolidační rozdíl 47,5-2,5 45 135 6. CP v ekvivalenci 1 429,5 1 429,5 1 429,5 7. Zásoby 1 200 1 200 1 520 8. Pohledávky 2 800 2 800 3 841 AKTIVA 17 200 119,75-2,5 17 317,25 18 687,25 9.Základní kapitál 7 800 7 800 7 800 10.Fondy 1 040 87,75 1 127,75 1 127,75 11. HV min. let 1 560 1 560 1 663 12.HV běžného období 800-2,5-2,5 795 962 13.HV ekvivalentní 34,5 34,5 34,5 14.Cizí zdroje (závazky) 6 000 6 000 6 685 15.Menšinový podíl ZK 156 16.Menšinový podíl fondů 137 17.Menš.pod. HV min. let 79 18. Menš. pod. HV běž. o. 43 PASIVA 17 200 119,75-2,5 17 317,25 18 687,25 Konsolidace výsledovek pro A + B + C Výnosy podnik A 8 800 podnik B 1 800 Vyloučení vzáj. dodávek 0 0 Celkem 10 600 Náklady podnik A 8 000 podnik B 1 600 Vyloučení vzáj. dodávek 0 0 Celkem 9 600 Hospodářský výsledek běžného roku + dopad + 15 do HV 5 odpis viz. výpočet 1 010 Odpisy konsolidačního rozdílu -5 Konsolidovaný HV bez ekvivalence ( bez C) tj. A + B 1005 z toho - bez menšinových podílů (nevchází do výsledku) 967 - menšinové podíly (nevchází do výsledku) 43 Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci (podíl v podniku C 30%) 34,5 Konsolidovaný HV celkem tj. A + B + C 1 039,5
14 Odpisy podle ČÚP a IAS Příklad: Rozdíl výpočtu odpisů podle ČÚP a IAS pro letadlo v pořizovací ceně 30, s dobou životnosti 20 let a motory o pořizovací ceně 5 a o životnosti 5 let. Jde v tomto případě o odpisování metodou lineární, není to však jediná možnost, účelem je ukázat na rozdíly, které by se projevily i při jiné metodě odpisování. ČÚP považují letadlo za jeden celek, včetně motorů a také jej tak odpisují. Podle IAS 16 se letadlo rozčlení na dvě části mající různou dobu životnosti a obě se odpisují samostatně. To vede v průběhu odpisování k ovlivnění tvorby HV (zisku). Požadavek na rozčlenění vlastně i zabraňuje tvorbě rezerv pro vyrovnání ovlivnění HV. Česká úprava Rok 1 Rok 2 Rok 3 Rok 4 Rok 5 Rok 6 Pořizovací cena letadla 30 30 30 30 30 30 Odpisy tj. 30/20 lety 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Zůstatková cena letadla 25,8 27 25,5 24 22,5 21 Náhradní díly 5 Vliv na HV - odpisy - 1,5-1,5-1,5-1,5-1,5-6,5 Úprava dle IAS Rok 1 Rok 2 Rok 3 Rok 4 Rok 5 Rok 6 Pořiz. cena letadla bez motorů 25 25 25 25 25 25 Odpisy letadla tj. 25/20 lety 1,25 1,25 1,25 1,25 1,25 1,25 Zůstatková cena letadla 23,75 22,5 21,25 20 18,75 17,5 Pořiz. cena motorů 5 5 5 5 5 5 Odpisy motorů 1 1 1 1 1 1 Zůstatková cena motorů 4 3 2 1 0 4 Zůstatková cena celkem 27,75 25,5 23,5 21 18,75 21,5 Vliv na tvorbu HV - odpisy - 2,25-2,25-2,25-2,25-2,25-2,25 Ze srovnání plyne, že podle IAS je ovlivnění HV stále rovnoměrné. Údržba rutinní a opravy tj. nahodilé náklady nezvyšují hodnotu majetku, jsou to náklady. Modernizace se počítá mezi náklady zvyšující hodnotu dlouhodobého majetku. Splátkové prodeje včetně úroků Uváděné metody výpočtu mají velký význam, protože splátkový prodej dosahuje velkého rozsahu a jde o ohromné částky. Splátkový prodej s různými možnostmi vykazování výnosů dává možnost ovlivnit rozložení daňové zátěže. 1. Metoda označená jako akruální, mimochodem odpovídající postupům podle ČÚP, znamená největší vykázaný HV,v okamžiku dodávky, tedy i největší daňovou zátěž ovlivněnou tímto HV v prvním roce. 2. Metoda označená jako splátková rozkládá přibližně rovnoměrně vykázaný HV během celého období dodávky. Určitá nerovnoměrnost je působena měnící se výší úroků, jak klesá
15 splácený dluh. Z toho plyne i rovnoměrnější ovlivnění rozložení daní způsobených tímto splátkovým obchodem. 3. Metoda označená jako nákladová spočívá v tom, že HV se vykazuje až po úhradě nákladů, znamená jeho vykázání až koncem dodávky a tedy i větší daňovou zátěž až při ukončení dodávky, obvykle po několika letech. Je tedy na věcí ekonomické úvahy a přípustnosti metody podle platných předpisů státu, který způsob je výhodnější. 1. Akruální metoda Prodává se stroj, jehož pořizovací cena byla 3 750 a prodejní cena 5 000 (nový, neodpisován). Částka 1 000 je splatná ihned, částka 4 000 + 10% úrok bude splácena v rovnoměrných splátkách po 1 261,88 na konci roku po dobu 4 let Příklad: Řešení akruální metodou Datum Splátka Úrok Sníž. pohledávky Stav pohledávky Roční HV tj. daňová základna 1.1.2000 5 000,00 1.1.2000 1 000,00 4 000,00 31.12.2000 1 261,88 400,00 861,88 3 138,12 1 650,00 31.12.2001 1 261,88 313,81 948,07 2 190,05 313,81 31.12.2002 1 261,88 219,01 1 042,87 1 147,18 219,01 31.12.2003 1 261,88 114,70 1 147,18 x 114,70 Celkem 6 047,52 1 047,52 x x 2 297,52 Účetní operace: Rok 2000: 1) Vznik pohledávky, vykázání tržby v okamžiku dodávky 2) Vyřazení stroje z evidence 3) Splátka 1 000 4) Splátka 1 261,88 Rok 2001: 5) Splátka 1 261,88, vykázání úroku Rok 2002: 6) Splátka 1 261,88, vykázání úroku Rok 2003: 7) Splátka 1 261,88, vykázání úroku. Hrubá pohledávka Tržby Stroj 1) 6047,52 3) 1000 1) 5000 PZ 2) 3750 4) 1261,88 5) 1261,88 6) 1261,88 7) 1261,88
16 Náklady Peníze Nerealiz. výnosový úrok 2) 3750 3) 1000 4) 400 1) 1047,52 4) 1261,88 5) 313,81 5) 1261,88 6) 219,01 6) 1261,88 7) 114,7 7) 1261,88 Výnos - úrok 4) 400 5) 313,81 6) 219.01 7) 114,7 Promítnutí ve výkazech: Rozvaha 2000 Výsledovka 2000 Hrubá pohl. 3785,64 HV 1650 Nákl. na prod. Tržby 5000 Nerealiz. úrok - 647,52 zboží 3750 Úrok 400 Peníze 2261,88 HV 1650 Stroj - 3750 Rozvaha 2001 Výsledovka 2001 Hrubá pohl. 2523,76 HV 2000 1650 Úrok 313,81 Nerealiz. úrok - 333,71 HV 313,81 HV 313,81 Peníze 3523,76 Stroj - 3750 Rozvaha 2002 Výsledovka 2002 Hrubá pohl. 1261,88 HV 2000 1650 Úrok 219,01 Nereal. úrok - 114,7 HV 2001 313,81 HV 219,01 Peníze 4785,64 HV 2002 219,01 Stroj - 3750 Rozvaha 2003 Výsledovka 2003 Pohledávka - HV 2000 1650 Úrok 219,01 Peníze 6047,52 HV 2001 313,81 HV 114,7 Stroj -3750 HV 2002 219,01 HV 2003 114,7 Tržby vykázány v plné výši v okamžiku dodávky. Převládá v Evropě. Námitkou je předčasné vykázání tržeb, nejistota v otázce splátek. Lze vyrovnávat opravnými položkami. Vykazuje se hrubá pohledávka minus nerealizovaný výnosový úrok. Alokace úroku mezi období provedena metodou Efektivní úrokové míry.pohledávky a vykázané tržby ze splátkových prodejů se obvykle vykazují jako samostatné řádky účetních výkazů. V rozvaze se HV většinou sčítají, zde byly pro názornost rozepsány. Vykázaný HV je největší v 1. roce, to má vliv na výpočet daně, která je v tomto roce vlivem
17 prodeje největší. 2. Splátková metoda (zadání jako předchozí příklad) Procento výnosů, podle kterého se určí výše výnosu po každé splátce se určí podle vztahu: % výnosů = 1 (pořizovací cena/prodejní cena) % výnosů = 1 (3750/5000) = 0,25 Datum Splátka Úrok Snížení pohledávky Stav pohledávky Výnos (snížení pohledávky * % výnosů Roční HV tj. daňová základna 1.1.2000 5000 1.1.2000 1000 1000 4000 250 31.12.2000 1261,88 400 861,88 3138,12 215,47 865,47 31.12.2001 1261,88 313,81 948,07 2190,05 237,02 550,83 31.12.2002 1261,88 219,01 1042,87 1147,18 260,72 479,73 31.12.2003 1261,88 114,7 1147,18, - 286,79 401,49 Celkem 6047,52 1047,52 - - 1250 2 297,52 Účetní transakce: Rok 2000 1) Vznik pohledávky 2) Vyřazení stroje z evidence 3) Splátka 1000 4) Vykázání výnosu 250 5) Splátka 1261,88, vykázání výnosu 215,47, vykázání úroku Rok 2001 6) Splátka 1261,88, vykázání výnosu 237,02, vykázání úroku Rok 2002 7) Splátka 1261,88, vykázání výnosu 260,72, vykázání úroku Rok 2003 8) Splátka 1261,88, vykázání výnosu 286,79, vykázání úroku. Hrubá pohledávka Výnosy příštích období Výnosy běž. období 1) 6047,52 3) 1000 4) 250 1) 1250 1) 3750 5) 1261,88 5) 215,47 4) 250 6) 1261,88 6) 237,02 5) 215,47 7) 1261,88 7) 260,72 6) 237,02 8) 1261,88 8) 286,79 7) 260,72 8) 286,79 Peníze Úrok Stroj 3) 1000 5) 400 PZ 2) 3750 5) 1261,88 6) 313,81 6) 1261,88 7) 219,01 7) 1261,88 8) 114,7 8) 1261,88
18 Náklady Nerealizovaný výnosový úrok 2) 3750 5) 400 1) 1047,52 6) 313,81 7) 219,01 8) 114,7 Rozvaha 2000 Výsledovka 2000 Hrubá pohl. 3785,64 HV 865,47 Náklady 3750 Tržby 4215,47 Nereal. úrok - 647,52 Úrok 400 Výnosy PO - 784,53 HV 865,47 Peníze 2261,88 Stroj - 3750 Rozvaha 2001 Výsledovka 2001 Hrubá pohl. 2523,76 HV 2000 865,47 Tržby 237,02 Nereal. úrok - 333,71 HV 2001 550,83 Úrok 313,81 Výnosy PO - 547,51 HV 550,83 Peníze 4785,64 Stroj - 3750 Rozvaha 2002 Výsledovka 2002 Hrubá pohl. 1261,88 HV 2000 865,47 Tržby 260,72 Nereal. úrok -114,7 HV 2001 550,83 Úrok 219,01 Výnosy PO - 286,79 HV 2002 479,73 HV 479,73 Peníze 4785,64 Stroj - 3750 Rozvaha 2003 Výsledovka 2003 Pohledávka 0 HV 2000 865,47 Tržby 286,79 Peníze 6047,52 HV 2001 550,83 Úrok 114,7 Stroj - 3750 HV 2002 479,73 HV 401,49 HV 2003 401,49 Tato metoda vykazuje zisk až po přijetí příslušné splátky. Tedy i daňová zátěž se podle toho více méně rozkládá rovnoměrně. Výše vykázaného výnosu = snížení pohledávky * % výnosů. Procento výnosů, podle kterého se určí výše výnosu po každé splátce se určí podle vztahu: % výnosů = 1 (pořizovací cena/prodejní cena). Výnosy se vykazují ne zcela rovnoměrně kvůli aplikaci metody efektivní úrokové míry pro alokaci úroku. V rozvaze se nerealizovaný výnosový úrok a výnosy příštích období odčítají od hrubé pohledávky. Pohledávky a vykázané tržby ze splátkových prodejů se obvykle vykazují jako samostatné
19 řádky účetních výkazů. Hospodářské výsledky jednotlivých let se v rozvaze sčítají, v tomto příkladu byly rozepsány pro názornost. 3. Řešení metodou úhrady nákladů Tato metoda vykazuje zisky ze splátkových prodejů až poté, co byly odběratelem uhrazeny náklady prodejce. Datum Splátka Úrok. přijatý, tedy též zisk Snížení pohledávky Stav pohledávky Roční HV tj. daňová základna 1.1.2000 5000,00 1.1.2000 1000,00 1000,00 4000,00 31.12.2000 1261,88 400,00 861,88 3138,12 400 31.12.2001 1261,88 313,81 948,07 2190,05 313,81 31.12.2002 1261,88 219,01 1042,87 1147,18 321,83 31.12.2003 1261,88 114,70 1147,18-1 261,88 Celkem 6047,52 1047,52 - - 2 297,52 Účetní operace: Rok 2000: 1) Vznik pohledávky 2) Vyřazení stroje z evidence 3) Splátka 1000 4) Splátka 1261,88, vykázání úroku 5) Snížení tržeb, nákladů a zaúčtování výnosů příštích období Rok 2001: 6) Splátka 1261,88, vykázání úroku Rok 2002: 7) Splátka 1261,88, vykázání úroku 8) Vykázání výnosu (zisku) Rok 2003: 9) Splátka 1261,88, vykázání úroku 10) Vykázání výnosu (zisku) Hrubá pohledávka Výnosy příštích období Výnosy běž. období 1) 6047,52 3) 1000 8) 102,82 5) 1250 5) 5000 1) 5000 4) 1261,88 10) 1147,18 8) 102,82 6) 1261,88 10) 1147,18 7) 1261,88 9) 1261,88 Peníze Úrok Stroj 3) 1000 4) 400 PZ 2) 3750 4) 1261,88 6) 313,81 6) 1261,88 7) 219,01 7) 1261,88 9) 114,70 9) 1260,88
20 Náklady Nerealiz. výnosový úrok 2) 3750 5) 3750 4) 400 1) 1047,52 6) 313,81 7) 219,01 9) 114,70 Rozvaha 2000 Výsledovka 2000 Hrubá pohl. 3785,64 HV 400 Úrok 400 Nereal. úrok - 647,52 HV 400 Výnosy PO - 1250 Peníze 2261,88 Stroj - 3750 Rozvaha 2001 Výsledovka 2001 Hrubá pohl. 2523,76 HV 2000 400 Úrok 313,81 Ner. úrok - 333,71 HV 2001 313,81 HV 313,81 Výnosy PO - 1250 Peníze 3523,76 Stroj - 3750 Rozvaha 2002 Výsledovka 2002 Hrubá pohl. 1261,88 HV 2000 400 Tržby 102,82 Ner. úrok - 114,70 HV 2001 313,81 Úrok 219,01 Výnosy PO - 1147,18 HV 2002 321,83 HV 321,83 Peníze 4785,64 Stroj - 3750 Rozvaha 2003 Výsledovka 2003 Pohled. 0 HV 2000 400 Tržby 1147,18 Peníze 6047,52 HV 2001 313,83 Úrok 114,70 Stroj - 3750 HV 2002 312,83 HV 1261,88 HV 2003 1261,88 Poznámky: 1. Tato metoda vykazuje zisky z prodeje na splátky až v době, kdy úhrady převýší náklady prodejce. První zisk z prodeje tedy vykázán v r. 2002. 2. Výpočet zisku z prodeje snížení pohledávky netto do roku 2002 (3852,82) minus náklady u prodávajícího (3750) = 102,82 (tržby). 3. Zisk v r 2003 vypočten celkový zisk z prodeje (1250) minus zisk z r. 2002 (102,82) = 1147,18. 4. Vykazování ve výsledovce záleží na platných národních předpisech. 5. V rozvaze se nerealizovaný výnosový úrok a výnosy příštích období odčítají od hrubé pohledávky. 6. Pohledávky a vykázané zisky ze splátkových prodejů se obvykle vykazují jako samostatné řádky účetních výkazů. 7 Hospodářské výsledky jednotlivých let se v rozvaze většinou sčítají, v přikladu byly pro názornost rozepsány podle let.