Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2014/2015. Počet otázek: 27 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 40 minut



Podobné dokumenty
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2015/2016. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta A

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Umí živočichové vytvářet sacharidy? Název reakce, při které vznikají sacharidy: Které látky rostlina potřebuje na fotosyntézu?

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Digitální učební materiál

Chromosomy a karyotyp člověka

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Genetický polymorfismus

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Základní genetické pojmy

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Cytologie. Přednáška 2010

Degenerace genetického kódu

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

pátek, 24. července 15 BUŇKA

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Rostlinná buňka. Praktické cvičení z biologie C02. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Souhrnný test - genetika

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin i živočichů ročník 6. č.

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Základy buněčné biologie

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

CYTOPLAZMATICKÉ PROUDĚNÍ -pohyb v rostlinné buňce

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Schéma rostlinné buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

NEALELICKÉ (GENOVÉ) INTERAKCE. Lekce 2 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Syllabus přednášek z biochemie

Transkript:

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2014/2015 Počet otázek: 27 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 40 minut Varianta A A1.Jaký náboj má DNA a. heterochromatin kladný, euchromatin záporný b. heterochromatin záporný, euchromatin kladný c. kladný d. záporný A2. Které tvrzení je správné o genomu Arabidopsis thaliana: a. Kompletní sekvence byla zveřejněna v roce 2000, genom obsahuje přibližně 25 000 genů b. Kompletní sekvence byla zveřejněna v roce 2000, genom kóduje přibližně 25 000 proteinů c. Kompletní sekvence byla zveřejněna v roce 1995, genom obsahuje přibližně 25 000 genů d. Kompletní sekvence byla zveřejněna v roce 1995, genom kóduje přibližně 25 000 proteinů A3. Cizorodou DNA je možmo transformovat a. Všechny bakterie b. Pouze gram-negativní bakterie fyzikálně a/nebo chemicky ošetřené c. Pouze gram-pozitivní bakterie fyzikálně a/nebo chemicky ošetřené d. Některé gram-negativní i gram-pozitivní bakterie fyzikálně a/nebo chemicky ošetřené A4. Endonukleázy a. odštěpují mononukleotidy z polynukleotidů od 3 -konce b. odštěpují mononukleotidy z polynukleotidů od 5 -konce c. štěpí polynukleotid na oligonukleotidy d. odštěpují mononukleotidy z polynukleotidů od 3 -konce i od 5 -konce A5. Které tvrzení o transponovatelných elementech (transpozónech) je správné?

a. Za objevitelku transponovatelných elementů je považována Margaret Clintonová b. Transponáza, enzym zodpovědný za transpozici transpozónů, bývá často kódována vlastním transpozónem c. Nikdy nedochází k transpozici, při které by kopie DNA kopie transpozonu byla vytvořena z jeho původní RNA d. V genomu Homo sapiens nejsou transponovatelné elementy přítomny. A6. Polyploidie a. je běžný jev u rostlin b. je běžný jev u živočichů c. je běžný jev u rostlin i u živočichů d. u rostlin i u živočichů se vyskytuje jen velmi vzácně A7. Co je to epistáze a. Jev, při kterém se neprojevuje určitý znak, ačkoliv je dán genotypem. Příkladem může být neúplná epistáze u polydaktylie. b. Jev, při kterém je určitý znak ovlivněn dvěma nebo více geny, přičemž jeden z genů má nadřazený účinek na fenotyp. c. Jev, při kterém jeden gen může ovlivnit více fenotypových znaků. d. Jev, kdy fenotyp podmíněný jedním genem je variabilní. A8. Downův syndrom je a. trizomie 15. chromozomu u člověka b. trizomie 18. chromozomu u člověka c. trizomie 13. chromozomu u člověka d. trizomie 21. chromozomu u člověka A9. Co je to homozygot a. Jedinec, který má dvě alely pro každý znak b. Jedinec, který má genotype stejný jako pohlavní buňka c. Jedinec, kterého genotyp v daném znaku je tvořen jediným typem alel d. Jedinec, který se liší počtem znaků v pohlavní buňce a v zygotě A10. Kdo je zakladatelem genetiky a. Dmitrij Mendelejev b. Gregor Mendelejev

c. Georg Mendel d. Gregor Mendel B1. Kasein je a. nukleoprotein b. fosfoprotein c. glykoprotein d. metaloprotein B2. Bílkoviny se sacharidovou prostetickou skupinou jsou a. sacharoproteiny b. glykoproteiny c. glukozoproteiny d. gluproteiny B3. Antigen je a. gen odpovědný za tvorbu protilátek b. protilátka c. látka vyvolávající tvorbu protilátek d. gen exprimující se jako reakce na imunizaci B4. α-helix a. je typ sekundární struktury bílkovin b. je typ terciární struktury bílkovin c. je typ kvartérní struktury bílkovin d. typ bílkovinové domény B5. Tvorba disulfidické vazby je charakteristická pro aminokyselinu a. glycin b. tyrosin c. cystein d. izoleucin B6. Michaelisova konstanta vyjadřuje a. koncentraci substrátu, při níž enzymová reakce probíhá maximální rychlosti

b. koncentraci substrátu, při níž enzymová reakce probíhá poloviční maximální rychlosti c. substrátovou specificitu enzýmu d. koncentraci substrátu, při níž je enzym substrátem saturován C1. První primární endosymbiózou vznikly: a. plastidy b. mitochondrie c. peroxisomy d. endosomy C2. Co je hlavním znakem rostlinné buňky: a. buněčná stěna, plastidy a vakuola b. jádro a mitochondrie c. glykokalyx a lysosom d. buněčná stěna a mitochondrie C3. Co určuje rovinu dělení rostlinné buňky: a. preprofázní svazek mikrotubulů a fragmoplast b. fragmentace jádra c. buněčná stěna d. chromozómy C4. Kořen a stonek mají tyto zóny: a. meristematickou a diferenciační b. růstovou a diferenciační c. meristematickou, růstovou a diferenciační d. meristematickou, růstovou a senescenční C5. Světlosběrné komlexy cyanobakterií a červených řas obsahují: a. fykobiliny b. chlorofyly c. bilirubiny d. protochlorofyly C6. Co jsou plastoglobuly: a. výrůstky peroxizomů

b. výrůstky plastidů c. místa v plastidech kde se hromadí lipidy d. místa v peroxizómech kde se hromadí degradační enzymy C7. Buněčnou stěnu diferencovaných buněk dělíme na: a. střední přepážku, primární, sekundární a terciární buněčnou stěnu b. střední lamelu, primární a sekundární buněčnou stěnu c. primární, sekundární a terciární buněčnou stěnu d. sekundární a terciární buněčnou stěnu C8. Plasmodesmy dělíme na: a. hlavní a boční b. laterální a apikální c. akropetální a bazipetální d. primární a sekundární C9. Rostlinný cytoskelet tvoří: a. intermediární filamenty a mikrotubuly b. intermediární filamenty, mikrotubuly a aktinové filamenty c. mikrotubuly a aktinové filamenty d. intermediární a aktinové filamenty C10. Které proteiny se podílejí na endocytóze: a. clathrin a dynamin b. COP proteiny c. exportiny d. calretikulin a calnexin C11. Jaké motorové cytoskeletální proteiny jsou přítomny u rostlin: a. myosin a kinesin b. myosin a dynein c. dynamin a dynein d. kinesin a dynein