ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004

ÚŘAD PRÁCE V KARVINÉ Odbor trhu práce Oddělení analýz a prognóz TP ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004 Únor 2005

OSNOVA ZPRÁVY O STAVU A VÝVOJI NA TRHU PRÁCE Oddíl Část Pří. Oblast Strana A. OSNOVA ZÁKLADNÍ ZPRÁVY I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU 4 Vývoj počtu obyvatelstva a jeho věková struktura 5 II. VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI A VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 7 1. Zaměstnavatelé v okrese k datu 31. 12. 2004 7 1 Zaměstnavatelé podle mikroregionů, sektorů a velikosti X 2 Zaměstnavatelé podle sektorů a podílu mikroregionů X 2. Vývoj zaměstnanosti k 31. 12. 2004 7 3 Zaměstnanost odvětvově ve státní sektoru a souhrnně v soukromém k 31. 12. 2004 X 4 Zaměstnanost podle oblastí a sektorů NH od roku 1991 X 5 Zaměstnanost podle odvětví a sektorů NH v dlouhodobé časové řadě od r. 1991 X 6 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 20 zaměstnanci X 7 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 25 zaměstnanci X 3. Informace z monitoringu 16 8 Přehled o počtu provedených šetření (výběrová a běžná šetřen ) X 4. Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn 17 9 Chronologický přehled o hlášeném hromadném propouštění zaměstnanců - nezveřejněno X 5. Vývoj volných pracovních míst 18 10 Počty a struktura volných pracovních míst X 11 Kvalifikační struktura volných pracovních míst X Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa 22 III. NEZAMĚSTNANOST POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ 24 1. Míra nezaměstnanosti 24 12 Měsíční vývoj míry nezaměstnanosti ve srovnání s republikovým průměrem X 13 Čtvrtletní vývoj míry nezaměstnanosti podle mikroregionů X 2. Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku 2004 26 14 Měsíční pohyb uchazečů ve srovnání s předchozím rokem X 15 Počty nově evidovaných uchazečů první evidence X 16 Počty vyřazených uchazečů podle jednotlivých forem X 17 Počty uchazečů vyřazených umístěním podle oblastí X 18 Podíl poboček na jednotlivých formách vyřazení a forem vyřazení u jednotlivých pob. X 2

Oddíl Část Příl. OBLAST Strana 3. Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2004 32 19 Vybrané skupiny uchazečů vývojově X 20 Uchazeči podle skupin a obcí X 21 Kvalifikační struktura uchazečů vývojově X 22 Kvalifikační struktura uchazečů podle oblastí k datu X 23 Pr Věková struktura uchazečů vývojově 24 Věková struktura uchazečů podle oblastí k datu X 25 Délka evidence uchazečů vývojově X 26 Délka evidence uchazečů podle oblastí k datu X 27 Průměrná délka evidence uchazečů podle oblastí X X IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ 41 V. KONTROLNÍ ČINNOST 45 28 Počet kontrol provedených kontrolním oddělení od roku 1992 X Insolvence 46 Povolování výkonu činnosti dítěte 46 VI. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 47 29 Souhrnný přehled X 30 Veřejně prospěšné práce X 31 SÚPM rozděleno na SÚPM a SVČ X 32 SÚPM celkem X Chráněné dílny a pracoviště 51 Rekvalifikace 55 VII. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN 60 34 Osoby se zdravotním postižením - stav a podíl X 35 Osoby se zdravotním postižením - pohyb (noví, vyřazení) X 36 Absolventi škol a mladiství po základní škole X VIII. SHRNUTÍ 64 IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2005 66 B. TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV 69 I. Situace v jednotlivých mikroregionech 69 II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů 72 III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanosti 72 C. 37 MAPKA OKRESU S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI 74 3

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU o Okres Karviná vznikl v roce 1960. Po obvodu měří 136,6 km a tvoří jej na severu 71,6 km dlouhá státní hranice s Polskem a 65 km hranic okresních, a to s Ostravou, Frýdkem Místkem a Opavou. Celkem zaujímá rozlohu 347,3 Km 2. 60 % hranic tvoří vodní plochy. Zemědělská půda tvoří 51,1 % celkové rozlohy okresu. o Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km 2, která představuje 796 osob, čímţ se řadí po městech s tzv. krajskou působností (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) na 5. místo v republice. o o o o o o o Obyvatelstvo je soustředěno v 16 obcích, přičemţ statut města má 7 obcí okresu. Města Karviná a Havířov jsou statutárními městy. 276.323 obyvatel okresu se na celkovém počtu obyvatel ČR k 31. 12. 2003 podílelo 2.72 % a v rámci ČR se okres řadí na 5. místo po Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Průměrný věk obyvatelstva v roce 2003 činil 38,8 let, přičemţ u ţen byl o 1.5 roku vyšší a představoval 40,3 let. Muţi dosáhli průměrného věku 37,2 let. V uplynulých 200 letech se na rozvoji okresu podílel především těţební průmysl. Ještě počátkem 90. let se těţilo více neţ 15 milionů tun uhlí pouze v okrese Karviná. V současné době dosahuje těţba uhlí v rámci celého OKD 11 milionů tun. Na dolech OKD, ČMD a u a.s. VOKD bylo k 31. 12. 2004 zaměstnáno 15.298 zaměstnanců, coţ je ve srovnání s rokem 1991 o 22.497 zaměstnanců méně. Dalších cca 1,5 tisíce osob, převáţně zahraničních zaměstnanců, pracuje pro OKD v rámci dodavatelských firem. I přes více neţ 10 % pokles podílu zaměstnanosti důlních závodů na celkové zaměstnanosti okresu v průběhu posledních 10 let, představuje těţební průmysl v okrese nadále 1/5 celkové zaměstnanosti okresu. Dalšími odvětvími s nejvyšší zaměstnaností jsou odvětví výroby základních kovů a hutních a kovodělných výrobků, vzdělávání, odvětví dopravy, skladování a spojů a odvětví zdravotnictví, sociálních věcí a veterinární činnosti. Vlastní zaměstnanost okresu neposkytuje s ohledem na vysoký počet osob v produktivním věku dostatečný zdroj pro uplatnění těchto občanů. Proto mnoho občanů vyjíţdí z okresu za prací. Nejčetnější vyjíţďka je za prací do Ostravy. K zaměstnavatelům s 26 a více zaměstnanci takto v 1. pololetí 2004 vyjíţdělo z našeho okresu 8.725 osob, coţ bylo 9 % z celkové zaměstnanosti těchto ostravských firem. Absolutní nejvyšší vyjíţďka do ostravských firem se týkala odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, a to 2.640 osob, tj. 30,3 % všech vyjíţdějících do Ostravy. Druhý nejvyšší počet 1.196 obyvatel okresu, tj. 13,7 %, vyjíţděl do organizací zabývajících se dopravou, skladováním a spoji. Na třetím místě byli naši občané, kteří vyjíţděli za prací k zaměstnavatelům veřejné správy a obrany (644, tj. 7,4 %). Více neţ 500 osob vyjíţdělo za prací také do organizací odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti. Jednalo se o 538 osob, tj. 6,2 %. Naši občané, kteří vyjíţděli k zaměstnavatelům do Ostravy, dosahovali nejvyššího podílu na zaměstnanosti firem u odvětví těţby nerostných surovin (32,3 %), u odvětví výroby a oprav strojů a zařízení (16,1 %) a u odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (12,8 %). Ve srovnání s předchozími léty se vyjíţďka do Ostravy mírně sniţuje. Od roku 1998 dosáhl pokles celkem1.467 osob, tj. 14,4 %. Občané našeho okresu pracovali ve 455 subjektech sídlících v Ostravě. 100 a více těchto občanů bylo u 14 zaměstnavatelů, přičemţ nejvíce u a.s. Ispat Nová Huť Ostrava, a to 1.771 osob. Od 204 do 385 našich občanů pracovalo ve firmách OKD Bastro, OKD Doprava, ČD Depo kolejových vozidel a VOKD. Pokud hodnotíme podíl našich občanů na celkové zaměstnanosti ostravských firem, pak nejvyšší podíl byl zaznamenán ve firmách S.T.A., spol. s r.o., OKD Rekultivace, a.s., KARBON INVEST, a.s., MÍRODĚV OVD, SANRE, s.r.o. a 4

Zásobování, o.z., a to nad 50 %. Ve všech případech se však jednalo o zaměstnavatele s počtem zaměstnanců do 100 osob. Následuje přehled o věkové struktuře obyvatelstva: Ukazatel 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 celkem Ţeny celkem ţeny celkem ţeny Obyvatelstvo celkem 278197 141613 277244 140951 276323 140377 Z toho věk 15-59 let * * 182857 89882 182237 89357 Z toho věk 15-64 let 198158 98237 198446 98298 198700 98311 Obyvatelstvo ve věku 0-14 let 46488 22722 44951 21943 434344 21143 Průměrný věk obyvatelstva 38,1 * 38,4 39,9 38,8 40,3 * informace v této struktuře nebyly ČSÚ zveřejněny Podíl obyvatelstva ve věku od do 14 let dosahoval v roce 2004 v okrese hodnoty o 0,47 % vyšší neţ republikový průměr. Ve srovnání s podílem MSK je o 0,17 % niţší. Naopak ve věkové skupině 15-64 let dosahuje podíl v okrese hodnoty nejvyšší. Oproti republikovému podílu je vyšší o 1,07 % a oproti kraji o 0,46 %. Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let dosahoval naopak nejniţších hodnot. Ve srovnání s ČR byl niţší o 1,54 % a ve srovnání s krajem o 0,29 %. Přehled o počtu obyvatelstva k 31. 12. 2003 z pohledu věkové struktury a podílu na obyvatelstvu MSK a ČR zachycuje následující tabulka: NÁZEV OKRESU OBYVATELSTVO 0 14 let Produktivní věková skupina 15-64 let Poproduktivní věková skupina 65+ let muţi ţeny celkem celkem muţi ţeny celkem muţi ţeny celkem ČR 4974740 5236715 10211455 1554475 3625092 3608696 7233788 551801 871391 1423192 MSK 615496 644781 1260277 199922 452097 448346 900443 61259 98653 159912 Okr. Karviná 135946 140377 276323 43344 100389 98311 198700 13356 20923 34279 Podíl skupin 49,20 50,80 100,00 15,69 73,84 70,03 71,91 9,82 14,90 12,40 Podíl sk. ČR 48,72 51,28 100,00 15,22 72,87 68,91 70,84 11,09 16,64 13,94 Podíl sk. MSK 48,84 51,16 100,00 15,86 73,45 69,53 71,45 9,95 15,30 12,69 Podíl okr. k ČR 2,73 2,68 2,71 2,79 2,77 2,72 2,75 2,42 2,40 2,41 Podíl okr. k MSK 22,09 21,77 21,93 21,68 22,21 21,93 22,07 21,80 21,21 21,44 Mezi silné stránky okresu patří: komunikace - široká síť, sousedství s okresy Frýdek-Místek, Ostrava, Opava poloha - hranice s Polskem, potencionální trh turistika - blízkost pohoří Beskyd, Těrlická přehrada, Lázně Darkov pracovní síla - dostupná a kvalifikovaná - vysoký podíl vyučených uchazečů, vysoká produktivita v těţkém průmyslu, příznivá věková struktura, vysoký podíl osob v produktivním věku mimo těţký průmysl (doly, hutě), niţší průměrné výdělky, široká síť vzdělávacích zařízení od U po VŠ energie - místní dostupné zdroje (elektrická energie, uhlí, teplo) spolupráce - fungující komunikace a spolupráce orgánů a institucí v rámci okresu s konkrétními výstupy a výsledky průmyslové zóny jiţ fungující větší část průmyslové zóny v Karviné na Novém poli, rozjíţdějící se průmyslová zóna v Českém Těšíně a perspektivní průmyslová zóna v Dolní Lutyni, jejíţ realizace je vzhledem k dalším iniciativám ochránců přírody opět odsunuta. 5

Mezi slabé stránky okresu patří: ţivotní prostředí - plochy zdevastované poddolováním, znečištěné ovzduší a voda, zanedbané oblasti, kontaminovaná půda zdravotní stav - vysoká úmrtnost, jedna z nejvyšší nemocnosti a úrazovosti v republice infrastruktura - nedokončená plynofikační síť, místy nedostačující kapacity ČOV a rozvodů elektrické energie, schází napojení na dálniční síť ČR a jiných hraničních zemí obyvatelstvo, pracovní síla niţší zájem o málo placenou práci především u zaměstnanců dříve zaměstnaných v těţkém průmyslu, niţší podíl absolventů vysokých škol, vysoká kriminalita, soustředění obyvatelstva na malých plochách (sídliště) bez dostatečné infrastruktury průmysl - i přes značné změny ve struktuře okresu je zaměstnanost nadále ovlivňována těţkým průmyslem (především těţebním), na němţ závisí vysoký počet obyvatel okresu i podnikatelských subjektů malého a středního charakteru, které důlním závodům zabezpečují neproduktivní činnosti převáţně na povrchových pracovištích. Restrukturalizace a zájem o zlepšení ekonomických výsledků se odráţí v poklesu pracovních míst v okrese a mnohdy v likvidaci firem. Úbytek míst v těţkém průmyslu nebyl dosud adekvátně pokryt novými pracovními místy v lehkém průmyslu, sluţbách a obchodu, coţ se projevují zvyšováním evidované nezaměstnanosti v okrese podnikání - nedostatek investičního kapitálu, niţší úroveň platební disciplíny v dodavatelských a odběratelských vztazích, nepříznivá ekonomická situace 6

II. VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 1. Zaměstnavatelé v okrese k 31. 12. 2004 Ke dni 31. 12. 2004 byla zjišťována v rámci našeho okresu zaměstnanost u 4.385 zaměstnavatelů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet zaměstnavatelů nepatrně sníţil, a to o 37, tj. 0,8 %. Pokles zaznamenali jak zaměstnavatelé veřejného a druţstevního sektoru (-6), tak také soukromého sektoru (-31). Projevil se v mikroregionech Havířovsko (-57), Bohumínsko (-9) a Českotěšínsko (-18). Nárůst zaznamenaly oblasti Karvinsko o 4 zaměstnavatele, Orlovsko o 11 a mimookresní oblast o 32 subjektů. Pohyb v oblastech není vţdy ovlivňován úbytkem nebo přírůstkem subjektů, ale často přechodem zaměstnavatelů mezi oblastmi z důvodu změny sídla zaměstnavatele nebo jednotek vykazujících zaměstnanost. Následující přehled zachycuje vývoj počtu zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců, který je v podrobnějším členění a také z hlediska mikroregionů součástí tabulkových příloh. Tabulka č. II/1 Vývoj počtu zaměstnavatelů Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci 411 426 415 4 0,96 Zaměstnavatelé s 1 24 zaměstnanci 4011 3977 3970-41 -1,02 Celkový počet zaměstnavatelů 4422 4403 4385-37 -0,84 Z přehledu vyplývá, ţe 9,5 % všech zaměstnavatelů zaměstnává 25 a více zaměstnanců a zbývajících 90,5 % méně neţ 25 zaměstnanců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se mírně o 0,2 % zvýšil podíl zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci. Loňský meziroční úbytek zaměstnavatelů se oproti roku 2003 zvýšil o 8 subjektů. Následující tabulka zachycuje počty zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců ve členění podle 3 základních skupin. Tabulka II/2 Počty zaměstnavatelů podle velikostních skupin Velikostní skupina k 31.12.2003 K 30.6.2004 K 31.12.2004 Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % 1. 1 49 4184 94,62 4162 94,53 4148 94,59 2. 50-249 193 4,36 196 4,45 192 4,38 3. 250 a více 45 1,02 45 1,02 45 1,03 Celkem 4422 100,00 4403 100,00 4385 100,00 z řádku 3: 250-499 24 0,54 25 0,57 25 0,57 z řádku 3: 500-999 12 0,27 12 0,27 13 0,30 z řádku 3: 1000-4999 9 0,21 8 0,18 7 0,16 z řádku 3: 5000-více 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Meziročně se výrazněji sníţil počet zaměstnavatelů s 1-49 zaměstnanci, a to o 36 subjektů, coţ představovalo pokles o 0,9 %. V ostatních skupinách byl pohyb zanedbatelný. Obdobná situace byla také u skupiny zaměstnavatelů s více neţ 250 zaměstnanci, u níţ byly meziroční výkyvy v maximálním rozsahu 1 2 subjektů. 2. Zaměstnanost v okrese k 31. 12. 2004 Z následujícího přehledu vyplývá, ţe zaměstnanost u zaměstnavatelů dosáhla na konci roku 2004 výše 79.046 zaměstnanců. 22,2 % této zaměstnanosti bylo u malých subjektů s počtem zaměstnanců do 24 osob a zbývajících 77,8 % u subjektů s 25 a více zaměstnanci. Meziročně se zaměstnanost u zaměstnavatelů sníţila o 2.092 osob, coţ představovalo pokles o 2,6 %. Větší pokles nastal u subjektů s 25 a více zaměstnanci, u nichţ představoval 2,8 %. Zaměstnanost u malých subjektů s počtem niţším neţ 25 osob klesla o 1,9 %. 7

Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 Absolutně V % Zaměstnanci u firem se stavem 25 a více os. 63220 63325 61464-1756 -2,78 Zaměstnanci u firem se stavem do 24 osob 17918 17719 17582-336 -1,88 Celková zaměstnanost u firem 81138 81044 79046-2092 -2,58 Osoby vykonávajících SVČ registrovaní - Ova 14688 14115 13818-870 -5,92 Osoby vykonávajících SVČ hradící DP - Kar 9706 9784 9685-21 -0,22 Pokles zaznamenaly i osoby vykonávající SVČ. U obecně registrovaných OSVČ klesl jejich počet o 870 osob, tj. 5,9 %. U osob vykonávajících hlavní činnost s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu této činnosti, který pouţíváme k dopočtu zaměstnanosti v okrese, je pokles o 21 osob minimální. Zaměstnanost u zaměstnavatelů spolu s osobami vykonávajícími hlavní činnost v rámci samostatně výdělečné činnosti s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu hlavní činnosti, dosáhla celková zaměstnanost výše 88.731 osob. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţila o 2.113 osob, tj. 2,3 %. Pokud tento úbytek porovnáme s meziročním úbytkem z roku 2003, je loňský o 1.054 osob niţší. I přes pokles zaměstnanosti ve výši 1.265 osob, tj. 4 %, dosahovala nejvyššího počtu zaměstnanců nadále oblast Karvinska. Pokles zaznamenaly také oblasti Havířovska (-892), Orlovska (-701) a Českotěšínska (-104), přičemţ procentní pokles byl nejvyšší u oblasti Orlová, kde se zaměstnanost meziročně sníţila o 5,3 %. Meziročně se zvýšila zaměstnanost u oblasti Bohumínsko a mimookresní. Nárůst u mimookresní oblasti o 709 osob byl ovlivněn příchodem nových subjektů zajišťujících na celém území okresu jiným zaměstnavatelům nerůznější sluţby, např. úklidové, hlídací a ochranné, stravovací apod., které si dříve zajišťovaly tyto subjekty samy. U bohumínské oblasti se zvýšila zaměstnanost o 140 osob, tj. 1,2 %. Na celkové zaměstnanosti okresu se podílel 21.265 zaměstnanci, tj. 24 %, veřejný a druţstevní sektor, dále 57.781 zaměstnancem, tj. 65,1 %, soukromý sektor a 10,9 % zbývajících 9.685 osob samostatně výdělečně činných. V průměru zaměstnával jeden zaměstnavatel 18 zaměstnanců. Ve srovnání s rokem 2003 se tento počet sníţil o 0,3 zaměstnance. Následující přehled zachycuje zaměstnanost u zaměstnavatelů z pohledu 3 velikostních skupin s dalším členěním u zaměstnanosti nad 250 osob. Zaměstnanost podle velikostních skupin Velikostní skupina k 31.12.2003 K 30.6.2004 K 31.12.2004 Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % 1. 1 49 24101 29,70 24219 29,59 23929 30,27 2. 50 249 19923 24,56 20207 24,93 19827 25,08 3. 250 a více 37114 45,74 36618 45,18 35290 44,65 Celkem 81138 100,00 81044 100,00 79046 100,00 z řádku 3: 250-499 8285 10,21 8816 10,88 8667 10,97 z řádku 3: 500-999 8488 10,46 8843 10,91 9170 11,60 z řádku 3: 1000-4999 20341 25,07 18959 23,39 17453 22,08 z řádku 3: 5000-více 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Nejvyšší meziroční pokles zaměstnanosti se projevil u skupiny zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci, u nichţ pokles o 1.824 osob představuje meziroční sníţení o 4,9 % zaměstnaných. Na tomto poklesu se podíleli pouze zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců vyšším neţ 1 tisíc osob. U této skupiny pokles o 2.888 zaměstnanců představoval meziroční úbytek ve výši 14,2 %. Od konce roku 2002 jiţ v okrese neexistuje zaměstnavatel s 5 tisícovým a vyšším stavem zaměstnanců. Zaměstnanost u zbývajících dvou skupin zaměstnavatelů s počtem 250 999 zaměstnanců se zvýšila o 1.064 osob, coţ představovalo meziroční nárůst o 12,6 %. U posledních dvou skupin 8

s počtem niţším neţ 250 zaměstnanců došlo rovněţ k poklesu, který však dosahoval v souhrnu výše 1,2 %. Následuje podíl jednotlivých mikroregionů na celkové zaměstnanosti v okrese: Ukazatel Podíl mikroregionů na celkové zaměstnanosti okresu k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO 38,2 37,6 36,8 35,1 34,5 HAVÍŘOVSKO 22,0 21,9 22,8 22,8 22,4 ORLOVSKO 13,6 14,2 14,2 14,6 14,2 BOHUMÍNSKO 12,4 12,6 12,4 13,2 13,7 ČESKOTĚŠÍNSKO 8,7 8,6 8,7 8,7 8,8 MIMOOKRESNÍ OBLAST 5,1 5,1 5,1 5,5 6,4 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 I přes postupný meziroční pokles si nadále udrţuje nejvyšší podíl oblast Karvinsko. Nejniţší podíl zaměstnanosti je v oblasti mimookresní, i kdyţ zaznamenala nejvyšší nárůst. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil podíl zaměstnanosti u oblastí Karvinsko o 0,6 % a Havířovsko a Orlovsko shodně o 0,4 %. U ostatních oblastí se podíl zaměstnanosti zvýšil, přičemţ nejvyšší nárůst o 0,9 % zaznamenala jiţ zmíněná oblast mimookresní. Přírůstek zaznamenaly také oblasti Bohumínsko o 0,5 % a Českotěšínsko o 0,1 %. Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru je následující: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru okresu let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO 42,9 41,3 39,6 29,0 29,0 HAVÍŘOVSKO 19,4 19,9 21,9 23,4 22,9 ORLOVSKO 8,4 8,6 9,1 11,2 11,2 BOHUMÍNSKO 11,0 11,7 12,3 13,6 14,0 ČESKOTĚŠÍNSKO 11,3 11,7 10,5 11,5 11,2 MIMOOKRESNÍ OBLAST 7,0 6,8 6,6 11,2 11,7 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Také u tohoto sektoru dosahuje nejvyššího podílu oblast Karvinsko. Nejniţší je však v oblasti Českotěšínska. Meziročně byl zaznamenán pokles podílu zaměstnanosti oblasti Havířovsko o 0,5 % a pokles u Českotěšínska o 0,3 %. U zbývajících oblastí se podíl zvýšil, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenala oblast mimookresní s 0,5 % a Bohumínsko s 0,4 %. Nezměněn zůstal podíl u Karvinska a Orlovska. Následuje podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru, včetně OSVČ: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO 38,7 38,4 37,8 37,1 38,2 HAVÍŘOVSKO 20,2 20,1 20,5 22,6 19,6 ORLOVSKO 15,5 16,2 16,3 15,7 15,1 BOHUMÍNSKO 13,2 13,1 12,5 13,1 13,9 ČESKOTĚŠÍNSKO 7,2 6,9 7,4 7,8 7,7 MIMOOKRESNÍ OBLAST 5,2 5,3 5,5 3,6 5,5 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 9

Pořadí mikroregionů podle jejich podílu v rámci soukromého sektoru je stejné jako u celkové zaměstnanosti. Meziročně se zvýšila zaměstnanost v tomto sektoru u oblastí Karvinsko, Bohumínsko a mimookresní oblasti. U zbývajících byl zaznamenán pokles. Na zaměstnanosti soukromého sektoru se podílelo také 9.685 osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávaly jako hlavní s povinnou zálohou DP z této činnosti. Jejich podíl představoval 14,4 % celkové zaměstnanosti soukromého sektoru a meziročně vzrostl o 0,2 %. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 1,1 %. Následující tabulka zachycuje počty OSVČ podle jednotlivých mikroregionů: Ukazatel 31.12.2002* 31.12.2003* 31.12.2004* celkem ţeny celkem ţeny celkem ţeny KARVINSKO 2826 1065 2470 991 2401 916 HAVÍŘOVSKO 4085 1703 3607 1480 3677 1471 ORLOVSKO 1504 659 1485 578 1486 563 BOHUMÍNSKO 1262 497 1138 449 1125 444 ČESKOTĚŠÍNSKO 1302 509 1006 416 996 419 OKRES ÚHRN 10979 4433 9706 3914 9685 3813 OSVČ, kteří si hradí pojištění údaje pouţívané k zaměstnanosti v okrese Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet OSVČ mírně sníţil o 21 osob. Větší úbytek o 101 však zaznamenaly ţeny podnikatelky. Následující přehled zachycuje podíl mikroregionů na počtu OSVČ od roku 2000: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti OSVČ k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO 24,8 25,1 25,7 25,4 24,8 HAVÍŘOVSKO 37,9 36,8 37,2 37,2 38,0 ORLOVSKO 14,9 15,2 13,7 15,3 15,3 BOHUMÍNSKO 11,0 11,3 11,5 11,7 11,6 ČESKOTĚŠÍNSKO 11,5 11,6 11,9 10,4 10,3 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Z uvedeného přehledu vyplývá, ţe nejvíce podnikatelů je v oblasti Havířovsko, a to 38 % všech OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako hlavní. Nejméně je osob v oblasti Českotěšínska. Meziročně se podíl těchto OSVČ zvýšil pouze u oblastí Havířovsko (o 0,8 %). U oblasti Orlovsko se nezměnil, pokles o 0,1 % zaznamenaly mikroregiony Bohumínsko a Českotěšínsko a o 0,6 % oblast Karvinska. Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech Ukazatel Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO 2,08 2,10 2,16 2,33 2,42 HAVÍŘOVSKO 4,77 4,77 4,57 4,71 4,92 ORLOVSKO 3,81 3,64 3,60 3,60 3,78 BOHUMÍNSKO 2,59 2,56 2,58 2,49 2,45 ČESKOTĚŠÍNSKO 3,36 3,43 3,36 3,44 3,48 OKRES ÚHRN 3,00 2,97 2,96 3,05 3,11 S poklesem zaměstnanosti dochází k nárůstu počtu obyvatel, který připadá na 1 pracovní místo v dané oblasti za předpokladu, ţe nedochází současně k poklesu počtu obyvatel. Z přehledu 10

vyplývá, ţe nejhorší stav je nadále v oblasti Havířovsko, Orlovsko a Českotěšínsko, které překračují okresní průměr, jenţ činí 3,11 obyvatel na 1 pracovní místo. Meziročně se zhoršil tento stav u všech oblastí mimo oblast Bohumínska, kde se díky konjunktuře hutní a strojírenské výroby opět zvýšila zaměstnanost. Z hodnocení počtu ekonomicky aktivních obyvatel připadajících na 1 pracovní místo vyplývá, ţe okresní průměr ve výši 1,54 EAO, který se meziročně zvýšil o 0,04, nepřekračují pobočky Karviná s 1,20 EAO a Bohumín s 1,24 EAO. Nejvíce těchto osob připadá tradičně na 1 místo v oblasti Havířovsko, a to 2,37, a Orlovsko s 1,89 EAO. Meziročně vzrostl jejich počet u všech oblastí mimo Bohumínsko, kde zůstal na úrovni roku 2003. Následující tabulka zachycuje podíl jednotlivých sektorů na zaměstnanosti v mikroregionech k 31. 12. 2004: Sektor NH Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko Mimo okres Veřejný a druţstevní 20,11 24,50 18,97 24,50 30,42 43,91 Soukromý 72,06 56,97 69,21 66,25 56,85 56,09 OSVČ 7,83 18,53 11,82 9,25 12,73 0,00 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Veřejný a druţstevní sektor dosahuje mimo atypickou mimookresní oblast nejvyššího podílu na celkové zaměstnanosti v oblasti Českotěšínska a naopak nejniţší v orlovské oblasti. Soukromý sektor naopak představuje nejvyšší podíl u karvinské oblasti a nejniţší u těšínské oblasti. OSVČ představují nejvyšší podíl na zaměstnanosti v oblasti Havířovska a nejniţší v oblasti Karvinska. V okrese působí celkem 108 zaměstnavatelů se zahraniční a mezinárodní účastí. Ze 77 firem se zahraniční účastí bylo 30 firem, které zaměstnávaly 20 a více zaměstnanců. Jejich celková zaměstnanost činila k 31. 12. 2004 5.046 osob. Ze 31 zaměstnavatelů s mezinárodní účastí bylo 11 firem s 20 a více zaměstnanci, jejichţ zaměstnanost činila 1.661 osob. To znamená, ţe firmy se zahraniční a mezinárodní účastí zaměstnávající 20 a více zaměstnanců zaměstnávaly celkem 6.707 osob a na celkové zaměstnanosti subjektů s tímto počtem zaměstnanců se podílely 10,6 %. 2.1. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost 20 a více zaměstnanců mělo k 31. 12. 2004 celkem 498 zaměstnavatelů. Tito zaměstnavatelé v průměru zaměstnávali 127 osob. UKAZATEL Zaměstnanost celkem Z toho 20 a více zaměstnanců (do roku 1999 21 a více zaměstnanci) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci k zaměstnanosti (do r. 1999 s 21 a více zaměst.) K 31.12. let Mikroregiony okresu Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko Mimo okres Úhrnem 2000 36 422 20 926 12 965 11 785 8 317 4 833 95 248 2001 35 699 20 791 13 495 11 916 8 134 4 792 94 827 2002 34 616 21 433 13 374 11 620 8 145 4 823 94 011 2003 31 907 20 734 13 277 12 023 7 925 4 978 90 844 2004 30 642 19 842 12 576 12 163 7 821 5 687 88 731 2000 29 584 11 442 9 186 8 893 4 930 4 649 68 684 2001 28 792 11 561 9 644 9 074 4 855 4 527 68 453 2002 27 502 11 950 9 480 8 715 4 705 4 464 66 816 2003 25 490 11 998 9 437 9 120 4 698 4 564 65 307 2004 24 168 11 105 8 711 9 439 4 710 5 168 63 301 2000 81,2 54,7 70,9 75,5 59,3 96,2 72,1 2001 80,7 55,6 71,5 76,1 59,7 94,5 72,2 2002 79,4 55,8 70,9 75,0 57,8 92,6 71,1 2003 79,9 57,9 71,1 75,9 59,3 91,7 71,9 2004 78,9 56,0 69,3 77,6 60,2 90,9 71,3 11

Počet zaměstnanců u těchto subjektů se meziročně sníţil o 2.006 osob, tj. 3,1 %. Na celkové zaměstnanosti se podíleli zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci 71,3 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich podíl sníţil o 0,6 %. Nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v oblasti (mimo specifickou oblast mimookresní) zaznamenala tato skupina zaměstnavatelů u oblasti Karvinsko, kde tyto subjekty dosahovaly 78,9 % a Bohumínsko s 77,6 %. Pouze u těchto dvou oblastí byl tento okresní průměr překročen. Nejniţší podíl těchto subjektů byl v havířovské oblasti, kde dosahoval 56 % celkové zaměstnanosti. Podíl těchto subjektů se meziročně sníţil u všech oblastí mimo Bohumínsko a Českotěšínsko, kde se navýšil o 1,7 % a 0,9 %. 484 subjekty s 20 a více zaměstnanci předpokládaly na konci roku 2004 zaměstnanost ve výši 63.742 osob. Ve skutečnosti byla dosaţena zaměstnanost 20 a více osob u 498 subjektů ve výši 63.301 osob. To znamená, ţe se sice zvýšil o 14 počet subjektů, které této zaměstnanosti dosáhly, ale jejich zaměstnanost se oproti prognózovanému stavu sníţila ještě o dalších 441 osob. Následující přehled zachycuje vývoj zaměstnanosti v posledních dvou letech: Odvětví 31.12.2003 31.12.2004 Rozdíl 2004/2003 Rozdíl v počtu subj. Zemědělství, myslivost, lesnictví 167 102-65 -2 Rybolov a chov ryb 0 0 0 0 Těţba nerostných surovin 18668 16803-1865 0 Výroba základních kovů, hutních a kovod. výrobků 5677 6054 377 3 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 2460 2752 292 0 Výroba elektrických a optických přístrojů 901 886-15 0 Spotřební průmysl 3513 3091-422 -5 Chemický průmysl 733 732-1 0 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1614 1568-46 0 Stavebnictví 2242 2487 245 0 Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro 3845 3764-81 -1 Ubytování a stravování 257 430 173 0 Doprava, skladování a spoje 6002 5690-312 -5 Finanční zprostředkování 379 318-61 0 Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnik. čin. 2308 2528 220 6 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 3525 3311-214 0 Vzdělávání 5976 5874-102 -4 Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. Činnosti 5213 5045-168 -1 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 1827 1866 39 1 Celková zaměstnanost 65307 63301-2006 -8 Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů meziročně poklesla o 2.006 osob. Na tomto úbytku se největší měrou podílelo odvětví těţby nerostných surovin, kde ubylo 1.865 zaměstnanců, coţ představuje pokles o 10 %. Druhý nejvyšší úbytek o 422 osob zaznamenalo odvětví spotřebního průmyslu, coţ bylo ovlivněno především ukončením nebo omezením výroby některých zaměstnavatelů nebo z důvodu konkurzu. U 7 odvětví pak byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl v rozsahu 377 osob v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl zaznamenán u subjektů odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (292) a v odvětví stavebnictví (245). 498 subjektů stanovilo do 30. 6. 2005 prognózu dalšího vývoje zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci tak, ţe uvedeného stavu dosáhne 495 z nich, přičemţ ve srovnání s koncem roku 2004 tyto subjekty očekávají pokles o 754 osob, tj. o 1,2 %. Nejvyšší úbytek se předpokládá opět u odvětví těţby nerostných surovin: 12

Odvětví Skutečnost 12/2004 Prognóza 6/2005 Rozdíl 2005/2004 Rozdíl v počtu subj. Zemědělství, myslivost, lesnictví 102 127 25 1 Rybolov a chov ryb 0 0 0 0 Těţba nerostných surovin 16803 16548-255 0 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 6054 6070 16 0 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 2752 2704-48 -1 Výroba elektrických a optických přístrojů 886 709-177 -1 Spotřební průmysl 3091 2894-197 -5 Chemický průmysl 732 776 44 2 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1568 1541-27 0 Stavebnictví 2487 2478-9 1 Obchod, opravy motor. vozidel a výroba pro osobní potřebu 3764 3690-74 -1 Ubytování a stravování 430 430 0 0 Doprava, skladování a spoje 5690 5637-53 -1 Finanční zprostředkování 318 313-5 0 Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské čin. 2528 2536 8 2 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 3311 3338 27 1 Vzdělávání 5874 5824-50 0 Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti 5045 5030-15 -1 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 1866 1902 36 0 Celková zaměstnanost 63301 62547-754 -3 Pokud hodnotíme očekávaný přírůstek nebo úbytek z hlediska podílu na skutečné zaměstnanosti na konci roku 2004, dosahuje nejvyššího úbytku zaměstnanosti v okrese ve výši 20 % odvětví výroby elektrických a optických přístrojů, a to v souvislosti s ukončením výroby a.s. Graddo Praha v průmyslové zóně Nové pole v Karviné-Starém Městě. Druhé v pořadí se umístilo odvětví spotřebního průmyslu, u něhoţ by měla klesnout zaměstnanost o 6,4 %, a to v souvislosti s ukončením nebo omezením výroby u některých subjektů. Nejvyšší přírůstek podílu zaměstnanosti ve výši 24,5 % očekávají subjekty odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, ve výši 6 % z chemického průmyslu a 1,9 % v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. 2.2. Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost Zaměstnanosti ve výši 25 a více zaměstnanců dosáhlo k 31. 12. 2004 celkem 415 zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se jejich počet zvýšil o 4, ale ve srovnání s koncem 1. pololetí 2004 klesl o 10 subjektů. Zaměstnanost byla zjišťována za 29 odvětví činnosti, z nichţ dvě odvětví (výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy a dále rybolov a chov ryb) nebyla těmito zaměstnavateli zastoupena. Meziroční pokles počtu zaměstnavatelů zaznamenalo 10 subjektů, z nichţ nejvyšší v počtu 5 je u odvětví textilií, textilních a oděvních výrobků a v počtu 4 u odvětví dopravy, skladování a spojů. Meziročně se zvýšil počet zaměstnavatelů s tímto počtem zaměstnanců také u 10 odvětví, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb (6) a odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (4). Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů dosáhla za rok 2004 výše 61.464 zaměstnanců a podílela se na celkové zaměstnanosti okresu 69,3 %. Ve srovnání se subjekty s 20 a více zaměstnanci byla tato skupina o 83 zaměstnavatelů a 1.837 zaměstnaných niţší. Meziročně došlo u této skupiny k poklesu zaměstnanosti o 1.756 osob, tj. o 2,8 %. Tento pokles zaznamenali zaměstnavatelé 14 odvětví, přičemţ pokles vyšší neţ 100 osob byl zaznamenán u 7 odvětví. Nejvyšší meziroční pokles ve výši 1.889 osob, tj. o 10,1 %, byl zaznamenán u zaměstnavatelů odvětví těţby nerosných surovin. Podíl tohoto odvětví se na celkové zaměstnanosti této skupiny během roku 2004 sníţil o 2,2 % na 27,3 %, přesto však stále dosahuje nejvyšší hodnoty. Druhý nejvyšší pokles ve výši 286 osob, tj. o 4,9 %, byl zjištěn u odvětví dopravy, skladování a spojů. Na tomto úbytku se ze 43,4 % podílel pokles zaměstnanosti u českých drah. O 217 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost také v odvětví výroby textilií, textilních a oděvních výrobků, a o 196 osob se také sníţila zaměstnanost v odvětví veřejné správy a obrany a povinného 13

sociálního zabezpečení, coţ ovlivnily především celní instituce, u nichţ došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU k výrazným změnám. O 170 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost v odvětví výroby usní a výrobků z usní, coţ ovlivnila zlínská společnost, na niţ byl v roce 2004 prohlášen konkurz a která do konce 1. pololetí 2005 v okrese ukončí výrobu. Pokles zaměstnanosti o 144 osob zaznamenalo také odvětví zdravotnictví, sociální a veterinární činnosti a o 130 osob se sníţila zaměstnanost v odvětví obchodu. Na meziročním přírůstku zaměstnanosti se podílelo celkem 13 odvětví, přičemţ vyšší neţ 100 osob byl zjištěn u 5 odvětví. Nejvíce se zaměstnanost zvýšila v odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů, návěsů, a to o 281 osob. Druhý nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti. Zde byl zaznamenán příznivý vývoj u firem zajišťujících pátrací a ochranné sluţby a úklidové sluţby. O 218 osob se zvýšila zaměstnanost u odvětví ubytování a stravování a o 110 osob subjekty ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. Následuje souhrnný přehled meziročních přírůstků a úbytků zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví k 31. 12. 2004. Odvětví 14 Skutečnost 12/2003 Skutečnost 12/2004 Rozdíl 2004/2003 Zemědělství, myslivost, lesnictví 143 78-65 Rybolov a chov ryb 0 0 0 Těţba nerostných surovin 18668 16779-1889 - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků 1375 1309-66 - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 575 358-217 - výroba usní a výrobků z usní 206 36-170 - zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku 26 30 4 - výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru 707 753 46 - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 0 0 0 - výroba ostatních nekovových minerálních výroků 322 328 6 - výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený 90 38-52 - recyklace druhotných surovin 36 39 3 - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 405 409 4 - výroba pryţových a plastových výrobků 262 302 40 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 5564 5964 400 - výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených 675 657-18 - výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů kromě motocyklů. a ost. dopr. pr. 1720 2001 281 Výroba elektrických a optických přístrojů 878 886 8 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1591 1568-23 Stavebnictví 2001 2263 262 Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro osobní potřebu.. 3471 3341-130 Ubytování a stravování 169 387 218 Doprava, skladování a spoje 5848 5562-286 Finanční zprostředkování 379 294-85 Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 2135 2362 227 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 3440 3244-196 Vzdělávání 5721 5697-24 Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti 5102 4958-144 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 1711 1821 110 CELKEM 63220 61464-1756 * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3. Prognóza stavu zaměstnanosti subjektů s 25 a více zaměstnanci do 30. 6. 2005 415 zaměstnavatelů, kteří k 31. 12. 2004 dosáhli stavu 25 a více zaměstnanců, prognózovalo do konce 1. pololetí 2005 pokles zaměstnanosti o 484 osob, tj. na celkový počet 60.980

zaměstnanců. Tento úbytek představuje pokles zaměstnanosti o 0,8 %. Počet subjektů, které dosáhnout zaměstnanosti 25 a více osob by se měl zvýšit o 9, tj. na celkový stav 424 zaměstnavatelů. Prognózovaný počet zaměstnavatelů by měl klesnout v maximálním počtu 2 subjektů pouze u 3 odvětví. U 9 odvětví se má naopak jejich počet zvýšit, přičemţ maximální nárůst ve výši 3 subjektů by se měl vyskytnout pouze u odvětví stavebnictví. Úbytek zaměstnanosti do konce 1. pololetí 2005 očekává 14 odvětví, přičemţ nejvyšší v počtu 231 osob, tj. 1,4 %, je opět prognózován subjekty odvětví těţby nerostných surovin. Na tomto úbytku se budou nejvíce podílet především důlní závody v okrese. Z uvedeného vyplývá, ţe jiţ dříve naznačené tendence OKD sniţovat zdroj vlastních zaměstnanců a zvyšovat podíl těţby zabezpečované dodavatelským způsobem, se postupně realizují. Ze strany OKD nejsou podnikány ţádné zásadní kroky k zajištění vlastní kvalifikované pracovní síly. Rekvalifikace zaměstnanců ve spolupráci s ÚP, která je však v rámci tohoto odvětví zanedbatelná, stav na trhu práce neovlivní. Je předpoklad, ţe časem dojde také k vyčerpání kvalifikovaného, věkově přijatelného a uplatnitelného zdroje polských pracovníků. Ti mohou brzy po zpřístupnění trhů práce v ostatních zemích EU projevit zájem o práci v jiných státech. Jelikoţ po 15 letech, ve kterých se nepřipravovala nová pracovní síla pro důlní činnosti, je jiţ vyčerpán kvalifikovaný a uplatnitelný zdroj našich občanů, mohou se tyto důlní závody začít potýkat se skutečným nedostatkem kvalifikované pracovní síly pro další těţební činnost. Úbytek nad 100 osob je rovněţ očekáván v odvětvích výroby elektrických a optických přístrojů, a to o 177 osob, coţ tvoří celou jednu pětinu stavu zaměstnanců na konci roku 2004. Na tomto úbytku nese hlavní podíl a.s. Graddo Zlín, která ke konci roku 2004 ukončila svou činnost v okrese. Na očekávaném poklesu zaměstnanosti v odvětví výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o 118 osob se bude podílet především a.s. Walmark, která koncem roku ohlásila ukončení výroby v těšínském závodě a hromadné propouštění zaměstnanců, které probíhá také ještě v tomto pololetí. U zbývajících 11 odvětví se pohybovaly očekávané úbytky v rozsahu od 1 do 72 osob. Očekávané přírůstky zaměstnanosti do 30. 6. 2005 předpokládá 9 odvětví, přičemţ nejvyšší nárůst ve výši 54 osob předpokládá odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení. O 45 osob by měla vzrůst zaměstnanost také v odvětví výroby pryţovaných a plastových výrobků. O 40 zaměstnanců by se měla zvýšit také zaměstnanost v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. V 6 odvětvích se zaměstnanost zvýší v rozsahu od 2 do 37 osob a u 6 odvětví se neočekávají oproti konci roku 2004 ţádné změny. Následující tabulka uvádí údaje o očekávaném vývoji zaměstnanosti v 1. pololetí 2005 z odvětvového hlediska ve srovnání se skutečně dosaţeným stavem zaměstnanců k 31. 12. 2004: Odvětví 15 Skutečnost 12/2004 Zaměstnanost Prognóza 6/2005 Zemědělství, myslivost, lesnictví 78 103 25 1 Rybolov a chov ryb 0 0 0 0 Těţba nerostných surovin 16779 16548-231 1 - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků 1309 1191-118 -2 - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 358 380 22 1 - výroba usní a výrobků z usní 36 33-3 0 - zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku 30 30 0 0 -výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru 753 743-10 0 - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 0 0 0 0 - výroba ostatních nekovových minerálních výroků 328 330 2 0 - výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený 38 37-1 0 - recyklace druhotných surovin 39 39 0 0 - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 409 409 0 0 - výroba pryţových a plastových výrobků 302 347 45 2 Výroba zákl. kovů, hutních a kovodělných výrobků 5964 6004 40 1 - výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených 657 641-16 0 - výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů kromě motocyk... 2001 1992-9 0 Výroba elektrických a optických přístrojů 886 709-177 -1 rozdíl Rozdíl u počtu subjektů

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1568 1541-27 0 Stavebnictví 2263 2300 37 3 Obchod, opravy motor.voz.a výroba pro osobní potřebu a přev. pro dom. 3341 3314-27 1 Ubytování a stravování 387 387 0 0 Doprava, skladování a spoje 5562 5551-11 1 Finanční zprostředkování 294 289-5 0 Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 2362 2324-38 0 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 3244 3298 54 2 Vzdělávání 5697 5625-72 -1 Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti 4958 4960 2 0 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 1821 1855 34 0 CELKEM 61464 60980-484 9 * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v rámci zpracovatelského průmyslu Na konci 1. pololetí 2005 předpokládáme ţe celková zaměstnanost v okrese, tj. včetně OSVČ a malých firem s počtem do 24 zaměstnavatelů, se jiţ nebude výrazněji sniţovat. Spíše očekáváme mírné oţivení trhu a tím i její mírný nárůst těsně pod hranicí 90 tisíc osob, tj. na cca 89.500 osob. To však za předpokladu, ţe nedojde k tak neočekávaným změnám u zaměstnavatelů jako ve druhé polovině loňského roku. 3. Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku 2004 Informace o skutečném vývoji zaměstnanosti a její struktuře a očekávaném vývoji v období dalších 6 měsíců jsou zajišťovány prostřednictvím pracovníků monitoringu zaměstnavatelů u poboček a pracovníky analýz trhu práce. Tato monitorovací činnost probíhá jak osobními návštěvami zaměstnavatelů pracovníky monitoringu ve svěřené oblasti, tak pracovníky analýz při sběru hlášení o zaměstnání v pololetí a na konci roku. V rámci monitorovací činnosti jsou uskutečňována šetření u těch zaměstnavatelů, kteří začínají na trhu práce v našem okrese působit. Mimo běţného servisu, jakým jsou informace o jejich právech i povinnostech při zaměstnávání pracovníků, jsou jim poskytovány také informace o moţnosti jejich dalšího rozvoje podpořeného finančními příspěvky v rámci APZ v případě tvorby nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání a při další spolupráci s ÚP, např. v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a dalších osob, jimţ úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Dále jsou návštěvy zaměřeny také na ty subjekty, u nichţ probíhají nejrůznější změny, např. je na ně podán návrh na prohlášení konkurzu, mění právní formu své organizace, vyhlašují hromadné propouštění zaměstnanců, plánují rozšíření činnosti a zvýšení zaměstnanosti nebo si návštěvu pracovníka monitoringu vyţádají. V loňském roce bylo provedeno ÚP celkem 397 těchto šetření. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet sice sníţil o 39 šetření, ale pracovníci monitoringu byli pověřováni dalšími úkoly v souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti a kontrolou totoţnosti osob na pracovištích zaměstnavatelů. Např. za rok 2004 provedli celkem 825 kontrol na pracovištích zaměstnavatelů. Kontrolami bylo prověřeno celkem 2.020 zaměstnanců, při čemţ bylo nalezeno 177 uchazečů o zaměstnání, 65 osob samostatně výdělečně činných, 16 cizinců a dalších 77 občanů, kteří neměli sjednanou pracovní smlouvu. Nejvíce kontrol proběhlo v součinností s cizineckou policií, a to 45. 22 jich bylo uskutečněno s městskou policií a 20 s celní správou. 10 kontrol bylo provedeno s Policií ČR, v šesti případech se jí zúčastnili pracovníci ţivnostenských úřadů a ve čtyřech případech proběhla v součinnosti s finančními úřady. Počet všech šetření v letech Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko ÚHRNEM 2000 171 149 174 71 106 671 2001 186 147 161 59 180 733 002 154 111 123 83 155 626 2003 103 60 105 51 117 436 2004 109 57 60 75 97 397 16

4. Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Hromadné propouštění v průběhu celého roku 2004 nahlásilo celkem 10 subjektů, z toho ve třech případech se jednalo o zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území okresu. Ve zbývajících 7 případech se jednalo o hlášení, která podaly firmy se sídlem mimo okres, přičemţ pouze 2 z nich měly pracoviště na území našeho okresu. Z toho vyplývá, ţe u 5 zaměstnavatelů se jednalo o hlášení o propouštění občanů našeho okresu, kteří v těchto mimookresních firmách pracovali. Celkový počet zaměstnanců, u nichţ mělo v roce 2004 proběhnout hromadné propouštění, činil 885 osob. Z tohoto počtu jich 158 pracovalo na pracovištích našeho okresu a zbývajících 727 bylo zaměstnanci subjektů sídlících mimo náš okres. Z nich bylo 22 našich občanů. Ve skutečnosti bylo v roce 2004 realizováno v rámci hromadného propouštění celkem 608 odchodů z těchto firem, přičemţ v 72 případech se jednalo o zaměstnance z našich firem a ve 37 případech o naše občany zaměstnané v mimookresních firmách. Mimo tato realizovaná opatření proběhla v ostravské firmě ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. organizační změna, která měla za následek uvolnění 1.730 zaměstnanců, z toho 272 z našeho okresu. I kdyţ byl takto hromadně propuštěn velký počet zaměstnanců, nejednalo se o hromadné propouštění ve smyslu 52 ZP, neboť zaměstnanci ukončili dobrovolně pracovní poměr dohodou z důvodu obdrţení nadstandardního odstupného. Mimo formu hromadného propouštění nám v průběhu roku 2004 bez oficiálně stanovené povinnosti nahlásilo celkem 18 zaměstnavatelů našeho okresu probíhající organizační změny, při nichţ bylo propuštěno celkem 207 zaměstnanců. Nejvíce osob bylo z tohoto důvodu propuštěno zaměstnavateli odvětví dobývání nerostných surovin (68), výroby kovů a kovodělných výrobků (48), odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (38) a odvětví vzdělávání (31). Počty v dalších 5 odvětvích byly minimální a nepřekročily 10 osob. Hlášení od zaměstnavatelů z 10 odvětví nebyla zasílána. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet subjektů, které nahlásily hromadné propouštění, sníţil o 12. Počet zaměstnanců, jichţ se mělo hromadné propouštění dotýkat, se sníţil téměř o polovinu, tj. o 805 osob. Počet zaměstnavatelů, kteří nahlásili organizační změny mimo HP se sníţil o jednoho, ale počet propuštěných z těchto důvodů klesl o 108 osob. Z uvedeného i dalších rozborů vyplývá, ţe počty osob uvolňovaných v rámci hromadného propouštění a organizačních změn obecně se postupně sniţují. Důvody jsou především ekonomické, neboť zaměstnavatelé šetří na odstupném náleţícím při uplatnění výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn. Této povinnosti se obecně předchází tím, ţe jsou zpravidla uzavírány pracovní poměry na dobu určitou a se zkušební dobou nebo je propouštění rozmělněno do delšího časového období. 17

5. Volná pracovní místa vývoj a struktura Ke dni 31. 12. 2004 evidoval ÚP celkem 230 volných pracovních míst. Po listopadu 2004 se jedná o druhý nejniţší počet VPM ve srovnání s jednotlivými měsíci v průběhu 7 posledních let, tj. od roku 1998. Další pokles počtu VPM v letošním roce byl z větší části ovlivněn poklesem poptávky zaměstnavatelů zabývajících se těţební činností v souvislosti se vstupem ČR do EU a změnou podmínek souvisejících se zaměstnáváním cizinců a nyní občanů EU a EHP, coţ bude dokladováno dále u toku poptávky a její struktury. Počet VPM na konci roku se podílel na celkovém počtu VPM v MSK 8,6 % a na celkovém počtu VPM v ČR 0,4 %. To znamená, ţe kaţdé cca 12. VPM hlášené v kraji a co 230. místo hlášené v rámci celé ČR je místem hlášeným pro náš okres. Následující přehled zachycuje počty VPM hlášených k 31. 12. 2004 podle poţadovaného stupně vzdělání ve srovnání s počty uchazečů s daným stupněm dosaţené kvalifikace ve srovnání s vývojem na konci roku 2003 a v 1. pololetí 2004. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) UoZ 31. 12. 2003 30.6.2004 31. 12. 2004 UoZ/ UoZ/ UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM Bez vzdělání 30 0 x 100 0 X 157 0 0,0 Základní vzdělání 9277 21 441,8 9261 60 154,4 9040 16 565,0 Střední odborné (OU+OŠ) 12538 304 41,2 12852 194 66,2 13190 139 94,9 SOŠ a SOU s maturitou 3926 28 140,2 3993 26 153,6 4107 44 93,3 z toho: USO (SOU s matur.) 1351 3 450,3 1379 3 459,7 1374 8 171,8 z toho: USO (SOŠ s matur.) 2519 25 100,8 2556 20 127,8 2660 35 76,0 z toho: VOV (VOŠ) 56 0 x 58 3 19,3 73 1 73,0 ÚSV (gymnázia) 784 0 x 869 2 434,5 819 2 409,5 Vysokoškolské 503 21 24,0 480 40 12,0 494 29 17,0 Celkem 27058 374 72,3 27555 322 85,6 27807 230 120,9 Z tohoto přehledu vyplývá, ţe nadále a tradičně je nejvíce VPM s poţadovaným vyučením v oboru, a to především v klasických učebních oborech bez maturity (60,4 %). Poté následovala volná pracovní místa pro osoby s ÚSO vzděláním, tj. ze středních odborných škol (15,2 %) a s vysokoškolským vzděláním (12,6 %). Minimální zájem byl o gymnazisty, absolventy VOŠ a vyučence s maturitou (0,4 % do 3,5 %). U 7 % VPM se předpokládalo základní vzdělání. Z dlouhodobějšího hlediska je zřejmý zájem o kvalifikovanou pracovní sílu ať jiţ dělnickou nebo s vyšším vzděláním. Pro dokreslení vývoje počtu hlášených VPM doplňujeme průměrné měsíční stavy volných pracovních míst hlášených v průběhu let 2000 2004. Průměrné měsíční koncové stavy volných pracovních míst Rok CELKEM OSOBY SE ZP DĚLNÍCI TZ zaměstnanci Počet % Počet % Počet % Počet % 2000 495 100 27 5,5 404 81,6 91 18,4 2001 544 100 34 6,3 446 82,0 98 18,0 2002 540 100 21 3,9 433 80,2 107 19,8 2003 529 100 7 1,3 452 85,4 77 14,6 2004 326 100 2 0,6 259 79,4 67 20,6 + - 04/03-203 0,0-5 -0,7-193 -6,0-10 6,0 Letošní rok patří v tomto ohledu za nejméně příznivý, neboť průměrné měsíční stavy VPM se ve srovnání s předchozím rokem sníţily o více neţ 38 %, coţ představovalo v průměru sníţení měsíčního stavu VPM o 203 VPM. Jedná se dosud o nejniţší průměrný měsíční stav VPM v historii ÚP. 79,4 % těchto míst bylo určeno pro dělnické kategorie a 20,6 % VPM pro TH a administrativní 18

funkce. Ve srovnání s předchozím rokem mírně klesl podíl VPM pro dělnické profese ve prospěch administrativních VPM. Následující přehled zachycuje počty volných pracovních míst k 31. 12. a jejich podíly na celkovém počtu u jednotlivých oblastí. Rok Počty volných pracovních míst k 31. 12. a podíly jednotlivých oblastí na jejich celkovém počtu Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko ÚHRNEM 2000 214 114 44 26 47 445 2001 223 191 51 20 30 515 2002 72 108 27 27 14 248 2003 208 25 57 50 34 374 2004 104 37 49 23 17 230 Z toho důlní 54 0 20 0 0 74 2000 48,09 25,62 9,89 5,84 10,56 100,00 2001 43,30 37,09 9,90 3,88 5,83 100,00 2002 29,03 43,55 10,99 10,89 5,64 100,00 2003 55,61 6,69 15,24 13,37 9,09 100,00 2004 45,22 16,09 21,30 10,00 7,39 100,00 Nejvíce VPM bylo hlášeno tradičně v oblasti Karvinska. I na konci roku 2004 tomu nebylo jinak. Počty se však postupně i u této oblasti sniţují. Meziroční nárůst počtu VPM zaznamenala pouze oblast Havířovska. VPM pro důlní profese jsou od poloviny roku hlášeny v minimálním počtu a pouze pro oblasti Karvinska a Orlovska. Z následujícího přehledu, který zachycuje údaje o struktuře odvětví, u nichţ byla k 31. 12. let 2000 2004 hlášena VPM. Nejvíce VPM, i přes jejich značný pokles, je nadále evidováno od subjektů z odvětví těţby nerostných surovin. Odvětví Kód OKEČ Počet VPM hlášených k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 A Zemědělství, myslivost, lesnictví 01, 02 2 2 0 2 0 B Rybolov a chov ryb 05 0 0 0 0 0 C Těţby nerostných surovin 10-14 127 70 30 194 78 D Zpracovatelský průmysl - z toho 15-37 141 188 114 80 1 D1 DJ výroba zákl. kovů, hutních a kovověl. výrobků 27, 28, 17 32 10 53 5 D2 DK, DM výroba strojů a zařízení pro další výrobu 29,34,35 1 3 6 0 4 D3 DL výroba elektrických a optických zařízení 30-33 5 6 8 0 12 D4 D A-F, DH, DI, DN spotřební průmysl 15-23, 26,36,37 117 147 90 27 7 D5 DG chemický průmysl 24-25 0 0 0 0 0 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 40-41 1 1 0 0 1 C+D+E PRŮMYSL 270 261 144 276 29 F Stavebnictví 45 13 29 14 27 17 G Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboţí 50-52 45 49 23 26 47 H Ubytování a stravování 55 32 20 10 12 9 I Doprava, skladování, spoje 60-64 10 73 15 8 9 J Finanční zprostředkování 65-67 0 0 4 1 3 K Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu 70-74 20 15 5 5 3 L Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 75 3 7 8 7 1 M Vzdělávání 80 12 5 6 5 8 N Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. činnosti 85 30 51 15 6 19 O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 90-93 /95, 99 10 5 3 1 6 Úhrnem 445 515 248 374 230 19

Nejvíce VPM k 31. 12. let 2000 2004 bylo hlášeno v 7. třídě KZAM. Poté následovaly se stejným podílem 5. a 2. třída KZAM. VPM zařazené v 7. třídě KZAM si udrţují prvenství jiţ od roku 2000. K datu 31. 12. Podíl hlášených volných pracovních míst dle jednotlivých tříd KZAM tř. 1 tř. 2 Tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 2000 0,7 6,1 11,0 0,4 15,3 0,0 54,8 10,6 1,1 0,0 2001 1,7 6,4 15,5 10,7 6,4 0,2 37,7 20,4 1,0 0,0 2002 0,8 11,3 14,9 2,8 9,3 0,0 28,2 27,0 5,7 0,0 2003 0,8 5,6 5,9 0,8 4,8 0,5 74,3 6,2 1,1 0,0 2004 2,2 15,2 14,3 2,2 15,2 0,0 45,7 3,5 1,7 0,0 Zaměstnavateli bylo v průběhu roku 2004 nahlášeno celkem 2.873 volných pracovních míst ve 218 profesích vyjádřených 4 místným kódem KZAM. Za stejné období pak bylo 3.103 VPM v ve 235 profesích zrušeno. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet nově hlášených VPM o 4.360 VPM, tj. 60,3 %. Počet zrušených VPM klesl o 3.433 míst, tj. 52,5 % stavu z roku 2003. Profesní struktura VPM nejčetněji nahlášených v roce 2004 je následující: KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 7111 Horníci, lamači pro uhelné doly 600 7122 Zedníci, kameníci, omítkáři 163 5211 Prodavači v obchodech 140 5123 Číšníci, servírky 120 7436 Švadleny, vyšívači 102 4115 Sekretářky, sekretáři 72 8324 Řidiči nákladních automobilů a tahačů 69 5122 Kuchaři 68 3117 Důlní a hutní technici 52 3433 Pracovníci v oblasti účetnictví 51 3415 Obchodní cestující, obchodní zástupci 49 7222 Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 49 8171 Obsluha automatických, poloautomatických montáţních linek 42 3119 Ostatní techničtí pracovníci 40 7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři 37 7124 Tesaři a truhláři 35 3421 Obchodní agenti 34 5141 Kadeřníci a holiči 30 8266 Obsluha strojů na výrobu a úpravy obuvi 30 Z rozboru meziročního pohybu poptávky po pracovní síle vyplynulo, ţe nárůst o více neţ 20 hlášených VPM v průběhu roku 2004 zaznamenaly pouze tři profese, a to: KZAM NÁZEV PROFESE 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí 54 514 Pracovníci zajišťující ostatní osobní sluţby 27 828 Montáţní dělníci /práce na montáţních linkách/ 22 POČET VPM Naopak pokles poptávky o více neţ 20 VPM zaznamenalo celkem 13 profesí, přičemţ nejmarkantnější byl u 6 následujících profesí, jejichţ počet klesl o více neţ 50 míst. 20

KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci -3419 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech -290 521 Prodavači v obchodech a předváděči zboţí -147 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech -112 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech -100 932 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu /ve výrobě/ -52 Tyto údaje potvrzují jiţ dříve komentovaný vývoj, který byl v předchozím roce ovlivněn především vstupem ČR a dalších evropských států do EU a s tím související změnou v oblasti povolování práce cizincům. Jelikoţ došlo ke zrušení povinnosti ţádat o povolení k zaměstnávání pracovníků z EU a EHP, které bylo dříve podmíněno nahlášením volných pracovních míst, klesl nejvíce počet hlášených VPM u horníků, a to o 3.419 míst. Jedná se o polské pracovníky, kteří mohli u nás od 1. 5. 2004 pracovat pouze na základě poskytnuté informace a od 1. 10. 2004 pak na základě vyplněné informační karty. Druhou profesí, jejíţ meziroční pokles představoval 290 míst byla profese techniků, coţ opět souvisí s důlními činnostmi, protoţe tento propad se týká především důlních techniků. Meziroční pokles pak zaznamenala také profese prodavačů, coţ bylo ovlivněno tím, ţe v uplynulém roce nezahájil provoz ţádný nový obchodní řetězec, přičemţ spíše docházelo k redukci stavu zaměstnanců ve stávajících obchodních organizacích. V letošním roce očekáváme ještě větší propad u profesí horníků, neboť zahraniční a mezinárodní firmy zajišťující těţbu a příbuzné důlní práce pro důlní závody mají dostatečný zdroj polských pracovníků, kteří mohou na tato místa nastoupit. Nová pracovní místa by měla vzniknout v odvětví obchodu, neboť v letošním roce zahájí činnost nový HPM Hypernova v Orlové, jehoţ součástí budou rovněţ další menší obchodní jednotky. Následující přehled zachycuje profese nahlášených VPM, které byly v roce 2004 nejčastěji obsazovány, případně rušeny. KZAM NÁZEV NEJČASTĚJI OBSAZOVANÉ NEBO ZRUŠENÉ PROFESE 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci 685 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech 245 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech 200 521 Prodavači v obchodech a předváděči zboţí 144 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 129 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech 112 743 Kvalifikovaní výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůţí, koţešin a v příbuzných oborech 100 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí 99 832 Řidiči motorových vozidel 89 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce 82 411 Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky 82 343 Odborní administrativní pracovníci 53 POČET VPM Na prvních pěti pozicích tohoto přehledu se objevují shodně profese horníků, zedníků, prodavačů, číšníků a servírek a švadlen jako u nejčastěji hlášených VPM. Na dalších pozicích zhruba do 30. místa je obdobná situace s menšími výkyvy v pořadí. To potvrzuje, ţe nabídka pracovní síly v okrese je tak různorodá, ţe lze s ní pokrýt většinu hlášených VPM. Existují však výjimky, kdy sice dostatek uchazečů se zájmem o určitý druh práce máme, ale nesplňují poţadavky na výkon dané profese (horníci, svářeči apod.) I kdyţ ojediněle, tak se přesto vyskytují také VPM, o něţ neprojevil zájem ani jeden uchazeč. Jedná se o počet 11 profesí s celkovým počtem 44 VPM. Převáţně jde o vysoce kvalifikované profese, které si ţádný z uchazečů evidovaných k 31. 12. 2004 nezadal jako poţadovanou profesi. To však neznamená, ţe uvedené profese by nemohli evidovaní uchazeči 21

vykonávat. Ve srovnání s rokem 2003, kdy bylo evidováno 57 těchto míst, se jejich letošní počet sníţil o 13. Následuje jejich přehled: KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 1150 Přednostové, vedoucí okresních a obecních úřadů 6 1229 Vedoucí pracovních dílčích celků 5 1313 Vedoucí, ředitelé ve stavebnictví a zeměměřictví 1 1317 Vedoucí, ředitelé v podnicích poskytujících obchodní sluţby 2 2129 Vědci a odborníci v příbuzných oborech 1 2311 Vědeckopedagogičtí pracovníci 10 3490 Nevysvěcení pracovníci náboţenských společností 3 7431 Kvalifikovaní dělníci připravující přírodní vlákno 1 8284 Montáţní dělníci montující výrobky z kovů, plastů 10 8326 Řidiči speciálních vozidel 4 9153 Výběrčí peněz z prodejních automatů 1 V průběhu roku 2004 naopak nebylo nahlášeno ţádné pracovní místo v profesi, kterou si jako poţadovanou uvedlo 1.169 uchazečů evidovaných k 31. 12. 2004. Během 2. pololetí 2004 se počet těchto uchazečů sníţil o 1.390, přičemţ počet profesí klesl o 89 na 175. Přehled o struktuře uchazečů, pro které nebylo v průběhu roku 2004 nahlášeno ţádné VPM, které by odpovídalo jejich poţadované profesi, je zachycen v části Evidované nezaměstnanosti stejně jako o uplatnitelnosti uchazečů na místech hlášených v průběhu roku 2004. Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa (DE VPM) K 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 43 VPM, která se nepodařilo obsadit déle neţ 3 měsíce. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet však znatelně sníţil, a to o 172, tj. o celých 80 %. 67,4 % z těchto míst, tj. 29 VPM, je evidováno se stupněm vzdělání vyučen v oboru bez maturity. 10 těchto VPM má poţadované vysokoškolské vzdělání, 4 úplné střední odborné a 1 VPM vyšší odborné vzdělání. Jejich struktura a podíl na celkovém počtu míst v daném stupni vzdělání zachycuje následující přehled. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM celkem 31. 12. 2003 30.6.2004 31. 12. 2004 DE Podíl DE VPM DE Podíl DE VPM DE VPM k cel. celkem VPM k cel. celkem VPM Podíl DE k cel. Bez vzdělání 0 0 0,0 0 0 0,0 0 0 0,0 Základní vzdělání 21 3 14,3 60 34 56,7 16 0 0,0 Střední odborné (OU+OŠ) 304 200 65,8 194 90 46,4 139 29 20,9 SOŠ a SOU s maturitou 28 4 14,3 26 6 23,1 44 4 9,1 z toho: USO (SOU s matur.) 3 1 33,3 3 0 0,0 8 0 0,0 z toho: USO (SOŠ s matur.) 25 3 12,0 20 6 30,0 35 3 8,6 z toho: VOV (VOŠ) 0 0 0,0 3 0 0,0 1 1 100,0 ÚSV (gymnázia) 0 0 0,0 2 2 100,0 2 0 0,0 Vysokoškolské 21 8 38,1 40 13 32,5 29 10 34,5 Celkem 374 215 57,5 322 145 45,0 230 43 17,2 Další přehled zachycuje podíl těchto DE míst na jejich celkovém počtu podle jednotlivých tříd KZAM: 22

Stupeň vzdělání (dle ISCED97) 31. 12. 2003 30.6.2004 31. 12. 2004 VPM DE Podíl VPM DE Podíl VPM DE celkem VPM DE celkem VPM DE celkem VPM Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 3 0 0 9 4 44,4 5 0 0 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 21 8 3801 30 11 36,7 35 10 28,6 Techničtí, zdravotničtí pedagog. pracov. 22 3 13,6 56 16 28,6 33 4 12,1 Niţší administrativní pracovníci 3 0 0 2 0 0,0 5 0 0 Provozní prac. ve sluţbách a obchodě 18 0 0 26 2 7,7 35 4 11,4 Kvalifikovaní dělníci v zeměd. a lesnictví 2 0 0 0 0 0,0 0 0 0 Řemeslníci a kvalif. výrobci, zpr.., oprav. 278 200 71,9 154 105 68,2 105 25 23,8 Obsluha strojů a zařízení 23 4 17,4 40 7 17,5 8 0 0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4 0 0 5 0 0,0 4 0 0 Celkem 374 215 57,5 322 145 45,0 230 43 18,7 Podíl DE Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM je zařazeno v 7. třídě KZAM (58,1 %) a ve 2. třídě KZAM (23,3 %). Meziročně se projevil nejvyšší pokles počtu DE VPM v 7. třídě KZAM, a to z důvodu poklesu počtu VPM pro horníky hlášené důlními závody v okrese, která i dříve zpravidla patřila mezi dlouhodobě evidované. Přesto se v evidenci nacházelo nadále 25 VPM pro horníky. Na druhém místě se pak řadila stejným počtem 3 DE VPM v profesi KZAM 2224 magistr v lékárně, KZAM 2354 učitel jazyků, KZAM 5123 číšník a servírka. Zbývající DE VPM se vyskytovala v počtu 1 nebo 2 míst. S počtem 4 a více DE VPM na konci roku 2004 byla pouze jediná profese horník, coţ dokládá přiloţená tabulka. Stupeň vzdělání bez vzdělání + základní vzdělání Střední odborné (SOU+OU+OŠ) KZAM název stav k 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 7111 horníci, lamači pro uhelné doly 30 7111 horníci, lamači pro uhelné doly 193 74 25 3411 zprostředkovatelé finanč. transakcí 10 Střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) Střední všeobecné Vysokoškolské Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM bylo v oblasti Karvinsko (65,1 %), kde převládala VPM pro horníky a ta tvořila z uvedeného podílu 58,1 %. 5 DE VPM, tj. 11,6 %, bylo v oblasti Českotěšínsko a 4, tj. 9,3 %, v oblasti Bohumínsko. Shodný počet 3 míst, tj. 7 %, pak zaznamenaly oblasti Havířovsko a Orlovsko. Průměrná délka evidence DE VPM v jednotlivých profesích dosahovala nejvyššího počtu dnů u KZAM 2354 učitel jazykové školy. Jednalo se o 805 dnů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 dosahovala letos ještě o 14 dnů více. Na druhém místě je profese KZAM 3228 farmaceutický laborant s 507 dny, dále KZAM 22242 magistr v lékárně se 445 dny, KZAM 2142 stavební inţenýr technolog se 401 dnem, a KZAM 3226 rehabilitační a fyzioterapeutických pracovník s 319 dny. U ostatních DE VPM se pohybovala délka evidence od 100 do 216 dnů. Nejčastějšími důvody neobsazení těchto VPM je buď nedostatek uchazečů s poţadovanou kvalifikací nebo uchazeči, kteří nesplňují další podmínky podstatné pro přijetí do pracovního poměru, mezi něţ obvykle patří, např. atestace u lékařů, aprobace u učitelů, délka praxe, jazykové znalosti, znalost práce s PC apod. Ne zřídka se rovněţ projevují nadměrné poţadavky zaměstnavatele na zaměstnance bez adekvátních platových, pracovních a dalších podmínek. 23

III. NEZAMĚSTNANOST POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ Ke dni 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 27.807 uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo 13.547 ţen, tj. 48,7 %. 3.317 osob se zdravotním postiţením se podílelo na celkovém počtu uchazečů 11,9 %. 2.245 absolventů škol a mladistvých po ZŠ představovalo 8,1 %. Z celkového počtu uchazečů bylo k uvedeném datu 26.625 uchazečů, tj. 95,7 %, dosaţitelných pro okamţité zprostředkování zaměstnání. Nárok na podporu mělo 4.099 osob, tj. 14,7 % z evidovaných uchazečů. Vzhledem k tomu, ţe bylo k dispozici pouze 230 volných pracovních míst, připadlo na 1 toto místo cca 121 uchazečů o zaměstnání. Statistický přehled se srovnáním s loňským rokem zachycuje následující tabulka. Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % Evidovaní uchazeči o zaměstnání 27058 27555 27807 749 2,8 Z toho ţeny 12974 13547 13828 854 6,6 Z toho absolventi škol, učilišť a mladiství 2471 1911 2245-226 -9,1 Z toho občasné se zdravotním postiţením 3136 3241 3317 181 5,8 Z toho uchazeči dosaţitelní 26 589 25930 26625 36 0,1 Uchazeči s nárokem na podporu 5461 5618 4099-1362 -24,9 Volná pracovní místa 374 322 230-144 -38,5 Uchazeči připadající na 1 VPM 72,3 85,6 120,9 48,6 67,2 Míra nezaměstnanosti - starý výpočet 20,4 20,96 20,93 0,53 2,6 Míra nezaměstnanosti nový výpočet* x 19,16 19,59 x x * oficiální pouţívání od 1. 7. 2004 pro srovnání pouţit dodatečný propočet MPSV Nadprůměrnou nezaměstnanost našeho okresu lze doloţit tím, ţe evidovaní uchazeči o zaměstnání našeho okresu se podíleli na celkovém počtu uchazečů Moravskoslezského kraje celkem 26,4 % a na nepublikovaném počtu 5,1 %, přičemţ rovné podílové zastoupení jednoho okresu v rámci kraje odpovídá 16,7 % a v rámci republiky 1,3 %. Z těchto údajů vyplývá, ţe kaţdý čtvrtý uchazeč MSK a kaţdý 19. uchazeč ČR je občanem našeho okresu. 1. Míra nezaměstnanosti Od 1. 7. 2004 došlo ke změně výpočtu míry nezaměstnanosti, která spočívala především v pouţití zdroje uchazečů, kteří jsou dosaţitelní pro zprostředkování a dále rozšíření zdroje pracovní síly, ke které se výpočet provádí, o cizince. Průběţně s tímto novým výpočtem byla však zjišťována míra nezaměstnanosti také podle původního výpočtu. Pro srovnatelnost uvádíme časovou řadu údajů vypočtených původním způsobem, která je doplněna z důvodu regionálního sledování také výpočtem z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Měsíční vývoj MN podle nového výpočtu z uchazečů dosaţitelných je součástí tabulkových příloh, ve kterých je doplněn dodatečný výpočet této míry od ledna 2004. Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu dosáhla na konci roku 2004 výše 20,93 %. Z vývoje posledních 9 let vyplývá, ţe meziročně se sice hodnota míry nezaměstnanosti nesníţila jako v letech 2000 a 2001, ale její nárůst ve výši 0,53 % patřil ve srovnání s ostatními léty mezi dosud nejniţší. Z měsíčního vývoje vyplývá, ţe po prvních 4 měsících roku, kdy se její hodnoty přehouply přes 21 %, došlo v měsících květen a červen opět k jejímu poklesu pod tuto hodnotu, která byla opět překročena aţ v měsících červenci aţ září. Poté se situace zopakovala a její výše klesla pod 21 %. Obdobný měsíční vývoj zaznamenávala také republiková míra nezaměstnanosti, která se však pohybovala na úrovni o cca 10 % niţší. V uvedených měsících také zaznamenávala pokles pod hranici 10 %, pouze v měsíci prosinci 2004 zůstala na výši 10,33 %. Rozdíl mezi republikovou a okresní mírou nezaměstnanosti dosáhl na konci roku 10,56 %. Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v okrese Most, který se dlouhodobě umísťuje před našim ÚP na prvním místě v ČR, dosahovala naše MN hodnoty o 3,07 % niţší. 24

Graf vývoje míry nezaměstnanosti v okrese a ČR: Z pohledu jednotlivých mikroregionů, na něţ byl proveden propočet pracovní síly z VŠPS pro okres, dosahuje MN nejvyšších hodnot uţ po dva roky u pobočky Karviná. Na konci roku dosahovala její výše 22,24 %, coţ bylo o 0,37 % více neţ u pobočky Orlová, která se s hodnotou 21,87 % umístila na druhém místě. Tato pobočka však dosahovala nejvyšších hodnot MN celkem 5 x v posledních 9 letech. Nejniţší podíl MN dlouhodobě dosahuje pobočka Bohumín, a to 17,67 %. Vývoj míry nezaměstnanosti dle VŠPS a EAO podle mikroregionů k 31. 12 let 1996-2004 zachycuje následující tabulka: Pobočka - mikroregion ZDROJ Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINSKO HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO ČESKO- TĚŠÍNSKO C E L K E M O K R E S VŠPS 9,32 11,54 15,17 19,45 18,76 19,42 20,87 21,65 22,24 EAO 9,02 10,82 14,56 18,25 18,49 20,75 21,66 21,41 22,02 VŠPS 6,02 8,51 11,92 16,68 17,03 17,19 18,28 19,79 20,73 EAO 5,62 7,70 11,07 15,15 16,39 17,95 18,41 19,01 20,06 VŠPS 8,92 11,69 15,23 20,63 19,90 18,88 21,05 21,30 21,87 EAO 8,59 10,96 14,66 19,46 19,92 20,18 21,77 21,06 21,60 VŠPS 7,49 10,06 12,17 15,83 16,86 15,88 18,35 18,30 17,67 EAO 7,11 9,26 11,50 14,42 16,17 16,43 18,27 17,46 16,73 VŠPS 7,54 11,83 15,35 18,35 17,50 17,84 19,21 19,70 19,87 EAO 7,15 10,95 14,76 17,20 17,06 18,63 19,45 19,06 19,18 VŠPS 7,75 10,39 13,76 18,21 18,04 18,02 19,58 20,40 20,93 EAO 7,37 9,60 13,04 16,85 17,61 18,99 19,96 19,85 20,40 25

Podle nového výpočtu dosahovala MN v okrese hodnoty 19,59 %, coţ bylo ve srovnání s republikovým průměrem o 10,12 % více. Ve srovnání s okresem Most, který zaujímá s 22,7 % prvenství, byla naše MN o 3,11 % niţší. Pro srovnatelnost s vývojem v letošním roce provedlo MPSV přepočet míry nezaměstnanosti z dosaţitelných uchazečů také na období leden červen 2004, který je součástí tabulkových příloh. Míra nezaměstnanosti vypočtená z EAO dosahovala v okrese hodnoty 20,40 %, coţ bylo o 0,53 % méně neţ u původního výpočtu z VŠPS. Pořadí poboček u tohoto výpočtu se neliší od původního hodnocení. Souhrnný přehled o vývoji hodnot MN v letech 1996 2004 s výpočty ze zdroje VŠPS a EAO zachycuje následující přehled: 2. Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku 2004 V průběhu roku 2004 se nově zaevidovalo celkem 20.651 uchazečů o zaměstnání a 19.902 uchazečů bylo z evidence vyřazeno. To znamená, ţe meziročně došlo k nárůstu stavu uchazečů o 749 osob. Následující přehled zachycuje tok uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících let 2002 aţ 2004: Období Uchazeči celkem Nově evidovaní UoZ Vyřazení UoZ Umístění UoZ 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 Leden 25733 27385 27861 2165 2357 2261 1657 1479 1458 1095 1049 1015 Únor 25649 27393 28100 1375 1395 1575 1459 1387 1336 1084 1001 931 Březen 25499 27431 28051 1363 1475 1558 1513 1437 1607 1090 1051 1154 Celkem 1. čtvrtletí x x x 4903 5227 5394 4629 4303 4401 3269 3101 3100 Průměr 1. čtvrtletí 25627 27403 28004 1634 1742 1798 1543 1434 1467 1090 1034 1033 Duben 25223 27060 27779 1607 1415 1458 1883 1786 1730 1372 1360 1299 Květen 24759 26730 27556 1285 1271 1517 1749 1601 1740 1290 1171 1223 Červen 25264 27106 27555 1919 1928 1718 1414 1552 1719 975 1097 1158 Celkem 1. pololetí x x X 9714 9841 10087 9675 9242 9590 6906 6729 6780 Průměr 1. pololetí 25355 27184 27817 1619 1640 1681 1613 1540 1598 1151 1122 1130 Červenec 25897 27245 28056 2288 1866 1963 1655 1727 1462 1240 1194 1000 Srpen 26123 27140 28179 1643 1549 1761 1417 1654 1638 998 1239 1077 Září 26292 27113 27932 2172 2253 2115 2003 2280 2362 1367 1493 1526 Celkem 1.-3. čtvrtl. x X X 15817 15509 15926 14750 14903 15052 10511 10655 10383 Průměr 1.-3. čtvrtl. 25604 27178 27897 1757 1723 1770 1639 1656 1672 1168 1184 1154 Říjen 26033 26821 27345 1481 1645 1396 1740 1937 1983 1279 1448 1265 Listopad 26047 26774 27353 1413 1397 1638 1399 1444 1630 986 1066 1031 Prosinec 26507 27058 27807 1371 1498 1691 911 1214 1237 623 781 699 Celkem rok X X X 20082 20049 20651 18800 19498 19902 13399 13950 13378 Průměr za rok 25752 27105 27798 1674 1671 1721 1567 1625 1659 1117 1163 1115 2.1. Uchazeči o zaměstnání nově evidovaní v roce 2004 Celkový počet 20.651 nově evidovaných uchazečů představoval v průměru měsíční přírůstek 1.721 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich celkový počet zvýšil o 602 osob, coţ představovalo v průměru měsíční nárůst o cca 50 osob. Následující přehled zachycuje počty nově evidovaných z pohledu mikroregionů. Nejvíce uchazečů se zaevidovalo opět u pobočky Havířov, a to celých 34,5 % jejich okresního počtu. Nejniţší podíl ve výši 9,8 % zaznamenala pobočka Bohumín, u níţ jako jediné počet nově evidovaných i jejich podíl meziročně klesl a patří v posledních 5 letech mezi nejniţší. U pobočky Český Těšín byl naopak počet nově zaevidovaných v posledních 5 letech nejvyšší. 26

Nově evidovaní uchazeči CELKEM Podíl nově evidovaných u poboček k celk. počtu nově evidovaných Podíl uchazečů pobočky k celkovému počtu evidovaných ÚP Počet uchazečů nově evidovaných po organizačních změnách P O B O Č K Y: Za rok Karviná Havířov Orlová Bohumín Č.Těšín CELKEM 2000 5 436 7 667 3 833 2 282 2 167 21 385 2001 5 320 7 070 3 662 2 174 2 118 20 344 2002 6 232 6 878 3 630 2 244 2 098 20 082 2003 5 326 6 876 3 566 2 135 2 146 20 049 2004 5 613 7 129 3 702 2 025 2 182 20 651 2000 25,42 35,85 17,93 10,67 10,13 100 2001 26,15 34,75 18,00 10,69 10,41 100 2002 26,05 34,25 18,08 11,17 10,45 100 2003 26,56 34,30 17,79 10,65 10,70 100 2004 27,18 34,52 17,93 9,80 10,57 100 2000 29,02 32,55 19,03 9,99 9,41 100 2001 29,32 32,73 18,60 9,51 9,84 100 2002 29,12 31,94 19,09 10,07 9,78 100 2003 29,09 33,06 18,52 9,69 9,64 100 2004 29,10 33,94 18,48 9,04 9,44 100 2000 396 616 230 300 99 1 641 2001 234 232 114 75 62 717 2002 258 208 131 110 66 773 2003 259 259 112 106 72 808 2004 204 180 114 69 54 621 Evidenci 8.177 uchazečů o zaměstnání, tj. 39,6 % všech, kteří se zaevidovali v průběhu roku 2004, předcházelo zaměstnání nebo obdobná činnost. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet uchazečů, kteří se zaevidovali bezprostředně po ukončení zaměstnání, sníţil o 831 a jejích podíl klesl o 5,3 %. Druhým nejčetnějším důvodem, který předcházel evidenci, byla neevidovaná nezaměstnanost, kterou potvrdilo 6.101 uchazečů, tj. 29,5 %. Poté následovalo s 2.510 případy, tj. 12,2 %, studium a příprava na povolání a s 1.469 případy, tj. 7,1 %, nemoc a léčení. Ukončení samostatné výdělečné činnosti uvedlo 719 nově evidovaných uchazečů, tj. 3,5 % jejich celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2003 se pořadí posledních činností před zaevidováním nezměnilo. Vzrostl však podíl u všech těchto skupin mimo uchazeče po ukončení studia, kde klesl o 0,1 %. Počet OSVČ se meziročně zvýšil o 219 osob, přičemţ jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných vzrostl o 1 %. Nejčastějším důvodem ukončení předchozího zaměstnání nebo obdobné činnosti byla jako tradičně dohoda o ukončení pracovního poměru, a to i přes její opětovný meziroční pokles o 150 případů na 2.972 osob. Tímto způsobem ukončilo pracovní poměr 36,3 % uchazečů, jejichţ poslední činností bylo zaměstnání nebo obdobný vztah, coţ bylo o 1,6 % méně neţ před rokem. Druhým nejčetnějším případem bylo ukončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, které se vyskytlo v 1.935 případech, tj. u 23,7 % dříve zaměstnaných uchazečů. Podíl této skupiny se meziročně sníţil o 4,1 %. Pokles o 1,6 % na 12,8 % zaznamenala také skupina nově evidovaných uchazečů, jejichţ předchozí pracovní poměr skončil ve zkušební době. Na tomto způsobu ukončení pracovního poměru se podíleli především zaměstnavatelé. Občané jej vyuţili ve 259 případech, tj. 3,2 %. Odchod na základě organizačních změn potvrdilo 621 osob, tj. 7,6 % dříve zaměstnaných, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o 187 osob a 1,4 % méně. Okamţité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance vyuţilo 56 nově evidovaných uchazečů, coţ bylo o 11 více neţ před rokem. V průběhu roku 2004 přišlo do evidence nejvíce uchazečů z odvětví obchodu, a to 1.903 osob, coţ představovalo 23,3 % všech nově evidovaných uchazečů, jejichţ poslední činností před zaevidováním bylo zaměstnání nebo obdobná činnost. Na dalších místech se umístila tato odvětví: Odvětví - kód a název Počet nově evidovaných G Obchod, opravy motor.vozidel a výroba pro os.potřebu a převáţně pro domácnost 1903 K Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 1118 D4 Spotřební průmysl 998 F Stavebnictví 981 D1 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 821 27

Počet nově Odvětví - kód a název evidovaných H Ubytování a stravování 758 C Těţba nerostných surovin 753 I Doprava, skladování a spoje 573 O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 421 M Vzdělávání 352 L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 302 D3 Výroba elektrických a optických přístrojů 249 N Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti 242 D2 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 193 D5 Chemický průmysl 170 Ve srovnání s předchozím rokem 2003 zůstala stejná pouze pozice odvětví obchodu. Pořadí na ostatních místech se změnilo. Před spotřební průmysl se v roce 2004 dostali uchazeči zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb a před odvětví těţby nerostných surovin bývalí zaměstnanci z odvětví stavebnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a odvětví ubytování a stravování. Nejvíce vzrostl počet uchazečů, kteří přišli od zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti, a to o 408 osob. Poté následovalo odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků s přírůstkem 321 osob, stavebnictví s 256 osobami a odvětví obchodu s přírůstkem 240 osob. V ostatních odvětvích byl přírůstek niţší neţ 200 osob. K úbytku počtu nově evidovaných došlo pouze u zaměstnavatelů 4 odvětví, přičemţ nejvyšší byl u odvětví těţby nerostných surovin o 196 osob, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 46 osob a odvětví spotřebního průmyslu o 29 osob. Následující přehled zachycuje přehled zaměstnavatelů, kteří v roce 2004 nejvíce sytili registr uchazečů o zaměstnání (50 a více bývalých zaměstnanců). odvětví Název zaměstnavatle Počet zaevidovaných bývalých zaměstnanců C OKD, Důl Lazy 193 C OKD, Důl ČSA 157 C OKD, Důl Darkov 151 D1 ISPAT NOVÁ HUŤ, a.s. 148 C ČMD, Důl ČSM 120 K Ostrapack, s.r.o. 111 G Tesco Stores ČR, a.s. 106 D1 ŢDB, a.s. 101 D1 JÄKL Karviná, a.s. 99 D4 BB-CZ, s.r.o. 90 L Statutární město Havířov 90 D3 GRADDO, a.s. 87 I České dráhy, a.s. 85 I Česká pošta, s.p. 79 L Generální ředitelství cel 76 D5 Start - spol. s r.o. 69 D2 Shimano Czech Republic, s.r.o. 64 G Kaufland Česká republika, v.o.s. 63 G AHOLD Czech Republic, a.s. 60 Nejvíce nově evidovaných uchazečů vykonávalo u předchozího zaměstnavatele následující profese: 28

KZAM NÁZEV PROFESE POČET UCHAZ. 5211 Prodavači v obchodech 1299 9321 Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci 1208 5123 Číšníci, servírky 567 7111 Horníci, lamači pro uhelné doly 498 9132 Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích a jiných zařízeních 440 4115 Sekretářky, sekretáři 409 7222 Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 403 7122 Zedníci, kameníci, omítkáři 337 5122 Kuchaři 289 3419 Ostatní pracovníci - obchodní zprostředkovatelé jinde neuvedení 260 3421 Obchodní agenti 184 8321 Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 184 9339 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekomunikacích, na poštách 179 8324 Řidiči nákladních automobilů a tahačů 178 3119 Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení 172 9161 Sběrači odpadků, popeláři 171 9152 Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky 169 9323 Dělníci nádvorní skupiny 143 3415 Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě, obchodní zástupci 139 7436 Švadleny, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech 131 3441 Celní pracovníci 122 5169 Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuvedení 117 3433 Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace 115 7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři 114 4131 Úředníci ve skladech /vč. váţních/ 107 7412 Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrob. /např. pekař, moučníkář, cukrář, cukrovinkář/ 102 Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se aţ do třetího pořadí při hodnocení 3 místné KZAM profese nelišily. Na čtvrté pozici se umístila v roce 2004 profese odborného pracovníka - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí před horníkem, který tam byl v roce 2003. Poté se jiţ pořadí mírně obměňovalo. Z celkového počtu nově evidovaných uchazečů se jednalo u 5.652 osob, tj. 27,4 %, o první evidenci, z čehoţ vyplývá, ţe u 14.999 osob, tj. 72,6 % všech ostatních, se jedná jiţ o opakované evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se počet i podíl poprvé evidovaných opět sníţil, a to o 84 osob a 1,2 %. Následující přehled zachycuje vývoj počtu opakovaně evidovaných uchazečů od roku 2002 s uvedením doby, do které se poslední opakovaná evidence uskutečnila. Rok Rok 2002 Rok 2003 ROK 2004 Rozdíl 2004/2003 Opakovaně evidovaní uchazeči do 1 měsíce Po 1 3 měs. Po 3 6 měs. Po 6 12 měs. Po 12 24 měs. Po 24 a více měs. 14 079 771 1 741 2 365 2 723 2 519 3 960 100,00 5,48 12,37 16,80 19,34 17,89 28,13 14 304 814 1 753 2 213 2 584 2 381 4 559 100,00 5,69 12,26 15,47 18,06 16,65 31,87 14 999 504 1 514 2 567 2 959 2 333 5 122 100,00 3,36 10,09 17,12 19,73 15,55 34,15 695-310 -239 354 375-48 563 0,00-2,33-2,17 1,65 1,67-1,10 2,28 Počet opakovaných evidencí u nově evidovaných uchazečů se meziročně zvýšil o 695 osob, tj. 4,9 %. Přesto došlo k poklesu o 310 uchazečů, kteří se zaevidovali do 1 měsíce po předchozí evidenci, po 1 do 3 měsících klesl počet o 239 osob a po 12-24 měsíců o 48 osob. Nejvyšší nárůst zaznamenali opakovaně se evidující po více neţ 2 letech, a to o 563 osob. 29

U nově evidovaných osob se zdravotním postiţením činil podíl poprvé evidovaných pouze 26,3 %, coţ bylo o 1,1 % méně, neţ činil okresní průměr. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých dosahovala první evidence 65,3 %. Ve srovnání s rokem 2003 se však i tento podíl sníţil o 1,7 %. Opakovaná evidence se projevila u 73,7 % nově evidovaných osob se zdravotním postiţením. Meziročně se její podíl zvýšil o 0,5 %. Nejvíce těchto osob se vracelo do evidence po 2 létech (32,5 %) a dále po 12-24 měsících (13,7 %). Sniţováním doby, která uplynula od poslední evidence, se rovněţ sniţoval podíl těchto opakovaných evidencí u osob se ZP. Ve srovnání s rokem 2003 poklesl podíl osob opakovaně evidovaných do 3 měsíců a od 6-12 měsíců souhrnně o 3,1 %. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých se opakovaná evidence meziročně zvýšila o 1,7 %. Nejvíce absolventů škol a mladistvých se od poslední evidence nově zaevidovalo po 3-6 měsících (9,2 %), poté po 6-12 měsících (7,7 %) a po 1-3 měsících (7,4 %). Meziročně nejvíce vzrostl počet nově evidovaných v této skupině po 3-6 měsících, a to o 1,9 %, a o 1,3 % po více neţ 2 létech. Nejvyšší pokles zaznamenaly nově opakované evidence do jednoho měsíce, a to o 1,8 %. Nejvyšší podíl opakovaných evidencí zaznamenaly u této skupiny absolventi VOŠ, u nichţ opakovaná evidence dosahovala 46,8 %, a dále vysokoškoláci s 43,3 %. U vyučenců se opakovaná evidence vyskytovala ve 37,2 %. Nejniţší podíl opakované evidence zaznamenali evidovaní absolventi gymnázií, a to pouze v 19,3 %. Z rozboru doby uplynulé od poslední evidence vyplývá, ţe u vyučenců převládá evidence po 3-6 měsících a poté po 1-3 měsících. U mladistvých po ZŠ pak převládá opakovaná evidence po 3-6 a 6-12 měsících. U absolventů SOŠ převládal počet evidovaných opakovaně po 6-12 a poté shodně po 1-3 a 3-6 měsících. U absolventů VOŠ převládala opakovaná evidence po více neţ 2 letech stejně jako u vysokoškoláků. U gymnazistů se opakovaná evidence vyskytovala nejčastěji po 3-6 a 1-3 měsících. Meziročně zaznamenali nejvyšší pokles opakované evidence absolventi VOŠ (o 15,6 %) a absolventi gymnázií (o 10,7 %). Naopak nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali vyučenci, u nichţ podíl opakované evidence vzrostl o 13,5 %. Z regionálního pohledu se nejvyšší podíl uchazečů s opakovanými evidencemi ve výši 34,7 % vyskytuje u pobočky Havířov a nejniţší podíl ve výši 9,9 % u pobočky Bohumín, coţ odpovídá poměru počtu uchazečů evidovaných u poboček. Pokud hodnotíme podíl opakovaných evidencí k počtu nově evidovaných u jednotlivých poboček, okresní průměr ve výši 72,6 % překračují pobočky Český Těšín s 73,3 %, Bohumín s 73,2 % a Havířov s 72,9 %. Pod tímto průměrem byly pobočky Orlová s 72,1 % a Karviná s 72,2 %. Nejvíce se vyskytují 2 evidence, a to ve 31,2 %, coţ představuje 4.686 z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Se vzrůstajícím počtem evidencí se jejich počet i podíl sniţuje. Celkem 2 aţ 4 evidence mělo 10.678 nově evidovaných, tj. 71,2 % osob s opakovanou evidencí. Nad tímto průměrem se vyskytovala pobočka Havířov se 72,1 % a Orlová se 71,7 %. Nejniţší podíl ve výši 69,4 % u této skupiny byl u pobočky Český Těšín. 5 a více evidencí mělo 4.321, tj. 28,8 %, z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Nejvyšší podíl těchto nově evidovaných byl u poboček Český Těšín (30,6 %) a Bohumín (30,5 %). Nejniţší podíl pak zaznamenala pobočka Havířov s 27,9 %. Nejvyšší podíl nově evidovaných se 7 a více evidencemi zaznamenala pobočka Bohumín, kde tyto osoby představovaly 12,9 % všech nově evidovaných s opakovanou evidencí u této pobočky. Nejniţší podíl těchto osob ve výši 9,7 % byl u pobočky Havířov. Za celou dobu existence ÚP proběhlo celkem 267.236 evidencí občanů našeho okresu. Z tohoto počtu se pouze jednou zaevidovalo celkem 117.657 občanů, tj. coţ představovalo 44 % z proběhlých evidencí. Z toho vyplývá, ţe 149.579 evidencí, tj. 66 %, jiţ bylo opakovaných. Kaţdý občan tak absolvoval v průměru 2,27 evidence. Ve srovnání s předchozím rokem se tento průměr zvýšil o 0,08 evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se loni zvýšil počet poprvé evidovaných o 5.169, tj. o 4,6 %. Jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných však meziročně klesl o 1,6 %. Občané, kteří prošli evidencí, představují 86,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a 63,8 % obyvatel v produktivním věku (sčítání lidu, bytů a domů 2001 184.291). Ve srovnání s rokem 2003 došlo k nárůstu podílu jednou evidovaných občanů k EAO o 3,8 % a k obyvatelstvu v produktivním věku o 2,8 %. 30

2.2. Uchazeči o zaměstnání vyřazení z evidence v roce 2004 V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence ÚP celkem 19.902 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet zvýšil o 404 osob. Nejvíce z těchto osob bylo vyřazeno z toho důvodu, ţe si našli zaměstnání. Jednalo se o 9.309 osob, tj. 46,8 % všech vyřazených. 4.268 uchazečů, tj. 21 % bylo vyřazeno z ostatních důvodů a 4.069, tj. 20,4 %, z důvodu umístění do zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Nesoučinnost s ÚP byla důvodem ukončení evidence u 2.347 uchazečů, tj. 11,8 %. Úřadem práce bylo v rámci aktivní formy vyřazení umístěno do zaměstnání v roce 2004 celkem 4.069 uchazečů. Ve srovnání s předchozím rokem se tento počet sníţil o 697 uchazečů, tj. 14,6 %. Následující přehled zachycuje jednotlivé formy umístění v podílovém vyjádření a časové řadě od roku 2000. Vyplývá z něho, ţe nadále převládá umístění na hlášená volná pracovní místa. Po poklesu podílu takto umístěných osob v roce 2003 se v roce 2004 tento podíl opět zvýšil o 1,58 % na 63,92 %. Druhou nejčastější formou, která přispěla k umístění uchazečů, bylo umístění na SÚPM. Takto bylo umístěno 17,2 % uchazečů z celkového počtu umístěných ÚP, coţ představovalo meziroční nárůst o 3,61 %. Na odbornou praxi absolventů škol odešlo 10,67 % všech umístěných, přičemţ tento podíl meziročně rovněţ vzrostl o 1,18 % i přesto, ţe uvedený nástroj APZ měl v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti platnost do 30. 9. 2004. Poté se uplatňování absolventů realizovalo v rámci nástroje SÚPM. O 0,2 % se meziročně zvýšil podíl umístěných do chráněných dílen a pracovišť. Jediným nástrojem, jehoţ podíl meziročně klesl o 6,62 % na 8,01 %, bylo umístění uchazečů na veřejně prospěšné práce, coţ je od roku 2000 dosud nejniţší podíl. Jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti Podíly vyřazených uchazečů v průběhu let v rámci jednotlivých forem APZ 2000 2001 2002 2003 2004 Umístěn na VPM 65,23 63,75 66,15 62,34 63,92 Umístěn v rámci VPP 9,96 9,71 11,42 14,63 8,01 Umístěn v rámci SÚPM 19,19 20,31 16,81 13,59 17,20 Umístěn na odbornou praxi* 5,62 5,78 5,62 9,49 10,67 Umístěn do chráněné dílny 0,00 0,45 0,00 0,00 0,20 * počet sledován do 30. 9. 2004 - od 1. 10. 2004 byl tento nástroj zahrnut pod SÚPM (ZoZ) V průběhu roku 2004 bylo celkem umístěno do zaměstnání 13.378 uchazečů, tj. včetně těch, kteří si našli zaměstnání sami. Jejich počet se meziročně sníţil o 572 osob. Na celkovém počtu vyřazených uchazečů se tito umístění podíleli 67,2 %. Okresní průměr překračovaly pobočky Havířov s 68,3 % a Český Těšín s 67,7 %. Podíl jednotlivých poboček na počtu všech umístěných uchazečů bez ohledu na aktivní nebo pasivní formu tohoto umístění zachycuje následující přehled: Pobočka Podíly poboček na počtu umístěných uchazečů (aktivní + pasivní forma) v průběhu let 2000 2001 2002 2003 2004 KARVINÁ 26,6 26,4 26,3 26,8 26,9 HAVÍŘOV 34,6 35,1 36,2 33,5 33,9 ORLOVÁ 18,7 17,7 17,5 18,2 17,6 BOHUMÍN 9,7 11,0 10,2 10,9 10,6 ČESKÝ TĚŠÍN 10,4 9,8 9,8 10,6 11,0 Nejvíce uchazečů bylo umístěno u pobočky Havířov a nejméně u pobočky Bohumín. Meziročně se podíl umístěných sníţil u poboček Orlová a Bohumín. U zbývajících poboček podíl vzrostl. Nejvyšší meziroční pokles počtu umístěných uchazečů v roce 2004 zaznamenaly pobočky Orlová (o 7,4 %) a Bohumín (o 6,6 %). Nejniţší pokles o 0,4 % byl zaznamenán u pobočky Český Těšín a o 2,9 % u pobočky Havířov. Aktivní forma dosahovala na počtu všech umístěných nejvyššího podílu u pobočky Český Těšín (52,1 %) a nejméně u pobočky Bohumín (23,5 %). 31

Z rozboru podílu jednotlivých forem vyřazení u poboček vyplývá, ţe aktivní forma dosahovala nejvyšší hodnoty pouze u pobočky Český Těšín. U všech zbývajících poboček se řadila aţ na třetí místo za pasivní formu, která u těchto zbývajících poboček naopak dosahovala nejvyšších hodnot. U pobočky Český Těšín byla pasivní forma druhou nejvyšší před ostatními důvody, které pak u zbývajících poboček dosahovaly druhého nejvyššího podílu. Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo 7.022 uchazečů, tj. 35,3 %, dlouhodobě evidovaných. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet zvýšil o 829 osob a podíl vzrostl o 3,5 %. Aktivní formou prostřednictvím ÚP bylo umístěno celkem 1.435 uchazečů dlouhodobě evidovaných, coţ představovalo 35,3 % vyřazených aktivní formou. Ve srovnání s rokem 2003 se sice sníţil počet vyřazených DE uchazečů o 209 osob, ale jejich podíl na počtu vyřazených aktivní formou se zvýšil o 0,8 %. Za celou dobu existence ÚP došlo k 239.429 vyřazení z evidence uchazečů, coţ představovalo 89,6 % z proběhlých evidencí. Ve srovnání s předchozím rokem se tento podíl zvýšil o 0,6 %. Z uvedeného počtu vyřazených bylo umístěno do práce nebo začalo podnikat celkem 157.388 osob, tj. 65,7 % vyřazených a 58,9 % všech evidovaných osob. Ve srovnání s rokem 2003 se podíl z vyřazených zvýšil o 0,1 % a podíl vyřazených uchazečů z nově evidovaných o 0,5 %. 3. Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2004 a jejich struktura 3.1. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Ke dni 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 27.807 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 749 osob. 4.099 uchazečů, tj. 14,7 %, mělo k uvedenému datu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na meziroční pokles počtu osob s nárokem na podporu ve výši 1.362 osob, tj. 25 %, měly vliv především říjnové změny zákona o zaměstnanosti. Ten zrušil dřívější náhradní dobu zaměstnání pro účel nároku na podporu u skupiny absolventů škol, kteří nyní musí splnit základní podmínku nároku jako ostatní uchazeči, a to jeden odpracovaný rok v posledních třech letech. Ţeny se podílely na celkovém stavu uchazečů 49,7 % a muţi 50,3 %. Počet 3.317 osob se zdravotním postiţením představoval 11,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 181 osob a podíl se zvýšil o 0,3 %. Skupina 2.245 absolventů škol a mladistvých se podílela na celkovém počtu uchazečů 8,1 %. Meziročně její počet klesl o 226 osob a podíl se sníţil o 1 %. Podíl absolventů všech typů škol se meziročně sníţil, mimo absolventy VOŠ, u nichţ došlo k mírnému nárůstu o 0,11 %. 3.2. Kvalifikační a profesní struktura uchazečů o zaměstnání Následující tabulka zachycuje vývoj kvalifikační struktury uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání od konce roku 2003 do konce roku 2004. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) 31. 12. 2003 30.6.2004 31. 12. 2004 Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % Bez vzdělání 30 0,11 100 0,36 157 0,56 Základní vzdělání 9277 34,28 9261 33,61 9040 32,51 Střední odborné (OU+OŠ) 12538 46,34 12852 46,64 13190 47,43 SOŠ a SOU s maturitou 3926 14,51 3993 14,49 4107 14,77 z toho: USO (SOU s matur.) 1351 4,99 1379 5,00 1374 4,94 z toho: USO (SOŠ s matur.) 2519 9,31 2556 9,28 2660 9,57 z toho: VOV (VOŠ) 56 0,21 58 0,21 73 0,26 ÚSV (gymnázia) 784 2,90 869 3,16 819 2,95 Vysokoškolské 503 1,86 480 1,74 494 1,78 Celkem 27058 100,00 27555 100,00 27807 100,00 Meziroční výkyvy v počtu a podílu uchazečů dle jednotlivých stupňů vzdělání jsou úměrné nárůstu počtu uchazečů. Mírný pokles byl přesto zaznamenán u tří stupňů. Poprvé je to u základního 32

vzdělání, kde se počet uchazečů sníţil o 237 osob. Ve skutečnosti se však jednalo o pokles niţší (110), neboť v průběhu roku došlo v rámci kontroly správnosti zařazení uchazečů do stanovených stupňů vzdělání k jejich přesunu ze základního do skupiny bez vzdělání. Souhrnně se podíl obou těchto skupin meziročně sníţil o 1,32 %. Nepatrný pokles podílu o 0,05 % zaznamenali vyučenci s maturitou, u nichţ však jejich absolutní počet vzrostl o 23 uchazečů. Podobná situace byla také u vysokoškoláků, jejichţ podíl klesl o 0,08 % při poklesu počtu uchazečů o 9 osob. U zbývajících stupňů vzdělání se počty i podíly uchazečů mírně zvyšovaly. Následující tabulka zachycuje podíly jednotlivých stupňů vzdělání k 31. 12. v časové řadě od roku 2000. Z ní vyplývá, ţe se v roce 2004 opět sníţil podíl nekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, a to o 1,3 %. Mírný pokles o 0,1 % zaznamenali také uchazeči se vzděláním získaným na gymnáziích a vysokých školách. U zbývajících skupin byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl u vyučenců (vč. vyučení s maturitou), a to o 1,1 %. Typ školy Podíly uchazečů podle stupňů vzdělání získaných na jednotlivých typech škol k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 ZŠ, ZvŠ 34,4 34,9 34,4 34,4 33,1 SOU, ISŠ, vyučen vč. mat. 51,7 50,8 51,2 51,3 52,4 Gymnázium 3,3 3,2 3,0 2,9 2,8 Střední odborná škola 8,9 9,2 9,2 9,3 9,6 Vyšší odborná škola 0,2 0,2 0,3 0,2 0,3 Vysoká škola 1,5 1,7 1,9 1,9 1,8 Následující přehled pak srovnává počty a podíly uchazečů evidovaných od roku 2000 podle jednotlivých skupin vzdělání s počty a podíly VPM hlášených k 31. 12. v těchto letech. Stupeň vzdělání Nedokončení a základní vzdělání na ZŠ,vč. ZvŠ Vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu Vyšší odborné na VOŠ Vysokoškolské na VŠ Uchazeči evidovaní k 31. 12. VPM hlášená k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 Počet 8 675 8 799 9 127 9307 9 197 61 80 25 21 16 Podíl 34,4 34,9 34,4 34,4 33,1 13,7 15,5 10,1 5,6 7,0 Počet 13 008 12 822 13 558 13 889 14 564 311 323 148 307 147 Podíl 51,7 50,8 51,2 51,3 52,37 69,9 62,7 59,7 82,1 63,9 Počet 3 059 3 120 3 244 3 303 3 479 41 71 48 25 37 Podíl 51,7 50,8 51,2 51,3 12,5 69,9 62,7 59,7 82,1 16,1 Počet 59 55 74 56 73 2 1 2 0 1 Podíl 0,2 0,2 0,3 0,2 0,3 0,5 0,2 0,8 0,0 0,4 Počet 377 429 503 503 494 30 40 25 21 29 Podíl 1,5 1,7 1,9 1,9 1,8 6,7 7,8 10,1 5,6 12,6 Úhrnem Počet 25 183 25 225 26 507 27 058 27 804 445 515 248 374 230 Příznivý vývoj podílu VPM a podílu uchazečů o zaměstnání v těchto skupinách podle stupňů vzdělání zaznamenávají všechny skupiny mimo nedokončené a základní vzdělání. Rozdíl u těchto dvou skupin dosahuje výše 26,1 % v neprospěch uchazečů. To znamená, ţe ani v případě dostatečného počtu VPM nebude počet VPM bez poţadované kvalifikace stačit k uspokojení nabídky ze strany uchazečů o zaměstnání. U ostatních stupňů naopak podíl VPM překračuje hodnoty podílu uchazečů. Relativně nejpříznivější je situace u vysokoškolského studia, kdy dosaţený podíl poptávky po pracovní síle v této skupině je o 10,8 % vyšší neţ podíl u uchazečů o zaměstnání. Následující přehled zachycuje počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM při oboustranném dodrţení kvalifikačních stupňů k 31. 12. 2004. Nekritičtější situace je nadále u jiţ zmíněného základního a nedokončeného vzdělání, kdy na 1 VPM připadlo 575 uchazečů. Ke zhoršení došlo také u vyučenců, jejichţ počet na 1 VPM se meziročně zvýšil o 54 osob, tj. na 99 33

uchazečů. Zlepšení stavu bylo zaznamenáno naopak u vysokoškoláků, kdy na 1 VPM připadlo 17 osob, coţ bylo o 7 méně neţ před rokem. O 38 osob se sníţil počet uchazečů připadajících na 1 VPM s poţadovaným úplným středním vzděláním. Jelikoţ v roce 2003 nebyla v tomto období hlášena VPM s poţadovaným vyšším odborným vzděláním, dosahuje letošní počet nárůst o 73 osob. Bez ohledu na stupně poţadovaného nebo dosaţeného vzdělání, připadlo v okrese na 1 VPM 120,9 uchazečů, coţ bylo o 48,6 osob více neţ v roce 2003. Stupeň vzdělání Počet uchazečů podle stupňů vzdělání připadajících na 1 VPM k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 Základní vzdělání,vč. nedok. 142,2 110,0 365,1 443,2 574,8 Vyučení v oboru, vč. matur. 41,8 39,7 91,6 45,2 99,1 ÚSO a ÚSV 74,6 43,9 67,6 132,1 94,0 Vyšší odborné 29,5 55,0 37,0 x 73,0 Vysokoškolské 12,6 10,7 20,1 24,0 17,0 Celkem 56,6 49,0 106,9 72,3 120,9 Nejčetnější výskyt profesí (v počtu nad 100 osob) vykonávaných uchazeči evidovanými ke dni 31. 12. 2004 v posledním zaměstnání a poţadovanými těmito uchazeči je u těchto profesí: KZAM Název vykonávané profese Počet Počet KZAM Název poţadované profese UoZ UoZ 9321 Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl. 1202 9321 Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl. 3 819 5211 Prodavači v obchodech 1173 5211 Prodavači v obchodech 2 884 7111 Horníci,lamači pro uhelné doly 998 9132 Pomocníci a uklízeči v kancelář., nemoc. 2 069 9132 Pomocníci a uklízeči v kancelářích... 875 4115 Sekretářky,sekretáři 1 553 9339 Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, 483 9339 Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, 1 533 7222 Nástrojáři,kovomod.,kovodělníci,zámečn. 360 5122 Kuchaři 1 179 5123 Číšníci,servírky 317 9152 Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky 1 062 4115 Sekretářky,sekretáři 251 7222 Nástrojáři,kovomodel.,kovověl.,zámečníci 1 009 5122 Kuchaři 217 5123 Číšníci,servírky 791 7122 Zedníci,kameníci,omítkáři 203 8321 Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři 736 9152 Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky 202 7122 Zedníci,kameníci,omítkáři 615 9161 Sběrači odpadků, popeláři 200 9323 Dělníci nádvorní skupiny 557 3419 Ostatní prac.-obchodní zprostředkov. 161 7129 Ost.stavební dělníci hlavní stavební výr. 460 8321 Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři 157 7231 Mechanici a opraváři motorových vozid. 337 9323 Dělníci nádvorní skupiny 146 7136 Instalatéři,potrub.,stav. zámečníci, klemp. 316 5169 Ost. pracovníci ochrany a ostrahy 144 7241 Elektromech.,opraváři a seřizovači 283 7436 Švadleny,vyšívači a prac.i v příb.oborech 140 7141 Malíři a tapetáři 251 3119 Ostatní techničtí pracovníci 117 3119 Ostatní techničtí pracovníci 221 3421 Obchodní agenti 116 3415 Obch. cestuj., prof. poradci, obch. zást. 220 4131 Úředníci ve skladech(vč.váţních) 109 8324 Řidiči nákl.automobilů a tahačů 208 7412 Zpracovatelé pekár. A cukrář. výrobků 109 7124 Tesaři a truhláři 207 7111 Horníci,lamači pro uhelné doly 204 27.807 uchazečů o zaměstnání evidovaných k 31. 12. 2004 poţadovalo zprostředkování zaměstnání v některé z 388 profesí stanovené 4 místným kódem KZAM. Pro 175 z těchto profesí nebylo v průběhu celého roku nahlášeno ţádné VPM, přičemţ počet uchazečů se pohyboval u některých těchto profesí v řádu několika desítek. Např. více neţ 30 uchazečů mělo zájem o 8 profesí, o něţ však v průběhu roku 2004 neprojevil zájem ţádný zaměstnavatel. Jedná se o: KZAM NÁZEV PROFESE Počet UoZ 7121 Zedníci pracující s tradičními materiály (bambus, hlína atd.) 60 4223 Telefonisté 54 3111 Technici ve fyzikálních a příbuzných oborech 49 9131 Pomocníci a uklízeči v domácnostech 46 7244 Telefonní a telegrafní mechanici, montéři a opraváři 38 5139 Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé jinde neuvedení 37 7247 Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení 34 9161 Sběrači odpadků, popeláři 32 34

U 27 profesí poţadovaných uchazeči převyšovala poptávka zaměstnavatelů tuto nabídku. Jednalo se např. o profese inţenýry chemie, zprostředkovatele finančních transakcí, pojišťovací agenty, obsluhu automatických a poloautomatických knihvazačských strojů, obsluhu automatických nebo poloautomatických montáţních linek, vedoucí pracovníky organizací, ředitele v průmyslu a ve výrobě, učitele jazykových škol a učitele jazyků, ostatní odborné pedagogické pracovníky, horníky, důlní a hutní techniky, detektivy a kriminalisty, obsluhu strojů na výrobu a dokončovací úpravy obuvi, ostatní učitele na vysokých školách, učitele praktického vyučování na speciálních školách atd. U 10 profesí odpovídal počet nahlášených volných pracovních míst počtu uchazečů evidovaných s touto poţadovanou profesí, z toho se v sedmi případech se jednalo o funkce vedoucích pracovníků zařazené v 1. - 2. třídě KZAM a ve 3 případech o jinak specializované profese zařazené v dalších třídách. U zbývajících 176 profesí poţadovaných uchazeči evidovanými k 31. 12. 2004 byl jejich počet vyšší neţ počet VPM nahlášených za celý rok 2004. Z tohoto počtu profesí se uplatnitelnost uchazečů vyjádřená více neţ 10 uchazeči připadajícími na 1 VPM vyskytla u 67 profesí, z toho vyšší neţ 50 osob byla u následujících 11 profesí: KZAM NÁZEV PROFESE UoZ VPM UoZ na 1 VPM 9152 Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky 1062 6 177,0 9321 Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci 3826 24 159,4 9323 Dělníci nádvorní skupiny 557 4 139,3 7433 Dámští a pánští krejčí a kloboučníci /vč. Opravářů oděvů 119 1 119,0 9339 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telek., na poštách 1533 15 102,2 9141 Domovníci, správci domu 98 1 98,0 7241 Elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení, přístrojů 284 3 94,7 3113 Elektrotechnici 90 1 90,0 9132 Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích apod. 2070 27 76,7 7129 Ostatní stavební dělníci HSV a pracovníci v příbuzných oborech jinde neuvedení 460 7 65,7 3471 Aranţéři, průmysloví a komerční návrháři, bytoví architekti 57 1 57,0 Z pohledu kvalifikační struktury uchazečů podle nejvyššího dosaţeného vzdělání vyplývá, ţe nejvíce uchazečů má kvalifikaci ve strojírenských oborech (20,2 % kvalifikovaných uchazečů) a oborech obchodu (11,9 %). Pokud hodnotíme nejčetnější výskyt oborů vzdělání podle jednotlivých stupňů vzdělání, je stav z dlouhodobějšího hlediska poměrně stabilizovaný. U vyučenců, vč. maturitních oborů, nadále převládají tyto obory vzdělání (v počtu 200 a více) : KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 6651 Prodavač, obchodní provoz 1 858 2351 Zámečník, zámečnické práce 1 503 6551 Kuchař-číšník 870 3667 Zedník, zednické práce 700 2151 Horník, hornické práce 598 2368 Automechanik, technické práce v autoservise 432 2356 Obráběč kovů 351 3356 Truhlář, truhlářské práce 351 2366 Mechanik opravář, opravárenské práce 345 3158 Krejčí, krejčovské práce 334 2652 Mechanik elektrotechnických zařízení 306 3652 Instalatér, instalatérské práce 303 2651 Elektrikář, elektrotechnické práce 296 6641 Provoz obchodu, obchodník 291 6552 Kuchař, kuchařské práce 276 3657 Malíř natěrač 268 3159 Švadlena, šití oděvů 265 3257 Svrškař, svrškařské práce 216 35

U uchazečů s úplným středním vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 50 a více): KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 7941 Gymnázium 819 6341 Ekonomika a podnikání 708 2341 Strojírenství 310 6542 Hotelnictví a turismus 185 6442 Organizace a management v odvětví 117 5341 Ošetřovatelství 99 3647 Stavebnictví 80 4141 Obecné zemědělství 80 2141 Uţitá geologie 70 7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika 68 7541 Sociální činnost 68 2641 Elektrotechnika 67 2647 Výpočetní technika 59 6842 Bezpečnostně právní činnost 57 7841 Rodinná příprava 51 U uchazečů s vyšším odborným vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 5 a více) KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 7541 Sociální činnost 15 6541 Gastronomie 10 6341 Ekonomika a podnikání 9 6542 Hotelnictví a turismus 7 6843 Veřejnosprávní činnost 7 6343 Finančnictví a bankovnictví 6 U uchazečů s vysokoškolským vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 10 a více): KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 6208 Ekonomika a management 81 2301 Strojní inţenýrství 32 2303 Strojírenská technologie 32 2101 Hornictví 30 6202 Hospodářská politika a státní správa 23 7503 Učitelství pro základní školy 17 2109 Metalurgická technologie-inţenýrství 16 6805 Právo a právní věda 13 2612 Elektrotechnika a informatika 11 7501 Pedagogika 11 3.3. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazeče činil k 31. 12. 2004 celkem 37 let a u ţen 38 let. Ve srovnání s rokem 2003 nedošlo ke změně u průměrného věku celkového počtu uchazečů, ale u skupiny ţen se zvýšil o 1 rok. Vývoj věkové struktury uchazečů o zaměstnání v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka: 36

Stupeň vzdělání (dle ISCED97) 31. 12. 2003 30.6.2004 31. 12. 2004 Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % do 19 let 1944 7,19 1773 6,43 1801 6,5 20-24 let 4303 15,90 4244 15,40 4076 14,7 25-29 let 3259 12,04 3246 11,78 3249 11,7 30-34 let 2933 10,84 3122 11,33 3134 11,3 35-39 let 3193 11,80 3217 11,68 3229 11,6 40-44 let 2984 11,03 3136 11,38 3308 11,9 45-49 let 3233 11,95 3352 12,17 3387 12,2 50-54 let 3228 11,93 3353 12,17 3401 12,2 55-59 let 1685 6,23 1750 6,35 1838 6,6 nad 60 let 296 1,09 362 1,31 384 1,4 Celkem 27058 100,00 27555 100,00 27807 100,0 Věková struktura uchazečů se výrazně nemění. Z dlouhodobějšího hlediska je však zřejmý posun a nárůst u skupin uchazečů ve vyšším věku. Patrný je však také vliv nového zákona o zaměstnanosti, který zrušil nárok na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol v případě, ţe neměli v posledních 3 letech 1 rok odpracovaný. To se odrazilo v jejich niţším počtu ve věkových skupinách do 19 a od 20 24 let, neboť absolventi bez praxe, kteří ukončili studium dříve neţ v roce 2004, představovali v průměru 85 % všech absolventů škol. U skupiny do 19 let patří tento počet ve srovnání se stejným obdobím od roku 1999 mezi nejniţší. U skupiny 20-24 letých je tento počet dokonce nejniţší od roku 1998. Meziroční pokles počtu uchazečů zaznamenala také následující skupina ve věku 25-29 let. U ţádné z ostatních skupin se jiţ počty meziročně nesníţily. Podíl skupiny však ještě klesl u uchazečů ve věku 35-39 let. U všech zbývajících skupin byl zaznamenán meziroční nárůst jak u počtu, tak i podílu v daných skupinách. Zřetelný nárůst se projevuje u uchazečů ve věku nad 50 let. Jejich počet meziročně vzrostl o 414 osob, tj. 8 %. Ve srovnání s prosincem roku 1998 dosahuje jiţ jejich loňský počet nárůst o více neţ 155 %, tj. 3.420 osob. Počet uchazečů ve skupině 50-54 let vzrostl za těchto posledních 8 let více neţ 2 x, počet ve skupině 55-60 let skoro 4 x a počet 60 letých a starších více neţ 7 x. obecně však lze hodnotit vývoj věkové struktury za stabilizovaný s menšími výkyvy, které se dříve vyskytovaly převáţně ve 3. čtvrtletí, a to v souvislosti s přílivem nových absolventů škol na trh práce. 3.4. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Meziročně se zvýšily počty i podíly uchazečů evidovaných do 3 měsíců, 3-6 měsíců a nad 24 měsíců. Pouze počet se zvýšil také u skupiny uchazečů evidovaných 6-9 měsíců. Ve všech ostatních případech došlo jak k poklesu počtu, tak i podílu uchazečů v daných skupinách. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali uchazeči ve skupině evidovaných do 3 měsíců, a to 658 osob, coţ představovalo nárůst jejich podílu o 2 %. Naopak nejvyšší úbytek o 300 osob zaznamenali uchazeči evidovaní 12-24 měsíců, coţ znamenalo pokles jejich podílu o 1,59 %. Přehled o vývoji jednotlivých skupin tabulka: v průběhu posledního roku zachycuje následující Ukazatel 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % do 3 měsíců 3699 13,67 4216 15,30 4357 15,67 3 6 měsíců 3583 13,24 3530 12,81 3727 13,40 6 9 měsíců 2329 8,61 2365 8,58 2364 8,50 9 12 měsíců 2218 8,20 2210 8,02 2081 7,48 12 24 měsíců 5120 18,92 4927 17,88 4820 17,34 nad 24 měsíců 10109 37,36 10307 37,41 10458 37,61 Celkem 27058 100,00 27555 100,00 27807 100,00 37

V následujícím přehledu je od roku 1998 zachycen vývoj skupiny uchazečů evidovaných k datu 31. 12. po dobu delší neţ 1 rok. Uchazeči evidovaní 12 a více měs. Stav k 31. 12. let 1999 2000 2001 2002 2003 2004 + - 04/03 Počet celkem 9771 12959 13529 14239 15229 15278 49 Z toho ţeny 4976 6415 6627 6805 7302 7723 421 Meziroční nárůst celkem 3634 3188 570 710 990 49 x Podíl DE celkem v % 40,54 51,46 53,63 53,72 56,28 54,94-1,34 Podíl DE ţen v % 42,18 51,73 53,76 53,78 56,28 55,85-0,43 Na konci roku bylo déle neţ 12 měsíců evidováno celkem 15.278 uchazečů, z toho 7.723 ţen. Tento počet představoval 54,94 % všech evidovaných uchazečů a u skupiny ţen dosahoval podíl 55,85 %. Meziročně se počet dlouhodobě evidovaných zvýšil pouze nepatrně o 49 osob, u ţen pak nárůst představoval 421 osob. Loňský meziroční přírůstek ve výši 49 osob se ve srovnání s přírůstkem roku 2003 sníţil o 941 osob. Na dlouhodobé evidenci má vyšší podíl skupina ţen, jak jiţ bylo výše uvedeno, ale meziročně se její podíl sníţil mírně o 0,43 %. Podíl celkového počtu DE uchazečů však klesl výrazněji o 1,34 %. Uchazeči evidovaní 12-24 měsíců představovali 31,5 % všech dlouhodobě evidovaných, coţ znamená, ţe evidovaní déle neţ 2 roky představovali 68,5 % jejich celkového počtu. Okresní průměr uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců ve výši 54,94 % překročily pobočky Karviná s 57,78 % a Orlová s 55,97 %. Nejniţší podíl těchto osob je zaznamenán u poboček Český Těšín a Havířov, kde tyto osoby tvoří 51,22 % a 52,99 %. Meziročně se sníţil podíl DE uchazečů u všech poboček mimo pobočku Bohumín, která aţ do roku 2002 měla tento podíl jako jediná pod hranicí 50 %. V loňském roce byl u ní jako u jediné zaznamenán nárůst podílu o 1,5 % na 54,91 %, coţ však bylo stále nepatrně pod okresním průměrem. Přehled o vývoji počtu DE uchazečů u jednotlivých poboček zachycuje následující tabulka. UKAZATEL Podíl počtu DE uchazečů poboček na celkovém počtu DE uchazečů v okrese ROK Přehled o počtu DE uchazečů k 31. 12. u jednotlivých poboček Karviná Havířov Orlová Bohumín Č.Těšín CELKEM 2000 31,83 29,58 20,08 9,35 9,16 100,00 2001 31,59 31,30 19,19 8,86 9,06 100,00 2002 31,53 30,42 19,88 9,04 9,13 100,00 2003 30,86 31,97 18,95 9,20 9,02 100,00 2004 30,61 32,73 18,83 9,03 8,80 100,00 Meziroční rozdíl 04/03-0,25 0,76-0,12-0,17-0,22 0,00 Podíl DE uchazečů poboček na celkovém počtu uchazečů poboček 2000 56,45 46,76 54,29 48,17 50,08 51,46 2001 57,80 51,30 55,33 49,92 49,38 53,63 2002 58,16 51,16 55,94 48,26 50,13 53,72 2003 59,71 54,44 57,58 53,41 52,65 56,28 2004 57,78 52,99 55,97 54,91 51,22 54,94 Meziroční rozdíl 04/03-1,93-1,45-1,61 1,50-1,43-1,34 Z kvalifikační struktury uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců vyplývá, ţe 7.718 osob, tj. 50,52 % všech DE uchazečů, je vyučeno v oboru. Jejich počet i podíl meziročně vzrostl o 269 osob a 1,6 %. Ve všech zbývajících skupinách, z nichţ druhý nejvyšší podíl zaujímají uchazeči se základním nebo nedokončeným vzděláním (5.918, tj. 38,74 %), došlo meziročně k poklesu jak počtu, tak i podílu. Právě u nekvalifikovaných DE uchazečů klesl jejich počet nejvíce, a to o 142 osob. Jejich podíl pak klesl o 1,06 %. Z pohledu jednotlivých mikroregionů vyplývá, ţe nejvyšší podíl DE uchazečů se základním vzděláním je u pobočky Bohumín (48,5 %) a nejniţší u pobočky Havířov (32 %). Pobočka Havířov má naopak nejvyšší podíl DE uchazečů s vyučením, a to 55,9 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Bohumín s 42,5 %. Pobočka Český Těšín má nejvyšší podíl těchto osob se střední odbornou školou, a to 9,4 %, s gymnáziem (3,1 % ), a s vysokou školou 38

(1,8 %). Nejniţší podíl DE se SOŠ má opět pobočka Bohumín s 5,2 %., s gymnáziem a vysokou školou pobočka Karviná s 2,1 % a 0,6 %. U pobočky Český Těšín nebyl ani jeden DE uchazeč s VOŠ. Z věkové struktury DE uchazečů vyplývá, ţe nadále je nejvíce těchto osob ve věku 40-49 let. Jedná se o 4.192 osob, tj. 27,44 %. Nejvyšší meziroční přírůstek ale zaznamenala skupina DE uchazečů ve věku nad 50 let, a to o 278 osob, přičemţ podíl vzrostl o 1,74 % na 25,45 %. Nejvyšší meziroční pokles o 259 osob a 2,42 % zaznamenali DE uchazeči ve věku 20-29 let. Z pohledu jednotlivých mikroregionů dosahovala nejvyššího podílu DE uchazečů ve věku do 19 let a 20 29 let pobočka Bohumín, u níţ tyto osoby dosahovaly 4,2 % a 22,6 %. Nejvyšší podíl ve výši 25,4 % dosahovala u skupiny 30-39 letých pobočka Orlová, u 40-49 letých s 29,84 % pobočka Český Těšín a u uchazečů nad 50 let pobočka Havířov s 27 %. Naopak nejniţší podíl ve skupině do 19 let dosahovala pobočka Havířov s 2,3 %, u skupiny 20-29 let pobočka Orlová s 19,4 %, u skupiny 30-39 let pobočka Český Těšín s 22 %, ve věku 40-49 let pobočka Bohumín s 24,2 % a nad 50 let pobočka Český Těšín s 23,1 %. Z pohledu délky evidence bylo nejvíce DE uchazečů ve skupině evidovaných po dobu 12 aţ 24 měsíců. Jednalo se o 4.869 osob, které představovaly 31,87 % všech DE uchazečů. Nejvyšší meziroční přírůstek o 767 osob však zaznamenala skupina evidovaných déle neţ 5 let, jejíţ počet vzrostl na 4.042 osob. Meziročně tím vzrost podíl této skupiny o 4,95 %, tj. na 26,46 %. Naopak nejvyšší pokles o 491 osob zaznamenala skupina DE uchazečů evidovaných 36-60 měsíců, jejíţ podíl klesl o 3,30 % na 22,71 %. Nejvyšší podíl DE uchazečů z pohledu délky evidence 12 24 měsíců byl u pobočky Český Těšín, a to 34,9 %, a s délkou evidence 24-36 měsíců u pobočky Bohumín, a to 21,6 %. Uchazeči s délkou evidence 36-60 měsíců dosahovali nejvyššího podílu u pobočky Orlová (23,5 %) a 60 a více měsíců u pobočky Karviná (30,6 %). Ta měla současně nejniţší počet DE uchazečů s délkou evidence 12 24 měsíců (29 %) a 24-36 měsíců (18 %). Nejméně osob s evidencí 36-60 měsíců pak měla pobočka Český Těšín s 21,5 % a nad 5 let pobočka Bohumín s 20,3 %. Do dlouhodobé evidence nad 12 měsíců přešlo v průběhu roku 2004 celkem 8.207 osob dříve evidovaných s evidencí do 12 měsíců. Ve stejném období bylo z evidence uchazečů vyřazeno 7.022 uchazečů s evidencí delší neţ 1 rok. Tento počet byl o 825 osob, tj. 13,3 %, vyšší neţ v předchozím roce 2003. Ve všech skupinách zachycujících předchozí délku evidence vyřazených uchazečů se jejich počet zvýšil. V podílovém vyjádření však došlo k poklesu u dvou skupin, a to u evidovaných 12 24 měsíců o 2,8 % a 36 60 měsíců o 1,4 %. U těchto dvou skupin však počet vyřazených vzrostl ve srovnání s rokem 2003 o 248 a 49 osob. V absolutním počtu se nejvíce meziročně zvýšil počet vyřazených s evidencí nad 5 let, a to o 297 osob při nárůstu podílu o 3,3 %. O 231 osob se rovněţ meziročně zvýšil také počet vyřazených s evidencí 2 3 roky, při nárůstu podílu vyřazených v této skupině o 1 %. Z celkového počtu 7.022 vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo 1.435, tj. 20,4 %, vyřazeno formou aktivní politiky zaměstnanosti. Přehled o vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů od roku 1999 zachycuje následující tabulka. Z ní vyplývá, ţe se průběţně zvyšuje počet vyřazených uchazečů s evidencí nad 12 měsíců, avšak podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazení od roku 2002 klesá. Ukazatel Počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů v létech: 1999 2000 2001 2002 2003 2004 rozdíl 04/03 Vyřazeni celkem 2 318 3 874 6 231 5 807 6193 7022 829 z toho prostřed. APZ bez rekvalifikací 619 1 215 2 045 1 769 1644 1435-209 podíl APZ na celkem 26,70 31,36 32,82 30,46 26,55 20,44-6,11 Pasivní forma + ostatní důvody vyřazení 1699 2 659 4186 4038 4549 5587 1038 Z přehledu vyplývá, ţe se meziročně zvyšuje celkový počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů. Pokud srovnáme podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazování, dochází od roku 2002 k jeho poklesu. Poslední meziroční pokles podílu vyřazených APZ dosahoval 39

6.11 %. Na celkovém počtu 4.069 uchazečů vyřazených aktivní politikou zaměstnanosti se vyřazení dlouhodobě evidovaní uchazeči podíleli 35,3 %. Z hlediska jednotlivých poboček podílejících se na vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo nejvíce osob vyřazeno u pobočky Havířov, a to 33,7 %. Nejniţší podíl ve výši 10,3 % byl u pobočky Český Těšín. Pokud hodnotíme podíl dlouhodobě vyřazených u jednotlivých poboček k jejich celkovému počtu vyřazených, pak nejvyšší podíl těchto osob vyřadila pobočka Karviná s 36,2 % a pobočka Havířov s 35,6 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Český Těšín s 33,6 %. U zbývajících poboček Orlová a Bohumín dosáhl podíl vyřazených DE uchazečů přibliţně stejné hodnoty pohybující se ve výši 34,7 % a 34,6 %. Z hodnocení podílu DE uchazečů vyřazených formou aktivní politiky zaměstnanosti k celkovému počtu vyřazených uchazečů prostřednictvím aktivní politiky, dosáhla nejvyššího podílu pobočka Český Těšín s 34,1 % a Orlová s 21,5 %. Nejniţší podíl byl zaznamenán u pobočky Karviná, kde dosáhl výše 16,2 %. U poboček Havířov dosáhl 19,9 % a Bohumín 18,1 %. Průměrná délka evidence uchazeče evidovaného k 31. 12. 2004 dosáhla v rámci okresu 823 dnů, přičemţ u ţen činila 819 dnů. Meziročně se zvýšila o 37 dnů u uchazeče celkem i u ţen. Nejvyšší průměrná délka evidence uchazeče byla zjištěna u pobočky Karviná, kde činila 941 dnů, přičemţ její meziroční nárůst představoval v průměru 56 dnů na jednoho uchazeče. Nejkratší průměrná délka evidence byla u pobočky Český Těšín, kde dosahovala 737 dnů, coţ bylo o 204 dnů na 1 uchazeče méně neţ u karvinské pobočky. U skupiny evidovaných ţen byla nejvyšší průměrná délka zjištěna u pobočky Orlová, kde činila 877 dnů a ve srovnání s koncem roku 2003 se zvýšila o 26 dnů. Nejniţší průměrná délka evidence u uchazeček byla u pobočky Havířov, a to 756 dnů. Průměrná délka evidence všech uchazečů o zaměstnání, kteří prošli v průběhu roku 2004 evidencí, činila 694 dnů a meziročně se zvýšila o 49 dnů. U skupiny ţen pak dosahovala 690 dnů a meziročně vzrostla o 43 dnů. Pořadí jednotlivých poboček s ohledem na nejvyšší a nejniţší průměrnou délku odpovídá pořadí u předchozího stavového ukazatele. Průměrná délka uchazečů vyřazených v posledním čtvrtletí roku 2004 dosáhla 466 dnů a u ţen 429 dnů. 3.5. Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti (do 10/2004 na hmotné zabezpečení uchazečů) Podpora v nezaměstnanosti dosahovala ve 4. čtvrtletí 2004 průměrné výše 3.922 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla o 939 Kč. Ve srovnání se 3. čtvrtletním 2004 pak činil nárůst 865 Kč. Ten byl pravděpodobně ovlivněn změnou ZoZ, který z nároku na podporu vyčlenil absolventy škol, jenţ měli dříve nárok na HZ stanovené na úrovni ţivotního minima a kteří s ohledem na vyšší počty sniţovali průměrnou výši nároku všech ostatních uchazečů v daném čtvrtletí. Rok Průměrná výše nároku na podporu (dříve HZ) v jednotlivých čtvrtletích let I. II. III- IV. 2000 2803 2625 2535 2639 2001 2836 2711 2606 2674 2002 2949 2869 2800 2800 2003 3132 2957 2891 2983 2004 3250 3197 3067 3922 Rozdíl 2004/2003 118 240 176 939 Následující přehled zachycuje podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v rozčlenění do skupin podle její výše. Meziročně se zvýšil podíl uchazečů s nárokem na podporu u 6 skupin rozdělených podle výše nároku od 2.501 Kč. Pokles podílu uchazečů zaznamenaly první dvě skupiny, a to evidovaní s podporou ve výši do 1.500 Kč a s podporou ve výši 1.501 2.500 Kč. Důvodem u první skupiny je zvyšující se minimální mzda, takţe u většiny profesí dosahuje i při polovičním pracovním úvazku nárok na podporu zpravidla hodnoty vyšší neţ 1.500 Kč. U druhé skupiny je velmi zřetelný vliv vyčlenění absolventů škol z nároku na podporu v nezaměstnanosti v případech, ţe nesplňují podmínku odpracovaného 1 roku v posledních 3 letech od zaevidování. Jelikoţ jejich dřívější nárok 40

dosahoval 50 % ţivotního minima, byly tyto osoby v minulosti zařazovány především v této kategorii od 1.501 do 2.500 Kč. V absolutním vyjádření to představuje meziročně pokles o 1.568 osob (z 2.503 na 935 osob), tj. o 62,6 %. Skupiny UoZ podle výše podpory (dříve HZ) Podíl uchazečů podle výše nároku na podporu k datu 31. 12. let 2001 2002 2003 2004 Rozdíl 04/03 do 1.500 Kč 10,8 7,7 8,0 6,6-1,4 1.501 2.500 Kč 52,3 52,9 45,8 22,8-23,0 2.501 3.500 Kč 14,4 14,4 18,6 26,3 7,7 3.501 4.500 Kč 8,3 9,9 9,7 13,6 3,9 4.501 5.500 Kč 5,6 6,2 6,3 9,8 3,5 5.501 6.500 Kč 3,5 3,8 4,2 6,5 2,3 6.501 7.500 Kč 2,0 2,2 2,8 4,7 1,9 8.501 a více Kč 3,1 2,9 4,6 9,7 5,1 Jelikoţ došlo od 1. pololetí 2004 k rozšíření stupnice podle výše podpory o další tři poloţky, které se dříve nesledovaly, je podíl uchazečů za rok 2004 uváděn s poslední výší 8.501 a více bez rozčlenění. Z 9.7 % uchazečů, kteří měli nárok na tuto podporu, jich 6 % mělo nárok na podporu ve výši nad 9500 Kč. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ K 31. 12. 2004 bylo v okrese evidováno celkem 3.840 platných povolení vydaných cizincům a informačních karet občanům EU, EHP a Švýcarska. Z tohoto celkového počtu bylo vydáno pouze 36 povolení, tj. 0,9 %, v rámci kontraktů. V ostatních případech se jednalo o individuální případy. Na celkovém počtu cizinců a občanů EU, EHP se nejvyšší měrou podílelo 2.296 Poláků, kteří představovali 59,8 % jejich celkového počtu, a 1.508 občanů Slovenské republiky, kteří představovali 39,3 %. Zbývajících 36 osob bylo jinými státními příslušníky, z toho 7 v rámci EU a EHS a 29 mimo Evropu. Následující přehled zachycuje celkový počet cizinců a občanů EU, EHP a Švýcarska, kteří k 31. 12. 2004 mohli pracovat buď na základě povolení k zaměstnání nebo na základě registrované informační karty. Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně v % Počet platných povolení vč. informačních karet+rk 3847 3659 3840-7 -0,2 z toho individuální 3812 3621 3804-8 -0,2 z toho kontrakty 35 38 36 1 2,9 z toho občané Polska 2237 2096 2296 59 2,6 z toho občané Slovenska 1561 1524 1508-53 -3,4 Nejvyšší počty občanů EU a EHP a ostatních cizinců (nad 10 osob) byly u zaměstnavatelů v následujících odvětvích dle OKEČ: Odvětví činnosti OKEČ Kód Občané EU,EHP Ostatní cizinci Celkem C Těţba nerostných surovin 10-14 2981 12 2993 DJ - výroba kovů a kovodělných výrobků 27,28 98 0 98 G - Obchod,opravy motor.vozidel a spotřebního zboţí 50-52 79 4 83 N - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 85 64 2 66 I - Doprava, skladování, spoje 60-64 27 0 27 41

Odvětví činnosti OKEČ Kód Občané EU,EHP Ostatní cizinci Celkem O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 90-93 24 1 25 DK - výroba strojů a zařízení 29 21 0 21 K - Činnosti v oblasti nemovitostí, podnikat.činnosti 70-74 19 0 19 DL - výroba elektrických a optických přístrojů 30-33 15 0 15 DM - výroba dopravních prostředků 34,35 8 6 14 Nejvíce cizinců a občanů EU a EHP (v počtu nad 10 osob) bylo zaměstnáváno na našem území k 31. 12. 2004 v profesích uvedených v následující tabulce. Pro názornost uvádíme rovněţ počet uchazečů, kteří o uvedenou profesi mají zájem. Úřad práce nemůţe ovlivnit přednostní přijímání našich uchazečů o zaměstnání na místech obsazovaných občany EU a EHP. Z rozboru vyplývá, ţe např. počet občanů EU a EHP dosahuje, např. u profese horníků, více neţ 13 násobku počtu uchazečů, u profese obsluhy strojů a práce na ţelezničním svršku více neţ 11 násobku, u profesí ředitelů podniků a lékařů 4 násobku a u učitelů vysokých škol a obsluţných prací na důlním zařízení více neţ 2 násobku. KZAM Název profese UoZ EU,EHP cizinci Úhrnem 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušn. a kameníci 218 2858 13 2871 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příb. oborech 1408 300 0 300 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 629 186 0 186 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech 1117 62 0 62 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci 12 48 0 48 818 Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku 3 34 0 34 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracov. 610 32 1 33 811 Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zprac. nerostů 13 29 0 29 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení 531 27 0 27 721 Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety. 196 24 0 24 832 Řidiči motorových vozidel 979 17 0 17 812 Obsluha zařízení na zpracování kovů 65 16 0 16 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci 2120 15 0 15 245 Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři 53 11 0 11 831 Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech 28 10 0 10 1. Cizinci K 31. 12. 2004 bylo nadále evidováno 414 platných povolení k zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 385 povolení vydáno občanům z EU, EHP (Polsko 382, Nizozemí 2, Finsko 1). Zbývajících 29 povolení bylo vydáno ostatním cizincům mimo EU, EHP a Švýcarsko. Následující přehled zachycuje platná povolení vydaná cizincům k 31. 12. 2003 2004 (mimo státy EU,EHP a Švýcarska). Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % Platná povolení pro cizince (mimo EU,EHP) 37 32 29-8 -21,6 z toho individuální 37 32 29-8 -21,6 z toho na základě kontraktů 0 0 0 0 0,0 Následující tabulka zachycuje strukturu cizinců podle státní příslušnosti. V uvedeném přehledu schází ještě 2 Nizozemci, 1 Fin a 382 Poláků, kteří měli k 31. 12. 2004 nadále platná původně vydaná povolení k zaměstnání cizince. Jelikoţ se jedná o občany EU a EHP, nejsou v tomto přehledu zahrnuti. 42

Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % Argentina 1 1 1 0 0,0 Austrálie 0 1 0 0 X Bulharsko 11 10 12 1 9,1 Indie 3 3 3 0 0,0 Japonsko 7 7 4-3 -42,9 Kanada 1 2 2 1 100,0 Makedonie 4 0 1-3 -75,0 Mexiko 1 1 1 0 0,0 Rusko 2 1 1-1 -50,0 Singapur 4 3 2-2 -50,0 Ukrajina 1 1 1 0 0,0 USA 2 2 1-1 -50,0 Celkem 37 32 29-8 -21,6 Z tabulky vyplývá, ţe meziročně se počet cizinců s vydaným povolením k 31. 12. 2004 v porovnání s počty povolení u stejných státních příslušností sníţil o 8 osob. Nejvíce povolení k zaměstnávání bylo vydáno Bulharům pro výkon profese horník (41,4 %), a poté pro výkon vedoucích funkcí ředitelů a prezidentů velkých organizací Japoncům (13,8 %). Nejvíce povolení bylo vydáno pro odvětví těţby nerostných surovin (12), dále pro odvětví výroby dopravních prostředků (6), obchod (4) a odvětví vzdělávání (3). U ostatních 4 odvětví se počty vydaných povolení pohybovaly v rozsahu 1 2. Mimo tyto osoby byly v rámci 98, písm. a-e, j a k ZoZ zaevidovány další tři osoby z Rumunska, Ukrajiny a USA. 2. Občané Evropské unie, EHP a Švýcarska Občané EU a EHP působili k 31. 12. 2004 na našem území v počtu 3.808 osob. Z uvedeného počtu mělo 385 z nich ještě platná povolení k zaměstnání a zbývajících 3.423 osob bylo evidováno na základě informačních karet. Nejvíce občanů z EU a EHP, tj. 2.296 osob, bylo z Polska. Ti tvořili 60,3 % všech občanů EU a EHP. 1.508 osob, tj. 39,6 %, bylo ze Slovenska. Spolu tyto dvě skupiny tvořily 99,9 % všech občanů EU a EHP registrovaných na informačních kartách. Zbývající 0,1 % tvořili 2 občané Finska a 2 občané Nizozemí. Meziročně vzrostl na našem území počet Poláků o 59 osob a počet Slováků klesl o 53 osob. Následující přehled zachycuje strukturu občanů EU a EHP podle státní příslušnosti v průběhu posledního roku bez ohledu na to, zda tyto osoby pracovaly na základě povolení nebo dříve RK a nyní informační karty. Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně v % Belgie 1 1 0-1 -100,0 Dánsko 1 0 0-1 -100,0 Finsko 1 2 2 1 100,0 Itálie 2 0 0-2 -100,0 Nizozemí 4 2 2-2 -50,0 Polsko 2237 2096* 2296** 59 2,6 Slovinsko 1 0 0-1 -100,0 Slovensko 1561 1524 1508-53 -3,4 Velká Británie 2 2 0-2 -100,0 Státy EU, EHP 3810 3627 3808-2 -0,05 *) z toho 1978 povolení, 38 kontrakty a 80 registrač. karet **) z toho 346 povolení, 36 kontrakty a 1914 informačních karet Z profesní struktury občanů EU, EHP vyplývá, ţe 75,1 % z nich bylo registrováno pro výkon profese horník. Jednalo s o 2.858 osob. V následujícím přehledu jsou zachyceny profese nejčastěji vykonávané občany EU a EHP (v počtu 10 více): 43

KZAM Název profese Počet obč. EU,EHP na informačních kartách 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci 2858 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech 300 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 186 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech 62 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci 48 818 Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku 34 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracovníci.. 32 811 Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zpracování nerostů 29 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů 27 721 Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety.. 24 832 Řidiči motorových vozidel 17 812 Obsluha zařízení na zpracování kovů 16 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci 15 245 Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři 11 831 Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech 10 Přehled o podílu zahraniční zaměstnanosti na zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích (subjekty s 25 a více zaměstnanci) přináší následující tabulka: Odvětví činnosti Zaměstnanost k 31. 12. 2004 Státy EU,EHP a Švýcarsko Ostatní cizinci Souhrn Podíl cizinců v % F Stavebnictví 2263 441 2 443 19,58 C Těţba nerostných surovin 16779 2981 12 2993 17,84 A - Zemědělství a myslivost, lesnictví 78 3 0 3 3,85 DK - výroba a opravy strojů a zařízení 657 21 0 21 3,20 G - Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro os. spot. 3341 79 2 81 2,42 DL - výroba elektrických a optických přístrojů 886 15 6 21 2,37 DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 5964 98 4 102 1,71 O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 1821 24 0 24 1,32 DN - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 77 1 0 1 1,30 H Ubytování a stravování 387 5 0 5 1,29 N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 4958 64 0 64 1,29 J - Finanční zprostředkování 294 3 0 3 1,02 K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské čin. 2362 19 0 19 0,80 DE výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru 753 5 0 5 0,66 DH výroba pryţových a plastových výrobků 302 2 0 2 0,66 DI - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 328 2 0 2 0,61 DM - výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů 2001 8 3 11 0,55 I - Doprava, skladování, spoje 5562 27 1 28 0,50 DA výroba potravinářských výrobků, nápojů, tab. výr. 1309 4 0 4 0,31 DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 358 1 0 1 0,28 M Vzdělávání 5697 4 2 6 0,11 E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1568 1 0 1 0,06 DC výroba usní a výrobků z usní 36 0 0 0 0,00 DD zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků, kr. nábytku 30 0 0 0 0,00 DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv, chem. vl. 409 0 0 0 0,00 L - Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 3244 0 0 0 0,00 B - Rybolov, chov ryb 0 0 0 0 x DF výroba koksu, jadrných paliv, rafinérské zpracování ropy 0 0 0 0 x P - Domácnosti zaměstnávající personál 0 0 0 0 x Q - Exteritoriální organizace a spolky 0 0 0 x Celkem 61464 3808 32 3840 6,25 Z uvedených informací vyplývá, ţe převáţná většina zahraničních zaměstnanců (občané EU, EHP a ostatních cizinců) je zaměstnána v těţebním průmyslu v profesi důlních dělníků nebo důlních 44

techniků. K 31. 12. 2004 bylo nejvíce těchto osob zaměstnáno v důlních závodech okresu prostřednictvím dodavatelských firem, které doplnily zaměstnanost 2.408 občany EU a EHP. Ti představovali 80,5 % všech zahraničních zaměstnanců pracujících v odvětví těţby nerostných surovin. Důlní závody se svou zahraniční zaměstnaností podílely na počtu zahraničních pracovníků odvětví těţby nerostných surovin 19,5 %. Pokud hodnotíme počty registrovaných občanů EU, EHP, cizinců na povolení i registrace, dosahuje tato skupina zahraničních zaměstnanců nejvyššího podílu na zaměstnanosti v odvětví stavebnictví, a to 19,6 %. Aţ poté se zařadilo odvětví těţby nerostných surovin se 17,8 %. Podíl těchto zahraničních zaměstnanců na zaměstnanosti ostatních odvětví je nízký a nedosahuje ani 4 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet povolení a registrací zahraničních zaměstnanců, kteří pracovali v důlních závodech našeho okresu, zvýšil nepatrně, a to o 60 osob, coţ představovalo nárůst o 2 %. Nepatrný pohyb byl zaznamenán u důlních závodů, u nichţ počet zahraničních zaměstnanců vzrostl pouze o 7 osob. O 51 osob se zvýšil počet u dodavatelských firem. V průběhu roku 2005 začalo podnikat na našem území 5 nových subjektů, které registrovaly prostřednictvím informačních karet zaměstnané občany EU a EHP. Naši občané v cizině V průběhu roku 2004 bylo posouzeno celkem 163 ţádostí občanů (z toho 105 ţen), kteří měli zájem pracovat v zahraničí. Na MPSV bylo pak odesláno celkem 7 ţádostí, z toho pro 5 ţen, o práci v SRN a Švýcarsku. Ve všech případech se jednalo o práci na 18 měsíců. 7 osob, z toho 4 ţeny, obdrţely předběţnou pracovní smlouvu a 1 muţ dosud příslib nedostal. Mimo tento počet byly v roce 2004 uspokojeny další 2 ţádosti ţen, které si podaly ţádost ještě v roce 2003. Celkem obdrţelo předběţnou pracovní smlouvu 9 občanů, z toho 6 ţen. V 8 případech, z toho u 5 ţen, se jedná o práce v oboru gastronomie a v 1 případě u ţeny o administrativní práce. Mimo tento počet došlo na základě vlastní aktivity občanů dalších 60 předběţných příslibů, z toho 28 pro ţeny. Větší část opět bude směřovat do gastronomie (44/25) a zemědělství (10/2). 6 osob, z toho 1 ţena, má moţnost výkonu pomocných prací. 3 ţádosti byly v tomto období občany odmítnuty pro nezájem. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet ţadatelů o informace o 32 osob. O 3 se sníţil rovněţ počet podaných ţádostí o práci v zahraničí. Počet všech uspokojených ţadatelů se nezměnil a byl v obou létech stejný. O 5 případů se sníţil počet předběţných pracovních smluv, které si zájemci vyřizovali sami z vlastní iniciativy. V. KONTROLNÍ ČINNOST Pracovníky kontrolního oddělení bylo v roce 2004 provedeno celkem 122 vnějších kontrol, z toho 120 v soukromém sektoru a 2 ve veřejném sektoru. U zaměstnavatelů veřejného sektoru bylo zjištěno v 8 případech porušení zákoníku práce, předpisů o zaměstnanosti a mzdě. V soukromém sektoru bylo zjištěno porušení uvedených předpisů ve 475 případech. Za porušení pracovně právních předpisů bylo uloţeno 108 sankcí v celkové výši 718 600 Kč a 8 sankcí pořádkových v celkové výši 40 tisíc Kč. Statistický přehled o počtu kontrol a uloţených sankcí v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka. Dlouhodobý přehled o počtu kontrol a sankcí hmotně právních od roku 1992 je pak součástí tabulkových příloh. *v tisících Kč Ukazatel Počet kontrol a výše uloţených pokut 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 45 Rozdíl 12 2004/2003 Počet vnějších kontrol 78 52 122 44 Počet uloţených pokut hmotněprávních 39 34 108 69 Výše pokut hmotněprávních* 291,8 216,4 718,6 426,8 Počet uloţených pořádkových pokut 67 4 8-59 Výše pokud pořádkových* 430,0 20,0 40,0-390,0 Mezi nejčastější porušení zákoníku práce a jeho prováděcích předpisů patřilo porušení ustanovení 32, odst. 3, 36, odst. 1, 60, odst. 2, 94 a 236. U kontrol zákona o zaměstnanosti

se nejčetněji vyskytovalo porušení ustanovení 1, odst. 6 a 19. V oblasti mzdových předpisů docházelo nejčastěji k porušování ustanovení 4, odst. 1 a 4, 6, 7 a 14 zákona o mzdě a 2, odst. 1 a 17 nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Ve srovnání s předchozím rokem se počet kontrol v roce 2004 zvýšil o 44. Počet uloţených hmotně právních sankcí meziročně vzrostl o 69, přičemţ výše sankcí hmotně právních se zvýšila o 426,8 tisíc Kč. U pořádkových pokut došlo meziročně k poklesu jejich počtu o 59 a jejich výše o 390 tisíc Kč, a to v souvislosti s doporučením MPSV s ohledem na krátké odvolací lhůty. INSOLVENCE ZAMĚSTNAVATELŮ V ROCE 2004 Za celou dobu platnosti zákona č. 118/2000 Sb. bylo zveřejněno u zdejšího ÚP celkem 294 návrhů na podání konkurzu. V průběhu roku 2004 se jednalo o 68 návrhů, z nichţ bylo jiţ 34 odvoláno nebo zamítnuto. V průběhu roku 2004 bylo podáno občany celkem 170 ţádostí k uspokojení mzdových nároků svých nesolventních zaměstnavatelů. Meziročně se počet těchto ţádostí zvýšil o 65 ţádostí, coţ představovalo nárůst o cca 62 %. Tyto ţádosti se vztahovaly k 12 zaměstnavatelům, jejichţ počet se však zvýšil ve srovnání s rokem 2003 pouze o 1. S nárůstem ţádostí souvisí také meziroční nárůst kladně vyřízených ţádostí, jejichţ počet vzrostl o 71, tj. na 160. Současně vzrostla také finanční částka, která byla vyplacena na úhradu neuspokojených mzdových nároků, a to o cca 1,465 mil. Kč. Ukazatel Rok 2003 1.pololetí 2004 Rok 2004 Počet podaných ţádostí 105 107 170 Počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti 11 7 12 Počet kladně vyřízených ţádostí 89 103 160 Celková částka vyplacená ÚP v Kč 1,923.182 2,129.067 3,388.045 Nadprůměrný nárůst byl zaznamenán jiţ v průběhu 1. pololetí 2004, kdy bylo podáno 63 % všech ţádostí za celý rok. Tento stav ovlivnila především insolvence zaměstnavatele odvětví výroby oděvů, která se týkala uspokojení nároků cca 100 osob. POVOLOVÁNÍ VÝKONU ČINNOSTi DÍTĚTE Ustanovení 121 nového zákonu o zaměstnanosti bylo realizována hned v prvním měsíci říjnu 2004. Do konce roku bylo poţádáno o vydání povolení výkonu umělecké činnosti pro 42 dětí a pro reklamní činnost 2 dětí. Ve všech případech bylo ţádostem vyhověno. 46

VI. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Na politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno více neţ 312,437 milionů Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tyto náklady zvýšily o 5,53 %, přičemţ na nárůstu se z 95 % podílely náklady vynaloţené na pasivní politiku, tj. podpory v nezaměstnanosti, dříve hmotné zabezpečení uchazeče. Tato částka vynaloţená na podpory se meziročně zvýšila o 7,9 %. Nárůst výdajů poskytnutých na aktivní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 0,81 %. Jejich podíl na celkových výdajích politiky zaměstnanosti dosahoval za uplynulý rok 31,9 %, coţ bylo o 1,5 % méně neţ v roce 2003. Přehled o výši výdajů na politiku zaměstnanosti zachycuje následující tabulka. Výdaje na politiku zaměstnanost (PZ) Ukazatel (v tis. Kč) Stav k datu Rozdíl 12 04/03 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně v % Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 296 071,647 145 992,597 312 437,079 16 365,432 5,53 V tom na aktivní politiku (APZ) 98 999,000 39 231,982 99 799,676 800,676 0,81 V tom na pasivní politiku (PPZ) 197 072,647 106 760,615 212 637,403 15 564,756 7,90 Podíl výdajů APZ na celkových výdajích PZ 33,4 26,9 31,94-1,46 Pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo v roce 2004 ovlivněno změnou zákona o zaměstnanosti, který zrušil některé původní nástroje APZ a schválil nástroje nové. Zásadní změnou je zrušení samostatného nástroje APZ odborná praxe absolventů škol. Absolventy škol lze od 1. 10. 2004 uplatňovat na trhu práce v rámci nástroje SÚPM, tzv. vyhrazených míst. Rovněţ došlo k ukončení dříve uplatňovaného nástroje SÚPM pojmenovaného ROPO, v rámci něhoţ byla umoţněna absolventům škol praxe u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtových organizací) a příspěvkových organizací. U nástroje SÚPM došlo k oddělení míst vyhrazených a zřízených. K jiţ stávajícím nástrojům pak přibyly nástroje překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Z uvedeného důvodu jsou této kapitole některé údaje zařazeny ještě do poloţek, které v současnosti jiţ neexistují a spadají pod jiný nástroj. V průběhu roku 2004 bylo podáno celkem 1.486 projektů k vytvoření nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo předkladatelem stornováno celkem 132 projektů, z toho nejvíce v rámci odborné praxe absolventů (62) a SÚPM na mzdy (53). Zamítnuto bylo celkem 188 projektů, z toho nejvíce opět nejvíce v rámci SÚPM na mzdy (83) a odborné praxe (71). Počet podaných projektů meziročně klesl o 9. Přijato a schváleno bylo 1.166 projektů na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, coţ bylo o 55 projektů více neţ v roce 2003. Z uvedeného počtu bylo 43 projektů v rámci VPP, 676 projektů v rámci SÚPM, z toho 53 na investice, 562 na mzdy a 51 v rámci SVČ, a dále 447 projektů k zajištění odborné praxe absolventů škol. Nejvíce projektů bylo schváleno v oblasti Karvinska (283 a Havířovska (235). Nejniţší počet byl v oblasti Orlovsko (64) a Bohumínsko (67). Následující přehled zachycuje počty pracovních příleţitostí vytvořených v rámci jednotlivých nástrojů APZ ve srovnání s rokem 2003. Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % SÚPM u zaměstnavatelů - zřízení 139 54 110-29 -20,9 SÚPM u zaměstnavatelů na mzdy vyhraz. 242 127 424 182 75,2 SÚPM u zaměstnavatelů - ROPO 129 52 138 9 7,0 SÚPM SVČ 71 23 51-20 -28,2 Odborná praxe* 562 208 447-115 -20,5 VPP 339 182 278-61 -18,0 Chráněné dílny a pracoviště - zřízení 1 3 7 6 600,0 Úhrnem 1483 649 1455-28 -1,9 * odborná praxe probíhala do 30. 9. 2004. Od 1. 10. 2004 v rámci nástroje SÚPM. 47

V rámci nástrojů APZ bylo v roce 2004 vytvořeno celkem 1.455 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Meziročně se jejich počet sníţil o 28 míst. Pokles byl zaznamenán u většiny nástrojů APZ mimo SÚPM vyhrazených na mzdy, kam se přesunula od 1. 10. 2004 nově vytvořená místa pro absolventy škol z původního nástroje odborná praxe. K mírnému nárůstu došlo také u pracovních příleţitostí vytvořených v rámci dřívějšího nástroje SÚPM ROPO a rovněţ u míst vytvořených v rámci chráněných dílen a pracovišť. U zbývajících nástrojů byl zaznamenán pokles počtu pracovních míst, přičemţ nejvyšší, mimo jiţ zmíněný nástroj OP, byl zaznamenán u nástroje VPP, kde meziročně klesl o 61 míst, dále pak u SÚPM na investice o 29 míst a u SÚPM SVČ o 20 míst. Z celkového počtu vytvořených pracovních příleţitostí bylo nejvíce určeno pro skupinu absolventů škol, a to 585 míst, tj. 40,2 %. 731 osob, tj. 52,3 %, které na tato místa nastoupily, bylo ve věku do 25 let a 80 osob, tj. 5,7 %, ve věku nad 50 let. 73 osob, tj. 5,2 % uplatněných v rámci APZ, bylo osobami se zdravotním postiţením. Kvalifikační struktura všech pracovních míst vytvořených za rok 2004 byla následující: Stupeň vzdělání Struktura všech míst vytvořených v rámci APZ podle kvalifikace Počet Podíl 2001 2002 2003 2004 2001 2002 2003 2004 Základní vzdělání 325 232 323 276 17,1 14,5 21,8 19,0 Vyučen v oboru 678 452 338 355 35,6 28,1 22,8 24,4 Úplné střední 819 811 730 699 43,1 50,5 49,2 48,0 Vysokoškolské 80 111 92 125 4,2 6,9 6,2 8,6 Celkem 1 902 1 609 1 483 1455 100,0 100,0 100,0 100,0 Meziročně se zvýšil počet pracovních míst, která byla určena pro uchazeče vyučené a vysokoškoláky. Pokles naopak zaznamenal počet pracovních míst vytvořených pro uchazeče se základním vzděláním. 1. Veřejně prospěšné práce (VPP) V roce 2004 bylo podáno celkem 44 projektů k vytvoření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. Jeden projekt byl zamítnut. V rámci 43 schválených projektů bylo vytvořeno celkem 278 pracovních míst. Většina, tj. 73 % těchto míst, vznikla pro uchazeče se základním vzděláním, 22,3 % pro uchazeče s vyučením v oboru a zbývajících 4,7 % pro uchazeče s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce těchto míst bylo vytvořeno zaměstnavateli odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany, tj. u měst a obcí. Jednalo se o 40,3 % všech těchto míst. Zbývající místa vznikla v průmyslu (11,2 %), stavebnictví (5,4 %), obchodu a sluţbách (2,9 %) a školství (2,2 %). Nejvíce těchto míst vzniklo v mikroregionu Havířovsko, a to 133, tj. 47,8 %. 18,7 % těchto míst vzniklo v oblasti Bohumínsko a 13,7 % v oblasti Orlovsko. Nejméně těchto míst vzniklo v oblasti Českotěšínsko (9,4 % %) a Karvinsko (10,4 %). Na tato vytvořená místa v rámci VPP nastoupilo celkem 324 osob, z toho bylo 61,1 % se základním nebo nedokončeným vzděláním, 30,9 % s vyučením v oboru bez maturity, 7,4 % se středoškolským s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Z uvedeného počtu uchazečů bylo 140 evidováno déle neţ 2 roky, 161 osob 12-24 měsíců a pouze 14 do jednoho roku. Z toho vyplývá, ţe cca 93 % takto umístěných osob patřilo mezi evidované déle neţ 1 rok. Zpět do evidence bylo zařazeno 158 z těchto umístěných, tj. 48,8 % jejich celkového počtu. Z celkového počtu bylo 22 osob se ZP, 85 ţen, 52 osob ve věku do 25 let a 46 osob ve věku nad 50 let. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila 68.708 Kč. Průměrná doba trvání obsazení 1 místa činila 7 měsíců. Průměrná délka obsazení 1 místa 1 uchazečem trvala 9 měsíců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet schválených projektů o 2, počet vytvořených míst o 61 a počet umístěných o 58 uchazečů o zaměstnání. 48

Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: KZAM Název profese Počet vytvořených míst 9161 Sběrači odpadků, popeláři dělník pro čištění města 255 3119 Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení - mistři 9 3460 Sociální pracovníci 6 K 31. 12. 2004 bylo nadále evidováno celkem 207 aktuálních míst v rámci VPP, na nichţ bylo umístěno 184 uchazečů o zaměstnání, z toho 14 osob se zdravotním postiţením. 2. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM vyhrazená a zřízená) Za účelem získání příspěvku v rámci SÚPM bylo podáno v roce 2004 celkem 862 projektů. Z uvedeného počtu bylo 116 projektů zamítnuto a 70 projektů bylo stornováno předkladateli. Celkem tedy bylo schváleno 676 projektů k vytvoření 723 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. V rámci nástroje SÚPM byly do 30. 9. 2004 poskytovány příspěvky na investice, na mzdy, na SVČ a v rámci tzv. ROPO, tj. absolventi v organizačních sloţkách státu (dříve rozpočtové organizace) a v příspěvkových organizacích. Od 1. 10. 2004 došlo v souvislosti se změnou ZoZ k některým změnám, a to např. v charakteristice míst na vyhrazená (dříve mzdy), zřízená a za účelem SVČ. Došlo ke zrušení dřívějšího ROPO a v rámci vyhrazených pracovních míst se začalo řešit uplatňování absolventů škol na trhu práce, kteří do 30. 9. 2004 získávali pracovní zkušenosti v rámci jiţ nyní zrušeného nástroje odborná praxe. V rámci nástroje SÚPM (mzdy-vyhrazená místa) bylo vytvořeno celkem 562 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání, z toho pro 138 absolventů škol v rámci tzv. ROPO do 30. 9. 2004. Dalších 110 pracovních míst bylo zřízeno s příspěvkem na investice a 51 míst vzniklo v rámci samostatně výdělečné činnosti uchazečů o zaměstnání. Nejvíce míst (v rámci SÚPM bez SVČ) vzniklo pro uchazeče s úplným středoškolským vzděláním, a to 45,2 %. Druhý nejvyšší podíl zaznamenala s 39,8 % místa pro vyučence a 9,5 % místa pro osoby se základním vzděláním. 5,4 % tvořila místa určená pro vysokoškoláky. Nejvíce míst v rámci SÚPM vzniklo v oblasti Karvinska (41 %), a Havířovska (30,8 %). Shodný podíl ve výši 9,7 % zaznamenaly oblasti Orlovsko a Bohumínsko a 8,7 % oblast Českotěšínska. Nejvíce míst, tj. 361, 53,7 %, vzniklo v rámci SÚPM u zaměstnavatelů v odvětví sluţeb a obchodu. 12,8 % těchto míst vzniklo v průmyslu a 5,7 % v odvětví stavebnictví. V ostatních odvětvích byl jejich podíl niţší neţ 5 %. Na uvedená SÚPM nastoupilo celkem 591 uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo 43 osob se ZP, 330 ţen, 286 osob ve věku do 25 let a 34 osob ve věku nad 50 let. Nejvíce osob, které na tato místa nastoupily, mělo středoškolské vzdělání s maturitou (43,1 %) a vyučení v oboru (40,6 %). Základní vzdělání mělo 10,8 % a vysokoškolské 5,4 % uchazečů na těchto místech. Nejvíce z těchto nastoupených uchazečů bylo evidováno déle neţ 2 roky, a to 150 osob, tj. 25,4 %. 141 uchazečů bylo evidováno 12-24 měsíců a 112 uchazečů do 3 měsíců. S evidencí od tří do 12 měsíců bylo souhrnně 181 uchazečů o zaměstnání umístěných v rámci tohoto nástroje. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala u SÚPM výše 40.869 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se zvýšil počet schválených projektů o 192, Počet míst v rámci SÚPM (vyhrazených a zřízených) vzrostl o 162. Počet umístěných uchazečů vzrostl o 122 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: 49

KZAM Název profese Počet míst 3439 Ostatní odborní pracovníci jinde neuvedení 85 5211 Prodavači v obchodech 45 4115 Sekretářky,sekretáři 36 5123 Číšníci,servírky 30 7222 Nástrojáři,kovomodeláři,kovodělníci,zámečníci 24 9132 Pomocníci a uklízeči v kancelářích,hotelích,nemocnicích 20 5139 Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé 18 9339 Pom.a nekval.pracovníci v dopravě,ve skladech, v telekomun.,,na poštách 18 4121 Niţší účetní 15 3433 Pracovníci v oblasti.účetnictví,fakturace,rozpočet.,kalkulace 14 5121 Pracovníci dohlíţející na obsluhující personál 14 8149 Obsluha ostatní zařízení na zpracování dřeva.. 13 8324 Řidiči nákladních automobilů a tahačů 12 5122 Kuchaři 11 8277 Obsluha strojů na zpracování kakaa, čaje, kávy 10 9321 Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci 10 K 31. 12. 2004 bylo nadále platných 767 SÚPM, na nichţ bylo zaměstnáno 692 uchazečů o zaměstnání. 3. Společensky účelná pracovní místa (SVČ) Samostatnou výdělečnou činnost zahájilo s příspěvkem ÚP celkem 51 uchazečů o zaměstnání. Projekty podalo 70 uchazečů, přičemţ v 11 případech došlo k jeho zamítnutí a v 8 případech byl projekt stornován předkladatelem. 84,3 % těchto míst vzniklo v oblasti sluţeb, 9,8 % v oblasti obchodu a ve 3 případech v oblasti elektrotechnického průmyslu a stavebnictví. Ve 31 případech byl příspěvek poskytnut jako návratná finanční výpomoc a ve 20 případech jako jiná účelová dotace. Nejvíce míst v rámci SVČ vzniklo v oblasti Havířovska, a to 52,9 %. V oblasti Karvinsko pak vzniklo 17,6 % z těchto míst a nejméně, tj. 7,8 %, vzniklo v oblasti Českotěšínska. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila 44.694 Kč. Meziročně se počet uchazečů, kteří zahájili SVČ, sníţil o 20 osob. K 31. 12. 2004 podnikalo v rámci SVČ nadále 112 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto činnostech: Název činnosti Počet míst specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím 9 pedikúra, manikúra 7 oprava motorových vozidel 6 výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě koţešinových) 5 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 4 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 4 4. Odborná praxe absolventů škol (realizovaná do 30. 9. 2004) Do 30. 9. 2004 bylo podáno celkem 580 projektů na zajištění odborné praxe absolventů škol. Z uvedeného počtu bylo 71 projektů zamítnuto a v 62 případech byly projekty stornovány předkladateli. 447 projektů, coţ představuje také shodný počet pracovních příleţitostí, bylo schváleno. Nejvíce projektů bylo schváleno pro zaměstnavatele z odvětví obchodu a sluţeb (47 %). Další pořadí zaujímalo s 9,8 % odvětví průmyslu a s 9,6 % odvětví stavebnictví. Přibliţně stejný podíl ve výši 6,5 a 6,3 % zaujímala odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany a odvětví 50

zdravotnictví. Ostatní odvětví dosahovala podílu niţšího neţ 5 %. U odborné praxe ze 75,7 % převládala moţnost uplatnění pro absolventy s úplným středním vzděláním a ze 17,6 % pro vysokoškoláky. Na odbornou praxi nastoupilo celkem 426 absolventů škol, přičemţ 44,8 % z nich mělo středoškolské vzděláním ukončené maturitou, poté následovali s 35,9 % vyučenci bez maturit a s 18,8 % vysokoškoláci. Z uvedeného počtu byla 1 osoba zdravotně postiţená, 238 ţen a 393 osob ve věku do 25 let. U absolventů škol převaţovala délka evidence do 3 měsíců, po kterou bylo evidováno 49,5 % takto umístěných absolventů škol. Poté následovalo 39 % absolventů s délkou evidence do 12 měsíců. S 12-24 měsíční evidencí bylo pouze 11 % absolventů na odborné praxi, coţ představovalo 47 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí v rámci odborné praxe měla oblast Havířovska (33,1 %) a Karvinsko 28,2 %). Nejméně odborných praxí bylo v oblasti Bohumínska, a to 8,5 % z celkového počtu. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala 40.775 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k poklesu počtu schválených projektů a zajištěných odborných praxí o 115 a počtu umístěných o 136 absolventů. Tento pokles byl ovlivněn především zrušením tohoto nástroje k 1. 10. 2004 a umísťováním těchto absolventů v rámci nástroje SÚPM, který zaznamenal meziročně naopak nárůst. K 31. 12. 2004 ještě dobíhá odborná praxe u 506 absolventů škol, z toho 414 středoškoláků, 91 vysokoškoláků a 1 mladistvého. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: KZAM Název profese Počet míst 4115 Sekretářky, sekretáři 51 5211 Prodavači v obchodech 32 3231 Ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry 29 5122 Kuchaři 28 2470 Odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení 25 5123 Číšníci, servírky 22 3433 Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace 18 7412 Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, pekaři, cukráři 18 5211 Prodavači v obchodech 17 7222 Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 17 3421 Obchodní agenti 16 7122 Zedníci, kameníci, omítkáři 16 7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři 15 5122 Kuchaři 11 2426 Právní asistenti, praktikanti a koncipienti 10 5. Vznik chráněných dílen a chráněných pracovišť pro osoby se zdravotním postiţením V průběhu roku 2004 bylo v rámci chráněných dílen a pracovišť vytvořeno celkem 7 pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením, z toho pro 4 ţeny. Tato místa byla vytvořena 2 zaměstnavateli. Na vytvoření těchto chráněných pracovních míst bylo vynaloţeno 822 000 Kč. Nově vytvořená místa pro osoby se ZP v CHPD a na CHPM byla v těchto profesích KZAM Název profese Počet míst 72418 Dělník v elektrotechnice 3 82819 Montáţní dělník jinde neuvedený 4 51

Provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť Na částečnou úhradu provozních nákladů 5 chráněných pracovních dílen, které zaměstnávaly celkem 136 osob se zdravotním postiţením, poskytl úřad práce příspěvek v celkové výši 3,522.988,50 Kč. Příspěvek pro zaměstnavatele zaměstnávající více neţ 50% zaměstnanců se ZP 10 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali v roce 2004 v celkovém přepočteném počtu 78,49 osob se ZP (68,22 osob se zdravotním postiţením a 10,27 osob s těţším zdravotním postiţením), byl vyplacen příspěvek na podporu zaměstnávání OZP ve výši 4,800.600,- Kč. Ve srovnání s rokem 2003 se o 12 osob se ZP zvýšil počet zaměstnávaných v rámci chráněných dílen, na jejichţ provoz přispíval ÚP. Zhruba o 29 osob se zvýšil přepočtený stav OZP u zaměstnavatelů, kteří získali příspěvek zaměstnavatele zaměstnávajícího více neţ 50 % osob se ZP. Počet zaměstnavatelů se rovněţ meziročně zvýšil o 5 subjektů. 6. Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Překlenovací příspěvek Uplatňování tohoto nového nástroj APZ bylo zahájeno dnem 1. 10. 2004. Do konce roku 2004 byl tento příspěvek poskytnut v 5 případech. Ostatní nástroje APZ nebyly realizovány. Nové nástroje APZ - Ukazatel (celkový počet) od 1.10.2004 do 31.12.2004 OSOBY S PŘÍSPĚVKEM Překlenovací příspěvek 5 Příspěvek na zapracování 0 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 Osoby s příspěvkem celkem 5 ZAMĚSTNAVATELÉ S PŘÍSPĚVKEM Příspěvek na dopravu zaměstnanců 0 7. Kontrolní činnost na úseku APZ V roce 2004 proběhlo celkem 205 kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ. Nejvíce kontrol proběhlo u osob SVČ a v rámci nástroje SÚPM. Kontroly neprobíhaly u nástroje veřejně prospěšných prací. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet sníţil o 3. Neplnění podmínek uzavřených dohody bylo zjištěno ve 4 případech, a to v jednom případě u nástroje SÚPM a ve třech případech u OSVČ. Přehled o počtu provedených kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ Rok Podmínky Celkem SÚPM SVČ VPP OP CHD dohod plní 1999 742 353 97 56 236 X 727 2000 937 491 136 58 252 X 883 2001 575 342 189 2 42 X 480 2002 336 202 123 0 11 X 259 2003 208 96 101 0 10 1 204 2004 205 97 103 0 3 2 201 52

8. Vývoj a realizace nástrojů APZ v roce 2004 8.1. Podmínky pro poskytování příspěvků pro rok 2004 Ke změně podmínek pro poskytování příspěvků APZ v roce 2004 došlo změnou směrnice, jejíţ účinnost nastala k 1. 1. 2004. Touto změnou se navýšil příspěvek u absolventské praxe na 7.000 Kč a u mladistvých na 6.700 Kč. U dotace na mzdu se za celé první pololetí podmínky nezměnily. U nástroje VPP se změnila částka na 6.700 Kč + pojištění v odpovídající výši 2 345 Kč a také délka evidence uchazečů, kteří mohli být doporučováni na VPP, vzrostla na 12 měsíců. Nástroj SÚPM - investice zůstal stejný jako v roce 2003. U nástroje pro absolventy škol, kteří se uplatňovali podle metodického pokynu č.4/2000 (tzv. ROPO), došlo od začátku roku 2004 k rozčlenění podle stupně vzdělání a ke kaţdému stupni vzdělání byla přiřazena výška příspěvku na mzdu, vč. příslušného pojištění. absolventi VŠ 8.000 + 2.800 Kč, adm. příspěvek 300 Kč absolventi SŠ, VOŠ, vyuč. s mat. 7.500 + 2.625 Kč, adm. příspěvek 450 Kč vyučenci 6.900 + 2.415 Kč, adm. příspěvek 450 Kč základní vzdělání 6.700 + 2.345 Kč, adm. příspěvek 450 Kč 8.2. Mimořádné akce V březnu 2004 byla vyhlášena první mimořádná akce pro obce a města, která zabezpečí získání odborné praxe absolventů škol s moţností uzavřít pracovní poměr na dobu určitou a dále na vytvoření VPP s navýšením částky dotace u profese mistr, který bude přijat v případě vytvoření minimálně 4 míst pro dělníky. Výše dotace pro mistra činila 8.000 Kč na mzdu a 2.800 Kč na pojistné. V rámci této mimořádné akce bylo vytvořeno celkem 75 míst na VPP a 14 míst pro absolventy škol. Na přelomu měsíce března a dubna 2004 byla vyhlášena druhá mimořádná příleţitost pro zaměstnavatele, kteří vytvoří nová pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání se ZPS s délkou evidence nad 2 měsíce. Nabídka se týkala dotace na mzdy s max. příspěvkem ve výši 75% hrubé mzdy, s max. částkou na mzdu 7.500 Kč + pojištění 2 625 Kč, nebo forma investic ve výši 100% opodstatněných nákladů do max. výše 80.000 Kč. V rámci této příleţitosti byla vyuţita forma dotace na mzdu, bylo vytvořeno celkem 5 míst v profesi vrátný a 2 místa v profesi administrativní pracovník. V dubnu 2004 byla pro měsíce duben a květen vyhlášena třetí mimořádná akce pro umístění absolventů škol, jejichţ četnost v evidenci byla nejvyšší. Za tím účelem mohl být vyuţít nástroj OP, a to navýšení částky 100% hrubé mzdy, max. 8.000 Kč po dobu 12 měsíců nebo nástroj SÚPM mzdy s poskytnutím částky ve výši 75% hrubé mzdy, max. 6.000 Kč na mzdu + 2.100 Kč pojištění. V rámci této akce se podařilo umístit 25 absolventů. V červnu byla vyhlášena čtvrtá akce pro obce a města k zabezpečení odborné praxe absolventů škol s moţností uzavření doby určité, minimálně však na období 13 měsíců. Výběry probíhaly do 27. 8. 2004. Podařilo se vytvořit celkem 13 pracovních míst převáţně v profesích administrativní pracovník (9), v profesi stavební dělník (3) a 1 pracovní místo v profesi statistik analytik. 8.3. Změny, které přinesl zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. K 1.10.2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který změnil strukturu dosud pouţívaných nástrojů APZ. Beze změn zůstal nástroj VPP. U nástroje SÚPM došlo k jejich kategorizaci na vyhrazení a zřízení a místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Změnou došlo k ukončení platnosti nástroje odborná praxe a uplatňování absolventů škol u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtové organizace) a příspěvkových organizací. Nově byly zřízeny tyto příspěvky: Překlenovací příspěvek - pro SVČ, který se poskytuje k zahájení podnikání Příspěvek na zapracování poskytuje se zaměstnanci zaměstnavatele, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, jemuţ je úřadem práce věnována zvýšená péče ( 33) Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 53

Aktuální podmínky pro uplatňování nástrojů APZ: Vyhrazená SÚPM příspěvek je poskytnout max. do výše 75% vyplacených mzdových nákladů max. do výše: U uchazečů do 25 let věku bez praxe ve výši 6.000 Kč + 2.100 Kč po dobu 12 měsíců U absolventů VŠ po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia do 30 let věku ve výši 6.000 Kč + 2.100 Kč po dobu 12 měsíců U uchazečů starších 50 let ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců U osoby se zdravotním postiţením ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců U uchazečů nad 10 měsíců v evidenci ve výši 4.000 Kč + 1.400 Kč po dobu 6 měsíců U uchazečů nad 18 měsíců v evidenci ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců SÚPM příspěvek se poskytuje formou návratného příspěvku nebo jiného účelově určeného příspěvku zaměstnavatelům aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení pracovního místa, max. do výše 95 tisíc. V případě zřízení více neţ 10 PM se můţe částka na jedno PM navýšit aţ na 105.000 Kč. Zaměstnavatel se zavazuje zřídit a udrţovat pracovní místo po dobu 2 let. SVČ příspěvek se můţe poskytnout formou návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěru nebo formou jiného účelově určeného příspěvku aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení nového pracovního místa pro SVČ, max. do výše 95.000 Kč. Uchazeč se zaváţe zřízené pracovní místo udrţovat po dobu 1 roku. Překlenovací příspěvek můţe se poskytnout na dobu max. 3 měsíců ve výši 2.050 Kč měsíčně, max. celkem 6.150 Kč. VPP příspěvek se můţe poskytnout aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek je stanoven do max. výše 6.900 + 2.415 Kč a doba jeho poskytování 9 měsíců. Příspěvek na zapracování příspěvek je poskytován po dobu max. 3 měsíců, částkou 1.000 při přijetí 1 uchazeče o zaměstnání, v případě přijetí 2 uchazečů o zaměstnání částkou 2.000 Kč a při přijetí 3 uchazečů o zaměstnání částkou 3.000 Kč. Jelikoţ od 1.1.2005 došlo ke změně poskytovaných částek z důvodu změny výše ţivotního minima a změny výše minimální mzdy, došlo ke změnám částek poskytovaných v rámci jednotlivých nástrojů APZ, a to následovně. - U investic (SÚPM, SVČ) max. částka 100.000 Kč, při zřízení více neţ 10 PM 135.000 Kč. - U SÚPM vyhrazená místa zůstaly částky stejné. - U VPP došlo k navýšení na 7.200 + 2.520 Kč.. - U překlenovacího příspěvku se částka navýšila na 2.150,- měsíčně, celkem max. na 6.450 Kč. 9. Finanční prostředky poskytované v rámci jednotlivých nástrojů APZ Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno 99,799.675,80 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tato částka zvýšila o 800.675,8 Kč, tj. 0,8 %. Na této částce se podílela 14,4 % rekvalifikace uchazečů a 85,6 % tvorba nových pracovních příleţitostí vč. překlenovacího příspěvku. Vynaloţení finančních prostředků na tvorbu nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání přináší následující přehled. 54 (v tis. Kč)

Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % SÚPM u zaměstnavatelů zřízení 9427,629 3429,944 8014,616-1413,013-14,99 SÚPM u zaměstnavatelů mzdy (vyhrazení) 1) 9215,439 2391,762 7632,953-1582,486-17,17 SÚPM u zaměstnavatelů absolventi (ROPO) 2) 9812,373 5114,033 11890,002 2077,629 21,17 SÚPM SVČ 4165,231 1370,509 3274,054-891,177-21,40 Odborná praxe absolventů škol 3) 31920,605 13829,609 30019,568-1901,037-5,96 VPP 17655,044 5180,890 15154,414-2500,630-14,16 Chráněná pracoviště a dílny zřízení 100,000 300,000 822,000 722,000 722,00 Chráněná pracoviště a dílny provoz 2236,504 993,033 3522,988 1286,484 57,52 Celkem tvorba pracovních příleţitostí 84532,825 32609,780 80330,595-4202,230-4,97 Překlenovací příspěvek X x 30,750 30,750 100,00 Rekvalifikace 14046,546 6602,922 14389,871 343,325 2,44 Převody do fondů OSS 360,830 0,000 4981,579 4620,749 1280,59 Ostatní (semináře, expertízy, trhy práce) 58,800 19,280 66,880 8,080 13,74 Úhrnem 98999,000 39231,982 99799,675 800,675 0,81 1) od 1. 10. 2004 v této poloţce místa vyhrazená přechod původní odborné praxe 2) do 30. 9. 2004 absolventi v organizačních sloţkách státu a příspěvkových organizacích 3) odborná praxe do 30. 9. 2004. Od 1. 10. 2004 v rámci nástroje SÚPM. Na přímou tvorbu pracovních příleţitostí bylo vynaloţeno cca 80,331 milionů Kč, coţ představuje 80,5 % nákladů vynaloţených na APZ a 25,7 % na celkovou politiku zaměstnanosti. Meziročně došlo k jejímu poklesu o více neţ 4,2 milionu Kč, tj. o 5 %. Nejvyšší částka byla vynaloţena na odbornou praxi absolventů škol a dosahovala 30 % celkové částky vynaloţené na tvorbu nových pracovních míst. Druhá nejvyšší částka pak byla poskytnuta na veřejně prospěšné práce, která představovala 15,2 %. 11,9 % tvořila částka vynaloţená na uplatnění absolventů škol u organizačních sloţek státu nebo příspěvkových organizací (dříve ROPO). U ostatních nástrojů byla částka vynaloţená na vznik nových pracovních příleţitostí niţší neţ 10 milionů Kč. Na absolventy škol byla souhrnně poskytnuta částka vyšší neţ 45 milionů a tyto prostředky představovaly 45,3 % všech prostředků poskytnutých na tvorbu nových pracovních příleţitostí v roce 2004. Meziročně nejvíce vzrostly finanční prostředky vynaloţené na absolventy v rámci nástroje SÚPM dříve ROPO, a to o cca 2,078 milionu Kč. Tento přírůstek představoval 21,2 % loňské částky. Meziroční nárůst o 57,5 %, coţ představovalo necelých 1,3 milionu Kč, zaznamenaly finanční prostředky vydané na provoz chráněných dílen. O 722 tisíc Kč se zvýšily finanční prostředky poskytnuté na zřízení 7 nových pracovních míst v rámci chráněných dílen a pracovišť, a tento přírůstek představoval více neţ 7 násobek částky z roku 2003. U ostatních nástrojů APZ byl v roce 2004 zaznamenán meziroční pokles, přičemţ absolutně nejvyšší byl u veřejně prospěšných prací, kde zaznamenal pokles o více neţ 2,5 milionu Kč. Dále pak u odborné praxe absolventů škol, kde dosahoval 1,9 milionu Kč, coţ však bylo částečně ovlivněno zrušením tohoto nástroje k 1. 10. 2004. Pokud pokles hodnotíme z hlediska podílu, dosahoval nejvyšší hodnoty nástroj SÚPM SVČ, u něhoţ se vynaloţená částka sníţila o 21,4 %. O 15 % klesla rovněţ částka vynaloţená na zřízení SÚPM. U ostatních poloţek, které jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti, byl ve všech případech zaznamenán nárůst. 10. Rekvalifikace uchazečů a zaměstnanců V průběhu roku 2004 bylo na základě 297 projektů v rámci 160 rekvalifikační kurzů zařazeno do rekvalifikačních kurzů celkem 1.844 uchazečů o zaměstnání. Tématicky se jednalo o 45 oblastí. 55

Z celkového počtu 1.844 uchazečů o zaměstnání, kteří nastoupili v roce 2004 do rekvalifikačního kurzu, bylo 1.121 ţen, tj. 60,8 %. Absolventi škol se na tomto počtu podíleli 9,1 %, 35,3 % ţeny pečující o dítě do 15 let věku nebo s mimořádnou péčí o blízké osoby a 5,9 % osoby se zdravotním postiţením. Nejvíce uchazečů, a to 729 osob, tj. 39,5 % jejich celkového počtu, se rekvalifikovalo pro práci s PC. Druhý nejvyšší počet uchazečů prošel tzv. motivačními kurzy. Počty nejčastěji rekvalifikovaných uchazečů pro výkon konkrétních profesí nebo s určitým zaměřením zachycuje následující přehled. Název kurzu profese - zaměření Počet zařazených do kurzů Obsluha osobního počítače ( základní, rozšířené kurzy) 729 Motivační kurzy 238 Nespecifické kurzy 92 Pracovník zahraniční firmy 73 Základní kurz svařování 73 Základy podnikání 67 Ekonom 58 Kuchařské a číšnické práce 55 Administrativní pracovník 48 Obchodní zástupce 48 Řidičské průkazy 41 Vyhláška 50/1978 Sb. 30 Správce počítačové sítě 29 Zednické a obklad.práce 23 Instalatérské práce 22 Zámečnické práce 22 Pracovník obchod.oddělení 18 Šička 16 Ošetřovatelka 15 Prodavač 15 Pracovník hypermarketu 13 Kurz svařování podle ČSN EN 287-1 12 Stáţ absolventů škol 12 Strojírenská výroba 12 Strojník hutní druhovýroby kovů 12 Sanitář/ka 10 V rámci ostatních 19 zaměření bylo zařazeno celkem 61 uchazečů o zaměstnání, jejichţ počet v jednotlivých okruzích byl niţší neţ 10 osob. Z věkové struktury těchto 1.844 osob vyplývá, ţe průměrný věk rekvalifikovaných uchazečů 34 let byl o 3 léta niţší neţ u struktury všech evidovaných uchazečů. Nejvyššího podílu dosahovali rekvalifikovaní uchazeči ve věku 20-24 let (17,1 %), 30-34 let (16,6 %), 34-39 let (14,6 %). 11,2 % a 10,9 % tvořili rekvalifikovaní ve věku 40-44 a 45-49 let. V ostatních skupinách dosahoval podíl méně neţ 10 %. Z hlediska vzdělanostní struktury uchazečů vyplývá, ţe nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo vyučeno v oboru (37,1 %), bylo absolventy středních odborných škol s USO vzděláním (22,8 %) a se základním a neúplným vzděláním (16,4 %). Nejvíce osob prošlo typem specifických rekvalifikací pro dělnické a technické kategorie. Jednalo se o 54,3 % všech rekvalifikovaných. 10 % uchazečů absolvovalo tzv. motivační kurz a 21 % doplňkovou rekvalifikaci. Nespecifickou rekvalifikací prošlo 5 % rekvalifikovaných. Nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo evidováno u ÚP s délkou evidence od 3 6 měsíců, a to 22,6 %. Od 6 9 měsíců bylo evidováno 20,4 % uchazečů, 19 % s evidencí nad 2 roky a 18,7 % s evidencí 12-24 měsíců.s evidencí do 3 měsíců bylo rekvalifikováno 8,2 % těchto osob. U 39,4 % rekvalifikovaných dosahovala délka rekvalifikace 1 týdne aţ 1 měsíce. U 34,2 % 1 3 měsíců a u 14,8 % 3-6 měsíců. Rekvalifikaci delší neţ 1 rok absolvoval pouze 1 uchazeč. 56

Mimo tento počet pokračovalo z minulého roku v rekvalifikacích dalších 230 osob. Celkem se tedy v průběhu roku 2004 rekvalifikovalo 2074 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto celkového počtu ukončilo rekvalifikace celkem 1.843 uchazečů, tj. 88,9 % všech rekvalifikovaných. Z nich pak 1.668 osob, tj. 90,5 %, ukončilo rekvalifikace úspěšně. Neúspěšné ukončení bylo u 44 uchazečů, předčasné ukončení bez váţných důvodů ve 29 případech, ukončení nástupem do zaměstnání v průběhu rekvalifikace v 50 případech a ukončení z ostatních váţných důvodů v 52 případech. Mezi tyto váţné důvody patřily u 41 osob, z toho 23 ţen, zdravotní důvody, u 10 osob, z toho 4 ţen, osobní důvody a u jednoho muţe rodinné důvody. V rekvalifikaci pokračovalo v lednu 2005 celkem 231 uchazečů o zaměstnání, z toho 136 ţen. Úspěšně ukončenou rekvalifikaci mělo v roce 2004 celkem 2.662 uchazečů o zaměstnání, z nichţ 1.679 uchazečů, tj. 63,1 %, ji ukončilo v roce 2004 a 983 uchazečů, tj. 36,9 %, ji ukončilo v předchozím období. Z celkového počtu uchazečů s úspěšně ukončenou rekvalifikací bylo do 12 měsíců po jejím ukončení v průběhu roku 2004 vyřazeno 961 uchazečů, tj. 36,1 %. Z tohoto počtu bylo 540 uchazečů po rekvalifikaci ukončené v roce 2004 umístěno. Ti představují 32,2 % uchazečů, kteří v roce 2004 úspěšně ukončili rekvalifikace. 62,9 % z nich bylo umístěno do zaměstnání do 3 měsíců od ukončení rekvalifikace a 19,7 % od 3 do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace. Z evidence bylo dále vyřazeno 69 uchazečů na vlastní ţádost a 33 uchazečů z ostatních důvodů. V evidenci ÚP zůstalo na konci roku 1.030 uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikace, z nichţ u 675 přesáhla evidence 12 měsíců. Z 1.030 uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci a zůstávají nadále v evidenci, je 67,6 % ţen, 39,2 % osob pečujících o dítě do 15 let, 6,5 % osob se zdravotním postiţením a 6,3 % absolventů škol. Nejvíce těchto uchazečů je ve věku 30-34 let (18,1 %) a 35-39 let (16,4 %). Jejich průměrný věk činí 35 let a je o 1 rok vyšší neţ u nově rekvalifikovaných uchazečů. Délka jejich rekvalifikace se pohybovala u 47,2 % od 1 týdne do 1 měsíce a u 34,8 % od jednoho do tří měsíců. 39,8 % z těchto uchazečů je vyučeno v oboru a 21,6 % má úplné střední odborné vzdělání. Je mezi nimi také 3,1 % vysokoškoláků. Nejvíce z nich absolvovalo dělnickou specifickou rekvalifikaci (28,2 %), doplňkovou rekvalifikaci (25,6 %) a specifickou rekvalifikaci pro technická a administrativní povolání (22,8 %). Nejvíce z nich bylo před rekvalifikací déle neţ 2 roky v evidenci (24,9 %) nebo 3 aţ 6 měsíců (20,6 %). Následující přehled zachycuje počty rekvalifikovaných uchazečů, zájemců o rekvalifikaci a zaměstnanců ve srovnání s rokem 2003. Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Zahájené rekvalifikační kurzy 230 77 160-70 -30,43 Uchazeči zařazení do rekvalifikací 1978 998 1844-134 -6,77 Z toho: ţeny 1178 579 1121-57 -4,84 Z toho: absolventi škol a mladiství 180 105 189 9 5,00 Z toho: osoby se ZP 115 54 108-7 -6,09 Z toho do stáţí 1 5 12 11 1100,00 Uchazeči, kteří ukončili rekvalifikace 1915 1059 1843-72 -3,76 Z toho úspěšně *) 1732 959 1668-64 -3,70 Uchazeči umístění po rekvalifikaci *) 650 246 540-110 -16,92 REKVALIFIKACE ZÁJEMCŮ O ZAMĚSTNÁNÍ OD 1. 10. 2004 Zahájené rekvalifikační kurzy 0 0 0 0 0 Zájemci zařazení do rekvalifikací 0 0 0 0 0 Zájemci, kteří ukončili rekvalifikace 0 0 0 0 0 Z toho úspěšně *) 0 0 0 0 0 Zájemci umístění po rekvalifikaci *) 0 0 0 0 0 57

REKVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnavatelů 7 6 6-1 -14,29 Zaměstnanci zařazení do rekvalifikací 119 16 30-89 -74,79 Zaměstnanci, kteří ukončili rekvalifikace x X 29 X x Z toho úspěšně x x 22 x X *) do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace x) nebylo dříve zjišťováno, výkaz OKpráce neodpovídá skutečnosti Ve srovnání s rokem 2003 se počet uchazečů zařazených do rekvalifikací v roce 2004 sníţil o 134 osob, coţ představuje meziroční pokles o 6,8 %. O necelých 5 % klesl také počet rekvalifikovaných ţen a o více neţ 6 % rekvalifikovaných osob se zdravotním postiţením. O 5 % se meziročně zvýšil počet rekvalifikovaných absolventů škol a mladistvých. Počet uchazečů, kteří ukončili v roce 2004 rekvalifikační kurz, klesl o 72, přičemţ počet uchazečů s úspěšně ukončeným kurzem klesl o 64 osob. Počet osob, které byly po ukončení rekvalifikace umístěny do zaměstnání, se pak sníţil o 110 osob, coţ představovalo 16,9 %. Zaměstnanecké rekvalifikace V roce 2004 uzavřelo 6 zaměstnavatelů s ÚP dohodu o úhradě nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění. Zaměstnaneckou rekvalifikací v roce 2004 zahájilo 30 zaměstnanců a dalších 62 zaměstnanců pokračovalo v rekvalifikaci, která byla zahájena jiţ v roce 2003. V roce 2003 poprvé zahájil úřad práce rekvalifikaci uchazečů formou stáţe 1 absolventa školy. V roce 2004 se této formy rekvalifikace zúčastnilo jiţ 12 uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol, kterým chyběla pro uplatnění na trhu páce praxe. Z tohoto počtu 4 osoby ukončily šestiměsíční rekvalifikaci úspěšně, 3 ji ukončili předčasně z důvodu nástupu do pracovního poměru a 5 uchazečů v této stáţi pokračuje. Dále byly pro absolventy škol zajištěny tzv. nespecifické rekvalifikace, jichţ se zúčastnilo 60 absolventů SOU a 32 absolventů středních odborných a vysokých škol. Z prostředků v rámci projektů EQUEL nebo jiných externích zdrojů byly financovány následující rekvalifikace: 1. Motivační program pro začínající podnikatele Rekvalifikační zařízení: RPIC ViP s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL SBC. Jednalo se o šestidenní rekvalifikační kurz zaměřený na uchazeče, kteří mají problém se uplatnit na trhu práce. Uchazeči byli motivováni k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Celkem byly realizovány 4 kurzy pro 37 uchazečů, z toho 17 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončili všichni uchazeči. 2. Evropský svářeč Rekvalifikační zařízení: RIVS s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART a z prostředků EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o rekvalifikační kurzy v rozsahu 134 aţ 172 hodin, kdy úspěšným uchazečům bylo vydáno příslušné oprávnění dané technickými pravidly (TP A 010-013). Absolvent kurzu je schopen zvládat stehování svářenců, provádění koutových svarů dle příslušné metody, základní čtení technickým výkresů, ovládat pouţívanou terminologii v ČJ, v JA nebo JN. Absolventi obdrţeli osvědčení Evropský svářeč EW koutových svarů MMA nebo Evropský svářeč koutových svarů MIG/MAG. Celkem bylo v rámci projektu rekvalifikováno 8 uchazečů, z toho 0 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 6 uchazečů, 1 neuspěl u závěrečných zkoušek a 1 předčasně ukončil ze zdravotních důvodů. 58

3. Motivační kurz s následnou rekvalifikací Rekvalifikační zařízení: POE EDUCO, s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL KOMPAS. Jednalo se o 10 denní rekvalifikační kurz, který měl motivovat zejména mladistvé uchazeče a uchazeče nevyučené k následné rekvalifikaci v oboru Strojírenská výroba nebo Stavební výroba. Celkem bylo realizováno 5 kurzů pro 68 uchazečů, z toho 22 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 54 uchazečů, 7 neuspělo u závěrečných zkoušek a 7 předčasně ukončilo bez váţných důvodů. 4. Manaţer výrobně obchodní činnosti Rekvalifikační zařízení: ICV Havířov Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz pro pracovníky THP v rozsahu 582 hodin teorie ( součástí je i výuka anglického jazyka ) a 160 hodin praxe ve firmě se zahraniční účastí. Celkem byl realizován 1 kurz pro 9 uchazečů, z toho 8 ţen. Uchazeči nadále úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 5. Účetní-ekonom Rekvalifikační zařízení: Třinecké vzdělávání, s.r.o., Třinec Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o dvouměsíční rekvalifikační kurz. Absolventi kurzu se připravovali na pracovní činnost účetní nebo ekonom s vyuţitím v příspěvkových organizacích a podnikatelské sféře. Součástí výuky byla i praxe ve firmě. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně ukončily rekvalifikaci. 6. Pracovník sociální péče se zaměřením na seniory Rekvalifikační zařízení: Dům techniky s.r.o.,ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL-RESTART-AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz směřující k obtíţně uplatnitelným uchazečům do rozvíjející se terciální sféry s akcentem na zdravotní a sociální oblast. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 7. Strojní výroba Rekvalifikační zařízení: SOŠ a SOU Bohumín Náklady na rekvalifikační kurz budou částečně hrazeny z prostředků EQUAL KOMPAS II a částečně úřadem práce ( předpokládaná výše nákladů ÚP - 158.400,-Kč). Jedná se o rekvalifikační kurz určený zejména mladistvým uchazečům a uchazečům bez vyučení. Úspěšní uchazeči obdrţí osvědčení o absolvování kurzu a je jim nadále umoţněno pokračovat ve studiu učebního oboru Strojní výroba po jehoţ ukončení získají výuční list. Jedná se o jeden rekvalifikační kurz, kterého se účastní 12 uchazečů - muţů. 9 uchazečů úspěšně pokračuje v rekvalifikaci, 1 předčasně ukončil rekvalifikaci ze zdravotních důvodů a 1 předčasně ukončil rekvalifikaci bez váţných důvodů. V rámci kontrolní a dohlíţecí činnosti provedlo oddělení poradenství v roce 2004 celkem 36 kontrol u rekvalifikačních zařízení podloţených písemným zápisem. V roce 2004 bylo celkově vynaloţeno na rekvalifikaci uchazečů 14.389.871 Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 343.325 Kč, coţ představovalo nárůst o 2,44 %. Výdaje na rekvalifikaci se podílely na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti 4,6 % a 14,4 % na výdaje na APZ. Meziročně se jejich podíl na celkové politice zaměstnanosti zvýšil o 0,1 % a na výdajích na APZ o 0,2 %. V rámci poradenské činnosti v oblasti osob se zdravotním postiţením provedl ÚP v roce 2004 celkem 345 poradenských pohovorů, z tohoto počtu bylo 45 s uchazeči dlouhodobě evidovanými. U zaměstnavatelů bylo provedeno 123 metodických dohlídek se záznamem z jednání a 5 kontrol, které byly uzavřeny protokolem. 59

Ve stejném období byly rovněţ provedeny Informačním a poradenským střediskem pro 113 tříd základních a středních škol akce zaměřené k volbě povolání a uplatnitelnosti uchazečů na trhu práce. Těchto akcí se zúčastnilo celkem 2.527 ţáků škol. V listopadu 2004 proběhly pro všechny vycházející ţáky ZŠ a ZVŠ a jejich rodiče ve 4 městech okresu akce "Volíme povolání". VII. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 1. Osoby se zdravotním postiţením Ukazatel Stav k datu Rozdíl 12 2004/2003 31.12.2003 30.6.2004 31.12.2004 absolutně V % Celkový počet osob se ZPS 3136 3241 3317 181 5,77 Podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 11,59 11,76 11,93 0,34 2,93 Z toho plný invalidní důchodce x x 18 x x Z toho částečný invalidní důchodce 2386 2447 2545 159 6,66 Z toho osoba zdravotně znevýhodněná x x 754 x x x) dříve sledovány pouze osoby s ČID 1.1. Stav a podíl osob se zdravotním postiţením Počet zdravotně postiţených osob (do 30. 9. 2004 byl pouţíván termín osoby se změněnou pracovní schopností ) se oproti stavu na konci roku 2003 zvýšil k 31. 12. 2004 o 181 osob, coţ představuje nárůst o 5,77 %. Osoby se zdravotním postiţením se podílely na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese 11,9 %. Nejvíce uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením vykazuje stejně jako v předchozím roce pobočka Havířov (1.093 osob) a nejméně pobočka v Českém Těšíně (212 osob). Nejvyšší podíl těchto osob k celkovému počtu uchazečů pobočky ve výši 15 % zaznamenala jako v předchozích letech pobočka Bohumín, nejniţší podíl ve výši 8,1 % opět pobočka v Českém Těšíně. Z celkového počtu osob se zdravotním postiţením pobíralo částečný invalidní důchod 2.545 uchazečů, coţ představuje 76,7 %. Takovýchto osob bylo v roce 2004 o 159 více neţ v předchozím roce. Osoby pobírající částečný invalidní důchod dosáhly nejvyššího podílu na celkovém počtu zaevidovaných osob se zdravotním postiţením u havířovské pobočky (79,8 %) a nejniţšího u pobočky Český Těšín (70,8 %). Kromě těchto částečně invalidních uchazečů o zaměstnání bylo evidováno také 18 plně invalidních důchodců, kteří představovali 0,5 % této skupiny. Osoby zdravotně znevýhodněné v počtu 754 uchazečů se podílely na celkovém počtu OZP 22,7 %. 1.2. Pohyb osob se zdravotním postiţením Během roku 2004 bylo nově zaevidováno celkem 958 osob se zdravotním postiţením, coţ představovalo 4,6 % všech nově zaevidovaných uchazečů. U 424, tj. 44,26 % z nich, předcházelo evidenci zaměstnání nebo výkon SVČ. Druhou nejpočetnější poslední činností před zaevidováním byla nezaměstnanost (230 osob, tj. 24,01 %), přičemţ nejčastějším důvodem ukončení pracovního poměru osob se zdravotním postiţením bylo uzavření dohody o ukončení pracovního poměru (165 osob, tj. 38,92 %), dále pak ukončení zaměstnání uplynutím sjednané doby (83 osob, tj. 19,58 %), ukončení pracovního poměru dohodou na základě organizačních změn (29 osob, tj. 6,84 %) a ukončení SVČ (28 osob, tj. 6,6 %). Nejvyšší podíl nově evidovaných osob se zdravotním postiţením zaznamenala pobočka Bohumín (5,8 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (3,1 %). V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence celkem 1.142 osob se zdravotním postiţením, coţ představuje 5,7 % všech vyřazených uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl vyřazených osob se 60

zdravotním postiţením zaznamenala pobočka v Bohumíně (9,1 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (4,8 %). Podíl vyřazených osob se zdravotním postiţením formou aktivní politiky ÚP dosahoval v rámci okresu 15,1 %, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o necelé jedno procento méně. 33,6 % vyřazených OZP si našlo zaměstnání samo a ostatní důvody tvořily 51,3 %, přičemţ z důvodu neplnění součinnosti s ÚP bylo sankčně vyřazeno 8,6 % těchto osob. Nejvyšší podíl těchto osob vyřazených aktivní formou byl zaznamenán u českotěšínské pobočky (30,48 %), nejniţší pak u karvinské pobočky (7,37 %). U pasivní formy vyřazování dosáhla nejvyššího podílu pobočka v Bohumíně (40,72 %) a nejniţšího naopak těšínská pobočka (20,0%). Ostatní důvody vyřazení dosáhly nejvyššího podílu 54,5 % u pobočky Karviná a nejniţšího ve výši 45,7 % u pobočky Orlová. 2. Absolventi škol a mladiství Následující tabulka zachycuje počty a podíly absolventů škol a mladistvých do 18 let věku podle jednotlivých stupňů vzdělání v období posledního roku ze statistických zjišťování k datu 30. 4. a 30. 9. : Stupeň vzdělání dle ISCED97 K 30.9.2003 k 30.4.2004 K 30.9.2004 celkem dívky % celkem dívky % celkem dívky % Bez vzdělání 12 4 0,43 22 8 0,93 60 26 2,38 Základní vzdělání 288 151 10,33 329 162 13,91 234 116 9,28 Střední odborné (OU+OŠ) 1 229 433 44,08 1 083 386 45,79 1 145 473 45,42 SOŠ a SOU s maturitou 945 479 33,90 760 333 32,14 799 419 31,69 z toho : ÚSO (SOU s maturitou) 337 119 12,09 270 77 11,42 275 96 10,91 z toho: ÚSO (SOŠ s maturitou) 608 360 21,81 466 248 19,70 524 323 20,79 VOV (VOŠ) 41 26 1,47 24 8 1,01 36 18 1,43 ÚSV (gymnázium) 63 38 2,26 84 37 3,55 62 45 2,46 Vysokoškolské 210 93 7,53 87 29 3,68 185 99 7,34 celkem 2 788 1 224 100,00 2 365 955 100,00 2 521 1 196 100,00 Meziročně se stav absolventů evidovaných k 30. 9. oproti roku 2003 sníţil o 267 osob. Pokles byl zaznamenán u všech stupňů vzdělání kromě uchazečů bez vzdělání, kde došlo v roce 2004 k nárůstu o 48 osob. Důvodem poklesu počtu absolventů škol je skutečnost, ţe od 1. 10. 2004 tato skupina uchazečů ztratila nárok na podporu v nezaměstnanosti, na který dříve měla z toho titulu, ţe předchozí studium patřilo do 30. 9. 2004 mezi náhradní doby zaměstnání. Následující přehled zachycuje stav a strukturu absolventů škol a mladistvých podle jednotlivých typů škol k 31. 12. let 2000 aţ 2004. ROK Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ evidovaných k datu 31. 12. VŠ VOŠ SOŠ Gymnázium SOU,ISŠ Celkem Mlad. ZŠ ÚHRNEM 2000 94 49 668 236 2 806 3 853 285 4 138 2001 147 44 803 230 2 635 3 859 278 4 137 2002 211 64 899 218 3 066 4 458 311 4 769 2003* 137 27 515 60 1 415 2 154 317 2 471 2004* 121 34 487 60 1 254 1 956 289 2 245 Podíl v % -16 7-28 0-161 -198-28 -226 Stav absolventů k 31. 12. 2004 se meziročně rovněţ sníţil, a to o 9,1 %. Největší absolutní úbytek byl zaznamenán u vyučenců. Z podílového hlediska se však nejvíce meziročně sníţil stav u skupiny absolventů vysokých škol (-11,9 %) a teprve poté vyučenců (-11,4 %). Meziroční přírůstek zaznamenala jako jediná skupina absolventů VOŠ, a to ve výši 25,9 %. Tento vysoký přírůstek je ovlivněn celkově niţším počtem těchto absolventů, u nichţ pak výkyvy v řádu jednotek dosahují vysokého podílu. 61

Následující přehled v průběhu let 2000 2004. zachycuje počty absolventů škol a mladistvých, kteří se zaevidovali ROK Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ, kteří se zaevidovali v letech VŠ VOŠ SOŠ Gymnázium SOU,ISŠ Celkem Mlad. ZŠ ÚHRNEM 2000 376 118 924 338 3 051 4 807 348 5 155 2001 419 118 1 254 356 2 864 5 011 359 5 370 2002 409 115 1 286 351 3 037 5 198 387 5 585 2003* 358 76 992 113 1 879 3 418 402 3 820 2004* 402 77 966 248 1 961 3 654 216 3 870 Podíl v % 44 1-26 135 82 236-186 50 od roku 2003 změna v metodice absolvent do 2 let po úspěšném ukončení studia do roku 2003 do 2 let praxe V roce 2004 se zaevidovalo celkem 3.654 absolventů škol a 216 mladistvých po základní škole, tj. celkem 3.870 absolventů škol a mladistvých. Nejvyšší podíl na celkovém počtu zaevidovaných absolventů zaznamenali tradičně vyučenci (50,7 %) a dále absolventi středních odborných škol (25 %). Nejniţší podíl ve výši 2 % jiţ pak vykazují absolventi vyšších odborných škol, vysokoškoláci představovali 10,4 %, gymnazisté 6,4 % a mladiství po ZŠ 5,6 % všech zaevidovaných z této skupiny. Ve srovnání s rokem 2003 se počet absolventů škol a mladistvých zvýšil o 50 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali gymnazisté a vyučenci, úbytek absolventi středních odborných škol a mladiství po ZŠ. Z podílového hlediska se projevil nejvyšším meziroční nárůst u gymnazistů, a to o 119,5 %, a vysokoškoláků o 12,3 %. Meziroční úbytek dosahoval nejvyššího podílu u mladistvých po ZŠ, a to 46 %. Nejvíce absolventů škol se zaevidovalo v oblasti Havířovska (32,2 %) a Karvinska (26,5 %), nejméně pak v oblasti Bohumínska (9,7 %) a u pobočky v Českém Těšíně (10,4 %). Absolventi evidovaní u pobočky v Orlové se na celkovém počtu nově zaevidovaných podíleli 21,2 %. Následující přehled zachycuje nejvíce zastoupené obory podle jednotlivých stupňů vzdělání: 1. Absolventi škol vyučenci bez maturity stupeň vzdělání E, H KKOV Název oboru Počet absolventů 6551E,H Kuchař-číšník, práce ve společném stravování 150 6651E,H Prodavač, obchodník, obchodní provoz 113 2368E,H Automechanik, technické práce v autoservisu 82 3356H Truhlář, truhlářské práce 79 2651E,H Elektrikář, elektrotechnické práce 78 6552E Kuchař, kuchařské práce 55 2954H Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce 49 3652H Instalatér, instalatérské práce 49 2351E,H Zámečník, zámečnické práce a údrţba 42 6951H Kadeřník 30 3158H Krejčí, krejčovské práce 29 2355H Klempíř, klempířské práce ve strojírenství 27 3657E,H Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce 25 2657H Autoelektrikář 24 2657H Autoelektrikář 24 3667E,H Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce 24 3159E Švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic 20 Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet absolventů vyučenců s počtem nad 50 osob z 9 na 6 oborů. U těchto šesti oborů se zachovalo rovněţ jejich pořadí. Od sedmého pořadí se však jiţ počty absolventů škol mění. V letošním roce se před zámečníky, zedníky a instalatéry dostali cukráři. Nepříznivý vývoj se projevuje u zedníků, na coţ je pravidelně upozorňováno v analýze ţáků připravujících se na budoucí povolání, jejichţ počet neustále klesá. Meziročně se projevil jejich pokles o 29, tj. o 54,7 %. 62

U skupiny vyučenců s maturitou se počet 4 oborů s 20 a více absolventy meziročně rovněţ sníţil o 1. Změnilo se rovněţ pořadí podle počtu absolventů. Z letošního přehledu vypadly obory Gastronomie, Montáţ strojů a zařízení, u nichţ počet absolventů klesl pod 20 osob. Do této skupiny naopak přibyl obor Elektrotechnika s 22 absolventy. 2. Absolventi škol vyučenci s maturitou stupeň vzdělání L KKOV Název oboru Počet absolventů 2643L Elektronika 56 6641L Provoz obchodu 35 6441L Podnikání v oborech 29 2641L Elektrotechnika 22 6541L Gastronomie 18 2344L Montáţ strojů a zařízení 17 3. Absolventi středních odborných škol a gymnázií stupeň vzdělání M, K U skupiny absolventů škol s ÚS všeobecným a odborným vzděláním se pořadí jednotlivých oborů oproti loňskému roku změnilo. Nejvíce, tj. 108 absolventů škol s tímto stupněm vzdělání, absolvovalo obor hotelnictví a turismus. Meziročně se počet těchto absolventů zvýšil o 29 osob, tj. 36,7 %. Rovněţ další pořadí oborů se obměnilo, přičemţ také u této skupiny ve srovnání s loňským rokem klesl počet oborů zastoupených 20 a více absolventy o 2 obory. Následuje přehled oborů s nejvyššími počty absolventů. KKOV Název oboru Počet absolventů 6542M Hotelnictví a turismus 108 6341M Ekonomika a podnikání 78 7941K Gymnázium 60 7541M Sociální činnost 35 2647M Výpočetní technika 28 2345M Servis a opravy strojů a zařízení 26 3647M Stavebnictví 24 6842M Bezpečnostně právní činnost 22 3645M Technická zařízení budov 20 6843M Veřejnosprávní činnost 20 4. Absolventi vyšších odborných škol stupeň vzdělání N KKOV Název oboru Počet absolventů 6541N Gastronomie 7 6341N Ekonomika a podnikání 5 7541N Sociální činnost 5 6843N Veřejnosprávní činnost 4 U skupiny absolventů vyšších odborných škol se zvýšil o 1 obor počet oborů se 4 a více absolventy škol. Ve srovnání s rokem 2003 přibyly letos obory Sociální činnost, Veřejnosprávní činnost a Ekonomika a podnikání, přičemţ v letošním roce klesl počet absolventů v rámci oboru Hotelnictví a turismus. Počty absolventů vyšších odborných škol jsou z dlouhodobého hlediska zanedbatelné. 5. Absolventi vysokých škol stupeň vzdělání R, T U skupiny absolventů vysokých škol se v počtu 5 a více absolventů vyskytovalo pouze ve 5 oborech, coţ bylo o 5 méně neţ v roce 2003. 63

KKOV Název oboru Počet absolventů 6208R,T Ekonomika a management 24 6202T Hospodářská politika a správa 12 6805T Právo a právní věda 7 3607T Stavební inţenýrství 6 2101R,T Hornictví a geologie 5 2109T Metalurgické inţenýrství 4 2612T Elektrotechnika a informatika 4 5345R,T Specializace ve zdravotnictví 4 Ve srovnání s rokem 2003 se stejné pořadí udrţelo pouze druhém místě, a to u oboru Hospodářská politika a správa, u něhoţ byl zaznamenán pokles počtu absolventů o 3. Loni se na prvním místě umístil obor Ekonomika a management, který se řadil v roce 2003 aţ na 8. pozici. Počet absolventů tohoto oboru se meziročně zvýšil z 6 na 24, tj. 4 x. Naopak obor Elektrotechnika a informatika, který byl na první pozici s 22 absolventy v roce 2003, se dostal na 7. pořadí se 4 absolventy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe změny, které se v posledních letech projevily u této skupiny uchazečů, ovlivnily stav i strukturu evidovaných absolventů škol. Ať jiţ se jednalo o charakteristiku této skupiny, tj. sledování pouze absolventů, od jejichţ úspěšného ukončení studia neuplynula delší doba neţ 2 roky nebo zrušení náhradní doby zaměstnání pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, coţ se projevilo větším pohybem především u středoškoláků a vysokoškoláků. V roce 2004 bylo nalezeno v rámci APZ pracovní uplatnění pro 731 osob ve věku do 25 let, z čehoţ bylo 585 absolventů škol v rámci nástroje OP a dřívějšího ROPO. Menší změny zaznamenává skupina absolventů vyučenců, jejich počty jsou vysoké, oborová struktura nově evidujících se absolventů se zásadněji nemění a proto nemá také výraznější vliv na četnost uchazečů jednotlivých oborů v delším časovém horizontu. Informace k počtu ţáků připravujících se na budoucí povolání ve školských zařízeních našeho okresu a jejich vlivu na další vývoj trhu práce, které se obvykle nacházejí v této části kapitoly o absolventech škol, nemáme opět k dispozici. Ani přes několikeré urgence školského odboru Krajského úřadu jsme aţ do dnešního dne neobdrţeli potřebné podklady, které jsou základem pro tuto zprávu. VIII. SHRNUTÍ V roce 2004 dosahoval průměrný měsíční počet uchazečů 27.798 uchazečů. V porovnání se skutečným stavem uchazečů v jednotlivých měsících se od dolních a horních nejvyšších hodnot lišil o 453 a 381 osob, tj. v průměru kolem 1,5 %. I přesto, ţe rozdíl mezi nejvyšším a nejniţším měsíčním počtem evidovaných uchazečů ve výši 834 osob byl ve srovnání s předchozím rokem 2003 o 133 osob vyšší, lze měsíční stavy uchazečů v průběhu roku 2004 hodnotit jako stabilizované bez větších výkyvů. I přes tuto určitou stabilitu se jedná nadále o velmi váţnou situaci, neboť bez práce bylo v roce 2004 více neţ 20 % práce schopného obyvatelstva. Následující tabulka zachycuje průměrné měsíční hodnoty základních ukazatelů trhu práce: Průměrný měsíční počet Přehled průměrných měsíčních hodnot ukazatele pohybu a stavu uchazečů a VPM v letech 2000 2001 2002 2003 2004 koncového stavu uchazečů 25101 25037 25752 27105 27798 nově evidovaných uchazečů 1782 1695 1674 1671 1721 vyřazených uchazeči o zaměstnání 1692 1692 1567 1625 1659 z toho umístěním 1108 1191 1117 1163 1115 hlášených volných pracovních míst 495 544 540 529 326 počet UoZ připadajících na 1 VPM 50,7 46,0 47,7 51,2 85,3 64

Meziročně vzrostly všechny průměrné měsíční hodnoty těchto ukazatelů mimo umístěné uchazeče, u nichţ se průměrný měsíční počet sníţil o 48 osob a počet hlášených VPM, který byl v průměru měsíčně o 203 VPM niţší neţ v roce 2003. Pokud srovnáme meziroční přírůstky a úbytky s rokem 2003, došlo ke sníţení loňského průměrného měsíčního stavu uchazečů o 660 osob, tj. skoro na polovinu (48,8 %). U ostatních ukazatelů bylo však zaznamenáno spíše v této oblasti zhoršení. Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu z VŠPS se v průběhu celého období pohybovala v rozmezí od 20,58 % do 21,37 %, tj. s odchylkou ve výši 0,79 %. V 5 měsících roku 2004 dosahovaly její hodnoty méně neţ 20 %. MN získaná z výpočtu k EAO se pohybovala v průběhu roku mezi 20,06 % aţ 20,67 %, tj. s odchylkou ve výši 0,61 %. Míra nezaměstnanosti vypočítávána novým způsobem z uchazečů dosaţitelných dosáhla na konci roku výše 19,59 %, coţ bylo o 0,10 % více neţ činil její roční průměr. Ve srovnání s ročním průměrem za ČR byla více neţ 2krát vyšší. Vliv na vývoj na trhu práce měl nový zákon o zaměstnanosti, i kdyţ jeho realizace nastala aţ v posledním čtvrtletí 2004. Změny, které tento zákon přinesl, se odrazily ve většině oblastí, nejmarkantněji však mají vliv na evidenci uchazečů a jejich strukturu a rovněţ uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti jak v oblasti tvorby nových pracovních příleţitostí, tak také v oblasti rekvalifikací a uplatňování osob se zdravotním postiţením. Na jednu stranu došlo ke zpřísnění podmínek pro vedení v evidenci, podmínek pro splnění nároku na výplatu podpor v nezaměstnanosti, na druhé straně byla jasněji formulována ochrana osob, jimţ je věnována ze strany ÚP zvýšená péče. Za určitých podmínek byla povolena práce uchazečů o zaměstnání. Do konce roku se vliv zákona projevil v nárůstu počtu vyřazených uchazečů, dále ve stavu absolventů škol, jejichţ počty se během 4. čtvrtletí 2004 zredukovaly o 276 osob, tj. 10,9 % oproti konci září 2004, a to i přesto, ţe se celkový počet evidovaných absolventů škol v roce 2004 obecně zvýšil. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u většiny absolventů škol bez jednoleté praxe se odrazila v poklesu počtu osob s nárokem na podporu. Pouze během října 2004 se jejich počet sníţil o 2.373 osob, přičemţ meziročně jejich počet klesl o 2.122 osob. Tato skutečnost se rovněţ odrazila v průměrné výši nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pohyb u skupiny absolventů škol, převáţně středoškoláků ze SOŠ a vysokoškoláků, měl vliv také na jejich oborovou strukturu, která zaznamenala oproti dřívějšímu vývoji změny. I kdyţ se opět zvýšil počet nově evidovaných uchazečů s opakovanou evidencí, sníţil se v roce 2004 podíl těch, kteří přicházejí do 3 měsíců od poslední evidence. Jejich podíl se meziročně sníţil o 3 % ve prospěch nárůstu těch, kteří se vrátili do evidenci po 24 a více měsících. Jejich podíl pak vzrostl o 2 %. O 1,4 % se zvýšil také počet těch, kteří se vrátili do evidence po 3-6 a 6-12 měsících od poslední evidence. Na tento vývoj má příznivý vliv uplatňování uchazečů v rámci APZ, u nichţ se pak délka zpětného návratu do evidence prodluţuje. Je však nutné také říci, ţe o 503 osob se meziročně zvýšil počet 4.321 uchazečů, kteří přišli do evidence, přičemţ se jednalo o jejich 5. a další evidenci. Relativně příznivě se vyvíjel také počet uchazečů evidovaných déle neţ 1 rok. Meziroční nárůst o 49 těchto osob byl ve srovnání s předchozími léty minimální. Ve srovnání s rokem 2003 klesla výše přírůstku o více neţ 96 %. Podařilo se sníţil podíl DE uchazečů ve všech stupních vzdělání, nejvíce však u uchazečů se základním vzděláním, ale také s SOŠ a VŠ. Nejvyšší pokles zaznamenali DE uchazeči ve věku 20-29 let. Nepodařilo se však sníţit podíl těchto osob především ve věku nad 50 let, u nichţ byl naopak zaznamenán přírůstek. Příznivě se projevil pokles DE osob evidovaných 1-2 roky, 2-3 roky a 3-5 let, na coţ měly dobrý vliv podmínky stanovené k provádění APZ. Pouze u poslední skupiny evidovaných déle neţ 5 let byl naopak zaznamenán jejich výraznější nárůst, a to o 767 osob. Velmi příznivě také hodnotíme fakt, ţe v roce 2004 se zvýšil o 825 osob počet vyřazených DE uchazečů, z nichţ nejvíce (297, tj. 36 %) bylo s evidencí delší neţ 5 let. Aktivní politika zaměstnanosti se však na počtu vyřazených DE uchazečů podílela 20,4 %, coţ je o 6,1 % méně neţ v roce 2003. Významný vliv na vývoj trhu práce v roce 2004 měla především zaměstnanost a s ní související poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle. Jak zaměstnanost, tak také poptávka po 65

pracovní síle ve srovnání s předchozími léty výrazně klesla, coţ ovlivnily především důlní a jejich dodavatelské organizace, které uspokojovaly svou potřebu pracovní síly převáţně zahraničními zaměstnanci. O tu však museli do 30. 4. 2004 ţádat, coţ představovalo také hlášení těchto VPM. Vstupem ČR do EU dnem 1. 5. 2004 tato povinnost zanikla a tito zahraniční pracovníci, především občané Polska jako členové EU a EHP, mohou být přijati pouze na základě splnění informační povinnosti zaměstnavatele o jejich nástupu, tj. bez hlášení VPM. Zlepšení poptávky po ostatní pracovní síle se neprojevilo, coţ se odrazilo také v poklesu uchazečů umístěných ÚP. V průběhu roku se celková zaměstnanost v okrese sníţila o dalších 2.113 osob. Poprvé v historii ÚP klesla pod 90 tisíc osob. Na jejím poklesu se podílely především změny ohlášené ve druhé polovině roku, a to ukončení nebo výrazné omezení výroby některými zaměstnavateli. Přesto byl meziroční pokles o více neţ 1 tisíc osob niţší neţ v předchozím roce 2003. Pokles zaznamenaly všechny sektory hospodářství a především subjekty s 25 a více zaměstnanci. U OSVČ se projevil pouze nepatrně. Kromě oblasti mimookresní a Bohumínska klesla zaměstnanost ve všech zbývajících mikroregionech, přičemţ pokles nejhůře zasáhl orlovský mikroregion (-5,3 %), který se dlouhodobě potýká s nízkým počtem pracovních příleţitostí a jejich nepříznivou a jednostranně zaměřenou skladbou s ohledem na počet a strukturu obyvatelstva. Původní prognózovaný stav ke konci roku 2004 byl podceněn především subjekty z odvětví těţby nerostných surovin, u nichţ se očekávaný úbytek zaměstnanců ve výši 584 zaměstnanců zvýšil o dalších 756 osob a během 2. pololetí 2004 se tak zaměstnanost sníţila o 1.340 osob. Také v letošním roce očekává 495 subjektů s 20 a více zaměstnanci pokles zaměstnanosti o 754 osob, přičemţ tento úbytek by měl být 68,8 % pokrýt poklesem zaměstnanosti v karvinské oblasti a cca shodně 19,5 % v oblastech Orlovsko a Havířovsko. Přírůstek je očekáván opět v oblasti Bohumínska a mimookresní oblasti. Ze 33,8 % bude pokles zaměstnanosti pokrývat opět odvětví těţby nerostných surovin a ze 26,1 % spotřební průmysl. I přes tuto nepříznivou prognózu očekává 6 odvětví naopak mírné zvýšení zaměstnanosti. IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2005 1. Očekávaný vývoj zaměstnanosti Tak jak bylo jiţ uvedeno v předchozí shrnovací kapitole, předpokládají subjekty s 20 více zaměstnanci další pokles zaměstnanosti o 754 osob. Obecně lze říci, ţe u subjektů 11 odvětví dojde k úbytku o 910 osob a u subjektů 6 odvětví k přírůstku o 156 osob. V jednom odvětví se subjekt s 20 a více zaměstnanci nevyskytoval a v jednom odvětví se neočekávají ţádné změny. Zaměstnanost pravděpodobně nejvíce klesne v odvětvích těţby nerostných surovin, spotřebního průmyslu a odvětví výroby elektrických a optických přístrojů. O 519 osob by se měla sníţit v karvinské oblasti, o 147 osob v orlovské a o 146 havířovské oblasti. U českotěšínské oblasti se přepokládá pokles o 64 osoby. Nejvyšší nárůst ve výši 113 osob se očekává v bohumínské oblasti a o 9 osob v mimookresní oblasti. Vliv na pokles zaměstnanosti v tomto pololetí budou mít i firmy, které ve druhé polovině roku 2004 ohlásily ukončení výroby nebo její podstatné omezení a ještě v letošním roce dochází k většímu odchodu jejich zaměstnanců. Jedná se o a.s. Graddo v Karviné, a.s. Walmark z Českého Těšína a s.r.o. BB-CZ, v konkurzu, Zlín. Tento úbytek zaměstnanosti budou příznivě redukovat rozšiřováním výroby a sluţeb, ať jiţ z pohledu sezónnosti nebo získaných zakázek, zaměstnavatelé z odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, chemického průmyslu, veřejné správy a obrany a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. V letošním roce zahájí výrobu nová společnost, která převzala výrobní halu po odcházející a.s. Graddo. V tomto pololetí dojde rovněţ k zahájení provozu v novém HPM Hypernova společnosti AHOLD v Orlové. Tato společnost, i přes uvedenou skutečnost, neplánovala nárůst zaměstnanosti, i kdyţ pro orlovskou oblast bude přínosem minimální přírůstek cca 100 nových pracovních míst v rámci obchodní činnosti. Příznivě se rovněţ vyvíjí stav u dalších subjektů v oblasti průmyslové zóny Nové Pole v Karviné-Starém Městě a v Českém Těšíně. Následují základní informace o subjektech působících v průmyslových zónách: 66

Název zaměstnavatele Sídlo Převaţující činnost Stát Graddo a.s. Praha Dětmarovická č.p. 380, Karviná Staré Město OKEČ 316 výroba kabel. Svazků pro automobily ČR Shimano Czech Republic, s.r.o. Dětmarovická č.p. 107/1, Karviná-St.Město OKEČ 354 výroba jízdních kol Singapur Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Na Novém Poli č. 382/1, Karviná Staré Město OKEČ 331 výroba zdravot. a chir.přístrojů a zařízení Švédsko, USA,ČR Dexon Czech s.r.o. Na Novém poli č. 381, Karviná Staré Město OKEČ 323 - výroba repro soustav včetně ozvučování prostor ČR Stant Mananufacturing** Na Novém poli č. 379/2, Karviná-Staré Město OKEČ 252-výroba výrobků z plastu-uzávěry do paliv.nádrţí VB a Sev. Irsko Průmyslová zóna Nové pole Karviná-Staré Město 5 Kovona Systém a.s. * Závodní 540, Karviná Nové Město OKEČ 287 - Výroba kovového zboţí ČR Průmyslová zóna Český Těšín 1 Průmyslové zóny souhrnně 6 * provoz zahájen v červenci 2004 **) provoz bude zahájen v roce 2005 Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole v Karviné-Starém Městě leţí na 45 hektarech infrastrukturou plně vybaveného pozemku, který poskytuje dostatek místa pro prostorové řešení výrobních hal a plánování rozšíření v budoucnosti. Připravováno je další rozšíření zóny o 15 hektarů. Celý pozemek je ve vlastnictví města Karviná, coţ umoţňuje rychle řešit poţadavky investorů. Nejvýznamnějším investorem v této zóně je v současné době japonská společnost Shimano Czech Republic s výrobou jízdních kol, invalidních vozíků atd. Zaměstnanost v této zóně dosáhla výše 974 osob. Meziročně se zvýšila o 239 osob, tj. o 32,5 %. Očekávaný stav měl však na konci roku 2004 dosáhnout výše 1.055 osob. Původní prognóza se neuskutečnila, neboť ve 2. pololetí 2004 se náhle a neočekávaně rozhodla a.s. Graddo Praha ukončit výrobu a opustit území okresu Karviná. Toto rozhodnutí, které padlo na konci září 2004, zapříčinilo do konce roku pokles zaměstnanosti o více neţ 100 osob. Od ledna 2005 jiţ výroba v tomto závodě neběţí, přesto ještě části zaměstnanců dobíhají do konce února pracovní poměry sjednané na dobu určitou. Pokud by k odchodu této firmy nedošlo, dosahovala by zaměstnanost na konci roku uţ zhruba 1,1 tisíce osob. Pokles zaměstnanosti způsobený a.s. Graddo byl částečně redukován díky rozvíjející se výrobě a nárůstu počtu zaměstnanců především u společností Shimano Czech Republik a Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. Přes tuto nepříznivou skutečnost dosáhla zaměstnanost na konci roku 2004 v historii této zóny dosud nejvyššího počtu. Pokud srovnáme očekávanou zaměstnanost na konci 1. pololetí 2005 s uplynulými léty, přiblíţí se nejvíce konci roku 2003, kdy bude zhruba o 50 osob nad její skutečnou výší. Na konci roku 2005 by se pak měla situace opět mírně zlepšit a dosáhnout stavu o 13 osob niţšího neţ byl zjištěn k 30. 6. 2004. Do konce 1. pololetí 2005 by mělo dojít v důsledku skončení pracovního poměru zbývajících zaměstnanců firmy Graddo k poklesu zaměstnanosti u této zóny o 188 osob. Tento úbytek se částečně zredukuje na konci roku 2005, kdy by se měl sníţit na cca 120 osob. Průmyslová zóna Český Těšín - Pod Zelenou je lokalizována blízko nejfrekventovanějšího česko-polského hraničního přechodu na ploše 12 hektarů. Pro nové projekty je zde stále 7 hektarů připravené plochy. Prvním investorem se stala akciová společnost Kovona Systém se sídlem v Karviné-Novém Městě. Tato společnost se zabývá výrobou kovových výrobků a v rámci těšínské průmyslové zóny se zaměřuje na výrobu ţidlí pro obchodní řetězec společnosti IKEA. Společnost zahájila výrobu ve 67

2. pololetí 2004 a v současné době je zde zajištěn třísměnný provoz. O vstup do této zóny má zájem další těšínská společnost Garsys zabývající se výrobou bazénů a různých nádrţí a výrobou akumulátorů a baterií. Celková kapacita této zóny by měla čítat 1.200 pracovních míst a ze strany městského úřadu je zájem o její obsazení do konce roku 2007. V této oblasti, která je povaţována na tranzitní město, se s ohledem na zlepšení dopravní situace dobudováním rychlostních komunikací pravděpodobně zvýší také zájem nových investorů o podnikání. Jiné průmyslové zóny nebyly oficiálně v okrese vyhlášeny. V některých městech a obcích okresu však nadále probíhají jednání o vytvoření těchto zón, případně vhodných území určených pro nové investory. Mezi takové patří např.: Obec Horní Suchá Oficiálně tato zóna neexistuje. Jedná se však o území, které leţí v lokalitě a okolí bývalého Dolu František, které bylo aţ do závěru roku 2004 majetkem s.p. Diamo, dříve OKD. V měsíci listopadu byla tato lokalita bezúplatně převedena do vlastnictví obce Horní Suchá. Dle sdělení starosty obce nebyly tyto pozemky dosud zapsány do katastru nemovitostí. V této oblasti jiţ nyní působí někteří zahraniční investoři, např. Bebro Electronic Bengel und Bross a Lichtgitter z Německa. Obec Dolní Lutyně Jedná se o pravděpodobně nejproblematičtější lokalitu, která také nebyla dosud oficiálně vyhlášena průmyslovou zónou. Krajskými i obecními představiteli je však povaţována za součást strategických rozvojových zón kraje. Jedná se o dvousethektarové území, kde by v budoucnu mohlo vzniknout několik tisíc pracovních míst. Vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni je podporováno vládní agenturou CzechInvest, odmítáno je nadále ekologickými iniciativami. Dle sdělení starosty Dolní Lutyně se v rámci územního řízení pracuje na změně územního plánu, coţ předpokládá cca 1,5 roku. Dle názoru starosty Bohumína ohrozí lokalitu spíše dálnice, která dotčeným územím povede. Město Orlová Vybudování průmyslové a podnikatelské zóny v Orlové je závislé na úspěšnosti bezúplatného převodu majetku státu v lokalitě po bývalém Dole Fučík 5. Převod by měl být podle nejnovějších informací schválen a realizován do 1. poloviny roku 2005. Bezprostředně poté by mělo být zahájeno schvalování výběru a umístění jednotlivých podnikatelských subjektů a aktivit. Město Bohumín V rámci územního plánu města jsou nadále blokovány pozemky v oblasti Na panském, kde měla v roce 2006 vyrůst průmyslová zóna s předpokládaným vznikem cca 500-600 pracovních míst. Termín byl nyní upřesněn aţ na léta 2008 aţ 2009. Pro strategickou průmyslovou zónu, která by měla vyrůst na katastrálním území obce Dolní Lutyně Věřňovice a která bezprostředně navazuje na území města Bohumína, však jiţ bylo zastupitelstvem města Bohumín schváleno kompletní napojení na infrastrukturu tohoto města, tj. zejména na silniční napojení, na přivaděč plynu, elektřiny a vody a rovněţ i na čističku odpadních vod. To vše za předpokladu konečného schválení této zóny. 2. Očekávaný vývoj nezaměstnanosti Na základě současného vývoje na trhu práce a očekávaného poklesu zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci předpokládáme v nastávajícím období následující vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti. 68

Očekávaný stav k: 30.6.2005 31.12.2005 Počet evidovaných uchazečů Příznivější vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika Počet evidovaných uchazečů Horší vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika Celkem* 27500 X 20,56 28500 x 21,31 Dosaţitelní** 26700 19,58 X 27000 19,80 X Celkem* 28500 X 21,31 29000 x 21,68 Dosaţitelní ** 27300 20,02 X 27700 20,31 x *výpočet dle staré metodiky pro rok 2005 ze zdroje platného pro 1. čtvrtletí 2005 (133754 osoby) ** odhad dosaţitelných uchazečů a výpočet MN dle nové metodiky ze zdroje pro 1.čtvrtletí 2005 (136392 osoby). B. TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV I. Situace v jednotlivých mikroregionech Přehled o vývoji pěti základních ukazatelů trhu práce v období let 2000 aţ 2004 zachycuje následující tabulka: Ukazatel Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v % Zaměstnanost Počet volných pracovních míst Počet uchazečů připadajících na 1 VPM rok Mikroregiony k 31. 12. let KARVINSKO HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO ČESKOTĚŠÍNSKO 2000 7307 8197 4793 2516 2370 2001 7395 8255 4692 2400 2483 2002 7719 8465 5061 2669 2593 2003 7871 8944 5012 2623 2608 2004 8093 9437 5140 2513 2634 2000 18,76 17,03 19,90 16,86 17,50 2001 19,42 17,19 18,88 15,88 17,84 2002 20,87 18,28 21,05 18,35 19,21 2003 21,65 19,79 21,30 18,30 19,70 2004 22,24 20,73 21,87 17,67 19,87 2000 36422 20926 12965 11785 8317 2001 35699 20791 13495 11916 8134 2002 34616 21433 13374 11620 8145 2003 31907 20734 13277 12023 7925 2004 30642 19842 12576 12163 7821 2000 214 114 44 26 47 2001 223 191 51 20 30 2002 72 108 27 27 14 2003 208 25 57 50 34 2004 104 37 49 23 17 2000 34,1 71,9 108,9 96,8 50,4 2001 33,2 43,2 92,0 120,0 82,8 2002 107,2 78,4 187,4 98,9 185,2 2003 37,8 357,8 87,9 52,5 74,5 2004 77,8 255,1 104,9 109,3 154,4 Během posledního roku se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání evidovaných k 31. 12. u všech poboček mimo Bohumín, který dosáhl současně nejniţšího počtu. Stejná situace je také u výše míry nezaměstnanosti vypočítané původním způsobem, která klesla pouze u pobočky Bohumín a dosáhla nejniţší hodnoty. Ne jinak tomu bylo také u zaměstnanosti, která se pouze u této oblasti zvýšila a v posledních 5 letech patřila mezi nejvyšší. Výjimku tvoří hlášená VPM, jejichţ počet meziročně vzrostl pouze u havířovského mikroregionu, avšak nejvíce VPM bylo hlášeno v karvinské oblasti. Počet uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhl nejvyšší hodnoty u oblasti Havířovsko i přesto, ţe se jednalo o jedinou oblast, u níţ byl zaznamenán meziroční pokles tohoto počtu. Vývoj na trhu práce je z hlediska jednotlivých mikroregionů průběţně hodnocen v rámci celé této zprávy. Většina ze sledovaných ukazatelů je hodnocena také z pohledu vlivu těchto oblastí na 69

celkový vývoj v okrese. Proto se podrobnější rozbor zabývá hodnocením vývoje zaměstnanosti z regionálního hlediska. Mikroregion Karvinsko dosahuje s 30.642 zaměstnanými, i přes dlouhodobý pokles, nadále nejvyšší zaměstnanosti. Na celkové zaměstnanosti se podílí 34,6 %. Meziročně zde zaměstnanost klesla o 1.265 osob, coţ představovalo pokles o 4 %. Tento pokles tvořil 59,9 % okresního úbytku zaměstnanosti. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 15.621 osob, coţ je více neţ třetina zaměstnanosti roku 1994. Přesto tato oblast nadále poskytuje pracovní příleţitosti také ostatním oblastem s niţší zaměstnaností. Na celkové zaměstnanosti oblasti se nejvíce podílí soukromý sektor s 72,1 %. 20,1 % představovala zaměstnanost ve veřejném a druţstevním sektoru a OSVČ zde dosahují nejniţšího podílu, a to 7,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na celkové zaměstnanosti Karvinska 78,4 %, coţ bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o 171 osob a 1 % méně. Přesto se jedná v rámci okresu o nejvyšší dosaţený podíl. V této oblasti má stále největší zastoupení těţký průmysl, především těţba nerostných surovin. Její podíl na celkové zaměstnanosti těchto subjektů dosahuje 44 %, coţ představovalo 10.636 osob. Na celkové zaměstnanosti tohoto odvětví se Karvinsko podílelo 63,3 %. Další nejvyšší podíl v rámci této oblasti zaznamenalo odvětví zdravotnictví s 9,5 %, odvětví veřejné správy se 7 % a odvětví vzdělávání s 6,7 %. Nejvyšší podíl odvětví na celkové zaměstnanosti odvětví byl dosaţen mimo jiţ zmíněné odvětví těţby nerostných surovin také u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (67,2 %), finančního zprostředkování (67 %) a výroby elektrických a optických přístrojů (52,9 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 23.649 osob, coţ znamená další pokles o 519 osob, tj. 2,1 %, na němţ se nejvíce budou podílet opět subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-172) a výroby elektrických a optických přístrojů (-182). V oblasti Havířovsko činila zaměstnanost 19.842 osob, coţ je 22,4 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 892 osob, tj. 4,4 %. Během posledních 10 let se sníţila zaměstnanost v této oblasti o 3.486 osob, tj. pokles o 14,9 %. Soukromý sektor představoval v této oblasti 57 % její celkové zaměstnanosti. Veřejný a druţstevní se na ní podílel 24,5 % a OSVČ představovali zbývajících 18,5 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší dosaţený podíl OSVČ. Subjekty s 20 a více zaměstnanci se podílely na celkové zaměstnanosti oblasti pouhými 56 %. Tento podíl pařil mezi nejniţší a do okresního průměru mu scházelo 15,3 %. Meziročně se zaměstnanost těchto firem sníţila o 893 osob, tj. o 7,4 %. V této oblasti zaznamenává nejvyšší zaměstnanost odvětví vzdělávání s 18,5 %, odvětví těţby nerostných surovin se 17,9 % a odvětví zdravotnictví s 10,8 %. Na celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích se nejvyšší měrou podílela výroba elektrických a optických přístrojů s 44,2 %, vzdělávání s 34,9 % a odvětví stavebnictví s 27,5 %. Jedná se o oblast, která je typická vysokým počtem obyvatel a nedostatkem vlastních pracovních míst, který je řešen zvýšenou vyjíţďkou za prací. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 10.959 osob, coţ znamená úbytek o 146 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví spotřebního průmyslu (-59) a chemického průmyslu (-33). V oblasti Orlovsko dosáhla zaměstnanost výše 12.576 osob, coţ představovalo 14,2 % okresní zaměstnanosti. Jedná se o oblast s jednostrannou strukturou průmyslu, a to především těţbou uhlí. S ohledem na počet obyvatel je zde poměrně nízká zaměstnanost v ostatních odvětvích. Meziročně se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 701 osob a během posledních 10 let klesla o 2.855 osob, tj. 18,5 %. Na zaměstnanosti oblasti se podílí veřejný a druţstevní sektor 19 %, soukromý sektor 69,2 % a OSVČ 11,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na zaměstnanosti oblasti 69,3 %. Meziročně tato zaměstnanost klesla o 726 osob, tj. o 7,7 %. Její podíl se meziročně sníţil o 1,8 %. Na zaměstnanosti oblasti se nejvyšší měrou podílelo 3.723 zaměstnanců odvětví těţby nerostných surovin, kteří představovali 42,7%. Poté se řadilo odvětví vzdělávání s 9 % a zdravotnictví s 8,6 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti odvětví mělo v této oblasti odvětví zemědělství s 75,5 %, stavebnictví s 23 % a těţby nerostných surovin s 22,2 %. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout 8.564 osob, coţ představuje úbytek o 147 osob, tj. 1,7 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-83) a spotřebního průmyslu (-28). 70

V oblasti Bohumínsko dosahovala zaměstnanost výše 12.163 osob, tj. 13,7 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se zvýšil stav zaměstnanců o 140 osob, tj. o 1,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 1.209 osob, tj. 9 %. Na celkové zaměstnanosti oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 24,5 %, soukromý sektor 66,3 % a OSVČ dosahovaly 9,2 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci zaměstnávali 9.439 osob, tj. 77,6 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně tato zaměstnanost vzrostla o 319 osob, tj. o 3,5 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti v této oblasti mělo odvětví výroby základních kovů a kovodělných výrobků s 3.918 zaměstnanci, coţ činilo 41,5 % celkové zaměstnanosti oblasti. Druhým odvětvím s vysokým podílem zaměstnanosti je odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu s 16,4 % a odvětví dopravy, skladování a spojů s 15,6 %. Z hlediska podílu odvětví oblasti na celkové zaměstnanosti jednotlivých odvětví v okrese dosáhla nejvyšších hodnot zaměstnanost u výroby základních kovů a kovodělných výrobků (64,7 %), odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (56,1 %) a chemického průmyslu (59,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout 9.552 osob, coţ znamená další přírůstek o 113 osob, tj. 1,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v dopravy, skladování a spojů (-21) a vzdělávání (-12). Zaměstnanost oblasti Českotěšínsko ve výši 7.821 osob dosahovala 8,8 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 104 osob, tj. o 1,3 %. Během posledních 10 let klesla zaměstnanost v této oblasti o 1.546 osob, tj. 16,5 %. Na zaměstnanosti této oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 30,4 %, soukromý sektor představoval 56,9 % a OSVČ 12,7 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci dosáhli zaměstnanosti ve výši 4.710 osob, tj. 60,2 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 12 osob, tj. 0,3 %. Nejvyšší podíl zaměstnaných v oblasti mělo odvětví spotřebního průmyslu (24,3 %), odvětví vzdělávání (17,5 %) a obchodu (14,1 %). Na zaměstnanosti jednotlivých odvětví se nejvyšší měrou podílelo v rámci této oblasti odvětví spotřebního průmyslu (37,1 %), ostatních veřejných a sociálních sluţeb (30,1 %) a obchodu (17,7 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 4.646 osob, coţ znamená pokles o 64 osob, tj. 1,4 %. Nejvyšší pokles zaznamenají pravděpodobně subjekty spotřebního průmyslu (-98) a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (-27). U tzv. mimookresní oblasti, do které je zahrnována zaměstnanost subjektů sídlících mimo náš okres, které mají pracoviště ve více mikroregionech, za něţ poskytují zaměstnanost souhrnně (např. Česká pošta, ČESKÝ TELECOM, Mediaservis, obchodní organizace, stavební organizace apod.), činila zaměstnanost 5.687 osob a na celkové zaměstnanosti okresu se podílela 6,4 %. Meziročně se její počet zvýšil o 709 osob, tj. 14,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti zvýšila o 1.754 osob, tj. 44,6 %. V této oblasti představovala zaměstnanost v rámci veřejného a druţstevního sektoru 43,9 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší podíl. Soukromý sektor pak představoval 46,1 %. OSVČ u této oblasti nepřipadají v úvahu, neboť jsou evidovány v rámci svého bydliště. Subjekty s 20 a více zaměstnanci zaměstnávaly 5.168 osob, coţ představovalo 90,9 % zaměstnanosti této netypické oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 604 osob, tj. o 13,2 %. Na zaměstnanosti této oblasti se nejvíce podílely subjekty odvětví dopravy, skladování a spojů (40,3 %), obchodu (16,5 %) a činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (13,5 %). Na zaměstnanosti odvětví se podílela nejvyšší měrou zaměstnanost této oblasti v odvětvích ubytování a stravování (46,3 %), dopravy, skladování a spojů (36,6 %) a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (27,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci činit 5.177 osob, coţ znamená přírůstek o 9 osob, tj. 0,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (-15) a odvětví stavebnictví (-13). 71

II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů s uvedením oblasti a činnosti Stav zaměstnanců ve výši 1000 a více osob mělo těchto 7 zaměstnavatelů: Důl Darkov Karviná-Darkov těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Orlová-Lazy - těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Dukla Havířov - těţba nerostných surovin Důl ČSM Stonava - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita ČSA Karviná - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita Doubrava - těţba nerostných surovin ŢDB a.s. Bohumín výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Stav zaměstnanců v rozmezí 500 999 osob mělo těchto 13 subjektů: Česká pošta, s.p. OZ Severní Morava doprava, skladování a spoje Jåkl Karviná, a.s. výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Nemocnice s poliklinikou Havířov - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná pracoviště Karviná - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná pracoviště Orlová - zdravotnictví Lázně Darkov a.s. Karviná - zdravotnictví ČSAD a.s. Havířov doprava, skladování, spoje ČD, s.o., uzlová ţelezniční stanice část Bohumín doprava, skladování, spoje ČD, s.o., Depo kolejových vozidel Ostrava, prac. Bohumín doprava, skladování, spoje Bonatrans a.s. Bohumín výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků OKD, a.s. Doprava Ostrava doprava, skladování, spoje Autopal s.r.o. závod Rychvald výroba kovů a kovodělných výrobků Shimano Czech Republic, s.r.o. výroba strojů a zařízení pro další výrobu III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost Vývoj na trhu práce v loňském roce, a to především v první polovině roku 2004, byl příznivě ovlivněn tím, ţe nedošlo k realizaci předpokládaného poklesu zaměstnanosti o 1,1 tisíc pracovních míst. Zaměstnanost klesla pouze nepatrně o 16 osob. Vykrývání nesouladu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou zaměstnavatelů a řešení problémů uplatnitelnosti některých skupin osob z regionálního pohledu byly řešeny prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Jejím prostřednictvím se dařilo umisťovat především osoby těţce uplatnitelné na trhu práce, mezi něţ patří především absolventi škol a osoby dlouhodobě evidované. Nejvýraznější je v okrese podpora absolventů škol a mladistvých, na něţ šlo v roce 2004 více neţ 45 % veškerých prostředků vynaloţených na tvorbu nových pracovních příleţitostí. Nejlépe je v rámci ÚP hodnocen právě příznivý vliv dřívějších nástrojů odborné praxe a SÚPM ROPO na uplatnění této skupiny uchazečů. I přes tyto kladné výsledky nástroje APZ zatím pouze tlumí další zvyšování nezaměstnanosti a nezaměstnanost stabilizují. Na pokles nezaměstnanosti však nemají větší vliv. K tomu by mělo přispět výraznější oţivení podnikatelské činnosti a zájem podnikatelů o další rozšiřování výroby a sluţeb, které by přineslo mnohem více nových pracovních příleţitosti i bez finančních příspěvků ÚP. Mezi faktory, které příznivě ovlivňují vývoj na trhu práce, patří také investiční pobídky státu, které se podílejí na tvorbě nových pracovních míst i patřičné kvalifikaci zaměstnanců. Zřetelným přínosem je v poslední době, např. podpora vzniku nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u a.s. Kovona Systém, která zahájila výrobu v průmyslové zóně Český Těšín. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl očekáván také v rámci průmyslové zóny Karviná-Nové Pole, který však byl neočekávaně narušen ve druhé polovině roku 2004 rozhodnutím a.s. Graddo o ukončení své činnosti. Pokud by toto rozhodnutí nepadlo, zaměstnanost v této zóně by se jiţ blíţila 1,1 tisíci osob a podíl na celkové zaměstnanosti by ve srovnání s rokem 2003, kdy činil 0,8 %, vzrostl o 0,4 %. V roce 2005 se tak opět dostává na úroveň roku 2003. Do konce roku 2005 by se však měl stav opět mírně zlepšit. Z dění v okrese je zřejmé, ţe v současné době věnuje pozornost problematice nezaměstnanosti a s tím spojených negativních jevů většina představitelů měst a obcí. Města a obce se zapojují do řešení této problematiky, mají zájem o lokality, které patřily státu a na jejichţ území by 72

mohly vznikat nové prostory pro podnikání. V loňském roce se jiţ obci Horní Suchá podařilo získat bezúplatný převod majetku státu (lokalita bývalého Dolu František) a je předpoklad, ţe tohoto převodu dosáhne také Město Orlová (lokalita části bývalého Dolu Fučík). Velkou perspektivu by mělo vytvoření průmyslové zóny v Dolní Lutyni, která by poskytla pracovní místa jak karvinské tak i ostravské části regionu. Zpřísnění podmínek pro evidenci a poskytování podpory v nezaměstnanosti, které přinesl nový zákon o zaměstnanosti, můţe mít spolu s chystanými změnami v oblasti poskytování sociálních dávek vliv na další vývoj nezaměstnanosti. Situace se můţe změnit především u osob, které ve skutečnosti neměly zájem o zaměstnání a sociální dávky četnějších rodin dokázaly plně pokrýt jejich potřeby. Odmítnutí vhodného zaměstnání je jiţ porušením zákona a ztráty nároku na zpětné zařazení do evidence a výplatu sociálních dávek. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol z důvodu nesplnění základní podmínky jednoho odpracovaného roku se projevila jejich dalším poklesem, i kdyţ se jednalo o období, ve kterém je kumulace absolventů vyšší. 73

74