FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2



Podobné dokumenty
2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Malé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Výroba a užití elektrické energie

Úloha IV.E... už to bublá!

= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

min 4 body Podobně pro závislost rychlosti na uražené dráze dostáváme tabulku

Elektrický náboj, elektrické pole (Učebnice strana )

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Změny skupenství látek - tání, tuhnutí VY_32_INOVACE_F0114.

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

3. ZDROJE TEPLA A TEPELNÁ BILANCE

Zákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie

Vnitřní energie pevné látky < Vnitřní energie kapaliny < Vnitřní energie plynu (nejmenší energie)

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Úloha V.E... Vypař se!

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

F - Změny skupenství látek

1/77 Navrhování tepelných čerpadel

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

F8 - Změny skupenství Číslo variace: 1

T 2. p 1. Parní oběhy. Úvod - Carnotův cyklus

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

Úloha II.E... je mi to šumák

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

Práce a výkon při rekuperaci

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

1.5.3 Výkon, účinnost

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.

Sbírka fyzikálních úloh pro 8. ročník ZŠ

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454. Název DUM: Teplo v příkladech I

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Test - varianta A, část 1

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

V izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 9, 10

Projekční podklady Vybrané technické parametry

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VYBRANÝCH LÁTEK (doporučeno pro výuku předmětu Procesní inženýrství studijního programu Procesní inženýrství )

REV23.03RF REV-R.03/1

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

V izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Kinematika hmotného bodu

SKUPENSKÉ PŘEMĚNY POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Kalorimetrická rovnice

MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

KULOVÝ KOHOUT PRO TEPLÁRENSTVÍ K85.DZT BALLOMAX

23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

Termomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu

2.2.4 Kalorimetrická rovnice

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

Nakloněná rovina I

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

Základní pojmy termodynamiky

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj.

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

( ) = [m 3 /s] (3) S pr. Ing. Roman Vavřička, Ph.D. Postup:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Sbírka B - Př

Řešení: Fázový diagram vody



Vnitřní energie, práce, teplo.

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

KULOVÝ KOHOUT PRO TEPLÁRENSTVÍ K85.DZT

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

Požárně ochranná manžeta PROMASTOP -U (PROMASTOP -UniCollar ) pro plast. potrubí

Energie. Název sady DUM. Člověk a příroda. Vzdělávací oblast. Fyzika. Autor, datum vytvoření Mgr. Zbyněk Šostý, interaktivní tabule

NA POMOC FO KATEGORIE E,F

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001,

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

Energetický audit. Energetický audit

Měření měrné telené kapacity pevných látek

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Pasivní tvarovací obvody RC

1.5.1 Mechanická práce I

Pouť k planetám - úkoly

Transkript:

. Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J kg K -, ρ = 600 kg m - c 2 = 480 J kg K, ρ 2 = 000 kg m T / T 2 =? m c T = m c T 2 2 2 V ρ c T = V ρ c T 2 2 2 T T ρ c = ρ c 2 2 2 2,2 Přírůsek eploy rui po zahřáí bude přibližně dakrá ěší než u ody. 2. Oloěné ěleso o hmonosi kg přijalo eplo 54,5 kj a důsledku oho čás oloa o hmonosi 0,5 kg rozála. Jaká byla počáeční eploa ělesa? Teploa ání oloa je 27 C, měrná epelná kapacia oloa 29 J kg K a měrné skupenské eplo ání oloa je 22,6 kj kg. m = kg Q = 54,5 0 J m = 0,5 kg T = 27 C c = 29 J kg K l = 22,6 0 J kg =? Q = m c + m l = m c m c + m l T T m c T + m l Q = = 7,9 C mc Počáeční eploa ělesa byla -7,9 C.. Jaké eplo je řeba k omu, aby rozál led o hmonosi 5,4 kg a počáeční eploě 5 C? Měrná epelná kapacia ledu je 2, kj kg K, měrné skupenské eplo ání ledu je 4 kj kg m = 5,4 kg = 5 C c = 2, 0 J kg K l = 4 0 J kg

Q =?. Q = m c + ml = 97700J =,97 MJ K ohřáí a rozáí ledu je pořeba eplo,97 MJ. 4. Vypočěe eplo pořebné k rozaení mosazného předměu o hmonosi 0,5 kg a počáeční eploě 20 C. Teploa ání mosazi je 970 C, měrná epelná kapacia mosazi je 94 J kg K a měrné skupenské eplo ání mosazi je 59 kj kg m = 0,5 kg = 20 C 2 = 970 C c = 94 J kg K l = 59 0 J kg Q =?.Q QQ Q = m c ( 2 ) + ml = 266650 J 267 kj K rozaení mosazného předměu je pořeba eplo 267 kj. 5. Vypočěe eplo, kerého je pořeba k omu, aby se led o hmonosi 0 kg a eploě 0 C přeměnil na odu o eploě 20 C. Měrná epelná kapacia ledu je 2, kj kg K, měrná epelná kapacia ody je 4,8 kj kg K, měrné skupenské eplo ání ledu je 4 kj kg. m = 0 kg = 0 C 2 = 20 C c = 2, 0 J kg K c 2 = 4,8 0 J kg K l = 4 0 J kg Q =? Q = m c 0 + ml + m c 0 = ( ) 2 ( 2 ) ( 2 2 ) = m c + l + c = 486000 J 4,4MJ K přeměně ledu na odu je pořeba eplo přibližně 4,4 MJ.

6. Vypočěe hmonos ledu při eploě -5 C, kerý rozaje e odě o hmonosi kg a eploě 60 C. Výsledná eploa sousay je 0 C Měrná epelná kapacia led u je 2, kj kg K a měrné skupenské eplo ání ledu je 4 kj kg a měrná epelná kapacia ody je 4,8 kj kg K. m 2 = kg 2 = 60 C = 5 C = 0 C c = 2, 0 J kg K c 2 = 4,8 0 J kg K l = 4 0 J kg. m =? m c ( ) + m l = m c 2 2 2 m c m c l 2 2 2 = = ( ) + 2,8 kg Hmonos rozáého ledu je 2,8 kg. 7. Do ody o hmonosi 4 kg a eploě 80 C dáme led, kerý má hmonos kg a eplou 0 C. Jaká bude ýsledná eploa sousay po dosažení ronoážného sau? Měrná epelná kapacia ody je 4,8 kj kg K, měrné skupenské eplo ání ledu je 4 kj kg. m = 4 kg m 2 = kg = 80 C 2 = 0 C c = 4,8 0 J kg K l = 4 0 J kg =?. ( ) ( ) m c = m l + m c 2 2 2 m c m l = m c + m c 2 2 m c m l 2 = = m2 c + m c 48 C Výsledná eploa po dosažení ronoážného sau je 48 C.

8. Na elekrickém ařiči o příkonu 600 W a účinnosi 60 % jsme ohříali odu o hmonosi 2 kg a počáeční eploě 0 C až na eplou aru. Při éo eploě se odpařilo 5% ody. Jak dlouho ralo ohříání ody? Měrná epelná kapacia ody je 4,8 kj kg K, měrné skupenské eplo ypařoání ody při eploě 00 C je 2,26 MJ kg. P = 600 W η = 60 % m = 2 kg = 0 C = 00 C m = 5 % c = 4,8 0 J kg K l = 2,26 0 6 J kg =?. K eplu, keré je pořeba doda odě, aby se uařila, musíme přičís skupenské eplo ypařoání ypařené čási ody: 5 η m c ( ) + ml = P 00 00 5 00 ( m c ( ) + ml ) = 00 P η 278s 45min Ohříání ody ralo asi 45 minu. 9. Určee eplo pořebné na přeměnu ledu o hmonosi kg a eploě -5 C na páru o eploě 00 C. Měrná epelná kapacia ledu je 2, kj kg K, měrné skupenské eplo ání ledu je 4 kj kg, měrná epelná kapacia ody je 4,8 kj kg K.Měrné skupenské eplo ypařoání ody při eploě 00 C je 2,26 0 6 J kg. m = kg = 5 C 2 = 00 C c = 2, 0 J kg K l = 4 0 J kg c 2 = 4,8 0 J kg K l = 2,26 0 6 J kg Q =?.

( 0 ) ( 0) Q = m c + m l + m c + m l = 2 2 = 022500 J MJ Teplo pořebné na přeměnu ledu je asi MJ. 0. Ve odě o hmonosi 2 kg a eploě 8 C kondenzoala odní pára o eploě 00 C a hmonosi 00 g. Jaká bude ýsledná eploa ody? Měrné skupenské eplo kondenzace ody při eploě 00 C je 2,26 MJ kg. m = 2 kg = 8 C c = 4,8 0 J kg K m 2 = 0, kg 2 = 00 C l = 2,26 0 6 J kg =? -. ( ) = 2 + 2 ( 2 ) m c m l m c m c + m c = m l + m c + m c 2 2 2 2 m l + m c + m c = m c + m c 2 2 2 = 47,7 C 2 Výsledná eploa ody je 47,7 C.. Určee hmonos uhlí o ýhřenosi 0 MJ kg, keré musíme spáli koli, aby se oda o hmonosi 6 0 kg a eploě 0 C ohřála na eplou 00 C a při éo eploě se ješě ypařilo 0 kg ody. Měrná epelná kapacia ody je 4,8 měrné skupenské eplo ypařoání ody při eploě 00 C je 2,26 účinnos kole je 70 %. kj kg K, MJ kg a 6 H = 0 0 J kg, η = 70 % m 2 = 6 000 kg, 2 = 0 C, = 00 C m = 000 kg c 2 = 4,8 0 J kg K, l = 2,26 0 6 J kg m =?

7 m2 c2 ( 2 ) + m l = m H 0 0 ( m2 c2 ( 2 ) + m l ) m = 7H m = 25kg Hmonos uhlí, keré je pořeba spáli, je 25 kg. B. Tepelná ýměna. Led o hmonosi 000 g a eploě 0 C hodíme do kalorimeru němž je oda o hmonosi 500 g a eploě 50 C. Popiše sa sousay po dosažení ronoážného sau. Řeše nejpre pro případ, kdy neuažujeme epelnou kapaciu C kalorimeru. Pak proeďe úahu, jak se změní ýsledek řešení úlohy, je-li C = 00 J K. m = kg = 0 C l = 4 0 J kg m 2 = 0,5 kg 2 = 50 C c = 4,8 0 J kg K C = 00 J K. Teplo pořebné k rozáí ledu: L = m l = 4 0 J eplo pořebné k ochlazení ody na eplou 0 C: Q = m2 c ( 2 ) = 0,5 4,8 0 50 J = 05 0 J L > Q rozaje jen čás ledu a ýsledná eploa bude 0 C: Q m l = Q m = = 0,4kg l V kalorimeru se nachází ronoážném sau oda o hmonosi 0,84 kg a led o hmonosi 0,686 kg. Teploa sousay je 0 C. s kalorimerem: ml = Q + C Q + C m = = 0,29 kg l

Uažujeme-li epelnou kapaciu kalorimeru, rozaje o 5 g ledu íce než případě, kdy epelnou kapaciu neuažujeme. 2. Do kalorimeru s odou o hmonosi 5,0 kg a eploě 00 C nasypeme kousky ledu o celkoé hmonosi 6,0 kg a eploě 0 C. Popiše sa sousay po dosažení ronoážného sau. Tepelnou kapaciu kalorimeru a zráy energie do okolí zanedbeje. m = 5 kg = 00 C, c = 4,8 0 J kg K m 2 = 6 kg, l l = 4 0 J kg 2 = 0 C =?. L = 2,004 0 6 J Q = 2,09 0 6 J L < Q šechen led rozaje a ýsledná eploa bude ěší než 0 C L + m c = m c 2 m c + m c = m c L 2 m c L = = m2c + mc,87 C Výsledná eploa ody bude,87 C.. Oloěná sřela hmonosi 0 g dopadla na pancéřoou sěnu rychlosí 400 m s. Na sěně se zarazila. Předpokládejme, že při nárazu neodezdala sřela žádnou energii do okolí. Určee, zda se sřela při nárazu rozaí celá, zčási, nebo zda zůsane e skupensí peném. Počáeční eploa sřely byla 0 C, eploa ání oloa je 27 C, měrná epelná kapacia oloa je 29 J kg K, měrné skupenské eplo ání oloa je 22,6 kj kg. m = 0,0 kg = 0 C = 400 m s c = 29 J kg K l l = 22,6 0 J kg = 27 C Q =?, Q =?.

2 Ek = Q = m = 800J (uolněné eplo při zaražení sřely) 2 Q = m c ( ) + m l = 0,0 29 27 J + 0,0 22600 J = 647 J (eplo, keré je pořeba doda, aby se sřela rozaila) Q > Q Sřela se zcela rozaí. 4. V kalorimeru o epelné kapaciě 20 J kg se nachází ronoážném sau oda o hmonosi 500 g a led o hmonosi 0 g. Do kalorimeru ponoříme měděný áleček o hmonosi 00 g a eploě 00 C. Jaká bude ýsledná eploa ody po opěoném yoření ronoážného sau? Tepelné zráy do okolí zanedbeje. m = 0,5 kg m 2 = 0,0 kg = 2 = 0 C m = 0, kg = 00 C c = 0,8 0 J kg K l = 4 0 J kg c = 4,8 0 J kg K C = 20 J K =? = + ( + ) + ( + ) + + = m c = m l + m + m c + C ( ) 2 2 m c m c m l m m c C 2 2 m m c C m c m c m l mc m2l = ( m + m2 ) c + Ck + mc =,56 C 2 2 Výsledná eploa ody je přibližně,6 C.