Analýza cestovního ruchu se zaměřením na LGBT

Analýza cestovního ruchu se zaměřením na LGBT Diplomová práce Bc. Josef Rudolf Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2015-05-06 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: russianboss@seznam.cz Praha 2015

Master s Dissertation Tourism Analysis with a focus on the LGBT segment Bc. Josef Rudolf The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2015-05-06 Date of Thesis Defense: E-mail: russianboss@seznam.cz Prague 2015

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza cestovního ruchu se zaměřením na LGBT zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o... jméno a příjmení autora V Praze dne 6. 5. 2015

Poděkování Tímto bych chtěl velice poděkovat mému vedoucímu práce panu Ing. Petru Studničkovi, který mne trpělivě vedl k úspěšnému dokončení mé diplomové práce. Měl jsem pana Ing. jako vedoucího u své bakalářskou práci a chtěl jsem ho mít i u své diplomové práce, jelikož je to výborný člověk a vždy odborně a ochotně poradí.

Abstrakt Rudolf Josef, Analýza cestovního ruchu se zaměřením na LGBT, Diplomová práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha 2015. Celkový počet stran 73. Cílem této práce bylo zhodnotit dostupná data o segmentu LGBT (lesba, gay, bisexuál a transsexuál) v cestovním ruchu a analyzovat současný stav předních organizací v České republice a zahraničí. Stanovil jsem si hypotézu, že v Praze nejsou ubytovací zařízení určené jen pro homosexuální klientelu, kdy nakonec byla tato hypotéza vyvrácena. Teoretická část slouží jako vysvětlení základních pojmů: LGBT, cestovní ruch, cestovní kancelář a agentura se zákonem 159/1999 Sb., který upravuje jejich podnikání. Dále jsem ve stručnosti popsal historii cestovního ruchu a homosexuality, až po jejich současný stav. V analytické části jsem především představil jedinou cestovní kancelář v České republice zaměřenou na analyzovanou klientelu. Krátce jsem také popsal mnoho organizací, ubytovacích zařízení, průvodů hrdosti, nebo zábavních podniků, které jsou orientovány na zmíněný segment. Snažil jsem se najít číselné údaje, které vypovídají o důležitosti této klientely, které jsou ve většině shrnuty v této práci v části Základní statistiky. Na konci této části jsem zpracoval SWOT analýzu segmentu LGBT. Poslední část je návrhová, kde jsem doporučil pro naši rodinnou cestovní kancelář vytvoření nového zájezdu do Barcelony a přilehlého města Sitges známého homosexuálním turismem. Dva termíny by byly letecké a jeden autobusovou dopravou. V závěru jsem vyjádřil svůj názor, co dělají, nebo nedělají podniky a destinace cestovního ruchu správně. Klíčová slova Cestovní kancelář, destinace, gay friendly, gay pride, LGBT, IGLTA, rezervační systém, internetový průvodce Abstract Rudolf Josef, Tourism Analysis with a focus on the LGBT segment, Master s Dissertation, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha 2015. Total number of pages 73.

The aim of this study was to evaluate available data about the segment LGBT (a lesbian, a gay, a bisexual and a transgender) in tourism and analyze the current state of the leading organizations in the Czech Republic as well as abroad. I set the hypothesis that there are not accommodation facilities designed only for gay clientele in Prague, but this hypothesis was finally disproved. The theoretical part explains the basic concepts: LGBT, tourism, a travel agency and an agency with the law 159/1999 coll., which regulates their business. Furthermore, I described briefly the history of tourism and homosexuality until their current status. In the analytical part, I mainly introduced the only travel agency in the Czech Republic which is focused on the analyzed clients. Also, I shortly described many organizations, accommodation facilities, gay pride parades and entertainment venues which are oriented to the mentioned segment. I tried to find numerical data that indicate the importance of this clientele, which are mostly summarized in part of this work "Basic Statistics". In the end of this section, I've compiled the SWOT analysis of the LGBT segment. The last part is the proposal, where I recommended to our family travel agency create a new trip to the Barcelona and to the close city Sitges which is known for the gay tourism. A two terms would be by airplane and one by bus. In conclusion, I expressed my view about what companies and tourism destinations are doing or not doing correctly. Key words Booking system, destination, Gay friendly, Gay pride, IGLTA, Internet guide, LGBT, Travel Agency

Úvod... 9 1. Teoretická část... 12 1.1 Základní pojmy... 12 1.2 Historie cestovního ruchu... 17 1.3 Definice cestovní agentury a kanceláře... 19 1.4 Význam zkratky LGBT... 22 1.5 Homosexualita... 23 2. Analytická část... 26 2.1 Můj názor na sexuální menšiny, výbor v ČR pro tyto menšiny... 26 2.2 Cestovní kanceláře zaměřeny na LGBT... 28 2.3 Konference a organizace zaměřené na segment LGBT... 31 2.4 Podniky orientující se na segment LGBT... 34 2.5 Rezervační systémy a internetový průvodci... 38 2.6 GLBT destinace, netolerantní destinace, Gay & Lesbian Travel Directory a Lékařský turismus... 42 2.7 Karnevaly, průvody, festivaly a veletrhy spojené se segmentem LGBT... 46 2.8 Základní statistiky a žebříčky ve vztahu k segmentu LGBT... 50 2.9 Swot analýza... 57 3. Návrhová část... 60 3.1 Zavedení nové GLBT destinace v rodinné cestovní kanceláři... 60 3.2 Návrh uvedení produktu v život... 64 3.3 Co dělají podniky, destinace správně, nebo vůbec nedělají... 65 Závěr... 67 Literatura... 70

Úvod Toto téma jsem si vybral, jelikož je v poslední době velmi diskutováno a myslím, že tato skupina lidí by se neměla opomíjet v cestovním ruchu. Jak je známo nejen z všeobecných průzkumů, ale i od lidí co znám, tito lidé utrácí mnohem více peněz za volný čas, než heterosexuálně orientovaní lidé. Důvod je prostý, většinou nemají žádné povinnosti vůči svým dětem, teda pokud si je neadoptují, nebo se nenechají uměle oplodnit v případě homosexuálních žen. Tato diplomová práce je složena z tří částí. První je teoretická část, kde na úvod vysvětlím základní pojmy nezbytné k pochopení celého tématu, patří sem cestovní ruch a jeho charakteristické rysy, poptávka a nabídka, které jsou na sebe závislé, dále objasním pojem destinace a jací mohou být účastníci turismu. Následující kapitola se týká historie a novodobého cestovního ruchu. Poté objasním pojmy cestovní kancelář, cestovní agentura a zákon 159/199 sb., který jejich fungování upravuje. Uvedu údaje o počtu cestovních kanceláří a jejich úpadku v pěti letech po sobě jdoucích od 2009 až po 2013. Jsou tam i jiné roky, ale vždy chybí nějaké informace. Pro úplnost počet agentur Vám nikdo neřekne, protože je to volná činnost, kdy nikdo nad tímto nemá úplný přehled. V další části objasním zkratku LGBT, která je sice známá, ale přeci jen pro upřesnění jí je lepší vysvětlit. Dříve to byla GLBT význam se nezměnil. Neopomenu výrazy, jako jsou gay friendly a queer, se kterými se v této práci setkáte velmi často. Nakonec v této teoretické části vysvětlím pojem homosexualita a uvedu něco málo k její historii a současnosti. Sice je tato část teoretická, ale snažil jsem se vložit do ní i své poznatky a zkušenosti. Druhá část této práce je analytická, která je podle mne stěžejní. V úvodu stručně představím, co bude obsahovat. Jako první popíši výbor pro sexuální menšiny v České republice a vyjádřím svůj subjektivní názor na tento segment. Dále uvedu jedinou českou cestovní kancelář zaměřenou i na tento segment a to Eso travel, kde jsem našel pro představu i její příjmy v pěti různých letech od roku 1995 až do roku 2008, z grafu je jednoznačně znát její nárůst příjmů, nabízených destinací a počet zákazníků v uvedených letech. Mají vlastní katalog PinkGo, který nabízí vše od zaoceánských plaveb až po LGBT karnevaly v zahraničí. Mimo naší české společnosti, jsem našel i mnoho zahraničních cestovních kanceláří. Pokračováním této části budou konference 9

a organizace zaměřené opět na tento významný segment v popředí s nejznámější IGLTA, což je Mezinárodní gay a lesbická asociace cestovního ruchu. Je jich více, ale pro potřeby této diplomové práce vyberu jen ty, které opravdu souvisí s cestovním ruchem. Konference, které jsem našel, se pořádají v USA ve městě Fort Lauderdale a v New Yorku. Dále uvedu podniky, které se opět orientují přímo na náš segment a to nejen zábavní, ale i ubytovací zařízení. Nejen v Praze, ale i po celé republice je mnoho LGBT zábavních podniků. Například v Praze klub Drakes je již od roku 1993. Poté uvedu americkou studii, kde se ptali na oblíbenost hotelových řetězců. Mnoho lidí, kteří se o tuto klientelu nezajímají, by nenapadlo kolik je rezervačních systémů, nebo webových průvodců gay friendly městy po celém světě. Opět tu mám mnoho příkladů, které jsou dle mého názoru významnější, nebo i dobře propracované. Praha, jak je známo je vyhledávaná destinace tímto segmentem, ale i mnoho ostatních měst, nebo míst po celém světě, které tady také představím. Ale jak tomu bohužel bývá, jsou i netolerantní destinace, které v této práci vypíši pro lepší představu, ale nebudu je podrobněji popisovat. Další významnou částí bude představení GLBT veletrhu v Berlíně, filmového festivalu Mezipatra v Čechách, vybraných průvodů hrdosti po celém světě, včetně Prahy. Nemohu ani opomenout karneval v Rio de Janeiro. Za významnou část považuji vypracování základního přehledu statistik, jako jsou top navštěvované světové destinace, příjem z cestovního ruchu v jednotlivých zemích, počet ubytovacích zařízeních u nás a v sousedních zemích, podíl cestovního ruchu na HDP, motivace LGBT turistů při cestování. A v závěru sestavím SWOT analýzu LGBT cestovního ruchu po celém světě, kde jasně vymezím silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení pro tento segment. Poslední část je návrhová. Tady navrhnu vytvoření nového produktu pro naši rodinnou cestovní kancelář, která se o LGBT segment nikdy výrazně nezajímala. Navrhnu zájezd do Španělska měst Barcelona a Sitges. Důvod je prostý. Máme sice podobné zájezdy, ale na jiné místa v této zemi a jen autobusovou dopravou. Tedy je čas vytvořit nový a lepší produkt pro LGBT klientelu. Rádi bychom využili letecké dopravy, která výrazně zkracuje dobu cestování. Letecké termíny by byly pro rok 2016 dva v létě. Jeden termín v červenci a druhý v srpnu. Udělám přehlednou kalkulaci v maximálních možných částkách, kdy budu věřit, že hoteliéři nám dají pro naši skupinu vyšší slevu na ubytování, než předpokládám. Letělo by se z Prahy do Barcelony, kde by bylo ubytováno 20 klientů a dalších 20 klientů by muselo jet ještě asi 45 minut vlakem do 10

města Sitges, které je proslulé LGBT turismem. Tedy celkem na každý letecký termín bychom měli 40 klientů. Udělám přehlednou kalkulaci, kde bude zřejmé, jaké jsou náklady a za kolik budeme zájezd prodávat, jak do Barcelony, tak do Sitges. Na konci pak bude tabulka, kde jsou spočítány celkové příjmy a nad ní upřesněno jaký bude zisk. Jako další navrhnu ten stejný zájezd, ale s využitím autobusové dopravy. Asi by se mnoho lidí divilo, proč mne to napadlo. Přeci jen se často setkávám se zákazníky, kteří jsou zvyklí jezdit autobusem a to i do Španělska. Nedávno jsme měli zájezdy na Korfu do Řecka také s autobusovou dopravou, kde cesta trvala přibližně s trajektem 33 hodin a lidé jsou nyní zklamáni, že se už jen létá. Nakonec jsme ponechali kompromis ve formě kombinovaného zájezdu. Každopádně tento zájezd bude také autobusovou dopravou. Z důvodu lepší ceny pro zákazníky jsme zvolili náš největší autobus pro 59 osob, kde 4 místa necháme volná pro potřeby delegáta, nebo odpočinek řidiče. Opět provedu kalkulaci, kterou musím pak rozpočítat na 55 osob. Rozhodnul jsem se rozdělit tento zájezd na 30 osob do města Sitges, kde je zájezd za příznivější cenu a 25 do města Barcelony. Hotely jsem zvolil u leteckého, ale i u autobusového jen ***, s polopenzí formou rautů, přeci jen je to zlatá střední cesta pro naše klienty. Nakonec udělám tabulku, kde je zřejmý náš příjem a nad touto tabulkou bude opět vypočítán náš předpokládaný zisk. V návrhové části zpracuji i schéma, jak bych uvedl náš nový produkt v život od úplného počátku po vydání v katalogu a uvedení na naše webové stránky. Celkem bude mít 7 kroků. Jako poslední navrhnu co by měly destinace, nebo společnosti dělat pro vyšší příjem z tohoto segmentu. Cílem této práce je zhodnotit dostupná data o segmentu LGBT v cestovním ruchu, analyzovat současný stav předních organizací v České republice i zahraničí a zpracovat co nejpřehledněji analýzu tohoto segmentu. Jako hlavní cíl jsem si stanovil, aby tato práce byla jakousi stručnou přehledem o LGBT segmentu v cestovním ruchu nejen pro mne, ale i pro ostatní čtenáře. Určil jsem si hypotézu, že v Praze nejsou ubytovací zařízení určená pouze pro homosexuální klientelu. Využiji v této práci rešerše dostupných dat v knižní a internetové podobě a sestavím SWOT analýzu. Také se budu snažit tuto práci obohatit svými zkušenostmi v oboru a s analyzovaným segmentem v této práci. Nejvíce informací budu čerpat z odborné literatury od paní Palatkové, které napsala mnoho odborných knih o cestovním ruchu. 11

1. Teoretická část V této části práce vymezím základní pojmy, které jsou důležitým úvodem do tohoto tématu např: definice cestovního ruchu, charakteristické rysy cestovního ruchu, nabídka a poptávka v cestovním ruchu, co je to destinace cestovního ruchu a jak je možné je rozdělit i jak můžeme rozdělit účastníky v cestovním ruchu. Dále stručně popíši historii, novověk a současnost cestovního ruchu. Nezbytné je definovat pojem cestovní kancelář a agentura i zákon 159/1999 Sb., který jejich podnikání upravuje. Samozřejmě zde objasním, co znamená zkratka LGBT, co je to homosexualita a něco ve stručnosti o její historii. Nakonec bych rád zmínil, že jsem se snažil obohatit tuto část diplomové práce svými letitými zkušenostmi v tomto oboru. Nejen v ostatních částech, ale i této teoretické je důležité mít základní přehled. Teorie je nezbytná, ale praxe je podle mne mnohem cennější. 1.1 Základní pojmy Cestovní ruch - existuje mnoho charakteristik, ale mne zaujaly dvě definice. Cestovní ruch je chápán jako: a) ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. (Ryglová a kol., 2011, s. 17). b) dle UNWTO, což je Světová organizace cestovního ruchu je definován takto: činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Ryglová a kol., 2011, s. 18). Přečetl jsem si mnoho definic a každá je do určité míry pravdivá, ale je to subjektivní pocit autora. Podle mne není možné striktně říci, že po splnění parametrů z definice UNWTO, nebo jiných jsem hned účastníkem cestovního ruchu. Po mých zkušenostech nastává cestovní ruch (dovolená) v okamžiku, když si to člověk sám uvědomí a zároveň splní předpoklady dle UNWTO. 12

Charakteristické rysy cestovního ruchu: Pokud budeme vycházet z definice UNWTO, tedy z již vysvětlené definice cestovního ruchu tak sem patří: a) změna místa pobytu - jednoduše řečeno je to pohyb účastníka cestovního ruchu ze svého běžného prostředí do místa, které je mimo toto prostředí. Nemusí to být, jen místo kde bydlím, ale i místo kde se často vyskytuji, tedy například pracovně. b) dočasný pobyt v místě - pokud cestuji mimo místo svého obvyklého prostředí a nemohu tam být déle, než je stanoveno. V domácím cestovním ruchu je to půl roku a v mezinárodním jeden rok, pokud bych tuto dobu překročil, tak již nejsem návštěvníkem, ale jsem stálým obyvatelem dané destinace. c) hlavní účel je jiný než výdělečná činnost - pokud cestuji, tak to není jen výhradně z finančních důvodů, ale i jiných například poznaní kultůry a obyvatelstva navštívené destinace. d) realizace je uskutečněna především ve volném času daného účastníka - návštěva destinace nesmí být realizována v pracovní době. e) vytváření vztahů mezi lidmi - vznikají tu vztahy mezi námi a obyvateli, námi a návštěvníky se kterými cestujeme, nebo je tam v místě pobytu potkáme a také mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli. Ze své zkušenosti v cestovní kanceláři musím říct, že lidé co od nás jezdí třeba již 20 let stále na to samé místo především do Chorvatska, Řecka, nebo Španělska, tak si v těchto destinacích vytvořili takové vztahy, že se tam těší na majitele hotelu, kuchaře, obchodníky aj. Toto je podle mne problém v České republice, zde jsou číšníci neochotní, taxikář vás okrade, rozdílné ceny pro cizince a rezidenty a mnoho jiných překážek, které moc nepřispívají k přátelským vztahům cizinců vůči nám. Poptávka v cestovním ruchu - Poptávkou v cestovním ruchu chápeme jako projev potřeb účastníka cestovního ruchu podložený koupěschopností (Attl, Nejdl, 2004, s. 159). Základním trendem v současnosti je, že každý účastník cestovního ruchu chce za co nejnižší finanční obnos, co největší užitek. V posledních letech je stále vyšší konkurence a tak zde vzniká převis nabídky 13

nad poptávkou, to znamená, že pro spotřebitele je mnohem vyšší možnost výběru. Nabídka v cestovním ruchu má dle Palatkové a Zichové (2011, s. 58) dvě nezbytné části a to atraktivity cílových míst a vybavenost cílových míst. a) Atraktivity - hlavní součást nabídky, na základě které jsou účastníky cestovního ruchu navštěvovány destinace. Dle Attla a Nejdla (2004, s. 51-53) a nejen těchto autorů i v jiných publikacích se to shoduje. Jen např: místo sociálních atraktivit je uvedené v jiných odborných publikacích společenské. Atraktivity se rozdělují takto: Přírodní atraktivity - patří jich sem mnoho, ale nejvýznamnější jsou asi tyto: fauna a flóra, přírodní léčivé zdroje, vodní plochy, klimatické podmínky atd. Abych uvedl nějaký příklad, tak do Brazílie se jezdí především kvůli fauně a flóře a naopak do lázeňských míst zase pro jejich výjimečné léčivé prameny, peloidy apod. Kulturně - historické atraktivity - sem patří architektonické památky, což jsou hlavně hrady, zámky, církevní stavby, kolonády v lázeňských místech, skanzeny, např: Veselý kopec, kde jsem byl před mnoha lety. Zde jsou budovy mnoho let staré, ale ve velmi dobrém stavu, ve kterých jsou uvnitř většinou expozice o tom, jak to dříve ve skutečnosti v domácnostech, ale i okolo nich ve vesnici vypadalo. Všem doporučuji navštívit nějaký skanzen. Organizované Atraktivity - mohou to být například festivaly, karnevaly, pro naši potřebu LGBT karneval v Rio de Janeiru, veletrhy, kongresy, nebo i sportovní turnaje např: golfové turnaje. Sociální atraktivity - cestování za poznáním nového jazyka, kultůry a tradic určité destinace. V našem oboru se poslední dobou rozmáhá cestování speciálně za poznáním nových pokrmů vázaných na určitou destinaci tzv. kulinářský cestovní ruch. 14

U nás je to chodský koláč, na Slovensku halušky a v Thajsku smažené žáby a hmyz. b) Vybavenost destinace - patří sem tyto dvě části, jejichž charakteristika je dle Palatkové a Zichové (2011, s. 60) následující: Suprastruktura - patří sem především kromě služeb jako jsou kadeřnické, směnárenské i sektor ubytovacích a stravovacích služeb. Ubytovací služby je možné rozdělit do dvou významných částí. První část je komerční tedy: hotely, pensiony, kempy, ale i chaty a chalupy, pokud jsou využívány komerčně aj. Druhá část je nekomerční, kam patří hlavně využívání rekreačních objektů jako tzv. druhé bydlení, mohou to být chalupy, chaty, nebo i ubytování u známých a příbuzných. U nás v ČR, stejně jako jinde jsou ubytovací zařízení rozdělována podle tříd (1* - 5*) a kategorií (např: hotel, garni hotel, pension aj.). Kromě ubytovacích služeb sem patří stravovací sektor (restaurace, kavárny, čajovny, bary aj.). Infrastruktura - patří sem hlavně dopravní infrastruktura (silnice, železniční síť, letecké koridory, parkovací plochy, odpočívadla pro řidiče a mnoho dalšího). Dále je nezbytné zmínit, že i veřejné služby, které jsou sice primárně pro rezidenty, tak je cestovní ruch vede k jejich rozvoji v dané destinaci (vodovody, plynovody, elektrické sítě, neméně důležitý svoz odpadů aj.) Podle mne jsou atraktivity s vybaveností na sobě velmi závislé, když budu mít v destinaci např: zámek a já jakožto účastník cestovního ruchu budu bydlet daleko, tak bez přespání a možnosti stravování tam nejspíše nepojedu. A naopak když bude v destinaci mnoho ubytovacích zařízení, ale žádná atraktivita, tak není důvod tam jezdit. Velice rád bych zmínil, že v dnešní době při zpracovávání různých statistik návštěvnosti destinace se využívá i to kolik odpadních vod bylo v měsíci popř. roce vyprodukováno, nebo i sim karty operátora vyskytující se v sledované destinaci, kde zjistíme procentuální zastoupení cizinců. 15

Destinace cestovního ruchu - destinace je určitý geografický prostor, který je ohraničen přírodními (hory), umělými (zeď resortu), nebo politickými hranicemi (hranice země) a je vybrána účastníkem cestovního ruchu jako cíl své cesty. Dle Palatkové (2006, s. 17) se rozděluje na 5 častí, kde uvedu příklad: a) Rezort: centrum Babylon b) Místo: Liberec c) Region: Liberecký kraj d) Země: Česká republika e) Kontinent: Evropa Toto rozdělení je na základě vzdálenost bráno subjektivně, pokud pojede do České republiky čínský občan, tak neřekne jedu do Libereckého kraje, nebo České republiky, ale jedu do Evropy. Účastníci cestovního ruchu - jsou jimi dle Attla a Nejdla (2004, 14-15) a) Stálý obyvatel - je to obyvatel, který žije na území státu minimálně 1 rok v případě mezinárodního cestovního ruchu. A v domácím cestovním ruchu je to osoba, která žije soustavně 6 měsíců v daném místě. Např: Pokud já budu žít v Brně 6 měsíců, tak budu jeho stálý obyvatel, přestože bydlím v Praze od narození. b) Návštěvník - v mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která cestuje do jiné země, než má své trvalé bydliště za jinou, než výdělečnou činností a nepřekročí soustavně 12 měsíců. V domácím cestovním ruchu je to situace, kdy osoba, která má trvalý pobyt v určité zemi, cestuje na jiné místo, než má trvalá pobyt, nebo obvyklé prostředí (bydlí v Praze, ale pracuje na Kladně) v rámci své země na dobu která soustavně nepřekročí 12 měsíců. Např: Pokud bych jel, jak jsem uváděl u stálého obyvatele do Brna, ale byl tam soustavně kratší dobu než 12 měsíců, tak jsem pouze návštěvník, pokud bych to překročil, tak budu již stálým obyvatelem. c) Turista - v mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která v navštívené zemi stráví alespoň jednu noc v hromadném, nebo 16

individuálním ubytovacím zařízení. V domácím cestovním ruchu je to osoba, která v navštíveném místě stráví, alespoň jedno noc v hromadném nebo individuálním ubytovacím zařízení. d) Jednodenní návštěvník - v zahraničním cestovním ruchu je to osoba, která nestráví v navštívené zemi ani jednu noc v hromadném, nebo individuálním ubytovacím zařízení. Např. nedávno jsem četl o muži, co během velmi krátké doby projel všechny země světa. Myslím, že to bylo přibližně za rok. Déle to určitě nebylo, ve většině těchto zemí ani nepřespal, tedy byl jen jednodenní návštěvník. Jinak jsou to plavby na lodi, kdy během velmi krátké doby uvidíte více zemí, ale hlavně většinou přespáváte na té lodi. Pokud by se přespalo v té zemi respektive místě, tak už jste turista. V domácím cestovním ruchu se jedná o sobu, která v navštíveném místě své země nestráví ani jednu noc v hromadném, nebo individuálním ubytovacím zařízení. 1.2 Historie cestovního ruchu Starověk a středověk Hesková a kol. (2011, s. 37-38) píše, že v dávných dobách bylo pro všechny civilizace nezbytné cestovat, jelikož to bylo velmi důležité pro úspěšný rozvoj. V této době vznikaly první písemné podklady o cestování ve Starověkém Řecku a Římě. Dále v této době vznikaly velmi významné mapy. Dále se zde píše, že významně přispěla k rozvoji cestovního ruchu výstavba silnic v Římě. Středověk bylo období, kdy cestovala nejvíce šlechta a později i zámožní obchodníci a měšťané. V tomto období vznikaly významné cestopisy. Dále je nezbytné podotknout, že ve 13. století započaly objevitelské cesty do zámoří tzv. objevení Číny, Indonésie a Indie. Rád bych dodal, že během cest v dávných dobách vznikly první kvalitní mapy a cestopisy. Podle mne nejvýznamnější a nejznámější cestovatel je Marco Polo, který cestoval především po Číně a zaznamenal to ve své knize Milion. Po něm jsou do dneška pojmenovány významné organizace např: nakladatelství, cestovní kancelář apod. 17

Novověk Podle Ryglové a kol. (2011, s. 24) se dříve cestovalo převážně za obchodem a ve vojenství. Nyní už je zde zásadní rozdíl, protože lidé cestují ve volném čase a především, aby si odpočinuli a poznávali nové země. Pokud chceme, aby se cestovní ruch rozvíjel, tak musí být splněny tři atributy: a) Fond volného času - bez volného času lidé nemohou cestovat. Nyní jsou dva dny v týdnu volna a každý zaměstnanec má zároveň nárok na několika týdenní volno v roce, dle povolání. Většinou však pět týdnů. b) Disponibilní prostředky - pokud budu splňovat první bod, ale nebudu mít finanční prostředky, tak mohu jen chtít jet na zájezd, ale nebudu moci. c) Svoboda pohybu a bezpečnost v destinaci kam cestujeme - dnes oproti dřívějším dobám se to ve většině zemí mnohem zlepšilo, ale pokud cestujete např. do Koreje, tak je znát napětí na hranicích mezi jižní a severní částí země. V poslední době tzv. v lednu 2015 po teroristickém útoku v centru Paříže bylo znát, že občané ČR začali mít strach z cestování do této destinace. U nás v cestovní kanceláři se jich mnoho odhlásilo z již zaplacených zájezdů. Z tohoto plyne, že bezpečnost je velmi důležitá pro rozvoj cestovního ruchu v jakékoliv destinaci na světě. Podle Heskové a kol. (2011, s. 37-41) to že cestovních ruch sloužil především k účelům vojenským nebo obchodním trvalo do 19. století. Cestovní ruch byl spjat s rozvojem průmyslu, ale především dopravy a společnosti jako takové. Jako příklad rozvoje dopravy je vznik benzínového motoru koncem 19. století. A nejvýznamnějším průkopníkem organizovaného cestovního ruchu byl pan Thomas Cook, který pořádal výlety vlakem. Dnes možné chápat jako zájezdy. Dne 5. července 1841 uspořádal první výlet vlakem k příležitosti otevření nové železnice a toto datum je zároveň považováno za vznik první cestovní kanceláře. A od roku 1956 pořádal pravidelné zájezdy do Evropy. 18

Novodobý cestovní ruch Uvedu jen základní poznatky z 20. a 21. století. Cestování, je pro většinu obyvatelstva záležitostí prestiže, jelikož je finančně náročné. Na druhou stranu je pravda, že mnoho lidí řadí cestování mezi nezbytné potřeby. Znám mnoho známých, kteří jsou schopni dokonce i několikrát ročně vyjet do zahraničí na dovolenou, ale pak celý rok přemýšlí, co budou jíst. V horším případě si na dovolenou ještě vypůjčí. Pro mne osobně jediná půjčka, která existuje je hypotéka, nebo pokud má člověk výborný podnikatelský záměr, tak na podnikání. Jinak ostatní neschvaluji např: na dárky, dovolené, spotřebiče apod. Největší rozvoje v dopravě, ale i ostatní techniky jsou vždy, jak je známo během války. Tedy v 1. a 2. světové válce došlo k výraznému rozvoji letecké dopravy. Významně k zjednodušení, jak pro zákazníky, tak pro podnikatele přispěly rezervační systémy. Dnes nastává problém pro podnikatele, kteří vlastní cestovní kanceláře, nebo agentury v tom, že lidé mají mnoho informací a proto nepotřebují jejich služby v takové míře, jako tomu bylo dříve. Je znát, že lidé jsou schopni si sami zarezervovat vše od dopravních prostředků, až po ubytování. Nemluvím jen obecně, ale z vlastní zkušenosti, jelikož vlastníme jako rodina menší cestovní a dopravní kancelář. Dále musím podotknout, že s mnohem více možnostmi, které dnešní doba nabízí, stále stoupají nároky. Lidé jsou schopni si stěžovat, i když zájezd prodáte na hranici nákladů. Přestože ví, že jinde si ho neseženou za stejnou, nebo podobnou cenu. Dále přispělo k cestování otevření hranic tzv. Schengenského prostoru, což je prostor, kde se lze pohybovat mezi evropskými státy bez celní kontroly, který vznikl roku 1985 a od té doby se postupně rozšiřuje. Dle Palatkové (2011, s. 146) je největší katastrofou novodobé historie tsunami ze dne 26. 12. 2004, které bylo v Thajsku, na Srí Lance a v Indonésii, kdy tyto země jsou závislé na příjmech z cestovního ruchu. 1.3 Definice cestovní agentury a kanceláře Cestovní agentura - dle Palatkové a kol. (2013, s. 13) je cestovní agentura podnik, který na základě oprávnění prodává služby cestovního ruchu a jejich různé kombinace, které nesplňují definice zájezdu v zákoně 159/1999 Sb. Nejdůležitějším poznatkem je že, nemůže sama vytvářet produkty cestovního ruchu, ale jen jejich prodej zprostředkovat cestovním kancelářím. Ve valné většině co znám, tak 19

jsou to mnohdy i podniky o jednom nebo dvou zaměstnancích. Dále nutné podotknout, že jejich zisk je z provizí prodaných zájezdů, nebo služeb. Od roku 2008 je činností volnou, znamená to, že jsem nenašel přesné informace o jejich počtu. Přibližně by jich mělo být 1000, ale přesné číslo nebylo ani na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Cestovní kancelář - dle Palatkové a kol. (2013, s. 13) je v zákoně 159/1999 Sb. napsáno, že cestovní kancelář je vlastně podnikatel, který na základě vydané koncese může nabízet i prodávat zájezdy a služby cestovního ruchu. Pokud opět budu vycházet z vlastních zkušeností, tak cestovní kancelář oproti cestovní agentuře může vytvářet své zájezdy, nebo nabízet své služby, ale zároveň i prodávat formou provizního prodeje zájezdy a služby jiných cestovních kanceláří. Zde je to nejen náročnější na finanční prostředky, ale i na lidský kapitál. Je potřeba mít minimálně 5 stálých zaměstnanců u menších cestovních kanceláří a to ještě pokud nemá svou vlastní dopravu a zároveň se o platy svých delegátů v rámci úsporných opatření finančně dělí s jinými cestovními kancelářemi. Níže uvedený graf zpracovaný na základě zprávy MMR - Ministerstva pro místní rozvoj dává přehled, jak v průběhu pěti let se zakládaly a upadaly cestovní kanceláře. Bohužel data o cestovních agenturách je velmi těžké sehnat, spíše nemožné. Jsou roky, kde se sice udává kolik bylo cestovních kanceláří, ale ne kolik jich zaniklo a naopak. 20

Graf č. 1 Počet cestovních kanceláří a jejich úpadek v letech. 1100 1080 1060 1040 1020 1000 Úpadek CK Počet CK 980 960 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: MMR informace dle zákona 106/1999 Sb. vlastní zpracování Zákon 159/1999 Sb. V této práci jsem uváděl, že cestovní kancelář a agentura se řídí tímto zákonem. Myslím, že je vhodné vysvětlit stručně co je jeho obsahem. Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (http://www.mmr.cz/getmedia/0afb9e3b-b09c-4a2ebe7d-5e7f79d2e8d8/zakon-c-159-o-nekterych-podminkach-podnikani-vob_1.pdf?ext=.pdf) je tento zákon uvedený v přesném znění. Od 1. ledna 2010 je platná novela 301/2009 Sb., kdy byla vložena do zákona činnost a výkon horské služby. Nejnovější obsahem nového usnesení vlády je dle (http://www.vsh.cz/cz/vshzpracovala-pripominky-k-novele-zakona-c-159-1999-sb--cl1334.html) především to, že bude zaveden veřejný registr cestovních kanceláří a zvýšen minimální limit povinného pojištění. Pokud to budu vztahovat na naši rodinnou cestovní kancelář, tak sebemenší zvýšení nákladů je citelně znát. Hlavně u menších firem pokud se zvýší pojistné limity, zhorší kurz eura, jak se nyní děje apod., tak to může vést k rychlému bankrotu společnosti. Zákon se skládá se ze dvou stěžejních částí a to z: 1. Úprava některých podmínek podnikání v oblasti cestovního ruchu - je zde definice zájezdu, kdo je provozovatel cestovní kanceláře a agentury, jejich povinnosti, vydání koncesní listiny a pro zákazníka velmi důležité zákonné pojištění. 21