Finanční fórum Zlaté koruny 2008 Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady České národní banky
Dopady úvěrové krize na českou ekonomiku
Finanční krize a česká ekonomika (1) Český finanční systém zůstává od globálních turbulencí poměrně izolován české finanční instituce neměly přímé expozice vůči americkému trhu sub-prime hypoték. Domácí banky nejsou závislé na půjčkách od ČNB, naopak nadále u ČNB ukládají velké množství svých zdrojů.
Finanční krize a česká ekonomika (2) Na mezibankovním peněžním trhu však panuje určitá nervozita a omezená likvidita na delších splatnostech. Trh s domácími vládními dluhopisy je i nadále málo likvidní. Banky mají v souhrnu dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů. Zejména velké banky nemusí ve větším rozsahu získávat zdroje pro úvěrování na finančním trhu nebo v zahraničí.
Český trh je jiný než americký Český trh s hypotéčními úvěry je jiný než v USA a nevytváří rizika podobné krize: růst českého hypotéčního trhu byl založen na silném hospodářském růstu ekonomiky, úvěrové standardy byly v ČR i před vznikem zahraniční finanční krize přísné a poté se ještě zpřísnily, neexistuje výraznější sekuritizace hypoték a transfer rizika mimo banky, banky mají hypoteční úvěry dobře zajištěné - ukazatel loan-to-value ratio je konzervativní (56 % v roce 2007),
Klientské vklady tvoří významný polštář českých bank Financování klientských úvěrů primárními vklady v ČR je více než dvojnásobné oproti průměru původních členských zemí. Velký objem klientských vkladů chrání před rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a zajišťuje nízké náklady zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 180 150 120 90 60 30 0 Pramen: ECB CZ HU PL SK EU Nové členské Vklady/úvěry 2005 země Vklady/úvěry 2006 Vklady/úvěry 2007
České banky mají dostatek kapitálu Bankovní systém je dobře kapitalizovaný a zůstává nadále ziskový: kapitálová přiměřenost přesahuje stále 12%, rentabilita kapitálu měřená výnosem Tier1 kapitálu přesahuje 25 % - v mezinárodním srovnání jde o dosti vysoké číslo. Kapitálová přiměřenost a rentabilita (%, bankovní sektor) 30 25 20 15 10 5 0 12/05 03/06 06/06 09/06 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 Pramen: ČNB Kapitálová přiměřenost Rentabilita kapitálu Tier 1 (ROE)
Podíl úvěrů v selhání nadále nízkýn Podíl úvěrů v selhání se nadále nachází na velmi nízkých hodnotách, i když v podnikovém sektoru pozvolna roste. Úvěry v selhání (% celkových úvěrů rezidentům v segmentu) 5 4 3 2 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 Pramen: ČNB Úvěry rezidentům Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo
Nízká likvidita trhu s českými vládn dními dluhopisy V říjnu se snížila likvidita na trhu vládních dluhopisů - zaniklo obchodování prostřednictvím market-makerů. Trh státních dluhopisů nicméně funguje jiným způsobem (obchoduje se přes brokery) a objem obchodů se příliš nezměnil. Objemy obchodů se státními dluhopisy v roce 2008 (mld. Kč, za listopad pouze polovina měsíce) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 pol. XI-08
Nervózn znější mezibankovní trh Úrokové sazby mezibankovního trhu se vzdálily od měnově-politické sazby ČNB. Na snížení tržní likvidity reaguje ČNB standardními měnovými opatřeními: v říjnu zavedla nástroj na dodávání likvidity bankám, v listopadu byla rozšířena splatnost až na 3 měsíce, možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál zvyšuje potenciální likviditu trhu vládních dluhopisů. Vývoj měnověpolitické sazby, 3M a 12M PRIBORu (%) 4.75 4.50 4.25 4.00 3.75 3.50 3.25 3.00 2.75 2.50 26.5.08 9.6.08 3M 12M 2T REPO 23.6.08 7.7.08 21.7.08 4.8.08 18.8.08 1.9.08 15.9.08 29.9.08 13.10.08 27.10.08 10.11.08 24.11.08 Poslední snížení měnověpolitické sazby se částečně promítlo i do sazeb peněžního trhu.
Rizika pro další období (1) Dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek a dostupnost úvěrů již není tak snadná: globální ochlazení trhu nemovitostí se promítlo do zpřísnění úvěrování developerů, docházelo k nárůstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů i přes pokles měnově-politických sazeb,
Rizika pro další období (2) K výraznému poklesu tempa růstu došlo u úvěrů na bydlení. Úvěry podnikům v prvních 3 čtvrtletích 2008 rostly poměrně rychle, od října však lze očekávat zpomalení. Meziroční dynamika vývoje nových korunových úvěrů (%, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 75 60 45 30 15 0-15 -30 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení Pramen: ČNB
Dopady úvěrové krize na chování vlád
Příčiny světov tové finanční krize: selhání trhu nebo selhání státu? tu? Finanční krize mají ve svobodném tržním hospodářství vždy společného jmenovatele střídající se vlny všeobecného optimismu a pesimismu, se silným prvkem nakažlivosti. Dnešní finanční krize měla též své specifické příčiny: * uvolněnou měnovou politiku FEDu po roce 2001 * vládní podporu hypoték v USA * finanční inovace umožňující rozptýlení rizik
Politické deformování hypotéčního ho trhu v USA Politika levných peněz americké centrální banky vytvořila vysokou poptávku po hypotékách. K expanzi trhu hypotéčních úvěrů velmi přispěly americké agentury Fannie Mae a Freddie Mac, požívající vládní garance, které odkupovaly od bank kvalitní hypotéky a umožnily jim poskytovat více hypoték. Snížily tím averzi bank k riziku a přispěly k růstu cen nemovitostí. Uvolněná politika FEDu společně s touto vládní podporou hypoték deformovala americký hypotéční trh, kde se vytvořila cenová bublina.
Finanční inovace Rozvoj měnových, úrokových a úvěrových derivátů vedl k prohloubení globalizace finančních trhů a zvýšil konkurenci a efektivnost na finančních trzích. Tyto finanční inovace přispěly k rychlému světovému růstu. V prostředí levných peněz a vládní podpory hypoték přispěly finanční inovace k podcenění rizik druhořadých hypoték v USA. Je otázkou, zda by finanční inovace samy o sobě, v tržním prostředí nedeformovaném vládními politikami, vyvolaly finanční krizi.
Neadekvátn tní reakce vlád d na finanční krizi Finanční krize nezasáhla finanční sektor rovnoměrně. Vedle bank s velkým podílem toxických aktiv jsou banky zasažené méně. Banky s velkými ztrátami mohou být kupovány tržními subjekty finančně zdravějšími. Prostor pro tržní řešení problému tudíž existuje. Vyhlašování rozsáhlé vládní pomoci finančním institucím vyvolává problémy * morálního hazardu * výběru příjemců pomoci * financování pomoci prodejem vládních dluhopisů zvýší dlouhodobé úrokové sazby, což prohloubí a prodlouží hospodářskou recesi * Případná monetizace vládního dluhu zakládá živnou půdu pro budoucí inflaci.
Finanční trhy nepotřebuj ebují více regulace Snaha spoutat finanční trhy novými regulacemi by mohla vést ke zhoršení jejich fungování, což by všechny země pocítily ve zpomalení hospodářského růstu. Finanční instituce přirozeně hledají cesty, jak vládní regulace obejít. Reakcí vlád bývá zavádění dalších regulací, které pak vedou k ještě sofistikovanějším inovacím a finančním instrumentům umožňujícím se z regulací vyvázat. Finanční trhy tím stávají ještě nepřehlednějšími. Finanční trhy nepotřebují více regulace, ale zlepšování existujících regulací. Například odstranění procyklického charakteru regulace Basel nebo úpravu účetních pravidel pro oceňování aktiv.
Problémy regulace BASEL II I tato regulace vedla k inovativnímu obcházení. Aby mohly udržovat nižší regulatorní kapitál, banky převáděly část rizikových obchodů do oddělených a k tomu účelu zakládaných entit (special purpose vehicles). BASEL II trpí procykličností. V dobrých časech umožňuje bankám vytvářet menší regulatorní kapitál, protože úvěry se zdají méně rizikové. Ale v době krize se tytéž úvěry zdají být více rizikové a vyžadují udržovat vyšší kapitál. To vytváří bankám v době krize tvrdší podmínky. Regulace BASEL II vedla tudíž k prohloubení současné finanční krize.
Proč je česká koruna pro nás n výhodná? Dosavadní diskuse o výhodnosti eura získaly za finanční krize nový rozměr. V reakci na krizi evropští politici ukázali neschopnost koordinované reakce. Země Eurozóny s relativně zdravějším finančním sektorem se dostávají do vleku opatření přijímaných zeměmi, kde je finanční krize hlubší. Obrovské částky plánované na záchranu bank ohrožují fiskální disciplínu v Eurozóně. Následné zvýšení dlouhodobých sazeb v Eurozóně zdraží úvěry podnikům a domácnostem.
Děkuji za pozornost!