VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VE VSETÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Vsetín Prosinec 2009 1
Autoři: Josef Novák, Viktor Třebický, Iva Holá Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz info@timur.cz prosinec 2009 2
Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Hodnocení spokojenosti obyvatel Vsetína bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické indikátory. Cílem průzkumu bylo především: Zhodnotit spokojenost obyvatel Vsetína s obecnými a specifickými rysy fungování města. Dalším cílem průzkumu bylo porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření: S průzkumem, který prováděla ve spolupráci s městem iniciativa TIMUR v roce 2004 a 2006. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum v České republice). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference. Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura, atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti. 3
Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik města Vsetína byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena. Použité otázky byly částečně převzaty (z důvodu srovnatelnosti a zjištění trendu) z dotazníkového šetření, jež probíhalo ve městě v roce 2004 a 2006, aby byla zachována jejich srovnatelnost. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) využitím proškolených tazatelů studentů místního Gymnázia a dalších. Šetření probíhalo v průběhu října a listopadu roku 2009 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Tato zpráva shrnuje výsledky do podoby tabulek a grafů a stručných komentářů. Všechny odpovědi jsou zpracovány tak, aby bylo možné provést základní srovnání odpovědí s výsledky z roku 2004 a 2006. Tato zpráva se věnuje pouze indikátoru ECI A.1 a dalším otázkám spokojenosti a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (http://www.timur.cz, sekce Indikátory). 4
Socio-demografické složení respondentů V roce 2009 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 324 správně vyplněných dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (58,95 %) nad muži (41,05 %), což zhruba odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Dále jsou nejvíce zastoupeny věková skupina 41 50 let a 31 40 a 51 60 let. Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (60,5 %) či důchodců (21 %). Více ukazují grafy 1 3. Graf 1 Graf 2 Graf 3 5
Spokojenost s obcí, jako s místem pro život Z šetření jednoznačně vyplývá, že většina respondentů (83,7 %) je s životem ve městě spokojeno, nicméně srovnáme-li tento výsledek s rokem 2006, zjišťujeme, že spokojenost obyvatel klesla o 8 %. Graf 4: Výrazně poklesl počet velmi spokojených obyvatel: v roce 2006 bylo velmi spokojeno téměř 40 %, letos vyjádřilo vysokou spokojenost pouze 33,3 % dotázaných. Tento pokles nastal na úkor nárůstu spíše nespokojených osob (z 8,1 na 13,9 %). Graf 5: Následující graf ukazuje srovnání titulkového indikátoru Spokojenost obyvatel s místním společenstvím (Jak jste spokojen s městem jako s místem, kde žijete či pracujete?) ve městech ČR. 6
V grafu jsou výsledky z měst z posledního (nejaktuálnějšího sledování) pouze ze Vsetína jsou výsledky z roku 2009 a 2006. Graf 6 7
Spokojenost s jednotlivými oblastmi života ve Vsetíně V následujících šesti otázkách hodnotili respondenti na stejné 11ti stupňové škále (0 = nejvyšší nespokojenost, 10 = nejvyšší spokojenost) míru spokojenosti s jednotlivými oblastmi života ve Vsetíně. Graf 7 Z grafu 11 vyplývá, že oproti roku 2006 došlo k mírnému poklesu spokojenosti ve všech sledovaných oblastech. Stejně jako v roce 2006 jsou i v roce 2009 lidé nejvíce spokojeni s kvalitou okolního životního prostředí (rok 2006 index spokojenosti 7,68, rok 2009 7,53). Na pomyslném druhém místě se umístila spokojenost se základními veřejnými službami index spokojenosti v roce 2009 je 7,15 (v roce 2006 7,14) - a spokojenost s možností provozovat své záliby a koníčky (7,12). Nejnižší index spokojenosti má podobně jako v roce 2006 možnost zaměstnání ve městě 4,17. Mezilidské vztahy a spokojenost s možností účastnit se místního plánování, rozhodování či kulatých stolů je uprostřed žebříčku spokojenosti.. 8
Spokojenost se základními veřejnými službami V otázce číslo 4 se respondenti vyjadřovali k jednotlivým veřejným službám v městě. Podrobné výsledky za rok 2006 i 2009 jsou znázorněny v grafu 8. Graf 8: V roce 2009 u většiny sledovaných oblastí spokojenost narostla. Výjimkou byla oblast sociálních služeb a středních škol. Rozdíly jsou však velmi zanedbatelné. V roce 2009 dosáhl index spokojenosti u všech oblastí hodnotu vyšší než 6,7, což odpovídá vysoké spokojenosti. Respondenti jsou nejvíce spokojeni se vzdělávacími institucemi ve městě. Nejvyšší spokojenost byla zaznamenána u středních škol (2009 index 7,57, v roce 2006 7,72) a škol mateřských a základních, které skončily na druhém místě (2009 index 7,53, v roce 2006 7,54). Nejméně jsou obyvatelé města spokojeni se sociálními službami (6,70) a s městkou policií (6,76). Index spokojenosti však měl u všech oblastí hodnotu vyšší než 6,7, což odpovídá vysoké spokojenosti. 9
Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě Respondenti měli za úkol seřadit jednotlivé oblasti života podle svých osobních priorit - 1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý. Výsledky z let 2006 i 2009 jsou téměř totožné, přesto nastal mírný posun mezi jednotlivými preferencemi. Více graf 9. Graf 9 Největší důležitost lidé přikládají mezilidským vztahům a možnosti zaměstnání. Dále podobné preference v roce 2009 získaly základní veřejné služby a kvalita okolního životního prostředí. Na nejnižších příčkách je dlouhodobě možnost účastnit se na místním plánování. 10
Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě Pocit bezpečí je subjektivním faktorem, který nevypovídá o tom, zda je město či jeho vybrané lokality doopravdy nebezpečné, nicméně odráží pocity respondentů. Pocit bezpečí je pro hodnocení kvality obyvatelstva velmi důležitý. I v této oblasti zůstalo v roce 2009 zachováno stejné pořadí jako v letech předchozích, zvýšil se však pocit bezpečí u všech sledovaných položek. Graf 10 Podle respondentů je nejvíc bezpečné nechat přes noc otevřené okno (rok 2009 index 7,44, v roce 2004 6,72). Být přes den doma s nezamknutými dveřmi se umístilo na pomyslném druhém místě na stupni bezpečnosti a to s průměrnými indexy 6,93 (rok 2009) a 5,87 (rok 2004). Respondenti považují za nejvíc nebezpečné chodit v noci po veřejných prostranstvích, nicméně průměrný index bezpečnosti stoupl z 3,96 (2004) na 5,87 (2009). Chození v noci po ulicích je na předposledním místě a pocit (ne)bezpečnosti oproti roku 2004 výrazně vzrostl. Kvalita služeb ve městě Vybrané služby i jednotlivé trendy hodnotili respondenti velmi rozdílně. Hodnocení kvality kleslo (oproti roku 2006) u tří z pěti položek (sportovní zařízení, divadla, kina a kulturní domy), zatímco zbylé 2 položky narostly (muzea a výstavní síně a knihovny). 11
Graf 11 Respondenti jsou nejvíce spokojeni s kvalitou knihovny ve městě (průměrný index kvality v roce 2009 je 8,55 (rok 2006 8,34). Nad hranici 7 bodů narostla ještě spokojenost s kvalitou muzea a výstavní síně (index 7,23 v roce 2009, 6,77 v roce 2006). Na třetím je spokojenost s kvalitou sportovních zařízení (7,90 v roce 2009, 7,40 v roce 2006). Na posledních dvou místech se umístila spokojenost s kulturním domem a s divadlem a kinem (rok 2009 5,87; rok 2006 6,35). Hodnocení dostupnosti služeb Respondenti rovněž ohodnocovali dostupnost některých služeb ve městě. Hodnocení většiny z nich se pohybuje na podobné úrovni jako v roce 2006, tedy na vysoké úrovni. Graf 12 12
Dle respondentů jsou nejvíce dostupné praktičntí lékaři, (8,27) veřejné školy (8,22) a nemocnice (8,12) všechny tyto služby získaly více jak 8 bodů. Zbylé 3 služby sociální služby (7,29), policie (7,65) a veřejná doprava (7,37) získaly nad 7 bodů. Jak bylo řečeno výše, hodnocení dostupnosti všech zmíněných služeb je vysoké. Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě Respondenti rovněž hodnotili nejdůležitější oblasti života ve městě. V tomto případě došlo u všech položek kromě jedné k mírnému zhoršení či stagnaci. Graf 13 Nejvyšší index spokojenosti je zaznamenán u veřejných parků, nicméně oproti roku 2006 (index 8,28) je spokojenost v roce 2009 mírně nižší 8,21. Kvalita ovzduší je hodnocena indexem 7,71 (7,85 v roce 2006). Hlučnost v noci obsadila třetí místo v hodnocení kvality s indexem 7,41 (v roce 2006 7,29). Hlučnost ve dne a kvalita zastavěných prostor se umístily na posledním místě s hodnocením 6,86 respektive 6,85. Rozvoj města Také v této skupině otázek je zaznamenán oproti roku 2006 pokles spokojenosti ve všech faktorech. 13
Graf 14 V roce 2009 se spokojenost se jmenovanými možnostmi pohybuje (kromě úrovně nezaměstnanosti) zhruba od 6 do 7 bodů. Respondenti jsou nejvíce spokojeni s výběrem investičních akcí - index spokojenosti je 7,10 (v roce 2006 to bylo 7,52). Dále respondenti ocenili známkou 6,31 či 6,28 oblast účelné a vyvážené užití příjmů obce a možností odborné rekvalifikace. Méně jsou dotazovaní spokojeni s hospodařením města a podporou nových podnikatelských záměrů ze strany města. Zde je průměrný index spokojenosti 6,17 a 5,96. Absolutně nejhůře je tradičně hodnocena úroveň nezaměstnanosti (3,86). Hodnocení zapojení veřejnosti a jejich informovanosti Poslední otázky tohoto typu směřovaly na to, jak občané města vnímají možnosti zapojení do rozhodování ve svém městě a jaký těmto možnostem přikládají význam (viz graf 15). Jako nejvýznamnější vzhledem k možnostem zapojení do rozhodování v obci považují respondenti účast v komunálních volbách a referendech (6,72) a podávat přímé žádosti/dotazy na městský úřad (5,45). Hůře obyvatelé hodnotili možnosti stát se členem místních zájmových organizací a spolků (4,74) a nejméně možné je podle respondentů podílet se na místním plánovacím procesu (3,92). 14
Graf 15 Závěr Obecně lze říci, že obyvatelé Vsetína jsou s životem ve městě spokojeni. Pouze 13 % jich je nespokojeno. Velmi důležitým výsledkem je pokles spokojenosti téměř u většiny faktorů mezi léty 2006 a 2009. Důležitou výjimkou je hodnocení pocitu bezpečnosti či dostupnost služeb, které naopak oproti roku 2006 narostlo. Na druhou stranu je zaznamenán nárůst spokojenosti mezi léty 2004 a 2009 tedy mezi prvním a posledním podobným sledováním. Všechny výsledky indikátorů a jejich porovnání mezi lety 2009 a 2006 a 2004 ukazuje následující souhrn. Index průměrné spokojenosti/kvality/bezpečnosti 10 = největší spokojenost až 0 = nejmenší spokojenost 2004 2006 2009 Hodnocení trendu 2009/2006 Spokojenost s místem, kde žiji či pracuji 7,09 7,53 7,53 Spokojenost s mezilidskými vztahy 2,24 2,33 2,56 Spokojenost s možnostmi provozovat své záliby a koníčky 2,2 2,39 2,56 Spokojenost se základními veřejnými službami 3,21 3,54 3,35 15
Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě Spokojenost s možnostmi účastnit se místního plánování 3,43 3,14 3,34 4,11 3,86 3,66 5,41 5,65 5,45 Spokojenost se zdravotními službami 7,03 7,11 7,12 Spokojenost se sociálními službami 6,81 6,76 6,70 Spokojenost s mateřskými a základními školami 7,12 7,54 7,53 Spokojenost se středními školami 7,33 7,72 7,57 Spokojenost s městskou hromadnou dopravou 6,2 6,83 6,91 Spokojenost s fungování Městského úřadu Vsetín 6,89 7,09 7,21 Spokojenost s fungováním Technických služeb 6,94 7,12 7,14 Spokojenost s fungováním Městské policie 6,36 6,69 6,76 Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? 5,87 6,48 6,93 Nechat přes noc otevřené okno? 6,72 7,23 7,44 Chodit v noci po hlavních ulicích? 4,37 5,30 6,13 Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště )? 3,96 5,02 5,87 Spokojenost - sportovní zařízení 7,16 7,40 6,90 Spokojenost - divadlo a kino 5,90 6,35 5,87 Spokojenost - muzea a výstavní síně 6,72 6,77 7,23 Spokojenost - Kulturní dům 6,05 6,40 6,22 Spokojenost - knihovna 7,69 8,34 8,55 Dostupnost - praktičtí lékaři 8,24 7,97 8,27 Dostupnost - nemocnice 6,05 7,94 8,12 Dostupnost - sociální služby (např. pečovatelská služba, domov důchodců) 7,39 7,24 7,29 Dostupnost - policie 7,42 7,57 7,65 Dostupnost - školy 8,07 8,36 8,22 Dostupnost - veřejné dopravy 7,38 7,49 7,37 16
Kvalita - veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 8,31 8,28 8,21 Kvalita - zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) 7,03 7,58 6,85 Kvalita - odvoz odpadů a čištění ulic 6,87 7,10 7,06 Kvalita ovzduší 7,58 7,85 7,71 Hlučnost ve dne 6,50 7,29 7,41 Hlučnost v noci 6,56 7,07 6,86 Možnost odborné rekvalifikace 5,73 6,63 6,28 Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) 4,51 6,01 5,96 Úroveň nezaměstnanosti 2,69 4,25 3,86 Hospodaření s majetkem obce 5,45 6,25 6,17 Účelné a vyvážené užití příjmů obce 5,76 6,39 6,31 Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem 6,70 7,52 7,10 17