Jednotná trakční soustava na síti SŽDC. Bc. Marek Binko ředitel Odboru strategie

Podobné dokumenty
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Implementace projektu Foster Rail

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

Vysokorychlostní železnice. subsystém energie. Vladimír Kudyn. Česká železnice v roce 2030, strava

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Napájení elektrických drah

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Metodický pokyn k projektování neutrálních úseků oddělení fází a soustav na síti SŽDC

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.

Název: Autor: Číslo: Květen Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Vysokorychlostní železnice v ČR

Nové železniční spojení Drážďany Praha

PODĚKOVÁNÍ 14 SHRNUTÍ 14 KLÍČOVÁ SLOVA 15 SUMMARY 15 KEYWORDS 15

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Strategické úkoly SŽDC

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Postrková služba SŽDC

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků

Bezpečná funkce pevných trakčních zařízení při rekuperaci elektrických hnacích vozidel

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

Energetická účinnost elektrické trakce

Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Specifika trakčního napájecího systému 2 AC 25 kv 50 Hz

Interoperabilita z pohledu elektrické trakce

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

PPD č. 5/2018. Účinnost od 1. října Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r. generální ředitel

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

TSI pro subsystém energie

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Modernizace trati České Budějovice - Plzeň

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Studie Koncepce přechodu na jednotnou napájecí soustavu ve vazbě na priority programového období a naplnění požadavků TSI ENE

Měření elektrických veličin na stejnosměrně elektrizovaných tratích

ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Problematika KO ve vztahu k aktuálním evropským aktivitám ZČU Plzeň, Karel Beneš

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

PROBLEMATIKA BLUDNÝCH PROUDŮ NA KORIDOROVÝCH TRATÍCH ČESKÝCH DRAH

Metodika zkratových zkoušek na AC soustavě pro měření nebezpečných napětí

Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility)

Ztráty v napájecí soustavě

ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY

I-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha

ACRI Akademie CTN ACRI TNK 126. Praha 4. května Ing. Přemysl Šolc, Ph.D. Mgr. Martin Vlček, Ph.D.

Konvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Možnosti zvyšování rychlostí

Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry


Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje

Strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Mgr. Kamil Rudolecký Náměstek ministra dopravy Ministerstvo dopravy. Brno

s tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook

Obecné informace. Počátky společnosti již v roce 1992 Prosinec 1996 přechod na společnost s.r.o. Základní kapitál: 250 Mil.

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Kolejové obvody - aktuální problémy a inovace. Ing. Jiří Konečný, Ph.D. Středisko elektroniky, STARMON s.r.o.

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka

Národní akční plán čistá mobilita Strategie EK k čisté mobilitě

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti

Kompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel - aktuální stav, evropské aktivity s vazbou na ČR

Železniční síť České republiky

Dvouzdrojová vozidla pro regionální železnici

PRAHA - BEROUN, NOVÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ

Pokyn provozovatele dráhy k zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 12/2010 ve znění změny č. 1 až 4.

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Koncepce rychlédopravy v ČR

Nově přijatá a připravovaná TSI

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

1 Schválené a zavedené KO s EFCP

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

Evropské normy a technické specifikace pro interoperabilitu

Integrované dopravní systémy-m

Třísystémová lokomotiva ŠKODA 109E řada 380

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel

Zkušenosti z návrhu víceúčelového frekvenčního měniče

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

8. MOŽNOSTI PRO OMEZOVÁNÍ HARMONICKÝCH Úvod. Míra vlivu zařízení na napájecí síť Je dána zkratovým poměrem (zkratovým číslem)

Transkript:

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel Odboru strategie 20. října 2014

Proč elektrická trakce? elektrická trakce je šetrnější k životnímu prostředí než motorová v ČR pouze 34 % elektrizovaných tratí (1 774 km 3 kv DC, 1 305 km 25 kv AC) => v elektrické trakci zaostáváme za mnoha státy EU elektrická trakce zrychluje dopravu, zvyšuje cestovní rychlost vyšší energetická účinnost => snižuje náklady na trakční energii náklady na údržbu trakčního pohonu jsou v elektrické trakci zhruba třetinové oproti motorové trakci Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 2

Podíl elektrické trakce ve světě Zajímavé ukazatele elektrizace v Evropě: Švýcarsko 100 % Belgie 84 % Švédsko 80 % Velká Británie 40 % Česká republika 34 % zdroj: World Bank, 2011 celková délka tratí (km) elektrifikováno (km) Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 3

Historický vývoj (1) elektrizace železnic v českých zemích nejprve stejnosměrnými soustavami 1903 Tábor Bechyně (2x 700 V, později 1,5 kv) 1911 Rybník Lipno nad Vltavou (1280 V, později 1,5 kv, dnes 25 kv, 50 Hz) 1927 uzel Praha (1,5 kv, později 3 kv) 1957 Česká Třebová Praha (3 kv) od 1962 elektrizace střídavou soustavou 25 kv, 50 Hz původní předpoklad sjednocení na střídavou soustavu nenaplněn realita: paralelní rozvoj obou soustav Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 4

Historický vývoj (2) Studie možnosti přechodu na jednofázovou trakční proudovou soustavu v síti ČSD zpracována SUDOP Praha ke dni 30. 6. 1988 vstupní údaje ke dni 31. 12. 1987 doplnění a rozšíření studie v roce 1990 doplnění o zásadní informace variantní možnosti reelektrizace od západu konkretizace řešení na jednotlivých tratích ve studii jsou navržena umístění napájecích a spínacích stanic, autotransformátorů a ostatní potřebné infrastruktury Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 5

Současnost koexistence dvou hlavních soustav (SŽDC má celkem 4 soustavy) stále působí problémy nevýhoda v nutnosti použití vícesystémových vozidel ustupuje do pozadí zvyšují se nevýhody provozu stejnosměrné soustavy nedostatečný výkon vysoké náklady aj. v letech 2013 2014 záměr aktualizovat studii z roku 1990 zadavatel O130 MD ČR Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 6

Studie přechodu na jednotnou trakční soustavu (1) Cíle studie: zpracovat návrh změny napájení elektrické trakce ze systému 3 kv na trakční systém 25 kv, 50 Hz na všech tratích v ČR definovat technické parametry jednotlivých pevných trakčních zařízení včetně jejich rozmístění navrhnout časový harmonogram postupu i ve variantním řešení podmínkou korelace navrženého řešení s napájením tratí rychlých spojení minimalizace přechodových míst dodržení legislativních a normativních požadavků, včetně požadavků kladených na interoperabilitu konvenčního i vysokorychlostního železničního systému Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 7

Studie přechodu na jednotnou trakční soustavu (2) Výstupy: ekonomické posouzení jednotlivých variant v čase zpracování (celkový odhad nákladů, reálné cenové kalkulace jednotlivých technologických celků, odhad nákladů na úpravu již existující infrastruktury, nákladů na projektování a inženýrskou činnost) celková reálná hodnota celého projektu (kvalifikovaný odhad zpracovaný na základě dostupných podkladů a zkušenosti z výstavby), případně hodnoty v závislosti na volbě variant Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 8

perspektivně cílový evropský systém podle TSI ENE Výhody jednotné trakční napájecí soustavy (1) systém je nutnou podmínkou na vysokorychlostních tratích nižší ztráty v rozvodu (dle analýzy ŽSR střední roční ztráty činí 17 % u systému 3 kv a 11 % u systému 25 kv, 50 Hz) menší potřebné vodivé průřezy, tedy levnější trakční vedení vč. úspor v kotvení, základech stožárů, absence zesilovacího vedení (zhruba v relaci 5 mil. Kč/km u systému 25 kv, 50 Hz vs. 6 mil. Kč/km u systému 3 kv) větší přenosová schopnost trakčního vedení => větší vzdálenost napájecích bodů trakčních napájecích stanic (cca 50 km u systému 25 kv, 50 Hz proti cca 22 km u systému 3 kv) při zhruba stejné ceně napájecí stanice (cca 110 mil. Kč) aplikací moderních technologií lze využít u systému 25 kv, 50 Hz dvoustranné napájení a vzdálenost napájecích stanic zvětšit na cca 100 km Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 9

Výhody jednotné trakční napájecí soustavy (2) v kombinaci dvou předchozích bodů jsou nižší investiční náklady na elektrizaci tratí (zhruba v relaci 8 mil. Kč/km u systému 25 kv, 50 Hz vs. 12 mil. Kč/km u systému 3 kv) odpadá poškozování vodivých konstrukcí bludnými proudy (stavby, produktovody, ) odpadá poškozování ložisek vozidel ve vlacích podélnými proudy jednodušší ukolejnění vodivých konstrukcí (přímo bez průrazky) nižší nároky na odizolování kolejnic od štěrkového lože při výstavbě i v provozu schopnost systému 25 kv, 50 Hz využívat rekuperovanou brzdovou energii nejen v přilehlém úseku trakčního vedení, ale i předávat zpět do distribuční sítě s ohledem na předchozí bod není třeba vybavovat vozidla pro AC systémy brzdovým odporníkem (při zajištění spojitého napájení viz dále) Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 10

Výhody jednotné trakční napájecí soustavy (3) napětí pro napájení trakčních motorů lze volit optimálně bez vazby na napětí trakčního vedení možnost využít lehké sběrače proudu schopné vysokorychlostního provozu vyšší stabilita (nižší tolerance, respektive kolísání) napájecího napětí vozidel (vliv nižších úbytků napětí ve vedení) vyšší výkon trakčních napájecích stanic a vyšší přenosová schopnost vedení odpadá omezování příkonu vozidel výkonem pevných trakčních zařízení, což je v souvislosti se zvyšováním měrného trakčního výkonu vlaků (příchod vysoce výkonných vozidel do osobní i nákladní dopravy při zvyšování rychlosti) velmi závažný limit Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 11

Nevýhody jednotné trakční napájecí soustavy (1) nutnost používat na vozidle transformátor (měrná hmotnost cca 3 kg/kwh) u vlaků osobní dopravy s měrnou hmotností cca 10 kw/t zvýšení hmotnosti vlaku cca o 3 % a u nákladních vlaků s měrnou hmotností cca 3 kw/t zvýšení hmotnosti vlaku cca o 1 % s nutností používat vícesystémová vozidla irelevantní zvýšení ztrát na vozidle o ztráty v transformátoru (cca o 5 %) ztráty jsou vyváženy nižšími ztrátami v pevných trakčních zařízeních nutnost používat měniče pro napájení trakčních a pomocných motorů (podmínka je u současných vozidel s frekvenčně řízenými střídavými trakčními a pomocnými motory automaticky splněna) oproti stejnosměrným vozidlům jsou vícesystémová o cca 10 % dražší zatěžování elektráren a rozvodu odběrem jalového a deformačního výkonu odstraněno čtyřkvadrantovými vstupními měniči na vozidlech Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 12

Nevýhody jednotné trakční napájecí soustavy (2) nespojité napájení střídání fází s nutností vypínat trakční a pomocné pohony trakčních vozidel i spotřebiče ve vozech je řešitelné aplikací polovodičových měničů v trakčních transformovnách nesymetrické zatížení třífázové distribuční sítě řešitelné aplikací polovodičových měničů v trakčních transformovnách potřeba pečlivého EMC ošetření (odrušení) trakčního vedení z hlediska ochrany radiového a televizního příjmu Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 13

Srovnání trakčních soustav Napěťová soustava 750 V 1,5 kv 3 kv 15 kv, 16,7 Hz 25 kv, 50/60 Hz oblast řešení výsledek trakční vedení vysoký proud DB SJ 1x 2x náklady + + + + + omezení výkonu nízký proud provoz + + + + + 50 kv, 50/60 Hz limitovaná rychlost vysoký proud provoz (220 km/h) (250 km/h) + + + + + počet napájecích stanic úbytek napětí náklady + + + + + + + napájecí stanice náklady + + + + délka napájecího vedení počet napájecích stanic náklady + + + + + + + transformátory ve vozidlech prostor, náklady + + + impedance střídavý proud náklady + + + rekuperace náklady ( ) + + + + Poznámka: znaménko + označuje výhody, znaménko nevýhody. Uvedený počet znaků není úměrný počtu výhod, znamená pouze příznivější resp. nepříznivější řešení. Zdroj: www.bueker.net Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 14

(mil.sk) (mil.sk) Změna trakční soustavy v Evropě (1) Slovensko elektrizováno stejnosměrnou trakcí cca 620 km tratí, střídavou cca 740 km tratí zpracována studie na přechod na 25 kv, 50 Hz rozhodnutím GŘ z 30. 11. 2005 se budou přepínat rekonstruované úseky na hlavním koridoru Bratislava Košice 1. fáze přesun styku trakčních soustav z Púchova k Žilině (2015) 7000 6000 5000 4000 3000 2000 Porovnanie diskontovaných nákladov 6105 4507 135,5 % 100 % 6000 5000 4000 3000 2000 Porovnanie diskontovaných nákladov 4817 3041 158,4 % 100 % 1000 1000 0 JSTS STTS 0 JSTS STTS Investičné náklady Náklady na údržbu Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 15

Změna trakční soustavy v Evropě (2) Chorvatsko v roce 2013 dokončena změna trakce ze 3 kv na 25 kv, 50 Hz na tratích: Moravice Rijeka Šapjane Škrljevo Bakar Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 16

Změna trakční soustavy v Evropě (3) Francie vysokorychlostní tratě elektrizovány 25 kv, 50 Hz odlišně od ostatní sítě 1,5 kv ostatní tratě postupně elektrizovány 25 kv, 50 Hz, a to i jako ostrovní provoz Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 17

Změna trakční soustavy v Evropě (4) Nizozemí Betuwelijn: nová nákladní trať Rotterdam Zevenaar (hranice se SRN) elektrizována 25 kv, 50 Hz (odlišně od ostatní sítě 1,5 kv) Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 18

Změna trakční soustavy v Evropě (5) Itálie, Belgie, Nizozemí, Španělsko vysokorychlostní tratě elektrizovány 25 kv, 50 Hz odlišně od ostatní sítě 3 kv, resp. 1,5 kv Další státy s plány přechodu z 3 kv na 25 kv, 50 Hz: Lotyšsko Ukrajina Rusko na nově elektrizovaných tratích Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 19

Jednotná trakční soustava v ČR Ideální doba konverze cca 30 let (2020 2050) 30 let je plánovaná technická životnost hnacích vozidel na tranzitních koridorech doslouží v posledních letech obnovená trakční zařízení určená pro 3 kv ve výstavbě budou nové vysokorychlostní tratě nově elektrizované tratě 25 kv, 50 Hz nebo s přípravou na přepnutí např. Staré Město u Uh. H. Luhačovice a Otrokovice Vizovice elektrizovat 25 kv, 50 Hz současně se změnou soustavy v úseku Nedakonice Říkovice u všech staveb uvažovat s vlivy trakce 25 kv, 50 Hz! postup přepínání na 25 kv, 50 Hz určí studie, např. podle výstavby VRT Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 20

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 21

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 22

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 23

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 24

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 25

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC, Praha, 20. 10. 2014 26

Děkuji za pozornost! Jednotná trakční soustava na síti SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace www.szdc.cz