Lekce Pýtvání potravinami strana 1/1 Příoha 1 křížovka TÉMATEM DNEŠNÍ HODINY JE: 1. Obchod, ve kterém se prodává jído, se jmenuje 2. Mrkev, ceer a petrže je kořenová 3. Co nesníme, to jsou 4. Místo na zahradě, kam odhazujeme organické zbytky, kterými později hnojíme půdu. 5. Na potravinách je uvedeno datum minimání (1. pád) 6. Přístroj, kterým určujeme hmotnost. 7. Co už nepotřebujeme, často končí v 8. Zákadem každého dne by měa být zdravá 9. Chceme-i si v restauraci vybrat z nabídky, přinesou nám 10. Zeenina a ovoce obsahují veké množství důežitých 11. Stav, kdy organismus nedostává dostatečný přísun potravy. 12. Pocit vyvoaný nedostatkem potravy. 13. Spotřebič soužící na uchovávání čerstvosti potravin. 14. Podpora od druhých v nouzi. ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 1/1 Příoha 2 křížovka řešení K O P Z P O S T L E N I A B Ý T R V N L O S T V Á A O E L N I I S N Í A N Ě R A V N Y Y V I J D E N Č E K A M Í N P O D I V A H L D L E N I K P O M O 1. Obchod, ve kterém se prodává jído, se jmenuje 2. Mrkev, ceer a petrže je kořenová 3. Co nesníme, to jsou 4. Místo na zahradě, kam odhazujeme organické zbytky, kterými později hnojíme půdu. 5. Na potravinách je uvedeno datum minimání (1. pád) 6. Přístroj, kterým určujeme hmotnost. 7. Co už nepotřebujeme, často končí v 8. Zákadem každého dne by měa být zdravá 9. Chceme-i si v restauraci vybrat z nabídky, přinesou nám 10. Zeenina a ovoce obsahují veké množství důežitých 11. Stav, kdy organismus nedostává dostatečný přísun potravy. 12. Pocit vyvoaný nedostatkem potravy. 13. Spotřebič soužící na uchovávání čerstvosti potravin. 14. Podpora od druhých v nouzi. TÉMATEM DNEŠNÍ HODINY JE: PLÝTVÁNÍ JÍDLEM ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 1/2 Příoha 3 informace o rodinách ROZVINUTÉ ZEMĚ USA předměstí Raeighu, stát Severní Karoína rodina Revis: Ronad Revis (39), RosemaryRevis (40), Brandon Demery (16), TyroneDemery (14) výdaje na potraviny: 341,92 amerických doarů (cca 6 850 Kč) týdně obíbená jída: špagety, brambory, kuře sožení jídeníčku: fastfoody, pizzy, zmražené pootovary, sadké imonády, veice máo ovoce a zeeniny Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzephoto.photosheter.com/gaery-image/hungry-panet-famiy-food- Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000MKg0bMaCq6Y/C0000k7JgEHhEq0w ROZVOJOVÉ ZEMĚ ČAD uprchický tábor Breidjing ve východním Čadu (rodina pochází z provincie Dárfúr v Súdánu) rodina Aboubakar: D'jimia Ishakh Soueymane (40), Hawa (2), Acha (12), Mariam (5), Youssouf (8) a Abde Kerim (16) výdaje na potraviny: 685 středoafrických franků (cca 33 Kč) týdně obíbené jído: poévka se skopovým masem sožení jídeníčku: rýže, obioviny či uštěniny, voda, trochu ovoce a zeeniny Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzephoto.photosheter.com/gaery-image/hungry-panet-famiy-food- Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000o7KnJxnBF9o/C0000k7JgEHhEq0w ROZVOJOVÉ ZEMĚ EKVÁDOR vesnice Tingo v Andách rodina Ayme: Ermeinda Ayme Sichigao (37), Orando Ayme (35), Livia (15), Nataie (8), Moises (11), Avarito (4), Jessica (10), Orando (9 měsíců) a Mauricio (30 měsíců). (Na obrázku chybí Lucia (5), která žije s prarodiči, aby jim pomáhaa.) výdaje na potraviny: 31,55 amerických doarů (cca 632 Kč) týdně rodinný recept: bramborová poévka s kapustou sožení jídeníčku: zeenina, brambory, obioviny, ovoce, různé druhy banánů (vhodné i jako příoha) Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzephoto.photosheter.com/gaery-image/hungry-panet-famiy-food- Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000k1asqBIfJec/C0000k7JgEHhEq0w ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 2/2 Příoha 3 informace o rodinách ROZVOJOVÉ ZEMĚ MONGOLSKO město Uánbátar (havní město Mongoska) rodina Batsuuri: Regzen Batsuuri (44), Oyuntsetseg (Oyuna) Lhakamsuren (38), Khoroo (17), Batbieg (13) výdaje na potraviny: 41 985 tugriků (cca 470 Kč) týdně rodinný recept: knedíky pněné skopovým masem sožení jídeníčku: maso, pečivo, vejce, brambory, ovoce, zeenina Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzephoto.photosheter.com/gaery-image/hungry-panet-famiy-food- Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I00006Ln0ScanPT8/C0000k7JgEHhEq0w ROZVOJOVÉ ZEMĚ INDIE město Ujjain, centrání Indie (stát Madhjapradéš) rodina Patkar: Jayant (48), Sangeeta (42), Neha (19) a Akshay (15) výdaje na potraviny: 1 636 rupií (cca 560 Kč) týdně rodinný recept: rýžové vočky sožení jídeníčku: ovoce, zeenina, rýže, packy, různé druhy koření Zdroj (možnost promítnutí fotografie): http://menzephoto.photosheter.com/gaery-image/hungry-panet-famiy-food- Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000eH5wfyALn4/C0000k7JgEHhEq0w ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 1/3 Příoha 4 10+1 pravido, jak nepýtvat potravinami 10 + 1 pravido, jak nepýtvat potravinami 1. Nakupujte chytře pánujte dopředu nákup jída, používejte nákupní seznamy a vyhněte se impusivním nákupům v akcích. Nepodehněte marketingovým trikům, které podněcují k nakoupení více jída, než potřebujete. Přestože může být jído evnější, ve výsedku se koupě nemusí vypatit, pokud vekou část jída vyhodíte. 2. Kupujte vtipné ovoce hodně ovoce a zeeniny se vyhodí, protože nemá správnou barvu, veikost či tvar. Koupí tohoto nezávadného vtipného ovoce na trzích nebo kdekoiv jinde využijete jído, které by byo jinak vyhozeno. 3. Rozumějte označení minimání trvanivost do toto označení neznamená, že v den vypršení minimání trvanivosti musí být jído vyhozeno. Většina jída je i po tomto datu v pořádku. 1 4. Vyjezte edničku předtím, než koupíte nové jído nebo něco nového uděáte, snězte nejprve, co máte v edničce ušetříte tím čas i peníze. Buďte kreativní a vymýšejte recepty za účeem spotřebování potravin, které se brzy zkazí. 5. Používejte mrazák zmrazené jído vydrží dobré douhou dobu. Zmrazte čerstvé produkty a zbytky, které nestihnete sníst předtím, než se zkazí. To samé můžete uděat s donáškovým jídem či se zbytky z restaurace, pokud si nejste jistí, že na ně budete mít druhý den chuť. 6. Požadujte menší porce restaurace občas nabízí pooviční porce na vyžádání za nižší cenu. 7. Kompostujte kompostováním zbytků jída spoečně s recykováním snížíte dopad na životní prostředí. 8. Používejte v kuchyni pravido FIFO (First In First Out první dovnitř, první ven ) zkontroujte spižírnu. Uvařte a snězte nejprve to jído, které jste koupii jako první. Nově koupené konzervy uskadněte až v zadní části spižírny, ty staré mějte vepředu, abyste po nich sáhi nejdříve. 9. Zbožňujte zbytky dnešní kuře na oběd může být součástí vašeho zítřejšího sendviče. Starý cheba nakrájený na kostičky zase můžete použít jako krutony do poévky či saátu. Buďte kreativní! Poproste v restauraci, aby vám zabaii zbytky, které můžete sníst později. Pokud je nechcete jíst hned, zmrazte je. Jenom pár idí si bere zabaené zbytky z restaurace. Nestyďte se vzít si je! 10. Darujte nezkažené jído můžete věnovat do místních útuků či domů pro sociáně sabé. 11. Skadujte správně jído, aby dée vydržeo čerstvé. Jabka je třeba dát do edničky, brambory na chadné tmavé místo a cheba do chebníku nebo do edničky. Zdroje: LOVE FOOD hate waste: Five things we can do today. [onine]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://engand.ovefoodhatewaste.com/content/five-things-you-can-do-today THINK EAT SAVE - reduce your foodprint: Various ways to save money and food. [onine]. [cit. 2014-04-20] Dostupné z: http://www.thinkeatsave.org/index.php/take-action/find-out-how 1 Více o rozdíech v označení Minimání trvanivost do a Spotřebujte do napříkad zde: http://ec.europa.eu/food/food/sustainabiity/docs/best_before_cs.pdf. ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 2/3 Příoha 4 10+1 pravido, jak nepýtvat potravinami Po okopírování rozstříhejte ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 3/3 Příoha 4 10+1 pravido, jak nepýtvat potravinami Po okopírování rozstříhejte ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 1/3 Příoha 5 dopňující aktivita: Proč idé hadoví? (včetně dopňujících informací pro učitee) Dopňující aktivita: Proč idé hadoví? (15 min) Nejprve necháme žáky, aby se nad otázkou sami zamysei a navrhi odpovědi. Poté jim představíme daší možné odpovědi, viz níže. Odpovědi napíšeme na tabui a necháme každého žáka připsat tři čárky mohou je dát všechny na jednu možnost nebo je rozděit mezi dvě či tři odpovědi. Možné odpovědi jsou: Na světě žije příiš mnoho idí. Lidé v bohatých zemích nedávají dostatek peněz na charitu. Na světě není dostatek jída pro všechny. Lidé nemůžou jído pěstovat, jeikož jsou váky. Farmáři z chudých zemí nemohou své produkty prodávat do bohatých zemí. Farmáři nepoužívají moderní technoogie. Nejepší půda je využívána pro pěstování podin určených pro výrobu biopaiv. Nejepší půda je využívána pro pěstování podin určených pro vývoz. Jído není děeno mezi idi spravedivě. Lidé jsou příiš chudí na to, aby si mohi koupit jído. Nejchudší idé nevastní půdu. Půda je zničená a máo úrodná. Náseduje spoečná diskuze. Proč žáci zvoii právě tyto odpovědi? Závěrem této aktivity by měo být uvědomění si, že had není způsoben pouze jedním faktorem, ae že je výsedkem souhry více faktorů. V této otázce tedy neexistuje špatná odpověď a žádnou z odpovědí neze považovat za nejpřesnější. Informace pro učitee Poovina hadovějících se přímo podíí na výrobě potravin Na světě je dostatek jída pro ceých 7 miiard obyvate panety. Přesto každý sedmý čověk trpí hadem. V Africe to je asi 30 % popuace. Probém nebývá ani tak nedostatek potravin na daném území, ae spíše to, že chudí idé často nemají k potravinám přístup. Kdo jsou idé, kteří trpí hadem? Zhruba poovina všech hadovějících jsou drobní zeměděci, kteří hospodaří na vastních poích. Daších 20 % jsou nájemní zeměděští pracovníci. Paradoxně se tedy většina hadovějících podíí na produkci potravin. Tito idé mají nízký poitický viv, jsou opomíjenou skupinou ze strany vád i ceosvětové komunity. Aby si byi schopni zajistit dostatek potravy, byo by nutné spnit ceou řadu podmínek. Napříkad by musei mít dostatek zdrojů vody, půdy, peněz na osiva aj. Nesměo by se stát, že ceou úrodu zničí špatné počasí. Musey by fungovat místní trhy, aby mohi část úrody prodat a za to si zapatit zákadní sužby ošetření u ékaře nebo škoné pro děti. Hadovějící idé často nemají peníze na zakoupení jída. Hodně se muví o zdražování potravin ve světě. Co ho způsobuje? Důvodů může být více. Může se jednat o špatnou úrodu v určitých obastech světa, obecně však nejvíce rostou ceny kukuřice, pšenice a sóji. To jsou kromě zákadních sožek ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 2/3 Příoha 5 dopňující aktivita: Proč idé hadoví? (včetně dopňujících informací pro učitee) potravy zároveň suroviny, které se používají na výrobu biopaiv. Experti také varují, že kdyby v důsedku krize došo k zákazu vývozu podin z některých zemí, nebo naopak k jejich panickému skupování, tak by se situace moha ještě více vyostřit. To se stao při potravinové krizi v roce 2008. Co jsou to biopaiva a jak souvisí s hadem ve světě? Biopaiva jsou všechna paiva vyrobená z organické hmoty, kromě fosiních paiv. V souvisosti s potravinovou bezpečností muvíme především o biopaivech používaných v dopravě, jako je bionafta či bioíh. Bionafta se vyrábí z oeje získávaného z rostin jako je sója, pama oejná, řepka oejná aj. Bioíh se vyrábí z rostin, které obsahují cukr, napříkad z cukrové třtiny, kukuřice a pšenice. V současné době egisativa EU vyžaduje, aby 10 % z energie v dopravě pocházeo z obnovitených zdrojů. Zvýšená poptávka po biopaivech vede k pěstování podin za tímto účeem na rozsáhých pochách, ať už u nás nebo v zahraničí. Rostiny pěstované za účeem výroby biopaiv tak konkurují podinám pro výrobu potravin, a to nejen v místě produkce, ae i na světových trzích. Násedkem toho rostou po ceém světě ceny potravin. Kvůi pěstování těchto rostin navíc dochází k ničení ekosystémů, které dříve živiy tisíce idí. Napříkad idé kmene Suku Anak Daam z indonéského ostrova Sumatra se dříve živii pouze esními pody a zvěří. Lesů ae dramaticky ubývá kvůi pěstování pamy oejné. Místní idé se tak stávají nájemnými děníky na pamových pantážích, kde si nevyděají ani toik, aby mohi vést důstojný život. A proč vastně země pronajímají či prodávají vastní půdu? Není to pro ně výhodné třeba z hediska nastartování ekonomiky? Zahraniční investice by samozřejmě mohy a měy být výhodné také pro cíové země. Tady je ae důežitá roe místní vády. Ta by měa ochránit obyvatee před negativními dopady, jako jsou ztráta půdy nebo porušování pracovních práv na pantážích. Zároveň by mě stát umět zajistit, aby i místní idé měi z investic prospěch. To bývá kámen úrazu především u zkorumpovaných vád a u vád, které nedbají na práva nejchudších obyvate. Z toho všeho vypývá, že na had ve světě má viv mnoho věcí od pěstování biopaiv, po počasí a zkorumpované vády. Muví se ae i o tom, že s hadem souvisí i konzumace masa. Jak? Ano, tak jako v případě biopaiv i produkce masa vytváří ohromný tak na půdu a daší přírodní zdroje. Pastviny a pantáže sóji, která se používá na krmení hospodářských zvířat, jsou příčinou kácení tropických esů, záborů půdy, ohromných emisí skeníkových pynů atd. Chov dobytka zabírá 30 % souše a spotřebuje obrovské množství vody a energie. Dá se říci, že konzumace masa je jedním z největších příspěvků jednotivce k poškozování naší panety a vytváření nerovnováhy ve světě. Strava zaožená na mase je ekoogicky i sociáně vemi náročná. Byo by proto dobré, kdyby každý z nás, kdo maso konzumuje, se zamýše nad tím, v jaké míře maso konzumuje a jak a kde byo dané zvíře odchováno. U nás v Evropě se sní 90 kg masa na osobu za rok, což je opravdu extrémní hodnota. V rozvojových zemích je to průměrně koem 20 kg za rok. Není tedy nutné, aby se každý čověk sta vegetariánem, ae aby se zamyse nad svou spotřebou masa, a případně ji omezi. Takže v rozvinutém světě se jí hodně masa, ae dopácí na to svět rozvojový? Dá se to tak říct, a to nejen o konzumaci masa, ae i o využívání ostatních světových zdrojů. Asi 20 % nejbohatších obyvate světa spotřebovává přibižně 80 % světových zdrojů. To znamená, že na rozvojový svět je vytvářen veký tak. Aniž bychom si to uvědomovai, ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky

Lekce Pýtvání potravinami strana 3/3 Příoha 5 dopňující aktivita: Proč idé hadoví? (včetně dopňujících informací pro učitee) z rozvojových zemí pochází mnohé suroviny a výrobky, které denně používáme. Jedná se o široké spektrum produktů od nerostných surovin až po květiny. Co tedy můžeme uděat pro to, aby ve světě neby had? Havní je si uvědomit, že had je katastrofa způsobená idstvem. Proto si nemůžeme říkat, že se nás netýká. Každý z nás je součástí této spoečnosti, každý z nás může něco děat. Důežité je zajímat se, rozšiřovat informace dá a projevit tak svůj zájem o tyto otázky. Poitičtí činiteé nebudou mít zájem řešit probémy, pokud neuvidí zájem voičů. Stejně tak druhý významný hráč na gobáním poi, soukromé spoečnosti, nebude mít důvod hídat vastní viv na rozvojové země, pokud neuvidí zájem ze strany spotřebiteů. Náš názor dáváme najevo už při obyčejném nakupování. Je třeba zajímat se, odkud pochází výrobky, které kupujeme, za jakých podmínek byy vyrobeny, jaká je jejich ekoogická a vodní stopa a daší dopady. Neměi bychom nakupovat to, co vastně nepotřebujeme, pýtvat potravinami a ostatními výrobky. Můžeme preferovat okání výrobky. Právě tato drobná každodenní rozhodnutí mohou ovivnit to, koik idí na světě hadoví. A proč bychom se my, kteří had nemáme, měi zajímat o ty, kteří ho mají? Prvním důvodem, který by mě napadnout skoro každého je, že je normání a správné zajímat se o starosti ostatních idí. Daším důvodem je fakt, že na situaci v rozvojových zemích máme i my svůj podí. Dobrým důvodem pro náš zájem o situaci v rozvojových zemích je také to, že Česká repubika, vyspěá země, trpí vemi podobnými probémy, i když zatím v menší míře. Pokud kupujeme výrobky, které jsou evné jen díky porušování práv idí, kteří se podíei na jejich výrobě, tak vastně podporujeme systém, v němž i my budeme muset konkurovat těmto evným pracovním siám. Nevyhýbají se nám nešetrné zahraniční investice, ani zábory půdy. Česká repubika postupně ztrácí svoji potravinovou soběstačnost a stává se závisou na dovozu potravin ze zahraničí. Naši zeměděci, stejně jako ostatní v EU, přežívají jen díky systému dotací. Roste podí vyvezených surovin na úkor hotových výrobků. Zisky více než 12 000 českých firem mizí v daňových rájích. Příkadů bychom mohi najít mnohem více. Zdroj: Rozvojovka.cz: Poovina hadovějících se přímo podíí na výrobě potravin [onine]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/canky/1323-poovina-hadovejicich-se-primo-podii-na-vyrobepotravin.htm ENVIGLOBE Příručka pro začeňování gobáně environmentáních témat do výuky