s důrazem na absorpční kapacitu a kvalifikační potřeby Redakční uzávěrka: duben 2006 Autoři textů: Dita Tesařová, Jiří Špaček Vydal: odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad kraje Vysočina
V nestátních neziskových organizacích se podle výzkumů angažuje více než polovina populace naší republiky. To byl jeden z argumentů, kterým zástupci neziskových organizací obhajovali na řídícím týmu projektu "Partnerství pro Vysočinu" potřebu realizace Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina. Tehdy jsem si znovu uvědomil, jak obrovskou společenskou silou neziskový sektor je, ale také to, že o neziskovém sektoru na Vysočině mnoho nevíme. Pokusili jsme se společně tuto situaci změnit a výsledky naší snahy vám přinášíme v podobě této publikace. Věříme, že bude cenným vodítkem pro pochopení situace neziskového sektoru na Vysočině a neméně cenným pomocníkem při vytváření projektových partnerství i při navazování široké spolupráce mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a ostatními sektory. Martin Černý vedoucí projektu SROP 3.3 "Partnerství pro Vysočinu"
Naše poděkování patří všem zástupcům nestátních neziskových organizací, kteří si našli čas a vyplnili dotazník této analýzy.
OBSAH: 1. O analýze nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina 7 2. Výsledky analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina 12 - V jakých oblastech NNO na Vysočině působí? - Jak hodnotí NNO spolupráci s ostatními sektory i s NNO? - Jaká je zkušenost NNO s dobrovolnictvím? - Jakou zkušenost mají NNO s fondy EU? - Jak využívají NNO informační technologie? - Ekonomická situace neziskových organizací v kraji Vysočina - Fundraising a lobbing - Kvalifikační potřeby pracovníků v NNO, lidské zdroje - Zaměstnanci v NNS - Závěr analýzy 3. Hledání cest k rozvoji neziskového sektoru v kraji Vysočina 37 4. Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina 41 5. Koordinační uskupení neziskového sektoru v kraji Vysočina 45 6. Rejstřík nestátních neziskových organizací 46 5
6
1. O analýze nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina Co vedlo k rozhodnutí zpracovat tuto analýzu? Potřeba komplexně analyzovat celý sektor nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina se v celé své naléhavosti projevila již při zpracování Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru (NNS) v kraji Vysočina na jaře roku 2005. Zástupci nestátních neziskových organizací (NNO) pracující na této strategii se stále potýkali s absencí relevantních vstupních dat - počtem aktivních organizací počínaje a jejich ekonomickou situací a kvalifikačními potřebami konče. V obdobně obtížné pozici se ocitl i realizační tým projektu Partnerství pro Vysočinu v samých počátcích projektu, v okamžiku, kdy se snažil zástupce neziskového sektoru o- slovit s nabídkou spolupráce. Nebylo prakticky možné zjistit, s kolika organizacemi lze počítat, ani aktuální kontakty na ně. Protože je tento projekt zaměřen na vytváření a podporu spolupráce mezi krajem, obcemi, podnikatelským sektorem a občanskou společností, padlo právě zde rozhodnutí pokusit se analyzovat sektor NNO v kraji Vysočina jako celek a pro tuto analýzu byly nalezeny i potřebné finanční prostředky. Realizace Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina začala na podzim roku 2005 a ukončena byla v dubnu 2006. Tato analýza je svým rozsahem v rámci České republiky naprosto ojedinělá. Mapování sektoru nestátních neziskových organizací je sice obecně považováno za velmi potřebné, je ale také velmi obtížné vzhledem k velkému množství organizací a absenci aktuálních kontaktů na ně. Proto se analýzy, které se na úrovni krajů dosud realizovaly, týkaly vždy pouze malého vybraného vzorku organizací. Náš realizační tým, složený z pracovníků Krajského úřadu kraje Vysočina a zástupců NNO, se rozhodl kontaktovat všechny organizace registrované a působící v kraji. Vycházeli jsme přitom z dostupných údajů Českého statistického úřadu, a postavili jsme tak sami sebe před nesnadný úkol navázat kontakt s téměř 5 200 organizací, zjistit stav jejich činnosti, jejich zkušenosti ze spolupráce s různými institucemi, ekonomickou situaci a rozvojové potřeby. Proč analyzovat neziskový sektor? NNO jsou po právu vnímány jako organizace sloužící občanům, naplňování jejich sociálních a kulturních potřeb, hodnotnému využití jejich volného času, ochraně přírody aj. Méně častý je pohled na neziskový sektor jako na významný ekonomický činitel a sektor s velkým potenciálem růstu. Ať už se na NNO díváme z jednoho či z druhého pohledu, jedno je jasné - dobře fungující a silný sektor nestátních neziskových organizací je pilířem demokratické občanské společnosti a vede k růstu kvality života občanů všech věkových kategorií a zájmů. 7
Na startovní čáře...... aneb 10 faktů, ze kterých jsme vycházeli, než jsme začali analyzovat neziskový sektor v kraji Vysočina 8 1. V současnosti dostupná statistická data o neziskových organizacích mají mizivou vypovídací hodnotu - na úrovni regionu nejsou sledovány ukazatele, které by popisovaly ekonomický stav, pozici NNS na trhu práce a potenciál dalšího rozvoje sektoru. 2. Dostupná data o neziskových organizacích jsou zkreslena tím, že zahrnují i údaje o NNO, které již nepracují a neposkytují své služby občanům, a přesto figurují ve statistikách. 3. Efektivní komunikace s neziskovými organizacemi (uvnitř sektoru i ze strany veřejné správy) není možná, neboť neexistuje žádná komplexní a pravidelně aktualizovaná databáze fungujících neziskových organizací v kraji. To brání navazování spolupráce na všech úrovních. 4. V nestátních neziskových organizacích se angažuje více než polovina populace. 47 % občanů poskytlo v posledním roce materiální či peněžní dar některé neziskové organizaci. Stejný podíl občanů je členem nějaké neziskové organizace, a polovina z nich je dokonce členem více než jedné! Téměř 60 % občanů se podílí na nejrůznějších společenských aktivitách v obci organizovaných občanskými iniciativami v místě. Jsou tak důležitým prvkem soudržnosti místních komunit. 5. Neziskový sektor je ve starých demokraciích Evropy neopominutelnou hospodářskou silou; v České republice, potažmo v kraji Vysočina, zatím není zmapován tak, aby tímto faktem bylo možno účinně argumentovat. 6. Neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti. Předpokládá se, že velký potenciál má při vytváření pracovních návyků u mladých dobrovolníků i při zaměstnávání vysoce kvalifikovaných odborníků. Chybějí však relevantní data pro přesnější popis významu NNS na trhu práce. 7. NNO mají vzhledem k demografickému vývoji, směřování ke znalostní ekonomice a dalším faktorům ovlivňujícím budoucnost ČR velký význam pro národní, respektive krajskou ekonomiku - zajišťují poskytování služeb, které stát nezajišťuje (např. sociální oblast, naplňování volného času mládeže, oblast rozvíjení občanské společnosti, naplňování zájmů a zálib, kontroly veřejného dění, a další). 8. Dynamika a potenciál rozvoje NNS jsou v tuto chvíli bez relevantních dat nepostižitelné. Není možno vytvořit funkční prognózu dynamiky růstu a je rovněž obtížné připravovat s přihlédnutím k potřebám NNS podmínky pro čerpání z fondů EU v programovacím období 2007-13. 9. Činnost neziskových organizací je orientována na veřejnou prospěšnost, ne vždy se jí ale dostává patřičné pozornosti jak veřejnosti, tak politické reprezentace všech úrovní. Komplexní popis sektoru bude důležitým východiskem změny této situace. 10. Největší příjmy neziskového sektoru pocházejí z veřejných zdrojů, avšak komplexní přehled o struktuře veřejných výdajů, které směřují do NNS, není dosud k dispozici. Kraj Vysočina jako významný poskytovatel grantů a dotací má eminentní zájem na transparentnosti toku veřejných financí i na vyčíslení přínosů, jež mají tyto transfery pro krajskou ekonomiku.
Jak analyzovat neziskový sektor? Při definování koncepce Komplexní analýzy nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina jsme vycházeli z potřeb Strategie rozvoje nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina (2005), pro jejíž úspěšnou realizaci je třeba získat vstupní data o stavu a potenciálu NNO na Vysočině. Důraz byl kladen na zkoumání kvalifikačních potřeb a absorpční kapacity neziskového sektoru tak, aby analýza odpovídala zaměření projektu Partnerství pro Vysočinu, v jehož rámci byla realizována. Na základě těchto požadavků jsme vypracovali strukturovaný dotazník s několika desítkami otázek týkajících se ekonomické situace organizací, struktury financování, využívání fondů EU, počtu a vzdělání pracovníků i překážek rozvoje. Na jeho tvorbě se podíleli i zástupci Českého statistického úřadu v Jihlavě a Centra pro výzkum neziskového sektoru v Brně. Při sestavování tohoto dotazníku bylo využito i zkušeností ze zahraničí. Velkou zkušenost s analyzováním neziskového sektoru z mnoha úhlů pohledu má slovenský PANET, neziskové sdružení odborníků věnující se analyzování neziskového sektoru a osvětové činnosti v této oblasti. Nejcennější inspirací z jejich mnoha publikací bylo Financovanie neziskového sektora na Slovensku po roku 1989. Svůj význam měly pro komplexní analýzu i dvě obecné studie o stavu a vývoji neziskového sektoru po rozpadu východního bloku: slovinská Národní zpráva - Třetí sektor ve Slovinsku (2003) a studie Demokratizace, občanská společnost a neziskovky - Srovnání České a Slovenské republiky financovaná Fondem pro výzkum neziskového sektoru při Aspenském institutu (2001). Z českých zdrojů jmenujme publikovaný výzkum Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), který byl proveden v rámci interního grantu Vysoké školy ekonomické v Praze, a Zprávu o neziskovém sektoru v České republice, jejíž zpracování iniciovala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO). V oblasti zkoumání kvalifikačních a vzdělávacích potřeb přinesla cenné podněty studie Národního vzdělávacího fondu (NVF) Lidské zdroje v České republice 2003. Velkým vzorem v mapování neziskového sektoru se nám stalo Maďarsko, kde instituce, zabývající se sběrem statistických dat, pravidelně plošně komunikují s neziskovým sektorem, vytvářejí aktuální databáze fungujících subjektů a informace pravidelně každoročně aktualizují. Díky Centru pro výzkum neziskového sektoru v Brně získal realizační tým analýzy anglickou verzi dotazníku používaného v Maďarsku pro každoroční aktualizaci dat. Pro účely komplexní analýzy byl tento dotazník příliš stručný, ale je inspirativní zejména pro budoucí fáze aktualizace získaných dat. Při dělení neziskových organizací do oblastí podle předmětu činnosti bylo použito mezinárodní klasifikace ICNPO, publikované v Příručce pro neziskové instituce v systému národních účtů (2001) Organizace spojených národů (OSN). 9
Na co jsme se chtěli zeptat? Dotazník vytvořený pro Vysočinu měl dvě zásadně odlišné části. První část měla za úkol získat kontaktní údaje organizací a aktuální data o stavu jejich činnosti a oblastech jejich působení. Získané údaje jsou určeny k vytvoření aktuální databáze neziskových organizací působících v kraji Vysočina a pro účely komunikace Krajského úřadu s neziskovým sektorem. Cílem druhé části dotazníku bylo shromáždit data pro komplexní analýzu stavu neziskového sektoru. Otázky se zaměřily na způsoby financování organizace, její management, fundraising, využívání lidských zdrojů a na potřeby, jejichž naplnění by přispělo k rozvoji sektoru NNO v kraji Vysočina. Jak jsme se ptali? Cílem komplexní analýzy neziskového sektoru na Vysočině nebylo získat informace od vybraného vzorku organizací, ale pokusit se získat potřebná data od všech fungujících NNO. To znamenalo kontaktovat všechny registrované neziskové organizace v kraji Vysočina, jejichž evidenci poskytl Český statistický úřad (ČSÚ). Pro navázání prvního kontaktu s neziskovými organizacemi byla zvolena forma listovní zásilky, distribuované poštou, a to zejména z toho důvodu, že databáze NNO získaná od ČSÚ obsahuje pouze poštovní adresu sídla NNO, a nikoli adresy e-mailové či telefonické kontakty na statutární zástupce. Každá z více než 5 200 (počet organizací registrovaných v kraji Vysočina) odesílaných obálek obsahovala informativní dopis, upozornění na jarní celokrajskou konferenci NNO, samotný dotazník a odpovědní obálku s předplaceným poštovným. Tyto dopisy byly rozeslány na adresy uvedené v databázi ČSÚ; pokud údaj o sídle chyběl nebo byl nekompletní, což se nezřídka stávalo, proběhlo první kolo dohledání. S využitím internetu, databází Fondu Vysočiny i s pomocí jednotlivých obcí byly chybějící údaje dohledány a neziskové organizace obeslány. Metodika musela počítat i se situací, kdy se určité procento obálek vrátí jako nedoručitelné. Mohlo se stát, že se organizace odstěhovala (a změna sídla se do údajů ČSÚ nepromítla), anebo již neexistuje a neprovedla oficiální likvidaci. I v tomto případě se realizační tým obracel na méně kompletní, ale možná aktuálnější databáze poskytovatelů grantů, na obce i jiné neziskové organizace, aby získal informace o aktuálním stavu činnosti a sídle hledané organizace. Jak jsme zpracovávali získaná data? Každá ze dvou částí dotazníku byla zpracována odlišným způsobem. Z údajů o sídle a náplni činnosti NNO bude vytvořena aktuální databáze s několika typy vyhledávání (podle oborů, podle místa sídla, podle místa působení). Tato databáze bude k dispozici na webových stránkách kraje Vysočina. 10
Na základě těchto informací byl vytvořen i rejstřík NNO, který je součástí této publikace. Ostatní data byla zpracována (jako anonymní suma dat) pomocí softwaru SPSS a externím expertem byla provedena interpretace statistických dat 1. a 2. řádu. Nejzajímavější výsledky teď nabízíme vám, čtenářům této publikace. U cíle... Celkem se nám podařilo získat 1 048 vyplněných dotazníků a kontakty na 1 080 organizací. I když se zdaleka nejedná o všechny neziskové organizace, které jsou podle databáze ČSÚ registrované v kraji Vysočina, jsme přesvědčeni o tom, že 1 048 vyplněných dotazníků je plně reprezentativních a je kvalitní platformou pro zkoumání oblasti tak rozsáhlé a nesnadno uchopitelné, jakou je neziskový sektor na úrovni kraje. V souvislosti s návratností vyplněných dotazníků je zapotřebí zmínit ještě jeden důležitý aspekt. Nejčastěji se totiž nepodařilo kontaktovat neziskové organizace, které mají v celokrajském měřítku nejmenší vliv na aspekty, jež ovlivňují podobu zkoumaného sektoru, ať již je řeč o kvalifikačních předpokladech pracovníků těchto neziskových organizací, absorpční kapacitě či ekonomické situaci. Organizace, které mají na tyto ukazatele vliv (tedy organizace, jež působí pravidelně, mají nějaké zaměstnance nebo alespoň malý ekonomický dopad), jsme analýzou z větší části pokryli. Při podrobném zkoumání databáze organizací, které se analyzovat nepodařilo, jsme zjistili, že se v naprosté většině případů jedná o malé NNO, a to především vzájemně prospěšné, jež mají jistě mimořádný význam pro rozvoj občanské společnosti, zájmů a aktivit svých členů, ale nemají až takový význam z pohledu ekonomických ukazatelů, zaměstnanosti, rozvojového partnerství či absorpční kapacity. Abychom mohli prezentovat veškeré výstupy této analýzy, potřebovali bychom několikanásobně rozsáhlejší brožuru, než je tato. Čtenáři, ve kterých tato publikace vzbudí zájem o problematiku neziskového sektoru, mají možnost prohlédnout si podrobné výsledky analýzy nestátního neziskového sektoru na webu projektu Partnerství pro Vysočinu na adrese www.partnerstvi-vysocina.cz nebo na informačním serveru neziskového sektoru kraje Vysočina www.neziskovka.cz. 11
2. Výsledky analýzy neziskového sektoru v kraji Vysočina V jakých oblastech NNO na Vysočině působí? První důležitou informací, která nás při zkoumání NNO v kraji Vysočina zajímala, bylo, v jakých oblastech NNO působí a jaké služby poskytují. Jak je patrno z Grafu č. 1, nejvíce neziskových organizací v kraji Vysočina působí v sociálních službách, na druhém místě četnosti se shodně umístily neziskové organizace působící ve sportu a volnočasových aktivitách. Jak hodnotí NNO spolupráci s ostatními sektory i mezi NNO? Ve druhé části analýzy jsme se hned od počátku věnovali problematice partnerství, otázkám, jak hodnotí zástupci NNO úroveň své spolupráce s institucemi veřejné správy, s ostatními zástupci z řad neziskového sektoru či se subjekty podnikatelské sféry. Jak již napovídá sám název projektu Partnerství pro Vysočinu, v jehož rámci byla analýza realizována, byla pro nás tato část výsledků velmi důležitá. Mimo to studie, které se zabývají možnostmi rozvoje neziskového sektoru, uvádí, že jedním ze základních pilířů fungování a rozvoje neziskových organizací je partnerství s ostatními sektory a institucemi. Nyní se můžete podívat, jaké výsledky v této oblasti analýza přinesla. Patrně nejdůležitější z pohledu rozvoje NNS je v této části analýzy otázka, jak se jednotlivým organizacím spolupracuje s organizacemi a institucemi v jejich bezprostředním okolí. Dotázaní zástupci NNO měli k dispozici pětibodovou škálu od 1 do 5 a měli známkami jako ve škole hodnotit kvalitu spolupráce. Z výsledků vyplývá, že nejlépe je v obecném pojetí hodnocena spolupráce s obcemi či městy (průměr známek činí 2,01), na druhém místě je spolupráce s veřejností (2,32) a na třetím spolupráce s ostatními NNO (2,75). Kraj Vysočina je hodnocen průměrnou známkou 2,97 a je spolu s komerční sférou a úřadem práce hodnocen nejhoršími známkami (o tomto faktu vypovídá i hodnota modusu, jež u výše uvedených institucí měla hodnotu 4; tzn. zástupci NNO nejčastěji pro oznámkování spolupráce s těmito institucemi volili právě známku 4). Blíže následující tabulka: Průměrná známka Hodnota módu Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 4 Spolupráce s obcí či městem 2,01 2 Spolupráce s ostatními NNO 2,75 2 Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 2 Spolupráce s Úřady práce 3,76 4 Spolupráce s komerční sférou 3,19 4 Spolupráce s širokou veřejností 2,32 2 12 Poznámka: Modus je odpověď, která byla použita nejčastěji
Graf č. 1 Poznámka: Podrobné vysvětlení oblastí působení předchází rejstříku na konci této publikace. Zajímalo nás také, které organizace hodnotí spolupráci s krajem nejhůře, a které jsou naopak se spoluprací spokojené. Graf č. 2 proto uvádí průměrnou známku hodnocení spolupráce s krajem Vysočina u všech sledovaných NNO podle oblastí. Červeně vyznačené hodnoty uvádějí neziskové organizace z těch oblastí, jež poskytly kraji Vysočina nejhorší hodnocení. Spolupráci s krajem Vysočina nejlépe hodnotili zástupci profesních a hospodářských organizací, kteří kraji Vysočina poskytli v průměru známku 1,67. Nejhůře známkovali spolupráci s krajem Vysočina zástupci odborových organizací (3,93) a organizací zaměřených na mezinárodní aktivity (3,50). Jako nepříliš dobrou vnímají spolupráci s krajem i organizace v oblastech filantropie, dobrovolnictví a zdraví. 13
Graf č. 2 Do sféry vnějších kontaktů NNO patří též otázka, která zjišťovala zkušenosti NNO se sponzoringem a firemním dárcovství. Právě míra uplatnění sponzoringu a firemního dárcovství vypovídá o rozsahu a kvalitě partnerství neziskového sektoru s komerční sférou. Na základě výsledků analýzy se pokusíme opět roztřídit zkušenosti se sponzoringem a firemním dárcovstvím podle jednotlivých oblastí působnosti NNO: V obecném pohledu lze nestátní neziskové organizace rozdělit na dvě skupiny. Jedna skupina NNO nějaké prostředky od sponzorů dostává a druhá je nedostává vůbec či dostává pouze výjimečně. Těch NNO, které dostávají sponzorské dary vyjímečně či nedostávají vůbec, je více, a to přibližně 70,00 %. Zbylých 30,00 % NNO získává nejčastěji méně než 5,00 % svého celkového rozpočtu od sponzorů či firemních dárců (12,70 %). Více než 20,00 % z rozpočtu získává 8,00 % oslovených NNO. Přehledně jsou tyto informace uvedeny v Grafu č. 3. 14
Graf č. 3 Pokud se podíváme na tyto výsledky z hlediska oblastí působnosti NNO, můžeme konstatovat, že nejvíce jsou z komerční sféry sponzorovány sportovní organizace (ze všech NNO, které uvedly, že mají více než 20,00 % svého rozpočtu pokryto z komerční sféry, tvoří 46,80 % právě sportovních NNO), následovány volnočasovými organizacemi a také organizacemi z oblasti sociálních služeb. Vnější vztahy a význam přikládaný partnerství a spolupráci NNO lze popsat i z hlediska spolupráce s jinými organizacemi v rámci kraje Vysočina. Respondentům byla položena otázka, která zjišťovala, zda mají NNO uzavřeno fungující partnerství s jinou NNO v rámci kraje Vysočina. Z výsledků analýzy vyplývá, že drtivá většina NNO nemá takové partnerství vybudované, a pokud ano, pak nejčastěji s jednou organizací v rámci kraje Vysočina viz Graf č. 4. Obdobná situace jako u otázky související se sponzoringem a spoluprací s komerční sférou je i u otázky, která zjišťovala zkušenosti s "přeshraničním partnerstvím". 83,00 % NNO nemá a ani nemělo takové partnerství vybudované, naopak pouze necelých 7,00 % organizací uvádí alespoň jedno uzavřené partnerství se zahraničním partnerem, jak je patrno z Grafu č. 5. 15
Graf č. 4 Graf č. 5 16
Jaká je zkušenost NNO s dobrovolnictvím? V následujícím podkapitole se budeme zabývat vztahem NNO k dobrovolnické práci. V první otázce, která řeší vztah organizací k dobrovolnické práci, se zaměříme na to, zda NNO využívají práci dobrovolníků, a následně budeme zjišťovat, zda využívají při hledání dobrovolníků dobrovolnických center. V neposlední řadě nás bude zajímat počet dobrovolníků v jednotlivých NNO. Z analýzy vyplývá, že více než polovina NNO v kraji Vysočina využívá dobrovolníky pravidelně a takřka neustále a dalších 13,40 % NNO využívá dobrovolníky poměrně často. Které organizace využívají nejvíce práci dobrovolníků? Pravidelně, téměř neustále, využívají dobrovolníky organizace ze sociálních služeb, sportovní NNO a organizace náboženské a církevní. Tyto organizace spolu s organizacemi z oblasti vzdělávání a výzkumu využívají dobrovolníky poměrně často. Výjimečnými "zaměstnavateli" dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. Mezi těmi, již nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace a také ochránci životního prostředí. O využití dobrovolné práce referují Grafy č. 6 a 7. Graf č. 6 17
Graf č. 7 Jaké zkušenosti mají NNO s fondy EU? Následující text bude věnován tomu, jak jednotlivé nestátní neziskové organizace pracují s finančními prostředky, které jsou uvolňované z fondů EU. Nejdříve představíme několik zajímavých grafů a k některým z nich se pak vrátíme v textovém komentáři. Graf č. 8 18
Graf č. 9 19
Graf č. 10 Graf č. 11 20
První otázka v tomto bloku zjišťovala, zda NNO mají dostatek informací o fondech Evropské unie. Tato otázka byla dichotomická, a měla tedy pouze dvě varianty odpovědí ANO (13,00 %) a NE (87,00 %). Pokud se zaměříme u této otázky na skupinu těch organizací, které mají dostatek informací o fondech EU, pak jsou jimi především organizace z oblasti vědy a výzkumu, komunitního rozvoje a bydlení a také z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Více k informovanosti o zdrojích EU Graf č. 8. Grafy č. 9 a 10 přinášejí podrobnou analýzu toho, jaký zájem dosud projevily neziskové organizace o prostředky z fondů EU a jak byly při žádání o tyto zdroje úspěšné. Podrobnou analýzu podle oblastí působení přináší Graf č. 9, informace za celý neziskový sektor Graf č. 10 Zajímavou otázkou v rámci tohoto dotazníkového šetření je také dotaz na zdroje, z nichž organizace získávají informace o výzvách k předkládání žádostí o finanční podporu. Nejčastěji využívaným informačním zdrojem jsou webové stránky kraje Vysočina, které využívá 41,70 % oslovených. Druhým nejvyužívanějším zdrojem jsou jiné webové servery (33,90 %), následovány školeními a prezentacemi (24,40 %). Grantový kalendář využívá jako informační zdroj 14,40 % dotázaných organizací. Tato otázka byla v dotazníku uvedena jako polootevřená, to znamená, že dotázaní mohli do kolonky jiné uvést i další informační zdroje o výzvách, které využívají. Jsou to: zastřešující organizace, asociace a či nadřízený orgán, dále odborný tisk, hromadné sdělovací prostředky, městské či obecní úřady, odborná školení, poradenské organizace, ostatní organizace, sbírka zákonů, ministerstvo zahraničí a také přátelé. Míru využívání těchto zdrojů ukazuje následující tabulka. Další zdroje informací o výzvách (N=160) Od zastřešující organizace nebo nadřízeného orgánu (29,40%) Hromadné sdělovací prostředky (14,40%) Informace z kraje - noviny, odbory (1,25%) Městské či obecní úřady (5,60%) Odborné školení (3,10%) Ostatní organizace v oboru (5,00%) Poradenské organizace (2,50%) Sbírka zákonů (5,00%) Ministerstva (1,25%) Přátelé (9,40%) Odborný tisk (22,50%) Se schopností získávat externí zdroje pro činnost NNO z prostředků EU a dalších grantujících subjektů souvisejí i otázky zaměřené na dovednosti zástupců NNO při zpracování některých potřebných dokumentů. Zjištěné skutečnosti jsou obsaženy v Grafu č. 11. Nejvíce organizací (36,50 %) je schopno zpracovat rozpočet projektu. Méně než 20,00 % organizací dokáže zpracovat průběžné a závěrečné zprávy projektu, jeho logický rámec a elektronickou žádost o podporu. Pouze necelých 12 % organizací umí zpracovat CBA 21
analýzu a ještě méně (8,6 %) studii proveditelnosti. Zde vidíme významnou překážku toho, aby NNO ve větší míře využívaly zdroje EU, a zároveň příležitost posílení absorpční kapacity (schopností získávat zdroje z EU a od dalších subjektů) sektoru prostřednictvím vzdělávání a tréninku v těchto potřebných dovednostech. Jak využívají NNO informační technologie? Internet je významnou možností, jak co nejflexibilněji informovat o vlastní činnosti, být v kontaktu s děním na poli fundraisingu i v oboru a udržovat kontakty s partnery uvnitř sektoru i mimo něj. V první otázce tohoto bloku jsme se ptali zástupců NNO, zda má jejich organizace vlastní webové stránky. Výsledky jsou následující: 1/4 organizací vlastní webové stránky má, téměř 70,00 % nikoli a 6,60 % má webové stránky ve výstavbě. Vybavenost webovými stránkami podle oblastí působení NNO ukazuje Graf č. 12. Ve které oblasti má tedy nejvíce organizací vlastní webové stránky? Z analýzy vyplývá, že to je oblast kultury (polovina z nich uvádí vlastní webové stránky), dále také vzdělávací a výzkumné organizace (dokonce 2/3 z nich) a NNO z oblasti památek (40,00 %). Naopak sociální služby, ochrana životního prostředí, odbory a náboženské a církevní organizace jsou těmi, kteří webové stránky spíše nemají. Pokud se podíváme na aktualizaci stránek, pak lze konstatovat, že nejčastěji je NNO obnovují jednou měsíčně (33,20 %), následuje obnovování jednou za kvartál (23,40 %), dále alespoň jednou týdně (21,90 %) a jednou ročně (18,20 %). Každý den obnovuje své internetové stránky pouze necelé procento organizací, viz Graf č. 13. 22 Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina Tato poměrně obsáhlá kapitola bude věnována ekonomice NNO tak, jak byla zaznamenána v dotazníkovém šetření. Zástupci NNO měli vyplňovat informace, které se týkaly přehledu výše příjmů za minulých 5 let, dále struktury příjmů, také míry úspěšnosti při získávání finančních prostředků, fundraisingu a v neposlední řadě bankovních úvěrů, které NNO v kraji využívaly. Nejdříve podáme k této podkapitole textový komentář a na závěr přineseme výběr nejzajímavějších grafů. Nejprve se zaměříme na příjmy dosažené v letech 2000 až 2004. Příjmem se pro potřeby tohoto dotazníkového šetření rozumí součet všech finančních prostředků a kvalifikovaných hmotných darů. Nejedná se zde o přesnou sumu, nýbrž sumu odhadnutou, i když je nutné hned v úvodu poznamenat, že jednotlivé organizace se snažily vyplňovat data co nejpřesněji. Z analýzy výsledků vyplývá, že struktura příjmů NNO se za pět let nijak výrazně neproměnila. Nejvíce organizací se pohybuje v sumě svých příjmů v částce do 10 000 Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací) s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od 20 000 Kč do 50 000 Kč (18,20 %).
Pokud se podíváme na výsledky podrobněji, pak vychází, že do 50 000 Kč se vejdou příjmy poloviny všech oslovených subjektů, do 250 000 Kč pak více než 3/4. Nad hranicí 1 milionu ročních příjmů se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00 % NNO. Nejvyššími dosahovanými hodnotami byly hodnoty okolo 20 milionů Kč za jeden rok. Organizace, které dosahovaly hodnoty příjmů vyšší než milion Kč, byly převážně z oblasti sociálních služeb, zdraví, kultury, vzdělávání a výzkumu, ochrany životního prostředí a sportu. Podrobněji k přehledu příjmů NNO uvádíme tabulku pro rok 2004. Přehled výše příjmů NNO za rok 2004 Procentní hodnota Kumulace procent Do 10 000 Kč 16,00% 16,00% Od 10 000 do 20 000 Kč 12,90% 28,90% Od 20 000 do 50 000 Kč 18,20% 47,10% Od 50 000 do 100 000 Kč 13,70% 60,80% Od 100 000 do 250 000 Kč 13,30% 74,10% Od 250 000 do 500 000 Kč 11,10% 85,20% Od 500 000 do 1 milionu Kč 5,90% 91,10% Nad 1 milion 8,90% 100 000% Poznámka: Kumulace procent ve výše uvedené tabulce znamená, že např. 60,80 % organizací nepřesáhlo sumu 50 000 Kč a 91,10 % organizací se vejde do 1 milionu. Finanční toky v NNO v kraji Vysočina byly zjišťovány otázkou na strukturu financování za rok 2004. Zajímalo nás, z jakých zdrojů organizace financují svoji činnost a jakou procentuální část jednotlivé zdroje tvoří. Nejvíce peněz "přiteklo" do organizací za rok 2004 z vlastní činnosti, a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl podle dotázaných zástupců organizací NNO celkem 41 759 692 Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Pokud se zaměříme na kraj Vysočina, pak lze konstatovat, že nejvyšší vyplacená částka byla 4 970 000 Kč, průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a podpořeno bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20, 00 % z celkových příjmů organizací. V následující přehledné tabulce budeme sumarizovat všechna data, která nám mohou blíže popsat strukturu financování NNO v kraji Vysočina. Lze konstatovat, že struktura příjmů za sledované roky je téměř stejná, a že NNO potřebují zásadní rozvojový impulz, aby začaly realizovat svůj rozvojový potenciál a začaly svou pozici v ekonomice přibližovat postavení NNO ve vyspělých demokraciích. 23