Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zaměstnanecké benefity a jejich význam Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Vypracovala: Aneta Plicková Brno 2011
Prohlašuji, že jsem tuto práci vytvořila samostatně s použitím literatury a odborných zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 5.1.2011
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní doktorce Janě Mervartové za její cenné rady, čas strávený na konzultacích a pomoc při tvorbě této práce. Také bych ráda poděkovala rodině za podporu při studiu.
Abstract PLICKOVÁ, A. Employee benefits and their importace. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The submitted thesis is divided into two parts. The theoretical part comprises of definition of employee benefits in the Czech Republic, their legal regulation, tax issues, motivation contribution, classification in respect to several criteria and purpose. The practical part includes the comparison of benefits application in the UniCredit Bank Czech Republic a.s. and Municipal Office in Nové Město nad Metují, identification of social fund contribution amount intended for particular types of benefits and their comparison in both of these institutions. Keywords Employee benefits, tax issues, remuneration, employee, employer. Abstrakt PLICKOVÁ, A. Zaměstnanecké benefity a jejich význam. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Předkládaná práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je vymezení zaměstnaneckých výhod v České republice, jejich právní úprava, daňové dopady, motivační přínos, členění dle několika kritérií a význam. V praktické části je porovnání aplikace výhod ve společnosti UniCredit Bank Czech Republic a.s. a na Městském úřadě v Novém Městě nad Metují, zjištění výše sociálního fondu vyčleněná na určité typy benefitů a jejich porovnání u obou institucí. Klíčová slova Zaměstnanecké výhody, daňový dopad, odměňování, zaměstnanec, zaměstnavatel.
Úvod a cíl práce 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 Metodika 9 3 Přehled literatury 10 3.1 Zaměstnanecké benefity...10 3.2 Členění benefitů...10 3.3 Význam benefitů...12 3.4 Druhy benefitů a jejich daňové dopady...12 3.4.1 Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění...12 3.4.2 Příspěvky a příplatky na stravování...13 3.4.3 Poskytnutí pracovního oblečení...14 3.4.4 Odborný rozvoj zaměstnanců...15 3.4.5 Prodej bytu zaměstnanci...15 3.4.6 Doprava do zaměstnání...15 3.4.7 Přechodné ubytování pro zaměstnance...16 3.4.8 Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna...16 3.4.9 Věrnostní a stabilizační plnění...16 3.4.10 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu...16 3.4.11 Používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance... 17 3.4.12 Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým...18 3.4.13 Rekreace...18 3.4.14 Zdravotnická zařízení...18 3.4.15 Předškolního zařízení, závodní knihovny...19 3.4.16 Kultura, sport...19 3.4.17 Dary zaměstnancům...19 3.4.18 Půjčky zaměstnancům... 20
Úvod a cíl práce 6 3.4.19 Sociální výpomoci zaměstnancům... 20 3.5 Shrnutí...21 4 Vlastní práce 23 4.1 UniCredit Bank Czech Republic a.s... 23 4.1.1 Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění... 24 4.1.2 Stravování... 24 4.1.3 Vzdělávání... 25 4.1.4 Přechodné ubytování zaměstnance... 25 4.1.5 Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna... 25 4.1.6 Věrnostní a stabilizační plnění... 25 4.1.7 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu... 26 4.1.8 Používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely... 27 4.1.9 Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým... 27 4.1.10 Rekreace... 27 4.1.11 Zdravotnická zařízení... 27 4.1.12 Závodní knihovna... 28 4.1.13 Kultura, sport... 28 4.1.14 Sociální výpomoci zaměstnancům... 28 4.2 Městský úřad Nové Město nad Metují... 28 4.2.1 Příspěvky na penzijní a soukromé životní pojištění... 30 4.2.2 Příspěvky a příplatky na stravování a nápoje... 30 4.2.3 Poskytnutí pracovního oblečení... 30 4.2.4 Odborný rozvoj zaměstnanců...31 4.2.5 Věrnostní a stabilizační plnění...31 4.2.6 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu...31 4.2.7 Používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely... 32 4.2.8 Rekreace... 32 4.2.9 Zdravotnická zařízení... 32 4.2.10 Kultura, sport... 32 4.2.11 Půjčky zaměstnancům... 32 4.2.12 Sociální výpomoc zaměstnancům... 33
Úvod a cíl práce 7 5 Diskuse 34 6 Závěr 37 7 Literatura 38 Přílohy 40 A Žádost o poskytnutí půjčky ze sociálního fondu Městského úřadu v Novém Městě nad Metují 41 B Žádost o podporu studia v UniCredit Bank Czech Republic a.s. 42
Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Pro dobrý chod firmy je potřeba zajistit dosažení plánovaných cílů, být konkurence schopný a zabezpečit kvalifikovanou, způsobilou, oddanou a dobře motivovanou pracovní sílu. Hlavním nástrojem k získání těchto potřeb slouží odměňování zaměstnanců, které se odvíjí od jejich hodnoty pro organizaci. Například schopnosti, dovednosti, praxe, celkový přínos a jejich tržní hodnota. Systém odměn je složen z peněžních odměn a zaměstnaneckých výhod, které dohromady tvoří celkovou odměnu. Do tohoto systému patří také nepeněžní odměny, jakými může být ocenění, úspěch nebo také odpovědnost a osobní růst. Zaměstnanecké výhody, neboli benefity jsou velkým motivačním prvkem a v dnešní době jsou velice aktuálním tématem. Česká ekonomika, se stejně jako ostatní světové ekonomiky, nachází v období krize, kdy se s financemi zachází opatrněji, než obvykle. Benefity jsou pro zaměstnavatele výhodnější, než poskytnout zaměstnanci vyšší mzdu z toho důvodu, že mzda je zatížena daněmi a odvody na pojistné, kdežto benefity bývají zvýhodněny jak daňově, tak odvodově, a proto dokáží společnosti přinést úspory. 1.2 Cíl práce Cílem práce je analýza zaměstnaneckých výhod, jejich právní úprava, daňově dopady a motivační prvek benefitů. Práce je rozdělena do dvou částí, v první části jsou vymezené výhody, které se poskytují v České republice a jejich právní úprava, cílem práce v praktické části je porovnání míry poskytování a druhy benefitů ve firmě UniCredit Bank CZ se státním sektorem, který zastupuje Městský úřad v Novém Městě nad Metují.
Metodika 9 2 Metodika Základem této bakalářské práce bylo nastudování zákona o dani z příjmů, z knih byly nejvíce využity Zaměstnanecké benefity v roce 2009 od doktora Vladimíra Pelce a Zaměstnanecké benefity od Ivana Macháčka. Práce byla konzultována s vedoucí práce, paní doktorkou Janou Mervartovou. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je metodou deskripce popis zaměstnaneckých výhod v České republice, jejich právní úprava, daňové dopady, motivační přínos, význam a členění dle několika kritérií. V praktické části je komparována aplikace výhod ve společnosti UniCredit Bank Czech Republic a.s. a Městského úřadu v Novém Městě nad Metují, zjištění výše sociálního fondu vyčleněná na určité typy benefitů a jejich porovnání u obou institucí. Pro tuto část byly informace čerpány z interních zdrojů obou organizací, převážně se jednalo o kolektivní smlouvy, jejich dodatky a vnitřní předpisy firem.
Přehled literatury 10 3 Přehled literatury 3.1 Zaměstnanecké benefity Zaměstnanecké výhody bývají rozmanité požitky, služby a sociální péče, které zaměstnanci získávají od svých zaměstnavatelů ke mzdě za vykonanou práci. Mají peněžitou formu nebo podobu výhod peněžité hodnoty. Jsou dodatečným zvýhodněním pro zaměstnance a tvoří část příjmů ze závislé činnosti. Mohou mít vliv na výkonnost pracovníků a tím produktivitu práce v celém podniku. Zaměstnanecké výhody vykazují několik charakteristik: nejsou závislé na zásluhách, ale často se jejich rozsah zvyšuje s délkou trvání pracovního poměru a statusem zaměstnance, nemusí je všichni pracovníci vnímat jako výhodu, např. mladý člověk nebere podnikové penzijní připojištění jako příliš zajímavé, většinou neslouží jako prostředek ke stimulaci ke krátkodobému výkonu, je pravidlem, že ve větších podnicích mají širokou škálu benefitů oproti malým firmám, když jsou zavedeny, není lehké je zrušit, protože jsou vnímány jako přirozená součást pracovních podmínek a ne jako nadstandardní péče, mohou mít pozitivní vliv na spokojenost s prací, ale vždy podněcují nespokojenost, v případě, že je jejich poskytování spravováno nesystémově a ledabyle, to vyvolává pocity nespravedlnosti, obvinění z nadržování nebo favorizování, není možné předložit důkaz o tom, že benefity přitahují uchazeče o zaměstnání, ale je pravděpodobné, že odrazují pracovníky od ukončení pracovního poměru.(kleibl, Dvořáková, Šubrt, 2001) Máme několik typů výhod. Některé pobírají pracovníci povinně a některé podle svého uvážení, na některé připlácejí a jiné jsou zcela bezplatné. Poskytování těchto výhod je zakotveno v zákoníku práce a ve firmách to bývá ve smlouvě kolektivní, kterou zpravidla vytváří odbory, nebo ve vnitřním předpisu firmy, někdy jsou také zahrnuty jen v pracovní smlouvě či smlouvě jiné. Neméně důležitý je také pro tuto problematiku zákon o dani z příjmů. 3.2 Členění benefitů Benefity můžeme členit několika způsoby.
Přehled literatury 11 Členění z hlediska jejich vztahu k práci a povahy podle Dudy (2008): Výhody sociální povahy. Např. penzijní připojištění, životní pojištění, podnikové půjčky a ručení za půjčky, jesle a mateřské školky, finanční pomoc při mimořádných událostech, zkrácená pracovní doba apod. Výhody zkvalitňující využívání volného času. Např. organizování dotovaných zájezdů, dotování rekreace zaměstnanců, kulturní a sportovní aktivity apod. Výhody mající vztah k práci. Např. stravování, výhodnější prodej produktů podniku, vzdělávání, podnikové parkoviště apod. Výhody spojené s postavením v organizaci. Např. prestižní podnikové automobily pro vedoucí pracovníky, používání služebních vozidel i k soukromým účelům, nárok na příspěvek na reprezentativní oděv, bezplatné ubytování, mobilní a PC telefon k soukromému užívání, akcie firmy, hypoteční půjčky apod. Členění z hlediska způsobu poskytování: Fixní způsob poskytování benefitů. Pokud zaměstnavatel zvolí tuto formu, měla by být zahrnuta v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Tento způsob je pro firmu jednodušší, ale zde však nastat problém, že zaměstnanci nemusí mít zrovna o tyto benefity, vybrané zaměstnavatelem, zájem a to se může odrazit v jejich spokojenosti. Flexibilní způsob poskytování benefitů (cafeteria systém). V tomto případě dostanou zaměstnanci body, a za tyto body si zaměstnanec sám vybere pro něho nejvíce zajímavé benefity. Zaměstnanec volí podle přiděleného rozpočtu, jaké složky odměny za práci mu mají být poskytovány. Může tak v rámci stanoveného bodového limitu optimalizovat čerpání výhod podle vlastních preferencí. Tento způsob je zaměstnanci vítanější, než fixní způsob, ale pro firmu administrativně náročnější. (Macháček, 2010) Členění z hlediska odvodové výhodnosti: Mimořádně výhodné. To jsou takové výhody, které jsou daňovým výdajem na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Ve všech těchto případech se tato zvýhod-
Přehled literatury 12 nění benefitů nemusí vztahovat na celkovou výši, ale pouze do určeného limitu. Částečně výhodné. Bnefity, které jsou daňovým výdajem na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance jsou příjmy od daně z příjmů osvobozeny z části, nebo osvobozeny nejsou vůbec. (Pelc, 2009) 3.3 Význam benefitů Význam zaměstnaneckých výhod pro zaměstnavatele je: zvýšení konkurenceschopnosti při náboru kvalifikovaných pracovníků, stabilizace kvalifikovaných a výkonných zaměstnanců a snížení fluktuace, spokojenost při práci, zlepšení pracovní morálky a výkonu a zvýšení důvěry k zaměstnavateli, který se vzdává části zisku bez zákonného nebo tarifního tlaku, možnost úspory mzdových nákladů s ohledem na daňové a odvodové úlevy a zároveň tím zvýšit celkový příjem pracovníka, vytváření dobré image firmy. Význam zaměstnaneckých výhod pro zaměstnance je: nepřímé odměňování zvyšuje příjem, ale často nezvyšuje daň z příjmů zaměstnance, nepodléhají, nebo minimálně inflaci, snižuje výdaje za služby a zboží na běžném trhu, služby a výhody jsou snadno dostupné a to často i pro rodinu pracovníka. (Duda, 2008) 3.4 Druhy benefitů a jejich daňové dopady 3.4.1 Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Za soukromá životní pojištění pro účely uplatnění daňových úlev se podle zákona o daních z příjmů berou pojištění pro případ smrti, pro případ dožití a důchodové pojištění. Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši, pokud jejich poskytování vyplývá z vnitřního předpisu firmy, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, nebo smlouvy jiné, tedy je na ně pracovněprávní nárok. Podmínky udělování
Přehled literatury 13 této zaměstnanecké výhody jsou upraveny v 24odst. 2 písm. j) bod 5 daně z příjmů. Na straně zaměstnanců je osvobození od daně upraveno v 6 odst. 9 písm. p) daně z příjmů. Osvobozen je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu a také částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění uzavřené na základě smlouvy mezi zaměstnancem a pojišťovnou. V součtu za oba tyto druhy pojištění je osvobozeno maximálně 24.000, Kč ročně od jednoho zaměstnavatele. V tomto případě se tento příjem nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. (Macháček, 2010) 3.4.2 Příspěvky a příplatky na stravování Toto je jeden z nejrozšířenějších benefitů a podle ustanovení 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Jde o fakultativní plnění zaměstnavatele, vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí. Tyto výhody mohou být poskytovány také: bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnanci po dobu čerpání jejich dovolené zaměstnanci po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. U výhod ke stravování pracovníků má zaměstnavatel na výběr, zda bude mít vlastní stravovací zařízení, nebo přispívat na stravování zajišťované jinými subjekty prostřednictvím stravenek a příplatek zaměstnavatele na stavování zaměstnanců ze sociálního fondu. (Macháček, 2010) Platba zaměstnavatele na vlastní stravovací zařízení Pokud má firma vlastní stravovací zařízení, pak jsou tyto výdaje daňově uznatelnými, kromě hodnoty potravin (ty jsou daňovým výdajem pouze od výše příjmů, jež se těchto výdajů bezprostředně týkají, tedy do výše částky vybrané za závodní stravování od zaměstnanců). Příspěvek na stravování může zaměstnavatel uplatnit jako daňový výdaj, v případě, že přítomnost zaměstnance v práci trvá alespoň 3 hodiny a pokud je pracovníkova směna delší než 11 hodin, pak je daňově uznatelným výdajem i poskytnutí dalšího jídla. Příspěvek zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů Stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů může mít tyto formy:
Přehled literatury 14 stravování zaměstnanců smluvně zajištěné ve stravovacím zařízení jiného provozovatele stravování, dovážení stravy od jiného provozovatele stravování a vydávání ve vlastním stravovacím zařízení, zabezpečení stravy pro zaměstnance v restauračním zařízení poskytování stravy v provozovnách veřejného stravování za stravenky poskytnuté zaměstnancům stravování ve vlastním zařízení pronajatém na základě smlouvy o pronájmu cizí organizaci. (Macháček, 2010) Pro firmu jsou daňově uznatelné příspěvky poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za směnu, maximálně však do výše 70 % stravného, které je pro rok 2010 stanoveno v rozmezí 61,- Kč až 73,- Kč v nepodnikatelské sféřě a v podnikatelské je to minimálně 61,- Kč a horní hranice není stanovena. V ostatních případech se jedná o výdaje nedaňové. (Macháček, 2010) Příplatky na stravování Zaměstnavatelé se obvykle zavazují k příplatku ze sociálního fondu všem pracovníků na některou z forem závodního stravování, který je nad rámec daňově uznatelných nákladů a jedná se o benefit ze sociálního fondu. Poskytnutí nealkoholických nápojů na pracovišti Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům na pracovišti pitnou vodu a v případech uvedených v nařízení č. 361/2007 Sb. Vlády České republiky, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, také ochranné nápoje kvůli zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale to už není klasický benefit. Pokud je poplatník k jejich úhradě povinen dle zákona, pak se jedná o výdaje daňově uznatelné. Pro zaměstnance se ve všech případech nepeněžního plnění jedná dle 6 odst. 9 písm. b) daně z příjmů o příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti. Toto nepeněžní plnění se také nezahrnuje do vyměřovacího základu na pojistné. 3.4.3 Poskytnutí pracovního oblečení Jednotný oděv pomáhá dotvářet image firmy, ale zaměstnavatel ho není povinen poskytnout. Výdaje na jeho pořízení a udržování jsou nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance, který má stejnokroj není toto plnění považováno za příjem ze závislé činnosti a předmětem daně z příjmů není hodnota stejnokrojů, ani peněžní příspěvky na jejich udržování. Ošatné je příspěvek na běžné občanské oblečení. Pokud je sjednaný pracovněprávní nárok, jedná se o výdaj daňový, jinak se jedná o výdaj ze sociálního fondu. Pro zaměstnance se jedná o příjem, který je nutné zdanit jako příjem ze
Přehled literatury 15 závislé činnosti a také je zde povinnost zahrnout tento příjem do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. 3.4.4 Odborný rozvoj zaměstnanců Do odborného rozvoje zaměstnanců podle Macháčka (2010) je zahrnuto: zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace. Daňovými výdaji jsou podle znění 24 odst. 2. písm. j) bod 3 daně z příjmů. Výdaje na provoz vlastních vzdělávacích zařízení, které slouží pro vzdělávání vlastních pracovníků, nebo pokud výdaje vynaložené na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace a na rekvalifikaci zaměstnanců, souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, pak jsou daňovými výdaji ať už jde o peněžní nebo nepeněžní plnění. Také náhrada mzdy, která je poskytovaná zaměstnanci za dobu pracovního volna k účasti na zvyšování kvalifikace v souladu se zákoníkem, je daňovým výdajem. V případě zaměstnance je nepeněžní plnění zaměstnavatele na odborný rozvoj nebo plnění vynaložené na rekvalifikaci podle 6 odst. 9 písmeno a) daně z příjmů od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno. U peněžního plnění půjde o zdanitelný peněžní příjem, které bude ze superhrubé mzdy a bude zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. (Macháček, 2010) 3.4.5 Prodej bytu zaměstnanci Jako benefit se u prodeje bytu zaměstnanci bere rozdíl mezi cenou zjištěnou podle předpisů o oceňování a cenou, za kterou mu je byt prodaný. U zaměstnavatele na daňový základ nemá tento prodej žádný vliv. U zaměstnance je ze zdanitelných příjmů vyloučena tato forma nepeněžního příjmu, pokud zaměstnanec bydlel v tomto bytě po dobu po sobě jdoucích 24 měsíců a má zde bydliště i po koupi. (Pelc, 2009) 3.4.6 Doprava do zaměstnání Příspěvky zaměstnancům na dopravu do zaměstnání bývají poskytovány formou peněžních i nepeněžních příspěvků a ty nepeněžní mohou mít například formou předplatného na městskou hromadnou dopravu. Je možné, aby zaměstnavatel celou hodnotu uhradil sám, nebo nechat část hodnoty proplatit pracovníkovi. Může se také jednat o zajištění dopravy ve vlastní režii nebo ve spolupráci s dopravcem.
Přehled literatury 16 Podle 24 odst. 2 písm. j) bod 5 daně z příjmů, je pro zaměstnavatele je tento výdaj výdajem daňově uznatelným, pokud tak bylo sjednáno v kolektivní smlouvě, nebo o něm bylo rozhodnuto ve vnitřním předpise, či jiné smlouvě. Pro zaměstnance je to podle 6 odst. 9 písm. e) daně z příjmů zdanitelný příjem ze závislé činnosti a tvoří dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ať už se jedná o peněžní nebo nepeněžní plnění. (Pelc, 2009) 3.4.7 Přechodné ubytování pro zaměstnance O přechodné ubytování se jedná, když zaměstnavatel přijme zaměstnance, který má bydliště ve vzdáleném regionu a poskytuje mu ubytování do té doby, než si pořídí vlastní bydlení. Může jít jak o formu nepeněžní, tak i o formu peněžní. Pokud je toto plnění zahrnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno vnitřním předpisem, popřípadě uvedeno ve smlouvě pracovní či jiné smlouvě uzavřené se zaměstnance, pak se podle 24 odst. 2 písm. j) bod 5 daně z příjmů, jedná o daňově uznatelný výdaj. Jestliže jsou splněny podmínky uvedené v 6 odst. 9 písm. i), že obec přechodného ubytování nesmí být shodná s obcí trvalého bydliště zaměstnavatele a musí jít o nepeněžní plnění, pak je osvobozena hodnota maximálně do výše 3.500, Kč. (Macháček, 2010) 3.4.8 Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna Zdravotní dny volna a o týden (nebo i více) prodloužená dovolená jsou dnes velmi žádaným požitkem. U této výhody také platí, že pokud je dohodnuto plnění v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, nebo jinak smluvně ujednáno, pak se jedná o výdaj daňový. Pro zaměstnance je to peněžní příjem ze závislé činnosti a je zdaňován. (Pelc, 2009) 3.4.9 Věrnostní a stabilizační plnění Věrnostní plnění je například příspěvek při dožití se určitého jubilea, příspěvek při narození dítěte nebo k odchodu do penze apod. Stabilizační příspěvky mívají podobu příspěvků na ubytování, energie, nebo příplatku k průměrné mzdě v době nemoci pracovníka. Pokud jde o pracovněprávní nárok (tzn., že bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo jiné smlouvě) je to pro firmu výdaj daňově uznatelný. Takovéto peněžní plnění nemůže být osvobozeno a je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zahrnuje se také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a zdravotního pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.10 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu Jedná se o zvýhodněný prodej zboží a služeb pro zaměstnance, který u zaměstnavatele neovlivňuje jeho daňový základ a pro zaměstnance se jedná
Přehled literatury 17 o příjem ze závislé činnosti a jsou povinní tento příjem zdanit, mimo těch kteří pobírají starobní nebo plný invalidní důchod po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání. Tento příjem se také musí zahnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.11 Používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance Služební auto i pro soukromé účely zaměstnance Pokud firma poskytne svému pracovníkovi bezplatně motorové vozidlo nejen ke služebním ale i soukromým účelům, pak je to pro zaměstnance nepeněžní příjem a to ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla a to minimálně ve výši 1.000, Kč. O tuto částku se pak zvyšuje vyměřovací základ pro výpočet vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel hradí pohonné hmoty i pro soukromé jízdy, pak tato částka není daňově uznatelná a pro zaměstnance se jedná o příjem ze závislé činnosti a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění se zahrnuje i tato hodnota pohonných hmot. Je tu také možnost, že pohonné hmoty jsou sjednány jako pracovněprávní nárok, pak jsou tyto náklady daňově uznatelnými a zaměstnanec tuto částku daní jako příjem ze závislé činnosti a navyšuje se výměra pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.(pelc, 2009) Používání dalšího majetku zaměstnavatele i pro souekromé účly zaměstnavatele Dalším benefitem spadajícím do této skupiny je používání k soukromým účelům např. mobilního telefonu a notebooku, patřícího do majetku zaměstnavatele. U soukromých hovorů ze služebního telefonu, které nejsou sjednané jako pracovněprávní nárok se pro zaměstnavatele nejedná o výdaje daňově uznatelné. Zaměstnanec je povinen tento příjem zahrnout do daňového základu, ať ž se pro zaměstnavatele jedná o výdaj daňový či nedaňový. Pokud soukromé hovory nejsou pracovněprávním nárokem a hradí je zaměstnavatel, pak je toto plnění součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Půjčování věcí zaměstnancům Zaměstnanci si ve spoustě firem mohou půjčovat bezplatně, nebo za úhradu přímých nákladů, majetek firmy, jako např. stroje a výrobní zařízení. Ze strany zaměstnavatele jde z hlediska daně z příjmů o plnění daňově bezvýznamné. Pro pracovníka jde o nepeněžní plnění zahrnované do základu daně z příjmů fyzických osob a je součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Přehled literatury 18 Pokud firma nakupuje slevové karty, které poskytuje svým pracovníkům, kteří je využívají na nákupy pro osobní potřebu, může zahrnout do daňových výdajů polovinu, z jejich pořizovací ceny. Zaměstnanci jsou povinni tento příjem zdanit, jelikož se jedná o příjem ze závislé činnosti a zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. 3.4.12 Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým může být až ve výši 15.000, Kč. Jedná se o výpomoc v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo nečekávaných sociálních situací. V případě postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na nichž byl vyhlášen nouzový stav, je možné vyplatit až 30.000, Kč. Zaměstnavatel tento bendit poskytuje ze sociálního fondu a pro zaměstnance je to příjem daňově osvobozený do výše uvedených limitů. (Pelc, 2009) 3.4.13 Rekreace Když zaměstnavatel vlastní rekreační zařízení, které poskytuje svým pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům zdarma nebo levněji, než je obvyklé, pak se jedná o daňový náklad do výše zdanitelných příjmů z provozu takového zařízení. Pro zaměstnance je toto plnění osvobozeno a ani se nezapočítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Pokud zaměstnavatel raději poskytuje příspěvek na rekreaci zajišťovanou samotným zaměstnancem nebo jinými subjekty formou nepeněžního plnění, pak je u zaměstnance osvobozena částka nejvýše 20.000, Kč za kalendářní rok a tento výdaj je hrazen ze sociálního fondu. Ještě je možnost poskytovat příplatky na rekreaci jako peněžní plnění, o daňový výdaj se jedná pouze tehdy, pokud je sjednán jako pracovněprávní nárok. Pro zaměstnance je tento příplatek zdaňován jako příjem ze závislé činnosti a také je součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.14 Zdravotnická zařízení Jednou formou je užití zdravotnických zařízení jako nepeněžní plnění, které zahrnuje například vitaminové přípravky, doplňky stravy, očkování, masáže, rehabilitace, pobyty v lázních, poskytnutí kontaktních čoček a zhotovení brýlí, ošetření zubů apod., tehdy se jedná o náklady ze sociálního fondu a tedy o náklady nedaňové. U zaměstnance je toto nepeněžní plnění od daně osvobozeno a u obou stran není toto plnění zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Další formou jsou příplatky na zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění na zdravotní pomůcky a tady je to výdaj daňový v případě, že se jedná o pracovně právní nárok, jinak je to výdaj ze sociálního fondu. Pro zaměstnance
Přehled literatury 19 je tento benefit příjmem ze závislé činnosti. Tento příjem se započítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. 3.4.15 Předškolního zařízení, závodní knihovny Poskytování předškolního zařízení a závodní knihovny není ještě v naší zemi příliš rozšířeným benefitem, ale jsou firmy, které je svým zaměstnancům nabízí. Výdaje na provoz firemní mateřské školy a knihovny lze uplatnit do daňových výdajů zaměstnavatele a to do výše zdanitelných příjmů, které plynou z provozování tohoto zařízení. Jelikož jsou náklady na provoz těchto zařízení daňovým výdajem, pak nemůže být využívání mateřské školy nebo knihovny daňově uznatelným, ale je zdaňovaný ze superhrubé mzdy a je součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Pokud zaměstnavatel přispívá na zařízení, které poskytuje třetí subjekt, pak se jedná o výdaj ze sociálního fondu, nebo je to pracovněprávní nárok a pak je daňovým výdajem. Pro zaměstnance se v případě pracovněprávního nároku, musí se tento příjem zdanit, a pokud se jedná o platbu ze sociálního fondu, pak se jedná o příjem osvobozený. Pro zaměstnance je to v případě platby ze sociálního fondu, pak je příjem osvobozený a v případě pracovněprávního nároku se tento příjem musí zdanit. Také je tu možnost peněžního plnění, které je stejně jako u nepeněžního plnění v případě pracovněprávního nároku výdaj daňový a v případě platby ze sociálního fondu, pak se jedná o příjem osvobozený. Zaměstnanec musí tento příjem zdanit. 3.4.16 Kultura, sport Příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce můžou mít peněžní i nepeněžní formu. Nepeněžní forma příspěvku je hrazena ze sociálního fondu zaměstnavatele a pro zaměstnance je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena a tyto příjmy nezahrnujeme do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Peněžní plnění pokud je zahrnuto v kolektivní smlouvě nebo jiné smlouvě, je pracovněprávním nárokem a pak se jedná o výdaj daňový. V případě výdaje ze sociálního fondu a u zaměstnavatelů nevytvářejících zisk je to výdaj na vrub výdajů, které nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (Pelc, 2009) Pro zaměstnance je tento příjem zdanitelným příjmem ze závislé činnosti a je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění pro obě strany. 3.4.17 Dary zaměstnancům Tyto benefit je poskytován nepeněžní formou a obvykle se jedná o poukázky na nákup zboží, poskytnutí služeb nebo dárkové poukazy. Pro zaměstnavatele se nejedná o daňový výdaj, protože je platí ze sociálního fondu. Pro zaměstnance
Přehled literatury 20 jsou zákonem určené dary osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob do výše 2.000, Kč a do této výše se také nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné. Zákonné dary jsou dle vyhlášky o fondu sociálních a kulturních potřeb 114/2002 Sb. tyto: Za aktivitu humanitární a sociální. Při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku. Při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let výkonu práce u zaměstnavatele. Za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele. Při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu. (Pelc, 2009) V případě smluvně sjednaného pracovněprávního nároku se jedná o výdaj daňově uznatelný a to v případě peněžního i nepeněžního plnění. Zaměstnanci však musí tento příjem zdanit, jako příjem ze závislé činnosti. Hodnota benefitu se také zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. 3.4.18 Půjčky zaměstnancům Vítaným benefitem jsou pro zaměstnance bezúročné půjčky, nebo půjčky s nižším úročením. Obvykle bývá toto plnění vypláceno z fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo ze sociálního fondu či zisku po zdanění. Je několik druhů půjček, které zaměstnavatel poskytuje a je různá výše, do které jsou dle 6 odst. 9 písm. l) daně z příjmů od daně osvobozeny a nejsou součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Půjčka na bytové účely je osvobozena do limitu 100.000, Kč a pokud došlo k živelné pohromě, pak do výše 1.000.000, Kč za zdaňovací období. Další může být půjčka k překlenutí tíživé finanční situace, která je osvobozena do výše 20.000, Kč a při živelné pohromě 200.000,. (Pelc, 2009) 3.4.19 Sociální výpomoci zaměstnancům Podle 6 odst. 9 písm. o) daně z příjmů je sociální výpomoc osvobozena od daně z příjmů zaměstnance do výše 500.000, Kč poskytnuté zaměstnavatelem. Toto platí pouze v případě, že tyto příjmy budou využity na překlenutí zaměstnancových mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích na kterých byl vyhlášen nouzový stav a byly vyplaceny z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Přehled literatury 21 3.5 Shrnutí Ve shrnutí bych chtěla na přehledné tabulce ukázat nejvýhodnější benefit. Jsou to ty, které jsou dle zákona o daních z příjmů pro zaměstnavatele výdajem daňově uznatelným a pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a také nejsou součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Přehled literatury 22 Tab. 1 Přehled nejvýhodnějších benefitů Druh benefitu Zaměstnavatel Zaměstnanec Pojistné Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Příspěvky zaměstnavatele na provoz vlastního stravovacího zařízení Příspěvek zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů Daňový výdaj u pracovněprávního nároku. Daňový výdaj bez limitu. Daňový výdaj do limitu. Příplatky na stravování Úhrada ze sociálního fondu Poskytnutí Daňový výdaj bez nealkoholických limitu. nápojů na pracovišti (voda, ochranné nápoje) Jednotné pracovní oblečení Ochranné pracovní prostředky Odborný rozvoj zaměstnanců ve vlastním vzdělávacím zařízení Odborný rozvoj zaměstnanců zabezpečovaný jinými subjekty Užití vzdělávacích zařízení jako nepeněžní plnění Prodej bytu zaměstnanci Zdroj: Pelc, 2009 Daňový výdaj bez limitu Daňový výdaj bez limitu. Daňový výdaj bez limitu. Daňový výdaj bez limitu Daňový výdaj bez limitu Nemá vliv na daň. základ. Osvobozeno do limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se.
Vlastní práce 23 4 Vlastní práce Vlastní práce je zaměřena na dvě firmy a to na UniCredit Bank Czech Republic a.s. a na Městský úřad v Novém Městě nad Metují. Tyto instituce byly vybrány z důvodu porovnání velkého subjektu se základnou v Itálii, se subjektem malým a spadajícím do státního sektoru. 4.1 UniCredit Bank Czech Republic a.s. UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Jedná se o evropskou banku s dominantním postavením ve střední a východní Evropě a je silnou a rychle se rozvíjející bankou nabízející širokou škálu kvalitních produktů. Organizační struktura banky Počet organizačních jednotek: 7 divizí, 26 úseků, 47 odborů, 77 oddělení centrály, 17 regionálních center firemní klientely, 57 poboček. Přepočtený stav zaměstnanců v UniCredit Bank Czech Republic a.s. je k 30.9.2010 je 1718,02. Banka má vlastní odborovou organizaci a zaměstnanci mají právo svobodného sdružování a kolektivního vyjednávání v souladu s obecně závaznými předpisy. Benefity, které poskytuje, jsou určeny kolektivní smlouvou a jejími dodatky. Kolektivní smlouva je na tři oblasti: flexibilní výhody, plošné výhody, speciální výhody. Pro přidělování flexibilních výhod zde funguje internetová aplikace s názvem UniFlex, která prostřednictvím společnosti Benefit Managment spravuje celou řadu výhod: příspěvek na zájezdy a rekreaci,
Vlastní práce 24 příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, příspěvek na kulturu, příspěvek na sportovní vyžití, příspěvek na jazykové vzdělání (mimo standardní vzdělávací programy banky), příspěvek na ostatní vzdělávání, příspěvek na zdravotní služby. Rozpočet na zaměstnance v roce 2010, jehož pracovní úvazek je větší než 20 hodin týdně, činí 17.000 UniFlex bodů a pro zaměstnance, jehož pracovní úvazek je 20 hodin týdně nebo méně, činí 8.500 UniFlex bodů na kalendářní rok. Počet bodů u nových zaměstnanců je přepočítán na odpracované měsíce, mezi které se nezahrnuje zkušební doba. Při ukončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část bodů a při ochodu na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, může body vyčerpat. Tab. 2 Koeficienty čerpání benefitů Koeficienty čerpání benefitů sport, kultura, rekreace a zájezdy, Vzdělávání (kromě jazykových kurzů) penzijní připojištění, životní pojištění, jazykový kurz, zdraví Poměr Kč/bod 1 Kč = 1,2 bodu 1 Kč = 1 bod Poměr bod/kč 1 bod = 0,833 Kč 1 bod = 1 Kč Zdroj: Interní dokumenty UniCredit Bank 4.1.1 Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění Příspěvky na penzijní připojištění si můžou zaměstnanci nechávat posílat na libovolný penzijní fond, ale příspěvky na životní pojištění jsou zasílány pouze do AXA životní pojišťovna. I na tento druh benefitu se přispívá pomocí UniFlexu. Ročně lze investovat maximálně 24.000, Kč a je pouze na zaměstnanci, kolik UniFlex bodů využije na tuto zaměstnaneckou výhodu. 4.1.2 Stravování Banka poskytuje zaměstnancům stravování formou stravenek a stravování ve smluvním stravovacím zařízení v Praze. Zaměstnanec má nárok na 1 stravenku za kalendářní den, pokud odpracoval alespoň 4 hodiny. Stravenky obdrží vždy na 3 měsíce dopředu na počátku čtvrtletního cyklu a jsou součástí vyúčtování mezd. Zaměstnanec s nárokem na tento benefit získává stravovací poukázky Sodexho Pass v nominální hodnotě 80, Kč, kde banka přispívá 44, Kč a spoluúčast zaměstnance je 36, Kč.
Vlastní práce 25 Banka také poskytuje možnost stravování v jídelně bývalým zaměstnancům banky (důchodcům banky) za stejné, snížené podmínky, jako mají stávající zaměstnanci. Výpočet nároku: počet pracovních dní v čtvrtletním období, na něž se stravenky vydávají snížený o počet dní nepřítomnosti v předchozím tříměsíčním období (dovolená, nemoc, Sick Days, apod.) a snížený o počet dnů vyúčtovaných pracovních cest v předchozím tříměsíčním období. 4.1.3 Vzdělávání Výše příspěvku na vzdělávání je závislá pouze na zaměstnancích a na jejich výši UniFlex bodů. Zaměstnanci je nejčastěji využívají na jazykové kurzy a po schválení nadřízeného, je možné, mít tyto kurzy během pracovní doby. Banka také některým dobrým zaměstnancům přispívá na studium na vysokých školách. 4.1.4 Přechodné ubytování zaměstnance Pro některé zaměstnance, převážně manažery, kteří byli pracovně přesunuti do jiné lokality, než mají trvalé bydliště, poskytuje banka plně hrazené ubytování. 4.1.5 Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna Dovolená Doba dovolené je rozšířena o jeden týden, tedy roční nárok na dovolenou činí 5 týdnů v kalendářním roce. Pokud to provoz banky umožní, zajistí zaměstnancům čerpání dovolené tak, aby všichni zaměstnanci mohli čerpat alespoň dva týdny dovolené vcelku v letních měsících (červen září) a zaměstnanci s dětmi do 15 let v době školních prázdnin. Sick Day V případě, že zaměstnanec onemocní, může v prvních třech pracovních dnech nemoci využít tento benefit, protože první tři dny nemoci jsou neplacené. Sick Day může být čerpán v průběhu prvních tří pracovních dní nemoci, kdy má zaměstnanec vystavenou neschopenku, nebo i bez vystavení neschopenky, ale pod podmínkou schválení nadřízeným pracovníkem, plně postačí forma telefonického odsouhlasení nebo emailem. U této výhody není stanovený maximální limit využití během kalendářního roku, ale ti zaměstnanci, kteří ji využili více než šestkrát, podléhají zvláštní kontrole ze strany přímého nadřízeného a divize lidských zdrojů. 4.1.6 Věrnostní a stabilizační plnění Banka poskytuje několik věrnostních a stabilizačních plnění. Je to příspěvek k životnímu a pracovnímu jubileu, příspěvek na dítě a odchod do důchodu.
Vlastní práce 26 Pro rok 2010 má ze sociálního fondu banka vyčleněno: životní a pracovní jubilea odchod do důchodu Příspěvek zaměstnankyním při narození dítěte Program pro důchodce banky 1.940.000, Kč, 200.000, Kč, 200.000, Kč, 552.000, Kč. Za životní jubileum se bere dosažení věku 50 a 60 let a v tomto věku vzniká nárok na 10 000, Kč, ale pouze pod podmínkou, že zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele minimálně 5 let. Příspěvek při pracovních jubileích náleží zaměstnanci za roky nepřetržitého zaměstnaní u zaměstnavatele a je vyplácen následujícím způsobem: za 10 let za 15 let za 20 let za 25 let za 30 let za 35 let a každých dalších 5 let 7.000, Kč, 10.000, Kč, 12.000, Kč, 14.000, Kč, 16.000, Kč, 20.000, Kč. Důchodcům přísluší k životním jubileím od 60 let za každých dalších dožitých 5 let příspěvek ve výši 6.000, Kč netto v hotovosti. Příspěvek se vztahuje i na důchodce v plném invalidním důchodu. Zaměstnankyně získávají jednorázové porodné ve výši 2.000, Kč k příležitosti narození dítěte, ale pouze v případě, že o ně zaměstnankyně požádá. V případě osamělého rodiče dítěte do 15ti let je po požádání nárok na příspěvek ve výši 6.000, Kč za kalendářní rok na nezaopatřené dítě. Příspěvek se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří mají nárok na přídavky na děti podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Při odchodu do důchodu náleží zaměstnanci příspěvek ve výši 12.000, Kč, a to při ukončení pracovního poměru prvním odchodem do důchodu po předchozím odpracování nejméně 5ti let u zaměstnavatele. 4.1.7 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu Banka poskytuje svým zaměstnancům produkty výhodněji, než běžným klientům. Řadí své zaměstnance do kategorie "nejlepších klientů", tj. zaměstnanci mají dle rozhodnutí představenstva banky právo na poskytnutí stejných podmínek pro služby, jaké banka uděluje svým nejbonitnějším klientům. Produktů
Vlastní práce 27 které banka poskytuje je velké množství, poroto jsou zde vyjmenovány jen ty nejvyužívanější, kterým je vedení účtu, hypoték a jiné druhy úvěrů. Banka poskytuje služby za podmínek jako pro nejbonitnější klientelu zaměstnancům výhradně pro vlastní potřebu zaměstnance za předpokladu vedení zaměstnaneckého účtu a pravidelného připisování mzdy ve prospěch tohoto účtu. A také rodinným příslušníkům, tj. manžel/ka a nezaopatřené děti do věku 26 let. Tyto podmínky se však nevztahují na rodiče, sourozence, další příbuzné zaměstnance, přátele a známé. Pokud banka zjistí porušení uvedeného předpisu, je banka oprávněna po zaměstnanci požadovat uhrazení rozdílu mezi použitou zvýhodněnou sazbou a obvyklými klientskými podmínkami pro příslušné transakce. Každý zaměstnanec, který má zájem o tento benefit, musí s ohledem na platné zákony a etické nároky, které banka na své zaměstnance klade, prokázat, že prostředky na účtu zaměstnance jsou skutečně jeho, a že nejsou zneužívány k vlastnímu obohacení či podnikatelským účelům. 4.1.8 Používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely Ve vozovém parku banky jsou manažerská vozidla, která je možno využívat jak ke služebním, tak i k soukromým jízdám, které si však hradí zaměstnanec sám. 4.1.9 Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým Pokud zaměstnanec zemře, mohou jeho nejbližší pozůstalí dostat příspěvek ve výši 15.000, Kč, který lze v mimořádné situaci navýšit na základě individuálního projednání a schválení ředitelem divize lidských zdrojů a závodní výbor odborové organizace. 4.1.10 Rekreace Pokud si zaměstnanec zvolí, že by chtěl přidělené UniFlex body využít na dovolenou, může tomu tak být do výše 20.000, Kč za kalendářní rok. Zaměstnanci banky a jejich rodinní příslušníci, popř. cizí návštěvníci mohou využívat pobyt na podnikové chatě v Horní Malé Úpě. Podniková chata má kapacitu 23 lůžek. Jedna noc pro zaměstnance, jeho manžela/ku a nezaopatřené děti, důchodce banky je 60, Kč na noc. Cizí účastníci hradí za noc 150, Kč a cizí děti a důchodci hradí za jednu noc 100, Kč. Na podnikovou chatu má banka ze sociálního fondu pro rok 2010 vyčleněnou částku 1.100.000, Kč. 4.1.11 Zdravotnická zařízení U této výhody se dá využít koeficient 1:1,2 tak i zvýhodněný koeficient 1:1. Koeficient 1:1 se vztahuje na: využití zdravotnického nebo lázeňského zařízení, vč. stomatologie, nákup v lékárně,
Vlastní práce 28 nákup v optice, očkování. Zvýhodněný koeficient nebude uplatněn například pro sauny, masáže mimo zdravotnické zařízení, pedikúru, manikúru, kadeřníka, kosmetiku, estetickou chirurgii, relaxační a sportovní pobyty atd. Zdravotní výkony ve větším rozsahu zubní náhrady, léčebné operace, léčebné pobyty v lázeňském zařízení doporučené lékařem až do výše 10.000 Kč pro zaměstnance a děti zaměstnanců nevýdělečně činné až do věku 18 let, výjimečně i pro důchodce zaměstnavatele. Tato výhoda se však vztahuje pouze na zaměstnance, kteří odpracovali u zaměstnavatele 10 let a více. 4.1.12 Závodní knihovna V současné době je k zapůjčení 392 titulů a zápůjční doba je 3 měsíce. Knihovna je pouze v Praze, ale v případě zájmu zaměstnanců z jiných poboček je možné kinhy zaslat interní poštou. 4.1.13 Kultura, sport Pracovníci banky mohou využívat UniFlex body také na kulturní aktivity jako např. divadlo, kino, koncerty, výstavy atd. a na sportovní aktivity. Výše investice závisí pouze na zaměstnanci samotném. Každoročně jsou také pořádány Sportovní hry, tenisové turnaje a lyžařské závody, které jsou buď plně, nebo částečně hrazeny zaměstnavatelem. Na hromadné sportovní a kulturní akce má banka pro rok 2010 vyčleněno ze sociálního fondu částku 1.430.000, Kč. 4.1.14 Sociální výpomoci zaměstnancům Sociální výpomoc je určena především pro zaměstnance v nižší příjmové kategorii, a případně i pro důchodce zaměstnavatele. Jednorázová sociální výpomoc může být až do výše 15.000 Kč v kalendářním roce při řešení tíživých životních situací, dlouhodobých nemocí. Na tuto výpomoc má banka pro rok 2010 vyčleněno 1.300.000, Kč. 4.2 Městský úřad Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují je malé městečko rozkládající se v severovýchodních Čechách a spadá do Královéhradeckého kraje. Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 9878. Na městském úřadě je zaměstnáno v průměru 110 lidí. A úřad má 14 odborů: Finanční odbor, Odbor majetkoprávní,
Vlastní práce 29 Odbor výstavby a regionálního rozvoje, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Odbor obecní živnostenský úřad, Odbor životního prostředí, Odbor rozvoje města, Odbor vnitřních věcí, Odbor sociálních věcí, Odbor správy úřadu, Odbor informatiky, Odbor správy městských lesů, Městská policie, Technické služby. Zaměstnanecké benefity jsou určeny kolektivní smlouvou, která se uzavírá mezi zaměstnavatelem město Nové Město nad Metují a Odborovým svazem státních orgánů a organizací při městě Nové Město nad Metují. Zaměstnavatel vytváří sociální fond ve výši 4 % ze mzdových prostředků. Tento fond je využíván v souladu se Statutem sociálního fondu, který jako příloha tvoří nedílnou součást kolektivní smlouvy. Dalším příjmem do fondu jsou splátky půjček, ostatní převody (např. dary), převod zůstatku sociálního fondu z předchozího roku. Pro každého zaměstnance městského úřadu je tvořen Osobní účet zaměstnance, ze kterého je možné v roce 2010 čerpat až 3.000, Kč na tyto účely: dětskou rekreaci (tuzemskou, zahraniční), rekreaci (tuzemskou, zahraniční) organizovanou cest. kanceláří, organizací, soukromě zajištěnou tuzemskou rekreaci (faktura znějící na město ubytování, polopenze apod.), zájezdy (tuzemské, zahraniční) organizované cestovní kanceláří či organizací, kulturní akce předplatné a vstupenky, vzdělávací akce poplatky za kurzy sloužící vzdělávání dle osobního zájmu, uživatele mimo rámec profesního vzdělávání placeného zaměstnavatelem (jazykové kurzy, nadstandardní vzdělávací kurzy pro programy na PC apod.), sportovní aktivity kurzy zdravotního plavání, tělocvičné kurzy, permanentky na koupaliště, do bazénu, sauny, lyžařské a ostatní sportovní výcviky,
Vlastní práce 30 rehabilitační péči, ostatní nadstandardní zdravotní péče jako individuální očkování proti infekčním nemocem, nákup vitamínových přípravků, zdravotní masáže, a to na základě smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem služby. Celkem je na tento benefit vyčleněno pro rok 2010 330.000, Kč plus nevyčerpané zůstatky z minulých let 286.000, Kč. Celkem je to tedy 616.000, Kč. 4.2.1 Příspěvky na penzijní a soukromé životní pojištění Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům ze sociálního fondu příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění za splnění podmínek dané zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů, ve výši 400, Kč. Příspěvek je zaměstnanci poskytnut za podmínky, že si bude hradit minimální platbu, tj. 100, Kč. Příspěvek zaměstnavatele je zasílán na účet zaměstnance, který zaměstnanec má u penzijního fondu nebo pojišťovny. Pro rok 2010 počítá úřad s částkou 485.000, Kč. 4.2.2 Příspěvky a příplatky na stravování a nápoje Stravování zaměstnanců je zajištěno ve školní jídelně Střed Nové Město nad Metují a formou stravenek Cheque déjeuner. Hodnota stravenky do školní jídelny je 57, Kč, zaměstnavatel přispívá 21, Kč a ze sociálního fondu je hrazeno 15, Kč, zbývající částku, tedy 21, Kč si hradí zaměstnanec. Hodnota stravenky Cheque déjeuner je 60, Kč, zaměstnavatel přispívá 23, Kč, ze sociálního fondu je hrazeno 13, Kč a zaměstnanec doplácí 24, Kč. Uvolněným členům zastupitelstva bude ze sociálního fondu přispíváno na stravenky Cheque déjeuner částkou 36, Kč a uvolnění zastupitelé uhradí 24, Kč na stravenky do školní jídelny bude přispíváno ze sociálního fondu částkou 35, Kč a uvolnění zastupitelé uhradí 22, Kč. Důchodcům a matkám na mateřské dovolené a rodičovské dovolené bude poskytnut příspěvek ze sociálního fondu ve výši 9, Kč na 1 oběd a to formou příspěvku na základě dokladu o počtu odebraných obědů. Ze sociálního fondu má úřad na stravování vyčleněno 380.000, Kč. Příspěvky důchodcům a rodičům na mateřské dovolené 6.000, Kč. 4.2.3 Poskytnutí pracovního oblečení Zaměstnancům technických služeb s pracovní smlouvou na dobu neurčitou poskytne zaměstnavatel vždy jednou za kalendářní rok v červenci jedny montérové kalhoty bez vrchní blůzy. Čištění pracovních oděvů a služebních stejnokrojů je zaměstnancům propláceno. Pokud si čištění pracovních oděvu a části služebních stejnokrojů zajišťuje zaměstnanec ve své režii, má nárok na prací prostředky á 3000 g v počtu 2 ks na rok, a to vždy v lednu a červenci daného kalendářního roku.