Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy

Podobné dokumenty
Rozbory preskripce ATB: Je třeba zohlednit věk pacientů?

e-preskripce a bezpečnost pacienta

NÁRODNÍ ANTIBIOTICKÝ PROGRAM

Léková politika v ČR. MUDr. Michal Prokeš PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Omezení spotřeb léků v ČR v roce 2006 Na čem jsme ušetřili?

LOGICKÝ RÁMEC. jednotlivých krajích ČR

Elektronická preskripce současný stav a možnosti vývoje

Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?

Finanční limity na léky

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů

Evropský antibiotický den aktivita Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekčních onemocnění (ECDC)

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Téměř polovina Evropanů se mylně domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení a chřipce

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

Možnosti měření kvality psychiatrické péče pomocí rozboru farmakoterapie

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Regulační mechanismy v lékové politice

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0071/6. Pozměňovací návrh. Miriam Dalli, Guillaume Balas za skupinu S&D

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

Elektronizace zdravotnictví z pohledu WHO Poslanecká sněmovna, 27.dubna 2009

Sekce registrací Oddělení klinického hodnocení Oddělení posuzování farmaceutické dokumentace a STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Spotřeby léků v ČR do roku 2009

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta

Spolupráce lékař-lekárník Inspirace z Velké Británie. Kornélia Chrapková

erecept Státní ústav pro kontrolu léčiv

Jak dál v českém zdravotnictví?

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Zdravotnická dokumentace SHRNUTÍ

Informace ke koncepci ČR v oblasti antimikrobiální rezistence

Tisková konference. Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nová kategorie výdeje léčiv

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Trendy rizik lékových interakcí u klientů Zdravotní pojišťovny Škoda v letech

Vzor - Stížnost nadřízenému lékaři

Primární péče o děti a dorost v ČR současnost a budoucnost. MUDr. Ilona Hülleová Předsedkyně SPLDD ČR PSP, Praha

Centrová péče je v centru pacient?

Praktické zkušenosti lékaře s ereceptem

Proces nákupu ve zdravotnickém zařízení. Pavel Hroboň IVD, Praha

Podpora účelné farmakoterapie v Evropě a ČR

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, Praha 2 IČO

Elektronický účet na pacienta v praxi

MUDr. Pavel Adamec. a Tetanus

Reforma zdravotnictví

Ministerstvo financí ČR Letenská Praha 1

ERECEPT AKTUÁLNÍ STAV A PLÁNOVANÝ VÝVOJ DO

Vize elektronizace českého zdravotnictví dle NTMC

JARNÍ FORUM ONKOLOGŮ. Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví Jiří Běhounek

Adiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,

STAV POZORNOSTI K LIEKOVÝM INTERAKCIÁM. A SPÔSOB ICH REŠENIA V ČESKEJ REPUBLIKE

KLINICKÁ FARMACIE - základ pro péči farmaceuta orientovanou na pacienta PharmDr. Fialová Daniela, PhD.

erecept mýty, fakta a jak dál

Zahajovací konference

Účelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior

Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období

Spotřeby a náklady na ATB používaná v humánní medicíně v ČR a jejich základní vyhodnocení podle metodiky ECDC

1. Praktická část. Obsah kurzu: 1. Praktická část 2. Teoretická část 3. Obsah jednotlivých bloků teoretické části

Centrové léky v České republice. Mgr. Filip Vrubel ředitel odboru farmacie

STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.

Aktuální dostupnost léků v ČR a SR GROUP. Roman Hájek Poděbrady

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

Problematika AMR v oblasti humánní medicíny v ČR aktuální situace

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16

Připomínky ČLK k materiálu Pracovní skupiny pro reformu primární péče s názvem Koncepce změn primární péče v ČR

SROVNÁNÍ KLINICKÉ A MIKROBIOLOGICKÉ ÚČINNOSTI KONTINUÁLNĚ A INTERMITENTNĚ APLIKOVANÉHO MEROPENEMU U KRITICKY NEMOCNÝCH předběžné výsledky

Přístup veterinárních lékařů k problematice rezistence na antibiotika

Předpoklady pro změny v odměňování lékáren v ČR. Filip Vrubel, náměstek ministra zdravotnictví

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Revize kódování diagnóz v klasifikačním systému DRG MUDr. Milan Kotyza

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

Česká společnost klinické farmakologie ČLS JEP a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci PROGRAM

Chřipka ve zdravotnickém zařízení v sezóně 2012/2013

Surveillance nozokomiálních infekcí novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti v ČR

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Principy akreditace v následné a dlouhodobé péči. MUDr. David Marx, PhD. Spojená akreditační komise, o.p.s.

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky

Kontroverzní témata z pohledu primární péče. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

ehealth na Vysočině Regionální rezervační systém kraje Vysočin

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

PÉČE POSKYTOVANÁ NA SPECIALIZOVANÝCH PRACOVIŠTÍCH CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU ČERVEN MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky

Surveillance infekcí v místě chirurgického výkonu v EU a v ČR

JAK OVĚŘIT NAPLŇOVÁNÍ STANDARDU DODRŽOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ A OSOB PACIENTŮM BLÍZKÝCH V PRAXI

Externí klinické audity. zkušenosti z praxe ČSFM, z.s. Petra Dostálová

Transkript:

Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy MUDr. Michal Prokeš INFOPHARM a.s., Praha Lékařský dům Praha 2006 ATB: Problém skutečný nebo vymyšlený? Rezistence mikrobů na ATB: reálná hrozba Účinná opatření jsou známa, kromě jiného: omezení preskripce ATB racionální preskripce ATB Doporučené postupy (směrnice) léčby ATB jsou vytvořeny a odsouhlaseny Implementace těchto opatření: To je jádro problému Implementace zmíněných směrnic není atraktivní pro žádného z výrobců léčiv: Nelze očekávat pomoc 1

Řešení problému, jak implementovat potřebná opatření, je možno hledat v zahraničí Švédský projekt STRAMA: Zachovat účinnost antibiotické léčby pro budoucnost Národní útvar Krajské útvary STRAMA Národní útvar Koordinační a poradní funkce Nemá zákonné zmocnění nařizovat Schvaluje doporučení a nařízení, která by měla být iniciována kompetentními orgány Setkání 2 4x ročně Sekretariát: Předseda, administrátor, lékárník Pracovní skupiny 1994 1999 na dobrovolném základě 2000 2002 podpora ze strany Švédské vlády 300 tis. EUR/rok 2003 2005 zvýšení podpory na 850 tis. EUR/rok 2

Krajské útvary STRAMA Krajské útvary STRAMA byly zřízeny v každém kraji Rozhodující roli v těchto skupinách odborníků hrají krajští epidemiologové Hlavním cílem je vyhodnocovat užívání antibiotik a antibiotické rezistence a zdokonalovat preskripční návyky lékařů v oblasti ATB Krajské útvary STRAMA Složení krajského útvaru Krajský hygienik a epidemiolog Praktičtí lékaři Infekční lékaři ORL Pediatři Klinický mikrobiolog Nemocniční hygienik Lékárník Strategie Sledovat spotřebu ATB a rezistenci mikrobů Implementovat správné směrnice pro preskripci ATB intervenčními programy Ovlivnit diagnostické postupy Snížit nesprávné užívání antibiotik 3

Vybrané aktivity STRAMA Tvorba směrnic pro klinickou praxi Semináře za účasti odborníků: Rozbory preskripce poskytované jednotlivým lékařům Zpětná vazba: Jak který lékař dodržuje směrnice, jak se během let jeho preskripční návyky mění Diskuse lékařů s odborníky i navzájem, shoda na dodržování navržených opatření Informování pacientů letáčky např. Spolupráce s médii NÁRODNÍ ÚROVEŇ Připomínat politikům problematiku Finanční výpomoc Národní koordinační skupina AKCE DATA MÍSTNÍ ÚROVEŇ Implementace Změna chování Místní koordinační skupiny 4

Důležitá zjištění Spotřeba ATB je základním cílem pro vyhodnocování intervencí Důležitá je znalost diagnóz, pro které byla antibiotika předepisována Porovnání preskripčních zvyklostí u jednotlivých onemocnění s guidelines jsou vhodným indikátorem kvality zdravotní péče Figure 2. Use of macrolides 0-6 years of age, Sweden 1974-2002, primary care 4,5 Výsledky aktivit STRAMA jsou přesvědčivé 4 3,5 DDD/1000/inh/day 3 2,5 2 1,5 1 0 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 0,5 5

Zpět do ČR: Co je zapotřebí? Samotné směrnice, zejména o preskripci ATB Představit směrnice lékařům Přesvědčit lékaře, že je třeba se s guidelines seznámit že je třeba změnit své preskripční návyky Nezbytné podmínky úspěchu: rozbory preskripce zainteresování lékařů na implementaci guidelines Lékař nebude měnit své návyky bez toho, že by byl přesvědčen, že něco dělá špatně Program pro zlepšování kvality používání antibiotik SMĚRNICE nezávislé směrnice pro antibiotickou léčbu v primární péči VZDĚLÁVÁNÍ nezávislý systém postgraduálního a kontinuálního vzdělávání identifikace excesů, zpětná vazba, motivační impulsy AUDIT cílený audit jako rutinní nástroj pro zlepšení preskripčnípraxe PRESKRIPCE hrubé preskripční indikátory z inf. zdrojů zdravotních pojišťoven 6

Prim. Jindrák: Opakovaný audit jako intervenční nástroj 10 pediatrů s opakovanou účastí (1998-1999 -2000) podíl preskripce (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 akutní tonsillopharyngitis PEN AMP AIN CEF MAC COT TET PEN -penicilin, AMP -aminopeniciliny, AIN -co-aminopeniciliny, CEF - cefalosporiny, MAC -makrolidy, COT -co-trimoxazol, TET -tetracykliny 1998 1999 2000 7

LÉKÁRNA Dg Dg Dg REVIZNÍ LÉKAŘ INFORM. SYSTÉM FARMAKOLOG RECEPTY LÉKAŘ SEMINÁŘE ÚČELNÉ FARMAKOLOGIE GUIDELINES - INFORMACE O STAVU Trčka, Němecek (VZP) DURG 2002 Zdravotní pojišťovna VZP Plzeň jih: Semináře, rozbory preskripce Pokles preskripce ATB u jednotlivých lékařů 5,58 DDD 4,09 DDD Jednotliví praktičtí lékaři: Beneš, Novák, Jičínský... (fiktivníjména) 8

Nadšenci budou vždy zapotřebí.ale potřebujeme systém!! Kdo to bude dělat? Kdo to bude řídit? Odborné společnosti Centrální úroveň: Směrnice Metodiky Zdravotní pojišťovny Sdružení praktických lékařů Česká lékařská komora ATB střediska Okresní úroveň: Vlastní činnost Lékárníci odborníci na léky Vzor: Kroužky účelné farmakoterapie v Nizozemí 30letá zkušenost 9

Návrh řešení Centrální úroveň: Dohody o formě spolupráce Tvorba projektů Směrnice Jak s rozbory preskripce Vzory projektů, např.: PÚF: ATB Grant PÚF: Vyhledávání neúčelné farmakoterapie Regionální úroveň: Realizace jednotlivých projektů Rozbory preskripce Semináře Implementace směrnic Práce s veřejností a místními činiteli 10