Karcinom jícnu staging a chirurgická lé ba

Podobné dokumenty
Staging adenokarcinomu pankreatu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

Hrudní chirurgie na Chirurgické klinice 1. LF a FTNsP a chirurgická léčba karcinomu plic

Modul obecné onkochirurgie

Hodnocení radikality a kvality v onkologii

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015

Metastatický karcinom prsu Kasuistické sdělení Česlarová K., Erhart D.

Použití PET při diagnostice a terapii plicních nádorů

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Chirurgická léčba MG a thymomů

KARCINOM POCHVY (VAGINY) INCIDENCE

Protokol pro léčbu karcinomu tlustého střeva

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

Peroperační ultrazvuk

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby

Předmluva 11. Seznam použitých zkratek 13. Úvod 17

Registr Herceptin Karcinom prsu

Gastrointestinální stromální tumor

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Zobrazovací metody využívané v diagnostice nádorových onemocnění

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Chirurgická terapie karcinomu žaludku

Tumory střev. Bartušek D., Hustý J., Ondříková P. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Zhoubné nádory jícnu Incidence a mortalita v České republice (2005)

Nádorové léze žlučníku a žlučových cest. M. Hazlinger, Z. Heřmanová

Hybridní metody v nukleární medicíně

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

Význam endosonografie v diagnostice GIST

Nádory ledvin kazuistiky. T. Rohan KRNM FN Brno a LF MU Přednosta prof. MUDr. V. Válek CSc., MBA, EBIR

MRI tumorů rekta TNM staging, restaging. Bohatá Š., RDK FN Brno a LF MU Brno

PŘEŽÍVÁNÍ NEMOCNÝCH PO EXTIRPACI JÍCNU V ZÁVISLOSTI NA STADIU CHOROBY

MUDr. Vladislav Hytych, MUDr. Pavel Horažďovský, MUDr. Alice Vernerová

Tvorba pravidel kódování novotvarů pro systém CZ-DRG. Miroslav Zvolský Jiří Šedo

Kolorektální karcinom jako příčina náhlých příhod břišních V. Visokai

ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE

Nádory tenkého střeva Bartušek D. Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno- Bohunice a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Nádory GIT. Tomáš Kazda Klinika radiační onkologie MOÚ. Odkazy na zdroje obrázků u autora

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného

TNM KLASIFIKACE ZHOUBNÝCH NOVOTVARŮ (8. VYDÁNÍ) Jiří Novák Masarykův onkologický ústav, Brno

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice

Řešení nádorů v oblasti rinobaze. M.Svoboda, J.Fiedler, V.Přibáň ORL oddělení Neurochirurgické oddělení Nemocnice Č.Budějovice a.s.

Karcinom žaludku. Výskyt

Incidentalomy ledvin a jejich management. Z. Sedláčková, F. Čtvrtlík

Příloha č. 1 Žádost o povolení výzkumného šetření na Klinice onkologie a radioterapie FN v Hradci Králové

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu

STRUKTURA REGISTRU RENIS

Zkušenosti s aplikací PET v onkologii - úvod

Nádory žaludku. T. Rohan KRNM FN Brno a LF MU Přednosta prof. MUDr. V. Válek, CsC., MBA, EBIR

Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie. Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Zhoubné nádory penisu

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi:

Protokol pro léčbu karcinomu slinivky břišní

Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

2. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO 2011

Karcinom kone!níku a radioterapie

Problematika PICC katétru zkušenosti ve FN Brno. L.Brázdilová, H.Šebelová, J.Špačková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

% maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

Komplexní onkologické centrum Nemocnice Jihlava, p.o. Kooperující onkologická skupina Vysočina Karcinom ledviny. Diagnosticko-terapeutický protokol

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Zkušenosti z chirurgickou léčbou karcinomu prostaty. Broďák M. Urologická klinika LFUK a FN Hradec Králové

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

Zobrazovací metody (CT, NMR, PET) v diagnostice a stagingu karcinomu prostaty

M ASARYKŮ V ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno

FAP. Struktura studie FAP. Struktura. Struktura formuláře pacienta

SYSTÉMOVÁ LÉČBA NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

XIII. BRNÌNSKÝ DEN PALIATIVNÍ MEDICÍNY

Indikace chirurgické intervence u tupého a penetrujícího poranění hrudníku

Vydání podpořily společnosti

Laparoskopické operace v urologii. K.Novák

= lokálně pokročilý CaP + lokalizovaný (ct1, ct2) se špatnými prognostickými faktory ct3a PSA > 20 ng/ml GS > 7

Funkční poruchy. hypofunkce hyperfunkce. Eufunkční struma Záněty Nádory

Míšní komprese u nádorů a úrazů páteře

Metastatický renální karcinom Andrašina Tomáš

TRANSABDOMINÁLNÍ UZ PANKREATU. Litavcová, A., Rohan, T. KRNM FN Brno a LF MU Brno Přednosta: prof. MUDr. V. Válek, CSc., MBA, EBIR

Elecsys SCC první zkušenosti z rutinní praxe. Ing. Pavla Eliášová Oddělení klinické biochemie Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Přínos imunohistochemie k onkologické cytologii. Doc. MUDr. Jaroslav Horáček, CSc., MUDr. Pavla Flodrová

Poranění jater. Bohatá Š. 1, Kysela P. 2, Štouračová A. 1, Válek V. 1. Radiologická klinika FN Brno a LF MU Brno

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Léčba high-risk a lokálně pokročilého karcinomu prostaty - guidelines. Tomáš Hradec Urologická klinika VFN a 1.LF v Praze

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ

Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13

Nádorové markery v diagnostice a terapii u nádor GIT

histopatologické klasifikace karcinomu prsu

CORECT - VECTIBIX. Klinický registr pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Stav registru k datu

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20

Měkkotkáňovýtumor kazuistika. MUDr. Kucharský Jiří RDK FN Brno a LF MUNI Brno

Transkript:

Karcinom jícnu staging a chirurgická léba IX. setkání Klubu mladých onkolog 16.-18. ervna 2006 III.chirurgická klinika FN Motol A. Pazdro Zpracováno s podporou VZ FNM 000062203/6707

Karcinom jícnu - statistika Více než 50% pacient s lokáln pokroilým i generalizovaným onemocnním v dob dg Do jednoho roku po operaci umírá 40-50% nemocných Celkové 5-tileté pežívání po radikálních operacích nedosahuje 15 %

Klasifikace maligních nádor jícnu Epiteliální Spinocelulární karcinom Adenokarcinom Mezenchymální Leiomyosarkom, melanom, lymfom Klinický obraz Maximum výskytu je mezi 50 60 lety Více ohroženi jsou kuáci 70 80% metastázy v uzlinách Resekabilních je 35 40 % nádor 8% nádor GIT dysfagie úbytek hmotnosti delší anamnéza paréza rekurentu bolesti v zádech bronchiální symptomatologie

Pedoperaní zajištní nutrice Dilatace stenozy NG i enterální nutriní sonda Nutriní jenunostomie Nutriní gastrostomie se nedoporuuje pro pozdjší problémy pi použití žaludku

Posouzení operability Lokoregionální rozsah Systémové onemocnní Interní polymorbidita

Základní vyšetení Lokální operabilita GFS a biopsie RTG jícnu s k.l RTG S+P UZ jater

CT první volba Podhodnocení T u 40%, senzitivita 55-63% T1-2 stna 5-15 mm T3 stna nad 15 mm, nepravidelné okraje T4 invaze do okolních struktur pesnost až 90 % Lymfatické uzliny celkov 45 60 % Pesnost se mní s lokalizací uzlin (intrabdominální)

EUS Nejpesnjší informace o T stadiu (85 90%) Uzlinové postižení (65 86%) Jaterní metastázy (levý a ást pravého laloku) Limitace vyšetení Zkušenost vyšetujícího Neprostupná stenoza Dostupnost?!! Nepesnost u restagingu po neoadjuvantní terapii Vhodné pro málo pokroilé stadia

MRI Vhodné k rozlišení infiltrace mediastinálních struktur Použití není bžn rozšíeno Nenabídne zetelnou výhodu stagingu pi použití CT a endosonografie

PET Dostupnost, finanní zátž Základní indikace - detekce vzdálených metastáz Nepoužívá se v rutinní diagnostice CaE Výrazn nižší senzitivita uzlinového postižení pi srovnání s EUS (33% 81%)

Chirurgický staging Diagnostická laparoskopie a torakoskopie Invazivní, CA, hospitalizace Implantaní metastázy v portech Pínos není jednoznaný kontroverzní výsledky (10-15%) Izolovaná lymfadenopatie (nap. uzliny coeliacké) =?? inkurabilní nález mže ovlivnit rozhodnutí o dalším postupu??? Indikováno u suspekce na generalizaci i lokáln pokroilé onemocnní

Algoritmus vyšetení GFS s biopsií RTG jícnu a žaludku CT krku, mediastina a epigastria EUS jícnu PET scan Diagnostická laparoskopie i torakoskopie

TNM klasifikace T - Primární nádor TX T1 T2 T3 T4 primární nádor nelze hodnotit karcinom horního hrudního ho T0 bez známek primárního nádoru jícnu? Ti karcinom in situ s intraabdomináln lní? N 2, 3, 4???? nádor postihuje lamina propria mucosae nebo submukózu nádor postihuje muscularis propria (tunica muscularis) nádor postihuje adventicii nádor postihuje okolní struktury N - Regionální mízní uzliny NX N0 N1 MX M0 M1 M1a M1a regionální mízní uzliny nelze hodnotit v regionálních mízních uzlinách nejsou metastázy metastázy v regionálních mízních uzlinách M - Vzdálené metastázy vzdálené metastázy nelze hodnotit nejsou vzdálené metastázy vzdálené metastázy u horního hrudního jícnu postižení krních uzlin u dolního hrudního jícnu postižení ceoliakálních uzlin Pro zhodnocení pn nutno odebrat 6 uzlin mediastinálních 15 uzlin intraabdominálních!

Postižení uzlin u spinocelulárního cae Authors Upper (%) Middle (%) Lower (%) Total(% ) Isono (1990)4) 42 28 19 33 Kato (1991)5) 47 41 23 37 Akiyama (1994)6) 46 29 27 31 Nishimaki (1994)7) 44 14 15 16 Fujita (1994)*24) 40 22 4 19 Lerut (1999) 11) Ando (2000)25) Altorki (2002) 12) 39 13 31 26 59 Three-field Dissection for Squamous Cell Carcinoma in the Thoracic Esophagus, Hiromasa Fujita, MD, Susumu Sueyoshi, MD, Toshiaki Tanaka, MD and Kazuo Shirouzu, MD, Ann Thorac Cardiovasc Surg Vol 8., No 6 (2002) p. 328-335 30 24 33 30 28 36

Interní vyšetení posouzení operability Spirometrie Echokardiografie (nad 60 let a u hypertonik) Spiroergometrie (nad 65 let a u kardiáln kompromitovaných nemocných) Zhodnocení internistou

Terapie karcinomu jícnu Jedinou nadji na dlouhodobé pežití je resekní výkon. 5 let po resekci žije pouze 15 25% operovaných Radikální primární chirurgická léba neoadjuvantní terapie s následnou chirurgickou lébou primární chirurgická léba s adjuvantní onkologickou lébou Paliativní stent jejunostomie, gastrostomie by-passové operace rekanalizace laserem

Indikace k resekci Indikace k resekci T1, T2, T3, T4, N1, Hraniní indikace Barrettv jícen s HGD T1 u polymorbidních nemocných Uzlinové postižení mimo regionální uzliny?? Solitární ložisko metastáza??

Chirurgická technika Ivor Lewisova operace Transhiátová resekce (bez torakotomie) Miniinvazivní operace Endoskopické výkony

Ivor Lewisova operace Leden 1946 Dvoudobá operace Nyní modifikace laparotomie a torakotomie s primární anastomózou v pravém hemithoraxu (pi tumoru distálního a stedního jícnu) Levá torakotomie pouze pi postižení distálního jícnu Nutná zmna polohy nemocného Pooperaní dysfagie, refluxní obtíže, dumping syndrom

Transhiátální resekce

Transhiátální resekce Limitem je infiltrace mediastina Nelze vylouit nutnost torakotomie Riziko plicních komplikací nižší, ale ne nulové Mortalita srovnatelná Vyšší % dehiscencí (krní anastomozy jsou zatíženy vtším procentem komplikací)

náhrada traníkem

Endoskopické techniky Tumory nepesahující submukózu benefit risk není pln oven nemlo by jich být používáno mimo klinické studie. odmítnutí operace není únosný k dvoudutinové operaci

Co oekáváme od LE 3 polí? Pesnou informaci o stagingu Pesnjší plánování následné terapie Pedcházení lokální recidiv Prodloužení dlouhodobého pežívání?? (u nedefinovaných podskupin)

Srovnání pežití Autor LE 2 polí (%) LE 3 polí (%) poznámka Isono (1991) 27 (n=2,671) 34 (n=1,740) p<0.001, 96 hospitals, 1983-86 Kato (1991) 34 (n=73) 49 (n=77) p<0.01, RCT*, 85-89 Kakegawa (1991) 36 (n=159) 40 (n=705) ns, 10 hospitals, 1985-89 Iizuka (1992) 45 (n=521) 47 (n=459) ns, 32 hospitals, 1988-89 Fujita (1993) 33 (n=49) 49 (n=38) p<0.10, 2 hospitals, 1985-89 23 (n=67) p<0.05 Akiyama (1994)6) 38 (n=283) 53 (n=261) p<0.001, historical, 1973-93 Watanabe (2000)15) 55 (n=98) 48 (n=141) ns, 1988-94 Altorki (2002)12) 51 (n=80) 1994-2000 Three-field Dissection for Squamous Cell Carcinoma in the Thoracic Esophagus, Hiromasa Fujita, MD, Susumu Sueyoshi, MD, Toshiaki Tanaka, MD and Kazuo Shirouzu, MD, Ann Thorac Cardiovasc Surg Vol 8., No 6 (2002) p. 328-335

Lymfadenektomie Lymfadenektomie 1 pole disekce uzlin v okolí kardie, podél malé kurvatury, a.gastrica sin., a.hepatica, a.lienalis. Lymfadenektomie 2 polí + hrudní lymfadenektomie paraaortální uzliny,vetn ductus thoracicus, paraezofageální uzliny, uzliny pravého a levého hilu plicního a uzliny z okolí bifurkace trachey. Lymfadenektomie 3 polí, + lymfadenektomie krní brachiocefalických, hlubokých laterálních a pedních krních uzlin piléhajících k n.larryngeus recurrens. Mnoho studií dokazuje, že lymfadenektomii dvou polí je možné provádt bez významného zvýšení mortality a morbidity.japonské studie ukazují že tém ¼ pacient se spinocelulárním karcinomem má postižené krní uzliny

Lymfadenektomie 2, 3 polí

Výsledky operací Dehiscence anastomóz by nemla pekroit 5% (problém definice) Kurativní resekce R0 by mly pevyšovat 30% Celková mortalita akceptovatelná do 8% Pooperaní komplikace až 60% Plicní komplikace do 40% Hulscher jan B.F., Tijssen Jan G.P., Hugo Obertop et all: Transthoracic versus Transhiatal resection for carinoma of the Esophagus:A meta analysis. Ann Thorac Surg 2001, 72:306-313 5-ti leté pežívání 15 22%

Závrem Hypotéza 1 (optimistická) Volbou terapie mžeme ovlivnit výsledek, který mže být i kurabilní Hypotéza 2 (pesimistická) Výsledek je limitován vstupními faktory a kombinovanou terapií (chirurgieonkologie) mžeme zajistit kontrolu onemocnní

Rozsah chirurgické resekce má malý vliv na systémové (pokroilé) onemocnní, ale mže výrazn ovlivnit pežívání u izolovaného lokálního onemocnní