Rozeznt potřebu (problém) Njít, získt, posoudit sprvovt Formulce Určení typu Získání Posouzení relevnce úplnosti Žák chápe, že některé problémy lze řešit, ty problémy ho zjímjí. Žák rozlišuje typy (text, zvuk, video) zdroje (knih, rozhls, TV, internet). Žák prcuje (pozoruje ptá se) s vybrnými zdroji v bezpečném prostředí (technologie lidí). uvědomuje, že k problémů je třeb získt dosttek vhodných (ptát se) je třeb jim rozumět. Žák je schopen si všímt dění problémů ve svém okolí, formulovt vlstní otázky n příslušné úrovni hledt odpovědi. Žák n příslušné úrovni rozpoznává, jk ovlivňuje chrkter kvlit použitých. Žák použije předem vybrné zdroje, které nbízejí hlednou informci, zároveň určí vzbu k hlednému (otázce). Žák rozpozná souvislost získných s řešeným problémem snží se problém n příslušné úrovni řešit. Žák řeší jen problémy s úplným zdáním, u kterých jsou všechny potřebné předem známy. potřebných nerozlišuje jejich chrkter (typ). Žák použije libovolný zdroj, který nbízí hlednou informci, jeho kvlitu nezkoumá. Žák použije první nlezenou informci její relevncí úplností se nezbývá. formulci rozliší podsttné identifikuje chybějící. potřebných rozlišuje jejich chrkter (typ). Žák použije předem vybrné zdroje, které nbízejí hlednou informci (včetně svého osobního vzdělávcího prostředí), zároveň určí vzbu k hlednému (otázce). Žák rozpozná souvislost získných s řešeným problémem. Žák k rozpoznnému formuluje vlstní otázky i vhodná klíčová slov umožňující doplnit chybějící podsttné. zohledňuje souvislost mezi typem způsobem jejího zprcování. Žák podle potřeby kombinuje různé zdroje (strtegie), posoudí je z hledisk věrohodnosti vybere z nich klíčové vzhledem ke hlednému (otázce). Žák rozpozná, kdy má dosttek dobře využitelných pro vy. Žák sám identifikuje problém, formuluje ho posoudí jeho řešitelnost. při uvědomuje chrkter, strukturu množství potřebných k (nlezení odpovědi). Žák podle potřeby využívá různé strtegie - nástroje pokročilého vyhledávání, specilizovné rchivy, primární zdroje d. (včetně empirického měření či dotzníkového šetření). Žák posuzuje relevnci všech získných ve vzthu k řešenému rozpozná jejich úplnost. Pokládá otázky formuluje problémy tk, by byly efektivně řešitelné. Při si uvědomuje chrkter, strukturu množství potřebných k (odpovědi). Pořizuje získává z více různých zdrojů používá různé vyhledávcí strtegie. Posuzuje využitelnost nlezených vzhledem k řešenému i jejich úplnost. Indikátor se zbývá postojem žák k problemtice výukou nstolené. Z ideální lze povžovt stv, kdy žák chápe problém jko vlstní snží se ho vyřešit. V ideálním přípdě si žák je schopen již před zčátkem práce uvědomit, s jkým typem bude prcovt, jké nástroje n zprcování bude potřebovt co bude výstupem. Z nedosttečnou lze povžovt npř. situci, kdy žák hledá pouze vide, protože se mu nechce studovt textové. Problemtiku nelze omezit jen n vyhledávání internetu. Do tohoto indikátoru je třeb zhrnout též od účstníků sítě (soc. sítě), kde hrje roli kvlit osobního vzdělávcího prostředí žák. Ptří sem i trdiční způsoby přímo od lidí (od učitelů), z učebnic či jiných publikcí získných třeb v knihovně. Jenže ni toto ještě není všechno. Získávání je velmi čsto ve výuce relizovná činnost, do níž je třeb zhrnout též zznmenávání, měření, d. Smyslem indikátoru je zjistit, zd žák vnímá vzth získné k řešenému rozpozná-li, zd již má dosttek potřebných k vy nebo mu nějké dosud chybí. 1. Žák formuluje otázky zjišťující, proč se mu nepodřilo přihlásit k účtu. 2. Žák formuluje klíčová slov pro nlezení o podmínkách jeho vstupu do cizí země. 1. Žák nství ve vyhledávči typ poždovného dokumentu. 2. Žák ví, kde má (npř. mp) kde nemá smysl hledt informci typu vzdálenost z míst A do míst B (fulltext, video n YouTube pod.). 1. Žák dokáže npř. vyprávění prrodičů o okupci 1968 ověřit doplnit vzpomínkmi jiných pmětníků i studiem původních dokumentů online. 2. mpování četnosti povodní v regionu využívá údjů z místních kronik či jiných dobových záznmů, příp. ověří n webových stránkách odborných institucí (prcuje s primárními zdroji). 3. Žák zjistí grmticky správný tvr slov (npř. ušim, uchm, ušmm). 1. Žák dostne text o chovu křečk v bytě. V textu budou chybět některé podsttné údje. Žák z nbídky otázek vybere ty, které jsou potřebné k doplnění. 2. Hádání osobnosti n zákldě postupně předkádných indicií. 3. Žák v zdání úlohy rozpozná ndbytečné. Přeshy s IG jsou všudypřítomné jsou jen ty pro dný indikátor nejvýznmnějš ČG ČG RVP nevede k identifikci formulci V RVP chybí smosttnost V RVP chybí posuzování úplnosti
Njít, získt, OBLAST posoudit sprvovt INDIKÁTOR 1.r. (vstup) 5.r. Zprcovt znázornit Posouzení prvdivosti Sprvování Zprcování textu uvědomuje, že ne všechny, které získává, musí být prvdivé. uvědomuje si, že vše, co nově v digitální podobě vytvoří, musí on sám nebo systém uložit, nechce-li o to přijít. Žák sestvuje text (příběh) pomocí znků, piktogrmů symbolů. Žák prvdivost nlezených ověřuje důvěryhodných osob (zdrojů) ve svém okolí. Žák ukládá získné i všechny své digitální výstupy tk, že je schopen se k nim později vrátit. Žák tvoří text dle ch typogrfických prvidel, vhodně ho formátuje ukládá. Dokáže vložit běžné objekty, npř. vlstní fotky. Žák povžuje všechny nlezené z prvdivé. Žák ukládá své dokumenty bez rozmyslu dělá mu problémy se k nim vrátit. Žák tvoří uprvuje text bez schopnosti vnímt jeho digitální podobu, nevyužívá vhodně odpovídjící nástroje editoru, což ztěžuje následné úprvy jeho dokumentů. nejistotu prvdivosti nlezených uvědomuje, le nedokáže její míru kvlifikovně posoudit. Žák ukládá orgnizuje získné i všechny své digitální výstupy tk, že je schopen se k nim později vrátit. práci ve zvoleném editoru dodržuje typogrfická prvidl, k formátování strukturování textu využívá šblony styly. Do textu vkládá objekty. Výsledek uloží ve vhodném formátu. při míru nejistoty uvědomuje. Snží se ji minimlizovt posouzením souldu s osttními známými mi n zákldě věrohodnosti příslušného zdroje. vytváří strukturovné rchivy získných i všech výstupů. Používá více různých nástrojů (včetně cloudových), umí použít kompresi. Žák s dodržením typogrfických prvidel zprcuje textový dokument v libovolném (i online) editoru vybveném obvyklými nástroji. Text přehledně strukturuje dbá n jeho srozumitelnost vzhledem k zmýšlenému účelu dokumentu. uvědomuje, o jké předpokldy se opírá jeho úsudek o prvdivosti (npř. spolehlivost zdroje, prvdivost osttních, s nimiž je nová v souldu, záměr utor pod.). Žák buduje portfolio výstupů optřuje je metm pro usndnění orientce přípdných jiných uživtelů (sdílení). Žák vytvoří, uprvuje sdílí strukturovný vícestránkový dokument s objekty dokáže využívt i pokročilé funkce textových editorů., o jké předpokldy se opírá jeho úsudek o prvdivosti (npř. spolehlivost zdroje, prvdivost osttních, s nimiž je nová v souldu, záměr utor pod.). Zznmenává, strukturuje je buduje z nich rchiv (portfolio). Zprcuje strukturovný textový dokument s integrovnými objekty. Obsh tvoří přehledně, strukturovně srozumitelně s ohledem n zmýšlený účel dokumentu. Technologie dnes umožňují publikovt tkřk komukoliv, což vede k exponenciálnímu růstu objemu snižování jejich spolehlivosti. Se vznikjící nejistotou se žáci musí umět vyrovnt právě pomocí schopnosti kritického zhodnocení obshu i zdroje přípdně jejím ověřením, nebo odmítnutím. 1. zkoumání okupce 1968 rozlišuje mezi oficiálními dokumenty vzniklými před rokem 1989 po něm. Zároveň si uvědomuje rozdílnost pohledu v závislosti n vyznávné ideologii. 2. Žák rozpozná v novinách či v jiném médiu neprvdivé sdělení svůj závěr odůvodní. Cílem je posoudit schopnost žák ukládt, dlouhodobě budovt vlstní rchiv orientovt se v něm. S tím souvisí npř. též 1. Žák má vlstní rchiv pochopení ztrátové (třeb dokumentů (především grfické formáty nebo výsledků své práce) výpisky) bezeztrátové zálohuje ho. (npř. ZIP) komprese, 2. Žák využije vhodný existence prxe, v níž spolu způsob komprimce fotek s obshem je vždy ukládán i (npř. reportáže z výletu). zdroj pro přípdnou budoucí citci, zprcování pomocí různých online služeb včetně publikování výstupů pod. Jedná se o schopnost žák přetvářet stávjící (primárně textového chrkteru) přizpůsobovt je dným účelům. Zákldem je porozumění struktuře textového dokumentu, využití dostupných funkcí textového editoru, integrce obrázků, grfů, tbulek pod., včetně práce online. 1. Žák zprcuje pomocí textového editoru protokol o lbortorním měření. 2. Žák pomocí textového editoru zprcuje vícestránkovou závěrečnou práci s cílem ji publikovt. 3. prví v textovém editoru leták s informcemi o školní kci pod. Rozhovor, dotzník, portfolio úkol (npř. velká úloh ICILS ČG, CJ 2013), portfolio, (součsné pojetí je všk již znčně odlišné) Nutno reflektovt prdigmtickou změnu přechodu k všudypřítom nosti internetu
Zprcovt znázornit Zprcování tbulek grfů Zprcování grfiky Zprcování zvuku vide Žák pomocí znků, symbolů piktogrmů shromžďuje, sestvuje je do tbulky následně porovnává třídí (npříkld počsí, tvry, velikosti, množství). Žák zná funkce grfického editoru umí pořídit fotku, prohlédnout si ji smzt ji. Žák zznmená zvuk video. Žák ví, jký je rozdíl mezi textem tbulkou. Dokáže shromžďovt dt provádět nejjednodušší výpočty. Žák kreslí v grfickém editoru, umí vyhledávt obrázky, pořizovt fotogrfie provádět s nimi operce. Žák vytváří uprvuje jen čistě textové tbulky. Nechápe možnosti zprcování uspořádných nebo provázných dt. Žák prcuje s hotovými obrázky, vloží je do dokumentu, le nedokáže je uprvovt přizpůsobovt svým záměrům. Žák zznmená zvuk i video ovládá Žák vnímá funkce multimédi jen související s jko jejich konzument, přehráváním sám je (npř. výběr nevytváří stopy; puz vs. neuprvuje. stop; ovládání hlsitosti). Žák z využití nástroje pro práci s tbulkmi účelně uspořádá dt do tbulky provádí nejjednodušší výpočty. Vytváří jednoduché grfy vhodného typu. Výsledky uloží (sdílí) ve vhodném formátu. Žák vyhledává obrázky pořizuje fotogrfie. Nstvuje uprvuje prmetry obrázků, vkládá je do dokumentů rchivuje je. Žák zznmená zvuk i video výsledek v přípdě potřeby přenese jinm. Žák provádí výpočty pomocí funkcí, prcuje s bsolutními reltivními odkzy. Dt pro přehlednost řdí filtruje. Dokáže provádět import export ch dtových formátů. Žák ovládá nástroje n editci rstrových obrázků, využívá funkce, zná vlstnosti ch formátů. Dodržuje zásdy grfické úprvy vč. kompozice. Umí s ch objektů vytvořit jednoduchou vektorovou grfiku. Žák sestříhá krátký multimediální záznm, konvertuje ho do vhodného formátu publikuje online. Žák provádí pokročilé výpočty (npř. více vnořených funkcí), vytváří složitější grfy (bodový, se třemi osmi). V přípdě potřeby strukturuje do několik logicky provázných tbulek (n jednom či více listech). Žák n zákldě porozumění teoretickým principům rstrové i vektorové grfiky uprví vlstnosti grfických dt podle účelu jejich využití bere zřetel n omezení výhody obou typů formátů. Umí vytvářet dokumenty kombinující vektorovou rstrovou grfiku. Žák kombinuje zvuk, obrz, video, titulky efekty i z několik zdrojů přiměřeně s ohledem n účel zprcování. Výsledek integruje do dokumentů. Vhodně strukturuje vzájemně závislé, provádí pokročilé výpočty, výsledky vizulizuje sdílí. Grfické dokumenty zprcovává n zákldě porozumění teoretickým principům rstrové i vektorové grfiky, s různých pokročilých nástrojů pro editci grfiky s přihlédnutím k cílům, pro něž jsou určeny. Rozumí teoretickým zákldům multimédií, ovládá dostupné nástroje pro jejich zprcování výsledek integruje do dokumentů nebo publikuje online. 1. Žák z rozvrhů hodin všech tříd dlších relevntních dt zprcuje přehled o podílu čsu Cílem indikátoru je stráveného s jednotlivými podchytit schopnost vnímt předměty k celkovému zprcovávt vzájemně množství čsu stráveného závislé, provádět ve škole z devět let. nd nimi výpočty výsledky 2. Žák s vizulizovt tk, by exportovných dt ze školní MG, PG usndnily pochopení meteorologické stnice portfolio, vy. To vše s vypočítá grficky vyjádří vhodného průměrnou teplotu v dném dostupného (i cloudového) období určí den s nejvyšší nástroje. nejnižší dosženou teplotou. 3. Z dtbáze českých ch škol žák vyfiltruje školy svého regionu. Indikátor se zbývá znlostmi v oblsti digitální grfické schopností je s dostupných nástrojů zprcovávt. Jedná se o porozumění principům převodu zvuku vide do digitální podoby, komprimce s ní spojených formátů i nástrojů použitelných k převodu, editci, vložení do dokumentu či publikování online. 1.Žák uprví digitální fotogrfii těmito nástroji: výřez, kontrst, js, rozlišení, formát. 2. Žák vytvoří grfický dokument obshující schémtické znázornění vlstního bytu. 3. Žák vytvoří vizuální portfolio, zobrzení PC s textovými popisy jednotlivých komponent, využívá kvlitní zdroje grfiky, přípdně doplní vlstní grfikou. 1. Žák ve skupině s osttními pořídí záznm (udio/video) školního předstvení, sestříhá jej z účelem propgce školy jej publikuje. 2. prví video-tutoriál nebo vypráví vlstní příběh. 3. vytvoří vlstní vyzvánění n telefon. Souvislost s VV ( grmotnosti ČŠI výchovy nezhrnují) Souvislost s VV, HV ( grmotnosti ČŠI výchovy nezhrnují)
Používt vhodné postupy (lgoritmy při efektivním Anlýz získných Žák dokáže n příslušné úrovni z předložených vyvodit správný závěr. Žák dokáže problémů Identifikce nszení vhodných prostředků pro Modelování simulce vybrt vhodný nástroj pro n příslušné úrovni. Žák se s modely simulcemi setkává typicky ve formě her či plikcí vhodných pro příslušnou věkovou ktegorii. Smysl modelování simulce vnímá nepřímo. Žák nchází mezi mi souvislosti vyvozuje z nich logicky pltné závěry. Žák zná běžně používné nástroje pro zprcování ch typů dokumentů (text, obrázek, tbulk, koncepční mp, ) umí je vybrt v nejjednodušší formě použít. S modely, simulcemi prcuje typicky vhodných plikcí her. Je schopen v rámci vytvořit jednoduchý model použít ho. Žák vybere (npř. z textu, grfu, tbulky) nejdůležitější zformuluje shrnutí. Nevidí le mezi mi souvislosti není schopen vyvodit závěr (bsence funkční grmotnosti). Žák má o existenci specifických prostředků vhodných pro různých problémů povrchní předstvu. Vhodný prostředek nedokáže identifikovt. Žák nedovede odlišit podružnosti soustředit se n podsttné rysy situce, složitějších problémů tedy vzdává. Žák nchází mezi mi souvislosti vyvozuje z nich logicky pltné závěry. Cizí závěry podrobuje vlstní kritické úvze. Žák zná běžně používné nástroje pro zprcování různých typů dokumentů (npř. digrmy, multimédi, noty pod.) umí je vybrt v nejjednodušší formě použít. Žák pro různých problémů používá známé modely jejich modifikce. Hodnotí, zd dný model problémovou situci řeší. Žák vyvozuje závěry z různých druhů. Správně interpretuje sttistiky grfy. Odhluje chyby hrubé mnipulce v cizích interpretcích závěrech. Žák se orientuje v nbídce nástrojů použitelných pro zprcování různých typů dokumentů umí je vhodným způsobem použít. Žák se s ohledem n specifik rozhodne pro vhodný typ modelu úroveň bstrkce, pomocí odpovídjícího nástroje model vytvoří použije k vy. Žák zná běžné logické rgumentční klmy kognitivní zkreslení. Dovede je odhlit sám se jich vyvrovt. Žák njde vybere nejvhodnější nástroj, přístroj, plikci, softwre či službu z účelem. Tento nástroj si n potřebné úrovni osvojí použije. Žák pro usndnění pochopení či vytváří vizulizce (npř. koncepční mpy), modely či simulce. míru použitého zjednodušení jeho důsledky. Interpretuje získné, nchází mezi nimi souvislosti vyvozuje správné logické závěry. Snží se eliminovt mnipulce. Vybere nejvhodnější prostředek z účelem vy dného. Vybrnému nástroji rozumí (nebo se s ním seznámí) použije jej. Pro usndnění pochopení či vytváří vizulizce, modely či simulce. míru použitého zjednodušení jeho důsledky. Tento indikátor se upltní v situci, kdy již došlo k získání přehlednému zprcování potřebných (texty, tbulky, obrázky, multimédi, mpy pod.) je třeb je prozkoumt s cílem njít. Tou hlvní potřebnou kompetencí zde je pochopení souvislostí význmu čili funkční grmotnost. Schopnost n zákldě ktuální potřeby zvolit nejvhodnější formu zprcování, podle toho pk vybrt vhodný nástroj dospět k. N různé úrovni se bude obsh tohoto indikátoru dost lišit - počínje rozhodováním, zd v dné situci použít textový editor či tbulkový klkulátor, konče úvhou, který progrmovcí jzyk je pro dnou úlohu nejvhodnější. Velmi blízkou je úvh nd tím, zd je pro dného vhodnější nszení stroje nebo zd dný problém dokáže lépe vyřešit člověk. Cílem tohoto indikátoru je zjistit, do jké míry je žák schopen rozpoznt klíčové spekty problémové situce jejich souvislosti, odhlédnout od toho, co je nepodsttné vzniklý model použít k vy. N vyšší úrovni pk žáci modely použijí k simulcím, umožňujícím zodpovědět i složité otázky. K tomu je smozřejmě potřeb ovládt příslušné nástroje. 1. Žák n zákldě nlýzy grfu zůsttku n bnkovním účtu zjistí, kdy při zchování trendu zůsttek klesne n nulu. 2. Žák vysvětlí, proč většin občnů ČR pobírá nižší než průměrnou mzdu. 3. Žák oznčí v novinovém článku subjektivně zbrvená tvrzení utor. 4. Žák odhlí chybu v úvze: Mrkét vždy, když je nemocná, ve škole chybí. Tkže je nemocná i dnes, protože ve škole není. 5. N zákldě týchž vyhledných sttistických dt žák vytvoří 2 grfy umožňující různé interpretce. První ilustrující, jk ČR ktstroficky vymírá, druhý toto tvrzení nepotvrzující. Vysvětlí, čím se grfy liší proč. 1. Žák s pomocí vhodného nástroje znázorní síť rodinných vzthů. 2. Žák použije nejvhodnější dostupný nástroj pro szbu vzorců v lbortorním protokolu. 3. Žák s pomocí vhodného nástroje nkreslí plánek třídy s různými vrintmi rozložení lvic v závislosti n různých formách výuky. 1. Žák nkreslí orientční plánek oznčující konkrétní místo v digitální podobě ho předá jinému členovi týmu. 2. Žák dostupných nástrojů modeluje síť cest mezi pozorování několik různými místy. 3. Žák vytvoří model chldnutí kpliny v nádobě tk, by mohl určovt, z jk dlouho teplot klesne pod stnovenou hodnotu. ČG PG, MG V RVP chybí důrz n interpretci vyvozování závěrů
vhodné postupy Výstupní indikátory Informční Grmotnosti NIQES (lgoritmy při efektivním problémů Algoritmizci je vhodné vyučovt s pomocí nástrojů typu Scrtch, Logo s výukovými roboty. Žáci by měli chápt, co jsou to 1. Žák seství lgoritmus Žák se s lgoritmy jké mjí pro návštěvu kin v jiném problemtikou Žák vytvoří výhody nevýhody. Použití městě. V rámci lgoritmu lgoritmů vhodně hledání lgoritmů se totiž musí řešit "místo čs jejich hledání zformuluje postupu neomezuje pouze n svět Všude, kde se předstvení", "doprvu n setkává v Žák hledá lgoritmus k uvžuje. Algoritmické to hodí, si práci místo zpět", "nákldy". prostředí plikuje postup dného dopředu (tedy spolehlivé, rutinní, Žák njde, zjednodušuje Součástí lgoritmu musí být Nlezení dětských her formuluje předvídtelné, nikoliv podle potřeby usndňuje lespoň jeden přípd formulce vhodných příslušné Žák postupuje problémů postup rovnou i tvůrčí) postupy jsou žádoucí uprví přesně pomocí "rozhodovcího bloku". lgoritmu plikcí. úrovně. Postup podle zdných obdobných. pro dlší npř. v dministrtivě, MG, PG popíše postup lgoritmů tk, 2. Žák vytvoří symbolický pro Aplikuje umí v přípdě instrukcí. Prcuje se problémy zdrvotnictví či právu. Žáci pozorování dného by svůj zápis geometrické jednoduché potřeby sdou obdobného by proto měli prcovt i s. skutečný tvůrčí konstrukce, podle kterého lgoritmy při zznment ch chrkteru. lgoritmy pro běžný život potenciál mohl jeho spolužák úspěšně plnění instrukcí zopkovt. postupů, ze Ovládá různé zpsnými přirozeným upltnit jinde. sestrojí výsledek. (npř. kterých v způsoby zápisu jzykem. 3. Žák nprogrmuje (npř. zvzování přípdě potřeby lgoritmů. Použití lgoritmů žákům ve Scrtchi) kvíz s několik tkniček, mytí odvozuje dlší. umožňuje osvobodit se od otázkmi n poznávání rukou pod.). rutinních problémů zvířt jejich potrvy. upltnit svůj tvůrčí potenciál jinde. Algoritmické myšlení je podmínkou funkční grmotnosti. Plánování postupu Hodnocení získného použitého postupu Žák rozlišuje, která jsou funkční (vedoucí k cíli),, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit. Žák se při jednoduchého zmýšlí nd vhodností nlezeného. Žák z nbízených postupů vybírá ten, který je podle něj nejvhodnější. Svůj výběr zdůvodní. Žák po nlezení posoudí, jestli odpovídá řešenému dné situci. Neodpovídá-li, hledá chybu. Žák řeší problémy intuitivně metodou pokusů omylů. Žák před zpočetím shromáždí posoudí několik možných postupů zvolí ten, který mu připdne nejvhodnější. Žák nlezené Žák po nlezení nekriticky posoudí, přijímá, jestli odpovídá neposuzuje jeho řešenému vzth k zdání nebo k smotné dné situci. problémové Neodpovídá-li, situci. hledá chybu. Žák určí upltní kritéri pro porovnání možných postupů použije je ke stnovení pro dnou situci nejvhodnějšího postupu vedoucího k. Žák v přípdě nesrovnlosti nlezne její zdroj, rozliší chybu v provedení v plánu postupu chybu odstrní; to opkuje, dokud se nedobere přijtelného výsledku. plánování postupu odhduje přibližné vzthy mezi prmetry (rozsh, složitost, termín) nákldy n jednotlivé postupy (čs, úsilí, mteriál). Žák n zákldě nlýzy hodnocení vylepšuje využívné postupy návyky. Pro libovolného sestvuje plán, který je zložen n vyváženosti cíle, zdrojů čsu. Kontroluje kriticky hodnotí dosžené výsledky. Hodnotí používné postupy n zákldě získných zkušeností je vylepšuje. Plánování relizce nevhodnějšího postupu n pokročilé úrovni vyžduje rozpoznání, která kritéri jsou v dné situci relevntní která rozhodující. (Je žádoucí, by byl postup lgoritmický? Spolehlivý? Úsporný co do čsu, úsilí, mteriálu, nákldů? Sndno sdělitelný někomu dlšímu?). Možné postupy je třeb z hledisk dných kritérií hodnotit. Žák se má ptát: Vyřešil jsem, co jsem měl? Odpověděl jsem oprvdu n položenou otázku? Není zjevný nesmysl? Odpovídá mému očekávání? Odpovídjí npř. typ odpovědi, jednotky, přibližná velikost, předchozí výsledky zkušenosti? Mohl jsem postupovt lépe, efektivněji? Jk budu postupovt příště? 1. Žák seství relistický plán pro uspořádání dvoudenního výletu. Přitom definuje cíle výletu, potřebné ktivity, čsový hrmonogrm, nutné zdroje předpokládné výstupy. 2. Žák nvrhne (příp. ouje) dv různé postupy pro inventuru školní knihovny, určí rozhodující kritéri kvlity vybere vhodnější postup. pozorování 1. Žák podle písemného prcovního postupu vyhodnocuje proces vření vjíčk. V tomto postupu je záměrně chyb (nenleje se vod). Žák má chybu nlézt postup/lgoritmus oprvit. pozorování Následně budou uprveny podmínky výstupu (jiná úprv vjíčk) žák musí potřebným způsobem uprvit postup. PG, MG PG, MG
Tvořit či spoluprcovt n tvorbě něčeho nového Volb vhodné formy sdělení Vytváření originálního díl Stejně jko typy dokumentů rozlišuje žák i formy sdělení (přímé vystoupení, digitální prezentce, zvukový či video záznm). Žák k tvorbě vlstních děl bez zábrn používá všech dostupných prostředků, to včetně. Žákovi jsou známy možnosti využití součsných komunikčních Komunikce - npř. ve formě spojení se vzdálenými vrstevníky. Online spolupráce NA sdílení Žák s podporou volí vhodnou formu sdělení odpovídjící jeho schopnostem. Dle typu dokumentu dodržuje prvidl kompozice. Žák tvoří vlstní dílo podle zdání s dných či osobně vytvořených mteriálů. Autorská práv nepotřebuje řešit, le uvědomuje si, že kždé dílo má svou hodnotu utor. Žák ve svém vzdělávcím prostředí komunikuje hlvně se svými spolužáky učiteli, to pomocí doporučených komunikčních prostředků. Žák prcuje s online dokumenty, které mu někdo nsdílí vnímá přístupová práv k nim (čtení, zápis). Žák vybírá vzhledem k účelu nevhodnou formu výstupu, která komplikuje srozumitelnost snižuje věrohodnost sdělení. Žák převážně kopíruje npodobuje, přičemž používá libovolný mteriál bez ohledu n utorská práv. Žák využívá digitální komunikční nástroje pouze k přijímání pokynů. Žák svou roli ve světě online nevnímá jko ktivní - je psivním příjemcem digitálního obshu. Žák s podporou volí vhodnou formu sdělení. Dle typu dokumentu dodržuje prvidl kompozice. Žák tvoří vlstní dílo podle zdání s dných či osobně vytvořených mteriálů. Autorská práv nepotřebuje řešit. Žák komunikuje hlvně se svými vrstevníky, to pomocí e-milu, fór, okmžitých textových zpráv i hlsu. rozdíly mezi různými formmi elektronické komunikce. Žák využívá volně dostupné online dokumenty i ty, které mu někdo nsdílí chápe práv k nim (čtení, zápis, revize). Žák smosttně volí vhodnou formu sdělení, nvrhuje přijtelnou strukturu. Žák s dostupných mteriálů dodržováním utorských práv tvoří vlstní dílo podle zdání. Žák pro komunikci podle situce cíle vybírá z široké skupiny nástrojů způsobů komunikce, které dovede použít. Žák komunikuje zároveň s několik lidmi. Žák n tvorbě dokumentů týmově spoluprcuje s osttními online plikcí, nstvuje přístupová práv k dokumentům. Žákov schopnost použít nejvhodnější formu sdělení upltňovt kompoziční prvidl je kldně hodnocen cílovou skupinou příjemců. Žák tvoří originální díl (udio, video, text, obrázky td.) s přidnou hodnotou. Při použití cizích mteriálů dodržuje utorská práv. při komunikci s lidmi z různých míst plnety uvědomuje vyplývjící specifik (odlišná čsová pásm, kulturní zvyklosti pod.) komunikci jim přizpůsobuje. Žák plně využívá nástrojů online spolupráce dokáže koordinovt tvůrčí tým. V závislosti n účelu vybere tu nejlepší formu i strukturu sdělení (udio, video, text, obrázky td.). Tvoří originální díl s přidnou hodnotou. Při použití cizích mteriálů dodržuje utorská práv. Podle situce volí vhodné komunikční postupy nástroje. Při komunikci si všímá hrozících nedorozumění odpovídjícím způsobem jim předchází. Při tvorbě využívá online prostředí ke spolupráci v týmu ke sdílení vytvářených dokumentů. Cílem indikátoru je zjistit, zd žák dokáže n zákldě předchozí nlýzy řešeného volit vhodný způsob vyjádření zjištěných výsledků včetně nástrojů. Indikátor zjišťuje schopnost kretivně tvořit vlstní díl využívt k tomu legálně získné výtvory jiných (tzv. remix). Žák volí vhodné komunikční nástroje (zřízení, plikce) způsob komunikce přizpůsobuje účelu druhé strně. To předpokládá, že on zřízení plikce zná dovede je ovládt využívt. Indikátor ověřuje schopnost využívt digitální technologie online prostředí pro týmovou spolupráci n dálku. 1. Žák volí pro relizci prezentce závěrečné práce vhodnou formu sdělení (prostředek, cílová skupin, čs, obsh). Pozorování 2. Žák vybere vhodný (záznm) způsob sdělení pro různé situce (komunikce s dospělým, se spolužákem pod.). 1. Žák zprcuje ročníkovou závěrečnou práci obhájí ji (tento příkld ověřuje více různých indikátorů). 1. žádá o pomoc někoho, kdo ho dokáže nsměrovt. 2. Žák se zpojuje do komunikce s prtnery v rámci projektu mezinárodní spolupráce. 1. Žáci společně vytváří třídní wiki se zápisky z různých předmětů. 2. Žáci využijí online textový editor ke vzájemné kontrole, komentování hodnocení slohové práce. 3. Žáci v online editoru v rámci redkční skupiny tvoří prcovní verzi školního čsopisu. 4. Žáci společně vytvářejí třídní blog, průběžně ho ktulizují regují n komentáře veřejnosti. Portfolio, pozorování Záznmy diskuse, dotzník Specilizovné úlohy pro kolbortivní problémů typu PISA 2015, výsledky školních ktivit projektů, ČG ČG,, CJ, CJ V RVP chybí důrz n tvorbu v podobě nejvyšší úrovně vzdělávcích cílů N úrovni Nutno reflektovt prdigmti změnu
Výsledky práce prezentovt sdílet ve svém vzdělávcím prostředí Žák chápe, že to, co vytvoří, může být sndno publikováno Publikování Prezentce Vytváření digitální identity tk, by se n to mohl kdokoli podívt, že kždé dílo má určitou hodnotu. Žák svá díl vytváří s vědomím, že je bude předvádět osttním. NA Budování osobního NA vzdělávcího prostředí Žák tvoří výstupy ktivit s vědomím, že mohou být (či budou) veřejně publikovány. Žák vytvoří jednoduchou lineární prezentci s dodržením zásd pro tvorbu prezentcí předvede ji. uvědomuje, že v online světě existuje záznm o tom, co v něm děll, i o tom, co o něm publikují osttní. Rozeznává rozdíl mezi fyzickým online světem. Žák bez rozmyslu publikuje online cokoliv (typicky fotogrfie), niž by vyhodnocovl rizik tkového počínání. Žák vytváří prezentce s vloženým odpovídjícím obshem, le strukturou formou nenplňující účel sdělení. svou digitální identitu existenci své digitální stopy neuvědomuje. Žák pro své neformální poznávání využívá Žák využívá komunitu vzdělávcí známých (hlvně rodičů učitelů) pouze doporučené vzdělávcí zdroje online. zdroje nhodile, nijk si je netřídí neuchovává. Žák tvoří výstupy ktivit s vědomím, že mohou být (či budou) veřejně publikovány. Žák vytvoří jednoduchou prezentci s dodržením zásd pro tvorbu prezentcí předvede ji. uvědomuje, že v online světě existuje digitální stop vytvářející jeho digitální identitu. Rozeznává odlišnosti přeshy fyzického online svět. Žák pro své neformální poznávání využívá komunitu známých (spolužáci, učitelé, rodiče) doporučené vzdělávcí zdroje online. Žák prvidelně publikuje Žák publikuje výstupy své některé výstupy práce online své práce online (npř. v blogu přizpůsobuje nebo n soc. jejich obsh sítích) sdílí je cílové skupině ve svém uživtelů. osobním vzdělávcím prostředí. Žák vytvoří složitější prezentci (s odkzy multimédii) podporující účel sdělení názorně ji předvede. uvědomuje důležitost způsoby cíleného vytváření své digitální identity chová se podle toho. Sleduje, kontroluje podle potřeby uprvuje svoji digitální stopu. stnovuje vlstní vzdělávcí cíle k jejich nplňování využívá systemticky cílevědomě budovnou komunitu lidí schopných pordit mu. Disponuje též vlstním výběrem vzdělávcích zdrojů, které používá. Žák prezentuje přesvědčivě s všech dostupných prostředků. Žák s vědomím výhod rizik cíleně vytváří svou osobní online identitu tk, by nebyl v rozporu se skutečnou. Sdílí pozntky své zkušenosti. Žák plánuje svůj osobní růst průběžně rozvíjí své osobní vzdělávcí prostředí ve spolupráci s dlšími lidmi. Výsledky své práce ukládá do portfoli vybrné zveřejňuje online s cílem vytvářet spoluprcující komunitu (osobní vzdělávcí prostředí). Vytváří prezentce vyjdřující potřebné sdělení, přizpůsobené cílové skupině čsové dotci. Je schopen je prkticky použít. Bezpečným způsobem vytváří svou osobní online identitu kontroluje svou digitální stopu (sdílí své pozntky). odlišnosti i prováznost fyzického online svět. Chápe své postvení v globálním online světě snží se svou přítomností v něm přispívt k jeho pozitivnímu vlivu n budoucí vývoj nší civilizce. Indikátor sleduje schopnost žák uvědomovt si, čeho chce publikováním produktů online dosáhnout. Indikátor postihuje nejen smotnou tvorbu prezentce s, le zároveň též jednu z důležitých nekognitivních kompetencí - schopnost prezentovt výsledky práce. Indikátor postihuje pochopení skutečnosti, že vše, co člověk dělá online (v cloudu), je třeb vnímt jko zznmenné. Týká se to i těch přípdů, kdy provozovtel služby umožňuje nstvit práv omezující přístup k dokumentu. S touto skutečností je třeb prcovt tk, že si plně uvědomujeme důsledky své online činnosti. Cílem není se bát cokoli online dělt, le vše dělt s rozmyslem. Indikátor postihuje pochopení význmu přijímání pozntků i zkušeností online spojení s lidmi i informčními zdroji. Je důležité celoživotně n kvlitě tohoto prostředí prcovt zdokonlovt ho. K tomu ptří i uvědomění existence odlišných názorů snh o jejich pochopení. 1. vede osobní portfolio výukových výsledků vybrné práce zveřejňuje. 2. Žák v rámci výuky provozuje vlstní blog zpojuje se do diskuzí k příspěvkům spolužáků. 3. Žák se podílí n zprcování zveřejňování záznmů školních ktivit. Publikovné práce (web školy, blog, soc. sítě), portfolio 1. Žák pomocí vhodného nástroje vytvoří ke své závěrečné práci prezentci, tu veřejně obhájí. Pozorování 2. prví svým (záznm) spolužákům "odborný seminář", n němž předství svůj podniktelský záměr. 1. Při publikování čehokoli (včetně chtu) si je žák vědom skutečnosti, že neustále buduje svou digitální identitu. 2. Žák buduje svou digitální identitu tk, by odpovídl jeho životním cílům je si vědom, že o něm mohou být využity k jeho hodnocení (npř. konkurz). 3. Žák chápe svůj osobní vliv n vytváření identit jiných nezneužívá ho. Dotzík, kontrol vyhledáním 1. Žák své osobní vzdělávcí prostředí zpojuje do školních úkolů. 2. Žák k určitému dtu zznmená ktuální stv svého vzdělávcího prostředí (především online Dotzík zdrojů kontktů), pk po následném období (minimálně tři měsíce) popíše zdůvodní změny. (Pozor, nejedná se o počet, le o přínosnost!) ČG, CJ Částečně zhrnuto v mediální výchově
Dodržovt etická prvidl, zásdy bezpečnosti právní normy Žák ví o tom, že Bezpečnost i v online světě existují rizik. Ochrn zdrví uvědomuje, že ndměrné užívání není zdrvé. Má vybudovné návyky (psychohygien, sebeovládání). uvědomuje, že ve světě online se lze setkt s ktivitmi, které Upltňování jsou v rozporu právních se mi norem lidskými hodnotmi normmi snží se jim vyhýbt. Žák ví, které formy chování n internetu Žák jsou nejrizikovější, umí se jim vyhnout. N příkldech ukzuje porovntelná rizik v reálném online světě. Žák největší zdrvotní rizik spojená s zná snží se jim předcházet. Žák vnímá hrnici trestného jednání n internetu, pokud používá mteriály z internetu, dodržuje principy utorského práv. zbezpečení zřízení dt neřeší, nerozumí hrozbám v online prostředí. Žák zdrvotním rizikům spojeným s nevěnuje pozornost. Žák o existenci právních norem spojených se zcházením s mi zneužíváním internetu obrysově ví, le nezjímá se o ně. Dodržuje je intuitivně. Žák rozpoznává n zřízeních nástroje zbezpečení udržuje je ktivní ktuální, v online prostředí při práci s mi jedná obezřetně. je vědom největších zdrvotních rizik spojených s snží se jim předcházet. Žák dodržuje principy utorského práv (chápe rozdíl mezi vlstním dílem plgiátem), zná licence umožňující využití online dostupných mteriálů vnímá hrnici trestného jednání n internetu. Žák rozumí způsobu zbezpečení zřízení věnuje pozornost jeho funkčnosti (ktulizce OS SW, firewll, ntivir). Kontroluje svoji činnost v online prostředí z hledisk ohrožení dt identity. Upltňuje principy zásdy boje proti kyberšikně. Žák chápe zdrvotní rizik spojená s (onemocnění pohybové či oběhové soustvy, závislosti td.). Dodržuje prvidl (přestávky kompenzční cvičení, ergonomické uspořádání prcoviště td.). Žák zná ustnovení zákonů týkjících se internetu včetně utorského, je si při vlstní tvorbě vědom utorských práv zároveň nezshuje do práv druhých. Dodržuje prvidl pro citování zdrojů. Žák vybírá nejlepší způsoby zbezpečení zřízení, dt online identity, nstvuje nástroje jko jsou utomtické ktulizce, firewll ntivir. Žák se o zdrvotní rizik spojená s ktivně zjímá, sdílí sám u sebe plikuje odpovídjící optření n jejich minimlizci. Je zvyklý při použití oddělovt práci zábvu. Žák zná důsledně upltňuje právní normy pltné v digitálním prostředí včetně norem týkjících se osobních údjů duševního vlstnictví nejen při činnostech souvisejících s formální výukou, le i v mimoškolním prostředí. Se znlostí principů souvislostí zbezpečuje svá digitální zřízení reguluje svoji činnost v online prostředí tk, by minimlizovl riziko ztráty či zneužití dt osobní identity. Aktivně brání rozvoji kyberšikny. Zvyšuje obecné povědomí o význmu zbezpečení IT dt. Zkoumá zdrvotní rizik spojená (npř. různá onemocnění, závislosti) důsledně jim předchází. Zná důsledně upltňuje právní normy pltné v digitálním prostředí včetně norem týkjících se osobních údjů duševního vlstnictví. Indikátor popisuje schopnost minimlizovt rizik hrozby s používáním přístrojů spojená. Ptří sem nejen technické zbezpečení všech zřízení, le i ochrn vlstní identity v online prostředí (ntivir, bezpečná hesl td.) elimince rizikových činností. Indikátor popisuje schopnost identifikovt možné problémy spojené s ndměrným využíváním, to nejen fyzické, le též psychické (související npř. s možným vznikem závislosti n hrní či sociálních sítích). Kromě toho mjí žáci plikovt příslušná protioptření. Hodnotí se tedy nejen znlost optření dovednost jej upltnit, le tké návyk jej oprvdu disciplinovně nplňovt. Indikátor postihuje míru znlosti kceptce právních norem týkjících se internetu, především pk čsto porušovných utorských práv. 1. Žák prvidelně mění svá hesl k emilovým jiným účtům. 2. Žák nikdy nevkládá n internet nic, co si nepřeje, by bylo zveřejněno. To pltí i o neveřejném sdílení s přáteli. 3. Žák mximálně využívá bezpečnostních prvků počítčového systému, s nímž prcuje. 4. Žák ví, které online ktivity jsou rizikové, vyhýbá se jim. 1. N konkrétním prcovišti (npř. ve školní učebně) žák předvede, co je s ergonomickými prvidly v souldu co v rozporu jmenuje možné důsledky. 2. Předvede sdu kompenzčních cviků, které obvykle využívá při kompenzční přestávce. 1. tvorbě dodržuje prvidl pro citování zdojů. 2. Žák vybere použije vhodnou licenci pro svoje dílo, které chce publikovt. 3. Z dostupných obrázků pro svoje dílo použije jen ty, jejichž utor to dovolil stnovené podmínky splní. 4. Žák dodržuje ustnovení smluv uzvřených s poskytovteli služeb n internetu. 5. Žák dokáže rozlišit protiprávní jednání v online prostředí. Test: otázky typu proč je dobré mít ktulizovný OS, k čemu slouží firewll, které z nbízených hesel je bezpečnější pod. (npř. ové úlohy 1-4 ICILS 2013) Prktická úloh. Dotzník pro žáky: npř. otázky ohledně čsu stráveného u PC/n iternetu ve škole/dom ve všední den/o víkednu PG, Dotzník pro žáky: proč je důležité vždy uvádět zdroj ; proč není možné jen tk využívt ČG jkékoli fotogrfie stžené z internetu; jk chránit vlstní díl; která jednání jsou protiprávní. N úrovni N úrovni Chybí komplexní pohled (kriminlit)
Využívt potenciálu technologi Etik zcházení s m netiket Hrdwre Softwre Žák se nepodílí n šíření mylných lživých. Žák rozeznává mechnická, elektrická digitální zřízení. U rozpoznává i dlší zřízení, která se běžně připojují k počítčům. Žák ví, že to, co digitální zřízení dělá, zvisí n vloženém progrmu. Žák je obeznámen se mi prvidly netikety upltňuje je. Žák rozlišuje zřízení podle toho, jkou činnost provádějí (počítč, rdio, TV) co je zdrojem energie (el. síť, bterie, benzín, lidská síl...). Žák ví, že (tedy i progrmy) se uvnitř zřízení ukládjí v podobě nul jedniček. S některými progrmy umí prcovt. zcházení s mi myslí jen sám n sebe. Prvidl netikety nezná nedodržuje. Technologie dovede využít pouze k jednoduchým rutinním úkonům v typických, bezproblémových situcích. Vnímá je jko černé skříňky, nerozumí principům jejich fungování neumí si pordit v přípdě potíží. Technologie dovede využít pouze k jednoduchým rutinním úkonům v typických, bezproblémových situcích. Vnímá je jko černé skříňky, nerozumí principům jejich fungování neumí si pordit v přípdě potíží. zcházení s Žák zchází s mi mi odhduje využívá možné důsledky technologie pro osttní. eticky. Je obeznámen Upltňuje se mi prvidl prvidly netikety. netikety upltňuje je. Žák rozumí m jednoduchých modelů jejich fungování (npř. počítč jko procesor, operční pměť úložiště). Rozpozná nestndrdní chování zřízení požádá o pomoc. Rozumí rozdílům souvislostem mezi dty progrmy jejich účelu. Rozumí roli operčního systému, odlišuje jej od jednotlivých plikčních progrmů. Žák díky porozumění fungování hrdwru vyřeší i jednoduché situce, s nimiž se dosud nesetkl. Při hodnocení porovnávání zřízení bere v úvhu relevntní technické prmetry jednotlivých komponent. Žák rozumí výhodám nevýhodám lokálních, síťových cloudových služeb. Má obecnou předstvu o životním cyklu SW. Rozumí důsledkům jednotlivých licencí distribučních modelů. Uvedené znlosti zohledňuje je při volbě konkrétního nástroje. Žák respektuje prvidl netikety ktivně totéž vyžduje od osttních. Při zvádění nových služeb si zároveň osvojuje i související prvidl slušného etického chování. Žák zvládá pokročilá nstvení zřízení. Hlouběji se zjímá o tvorbu fungování HW, Rozumí včetně fyzikálně technického pozdí. Známé principy fungování HW nchází upltňuje i v jiných oblstech život (npř. pměťová hierrchie, vyrovnávcí pměť, uváznutí). Žák zvládá pokročilé úkony nstvení (npř. instlce OS). Hlouběji se zjímá o tvorbu fungování SW. Známé principy fungování SW nchází upltňuje i v jiných oblstech život (npř. multitsking, front poždvků, zásobník úloh, nekonečný cyklus). V online prostředí se chová v souldu s nepsnými etickými prvidly včetně známých prvidel netetikety ktivně vyžduje jejich dodržování od osttních. fungování HW ntolik, by jej mohl efektivně používt. Principy jeho fungování používá v běžném životě. Rozumí fungování SW ntolik, by jej mohl efektivně používt. Principy jeho fungování používá v běžném životě. Indikátor postihuje znlost etických prvidel při zcházení s mi jejich dodržování. To je velmi důležitá schopnost pro dlší vývoj využití, nejen ve vzdělávání. Je proto nezbytné, by se tomuto témtu ve výuce věnovlo dost čsu, by bylo chápáno jko průřezové by byly etické principy vnímány celou školou (včetně učitelů) jko závzné. Tento indikátor sleduje porozumění teoretickým principům funkce hrdwre. Chce-li žák efektivně využívt technologie, musí mít předstvu o tom, co se uvnitř digitálního zřízení děje. Znlost principů mu usndní problémů, sledování vývoje i kždodenní práci. Hlubší porozumění pk umožní rozeznt upltnit některé principy i mimo oblst. Indikátor sleduje porozumění teoretickým principům funkce softwre. Chce-li žák efektivně využívt technologie, musí mít předstvu o tom, co se uvnitř digitálního zřízení děje. Znlost principů mu usndní problémů, sledování vývoje i kždodenní práci. Hlubší porozumění pk umožní rozeznt upltnit některé principy i mimo oblst. 1. Žák posílá e-mily s vyplněným předmětem, podepisuje se. 2. Nesdílí nešíří fotogrfie spolužáků v nelichotivých situcích. 3. Jiné lidi ntáčí, fotí nhrává jen s jejich souhlsem. 4. Dostne-li se k otevřené cizí poštovní schránce, nečte si v ní odhlásí ji (chápe rozdíl mezi identitou vlstní zcizenou). 1. Pordí si, když mu n skleněné podložce přestne fungovt myš. 2. Nformátuje pměťovou krtu, se kterou byly potíže při ukládání či čtení souborů. 3. Všimne si, když se jeho zřízení zpomlí vlivem příliš mnoh spuštěných progrmů či otevřených dokumentů, podnikne potřebné kroky k odstrnění. 4. Žák z dné online nbídky vybere počítč (včetně SW) s vhodnými prmetry n zprcování vide. Kontrol existence školního řádu progrmu prevence kyber-šikny, přehled v rámci školy řešených porušení etických prvidel chování (nutno porovnt s dostupnými nezávislými dty online) 1. Před odjezdem n chtu, kde chce off-line pokrčovt v práci n d.ú., si rozprcovný dokument Prktická stáhne z cloudu n svoje úloh, zřízení. sledující 2. Pro dnou úlohu (npř. teoretickou zprcování notových zápisů) znlost SW vybere tkový progrm, který dovoluje výsledek přenést (exportovt) do jiného prostředí. Prktická úloh, sledující teoretickou znlost HW (npř. účel PG funkce (lbortoř) jednotlivých komponent PC, technické prmetry - co znmenjí) CJ N úrovni N úrovni
Využívt potenciálu technologi Sítě Automtizce Kždodenní život s technologiemi Žák rozpozná některé jednoduché funkce zřízení, které jsou zloženy n spojení s dlšími - npř. televize, telefon, počítč s internetem pod. Umí se nučit, odříkt rutinně provést jednoduchý postup. uvědomuje, že technologie ve světě, v němž žije, hrjí význmnou roli. Některá zřízení umí n úrovni ovládt - npř. hodiny, mobil, klávesnici, myš, tblet pod. Žák dokáže odhdnout, jestli je k vykonání dné činnosti či ke splnění dného úkolu potřeb propojení různých zřízení v síti. Žák rozpoznává opkující se rutinní činnosti hledá cesty, jk jejich provádění zjednodušit. Žák prvidelně používá některá zřízení, z která nese zodpovědnost sprvuje je (npř. mobil). Technologie dovede využít pouze k jednoduchým rutinním úkonům v typických, bezproblémových situcích. Vnímá je jko černé skříňky, nerozumí principům jejich fungování neumí si pordit v přípdě potíží. Rutinní úlohy provádí ručně, nezjímá se o možnosti úspory práce. U dostupných zřízení je schopen využívt pouze nejzákldnější funkce. Žák se orientuje v ch možnostech připojení k internetu. Má předstvu o jeho fungování (posílání poždvků odpovědí v blíčcích přes cizí počítče, úloh serverů). Rozlišuje i dlší typy sítí jejich účel. Zná výhody i úsklí propojování zřízení do sítí. Žák zjistí utomtizovné provedení čsto opkovného jednorázového úkonu, npř. použije "njít nhrdit", nství poštovní filtr, podmíněné formátování v tbulce, nebo spuštění progrmu po strtu počítče či v určený čs. Žák stndrdním způsobem používá běžné technologie k dosžení cílů. Uprvuje nstvení, provádí údržbu. Žák má předstvu o dlších typech sítí (GSM, GPS). Při úvhách o fungování sítě rozlišuje různé vrstvy (fyzická, přenosová, plikční), což mu umožní lépe pojmenovt vyřešit přípdné problémy. Chápe nutnost identifikce zřízení pomocí systému IP dres, rozumí systému domén jeho smyslu. Žák tvoří sekvence příkzů, používá podmíněné příkzy opkování příkzů. Žák podle potřeby kombinuje propojuje různá zřízení. Rozpozná vyřeší jednoduché neobvyklé situce. Má přehled o ch možnostech součsných. Žák zprovozní mlou domácí síť. Zná i jiné protokoly služby internetu než HTTP web. Rozumí výhodám nevýhodám Rozumí rchitektur klient-server či P2P volí podle nich příslušné služby. Známé principy fungování sítí nchází upltňuje i v jiných oblstech život (npř. redundnce, bezpečná komunikce v nebezpečném prostředí, synchronizce). Žák pro počítč nebo jiné zřízení uprví či npíše jednoduchý progrm, který mu usndní práci. Žák průběžně uprvuje obnovuje své vybvení způsob jeho použití tk, by je upltnil co nejlépe. Zároveň zjišťuje, jk nové technologie rozšiřují jeho možnosti, podle toho uprvuje své potřeby cíle. fungování sítí ntolik, by je mohl efektivně používt. Principy jejich fungování používá v běžném životě. Zná podle potřeby využívá možnosti pro utomtizci rutinních procesů. Zná principy jednoduché postupy progrmování. Běžně smozřejmě využívá vhodné technologie jejich kombince k nplnění potřeb. Vybvení způsob jeho použití nstvuje mění podle toho, jk se vyvíjí dostupné možnosti mění jeho potřeby. Porozumění principům fungování sítí je dnes nedílnou součástí schopnosti technologie využívt má vliv n kždodenní život v síťově propojeném světě. Souvislosti lze vysledovt směrem k bezpečnosti, sociálním sítím k osobnímu vzdělávcímu prostředí. Automtizce má velmi blízko k lgoritmizci. V tomto indikátoru se nám le jedná o schopnost využití technických prostředků k úspoře rutinní práce. Tková jsou čsto předpřiprven, nejde tedy o tvorbu lgoritmů v prvém slov smyslu. Žák nicméně musí umět rozpoznt, že dný úkol nevyžduje účst člověk, nlézt použít vhodný nástroj k jeho utomtizci. Indikátor se změřuje n vnitřní spekty využití - n schopnost je efektivně upltnit při relizci osobních cílů. Sem ptří jk prcovních problémů, správ vlstnictví, společenský život online i kvlit osobního vzdělávcího prostředí. 1. Žák rozumí tomu, jk bnkomt zjišťuje, jestli jsou n účtě peníze. 2. Při potížích npř. s prohlížením webu žák loklizuje problém (npř. Prktická chyb konkrétní stránky, úloh, prohlížeče, připojení k (dotzník) internetu, připojení k síti). sledující 3. Žák vysvětlí, co znmená teoretickou chybová hlášk "konflikt IP znlost sítí dres". 4. Žák vysvětlí, proč je loklizce pomocí GPS přesnější, než loklizce pomocí GSM. 1. Žák nhrje opkovně používá jednoduché mkro. 2. Žák hromdně přejmenuje soubory (npř. fotogrfie). 3. Žák hledá v textu různé tvry slov pomocí jednoduchého regulárního výrzu. 1. Žák vytiskne vícestránkový oboustrný dokument, i když tiskárn oboustrnný tisk neumožňuje. 2. Pozná vyřeší, když se mu nedří někm přihlásit kvůli CpsLocku nebo změněnému rozložení klávesnice. 3. Pordí si, když se mu nedří mzt fotky ze zmčené pměťové krty. 4. Odešle textovou zprávu z telefonu s odlišným ovládáním. 5. Zdůvodní svoje rozhodnutí o tom, jké zřízení nejlépe upltní při studiu střední školy. Prktická úloh Prktická úloh, dotzník,, PG N úrovni
Vývoj společnosti Žák s porozuměním uvádí příkldy činností, které dnes řešíme s v minulosti se musely řešit bez nich. uvědomuje souvislost technického pokroku s rozvojem civilizce zná příkldy vynálezů, které zcel změnily fungování společnosti. Rozvoj bere jko smozřejmost jeho vliv n společnost nevnímá. Žák rozpozná zjevné rozdíly v technologické úrovni minulosti součsnosti jejich souvislost s fungováním společnosti. Žák sleduje vývoj související změny n trhu práce. Žák má přehled o historickém i součsném vývoji souvisejících společenských změnách. Odhduje dlší vývoj jeho důsledky v oblsti vzdělávání i n prcovním trhu tyto odhdy zohledňuje ve rozhodnutích. Žák vnímá zrychlování technického vývoje chápe jeho principiální limity. změny ve společnosti způsobené vývojem, průběžně je sleduje předvídá příležitosti rizik, jk pro sebe, tk pro společnost. Vnímá zrychlování technického vývoje chápe jeho principiální limity. Orientuje se v souvislostech spojených s rozvojem umělé inteligence. změny ve společnosti způsobené vývojem, předvídá příležitosti rizik, jk pro sebe, tk pro společnost snží se rizik minimlizovt. Indikátor se změřuje n vnější spekty využití. Je předpokldem pro jkékoliv dlouhodobé plánování. Npř. při volbě kriéry žáci musí uvážit, jký je vliv zrychlujícího se vývoje n tu kterou profesi. Čím lépe žáci porozumí příčinám chrkteru probíhjících změn, tím lépe se mohou rozhodnout. Jedná se přitom o porozumění jk změnám technickým (proč jk se t. vyvíjí), tk i o změny společenské (jk společnost technologické novinky přijímá, jk se mění jejich dostupnost, jk se mění život členů společnosti i uznávné hodnoty). 1. Žák odvodí vysvětlí, proč: - postupně roste vzdálenost, n kterou lidé dovedou nvzovt udržovt přátelství; - souvislost svobodného přístupu k m politického zřízení; - souvislost vývoje stěhování obyvtel do měst nebo nopk n venkov; - jk se vlivem změnil práce lékřů, krejčích, rchitektů, prodvčů, novinářů... 2. Jmenuje zniklé, neohrožené nové profese určí jejich společné znky (v rámci dné skupiny). Dotzník: žák dokáže vyjádřit svůj názor n vliv n život