Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání č. j. 544 / 2007 Vědět neznamená umět 1
OBSAH str. 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 4 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 5 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 10 4. UČEBNÍ PLÁN 23 5. UČEBNÍ OSNOVY 28 UČEBNÍ OSNOVY PRVNÍHO STUPNĚ 29 Anglický jazyk 30 Český jazyk 38 Člověk a jeho svět (Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda) 50 Hudební výchova 64 Informatika 69 Matematika 72 Pracovní činnosti 81 Tělesná výchova 86 Výtvarná výchova 92 UČEBNÍ OSNOVY DRUHÉHO STUPNĚ 96 Anglický jazyk 97 Český jazyk a literatura 107 Dějepis 117 Fyzika 126 Hudební výchova 136 Chemie 146 Informatika 152 Matematika 155 Občanská výchova 165 Pracovní činnosti 176 Přírodopis 184 Tělesná výchova 191 Výchova ke zdraví 201 Výtvarná výchova 209 Zeměpis 215 UČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ 225 Cvičení z anglického jazyka 226 Cvičení z německého jazyka 233 Cvičení z ruského jazyka 237 Domácnost 241 Fyzikální praktikum 244 Historie a současnost 247 1
Konverzace v anglickém jazyce 250 Německý jazyk 253 Přírodopisné praktikum 257 Ruský jazyk 262 Sportovní hry 267 Technické činnosti 270 6. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 276 ZÁVĚR 289 2
Dodatek č. 4 (č. j. 94/2013) ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Vědět neznamená umět č. j. 544/2007 (dále jen ŠVP) Obsahem dodatku č. 4 je úplné znění ŠVP Vědět neznamená umět. Tento dodatek nabývá účinnosti dne 1. 9. 2013. 3
1. Identifikační údaje 1.1 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP ZV) Vědět neznamená umět č. j. 544/2007 (I když toho hodně víme, ještě to neznamená, že toho hodně umíme.) 1.2 Údaje o škole: a) Název organizace: Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín b) Adresa organizace: Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, PSČ 744 01 c) Jméno ředitele školy: RNDr. Murasová Zdeňka d) Jména koordinátorů: RNDr. Murasová Zdeňka, Mgr. Friedlová Dana e) Kontakty: telefon 556 835 038 fax 556 835 920 e-mail sekretariat@zstyrfren.cz, reditel@zstyrfren.cz webové stránky www.zstyrfren.cz f) IČO 476 576 51, RED IZO 600 138 151, IZO 102 244 057 1.3 Zřizovatel: a) Název zřizovatele: Město Frenštát pod Radhoštěm b) Adresa zřizovatele: Frenštát pod Radhoštěm, náměstí Míru 1, PSČ 744 01 c) Kontakty: telefon 556 835 111 fax 556 836 625 e-mail podatelna@mufrenstat.cz webové stránky www.mufrenstat.cz 1.4 Platnost dokumentu: Dodatek č. 4 ŠVP byl projednán a schválen pedagogickou radou dne 26. 8. 2013, školskou radou dne 19. 6. 2013 a nabývá účinnosti od 1. 9. 2013. Obsahem dodatku č. 4 je úplné znění ŠVP Vědět neznamená umět. kulaté razítko podpis ředitele 4
2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Škola je příspěvkovou organizací, je organizována jako úplná základní škola s devíti ročníky. Druhý stupeň školy je spádovou školou pro žáky z obcí Tichá a Trojanovic. Na první stupeň docházejí žáci převážně jen z městských obvodů. Součástí školy je i Mateřská škola Markova 1176, která je jejím odloučeným pracovištěm. Kapacita školy byla stanovena na 850 žáků, v poslední době navštěvuje školu kolem 690 žáků. Budova školy je umístěna v centru města v blízkosti autobusových zastávek, na stejné ulici je ještě sokolovna, městské kino, ZUŠ a ZŠ Tyršova 1053. 2.2 Charakteristika pedagogického sboru Ve škole pracuje včetně vedení více než čtyřicet pedagogických pracovníků, jejichž průměrný věk se pohybuje kolem 43 let a jejich průměrná délka praxe je na hranici 20 let. Pedagogický sbor je vysoce stabilní, osvědčené výukové metody zkušených pedagogů vhodně doplňují inovační prvky mladších kolegů, včetně využití moderních informačních a komunikačních technologií. Výuka na prvním i druhém stupni je ve sto procentech zajištěna kvalifikovanými učiteli s vysokoškolským vzděláním. Aprobační skladbu učitelského sboru je možno na současné poměry možno hodnotit jako velmi dobrou. Přesto škola řeší problém aprobovaných učitelů především pro výuku anglického jazyka, výchovy ke zdraví a fyziky. Ve škole pracuje také školní psycholog, asistent pedagoga, výchovný poradce, metodik protidrogové prevence a čtyři vychovatelky školní družiny. Tři učitelky prvního stupně absolvovaly speciální kurzy a věnují se žákům s vývojovými poruchami učení v rámci speciálně pedagogické péče. 2.3 Dlouhodobé projekty Za posledních pět let se škole podařilo úspěšně zapojit do realizací čtyř projektů schválených v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, které jsou financovány z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu České republiky. Prvním zahájeným projektem byl v říjnu 2008 projekt s názvem Objevování historie regionu Frenštátska, jehož cílem bylo formou netradičních forem práce vzbudit u žáků zájem o historii regionu, ve kterém žijí. Projekt skončil v červnu 2010. Během 20 měsíců realizace projektu navštívili žáci školy významné lokality, které mají vztah k historii města, vznikly nové výukové materiály se vztahem k regionu Frenštátska, došlo k posílení mezipředmětových vztahů v rámci učiva 2. stupně a většímu využití informačních technologií ve výuce. Výstupem byly také nové počítačové prezentace a elektronické materiály využitelné jak ve výuce, tak i k propagaci města a jeho okolí. Druhým schváleným titulem byl projekt Letem ke klíčovým kompetencím aneb Pohádkou o Raškovi to nekončí, který byl zaměřen na rozvoj čtenářských, informačních a komunikačních dovedností žáků a byl určen pro všechny třídy 1. a 2. stupně. Žáci si vyzkoušeli roli reportérů, redaktorů, spisovatelů i vydavatelů malých publikací a jejich rukou vznikly videonahrávky, mediální prezentace, sbírky žákovských prací. Cílem projektu bylo podnítit žáky k tvůrčí práci při psaní textu a přimět je hravou nenásilnou formou k lásce k mateřskému jazyku v psané i mluvené podobě. Snahou projektu bylo také získávat podklady pro práci žáků motivací krásným prostředím Beskyd, v němž žijí, a čerpat inspiraci z příběhů slavných rodáků. Tím 5
došlo k propojení environmentální a mediální výchovy včetně začlenění našich novodobých tradic a významných osobností města. Projekt byl zahájen na podzim roku 2009 a skončil v červnu 2011. Třetím projektem v rámci výše zmíněného Operačního programu byl projekt Společně a kvalitně v rámci výzvy EU peníze školám, známý u pedagogické veřejnosti jako tzv. Šablony. Doba jeho trvání byla 30 měsíců, byl zahájen v březnu 2011 a skončil v srpnu 2013. Cílem projektu bylo zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách, jehož smyslem je podpořit rozvoj oblastí, které se dlouhodobě ukazují jako problematické v celostátním měřítku. Jedná se o následující oblasti: čtenářská a informační gramotnost cizí jazyky využívání ICT matematika přírodní vědy finanční gramotnost inkluzívní vzdělávání Zlepšení, zkvalitnění a zatraktivnění výuky v těchto oblastech bylo dosaženo metodickým vzděláváním pedagogických pracovníků, tvorbou a následným používáním nových metodických pomůcek a učebních materiálů (pracovní listy, příručky, testy, zajímavé úlohy, digitální přípravy a prezentace na interaktivní tabuli, interaktivní cvičení, PC testy aj.). Snížení výskytu rizikového chování u žáků školy a podpory rovného přístupu ke vzdělávání bylo v projektu podpořeno zapojením školního psychologa a zavedením speciálních programů primární prevence do tříd. Čtvrtým schváleným titulem byl projekt Za poznáním více smysly, jehož hlavním cílem je aktivizace žáků a následné vtažení do výuky, se snahou zvýšit jejich zájem o fyzikální a přírodovědnou tématiku. Žáci zapojili do svého zkoumání nejen zrak, sluch, ale i hmat. Využili k tomu metody aktivního vyučování, práci s IC technikou. Jednotlivé činnosti vycházely z náplně ŠVP pro dané ročníky prvního i druhého stupně s přihlédnutím k věkovým schopnostem žáků. Přínosné bylo také využití exkurzí, výukových programů mimo budovu školy, kdy žáci opustili stereotyp učení v lavicích a využili aktivní formu studia v novém pro ně nezvyklém prostředí. Prostřednictvím tvorby nových výukových materiálů, mediálních výstupů, zvyšováním vybavenosti školy a zapojením pedagogů a žáků do projektových činností projekt zkvalitnil výuku v oblasti fyziky a přírodovědy a zlepšil připravenost žáků na další studium nejen v daných oborech. Projekt byl zahájen v únoru 2012 a skončil v červnu 2013. V rámci rozvojového programu MŠMT Podpora čtenářství na základních školách v roce 2008 byl schválen projekt Už vím proč aneb Chci být chytrý jako encyklopedie, který byl zaměřen na práci s encyklopediemi a byl určen pro žáky 1. stupně. Měl soutěžní a vědomostní charakter. Žáci se seznámili se systémy řazení informací, naučili se je vyhledávat, třídit a zpracovávat, což je i jedním z hlavních cílů našeho ŠVP. Projekt podporoval nejen získávání čtenářských dovedností, ale i uplatnění získaných informací při tvůrčím psaní, např. články do školního časopisu a webových stránek. Tento projekt byl realizován po dobu šesti měsíců. Po dobu dvou školních let 2010/2011 a 2011/2012 byla naše škola zapojena jako partner do dvouletého projektu Rosteme spolu, který odborně zajišťovalo občanské sdružení AVE Český Těšín a který byl rovněž spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt byl zaměřen na prevenci rizikových forem chování u žáků. V průběhu projektu byly podpořeny v rámci různých aktivit dvě třídy školy a současně proškoleni v této problematice vybraní pedagogové. 6
2.4. Podmínky školy Původní budova školy byla postavena v roce 1905 a následně byla několikrát přistavována. V současné době je v budově 12 kmenových učeben pro žáky druhého stupně a 13 učeben pro žáky prvního stupně. Tři třídy prvního stupně jsou umístěny v budově ZŠ Frenštát p. R., Tyršova 1053, která je naším odloučeným pracovištěm. Vedle kmenových učeben disponuje škola odbornými učebnami pro výuku některých předmětů. Jedná se o odborné učebny pro informatiku, fyziku, chemii, výtvarnou výchovu, hudební výchovu, cizí jazyky, přírodopis a technickou výchovu. Pro výuku tělesné výchovy využívá škola jednu velkou tělocvičnu s podlahovou plochou asi 440 m 2 a jednu malou tělocvičnu s podlahovou plochou asi 100 m 2. K výuce předmětu Domácnost a Pracovní činnosti se využívá cvičná kuchyň, ve které je potřebné vybavení. V areálu školy je školní zahrada a zahradní domek, které se využívají k výuce pěstitelství. Část školní zahrady byla přebudována na víceúčelové hřiště vybavené tělocvičným nářadím, které slouží nejen výuce tělesné výchovy, ale také k relaxaci a činnosti školní družiny. K výuce tělesné výchovy se využívá také malé hřiště s asfaltovým povrchem, které je součástí areálu školy. Kromě toho využívá škola společně se ZŠ Tyršova 1053 víceúčelové hřiště, v sousedství areálu školy. K výuce cizích jazyků využíváme odbornou učebnu, která je vybavena sluchátkovou soupravou, přehrávacím pultem a projekční sadou s připojením na Internet. Kromě toho se nejen pro výuku cizích jazyků využívá multimediální učebna, která je vybavena 18 počítači s připojením na Internet. K výuce informatiky využívá škola počítačovou učebnu se 15 počítači připojenými k Internetu, menší PC učebnu s 11 počítači pro 1. stupeň a již zmíněnou multimediální učebnu. Pro účely výuky má škola k dispozici celkem 6 interaktivních tabulí a 14 projekčních sad (dataprojektor, PC, plátno, ozvučení) v odborných i kmenových učebnách s připojením na Internet s tím, že plánem do budoucna bude minimálně jeden počítač na jednu klasickou učebnu. Ve školní budově je umístěna také školní družina, která má k dispozici dvě speciální herny s potřebným vybavením. Vzhledem k tomu, že má školní družina čtyři oddělení, využívají dvě oddělení ŠD ke své činnosti učebny, které v dopoledních hodinách slouží výuce dětí prvních tříd. Školní družina využívá ke své činnosti také tělocvičnu, školní hřiště, cvičnou kuchyňku a školní zahradu. Školní jídelna, která je umístěna v přízemí školy má moderně vybavenou kuchyň i stravovací prostory, prostory pro stravování žáků a zaměstnanců však neumožňují optimální organizaci výdeje stravy a současně odkládání použitého nádobí především z prostorových důvodů. V suterénu budovy jsou umístěny žákovské šatny. Prostory šaten a jejich vybavení vyžadují v blízké budoucnosti zásadní rekonstrukci tak, aby splňovaly hygienické a estetické požadavky. V budově se nenachází kromě tělocvičny žádná větší místnost, do níž by se mohl v případě potřeby shromáždit větší počet žáků. Proto se v některých případech využívá k organizaci školních akcí městského kina, které se nachází naproti škole přes ulici. Vybavení školy učebními pomůckami a didaktickou technikou je na velmi dobré úrovni. V posledních letech se také podařilo vybavit školu téměř ve všech třídách ergonomickým nábytkem splňujícím hygienické normy. Sociální zařízení bylo v minulých letech rekonstruováno, takže splňuje náročné hygienické předpisy. 7
2.5. Vlastní hodnocení školy Cílem evaluační činnosti školy je získat, shromáždit a provádět rozbory informací, které škole pomohou ke zkvalitnění a zefektivnění procesu výuky. Z tohoto důvodu jsme si stanovili oblasti, cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení evaluačních činností. 2.5.1. Oblasti autoevaluace Vize školy (přiměřenost a srozumitelnost, soulad vize s ŠVP, cíle školy jsou v souladu s očekáváním a potřebami žáků a rodičů). Podmínky ke vzdělávání (kvalifikace pracovníků, vybavení školy, finanční zabezpečení). Školní vzdělávací program (charakteristika žáků, přiměřenost k podmínkám školy, klíčové kompetence, realizace ŠVP, organizace vzdělávacího procesu). Průběh vzdělávání (vhodnost metod výuky a hodnocení žáků, přiměřenost stanovených cílů, rozsah využívání pomůcek, techniky a učebnic, využívání vhodných forem práce, aktivita a zapojení žáků do výuky, využívání týmové práce a sebehodnocení). Kultura školy (podpora školy směrem k žákům, spolupráce s rodiči, vzájemné vztahy, výchovné poradenství, práce třídních učitelů). Řízení školy (plánování, organizace školy, vedení lidí, kontrola). Zajišťování kvality školy (plánování a provádění vlastního hodnocení školy, systematičnost, úspěšnost využívaných metod, výběr priorit, realizace aktivit). Výsledky vzdělávání (zjišťování výsledků vzdělávání, hodnocení výsledků vzdělávání). Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům (využívání lidských zdrojů, materiálních zdrojů a finančních zdrojů). Výše uvedené oblasti vlastního hodnocení pomáhají odpovědět na otázku: Je naše škola úspěšná? 2.5.2. Cíle a kritéria autoevaluace Hlavním cílem vlastního hodnocení je zhodnocení stavu, tj. zjištění informací o tom, jak se osvědčil školní vzdělávací program, jak funguje škola jako celek, jaké je ve škole pracovní prostředí, apod. Na zjištění stavu budou navazovat kroky, které povedou ke zkvalitnění výuky a zkvalitnění školního vzdělávacího programu. Pro každou oblast má škola stanovena kritéria, podle kterých jednotlivé oblasti hodnotí. K těmto kritériím patří např.: míra souladu cílů školy s očekáváním žáků a jejich rodičů, stupeň odbornosti a aprobovanosti učitelů, stupeň vybavení školy, míra přiměřenosti cílů ŠVP k možnostem žáků, stupeň koordinace klíčových kompetencí, kvalita školního řádu a rozvrhu hodin, úroveň využívání didaktické techniky, pomůcek a vhodných metod, stupeň využívání samostatné a týmové práce žáků, míra odpovědnosti žáka za své učení, stupeň motivace žáků, úroveň vzájemných vztahů mezi žáky, kvalita vztahu učitelů a žáků, míra vzájemné spolupráce učitelů, úroveň podpory učitelů při zavádění změn ve škole, úroveň dalšího vzdělávání učitelů, hloubka a systematičnost kontrolní činnosti, míra úspěšnosti používaných metod a forem práce, efektivita nástrojů využívaných ke zjišťování výsledků vzdělávání, míra spokojenosti rodičů s prací školy, úroveň individuální péče o jednotlivé žáky apod. 8
2.5.3. Nástroje autoevaluace Nástroje vlastního hodnocení umožňují měřit jednotlivé oblasti, na které se autoevaluce zaměřuje. Je možné je rozdělit na následující okruhy: školní dokumentace (třídní knihy, třídní výkazy, katalogové listy, tématické plány) dotazníky pro žáky, učitele a rodiče žákovské práce (pravidelné písemné práce, výkresy, domácí úkoly, výrobky laboratorní práce) testy vlastní, případně převzaté od jiných právních subjektů (SCIO, Kalibro, CERMAT) rozhovory se žáky, s učiteli a dalšími zaměstnanci, se zástupci veřejnosti a s rodiči hospitace a vzájemné hospitace systematické sledování práce učitele (plánování práce učitele, stanovování cílů a jejich naplňování apod.) Všechny tyto, případně i jiné nástroje, je nutné používat promyšleně a plánovitě tak, aby jejich využití bylo efektivní a aby poskytovaly dostatek pokud možno objektivních informací o kvalitě výchovné a vzdělávací práce školy. 2.5.4. Časové rozvržení evaluačních činností Evaluační činnost je možné rozvrhnout na čtyři etapy, z nichž každá má své specifické poslání: V první etapě tvoříme školní vzdělávací program (ať už nový či upravený podle aktuální legislativy) a jde o posouzení připravenosti školy vypracovat a realizovat školní vzdělávací program. Ve druhé etapě půjde o průběžné sledování práce učitelů a žáků, o ověřování ŠVP v běžné práci školy a případně o korigování tohoto programu. Ve třetí etapě bude škola hodnotit výsledky na konci určitého období např. na konci třetího ročníku, případně na konci pátého ročníku atd. Bude se hodnotit např. efektivita ŠVP, dopad ŠVP na klima školy, přístup učitelů k žákům, chování žáků atd. Čtvrtá etapa je završením autoevaluačních činností školy, dochází v ní k celkovému hodnocení případně k přehodnocení školního vzdělávacího programu. V této etapě bude možné upravit ŠVP tak, aby odpovídal měnícím se podmínkám výchovy a vzdělání. Na základě těchto etap bude škola zpracovávat na jednotlivá období plán evaluační činnosti, který bude určovat jednotlivé evaluační činnosti rozvržené do jednotlivých měsíců. 2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty 2.6.1. Školská rada Při škole byla ustavena v roce 2006 šestičlenná Školská rada, ve které jsou zastoupeni dva rodiče, dva učitelé a dva zastupitelé města. Školská rada se schází nejméně dvakrát za rok a její jednání se řídí schváleným jednacím řádem. Na jednání rady je zván ředitel školy, hospodářka, případně další pracovníci školy. Školská rada se vyjadřuje k návrhu školního vzdělávacího programu a k jeho následnému uskutečňování, schvaluje zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád a navrhuje jeho změny, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, podílí se na zpracování koncepčních záměrů školy, projednává návrh rozpočtu, vyjadřuje se k rozboru hospodaření, navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření školy, projednává inspekční 9
zprávy ČŠI, podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. 2.4.2. Klub rodičů Kromě Školské rady pracuje při škole dlouhodobě občanské sdružení s názvem Klub rodičů. Členy tohoto sdružení jsou rodiče žáků naší školy, sdružení řídí patnáctičlenný výbor, v čele s předsedou. Tato organizace se zaměřuje na podporu aktivit školy, zejména na podporu zájmové činnosti žáků, soutěží žáků, lyžařského výcviku, zájezdů žáků do divadel a dalších. Podílí se na vytváření dobrého jména školy, např. prezentací na veřejnosti každoročním organizováním tradičního společenského večera, přispívá ke zdárnému průběhu oslavy Dne dětí, pořádání školních akademií nebo dnů otevřených dveří. Zasedání výboru se pravidelně zúčastňuje ředitelka školy, čímž je vytvořena bezprostřední vazba mezi školou a tímto sdružením. Všichni rodiče jsou zváni do školy na třídní schůzky třikrát ročně. Na těchto schůzkách mají možnost diskutovat se všemi učiteli i s vedením školy. Kromě toho mají učitelé vyhrazeny konzultační hodiny pro případná jednání s rodiči žáků. Výbor Klubu rodičů také vydává ve spolupráci se školou pravidelně jedenkrát za školní rok Informátor pro rodiče. 2.4.3. Pedagogicko-psychologická poradna V souvislosti s tím, že do školy dochází větší počet dětí s vývojovými poruchami učení, spolupracuje škola s PPP v Novém Jičíně. Na tuto instituci se obracíme v případech, kdy se u žáků objevují znaky vývojových poruch učení nebo chování. Poradna provádí na naši žádost, případně na žádost rodičů, vyšetření těchto žáků a sděluje škole se souhlasem rodičů výsledky svých zjištění a doporučuje opatření k nápravě. Spolupráce s PPP je užitečná, podnětná a efektivní. Někteří rodiče využívají k diagnostice i PPP ve Frýdku Místku, Valašském Meziříčí nebo Speciálně pedagogické centrum v Ostravě. 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program vytváří na úrovni jednotlivých ročníků a předmětů předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Jedná se o kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. 3.1. Zaměření školy Škola nemá specifické zaměření. Zaměření školy vychází z výchovných a vzdělávacích potřeb žáků, z kvalifikovanosti pedagogického sboru, ze vzdělávacích tradic školy a je v souladu se vzdělávacími cíli vymezenými Rámcovým vzdělávacím programem pro základního vzdělávání. Těmito cíli jsou: - umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní vzdělávání - podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci - rozvíjet schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva, ale respektovali i běžné povinnosti 10
- vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě - učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný - vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Naplňování výše uvedených cílů je částečně vyjádřeno v názvu ŠVP Vědět neznamená umět. Výchovně vzdělávací práce školy se zaměřuje a bude zaměřovat na to, aby si žáci osvojili různými aktivizujícími formami nezbytné množství základních poznatků, jak ve škole, tak i v mimoškolní činnosti a aby dokázali těchto poznatků využívat tvůrčím způsobem k získávání dovedností potřebných pro další vzdělávání a pro běžný život. 3.1.1. Environmentální výchova Velký důraz klade škola ve svém vzdělávání na ekologickou výchovu a vztah žáků k životnímu prostředí. O tom svědčí jak nabízené volitelné předměty (Přírodopisné praktikum v 6. a 9. ročníku), tak řada aktivit během školního roku zaměřených na tuto problematiku (sběr starého papíru opakovaně prvenství v soutěži Zelený strom v MSK, program Recyklohraní, sběr víček z PET lahví, sběr léčivek a lesních plodů, programy ke Dni Země aj.). 3.1.2. Výuka informatiky, počítačová gramotnost Protože má škola v současné době tři počítačové učebny, většina kmenových učeben je vybavena projekční technikou (interaktivní tabule, dataprojektory s plátnem) a poměrně rozsáhlou počítačovou síť, která se bude nadále rozvíjet, umožňujeme žákům ve větším rozsahu využívat počítače k získávání vědomostí a dovedností v oblasti informatiky a výpočetní techniky. Jedna z výše uvedených učeben je vybudována jako multimediální učebna, která navazuje na školní knihovnu a je využívána především k výuce ostatních předmětů, s cílem vést žáky ke schopnosti a dovednosti vyhledávat informace, tyto pak zpracovávat a vyhodnocovat. Uvědomujeme si, že škola je jen jedním z mnoha zdrojů informací a že naším úkolem není jen tyto informace poskytovat, ale umět je využívat. 3.1.3. Výuka cizích jazyků V současné době se převážná část žáků vyučuje anglickému jazyku a jen malá část se učí kromě toho i německy. Cizí jazyk se začínají učit žáci od 3. ročníku s tím, že ve výhledu počítáme s postupným zaváděním zájmové výuky cizího jazyka již od první třídy. Škola nabízí kromě výuky jazyka anglického a německého také výuku jazyka ruského. Výuce cizích jazyků věnují učitelé mimořádnou pozornost tak, aby co nejefektivněji využili vybavení jazykové a multimediální učebny. 3.1.4. Zájmová činnost žáků ŠVP klade kromě jiného důraz na zájmovou činnost žáků, která vhodně doplňuje výchovnou a vzdělávací práci školy. Podporujeme a nadále budeme podporovat spolu s Klubem rodičů zájmové kroužky zaměřené na estetickou a tělesnou výchovu, pracovní dovednosti, hudební 11
výchovu, mediální výchovu, cizí jazyky a přírodovědné zaměření. V posledních letech pracovalo ve škole 15 až 20 zájmových kroužků a bylo do nich zapojeno 40 až 50 procent žáků školy, úroveň se budeme snažit udržet. Pro všechny tyto aktivity má škola potřebné materiální i personální podmínky. 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o konkrétní společné metody a postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Cílem vzdělávání je vybavit každého žáka souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro něj dosažitelná a připravit jej tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ přípravy žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. V této části charakteristiky ŠVP škola předkládá všechny zásadní postupy, které povedou ve škole k utváření a naplňování klíčových kompetencí žáků. Tyto strategie budou uplatňovány všemi jejími pedagogy u všech žáků ve všech vyučovacích předmětech. Výchovné a vzdělávací strategie jsou formulovány prostřednictvím společně realizovaných a upřednostňovaných postupů, metod a forem práce, případně aktivit, příležitostí či pravidel. Kompetence Kompetence k učení Jak ji naplňujeme? Klademe důraz na čtení s porozuměním a práci s textem. Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání a zpracování informací z různých zdrojů. Zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků. Vedeme žáky k sebekontrole a sebehodnocení. Zadáváme žákům zajímavé a tvůrčí domácí úkoly. Umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty Vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce a prezentaci výsledků své práce Podněcujeme žáky k účasti v různých soutěžích 12
Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Zadáváme a vytváříme pro žáky problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy Vedeme žáky k hledání různých variant řešení a k obhájení správnosti řešení Nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti. Umožňujeme žákům pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy a vytvářet hypotézy. Vedeme žáky k aktivnímu přístupu při řešení problémů, k vyslechnutí názoru druhých, k diskusi, k vyjádření vlastního postoje a k pomoci druhému. Spolu se žáky řešíme situace, které vznikají při vyučování i mimo ně konflikty mezi žáky, problémy s kázní, nedodržování pravidel komunikace s jinými lidmi. Vedeme žáky k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. Realizujeme projekty, jejichž podstatou je řešení vzniklého aktuálního problému Učíme žáky asertivnímu chování Dáváme možnost žákům pracovat s chybou jako s příležitostí hledat správné řešení. Nabízíme řešení problémů s výchovným poradcem a metodikem prevence sociálně patologických jevů. Učíme žáky vyjadřovat se ústně i písemně Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu Navozujeme ve třídě atmosféru bezpečné a přátelské komunikace Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor druhých Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, na třídnických hodinách (chvilkách) Využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků. V některých tématech výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (PowerPoint, písemně, graficky, schématem apod. dle věku žáků). Ke komunikaci a informovanosti ve škole využíváme školní časopisy. Pro předškolní děti pořádáme ukázky vyučovacích hodin. Podporujeme komunikaci s okolními školami. Pro komunikaci s veřejností pořádáme dny otevřených dveří. Jednání s rodiči vedeme tradičně formou třídních schůzek a konzultací. Budujeme pozitivní školní a třídní klima Vytváříme společně pravidla vzájemného soužití a vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování. Seznamujeme žáky i rodiče se školním řádem, zdokonalujeme jej z hlediska práv i povinností žáků, rodičů, učitelů a ostatních pracovníků školy Zadáváme úkoly, při kterých žáci spolupracují, vzájemně si pomáhají, povzbuzují, oceňují se (skupinová práce, kooperativní výuka apod.) Učíme žáky základům týmové práce a přijímat rozličné role ve skupině Zařazujeme modelové ukázky pro navozování a řešení různých nepříjemných situací, s nimiž se žáci setkávají (šikana, návykové látky, havárie, trestné činy apod.) Zadáváme diferencované úkoly, aby žáci zažili úspěch, poznali a využili své individuální schopnosti 13
Kompetence občanská Kompetence pracovní Vyžadujeme od žáků již od prvního ročníku spolupodílení se na vytváření pravidel chování třídy. Důsledně dbáme na dodržování dohodnutých pravidel. Vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu. Obsah třídnických hodin připravujeme podle aktuální situace ve třídě ve spolupráci se žáky, reagujeme na jejich potřeby a problémy. Zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života. Na modelových situacích demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí. Škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a kulturní akce pro veřejnost, účastní se akcí města. Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity zájmové kroužky, návštěvy kulturních akcí, exkurze aj. Vedeme žáky k třídění odpadů a ochraně životního prostředí. Vedeme žáky k toleranci a respektování druhých, pomoci slabším a starým občanům, úctě k životu. Do života třídy zařazujeme aktivity reprezentující město (příspěvky do tisku, recitační soutěže, kulturní vystoupení aj.). Seznamujeme žáky s významnými lidmi (na besedách, v literárních dílech) a lidmi s jinou barvou pleti, smýšlením, kulturou apod. Učíme žáky ovládat a manipulovat s různými nástroji a materiály. Umožňujeme žákům smysluplně využívat moderní informační technologie. Zařazujeme do výuky co nejvíce rozmanitých praktických činností. Vyžadujeme dokončování každé práce v dohodnuté kvalitě a stanoveném čase s dodržováním zásad bezpečnosti a dohodnutých postupů. Vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce svých spolužáků a návrhy na zlepšení. Umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky. Výuku doplňujeme o praktické exkurze. Pestrou nabídkou volitelných předmětů a zájmových útvarů pomáháme žákům při profesí orientaci. Vedeme žáky k odpovědnému a sebekritickému postoji k volbě budoucího povolání. 14
3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení je charakteristické, že podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni. Nejčastěji se vyskytujícími vývojovými poruchami jsou dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. Provázeny bývají hyperaktivitou, případně hypoaktivitou, nesoustředěností, impulzivním jednáním, nerozvinutou pohybovou koordinací a dalšími příznaky z oblasti psychomotorické, mentální a volní. Většinou se nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu. Dyslexie je porucha čtení, která může postihovat rychlost čtení (dítě čte pomalu nebo pouze slabikuje), správnost čtení (dítě zaměňuje písmena, domýšlí text), a porozumění přečtenému textu. Dysgrafie je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, čitelnost, úpravu, osvojování jednotlivých písmen a spojení hláska písmeno. Dysortografie je porucha osvojování pravopisu. Projevuje se tzv. specifickými dysortografickými chybami, negativně ovlivňuje osvojování a aplikaci gramatických pravidel. Dyskalkulie je porucha matematických schopností, která postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy při práci s čísly i při geometrii. Poruchy učení lze překonávat jen zvýšeným úsilím žáka. Vždyť číst se lze naučit jen čtením, psát se nenaučí ten, kdo psát odmítá. Důležitá je však i pomoc zákonných zástupců a učitelů. Žáci s vývojovými poruchami učení a chování jsou v naší škole vzděláváni formou integrace do běžné třídy. Jsou zapojováni do všech činností školy. Na základě vyjádření a doporučení odborného pracoviště, které podklady k integraci vydává, a rozhodnutí ředitele školy, je žákům vypracován, v souladu se školním vzdělávacím programem, jejich individuální vzdělávací plán. IVP obsahuje: pedagogickou diagnostiku, cíle vzdělávání, časové a obsahové rozvržení učiva, metody a formy práce, způsoby hodnocení, pomůcky. IVP schvaluje ředitel školy a podepisuje ho zákonný zástupce žáka. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Odborné pracoviště, s nímž škola spolupracuje a do kterého se souhlasem rodičů doporučuje žáky k vyšetření, je Pedagogicko-psychologická poradna. Žáci s SPU, kteří mají doporučenou reedukaci, jsou zařazováni do skupin o velikosti maximálně 5 žáků. Nápravná péče, kterou zabezpečují dyslektické asistentky, probíhá mimo dobu vyučování. Snažíme se hodiny reedukace zařazovat v den, kdy mají děti méně náročný rozvrh. Žáci pracují se speciálními pomůckami, učebnicemi a pracovními listy. Podmínkou vypracování a trvání platnosti IVP při reedukaci je nejen spolupráce zákonných zástupců s dyslektickou asistentkou, ale také pravidelná domácí příprava žáka za aktivní přítomnosti zákonného zástupce (nejen u ústních domácích úkolů, ale i u písemných prací). Žáci s VPU, kteří nemají doporučenou reedukaci ani individuální vzdělávací plán, jsou v hodinách individuálně zohledňováni podle doporučení PPP. Jedná se např. o zkrácení rozsahu práce žáka, používání vhodných forem a metod výuky a hodnocení prací žáka. Podle zjištěné poruchy učení učitel upřednostňuje písemné či ústní zkoušení, do klasifikace nezahrnuje specifické chyby, žák píše zkrácené diktáty, popř. je diktát nahrazen doplňujícím cvičením. V případě potřeby, v souladu s právními předpisy, umožní škola žákovi na základě doporučení PPP asistenta pedagoga ve třídě. Ve škole mají žáci i rodiče možnost obrátit se se svými problémy (studijními, výchovnými, rodinnými, ) nejen na třídního učitele, výchovnou poradkyni, metodičku prevence sociálně 15
patologických jevů, ale také na školní psycholožku, která se na naší škole velmi osvědčila. Její přítomnost ve škole je velmi žádoucí a budeme se snažit, abychom její služby zajistili ve škole trvale také v budoucnu. 3.4. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Rozpoznat mimořádné nadání od nerovnoměrného (zrychleného) vývoje dětí, který se později vyrovnává, je v mladším školním věku náročné a je třeba při jeho identifikaci spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou. Častěji se na prvním stupni setkáváme s žáky, kteří jsou buď všestranně rozvinutí a dosahují celkově velmi dobrých výsledků, nebo mají zvýšený zájem o některou vzdělávací oblast a disponují některými mimořádnými dovednostmi (výtvarnými, hudebními, sportovními, ). Zda se jedná opravdu o žáky mimořádně nadané, o tom rozhodne odborné psychologické vyšetření a na jeho základě a doporučení pak škola zajišťuje odpovídající péči. Přitom odlišujeme žáky mimořádně nadané od žáků nadaných - talentovaných. Některé ukazatele k identifikaci mimořádně nadaného žáka: - bystrý, vnímavý, chápe souvislosti - rychle se učí nové věci - má bohatý slovník a aktivní vyjadřování - často se ptá, je zvídavý - zaměřuje se na nové, aktuální poznatky a události - má mimořádnou paměť - chce úkoly řešit samostatně - je nápaditý a originální v řešeních a odpovědích - má důvěru sám v sebe, je sebevědomý Výchova a vzdělávání nadaných žáků vyžadují od učitelů náročnější přípravu, neboť tito žáci mají specifické potřeby. Důležitá je také zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do větší hloubky. Žáci často projevují kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky (záleží na druhu nadání). Na žáky s nadáním klademe vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojujeme do činnosti v hodině. Mimořádně nadané žáky zařazujeme do vyššího ročníku, popřípadě zajišťujeme vyučování ve vyšším ročníku toho předmětu, ve kterém žák vykazuje mimořádné nadání. Nadané žáky také zapojujeme do soutěží a olympiád a umožňujeme jim zapojení do nepovinných předmětů a zájmových kroužků. Vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Naším cílem je co nejefektivnější zapojení talentovaných žáků do procesu učení, uplatňováním individuálního přístupu, rozvíjení osobnosti žáků, postupné vybavování žáků klíčovými kompetencemi, aby vlastní talent mohli rozvíjet i v dalším období svého vzdělávání. Žáci mají také možnost navštěvovat Klub nadaných dětí, který vznikl ve spolupráci s Mensou ČR a funguje ve škole již několik let. Zábavnou formou si tak mohou žáci doplňovat a rozšiřovat své vědomosti a dovednosti v oblasti matematiky, přírodovědy, zeměpisu a jiných oborů, řeší logické úlohy, podnikají exkurze na zajímavé výstavy a pracoviště. 16
3.5 Průřezová témata Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů, popř. realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky ve všech vyučovacích předmětech, proto v tabulkách (pro 1. stupeň) není průřezové téma vyplněno. Přehled průřezových témat: 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Výchova demokratického občana (VDO) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 4. Multikulturní výchova (MuV) 5. Environmentální výchova (EV) 6. Mediální výchova (MeV) Osobnostní a sociální výchova její specifikou je, že se učivem stává sám žák (se svými individuálními potřebami i zvláštnostmi), stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získávání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Multikulturní výchova umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí (z hlediska ekologického, ekonomického, vědeckotechnického, politického a občanského, časového i prostorového). Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Mediální výchova. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. 17
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje osvojení si některých základních poznatků o existenci a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování) a o získání dovedností k zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Vysvětlivky zkratek k následujícím tabulkám: AJ Anglický jazyk PRV Prvouka ČJ Český jazyk PŘ Přírodověda, Přírodopis D Dějepis VKZ Výchova ke zdraví HV Hudební výchova VV Výtvarná výchova CH Chemie TV Tělesná výchova OV Občanská výchova PČ Pracovní činnosti VL Vlastivěda Z Zeměpis Formy zařazení průřezových témat v předmětech: I = integrace tematického okruhu průřezového tématu do předmětu P = průřezové téma vyučováno jako projekt Např. ČJ/I znamená, že se příslušné průřezové téma integruje do předmětu Český jazyk. 18
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace 1. stupeň 2. stupeň 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. 5. roč. 6. roč. 7. roč. 8. roč. 9. roč. Realizováno ve všech předmětech OV/I TV/I VKZ/I OV/I TV/I ČJ/I AJ/P VKZ/I PŘ/I TV/I VKZ/I TV/I Realizováno ve všech předmětech Psychohygiena Kreativita Sociální rozvoj VKZ/I TV/I HV/I VV/I HV/I AJ/I PČ/I INF/I ČJ/I F/I VKZ/I TV/I HV/I VV/I HV/I AJ/I PČ/I INF/I ČJ/I F/I VKZ/I TV/I HV/I VV/I HV/I AJ/I PČ/I INF/I ČJ/I F/I VKZ/I TV/I HV/I VV/I HV/I AJ/I PČ/I INF/I ČJ/I F/I Poznání lidí OV/I AJ/I TV/I AJ/I TV/I OV/I AJ/I TV/I TV/I Mezilidské vztahy OV/I OV/I VKZ/I Komunikace Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika AJ/I ČJ/I OV/I OV/I TV/I OV/I AJ/I ČJ/I VKZ/I TV/I OV/I VKZ/I AJ/I ČJ/I VKZ/I TV/I OV/I VKZ/I OV/I OV/I OV/I AJ/I AJ/I ČJ/I AJ/I TV/I OV/I VKZ/I OV/I OV/I VKZ/I AJ/I 19